(ES) č. 500/2009Nařízení Rady (ES) č. 500/2009 ze dne 11. června 2009 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1212/2005 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých odlitků pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Rada nařízením (ES) č. 1212/2005 (2) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu některých odlitků pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) (dále jen „nařízení o uložení konečných opatření“). Individuální celní sazby byly v rozmezí od 0 % do 37,9 % a zbytková celní sazba byla stanovena na 47,8 %. Rozhodnutím Komise 2006/109/ES (3) a nařízením Rady (ES) č. 268/2006 (4) byl přijat společný závazek nabídnutý řadou společností spolu s čínskou obchodní komorou pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických produktů (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products, CCCME). Vzhledem k řadě žádostí nových vyvážejících výrobců bylo nařízení o uložení konečných opatření několikrát změněno, naposledy v dubnu 2009 (5).

(2)

Komise obdržela dne 8. listopadu 2007 žádost o prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žádost podal Eurofonte (dále jen „žadatel“) jménem devíti evropských výrobců. Žadatel tvrdil, že není dostatečně jasná působnost opatření stanovených v nařízení o uložení konečných opatření. Žadatel uvedl, že by se měla upřesnit definice výrobku, pokud jde o odlitky z tvárné litiny, a zejména to, zda tento druh odlitků spadá do definice dotčeného výrobku.

(3)

Komise poté, co ověřila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení částečného prozatímního přezkumu, a po konzultaci s poradním výborem zahájila zveřejněním oznámení (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) v Úředním věstníku Evropské unie  (6) šetření v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Šetření bylo omezeno na definici výrobku, na nějž se vztahují platná opatření.

(4)

Komise o zahájení přezkumu informovala známé výrobce, dovozce a uživatele ve Společenství, zástupce vyvážející země a rovněž všechny známé vývozce v ČLR. Komise si vyžádala informace od všech výše uvedených stran a od dalších stran, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise rovněž poskytla zúčastněným stranám příležitost, aby písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(5)

Odpovědi na dotazník poskytlo 15 výrobců ve Společenství, devět dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení s čínskými vyvážejícími výrobci, jeden uživatel ve Společenství a 17 čínských vyvážejících výrobců.

(6)

Slyšení bylo umožněno šesti zúčastněným stranám, které o to požádaly: žadateli, jednomu výrobci ve Společenství a čtyřem dovozcům.

(7)

Dotčeným výrobkem vymezeným v článku 1 nařízení o uložení konečných opatření jsou odlitky z nekujné (netvárné) litiny používané k zakrytí nebo k umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům a jejich částí, strojově nebo jinak zpracované, natřené nebo lakované nebo pokryté jinými materiály, s výjimkou požárních hydrantů, pocházející z ČLR kódů KN 7325 10 50, 7325 10 92 a ex 7325 10 99 (kód Taric 7325109910).

(8)

V části téhož nařízení týkající se definice výrobku (zejména v 18. bodě odůvodnění) je uvedeno, že se odlitky vyrábějí z šedé nebo tvárné litiny a že se navzdory určitým rozdílům popsaným v 20. a 21. bodě odůvodnění vyvozuje v 22. a 29. bodě odůvodnění závěr, že všechny typy odlitků mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jsou v zásadě používány ke stejným účelům a lze je považovat za různé typy téhož výrobku.

(9)

Podle některých stran nezahrnuje výraz použitý v článku 1 nařízení o uložení konečných opatření k popisu výrobku, na nějž se vztahují opatření, („odlitky z nekujné (netvárné) litiny“) odlitky vyrobené z tvárné litiny. Některé strany poukázaly na jinou podpoložku KN týkající se trubek a potrubních armatur z nekujné (netvárné) litiny (kód KN 7307 19 10), kde příslušná vysvětlivka ke kombinované nomenklatuře uvádí, že litina s kuličkovým grafitem (tvárná litina) je kujná. Tvrdily proto, že se nařízení nevztahuje na odlitky z tvárné litiny, i když se v popisné části uvedeného nařízení uvádí, že všechny typy odlitků lze považovat za různé typy téhož výrobku.

(10)

Některé zúčastněné strany uvedly, že k řešení výše uvedené záležitosti není přezkum rozsahu definice výrobku vhodným šetřením, nýbrž že by Komise měla zahájit nové antidumpingové šetření podle článku 5 základního nařízení, nebo přezkum týkající se obcházení podle článku 13 základního nařízení.

