(ES) č. 616/2009Nařízení Komise (ES) č. 616/2009 ze dne 13. července 2009 , kterým se provádí směrnice Rady 2005/94/ES, pokud jde o schválení úseků chovu drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí s ohledem na influenzu ptáků a doplňující preventivní opatření pro biologickou bezpečnost v takových úsecích (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 181, 14.7.2009, s. 16-24 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 13. července 2009 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 3. srpna 2009 Nabývá účinnosti: 3. srpna 2009
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2021/620 Pozbývá platnosti: 21. dubna 2021
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 616/2009

ze dne 13. července 2009,

kterým se provádí směrnice Rady 2005/94/ES, pokud jde o schválení úseků chovu drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí s ohledem na influenzu ptáků a doplňující preventivní opatření pro biologickou bezpečnost v takových úsecích

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků a o zrušení směrnice 92/40/EHS (1), a zejména na článek 3 a čl. 34 odst. 4 a čl. 63 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V roce 2004 zavedla Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) v kapitole o vymezení pásem (zón) a regionalizaci Kodexu zdraví suchozemských živočichů (2) (dále jen „Kodex“) koncept kompartmentalizace (rozčlenění na úseky).

(2)

V kapitole 4.3 popisuje Kodex vymezení pásem (zón) a rozčlenění na úseky (kompartmentalizaci) jako „postupy prováděné danou zemí podle ustanovení této kapitoly s cílem vymezit subpopulace se specifickým nákazovým statusem na jejím území pro účely tlumení nákaz a/nebo mezinárodního obchodu“. Ačkoli mohou hrát důležitou roli při uplatňování obou konceptů prostorová hlediska a správné řízení, vymezení pásem (zón) se vztahuje na subpopulaci zvířat vymezenou primárně na geografickém základě (prostřednictvím přírodních, uměle vytvořených nebo právně stanovených hranic), zatímco kompartmentalizace se vztahuje na subpopulaci zvířat vymezenou primárně postupy řízení a způsoby chovu souvisejícími s biologickou bezpečností.

(3)

Kapitola 4.4 o uplatňování kompartmentalizace poskytuje strukturovaný rámec pro uplatňování a uznávání úseků v rámci jednotlivých zemí. Úsek může sestávat z několika zařízení a může být schválen pro vymezenou nákazu/nákazy zvířat na základě podrobného a doloženého plánu biologické bezpečnosti, navrženého a uplatňovaného pro dotyčnou nákazu/nákazy. Počáteční schválení úseku by mělo přednostně proběhnout v zemi, na území nebo v pásmu, které jsou prosté nákazy, před tím, než dojde ke vzniku ohniska určité nákazy/nákaz. To je zvlášť důležité v případě vysoce nakažlivých onemocnění, jako je například vysoce patogenní influenza ptáků. V případě vzniku ohniska lze kompartmentalizaci použít k usnadnění obchodování.

(4)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o nové strategii Evropské unie v oblasti zdraví zvířat (2007–2013) podle zásady „Prevence je lepší než léčba“ (3) (dále jen „nová strategie v oblasti zdraví zvířat“) stanoví směr vývoje pro politiku v oblasti zdraví zvířat v období 2007–2013. Cílem nové strategie v oblasti zdraví zvířat je klást větší důraz na preventivní opatření, dozor nad nákazou, kontroly a výzkum, aby se snížila incidence nákaz zvířat a minimalizovaly následky v případě vzniku ohniska.

(5)

V rámci nové strategie v oblasti zdraví zvířat hraje důležitou úlohu biologická bezpečnost. Kompartmentalizace by navíc dala zemědělcům ve Společenství pobídku k uplatňování opatření biologické bezpečnosti, protože by usnadnila bezpečné obchodování a představovala tak pro zemědělce jasnou výhodu, přičemž by zároveň předcházela nákazám zvířat.

(6)

V uvedeném ohledu by mělo toto nařízení stanovit pravidla pro schvalování, pozastavení a odnětí schválení úseků, pokud jde o influenzu ptáků. Tato pravidla by měla v zájmu jednotného přístupu k boji proti šíření influenzy ptáků zohlednit Kodex, přičemž by měla vzít v úvahu specifický nákazový status schválených úseků.

