(ES) č. 703/2009Nařízení Rady (ES) č. 703/2009 ze dne 27. července 2009 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla z dovozu válcovaného drátu pocházejícího z Čínské lidové republiky a o zastavení řízení týkajícího se dovozu válcovaného drátu pocházejícího z Moldavské republiky a Turecka

(1)

Komise nařízením (ES) č. 112/2009 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo z dovozu válcovaného drátu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen ČLR) a z Moldavské republiky.

(2)

Připomíná se, že řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podala organizace Eurofer (dále jen žadatel) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby válcovaného drátu ve Společenství.

(3)

Po sdělení základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření, zúčastněným stranám se některé z nich k prozatímním zjištěním písemně vyjádřily. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost slyšení. Komise pokračovala ve zjišťování a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Za tímto účelem byla uskutečněna další inspekce v prostorách této společnosti:

Výrobce ve Společenství:

(4)

Komise rovněž pokračovala ve svém šetření týkajícím se otázek zájmu Společenství a provedla analýzu údajů obsažených v odpovědích na dotazník, které poskytli někteří uživatelé ve Společenství.

(5)

Připomíná se, že, jak je stanoveno v 13. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, šetření ohledně dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2007 do 31. března 2008 (dále jen období šetření nebo OŠ). Pokud jde o trendy významné pro posouzení újmy, Komise analyzovala údaje za období od roku 2004 do konce období šetření (dále jen posuzované období).

(6)

Některé zúčastněné strany namítly, že volba roku 2004 pro účely posouzení újmy byla chybná, protože rok 2004 byl údajně výjimečně dobrým rokem, pokud jde o vysokou poptávku a zisková rozpětí. Proto žádaly, aby byl rok 2004 z posuzovaného období vyloučen.

(7)

Je třeba poznamenat, že podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení by období šetření mělo odpovídat období bezprostředně předcházejícímu zahájení řízení. Připomíná se, že současné šetření bylo zahájeno dne 8. května 2008. Pokud jde o zkoumání trendů významných pro posouzení újmy, to zpravidla odpovídá třem nebo čtyřem letům před zahájením řízení a končí shodně s obdobím šetření dumpingu. V současném řízení bylo toto pravidlo uplatněno. Proto ať již byl rok 2004 či kterýkoli jiný rok spadající do posuzovaného období výjimečný či nikoli, tato skutečnost se nejeví jako relevantní pro volbu tohoto období.

(8)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto doporučit uložení konečných antidumpingových opatření z dovozu válcovaného drátu pocházejícího z ČLR, konečný výběr částek zajištěných formou prozatímního cla a zastavení řízení týkajícího se dovozu válcovaného drátu pocházejícího z Moldavské republiky a Turecka. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly vznést námitky ke sděleným informacím.

(9)

Byly zváženy ústní a písemné připomínky zúčastněných stran a na jejich základě byla prozatímní zjištění podle potřeby upravena.

(10)

Dotčeným výrobkem jsou tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, ze železa, nelegované oceli nebo legované oceli jiné než nerezavějící oceli, pocházející z ČLR, Moldavské republiky a Turecka (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „válcovaný drát“), obvykle kódů KN 7213 10 00, 7213 20 00, 7213 91 10, 7213 91 20, 7213 91 41, 7213 91 49, 7213 91 70, 7213 91 90, 7213 99 10, 7213 99 90, 7227 10 00, 7227 20 00, 7227 90 10, 7227 90 50 a 7227 90 95. Dotčený výrobek nezahrnuje válcovaný drát z nerezavějící oceli.

(11)

Po poskytnutí prozatímních zjištění prohlásila jedna zúčastněná strana, že do definice dotčeného výrobku by neměl být zahrnut válcovaný drát kódu KN 7213 91 90, protože plná moc udělená žadateli a jeho právnímu zástupci se na tento konkrétní typ výrobku nevztahovala.

(12)

V této souvislosti je třeba nejprve poznamenat, že podnět výše uvedený kód KN obsahoval. Kromě toho vychází definice dotčeného výrobku při zahájení šetření primárně ze základních fyzických, chemických a technických vlastností. Příslušné kódy KN, pod něž spadá dovoz dotčeného výrobku, se s konečnou platností stanovují až v průběhu šetření, a zejména při ukládání konečného cla. To rovněž jasně vyplývá z textu oznámení o zahájení řízení, v němž se stanoví, že příslušné kódy KN jsou uvedeny pouze pro informaci (3). Kromě toho byl učiněn závěr, že válcovaný drát výše uvedeného kódu KN má základní vlastnosti, které jsou stanovené v oznámení o zahájení řízení, a proto spadá do definice dotčeného výrobku. Proto byla tato námitka zamítnuta.

(13)

Jeden vyvážející výrobce a jeden uživatel tvrdili, že jeden určitý typ, konkrétně „pro kordové tkaniny pro pneumatiky“ kódu KN 7213 91 20, se zásadním způsobem odlišuje od ostatních typů válcovaného drátu, pokud jde o fyzické a technické vlastnosti, konečné použití, vzájemnou zaměnitelnost a vnímání spotřebitelů. Proto žádali, aby byl typ pro kordové tkaniny pro pneumatiky vyloučen z oblasti působnosti tohoto šetření.