(11)

Vzhledem k tomu, že účelem šetření je v prvé řadě přezkoumat rozsah původního šetření a v případě potřeby odpovídajícím způsobem upravit normativní část, je v tomto konkrétním případě vhodným postupem přezkum rozsahu definice výrobku podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Nové šetření podle článku 5 základního řízení a šetření týkající se obcházení podle článku 13 základního nařízení se zabývají jinými okolnostmi. První z nich lze použít mimo jiné k zahájení šetření týkajícího se výrobku, který nebyl v původním šetření zkoumán (např. v případě jiné definice výrobku nebo v případě výrobku pocházejícího ze zemí, na něž se opatření nevztahují). Druhé z nich lze použít jako základ pro šetření týkající se otázky, zda s ohledem na výrobek, na nějž se vztahují opatření, dochází k obcházení. Tyto dva typy šetření proto nejsou v daném případě vhodné.

(12)

Zahájení tohoto přezkumu bylo proto odůvodněné v zájmu zajištění náležitého uplatňování antidumpingových opatření.

(13)

Jako první krok bylo analyzováno původní šetření s cílem určit, zda se toto šetření vztahovalo plně nejen na odlitky z šedé litiny, nýbrž rovněž na odlitky z tvárné litiny.

(14)

Za prvé se podotýká, že v oznámení o zahájení původního šetření (7) je výrobek popsán jako „některé předměty z nekujné (netvárné) litiny používané k zakrytí a/nebo k umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům (…) pocházející z Čínské lidové republiky (…), obvykle deklarované pod kódy KN 7325 10 50, 7325 10 92 a 7325 10 99“.

(15)

Slova „obvykle deklarované pod“ objasňují, že kódy KN uvedené v oznámení o zahájení šetření byly (jak je tomu obvykle) uvedeny „pouze pro informaci“. Zúčastněné strany proto nemohly předpokládat, že součástí šetření jsou pouze výrobky zahrnuté do těchto kódů KN. Kromě informací o definici výrobku uvedených v oznámení o zahájení šetření obsahovalo znění původního podnětu bez důvěrných údajů, které bylo poskytnuto všem zúčastněným stranám řízení a bylo zasláno všem vyvážejícím výrobcům, dovozcům a uživatelům uvedeným v podnětu, i další informace.

(16)

Ve znění podnětu bez důvěrných údajů je definice dotčeného výrobku naprosto stejná jako definice zveřejněná v oznámení o zahájení šetření. Další vysvětlivky k tomuto obecnému popisu jsou uvedeny v bodech 3.2–3.7 podnětu. Z různých prvků v uvedených bodech vyplývá, že podnět se vztahoval na výrobky vyrobené jak z šedé, tak z tvárné litiny. Kupříkladu v bodě 3.5 se uvádí, že „výrobek je vyroben z nekujné litiny, kterou může být šedá nebo tvárná litina“. Výrobní proces u odlitků z šedé i tvárné litiny je navíc popsán v bodě 3.4 znění podnětu bez důvěrných údajů.

(17)

Nic navíc nenaznačovalo, že oznámení o zahájení šetření mělo být omezenější než rozsah podnětu.

(18)

V průběhu původního šetření byly získány údaje o dumpingu a újmě týkající se odlitků z šedé i tvárné litiny. V dotaznících, které byly zaslány známým zúčastněným stranám a zúčastněným stranám, které se přihlásily a vyžádaly si dotazník, byly oba typy zařazeny do popisu typů výrobku, které měly být uvedeny v zařazení výrobku (kontrolní čísla výrobků). Všem spolupracujícím stranám, které obdržely dotazník, bylo proto jasné, že se šetření týká odlitků z šedé i tvárné litiny. Skutečnost, že zařazení výrobku zahrnovalo oba typy, mimoto zajistila, že se všechna zjištění původního šetření týkající se dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství vztahovala na odlitky z šedé i tvárné litiny.