(7)

Směrnice 2005/94/ES stanoví některá preventivní opatření týkající se dozoru nad influenzou ptáků a jejího včasného odhalení a minimální opatření pro její tlumení a pro omezení pohybu, která mají být použita v případě vzniku ohniska uvedené nákazy u drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí. Některá z těchto opatření se mají uplatnit v úsecích chovu drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí, jak je určeno v uvedené směrnici.

(8)

Směrnice 2005/94/ES stanoví definici úseků chovu drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí a rovněž stanoví, že mohou být zavedena doplňující opatření pro biologickou bezpečnost v uvedených úsecích, aby se předešlo šíření influenzy ptáků.

(9)

Směrnice 2005/94/ES stanoví, že členské státy mají uskutečnit programy dozoru, aby zjistily prevalenci infekcí virem influenzy ptáků podtypu H5 a H7 u různých druhů drůbeže. Za tím účelem členské státy každoročně schvalují povinné programy dozoru nad influenzou ptáků. Schvalování úseků v jednotlivém členském státě by proto mělo podléhat schválení ze strany národního programu dozoru dotyčného členského státu.

(10)

Rozhodnutí Komise 2006/437/ES ze dne 4. srpna 2006, kterým se schvaluje Diagnostická příručka pro influenzu ptáků podle směrnice Rady 2005/94/ES (4), stanoví diagnostické postupy, metody odběru vzorků a kritéria pro hodnocení výsledků laboratorních testů k potvrzení ohniska influenzy ptáků. V zájmu jednotnosti právních předpisů Společenství v této oblasti by měly být uvedené postupy a metody v rámci úseku dodržovány.

(11)

Aby se usnadnilo používání příslušných postupů mezi členskými státy elektronickou cestou a aby byla zajištěna transparentnost a srozumitelnost, je důležité, aby informace o schválených úsecích a o udělení, pozastavení nebo odnětí schválení úseků byly v celém Společenství k dispozici co nejefektivnějším způsobem. Členské státy by proto měly zřídit internetové informační stránky s těmito informacemi a na internetových stránkách Komise by měl být na uvedené stránky odkaz.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla pro schvalování úseků chovu drůbeže a úseků chovu jiného ptactva chovaného v zajetí s ohledem na influenzu ptáků (dále jen „úseky“) členskými státy a rovněž stanoví doplňující preventivní opatření pro biologickou bezpečnost, která mají být v takových úsecích zavedena, aby jim zajistila specifický nákazový status s ohledem na influenzu ptáků.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení platí tyto definice:

1)

„plánem pro biologickou bezpečnost“ se rozumí veškerá opatření pro biologickou bezpečnost na úrovni hospodářství;

2)

„společným systémem řízení biologické bezpečnosti“ se rozumí:

a)

společná pravidla, kterými se řídí fungování daného úseku, a

b)

celková opatření pro biologickou bezpečnost zavedená ve všech hospodářstvích zahrnutých do úseku, v souladu s jejich plány pro biologickou bezpečnost;

3)

„vedoucím úseku“ se rozumí osoba formálně odpovědná za daný úsek, zejména v souvislosti s články 3, 4 a 5, včetně:

a)

dohledu nad všemi činnostmi vykonávanými v úseku, souvisejícími zejména se společným systémem řízení biologické bezpečnosti, zejména za zavedení a monitorování uvedeného systému;

b)

dohledu nad zaváděním plánů pro biologickou bezpečnost hospodářství vlastníky nebo chovateli drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí a

c)

spolupráce s příslušným orgánem;

4)

„výchozím hospodářstvím“ se rozumí hospodářství, ze kterého jsou drůbež nebo jiné ptactvo chované v zajetí nebo jejich jednodenní kuřata nebo násadová nebo konzumní vejce (dále jen „komodity“) určeny k přemístění mimo úsek;

5)

„hospodářstvím dodavatele“ se rozumí hospodářství, odkud jsou komodity určeny k přemístění do výchozího hospodářství nebo jakéhokoli jiného hospodářství v rámci úseku;

6.