(14)

Výše uvedená žádost a konkrétní argumenty byly podrobně analyzovány. Bylo shledáno, že různé typy válcovaného drátu, včetně typu „pro kordové tkaniny pro pneumatiky“, zahrnuté do definice výrobku mají tytéž základní fyzické, chemické a technické vlastnosti, což znamená, že patří do stejné kategorie výrobků.

(15)

Kromě toho, i když lze namítat, že typ pro kordové tkaniny pro pneumatiky je ve srovnání s ostatními typy válcovaného drátu, které spadají do oblasti působnosti tohoto šetření, typem relativně důmyslnějším a dražším, neznamená to, že typy pro kordové tkaniny pro pneumatiky dovážené z ČLR mají vlastnosti, jež by se zásadním způsobem lišily od typů pro kordové tkaniny pro pneumatiky vyráběných ve Společenství.

(16)

Šetření dále ukázalo, že během posuzovaného období docházelo k dovozu typu pro kordové tkaniny pro pneumatiky z dotčené země. Přestože k tomuto dovozu docházelo v omezeném množství, je důkazem toho, že vyvážející výrobci dotčení tímto šetřením jsou schopni tento typ válcovaného drátu vyrábět.

(17)

Proto na základě výše uvedených skutečností a úvah nebylo vynětí typu pro kordové tkaniny pro pneumatiky z oblasti působnosti tohoto šetření shledáno oprávněným. Proto musela být tato žádost zamítnuta.

(18)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně dotčeného výrobku nebo obdobného výrobku, potvrzuje se 13. až 14. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně statusu tržního zacházení čínských vyvážejících výrobců, potvrzují se závěry uvedené ve 27. až 31. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Připomíná se, že jediný moldavský spolupracující vývozce nesplnil ani jedno z pěti kritérií tržního zacházení. Po poskytnutí předběžných zjištění zopakovala tato společnost své předchozí připomínky k rozhodnutí Komise o nepřiznání tržního zacházení této společnosti, které již byly analyzovány a zohledněny v tržním zacházení a v poskytnutých předběžných zjištěních. Moldavský vývozce zpochybnil zjištění týkající se všech pěti kritérií tržního zacházení, ale svá tvrzení nepodložil žádnými podpůrnými důkazy.

(21)

Vývozce konkrétně tvrdí, že si Komise protiřečí, když při posuzování kritéria 1 považuje tzv. orgány Podněsterské oblasti Moldavské republiky za orgány plnící úlohu „státu“, ale při posuzování kritéria 4 tak nečiní. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že tzv. orgány Podněsterské oblasti Moldavské republiky jsou nepochybně schopny zasahovat do vedení společnosti. Tato skutečnost má proto přímý dopad při posuzování kritéria 1. Jelikož však tzv. orgány Podněsterské oblasti Moldavské republiky nejsou uznány, nezaručují právní stabilitu požadovanou v rámci kritéria 4. Toto tvrzení proto muselo být odmítnuto.

(22)

Pokud jde o kritérium 1, vývozce zejména namítal, že jeho vedení se skládá ze soukromých osob a že neexistuje žádné spojení mezi nejvyššími řídícími pracovníky a tzv. orgány Podněsterské oblasti Moldavské republiky. Šetření však ukázalo, že ředitel a jiní řídící pracovníci společnosti jsou aktivními členy zákonodárných složek tzv. orgánů Podněsterské oblasti Moldavské republiky. Toto tvrzení proto muselo být odmítnuto.

(23)

Pokud jde o kritérium 2, společnost zejména namítala, že výhrada obsažená ve zprávě o auditu finančních výkazů společnosti je nepodstatná. Tato výhrada se však týká hodnoty všech stálých aktiv, a nelze ji tedy považovat za nepodstatnou. Během inspekce nebyla společnost schopna tuto výhradu objasnit. V tomto ohledu nebyly poskytnuty žádné další důkazy. Toto tvrzení proto muselo být odmítnuto.

(24)

Pokud jde o kritérium 3, společnost zopakovala svůj argument, že po její privatizaci byla následně dále prodána stávajícím majitelům za běžných tržních podmínek, čímž byla odstraněna jakákoli předchozí zkreslení. Nebyly však poskytnuty žádné důkazy na podporu tohoto tvrzení, a proto se potvrzuje závěr uvedený v 45. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(25)

Pokud jde o kritérium 5, společnost zejména tvrdila, že skutečnost, že její finanční výkazy jsou v USD, a nikoli v tzv. podněsterských rublech, není pro tuto otázku relevantní. Skutečností ovšem zůstává, že podněsterský rubl se používá při některých každodenních operacích společnosti, a proto je přepočítací kurz mezi podněsterským rublem a jinými měnami pro posouzení v rámci tohoto kritéria relevantní. Toto tvrzení proto muselo být odmítnuto.