(19)

Konečné zveřejněné znění zaslané všem zúčastněným stranám a nařízení o uložení konečných opatření v několika bodech zmiňovaly, že odlitky mohou být vyrobeny z šedé nebo tvárné litiny (viz zejména 18., 20. a 21. bod odůvodnění). Byly zkoumány a objasněny rozdíly mezi oběma typy odlitků (viz výše uvedené body odůvodnění). Závěr vyvozený v nařízení o uložení konečných opatření uvedený v 22. bodě odůvodnění je ten, že šetření prokázalo, že bez ohledu na to, zda jde o šedou nebo tvárnou litinu, mají všechny typy odlitků tytéž základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jsou v zásadě používány pro tytéž účely a lze je považovat za různé typy téhož výrobku.

(20)

Na základě výše uvedených skutečností je možno vyvodit závěr, že se původní šetření vztahovalo na odlitky vyrobené z šedé i tvárné litiny. I za předpokladu, že to nebylo zcela zřejmé ze samotného oznámení o zahájení šetření, měly zúčastněné strany řadu příležitostí, aby zjistily, že se šetření týká odlitků z šedé i tvárné litiny, jak bylo uvedeno ve verzi podnětu bez důvěrných údajů, dotaznících a v informacích poskytnutých zúčastněným stranám v konečné fázi.

(21)

Po zveřejnění konečných zjištění tohoto přezkumu jedna zúčastněná strana uvedla, že v oznámení o zahájení původního šetření měl být jednoznačně uveden rozsah definice výrobku. Vzhledem ke skutečnosti, že uvedené oznámení o zahájení šetření zmiňovalo pouze odlitky z nekujné litiny, dovozce odlitků z kujné litiny mohl být ujištěn, že se na jeho výrobky šetření nevztahuje, a nemusel brát v potaz verzi podnětu bez důvěrných údajů.

(22)

Vzhledem ke znění původního oznámení o zahájení šetření nelze tvrdit, že odlitky z tvárné litiny byly explicitně nebo implicitně vyloučeny z definice dotčeného výrobku. Nejprve je třeba poznamenat, že v prvním odstavci původního oznámení o zahájení šetření bylo uvedeno, že Komise obdržela „podnět (…), v němž se uvádí, že dovoz některých odlitků pocházejících z Čínské lidové republiky (…) je dumpingový, a způsobuje tak výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu“. Zadruhé, v druhém oddíle („výrobek“) se uvádí, že zahrnuty budou odlitky z nekujné (netvárné) litiny používané k zakrytí a/nebo k umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům, avšak aniž by bylo blíže upřesněno, co se rozumí slovem „nekujné“. V tomto kontextu se připomíná, že kódy KN uvedené v oznámení o zahájení šetření byly výslovně „uvedeny pouze pro informaci“, a nelze tudíž tvrdit, že omezily definici výrobku původního šetření. Oznámení o zahájení šetření proto již obsahovalo prvky upozorňující dovozce nebo vyvážejícího výrobce odlitků z tvárné litiny používaných k zakrytí nebo k umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům na to, že se na odlitky z tvárné litiny může vztahovat šetření. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je toto tvrzení odmítnuto.

(23)

Každopádně i za předpokladu, že nešlo o tento případ, bylo oznámení o zahájení přezkumu v tomto ohledu jednoznačné. V oddíle 3 (důvody pro přezkum) se uvádí, že zatímco popisná část nařízení o uložení konečných opatření se rovněž vztahuje na odlitky z tvárné litiny, oblast působnosti normativní části uvedeného nařízení je v tomto bodě možná nutné vyjasnit. Všechny hospodářské subjekty byly výslovně vyzvány, aby sdělily svá stanoviska a předložily k nim veškeré důkazy. Dotčený dovozce nicméně nepředložil žádné důkazy, že jeden nebo více jeho dodavatelů, na které se clo vztahuje, nepochopili, že se původní šetření rovněž vztahovalo na odlitky z tvárné litiny. V této souvislosti je rovněž třeba poznamenat, že oznámení o zahájení přezkumu v oddíle 9 zdůraznilo, že všechny strany, které tak chtějí učinit, mohou požádat o další přezkum na základě čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žádný vývozce, na jehož výrobky se clo vztahuje, nicméně neuvedl, že během původního šetření nepochopil, že šetření se vztahuje i na odlitky z tvárné litiny, a že by proto měl být nyní zahájen dodatečný přezkum, aby se znovu vypočetlo clo vztahující se na jeho výrobky, včetně výrobků z tvárné litiny.

(24)

Vzhledem k výše uvedenému se tvrzení zúčastněné strany odmítá.