„všemi zúčastněnými stranami“ se rozumí vedoucí úseků, provozovatelé podniků, včetně provozovatelů potravinářských a krmivářských podniků definovaných v čl. 3 odst. 3 a článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (5), vlastníci a chovatelé zvířat, výrobci léčiv nebo další průmyslová odvětví dodávající danému úseku komodity nebo poskytující mu služby.

KAPITOLA II

SCHVALOVÁNÍ ÚSEKŮ

Článek 3

Žádosti o schválení úseků

1.   Dobrovolné žádosti o schválení úseků (dále jen „žádosti“) předkládá příslušnému orgánu vedoucí úseku.

2.   Žádost musí obsahovat tyto informace:

a)

jméno vedoucího úseku, jeho vzdělání a funkci, kontaktní údaje a adresu úseku;

b)

podrobný popis úseku, jak je stanoveno v části 1 přílohy;

c)

popis společného systému řízení biologické bezpečnosti a plánů pro biologickou bezpečnost hospodářství zahrnutých do úseku, jak je stanoveno v části 2 přílohy;

d)

podrobné informace o konkrétních opatřeních, kritériích a požadavcích na dozor nad nákazou, zejména o zvláštní ochraně a dozoru nad influenzou ptáků, jak je stanoveno v části 3 přílohy.

Článek 4

Udělení schválení úseků

1.   Počáteční schválení úseku uděluje pouze příslušný orgán, a to pro úseky, které se nacházejí na území nebo v části území členského státu, kde podle právních předpisů Společenství neplatí žádná omezení ve vztahu k influenze ptáků.

Počáteční schválení se uděluje pouze v takovém členském státě, jehož národní program dozoru zaměřený na zjištění prevalence infekcí virem influenzy ptáků podtypu H5 a H7 u různých druhů drůbeže byl schválen.

2.   Před udělením schválení pro úsek musí příslušný orgán zajistit, že v úseku:

a)

byla uskutečňována zvláštní ochrana a dozor nad influenzou ptáků po dobu nejméně šesti měsíců před datem podání žádosti, jak je stanoveno v části 3 přílohy (včetně nejméně jednoho testovacího postupu, jak je stanoveno v bodu 4 části 3 přílohy), a přítomnost influenzy ptáků nebyla zjištěna v žádném z hospodářství zahrnutých do úseku během uvedeného období;

b)

se v případě potřeby uskutečňují plány očkování v souladu s právními předpisy Společenství;

c)

informace předložené v souladu s čl. 3 odst. 2 jsou úplné a přesné;

d)

byl zaveden společný systém řízení biologické bezpečnosti, jak je stanoveno v bodu 1 části 2 přílohy, a prokázal se jako dostatečný k zajištění specifického nákazového statusu s ohledem na influenzu ptáků pro populaci drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí v daném úseku;

e)

byla uskutečněna úřední kontrola na místě s uspokojivými výsledky vzhledem k písmenům a) až d).

3.   Úsek musí mít pouze jeden název a mít uděleno pouze jedno číslo schválení.

4.   Příslušný orgán zajistí, že po udělení schválení úseku bude úsek bez prodlení uveden v seznamu schválených úseků na internetové informační stránce, v souladu s čl. 9 odst. 1, s podrobnými informacemi ohledně umístění hospodářství zahrnutých do úseku a o tom, zda se jedná o výchozí hospodářství nebo hospodářství dodavatele (dále jen „seznam schválených úseků“).

KAPITOLA III

PODMÍNKY PRO UDRŽENÍ SCHVÁLENÍ ÚSEKŮ

Článek 5

Oblasti odpovědnosti a povinnosti vedoucího úseku

Po udělení schválení úseku musí vedoucí úseku:

1)

dohlížet na úsek a monitorovat ho, aby zajistil, že je nadále v souladu s informacemi předloženými podle čl. 3 odst. 2 a kritérii a požadavky stanovenými v příloze; zejména musí být tyto informace aktualizovány a na požádání zpřístupněny příslušnému orgánu;