(26)

Tato tvrzení tedy nezměnila prozatímní závěry ve smyslu neudělit moldavskému spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci tržní zacházení a potvrzují se závěry uvedené v 32. až 49. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(27)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky k individuálnímu zacházení, potvrzuje se 50. až 53. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(28)

Jeden vyvážející výrobce poukázal na to, že při stanovení běžné hodnoty nebyly vzaty v úvahu revidované a ověřené údaje týkající se jeho prodeje na domácím trhu. Jiný vyvážející výrobce namítl, že početně zjištěná běžná hodnota byla v důsledku administrativní chyby vypočítána nesprávně. Tato tvrzení byla ověřena a v případě potřeby byly provedeny opravy.

(29)

Jiný vyvážející výrobce namítl, že jeho prodej na vývoz se skládal jen z „nestandardních“ typů dotčeného výrobku, zatímco prodej na domácím trhu se skládal ze „standardních“ i „nestandardních“ typů. Tvrdil, že tato metodika vedla k nepřiměřenému srovnání a že běžná hodnota by se měla vypočítat pouze na základě srovnání cen „nestandardního“ prodeje na vývoz a prodeje na domácím trhu.

(30)

Šetřením však nebylo možné prokázat dostatečné rozdíly mezi „standardními“ a „nestandardními“ výrobky, které by, jak tvrdil vyvážející výrobce, ovlivňovaly jejich srovnatelnost. Obě kategorie spadají do popisu výrobku jakožto obdobného výrobku. Kromě toho bylo šetřením zjištěno, že oba typy prodává společnost za stejnou cenu. Proto nebylo možné k tomuto tvrzení přihlížet.

(31)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně metodiky výpočtu běžné hodnoty pro Turecko, potvrzují se prozatímní závěry uvedené v 54. až 63. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(32)

Nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně běžné hodnoty stanovené pro ČLR a Moldavskou republiku, jak je popsáno v 64. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Prozatímní závěry se tedy potvrzují.

(33)

Jako srovnatelná země bylo prozatímně určeno Turecko z důvodů uvedených v 65. až 74. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Po poskytnutí prozatímních zjištění vznesl žadatel námitku proti použití Turecka jako srovnatelné země místo Brazílie, jak bylo původně plánováno. Žadatel zopakoval své argumenty, které předložil v prozatímní fázi, uvádějící, že a) na brazilském trhu je dostatečná hospodářská soutěž a b) subvencování tureckého ocelářského odvětví je činí nevhodným pro stanovení běžné hodnoty. Kromě toho žadatel namítal, že jelikož šetření prokázalo u Turecka existenci dumpingu, podle praxe Komise by nemělo být použito jako srovnatelná země.

(34)

Připomíná se, že bylo zjištěno, že domácí ceny v Brazílii jsou vyšší než zveřejněné světové ceny. Rovněž bylo zjištěno, že úroveň zisku brazilského výrobce na domácím trhu je velmi vysoká, zejména ve srovnání s úrovní zisku, jež se považuje za přiměřenou pro výrobní odvětví Společenství. Jak je uvedeno v prozatímním nařízení, toto se považuje za známku nedostatečné úrovně hospodářské soutěže na brazilském trhu.

(35)

Pokud jde o Turecko, zdá se, že na jeho domácím trhu je úroveň hospodářské soutěže nepochybně vyšší než v Brazílii. Skutečnost, že byl zjištěn dumping tureckých vývozců, nemusí nutně znamenat, že běžná hodnota stanovená pro uvedenou zemi není spolehlivá.

(36)

Žadatel rovněž namítal, že jelikož jsou turecké společnosti údajně subvencovány, nebylo by vhodné zvolit Turecko za srovnatelnou zemi. Na podporu tohoto tvrzení však nebyly poskytnuty žádné důkazy.

(37)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzují závěry uvedené v 65. až 74. bodu odůvodnění prozatímního nařízení a Turecko se použije jako srovnatelná země pro účely tohoto řízení v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(38)

Jeden vyvážející výrobce namítl, že vývozní cena by se neměla početně zjišťovat tak, jak je stanoveno v 76. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Po prozkoumání této námitky bylo zjištěno, že je odůvodněná, zejména proto, že funkce společnosti, která provozuje svou činnost mimo Společenství, neodůvodnily použití čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(39)

Jiný vyvážející výrobce tvrdil, že odpočty za provize z prodeje skrze společnost ve spojení nebyly oprávněné. Po prozkoumání této námitky bylo zjištěno, že je odůvodněná, jelikož společnost ve spojení neprovozovala činnost podobnou činnosti zástupce. Vývozní ceny byly proto odpovídajícím způsobem opraveny.

(40)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně metodiky stanovení vývozních cen, potvrzují se prozatímní závěry uvedené v 75. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(41)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen.

(42)

Jak je uvedeno v 79. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, byly provedeny úpravy týkající se rozdílů v nákladech na dopravu, přepravném a pojistném, bankovních poplatcích, nákladech na balení, nákladech na úvěry a provizích, pokud byly použitelné a odůvodněné.

(43)

Někteří vývozci zpochybnili výpočet úprav pro vnitrozemskou dopravu, přepravné, bankovní poplatky, náklady na úvěry a provize a navrhli alternativní výpočet. Vzhledem k důkazům poskytnutým v odpovědích na dotazník a informacím a důkazům shromážděným v průběhu inspekcí nebyla většina těchto námitek uznána za oprávněné, a proto byly úpravy ponechány tak, jak byly vypočteny v prozatímní fázi. Některé námitky však byly přijaty, pokud byly oprávněné, a byly provedeny opravy úprav v případě nákladů na úvěry, provizí a celních poplatků za vývoz.