(25)

V zájmu objasnění, zda zjištění ohledně odlitků vyrobených z šedé a tvárné litiny, jak byla uvedena v nařízení o uložení konečných opatření, byla skutečně správná, bylo ověřeno, zda byly odlitky z tvárné litiny a odlitky z šedé litiny správně považovány za výrobky se stejnými fyzikálními, chemickými a technickými vlastnostmi a konečným použitím, jak je uvedeno v nařízení o uložení konečných opatření.

(26)

Pokud jde o fyzikální vlastnosti, konečná podoba odlitku je ovlivněna účelem a podmínkami instalace výrobku, výrobek však musí každopádně vyhovovat platným normám, jak jsou stanoveny mimo jiné v EN 1561, EN 1563, EN 124 a EN 1433.

(27)

Pokud jde o chemické vlastnosti odlitků, šedá i tvárná litina jsou slitinami železa a uhlíku. Ačkoli existují malé rozdíly ve struktuře suroviny a rovněž materiálech přidávaných během výrobního procesu (např. hořčík), nevykazují konečné výrobky v tomto ohledu významný rozdíl.

(28)

Podotýká se, že kvůli hořčíku přidanému během procesu výroby tvárné litiny se mikrostruktura litiny mění z vločkové/lamelární struktury (šedá litina) na kuličkovou strukturu. Přesnějším výrazem pro tvárnou litinu je proto výraz „litina s kuličkovým grafitem“.

(29)

Pokud jde o technické vlastnosti, šetření prokázalo, že tvárná litina má na rozdíl od šedé litiny technické vlastnosti, které zajišťují, že materiál je odolnější vůči vyššímu namáhání na mezi pevnosti, a co je důležitější, že při namáhání tlakem je v podstatně vyšší míře deformován bez porušení, tj. tvárná litina je plasticky tvárná, zatímco šedá litina se při namáhání tlakem láme, tj. je křehká. Šetřením bylo rovněž prokázáno, že bez ohledu na tento rozdíl jsou ostatní základní mechanické/technické vlastnosti, například schopnost formování, odolnost vůči opotřebení a pružnost, u šedé litiny a tvárné litiny srovnatelné.

(30)

Výše zmíněné rozdíly mezi šedou a tvárnou litinou se týkají pouze požadovaného provedení odlitku (tj. zda je nutné spojovací zařízení), nikoli vhodnosti pro daný účel odlitku, kterým je zakrytí nebo umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům.

(31)

Výrobky z litiny sloužící k výše uvedeným konečným použitím musí splňovat požadavky norem EN 124 (kryty průlezů a kryty vpustí) a EN 1433 (odvodňovací žlábky). Obě normy upřesňují, že materiály z litiny musí splňovat požadavky normy EN 1561 nebo normy EN 1563 (tj. šedá nebo tvárná litina). Šedá i tvárná litina proto splňují požadavky norem, lze je tudíž považovat za vzájemně zaměnitelné.

(32)

Spotřebitelé považují oba druhy litiny za stejný výrobek používaný k zakrytí průlezů, odolný vůči provoznímu zatížení, zajišťující bezpečný a snadný přístup k podzemním sítím nebo k jímání povrchové vody (odvodňovací žlábky). Oba typy poskytují dlouhodobá trvalá řešení.

(33)

Vyvozuje se tudíž závěr, že ačkoliv mezi oběma typy výrobku existují malé rozdíly, tyto typy výrobku byly právem považovány za jediný výrobek, jelikož mají stejné fyzikální, chemické a technické vlastnosti, lze je použít ke stejným účelům a jsou vzájemně zaměnitelné. To potvrzují zjištění původního šetření a 18., 20., 21. a 22. bod odůvodnění nařízení o uložení konečných opatření.