2)

zajistit, že jsou činnosti dozoru nad nákazou, zejména dozor nad influenzou ptáků, uskutečňovány podle společného systému řízení biologické bezpečnosti a každého plánu pro biologickou bezpečnost hospodářství zahrnutých do úseku a že:

a)

je zaveden systém včasného varování pro odhalení přítomnosti influenzy ptáků; a je uskutečňován odběr vzorků a diagnostické testy v souladu s rozhodnutím 2006/437/ES a částí 3 přílohy tohoto nařízení;

b)

plány dozoru stanovené v bodu 4 části 3 přílohy jsou aktualizovány v případě zjištění zvýšeného rizika zavlečení influenzy ptáků;

c)

veškeré diagnostické testy pro influenzu ptáků jsou uskutečňovány v laboratořích úředně schválených pro tento účel příslušným orgánem; příslušnému orgánu jsou poskytnuty informace o dozoru a výsledcích;

d)

jakékoli neprůkazné nebo pozitivní výsledky dozoru v úseku se okamžitě hlásí příslušnému orgánu, aby mohly být související vzorky odeslány k potvrzení do národní referenční laboratoře nebo do referenční laboratoře Společenství pro influenzu ptáků;

3)

zajistit, že jakékoli provedené očkování bude uskutečněno podle společného systému řízení biologické bezpečnosti a každého plánu biologické bezpečnosti hospodářství zahrnutých do úseku a že plány a postupy očkování jsou na požádání dány k dispozici příslušnému orgánu;

4)

organizovat pravidelné interní nebo externí audity, aby bylo zajištěno, že veškerá opatření pro biologickou bezpečnost, činnosti dozoru a systémy zpětného vysledování jsou v úseku účinně prováděny, a uchovávat výsledky takových auditů, včetně těch, jež byly uskutečněny v rámci systému zabezpečování jakosti, aby byly na požádání k dispozici příslušnému orgánu;

5)

okamžitě informovat příslušný orgán, pokud:

a)

úsek již není v souladu s informacemi předloženými podle čl. 3 odst. 2 nebo kritérii a požadavky stanovenými v příloze;

b)

společný systém řízení biologické bezpečnosti nebo plán pro biologickou bezpečnost byl změněn nebo přizpůsoben epizootologické situaci, včetně přidání nebo vynětí hospodářství z úseku.

Článek 6

Oblasti odpovědnosti a povinnosti příslušného orgánu

1.   Příslušný orgán zajistí provádění úředních kontrol úseků na místě z hlediska rizik, aby se ověřilo, zda jsou úseky i nadále v souladu s informacemi předloženými podle čl. 3 odst. 2 a kritérii a požadavky stanovenými v příloze (dále jen „kontroly“).

2.   Kontroly se provádí v intervalech, jejichž délka je založena na:

a)

epizootologické situaci uvnitř a vně úseku, zejména s ohledem na influenzu ptáků;

b)

informacích týkajících se veškerých změn nebo úprav společného systému řízení biologické bezpečnosti nebo plánů pro biologickou bezpečnost hospodářství zahrnutých do úseku, jak stanoví čl. 5 odst. 5 písm. b).

3.   Příslušný orgán je odpovědný za veškerá osvědčení potvrzující, že komodity pocházejí ze schváleného úseku.

KAPITOLA IV

POZASTAVENÍ NEBO ODNĚTÍ SCHVÁLENÍ ÚSEKŮ

Článek 7

Pozastavení schválení úseků

1.   Pokud kontrola nebo epizootologické informace vztahující se k úseku ukáží, že již není v souladu s informacemi předloženými podle čl. 3 odst. 2 nebo kritérii a požadavky stanoveným v příloze, pozastaví příslušný orgán okamžitě schválení dotčeného úseku a vedoucí úseku zajistí přijetí okamžitých opatření k nápravě jakéhokoli takového nesouladu.

2.   Po pozastavení schválení úseku pozastaví příslušný orgán veškerá osvědčování potvrzující, že komodity pocházejí ze schváleného úseku.

3.   Bylo-li schválení úseku pozastaveno, nezruší příslušný orgán pozastavení do doby, než ověří, že byla během 30 dnů od data pozastavení zahájena nápravná opatření, a než proběhne následná kontrola s uspokojivými výsledky.