(44)

Vážený průměr běžné hodnoty byl srovnán s váženým průměrem vývozní ceny podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(45)

Po opravách běžných hodnot ve srovnatelné zemi jsou konečná dumpingová rozpětí pro čínské vyvážející výrobce tato:

(46)

Po uložení prozatímních opatření bylo shledáno, že použití veškerých dostupných údajů o vývozu Moldavské republiky by umožnilo přesnější představu o dumpingu, který uvedená země používá. Proto bylo konečné celostátní dumpingové rozpětí vypočteno na základě vývozních cen všech známých výrobců.

(47)

Po opravách běžných hodnot srovnatelné země, vývozní ceny a úpravách popsaných výše bylo konečné celostátní dumpingové rozpětí pro Moldavskou republiku stanoveno na 16,2 %.

(48)

Vzhledem k výše uvedenému jsou konečná dumpingová rozpětí pro turecké vyvážející výrobce tato:

(49)

Jelikož nebyly ze strany výrobců, kteří se nevyjádřili, vzneseny žádné připomínky ohledně výroby a spolupráce ve Společenství, jak je uvedeno v 91. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzuje se 89. až 92. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(50)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně vymezení výrobního odvětví Společenství, potvrzuje se 93. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(51)

Připomíná se, že pro analýzu újmy nebyl použit výběr vzorku, jelikož se 20 spolupracujících výrobců skládalo ze čtyř skupin společností a dvou nezávislých výrobců. Po uložení prozatímních opatření, jak je uvedeno výše ve 3. bodu odůvodnění, byla provedena inspekce na místě v prostorách jednoho dalšího výrobce ve Společenství za účelem ověření údajů, které poskytl ve své odpovědi na dotazník.

(52)

Připomíná se, že spotřeba ve Společenství byla stanovena na základě údajů o celkovém dovozu získaných z Eurostatu a celkového prodeje výrobního odvětví Společenství a ostatních výrobců ve Společenství na trhu Společenství, včetně odhadu prodeje výrobců, kteří se nevyjádřili, na základě údajů v podnětu.

(53)

Jedna zúčastněná strana tuto metodu použitou pro vymezení spotřeby ve Společenství zpochybnila tvrzením, že výroba výrobního odvětví Společenství určená pro vlastní spotřebu a závislý prodej by měla být zahrnuta do spotřeby ve Společenství a do posouzení újmy, jelikož využití pro vlastní spotřebu a závislý prodej přímo konkurovaly prodeji na volném trhu včetně dovozu.

(54)

Je třeba poznamenat, že, jak je vysvětleno ve 119. až 143. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, výroba výrobního odvětví Společenství pro vlastní spotřebu byla analyzována v posouzení újmy. Nicméně v souladu s obvyklou praxí Komise nebylo využití pro vlastní spotřebu, tj. interní transfery obdobného výrobku mezi integrovanými výrobci ve Společenství za účelem dalšího zpracování, zahrnuto do údaje o spotřebě ve Společenství, protože tyto interní transfery nekonkurují prodeji od nezávislých dodavatelů na volném trhu.

(55)

Žádost o zahrnutí závislého prodeje, tj. prodeje společnostem ve spojení, do údaje o spotřebě ve Společenství byla shledána oprávněnou, jelikož podle údajů shromážděných během šetření mohly společnosti ve spojení s výrobci ve Společenství nakupovat válcovaný drát i z jiných zdrojů. Kromě toho bylo zjištěno, že průměrné prodejní ceny výrobců ve Společenství pro strany ve spojení jsou v souladu s průměrnými prodejními cenami pro strany, které ve spojení nejsou.

(56)

Po ověření údajů poskytnutých jedním dalším výrobcem ve Společenství, jak je uvedeno výše ve 3. a 51. bodu odůvodnění, byl celkový prodej výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství mírně revidován. V důsledku toho byly údaje o spotřebě ve Společenství uvedené v tabulce 1 prozatímního nařízení upraveny takto:

Tabulka 1

(57)

Celkový objem spotřeby ve Společenství se za posuzované období zvýšil o 5 %. Uvedený nárůst začal v roce 2006 po dočasném poklesu o 5 % v roce 2005. Po něm se spotřeba obnovila, zvyšovala se až do roku 2007 a pak mírně poklesla během období šetření. Snížení spotřeby v roce 2005 bylo způsobeno nižší poptávkou ve stavebnictví.

(58)

Aby bylo možné definitivně rozhodnout o souhrnném posouzení dovozu z dotčených zemí, byla použita stejná metodika, jako je metodika popsaná v 99. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, a bylo přihlédnuto k připomínkám vzneseným od zúčastněných stran po uložení prozatímních opatření. V případě Moldavské republiky bylo rovněž přihlédnuto ke skutečnosti, že i jiní moldavští výrobci vyváželi dotčený výrobek do Společenství, jak je vysvětleno výše ve 46. bodu odůvodnění.