(34)

Po poskytnutí konečných informací řada zúčastněných stran tato zjištění zpochybnila a zdůraznila, že již v původním šetření byl vyvozen chybný závěr, že odlitky z šedé a tvárné litiny mají stejné vlastnosti a měly by se za účelem šetření považovat za jediný výrobek. Tyto strany tvrdily, že řada činitelů prokazuje, že tyto dva typy odlitků nejsou srovnatelné a že by se měly považovat za odlišné výrobky. Tyto strany zejména zmiňovaly i) rozdíly ve výrobním procesu, které vedou ii) k zcela rozdílným fyzikálním, chemickým a technickým vlastnostem a iii) k různé struktuře nákladů a nakonec iv) k odlišnému vnímání ze strany spotřebitele. K doložení tohoto tvrzení byla Komisi předložena řada odborných posudků a článků zveřejněných v odborných časopisech. Tyto odborné posudky zejména vyzdvihovaly rozdíly mezi tvárnou litinou a šedou litinou s ohledem na strukturu grafitu a technické rozdíly, tj. skutečnost, že tvárná litina může být při namáhání tlakem deformována, zatímco šedá litina se za stejných podmínek láme.

(35)

V tomto ohledu se podotýká, že toto šetření potvrdilo, že mezi oběma typy výrobku, tj. odlitky z šedé litiny a odlitky z tvárné litiny, skutečně existují rozdíly. Skutečnost, že během procesu výroby odlitku z tvárné litiny je přidán hořčík, mění strukturu grafitu z vločkové/lamelární na kuličkovou a dává mu jiné mechanické vlastnosti, například určitou deformovatelnost při namáhání tlakem. Kromě toho odlitky z tvárné litiny běžně vyžadují zvláštní provedení pro spojení s povrchem. Připomíná se však, že stálou praxí je ověřovat, zda mají výrobky nebo typy výrobku stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se v zásadě ke stejnému účelu, s cílem určit, zda by za účelem antidumpingového šetření měly tvořit jediný výrobek. To znamená, že typy výrobku nemusí být z vědeckého (či jiného) hlediska totožné ve všech aspektech, nýbrž že jsou přijatelné určité rozdíly, mají-li výše zmíněné základní vlastnosti. Mimoto se připomíná, že řízení není vedeno proti dovozu materiálu jako takového, tj. litiny, nýbrž proti odlitkům používaným k zakrytí nebo k umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům a jejich částem. Toto šetření potvrdilo, že odlitek z tvárné litiny má stejné základní vlastnosti jako odlitek z šedé litiny (viz tvrzení uvedená výše v 24. až 30. bodě odůvodnění). Tvrzení, že odlitky z šedé litiny a odlitky z tvárné litiny nemají stejné základní vlastností, se tudíž odmítá.

(36)

V rámci tohoto šetření dvě společnosti uvedly, že by odvodňovací systémy, na něž se vztahuje norma EN 1433, neměly spadat do oblasti působnosti opatření. K doložení svého tvrzení zúčastněné strany poukázaly na skutečnost, že v nařízení o uložení konečných opatření je zmíněna pouze jiná norma (EN 124) použitelná na kryty průlezů a kryty vpustí, a že se původní šetření jednoznačně zaměřilo na kryty průlezů.

(37)

Žadatel tvrdil, že oznámení o zahájení přezkumu uvádějící důvody tohoto částečného prozatímního přezkumu nezmiňuje otázku odvodňovacích žlábků, a že by se proto tvrzení v tomto ohledu neměla brát v potaz. Toto tvrzení je však odmítnuto vzhledem ke skutečnosti, že oznámení o zahájení přezkumu rovněž uvádělo, že je nutno objasnit definici výrobku. Skutečnost, že zvláštní pozornost byla věnována otázce, zda se opatření vztahují na odlitky z tvárné litiny, nevylučuje možnost analyzovat ostatní tvrzení týkající se definice výrobku.

(38)

Za prvé bylo ověřeno, zda se původní šetření vztahovalo na odvodňovací žlábky.

(39)

Jak se uvádí ve 14. bodě odůvodnění, oznámení o zahájení původního šetření popisovalo posuzovaný výrobek jako „některé předměty z nekujné (netvárné) litiny používané k zakrytí a/nebo k umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům a jejich částí (…)“. Jelikož odvodňovací žlábky jsou předměty používané k zakrytí podzemních nebo podpovrchových systémů a jejich částí, je nutno mít za to, že se oznámení o zahájení šetření vztahovalo rovněž na odvodňovací žlábky jako typ odlitků.

(40)

Znění původního podnětu bez důvěrných údajů navíc výslovně uvádí, že dotčený výrobek „je obvykle pojmenován s odkazem na svůj účel, tj. poklop průlezu (nebo kryt průlezu), kryt vpusti nebo odvodňovací žlábek a povrchový box“ (viz bod 3.2). Další odkaz na odvodňovací žlábky jako součást dotčeného výrobku je uveden v bodě 3.5 (účinné odvádění povrchové vody) a 3.6.

(41)

Odvodňovací žlábky byly mimoto zahrnuty v popisu typů výrobku, které bylo nutno nahlásit v dotazníku (kontrolní čísla výrobků), a všechny spolupracující strany, které obdržely dotazník, musely nahlásit rovněž prodej odvodňovacích žlábků. Všechna zjištění původního šetření týkající se dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství zahnovala proto rovněž odvodňovací žlábky.

(42)

V nařízení o uložení konečných opatření, jež bylo rovněž poskytnuto všem zúčastněným stranám, je zejména v 15. až 17. bodě odůvodnění uvedeno, že se odlitky obecně skládají z rámu, který je zakotven v zemi, a z poklopu nebo z mříže položených v jedné rovině s povrchem. V 17. bodě odůvodnění je uvedeno, že poklop a mříž bývají jakéhokoli tvaru, mimo jiné trojúhelníkového, kruhového, čtvercového nebo obdélníkového. Stejně tak je v 19. bodě odůvodnění uvedeno, že možné různé prezentace odlitků (např. kryty průlezů, kryty vpustí a povrchové boxy) jsou dostatečně podobné, představují proto pro účel tohoto řízení jediný výrobek. Ze znění nařízení o uložení konečných opatření proto vyplývá, že jako typ možné prezentace odlitků jsou zahrnuty rovněž odvodňovací žlábky.

(43)

Odvodňovací žlábky byly zahrnuty do definice výrobku v původním šetření, což bylo možné určit na základě výše uvedeného.

(44)

Po poskytnutí konečných informací jedna zúčastněná strana uvedla, že se oznámení o zahájení šetření ani nařízení o uložení konečných opatření nevyjadřuje jasně o zahrnutí odvodňovacích žlábků do rozsahu šetření. Tato strana tvrdila, že ačkoli oznámení o zahájení šetření bylo přinejmenším nejasné, pokud jde o odvodňovací žlábky, 16. bod odůvodnění nařízení o uložení konečných opatření jednoznačně uvádí, že „odlitky musí umožnit bezpečný a snadný přístup do podzemní komory jak osobám, tak pro účely vizuální prohlídky“. Jelikož liniové odvodňovací systémy neumožňují přístup osob do podzemní komory, nýbrž slouží k odvádění vody, je zřejmé, že odvodňovací žlábky zahrnuty nejsou.

(45)

Nepopírá se, že odvodňovací žlábky/liniové odvodňovací systémy, které se obvykle skládají z odtokového kanálu a mříže nahoře, slouží zejména k odvádění povrchové vody. Umožňují však rovněž bezpečný a snadný přístup do podzemní komory, což je v tomto případě odtokový kanál. Pokud by byl například odtokový kanál ucpán listím nebo jinými předměty, mohou mít po odstranění mříže osoby přístup k odtokovému kanálu, aby ucpávku odstranily. I za předpokladu, že odtokový kanál nelze považovat za součást podzemní komory, jelikož přístup k této komoře by měl umožňovat celý odlitek, lze přesto tvrdit, že odvodňovací žlábek zahrnuje podélnou prohlubeninu v zemi, která byla vykopána s cílem umožnit odvádění vody. Dále se zdůrazňuje, že věta v dotyčném bodě odůvodnění znamená, že přístup může být zajištěn pro vizuální prohlídku, což je v případě odvodňovacích žlábků nepochybně možné. Tuto větu citovanou uvedenou stranou je nutno mimoto posuzovat v kontextu, tj. společně s 15. bodem odůvodnění a začátkem 16. bodu odůvodnění. Jak bylo uvedeno výše, zde je stanoveno, že se „odlitky obecně skládají z rámu, který je zakotven v zemi, a z poklopu nebo z mříže položených v jedné rovině s povrchem užívaným chodci a/nebo vozidly, které odolávají hmotnosti a působení pěšího a/nebo automobilového provozu. (…) Odlitky slouží k zakrytí podzemní komory a musí vydržet zatížení automobilovým a/nebo pěším provozem. Poklop nebo mříž musí zůstávat osazeny do rámu, aby nedocházelo k hlukovému znečištění, ke zranění osob a k poškození vozidel.“ Šetření prokázalo, že se odvodňovací žlábky obecně skládají z odtokového kanálu, který je zakotven v zemi, a mříže položené v jedné rovině s povrchem užívaným chodci a/nebo vozidly a která odolává hmotnosti a působení pěšího a/nebo automobilového provozu. Odvodňovací žlábky lze mimoto použít rovněž k zajištění přístupu a/nebo vstupu do podzemní komory a musí rovněž vydržet zatížení automobilovým a/nebo pěším provozem. Tvrzení, že odvodňovací žlábky nebyly jednoznačně zahrnuty, je proto odmítnuto.

(46)

Jako druhý krok bylo v zájmu objasnění, zda jsou zjištění týkající se odvodňovacích žlábků skutečně správná, dále ověřováno, zda mají odvodňovací žlábky stejné základní fyzikální a technické vlastnosti jako ostatní typy odlitků, a lze je proto s ostatními typy odlitků právem považovat za jediný výrobek.

(47)

Šetření potvrdilo, že odvodňovací žlábky jsou odlitky z šedé nebo tvárné litiny a že se obecně skládají z rámu, který je zakotven v zemi, a z mříže položené v jedné rovině s povrchem. Rám je umístěn přímo na vrcholu komory. Odvodňovací žlábky se používají k zakrytí země a umožňují vizuální prohlídku.

(48)

Ačkoliv je pravdou, že hlavním účelem odvodňovacího žlábku je odvádět z povrchu přebytečnou vodu, aby vozidla nebo letadla mohla bezpečně používat silnici/rozjezdovou a přistávací dráhu, nevylučuje to, že odvodňovací žlábky slouží rovněž k zakrytí podzemní komory, jak bylo uvedeno výše, a musí rovněž vydržet zatížení automobilovým provozem. Přebytečnou vodu mají mimoto odvádět i jiné typy odlitků (např. kryty vpustí).

(49)

Pokud jde o tvrzení ohledně chybějící normy EN 1433 v nařízení o uložení konečných opatření, poznamenává se, že se v 26. a 27. bodě odůvodnění na normu EN 124 odkazuje v části týkající se obdobného výrobku v souvislosti s tvrzením zúčastněných stran, že odlitky vyráběné a prodávané v ČLR a odlitky vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Společenství nejsou obdobné. To neznamená, že výrobky, na něž se vztahuje norma EN 1433, nejsou zahrnuty. Odkaz (či jeho neuvedení) na konkrétní normu EN v nařízení je uveden pouze pro informaci, neznamená však, že neexistují žádné jiné normy, jež by bylo možno použít. Norma EN 1433 byla mimoto v období původního šetření (duben 2003–březen 2004) novou normou platnou od srpna 2003 a až do srpna 2004 existovala společně s vnitrostátními normami. V době shromažďování údajů v průběhu původního šetření nebyla proto tato norma plně funkční a existovala souběžně s jinými normami týkajícími se téhož výrobku.

(50)

Potvrzuje se proto, že tato konkrétní prezentace odlitků má stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti jako jiné kryty průlezů, kryty vpustí nebo povrchové boxy.

(51)

Na základě výše uvedených skutečností je objasněno, že výrobky, na něž se vztahuje norma EN 1433, byly součástí definice výrobku a měly by podléhat opatřením, jelikož zjištěný rozdíl v hlavním účelu nelze považovat za dostatečně významný, aby odůvodnil vyloučení této formy odlitků.

(52)

S ohledem na výše uvedenou analýzu bylo považováno za vhodné ověřit, zda je znění článku 1 nařízení o uložení konečných opatření a 18. až 29. bodu odůvodnění uvedeného nařízení v souladu se zjištěními původního šetření a výše uvedenými zjištěními. Jinými slovy, přezkoumávala se otázka, zdali je nakonec skutečně zapotřebí normativní část nařízení o uložení konečných opatření měnit a zda nelze dovodit, že současné znění článku 1 se již na odlitky z tvárné litiny jednoznačně vztahuje. V této souvislosti byly náležitě zohledněny rovněž připomínky ohledně části nařízení o uložení vyrovnávacích opatření týkající se definice výrobku, které byly obdrženy od zúčastněných stran.

(53)

Připomíná se, že čl. 1 odst. 1 nařízení o uložení konečných opatření stanoví, že zahrnuty by měly být odlitky z „nekujné (netvárné)“ litiny. Dále se připomíná, že šetření prokázalo, že tvárná litina je plasticky tvárná (viz 30. bod odůvodnění).

(54)

Vyvstala tudíž otázka, zda je z technického hlediska tvárnou litinu vždy nutné považovat za „nekujnou“ navzdory skutečnosti, že je plasticky tvárná. V nauce o materiálech „kujnost“ odkazuje na schopnost materiálu deformovat se při namáhání tlakem, což je často charakterizováno jako schopnost materiálu vytvořit při vyklepávání nebo válcování tenký plát. V této souvislosti výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že by se výraz odlitky z „nekujné (netvárné)“ litiny v článku 1 nařízení o uložení konečných opatření mohl vztahovat na veškeré odlitky, které nejsou vyrobeny z kujné litiny, a to by zahrnovalo odlitky z šedé litiny a tvárné litiny. V tomto smyslu se proto uvádělo, že je možno tvrdit, že také odlitky z tvárné litiny jsou na rozdíl od kujné litiny nekujné, a vztahuje se na ně tudíž článek 1 nařízení o uložení konečných opatření od svého vstupu v platnost.

(55)

Připomíná se nicméně, že tvárnost a kujnost nejsou vždy ve vzájemném vztahu, například zlato je tvárné i kujné, zatímco olovo je pouze kujné. V průběhu přezkumného šetření byly navíc předloženy důkazy, že tvárná litina je deformovatelná nejen při namáhání v tahu, nýbrž do jisté míry rovněž při namáhání tlakem. Zdá se proto, že z technického hlediska je obtížné tvrdit, že tvárnou litinu je vždy nutné považovat za nekujnou (pak by možná nebylo zapotřebí normativní část nařízení o uložení konečných opatření měnit).

(56)

Skutečností nicméně zůstává, že se na odlitky z tvárné litiny vztahovalo původní šetření. V zájmu vyloučení možné nejednoznačnosti ve výkladu je nutno odpovídajícím způsobem revidovat nařízení o uložení konečných opatření. Zejména je nutno objasnit, že se definice výrobku vztahuje na odlitky z nekujné (netvárné) litiny i z litiny s kuličkovým grafitem (tvárné litiny). Mimoto je nutno zařadit dodatečný kód KN, totiž kód ex 7325 99 10 odkazující na „ostatní výrobky odlité ze železa nebo oceli z kujné (tvárné) litiny“. To je nezbytné k zajištění, aby antidumpingové clo, které bylo považováno za vhodné pro (mimo jiné) tyto odlitky z tvárné litiny během původního šetření, z nich bylo od nynějška opravdu vybíráno.

(57)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany výslovně vyzvány, aby se vyjádřily k možné zpětné působnosti závěrů. Otázkou zpětné působnosti se zabývala řada stran během slyšení a ve svých podáních. Obecně se všechny strany, s výjimkou výrobního odvětví Společenství, vyslovily proti uplatňování výsledků přezkumu se zpětnou působností.

(58)

V tomto ohledu se podotýká, že stávající šetření prokázalo, že by normativní část nařízení o uložení konečných opatření měla být pozměněna s cílem objasnit definici výrobku a že je nutno připojit dodatečný kód KN. Mimoto se rovněž zdá, že v průběhu minulého období některé hospodářské subjekty založily své obchodní chování na předpokladu, že se na odlitky z tvárné litiny antidumpingové clo nevztahuje. Podrobení dovozu těchto odlitků do Společenství antidumpingovému clu se zpětnou působností by vážně postihlo ekonomické činnosti těchto hospodářských subjektů. Vzhledem k těmto důvodům se považuje za vhodnější, aby objasnění rozsahu definice výrobku mělo účinek výhradně do budoucna.

(59)

Na základě výše uvedených zjištění se považuje za vhodné revidovat nařízení (ES) č. 1212/2005 s cílem objasnit definici výrobku, na nějž se vztahuje uvedené nařízení, a vložit objasnění, že se definice výrobku vztahuje na nekujnou (netvárnou) litinu a litinu s kuličkovým grafitem (tvárnou litinu). Mimoto je nutno zařadit dodatečný kód KN, totiž kód ex 7325 99 10.

(60)

Zjištění a návrh byly poskytnuty dotčeným stranám a jejich připomínky byly náležitě zohledněny,