Článek 8

Odnětí schválení úseků

1.   Příslušný orgán odejme schválení úseku, prokáže-li následná kontrola v souladu s čl. 7 odst. 3 po pozastavení úseku v souladu s čl. 7 odst. 1, že:

a)

úsek i nadále není v souladu s informacemi předloženými podle čl. 3 odst. 2 nebo kritérii a požadavky stanovenými v příloze nebo

b)

v úseku došlo ke vzniku ohniska influenzy ptáků.

2.   Po odnětí schválení úseku musí příslušný orgán:

a)

zastavit veškerá osvědčování potvrzující, že komodity pocházejí ze schváleného úseku;

b)

odstranit název úseku ze seznamu schválených úseků.

3.   Po odstranění názvu úseku ze seznamu schválených úseků jej lze obnovit pouze na základě nové žádosti v souladu s kapitolou II.

KAPITOLA V

INTERNETOVÁ INFORMAČNÍ STRÁNKA A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 9

Internetová informační stránka

1.   Členské státy:

a)

sestaví seznam schválených úseků s informacemi požadovanými v čl. 4 odst. 3 a 4;

b)

zřídí internetovou informační stránku, aby byl seznam schválených úseků k dispozici v elektronické podobě;

c)

sdělí Komisi internetovou adresu informační internetové stránky;

d)

aktualizují svou internetovou informační stránku, aby bezodkladně zohledňovala veškerá nová schválení nebo odnětí schválení úseků.

2.   Komise je členským státům nápomocna při poskytování těchto informací veřejnosti tím, že poskytne internetovou adresu své internetové stránky, na které budou uvedeny odkazy na vnitrostátní internetové informační stránky.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. října 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. července 2009.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16.

(2)  http://www.oie.int/eng/normes/mcode/en_sommaire.htm (Kodex zdraví suchozemských živočichů 2008).

(3)  KOM(2007) 539 v konečném znění.

(4)  Úř. věst. L 237, 31.8.2006, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.


PŘÍLOHA

KRITÉRIA PRO ÚSEKY A POŽADAVKY NA NĚ

ČÁST 1

Popis úseku podle čl. 3 odst. 2 písm. b)

Popis úseku podle čl. 3 odst. 2 písm. b) musí být založen na mapě (mapách) prostoru úseku, zobrazující(ch) jeho vymezení, určující(ch) přesné umístění všech jeho součástí, včetně hospodářství a jejich prostor, a veškerých souvisejících funkčních jednotek, jako např. zařízení pro zpracování nebo skladování krmiv nebo zařízení pro skladování dalších materiálů.

Žádost musí obsahovat dostatek informací, aby poskytovala detailní popis úseku, zejména:

1)

informace o faktorech týkajících se infrastruktury a o tom, jak přispívají k epizootologickému oddělení drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí v úseku od populací zvířat s jiným nákazovým statusem, včetně:

a)

popisu druhu činností a komodit produkovaných v úseku, včetně celkové kapacity prostor a počtu přítomné drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí;

b)

diagramu jasně a podrobně uvádějícího veškeré činnosti uskutečňované v úseku a oblasti odpovědnosti, úlohy a vzájemné vztahy všech zúčastněných stran;

c)

popisu vzájemných funkčních vztahů mezi hospodářstvími zahrnutými do úseku, včetně schématu veškerých prostor, se zobrazením jejich vzájemných propojení;

d)

popisu dopravních prostředků pro přepravu zvířat a živočišných produktů, jejich obvyklých tras a míst pro jejich čištění a parkování.