(59)

Jak je uvedeno ve 101. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, dovoz z Turecka nebyl posuzován souhrnně s dovozem z ČLR a Moldavské republiky, neboť bylo shledáno, že podmínky hospodářské soutěže mezi tureckými a jinými příslušnými hospodářskými subjekty nejsou podobné, zejména pokud jde o jejich cenovou politiku. Prodejní ceny všech spolupracujících vyvážejících výrobců v Turecku skutečně nebyly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a ve srovnání s jinými hospodářskými subjekty na trhu Společenství byly relativně vysoké.

(60)

Jedna zúčastněná strana namítala, že argumenty uvedené ve 101. bodu odůvodnění prozatímního nařízení nejsou v souladu se základním nařízením. Tvrdila, že dumpingové rozpětí tureckého dovozu výrazně překračuje hranici nepatrného objemu a že objem dovozu nebyl zanedbatelný, což je pro souhrnné posouzení uvedeného dovozu s jiným dumpingovým dovozem z Moldavské republiky a ČLR dostačující. Rovněž tvrdila, že neuložení opatření by vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu na trh Společenství z Turecka.

(61)

Je třeba zdůraznit, že čl. 3 odst. 4 základního nařízení konkrétně požaduje, aby byly v souvislosti se souhrnným posouzením dovozu z dotčených zemí, které jsou předmětem antidumpingového šetření, pečlivě prozkoumány podmínky hospodářské soutěže mezi příslušnými hospodářskými subjekty na trhu Společenství. Kromě toho byla úroveň cen tureckých hospodářských subjektů ve všech případech vyšší než cena nepůsobící újmu stanovená podle metodiky popsané ve 179. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Proto neexistoval žádný důvod pro umožnění souhrnného posouzení tureckého dovozu s dovozem z ČLR a Moldavské republiky ani pro uložení antidumpingových opatření za účelem zabránění údajnému výraznému nárůstu dovozu z uvedené země. Proto musela být tato tvrzení odmítnuta.

(62)

Jiná zúčastněná strana zpochybnila prozatímní zjištění, že dovoz z Moldavské republiky byl posuzován souhrnně s dovozem z ČLR, a tvrdila, že na rozdíl od dovozu z ČLR byl objem dovozu z Moldavské republiky velmi malý a v zásadě nepředstavoval cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Společenství během období šetření.

(63)

Po poskytnutí prozatímních zjištění byly získány další informace o moldavském vývozu do Společenství a v důsledku toho byly revidovány výpočty cenového podbízení a rozpětí újmy pro Moldavskou republiku, jak je podrobněji vysvětleno níže v 71. a 107. bodu odůvodnění.

(64)

Revidované výpočty ukázaly, že dovoz z Moldavské republiky nepředstavoval cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství během období šetření. Kromě toho bylo shledáno, že rozpětí újmy se nachází pod hranicí zanedbatelné újmy, která byla použita analogicky podle čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Vzhledem k výše uvedenému byl vyvozen závěr, že dovoz válcovaného drátu původem z Moldavské republiky by měl být posuzován odděleně.

(65)

Připomíná se, že vzhledem k mírné úpravě údajů o spotřebě, která byla vysvětlena výše v 56. bodu odůvodnění, byl odpovídajícím způsobem revidován i podíl dovozu z ČLR na trhu. Dovoz z ČLR se tedy během posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 2

(66)

Dumpingový dovoz z ČLR se výrazně zvýšil z přibližně 0,07 milionu tun v roce 2004 na 1,1 milionu tun v období šetření, tj. téměř sedmnáctkrát. Jeho objem byl největší v roce 2007 a poté vykazoval mírně sestupný trend, odpovídající vývoji spotřeby ve Společenství.

(67)

Přestože se průměrné ceny dumpingového dovozu z ČLR za posuzované období zvýšily o 12 %, bylo zjištěno, že u nich docházelo k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Společenství, zejména během období šetření. V důsledku toho významně stoupl podíl na trhu z 0,3 % v roce 2004 na 5,0 % v období šetření, což představuje zvýšení o 4,7 procentního bodu.

(68)

Potvrzuje se metodika pro stanovení cenového podbízení popsaná ve 106. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Avšak po inspekci v prostorách jednoho výrobce ve Společenství zmíněné ve 3. bodu odůvodnění byla průměrná cena výrobního odvětví Společenství znovu přezkoumána, aby byly zohledněny ověřené údaje získané od tohoto výrobce ve Společenství.

(69)

Jedna zúčastněná strana namítla, že jelikož nebylo žádnému výrobci v Moldavské republice přiznáno tržní zacházení ani individuální zacházení, měla by Komise vypočítat úroveň cenového podbízení a úroveň pro odstranění újmy pro Moldavskou republiku na základě údajů Eurostatu, a nikoli na základě údajů získaných od vyvážejících výrobců v Moldavské republice.