2)

Informace o epizootologickém statusu, pokud jde o influenzu ptáků, a o rizikových faktorech, včetně těchto prvků:

a)

epizootologické historie hospodářství, zahrnutých do úseku, a zejména jejich nákazového statusu a jakýchkoli informací týkajících se influenzy ptáků;

b)

pohybu do úseku, z úseku nebo v rámci úseku (dále jen „vstupy, výstupy“), například pohybu osob, komodit, dalších zvířat, produktů živočišného původu nebo jiných produktů přicházejících do styku se zvířaty, přepravních vozidel, zařízení, krmiv, dodávky vody a odvodu odpadních vod;

c)

přítomnosti dalších hospodářství chovajících drůbež a jiné ptactvo chované v zajetí v nejbližším okolí úseku, včetně hustoty (např. šlechtitelských nebo výkrmových farem, drobnochovů, trhů, sběrných středisek, jatek, zoologických zahrad);

d)

rizikových faktorů životního prostředí, jako jsou vodní cesty, místa odpočinku a shromažďování volně žijících zvířat (včetně tažných tras volně žijícího ptactva), přítomnosti hlodavců, dřívější přítomnosti původce influenzy ptáků v prostředí;

e)

rizikových faktorů a potenciálních cest pro vstup a šíření influenzy ptáků v rámci úseku, v souladu s právními předpisy Společenství a/nebo normami a pokyny Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE);

f)

zavedeného systému včasného varování používaného k informování příslušného orgánu o zjištění jakýchkoli rizikových faktorů a potenciálních cest uvedených v písmeni e).

ČÁST 2

Popis společného systému řízení biologické bezpečnosti a plánů pro biologickou bezpečnost uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c)

1.

Společný systém řízení biologické bezpečnosti musí obsahovat přinejmenším tyto prvky:

a)

zásady správné zoohygienické praxe;

b)

systém zpětného vysledování pro veškeré pohyby mezi hospodářstvími zahrnutými do úseku a pro veškeré vstupy a výstupy; systém zpětného vysledování musí být stále dokládán a musí být vždy k dispozici příslušnému orgánu;

c)

společný plán analýzy rizika a kritických kontrolních bodů (plán HACCP);

d)

plán(y) pro biologickou bezpečnost hospodářství zahrnutých do úseku a vyhodnocení jejich účinnosti v souladu s určenou úrovní rizika.

2.

Plány pro biologickou bezpečnost hospodářství spadajících pod společný systém řízení biologické bezpečnosti musí obsahovat přinejmenším tyto prvky:

a)

doložený systém provádění plánu hygieny zaměstnanců, včetně všeobecných a zvláštních hygienických postupů, všeobecné a zvláštní školení pro stálé a dočasné zaměstnance a postupy pro kontrolu uvedeného plánu hygieny, včetně pravidla, že zaměstnanci nesmí i) osobně chovat drůbež nebo jiné ptáky, ani ii) být v úzkém styku s drůbeží nebo jinými ptáky, než s těmi v úseku, po dobu přinejmenším 72 hodin před vstupem do hospodářství; v případě naléhavé potřeby určitých zaměstnanců je možné požadovat kratší dobu, avšak tato doba nesmí být za žádných okolností kratší než 24 hodin a postup zmírňování rizika musí být popsán v plánu pro biologickou bezpečnost;

b)

toky produktů a zaměstnanců popsané ve schématu všech prostor hospodářství s barevně vyznačenými úrovněmi biologické bezpečnosti; na všech místech vstupu do prostor musí existovat hygienická bariéra se zónou pro převlékání, v případě potřeby včetně sprch, s oddělenými čistými a nečistými prostorami;

c)

plán, kterým se řídí pohyb veškerých osob vstupujících do hospodářství nebo z něj vycházejících, rozlišující oprávněné a neoprávněné osoby nebo návštěvníky, včetně popisu fyzických bariér (např. živých plotů, plotů nebo jakýchkoli jiných bariér, které jasně určují hranice prostor hospodářství), značení, zamčených vrat a vstupů do budov; externí návštěvníci (včetně auditorů nebo inspektorů) musí být požádáni, aby nebyli v žádném styku s drůbeží nebo jinými ptáky po dobu přinejmenším 72 hodin před vstupem do hospodářství; v závislosti na rizikových faktorech (jako jsou například návštěvníci přicházející z ochranného pásma nebo pásma dozoru) lze požadovat delší dobu; kratší dobu je možno požadovat pro úřední veterinární lékaře nebo v případě naléhavé potřeby zvláštní intervence zvenčí (například konzultanta nebo veterinárního lékaře), avšak tato doba nesmí být za žádných okolností kratší než 24 hodin a postup zmírňování rizika musí být popsán v plánu pro biologickou bezpečnost;

d)

plán, kterým se řídí a zaznamenává pohyb vozidel dovnitř hospodářství, ven z hospodářství nebo mezi hospodářstvími, včetně osobních vozidel a dodávkových vozidel (např. pro krmiva, zvířata nebo jiné dodávky); musí být k dispozici záznamy o veškerém pohybu vozidel;

e)

systém zpětného vysledování zvířat a produktů umožňující vysledování veškerého pohybu do hospodářství, ven z hospodářství nebo mezi hospodářstvími (vstupy, výstupy);

f)

postup bránící kontaminaci, včetně kontaminace při zásobování, přepravě, skladování, dodávce a likvidaci:

i)

obalových materiálů (například používání nových nebo dezinfikovaných obalových materiálů),

ii)

podestýlky (například odpovídající doba karanténního skladování nebo dezinfekce podestýlky),

iii)

krmiv (například použití uzavřených krmných systémů),

iv)

vody (například interní systém čištění vody),

v)

vedlejších produktů živočišného původu jako například těl zvířat, hnoje, znečištěných vajec/křapů nebo vajec vyřazených z líhní;

g)

plán čištění a dezinfekce hospodářství, použité vybavení a materiály; k dispozici musí být zvláštní postup čištění a dezinfekce vozidel;

h)

plán hubení škůdců, včetně hlodavců a dalších volně žijících živočichů, který stanoví fyzické bariéry a opatření v případě zjištění jejich aktivity;

i)

plán HACCP týkající se influenzy ptáků, vypracovaný podle sedmi kroků (a to: analýzy rizika, seznamu kritických kontrolních bodů, kritických limitů, postupů sledování, nápravných opatření, ověřování a záznamů), který musí obsahovat přinejmenším tyto prvky:

i)

údaje o produkci drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí a další údaje vztahující se k určeným časovým obdobím (historie nemocnosti a úmrtnosti, podrobnosti o použitých léčivech, vylíhnutých ptácích, údaje vztahující se ke spotřebě krmiv a vody),

ii)

informace o klinických vyšetřeních a plánech odběru vzorků pro aktivní a pasivní dozor a screeningové testy (četnost, metody, výsledky),

iii)

dostatečně podrobný registr návštěvníků hospodářství, aby bylo možné dohledat a kontaktovat kteréhokoli návštěvníka,

iv)

informace o jakýchkoli použitých programech očkování, včetně druhu použité očkovací látky a četnosti očkování a datech očkování,

v)

podrobné záznamy s informacemi o provedených nápravných opatřeních a s nimi souvisejících kritických kontrolních bodech, které nebyly dodrženy.

Všechny zúčastněné strany musí být plně obeznámeny s pravidly plánu HACCP a musí tato pravidla dodržovat; plán HACCP je řídícím nástrojem úseku zaručujícím opatření pro biologickou bezpečnost a postupy řízení.

Plán HACCP musí brát v úvahu seznam rizik a cest, které musí být zjištěny předem. Musí být přizpůsobitelný úrovni rizika a zahrnovat popsané činnosti, které musí být uskutečněny v případě zvýšeného rizika, jako např. četnost odběru vzorků.

3.

Nápravná opatření a aktualizace

Společný systém řízení biologické bezpečnosti a plány pro biologickou bezpečnost musí popisovat, zda má být konkrétní porušení považováno za méně či více závažné porušení, a rovněž nápravná opatření, která je třeba provést.

Plány pro biologickou bezpečnost se musí aktualizovat vzhledem k úrovni rizika, zejména pokud existuje úřední podezření na ohnisko influenzy ptáků nebo potvrzení jejího ohniska v členském státě nebo v regionu či pásmu, ve kterých se úsek nachází (například uplatnění omezení pohybu vozidel, materiálů, zvířat a/nebo zaměstnanců nebo zavedení doplňujících dezinfekčních postupů).

ČÁST 3

Zvláštní ochrana a dozor v souvislosti s influenzou ptáků

1.