(70)

V rámci antidumpingového šetření, zejména za účelem srovnání cen, je běžnou praxí institucí použít nejspolehlivější dostupné údaje, což jsou v zásadě údaje shromážděné a ověřené v prostorách spolupracujících stran. V tomto případě byly k dispozici údaje o cenách shromážděné v prostorách spolupracujícího výrobce v Moldavské republice, které byly použity ke stanovení prozatímního rozpětí cenového podbízení pro spolupracujícího výrobce v Moldavské republice. Námitka ohledně využití údajů Eurostatu se proto zamítá.

(71)

Dospělo se však k závěru, že by při výpočtu konečného rozpětí cenového podbízení pro Moldavskou republiku mělo být přihlédnuto k dostupným údajům o cenách u veškerého dovozu z Moldavské republiky do Společenství, včetně dovozu jiných moldavských výrobců, jak bylo uvedeno výše ve 46. bodu odůvodnění. Proto byly použity všechny dostupné údaje o cenách, které byly náležitě upraveny tak, aby odrážely vážený průměr vývozních cen pro prvního nezávislého odběratele na základě cen CIF. Na tomto základě bylo zjištěno, že dovoz z Moldavské republiky nepředstavoval cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Společenství; ve skutečnosti je konečné rozpětí cenového podbízení pro Moldavskou republiku negativní, a sice průměrně –1,2 %.

(72)

Pokud jde o dovoz z ČLR, připomíná se, že při šetření spolupracoval pouze jeden čínský vyvážející výrobce. Na základě téže metodiky a úprav vzhledem k údajům o výrobním odvětví Společenství, jak bylo popsáno výše, a na základě srovnatelných typů výrobku bylo u tohoto jediného čínského vyvážejícího výrobce zjištěno průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 4,2 %. Pro všechny ostatní výrobce v ČLR bylo cenové podbízení stanoveno způsobem, který je popsán v 108. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Na tomto základě bylo u čínského dovozu zjištěno průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 7,3 %.

(73)

Jelikož se dospělo k závěru, že dovoz z Moldavské republiky by neměl být posuzován souhrnně s dovozem z ČLR a měl by být posuzován odděleně, jak je uvedeno v 64. bodu odůvodnění, přezkum účinků dumpingového dovozu na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství se týká dovozu pocházejícího z ČLR.

(74)

Jak je uvedeno ve 3. bodu odůvodnění, byla u jednoho dalšího výrobce ve Společenství provedena inspekce na místě. V důsledku toho byly odpovídajícím způsobem upraveny některé ukazatele újmy. Tyto ukazatele se týkají objemu prodeje prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Společenství, průměrné prodejní ceny ze závodu výrobního odvětví Společenství pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, údajů o zásobách, ziskovosti, peněžního toku, návratnosti investic a zaměstnanosti.

(75)

Tabulka 3 níže uvádí revidovaný objem prodeje prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Společenství. Je třeba poznamenat, že trend je i přes revidované údaje podobný trendu uvedenému v prozatímním nařízení.

Tabulka 3

(76)

Vzhledem k výše uvedenému byly odpovídajícím způsobem revidovány průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Společenství pro odběratele na trhu Společenství, kteří nejsou ve spojení. V důsledku toho byly nepatrně revidovány průměrné prodejní ceny za období od roku 2006 do období šetření, ve srovnání s údaji uvedenými v prozatímním nařízení.

Tabulka 4

(77)

Pokud jde o údaje o zásobách, je třeba poznamenat, že drobné úpravy provedené v oblasti údajů o výrobním odvětví Společenství za období od roku 2006 do období šetření neměly vliv na analýzu trendu uvedenou ve 119. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

Tabulka 5

(78)

Po přijetí prozatímního nařízení byly mírně pozměněny i údaje o zaměstnanosti za období od roku 2004 do období šetření. Jelikož nebyly zúčastněnými stranami vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 120. až 122. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

Tabulka 6

(79)

Ziskovost výrobního odvětví Společenství byla stanovena podle stejné metodiky, jako je metodika popsaná ve 123. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Po úpravách provedených v oblasti údajů o výrobním odvětví Společenství v návaznosti na inspekci na místě provedenou u jednoho dalšího výrobce ve Společenství, jak je popsáno ve 3. bodu odůvodnění, byly mírně revidovány i tyto údaje. Během posuzovaného období se ziskovost výrobního odvětví Společenství snížila z 14,2 % v roce 2004 na 7,3 % v období šetření. Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 124. až 126. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

Tabulka 7

(80)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze usoudit, že objem prodeje výrobního odvětví Společenství mezi rokem 2004 a obdobím šetření stagnoval, což tomuto výrobnímu odvětví znemožnilo využít zvýšení spotřeby Společenství, která mezi rokem 2004 a obdobím šetření vzrostla o 5 %. Jeho podíl na trhu v důsledku toho během téhož období poklesl o 1,6 procentního bodu.

(81)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 128. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(82)

Lze vyvodit závěr, že drobné úpravy některých ukazatelů újmy provedené po inspekci na místě u jednoho dalšího výrobce ve Společenství, které jsou uvedeny výše v tabulkách 2 až 7, nezměnily závěr obsažený ve 132. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(83)

Na základě výše uvedených skutečností lze vyvodit závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(84)

Zkoumalo se, zda dumpingový dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR způsobil újmu výrobnímu odvětví Společenství do té míry, kterou lze považovat za podstatnou.

(85)

Šetření ukázalo, že dumpingový dovoz z ČLR se za posuzované období zvýšil téměř sedmnáctkrát, tedy významně, když mezi rokem 2004 a obdobím šetření vzrostl o 1,1 milionu tun. Tento nárůst byl zvláště výrazný v době mezi rokem 2006 a obdobím šetření. Pokud jde o podíl na trhu, podíl dumpingového dovozu z ČLR na trhu Společenství vzrostl z 0,3 % v roce 2004 na 5,0 % v období šetření. To v praxi odpovídá celému zvýšení spotřeby Společenství, k němuž během posuzovaného období došlo.

(86)

Během téhož období se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu snížil z 33,4 % v roce 2004 na 31,8 % v období šetření, tedy o 1,6 procentního bodu, přestože objem jeho prodeje na trhu Společenství zůstal stabilní.

(87)

Pokud jde o ceny, ceny dumpingového dovozu se během posuzovaného období sice zvýšily o 12 % v souladu s nárůstem cen surovin, ale přesto nadále představovaly cenové podbízení vzhledem k cenám, které účtovalo výrobní odvětví Společenství na trhu Společenství. Následkem toho bylo výrobnímu odvětví Společenství znemožněno provést zvýšení cen, které by plně pokrylo zdražení surovin. Ziskovost prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se tak snížila z 14,2 % v roce 2004 na 7,3 % v období šetření.

(88)

Má se za to, že pokračující tlak vyvíjený na trhu Společenství levným dumpingovým dovozem z ČLR nedovolil výrobnímu odvětví Společenství přizpůsobit prodejní ceny zvýšeným výrobním nákladům. Vyvozuje se proto závěr, že výrazný nárůst levného dumpingového dovozu z ČLR měl značně negativní dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství.

(89)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, pokud jde o vývoj poptávky na trhu, výrobu pro vlastní spotřebu, prodej výrobků vyšších kategorií, dovoz ze třetích zemí a ostatní výrobce ve Společenství, potvrzuje se 139., 143. až 149. a 151. až 155. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(90)

Jedna zúčastněná strana namítla, že posouzení zvýšení cen surovin uvedené ve 142. bodu odůvodnění prozatímního nařízení nebylo správné. Tvrdila, že je obtížné přenést zvýšení nákladů zcela na odběratele. Dále tvrdila, že zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Společenství by se dalo vysvětlit negativní vývozní výkonností výrobního odvětví Společenství.

(91)

Pokud jde o dopad cen surovin, připomíná se, že šetření prokázalo v případě výroby válcovaného drátu 25 % nárůst výrobních nákladů pro výrobní odvětví Společenství. Přitom je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství vzrostly jen o 15 %. Na některých trzích může být opravdu obtížné přenést zvýšení nákladů zcela na odběratele, avšak toto šetření neprokázalo, že by tomu tak bylo v případě trhu s válcovaným drátem. Naopak trh s válcovaným drátem lze považovat za transparentní trh, kde všechny hospodářské subjekty znají úroveň cen. Účinné obchodní podmínky by proto měly umožnit, aby se zvýšení nákladů projevilo na prodejní ceně válcovaného drátu. Proto se závěr uvedený ve 142. bodu odůvodnění považuje za platný, a tato námitka tedy musela být zamítnuta.

(92)

Pokud jde o vývozní výkonnost, vývozní prodej výrobního odvětví Společenství opravdu vykazoval sestupný trend z důvodů uvedených ve 150. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Vzhledem ke skutečnosti, že podíl vývozního prodeje je ve vztahu k prodeji odběratelům v rámci Společenství relativně malý a kromě toho byly jeho prodejní ceny relativně nižší, má se za to, že snížením objemu vývozu nelze odůvodnit úroveň způsobené újmy. Nebyly poskytnuty žádné podložené důkazy zpochybňující platnost tohoto závěru, a proto se potvrzují závěry uvedené ve 150. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(93)

Vzhledem k výše uvedenému a jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 156. až 159. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(94)

V návaznosti na 60. a 61. bod odůvodnění a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně dovozu z Turecka, potvrzují se závěry uvedené ve 160. až 162. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(95)

V návaznosti na úpravy údajů o výrobním odvětví Společenství provedené na základě ověření odpovědi jednoho dalšího výrobce ve Společenství a s přihlédnutím k veškerému dovozu pocházejícímu z Moldavské republiky bylo zjištěno, že dovoz z Moldavské republiky nepředstavoval v období šetření cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Společenství. Navíc, v souladu s 64. bodem odůvodnění, srovnání moldavské vývozní ceny s cenou nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Společenství prokázalo zanedbatelné rozpětí újmy.

(96)

Vzhledem k výše uvedenému se dospělo k závěru, že neexistuje žádná jasná příčinná souvislost mezi dovozem z Moldavské republiky a újmou působenou výrobnímu odvětví Společenství.

(97)

Vzhledem k výše uvedenému je třeba poznamenat, že pro účely analýzy zájmu Společenství se posuzoval pouze dopad uložení antidumpingových cel z dovozu pocházejícího z ČLR.

(98)

Po přijetí prozatímního nařízení bylo znovu posouzeno, zda by bylo uložení antidumpingových opatření na dovoz pocházející z ČLR v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(99)

Vzhledem k výše uvedenému a jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně zájmu výrobního odvětví Společenství, potvrzuje se 164. až 167. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(100)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně dovozců, potvrzuje se 168. a 169. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(101)

Jedna zúčastněná strana vznesla dotaz, zda byl v procentním podílu uvedeném ve 171. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, který představuje dovoz válcovaného drátu některými uživateli, zohledněn veškerý dovoz na trh Společenství ze zemí, které jsou předmětem tohoto šetření. Dále některé zúčastněné strany namítaly, že v případě uložení antidumpingových opatření nebudou k dispozici žádné alternativní zdroje, což povede k nedostatku nabídky.

(102)

Pokud jde o námitku týkající se celkového dovozu, bylo provedeno opětovné posouzení celkového dovozu válcovaného drátu. Analýza skutečně prokázala, že skutečný objem dovozu válcovaného drátu spotřebovaný spolupracujícími uživateli je vyšší, než ukázalo předcházející posouzení v prozatímní fázi. V důsledku toho vzrostl celkový dovoz uživatelů uvedený ve 171. bodu odůvodnění prozatímního nařízení o 30 %. Proto lze vyvodit závěr, že během období šetření připadá na uživatele uvedené ve 171. bodu odůvodnění prozatímního nařízení dohromady asi 20 % veškerého dovozu válcovaného drátu z ČLR.

(103)

Pokud jde o námitku, že v případě uložení antidumpingových opatření by nebyly k dispozici žádné alternativní zdroje dodávek, šetření skutečně prokázalo některé nesrovnalosti v dodávkách výrobců ve Společenství některým uživatelům. Analýza však neprokázala, že by tyto nesrovnalosti byly trvalejšího rázu. Navíc je třeba poznamenat, že s přihlédnutím k jiným třetím zemím, jež nejsou předmětem opatření, jiné zdroje dodávek k dispozici jsou. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(104)

Vzhledem k výše uvedenému a jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 173. až 175. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(105)

Na základě výše uvedeného se dospělo k závěru, že v tomto případě neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení antidumpingových cel z dovozu válcovaného drátu pocházejícího z ČLR.

(106)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byla pro stanovení cen nepůsobících újmu výrobnímu odvětví Společenství potvrzena metodika uvedená v 179. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Pro konečné posouzení úrovně pro odstranění újmy byly však použity tytéž úpravy jako úpravy uvedené výše v 68. a 72. bodu odůvodnění. Kromě toho bylo ziskové rozpětí použité pro výpočet rozpětí újmy stanoveno na úrovni cen ze závodu, aby byly získány ceny nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Společenství na úrovni cen ze závodu během období šetření.

(107)

Pokud jde o Moldavskou republiku, považovalo se v souladu s obsahem 71. bodu odůvodnění za vhodné použít pro výpočet konečné úrovně pro odstranění újmy údaje o cenách, které jsou k dispozici pro veškerý vývoz z Moldavské republiky do Společenství. Proto byly použity všechny dostupné údaje o cenách, náležitě upravené tak, aby odrážely vážený průměr vývozních cen pro prvního nezávislého odběratele ve Společenství na základě cen CIF. Na základě toho bylo shledáno, že konečná úroveň pro odstranění újmy v případě dovozu z Moldavské republiky se nachází pod hranicí zanedbatelné újmy, jak je uvedeno výše v 64. bodu odůvodnění.

(108)

Vzhledem k dosaženým závěrům týkajícím se dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství by měla být uložena konečná antidumpingová opatření na dovoz z ČLR, aby se zabránilo další újmě působené výrobnímu odvětví Společenství.

(109)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo doporučeno stanovení konečných antidumpingových cel. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly vznést námitky ke sděleným informacím. Připomínky stran byly patřičně zváženy, a kde to bylo na místě, byla zjištění odpovídajícím způsobem upravena.

(110)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla uložit konečná antidumpingová cla z dovozu pocházejícího z ČLR, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla. V tomto případě by v souladu s tímto pravidlem měly být všechny celní sazby stanoveny na úrovni zjištěných rozpětí újmy. Analogicky podle čl. 9 odst. 3 základního nařízení, vzhledem k tomu, že rozpětí újmy pro Moldavskou republiku a Turecko je pod úrovní zanedbatelné újmy, by šetření týkající se těchto zemí mělo být zastaveno.

(111)

V případě dovozu pocházejícího z Moldavské republiky a Turecka není třeba ukládat žádná konečná antidumpingová cla.

(112)

Navrhovaná antidumpingová cla:

(113)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu uložených konečných cel. Pokud jsou konečná cla nižší než cla prozatímní, uvolní se částky, které byly prozatímně zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingových cel. Pokud jsou konečná cla vyšší než prozatímní cla, s konečnou platností se vyberou pouze částky zajištěné na úrovni prozatímních cel.

(114)

Vzhledem ke zjištěním týkajícím se dovozu pocházejícího z Moldavské republiky a Turecka by mělo být řízení týkající se těchto dvou zemí zastaveno,