Musí být zaveden odpovídající systém fyzické ochrany ptáků zamezující jejich styku s volně žijícím ptactvem a zabraňující jakékoli kontaminaci krmiv, vody a podestýlky. Přímé okolí hospodářství nesmí být pro volně žijící ptactvo přitažlivé.

2.

Kontrola vstupů a výstupů

a)

Na schématu uvedeném v bodě 1 písm. a) části 1 musí být označeno umístění veškerých druhů drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí, včetně čistokrevných linií plemenných zvířat, praprarodičů, prarodičů a rodičů a užitkových zvířat, a rovněž umístění hejn, líhní, míst odchovu a snášky, míst testování, skladů vajec a veškerých míst, kde jsou umístěna vejce nebo ptáci; na schématu musí být označeny toky komodit mezi těmito místy.

b)

Pohyb drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí, jejich vajec a dalších souvisejících produktů musí být stanoven podrobným postupem; drůbež nebo jiné ptactvo chované v zajetí, jejich vejce a další související produkty vstupující do jakéhokoli hospodářství úseku musí pocházet z hospodářství se stejným nákazovým statusem, pokud jde o influenzu ptáků, a/nebo být zkontrolovány, aby se zajistilo, že nepředstavují žádné riziko zavlečení influenzy ptáků.

c)

Drůbež nebo jiné ptactvo chované v zajetí a násadová vejce přemísťované do úseku nebo v rámci úseku musí být označeny takovým způsobem, aby bylo možné ověřit jejich historii; hejna a/nebo vejce musí mít řádné dokumentované označení.

d)

V případě areálu, kde se vyskytují ptáci různého stáří, musí písemný postup stanovit doplňování a odebírání drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí, včetně mytí a dezinfekce odchytových klecí.

3.

Stejný úsek nesmí zahrnovat hospodářství drůbeže a hospodářství jiného ptactva chovaného v zajetí. Stejné hospodářství nesmí zahrnovat různé druhy drůbeže, kromě líhní.

4.

V úseku musí plán dozoru, za který je odpovědný vedoucí úseku, zahrnovat neustálý aktivní dozor, který se provádí na dvaceti namátkově odebraných vzorcích krve drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí ze stejné produkční jednotky pro sérologické vyšetření na influenzu ptáků:

a)

přinejmenším každých šest měsíců během produkčního období, pokud nebylo u drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí v předcházejících šesti měsících na území členského státu potvrzeno žádné ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků (HPAI);

b)

přinejmenším každé tři měsíce, pokud bylo u drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí v předcházejících šesti měsících na území členského státu potvrzeno ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků (HPAI);

c)

pokud je úsek umístěn v oblasti, která podléhá omezení pohybu v důsledku vzniku ohniska influenzy ptáků podle právních předpisů Společenství, pak do jednoho týdne od data vzniku ohniska a přinejmenším každých 21 dní; navíc, aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní ustanovení právních předpisů Společenství, musí být plán dozoru aktualizován a musí zahrnovat posílený klinický dozor a aktivní virologický dozor, provedený do jednoho týdne od data vzniku ohniska a poté přinejmenším každých 21 dní na:

i)

vzorku 20 namátkově odebraných tracheálních/orofaryngeálních stěrů a namátkově odebraných 20 kloakálních stěrů drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí ze stejné produkční jednotky a

ii)

na vzorcích odebraných od pěti nakažených nebo uhynulých ptáků, pokud byli nalezeni.

5.

Systém včasného varování stanovený v čl. 5 odst. 2 písm. a) musí být založen na písemném postupu, který stanoví postupy podávání zpráv. Musí být přizpůsoben zejména různým druhům drůbeže nebo jiného ptactva chovaného v zajetí a jejich vnímavosti vůči influenze ptáků a musí:

a)

stanovit akční hodnoty, jako jsou např. úmrtnost stejná nebo vyšší než určený práh, významné snížení spotřeby krmiv a/nebo vody a/nebo produkce vajec, změny chování nebo další relevantní ukazatele;

b)

popsat činnosti, které je třeba provést;

c)

obsahovat seznam odpovědných zaměstnanců, kterým se podává hlášení.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU