(ES) č. 289/2009Nařízení Komise (ES) č. 289/2009 ze dne 7. dubna 2009 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 9. července 2008 Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) oznámila zahájení antidumpingového řízení ohledně dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) do Společenství.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět, který podal dne 28. května 2008 Výbor na obranu odvětví Evropské unie vyrábějícího bezešvé ocelové trubky (Defence Committee of the Seamless Steel Tubes Industry of the European Union, dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli ve Společenství. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o následné očekávatelné a bezprostředně hrozící podstatné újmě, což bylo považováno za dostatečný důvod k zahájení řízení.

(3)

Komise oficiálně oznámila žadateli, dalším známým výrobcům ve Společenství, vyvážejícím výrobcům, dovozcům, dodavatelům a uživatelům, o nichž je známo, že se jich řízení týká, a rovněž jejich sdružením a zástupcům vyvážející země zahájení řízení. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(4)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Aby mohli vyvážející výrobci v ČLR, pokud si to přejí, podat žádost o tržní zacházení nebo o individuální zacházení, rozeslala Komise formuláře žádostí vyvážejícím výrobcům, o kterých je známo, že mají na věci zájem, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení řízení. Deset (skupin) společností požádalo v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení o tržní zacházení nebo individuální zacházení, jestliže šetření prokáže, že nesplňují podmínky pro tržní zacházení.

(6)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu vyvážejících výrobců, dovozců a výrobců ve Společenství se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení pro stanovení dumpingu předpokládá výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci, dovozci a výrobci ve Společenství požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v průběhu období šetření (od 1. července 2007 do 30. června 2008).

(7)

Po přezkoumání předložených informací a vzhledem k velkému počtu vyvážejících výrobců a výrobců ve Společenství, kteří projevili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že v případě těchto výrobců je třeba provést výběr vzorku. Vzhledem k omezenému počtu dovozců, kteří projevili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že v případě dovozců, kteří nejsou ve spojení, není třeba výběr vzorku provést.

(8)

Komise rozeslala dotazníky vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, výrobcům ve Společenství zařazeným do vzorku, dovozcům a všem známým uživatelům a sdružením uživatelů. Kompletní odpovědi na dotazník obdržela od vyvážejících výrobců z ČLR zařazených do vzorku, od všech výrobců ve Společenství zařazených do vzorku s výjimkou jedné společnosti, která poskytla pouze částečné informace, od šesti dovozců a pěti uživatelů.

(9)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy nebo hrozící újmy a zájmu Společenství. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(10)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, jimž nebylo možné přiznat tržní zacházení, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů ze srovnatelné země v prostorách následující společnosti:

(11)

Co se týče vyvážejících výrobců, vybrala Komise v souladu s článkem 17 základního nařízení vzorek založený na největším reprezentativním objemu vývozu, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Vybraný vzorek tvoří čtyři (skupiny) společností představující 70 % objemu vývozu spolupracujících stran z ČLR do Společenství. Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr projednán se zúčastněnými stranami, které nevznesly žádné námitky.

(12)

Co se týče výrobců ve Společenství, vybrala Komise v souladu s článkem 17 základního nařízení vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby obdobného výrobku ve Společenství, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Vybraný vzorek tvoří 5 skupin společností (celkem 9 společností) představujících 62 % celkové výroby ve Společenství. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl vybraný vzorek projednán se spolupracujícími výrobci a ti nevznesli žádné námitky. Vzhledem k omezenému počtu spolupracujících dovozců ve Společenství bylo rozhodnuto, že v jejich případě není výběr vzorku nutný.

(13)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2007 do 30. června 2008 (dále jen „období šetření“). Průzkum trendů významných pro posouzení újmy se týkal období od roku 2005 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(14)

Dotčeným výrobkem jsou některé bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli s vnějším průměrem kruhového průřezu nepřesahujícím 406,4 mm s hodnotou uhlíkového ekvivalentu (CEV) nepřesahující 0,86 podle vzorce a chemického rozboru Světového svářečského institutu (IIW) (3) pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“). V oznámení o zahájení řízení (viz 1. bod odůvodnění výše) bylo uvedeno, že dotčený výrobek obvykle spadá pod kódy KN ex 7304 11 00, ex 7304 19 10, ex 7304 19 30, ex 7304 22 00, ex 7304 23 00, ex 7304 24 00, ex 7304 29 10, ex 7304 29 30, ex 7304 31 80, ex 7304 39 58, ex 7304 39 92, ex 7304 39 93, ex 7304 51 89, ex 7304 59 92 a ex 7304 59 93 a že tyto kódy KN jsou pouze informativní. Šetřením však bylo zjištěno, že tři z těchto kódů KN neoznačují dotčený výrobek, jmenovitě kódy ex 7304 11 00, ex 7304 22 00 a ex 7304 24 00, a že pět dalších kódů KN chybí, jmenovitě ex 7304 31 20, ex 7304 39 10, ex 7304 39 52, ex 7304 51 81 a ex 7304 59 10.

(15)

Dotčený výrobek má široké použití, například pro mechanická použití (včetně automobilového průmyslu a strojírenství), ve stavebnictví jako pilíře, při výrobě energie jako kotlové trubky, jako olejářské trubky (dále jen „OCTG“) pro vrtání, lití a kladení trubek v ropném průmyslu a dále jako potrubní trubky pro přepravu tekutin nebo plynů.

(16)

Ocelové trubky a duté profily mají v okamžiku dodání uživateli velmi odlišné formy. Mohou být např. galvanizované, se závitem, dodávané jako „zelené trubky“ (tj. bez jakéhokoli tepelného zpracování), se zvláštními koncovkami, též nařezané na míru. Existuje mnoho různých parametrů, které definují vlastnosti dutého profilu, což vysvětluje, proč je většina ocelových trubek a dutých profilů vyráběna na zakázku. Obvykle se ocelové trubky a duté profily spojují svařováním. V některých případech však mohou být spojeny závitem nebo použity samostatně, ačkoli zůstávají svařovatelné.

(17)

Šetřením bylo prokázáno, že navzdory rozdílům v konečném použití jednotlivých typů bezešvých trubek a dutých profilů mají různé druhy dotčeného výrobku stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti. Proto jsou považovány za jeden výrobek.

(18)

Jedno sdružení čínských výrobců uvedlo, že trubky a duté profily OCTG by měly být vyloučeny z definice dotčeného výrobku, protože mají odlišná použití, odlišné specifikace a odlišné charakteristiky a nejsou zaměnitelné s jinými trubkami a dutými profily a objem jejich vývozu z ČLR do EU je omezený. Šetření však prokázalo, že trubky a duté profily OCTG mají mimo jiné srovnatelné chemické vlastnosti s ostatními typy ocelových trubek a dutých profilů, neboť spadají pod hodnotu 0,86 uhlíkového ekvivalentu. Dále mají s ostatními typy ocelových trubek a dutých profilů společné i jiné základní vlastnosti, jako např. vnější průměr a tloušťku stěn. Co se týče koncových použití trubek a dutých profilů OCTG, bylo zjištěno, že některé trubky a duté profily OCTG jsou zaměnitelné s jinými nelegovanými ocelovými dutými profily. Vzhledem k tomu, že trubky a duté profily OCTG mají stejné základní vlastnosti jako jiné bezešvé trubky a duté profily a jsou do určité míry zaměnitelné, bylo předběžně rozhodnuto, že není důvod vylučovat tento typ výrobku z definice dotčeného výrobku.

(19)

Dotčený výrobek a bezešvé trubky a duté profily vyráběné a prodávané na domácím trhu v ČLR a na domácím trhu v USA, které předběžně sloužily jako srovnatelná země, mají v podstatě stejné fyzické, chemické a technické vlastnosti a užití jako bezešvé trubky a duté profily vyráběné a prodávané ve Společenství výrobním odvětvím Společenství. Proto se tyto výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(20)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(21)

Tyto podmínky jsou ve zkrácené podobě a pouze pro snazší odkazování uvedeny v následujícím souhrnném seznamu:

(22)

Tři čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku požádali v tomto šetření o tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovených lhůtách vyplnili formulář žádosti o tržní zacházení:

(23)

U výše uvedených spolupracujících vyvážejících výrobců si Komise vyžádala všechny informace, které považovala za nezbytné, a v prostorách těchto společností ověřila informace předložené v jejich žádostech o tržní zacházení, jež pokládala za nezbytné.

(24)

Šetření prokázalo, že žádné ze tří skupin čínských společností nelze přiznat tržní zacházení, protože žádná z nich nesplnila všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a to z níže uvedených důvodů.

(25)

Žádná z trojice (skupin) společností neprokázala, že splňuje kritérium 3, a je zřejmé, že existují podstatná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství – všechny tři společnosti (skupiny společností) totiž využívaly preferenčního daňového zacházení, dvě společnosti (skupiny společností) získaly majetek za cenu nižší než tržní hodnota. Po sdělení zjištění ohledně tržního zacházení dvě společnosti (skupiny společností) sdělily, že skutečnost, že využívají zvláštních daňových výhod, není v rozporu s kritériem 3, protože v tržních ekonomikách se také používají daňové úlevy. Podotýká se, že řečené společnosti využívaly několik režimů preferenčního daňového zacházení, současně požívaly osvobození od místní daně z příjmů a rovněž jim byly přiznány daňové prázdniny (osvobození od daně po dobu dvou let a snížení daňové sazby na polovinu po dobu tří let), které mají k dispozici společnosti se zahraničním kapitálem a čínsko-zahraniční společné podniky. Stručně řečeno, tyto režimy preferenčního daňového zacházení poskytly uvedeným společnostem podstatnou výhodu, která pravděpodobně měla významný dopad na náklady a ceny v průběhu období šetření. Třetí společnost (skupina společností) uvedla, že daňová výhoda, kterou využívala, se již na ni od 1. ledna 2008 nevztahuje a že šlo o režim jednorázové daňové úlevy, který nemohl mít žádný dopad na náklady společnosti v dalších letech, a že navíc předmětná daňová úleva byla velice malá. Podotýká se, že tato skupina společností využila daňové úlevy na strojní zařízení zakoupené na domácím trhu v roce 2006 i v roce 2007 (tj. během období šetření). Získanou výhodu nelze považovat za bezvýznamnou a z tohoto důvodu byl učiněn závěr, že jednoznačně měla významný vliv na náklady a ceny v průběhu období šetření.

(26)

Dvě společnosti (skupiny společností) navíc nesplnily kritérium 2 týkající se účetnictví, protože u jedné byla zjištěna kompenzace pohledávek a závazků a druhá neměla kompletní finanční výkazy a neuplatňovala konzistentně zásadu časového rozlišení. Po sdělení zjištění ohledně tržního zacházení jedna společnost uvedla, že vzhledem k její malé velikosti, skutečnosti, že není kotována na burze a že působí ve venkovské oblasti, pro ni nejsou mezinárodní účetní standardy (IAS) závazné. Tento argument nicméně musí být zamítnut, neboť zjištěná porušení, jmenovitě to, že auditované finanční výkazy byly v důležitých oblastech neúplné a že nebyla respektována zásada časového rozlišení, byla velmi závažná. Tyto zcela základní účetní zásady musejí být dodržovány bez ohledu na právní status společnosti, její velikost a místo působení. Další skupina společností sdělila, že auditor zaručil, že rozvaha v auditované účetní závěrce je v souladu s IAS, a znovu zařadila již vykompenzované účty mezi pohledávky a závazky. Podotýká se, že toto sdělení bylo učiněno až po sdělení zjištění a zejména ne v průběhu inspekce na místě, takže jej nelze následně ověřit. Navíc se konstatuje, že řečená skupina společností v zásadě nezavrhuje myšlenku kompenzace pohledávek a závazků, což je samo o sobě v rozporu s IAS. Proto byl tento argument zamítnut.

(27)

Dvě skupiny společností navíc neprokázaly, že jejich rozhodnutí ohledně jejich nákladů a vstupů reagují na tržní podmínky, bez výrazných státních zásahů, a tudíž neprokázaly splnění kritéria 1. Po sdělení zjištění jedna společnost namítla, že důvody uplatněné k zamítnutí splnění tohoto kritéria nejsou založeny na objektivních důkazech, neboť společnost činí svá obchodní a cenová rozhodnutí svobodně, navzdory tvrzení uvedenému v auditované účetní závěrce ohledně cenové politiky mezi stranami ve spojení. Společnost argumentovala, že nejde o výhradu, ale o standardní formulaci, kterou auditor uvádí v souvislosti s přezkumem transakcí mezi „stranami ve spojení“. Toto prohlášení nicméně není dostatečným vysvětlením výslovného tvrzení v auditované účetní závěrce, kde se uvádí, že „je-li cena určována státním ministerstvem pro zboží, by se měla použít cena stanovená ministerstvem“. Proto se tento argument zamítá. Druhá společnost uvedla, že navzdory většinovému státnímu vlastnictví je ve skutečnosti kontrolována převážně soukromým podnikem a stát do ní nezasahuje. Tato společnost však neposkytla žádné nové argumenty, které by mohly změnit závěr, že vzhledem k aktuálnímu složení představenstva, kde většina členů zastupuje podniky ve vlastnictví státu, nelze vliv státu vyloučit a že společnost neprokázala, že jsou rozhodnutí prováděna bez výrazných státních zásahů; v důsledku toho společnost nesplnila toto kritérium. Podotýká se rovněž, že ke sdělení závěrů ohledně tržního zacházení pro tuto skupinu společností byl přiložen příklad rozhodnutí nereagujícího na tržní podmínky, které mohlo být nepatřičně ovlivněno státem (bezplatný pronájem pozemků), a společnost se k tomuto rozhodnutí nevyjádřila.

(28)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné celostátní clo stanoví pro země spadající pod uvedený článek, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splnily všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(29)

Všechny tři čínské společnosti nebo skupiny společností, které žádaly o tržní zacházení, též požádaly o individuální zacházení, pokud jim nebude přiznáno tržní zacházení.

(30)

Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že dvě z těchto tří společností nebo skupin společností prokázaly, že v souhrnu splňují všechny podmínky pro přiznání individuálního zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(31)

Pokud jde o třetí společnost nebo skupinu společností, většinu jejích akcií vlastní stát. Vzhledem k většinovému státnímu vlastnictví a významnému vlivu státu na čínský ocelářský průmysl nelze vyloučit případné obcházení.

(32)

Proto byl učiněn závěr, že by individuální zacházení mělo být uděleno pouze těmto dvěma vyvážejícím společnostem:

(33)

V souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla běžná hodnota pro společnosti, jimž nemohlo být uděleno tržní zacházení, stanovena na základě cen nebo na základě početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(34)

V oznámení o zahájení řízení naznačila Komise svůj úmysl použít USA jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(35)

Jedna zúčastněná strana se vyjádřila k výběru srovnatelné země a navrhla, že by pro stanovení běžné hodnoty byla vhodnější Ukrajina nebo Indie.

(36)

Ukrajina by údajně byla vhodnější volbou, neboť vedle toho, že na jejím trhu probíhá volná soutěž, je zde také podobná situace, pokud jde o výrobní proces a přístup k surovinám, jako v ČLR. Konstatuje se, že od 30. června 2006 je uloženo antidumpingové clo z dovozu ocelových trubek a dutých profilů pocházejících z Ukrajiny v sazbě od 12,3 % do 25,7 %. I když je na ukrajinském trhu několik výrobců, skutečnost, že v roce 2006 byl zjištěn dumping, poukazuje na možnost zkreslených tržních podmínek a jeví se pochybné použít uvedené domácí ceny a náklady. V každém případě při šetření nespolupracoval žádný ukrajinský výrobce.

(37)

Stejná zúčastněná strana uvedla, že i Indie by byla lepší volbou než USA, a uvedla jméno indického výrobce obdobného výrobku. Tento výrobce však nebyl ochoten spolupracovat. Vzhledem k tomu, že indičtí výrobci neprojevili ochotu spolupracovat, nelze Indii zvolit za srovnatelnou zemi.

(38)

Kromě toho velikost trhu USA, počet domácích výrobců a značný objem dovozu naznačují, že trh USA je konkurenční, a USA proto byly prozatímně vybrány jako nejvhodnější srovnatelná země. Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění výše, při šetření spolupracoval jeden výrobce z USA a poskytl všechny nezbytné informace. Další výrobce z USA poskytl také některé neúplné informace, které obecně potvrdily informace poskytnuté spolupracujícím výrobcem z USA.

(39)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, kterým nebylo přiznáno tržní zacházení, stanovena na základě ověřených informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi metodami popsanými níže.

(40)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve u výrobce ve srovnatelné zemi přezkoumala, zda byl jeho prodej dotčeného výrobku na domácím trhu v období šetření reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % čínského vývozu dotčeného výrobku do Společenství.

(41)

U každého druhu dotčeného výrobku prodávaného výrobcem z USA na domácím trhu, který byl uznán za přímo srovnatelný s druhem dotčeného výrobku prodávaným za účelem vývozu do Společenství, bylo stanoveno, zda byl jeho prodej na domácím trhu dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej určitého druhu výrobku na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když objem prodeje tohoto druhu výrobku na domácím trhu nezávislým odběratelům během období šetření představoval alespoň 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku čínskými výrobci pro vývoz do Společenství.

(42)

Komise následně přezkoumala, zda je možné prodej každého druhu dotčeného výrobku na domácím trhu v reprezentativním množství považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje každého druhu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu v průběhu období šetření.

(43)

Pokud objem prodeje daného druhu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou nebo přesahující výrobní náklady představoval více než 80 % celkového objemu prodeje daného druhu a pokud vážená průměrná cena tohoto druhu byla rovna výrobním nákladům nebo je přesahovala, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu. Tato cena byla vypočtena jako vážený průměr cen veškerého prodeje daného druhu na domácím trhu v průběhu období šetření bez ohledu na to, zda byl prodej ziskový či nikoli.

(44)

V případech, kdy objem ziskového prodeje daného druhu výrobku představoval 80 % celkového objemu prodeje tohoto druhu nebo méně, nebo v případech, kdy vážená průměrná cena daného druhu byla nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen pouze ziskového prodeje daného druhu výrobku.

(45)

Ve všech případech byl dotčený výrobek vyvážen nezávislým odběratelům ve Společenství, a proto byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, jmenovitě na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(46)

Běžná hodnota a vývozní ceny se porovnávaly na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. Vhodné úpravy byly provedeny všude tam, kde se ukázaly jako odůvodněné, přesné a podpořené ověřeným důkazem. Byla povolena úprava s ohledem na námořní dopravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, kontrolní náklady, provize a bankovní poplatky.

(47)

V případě rozdílů ve fyzických vlastnostech daného výrobku prodávaného na domácím trhu společnostmi ve srovnatelné zemi a dotčeného výrobku prodávaného za účelem vývozu do Společenství byla provedena úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení. Výše úpravy odpovídá rozumnému odhadu tržní hodnoty rozdílu.

(48)

Prozatímní dumpingová rozpětí byla vyjádřena procentem z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(49)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kterým bylo možno přiznat individuální zacházení, byla stanovena v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení individuální dumpingová rozpětí na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou.

(50)

Pro společnosti zařazené do vzorku, kterým nebylo přiznáno tržní zacházení ani individuální zacházení, a pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku bylo dumpingové rozpětí stanoveno na úrovni průměru za čtyři společnosti zařazené do vzorku.

(51)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce při šetření a skutečnosti, že spolupracující společnosti představovaly cca 40 % veškerého dovozu z ČLR během období šetření, bylo celostátní dumpingové rozpětí pro nespolupracující společnosti stanoveno s použitím nejvyššího rozpětí zjištěného pro reprezentativní druhy výrobků jednoho spolupracujícího výrobce, kterému nebylo přiznáno tržní zacházení ani individuální zacházení.

(52)

Na tomto základě byla prozatímní dumpingová rozpětí stanovena takto:

(53)

Ve Společenství vyrábí obdobný výrobek dvacet tři výrobců. Má se tedy za to, že výstup těchto dvaceti tří výrobců představuje výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(54)

Z těchto dvaceti tří výrobců celkem patnáct, většinou členové žádajícího sdružení („ESTA“), vyjádřilo zájem spolupracovat při řízení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení a spolupracovalo při šetření. Bylo zjištěno, že těchto patnáct výrobců představuje podstatnou část, v tomto případě více než 90 % celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství. Těchto patnáct spolupracujících výrobců proto představuje výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a bude tudíž dále označováno jako „výrobní odvětví Společenství“. Zbývající výrobci ve Společenství budou dále označováni jako „další výrobci ve Společenství“. Tito další výrobci ve Společenství aktivně nepodpořili podnět, ale ani ho nezamítli.

(55)

Jak bylo uvedeno ve 12. bodě odůvodnění výše, byl vybrán vzorek pěti výrobců představujících 62 % celkové výroby ve Společenství. Vzhledem k tomu, že tito výrobci jsou skupinami společností, byl vzorek tvořen celkem devíti jednotlivými společnostmi.

(56)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství na trhu EU, údajů o objemech dovozu na trh Společenství získaných od Eurostatu a – pokud jde o další výrobce ve Společenství – na základě odhadů provedených žadatelem.

(57)

Trh Společenství s dotčeným výrobkem a obdobným výrobkem stabilně rostl, od roku 2005 do období šetření vzrostl přibližně o 24 %. K nejvýznamnějšímu nárůstu došlo mezi roky 2006 a 2007, kdy se spotřeba zvýšila o 17 procentních bodů.

(58)

V této souvislosti je důležité podotknout, že trh dotčeného výrobku ve Společenství je rozdělen na tyto hlavní tržní segmenty: mechanika a stavebnictví (cca 60 %), výroba energie (cca 10 %), OCTG (cca 8 %) a potrubní trubky (cca 8 %). Dotčený výrobek je tedy používán hlavně v mechanice a ve stavebnictví a tato odvětví zaznamenala v roce 2007 velice rychlý rozmach.

(59)

Objem dovozu dotčeného výrobku z ČLR do Společenství v průběhu posuzovaného období výrazně vzrostl. Dovoz do EU se od roku 2005 zvýšil více než dvacetinásobně.

(60)

Členění dovozu z ČLR podle tržních segmentů ukazuje, že dovoz z Číny je využíván zejména v mechanice a ve stavebnictví (cca 65 %) a v segmentu potrubních trubek (cca 15 %), zatímco segmenty OCTG a výroby energie představují méně než 5 %.

(61)

Podíl na trhu, jenž připadal na dovoz z ČLR, v roce 2005 činil 1 % a v průběhu posuzovaného období stabilně rostl, a to téměř o 16 procentních bodů. Konkrétně vzrostl o 4 procentní body v období let 2005 až 2006, o dalších 10 procentních bodů v období let 2006 až 2007 a o 2 procentní body během období šetření. V průběhu období šetření činil podíl dovozu z Číny na trhu 17,1 %.

(62)

Uplatnění dovozu z Číny však není v jednotlivých segmentech, které tvoří trh Společenství, rovnoměrné. Dovoz z Číny zaujímal v průběhu období šetření tržní podíl cca 38 % v segmentu potrubních trubek, 19 % v segmentu mechaniky a stavebnictví, 9 % v segmentu OCTG a cca 7 % v segmentu výroby energie.

(63)

Mezi roky 2005 a 2007 prudce poklesla průměrná cena dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR o 9 % a poté v období od roku 2007 do období šetření vzrostla o 2 procentní body. Celkově průměrná cena dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR poklesla v období od roku 2005 do období šetření o 7 %.

(64)

Bylo provedeno srovnání prodejních cen čínských vyvážejících výrobců a prodejních cen výrobního odvětví Společenství ve Společenství pro jednotlivé druhy výrobků. Za tímto účelem bylo provedeno srovnání cen účtovaných výrobním odvětvím Společenství odběratelům, kteří nejsou s výrobním odvětvím Společenství ve spojení, s cenami spolupracujících vyvážejících výrobců z dotčené země. V potřebných případech byly učiněny úpravy s ohledem na rozdíly v úrovni obchodu a nákladech vynaložených po dovozu.

(65)

Pro účely výpočtu úrovně cenového podbízení byly použity informace od všech spolupracujících výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné a ověřitelné informace za období šetření. Srovnání ukázalo, že v průběhu období šetření činilo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení vyjádřené procentem z prodejní ceny výrobního odvětví Společenství 24 %.

(66)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Společenství. Níže uvedené údaje o prodeji a podílech na trhu se týkají celého výrobního odvětví Společenství, zbývající ukazatele se týkají společností zařazených do vzorku. Údaje týkající se tří společností zařazených do vzorku byly vyřazeny z těchto důvodů: i) jedna společnost byla až do odštěpení v květnu 2007 součástí velké skupiny ocelářských společností, takže údaje z období před odštěpením a po něm nejsou srovnatelné, ii) další společnost nepředložila dostatečně podrobné údaje a iii) jedna společnost neposkytla aktuální údaje za rok 2008 a prognózu pro rok 2009. V zájmu konzistentnosti informací pro účely analýzy ukazatelů újmy a analýzy hrozící újmy musela být třetí společnost vyřazena i z analýzy ukazatelů újmy. Vzhledem k relativně malé váze těchto tří společností ve vzorku nicméně toto vyřazení nemá žádný vliv na celkový obraz, který ukazatele poskytují.

(67)

Z úrovně cca 2 000 000 tun v roce 2005 vzrostla výroba výrobců zařazených do vzorku na maximální objem více než 2 200 000 tun v roce 2007, a to díky zvýšené poptávce vysvětlené v 57. bodě odůvodnění výše; v období šetření výroba následně poklesla. Celkově výroba vzrostla za posuzované období o 7 % na cca 2 150 000 tun v průběhu období šetření.

(68)

Výrobní kapacita byla stanovena na základě nominální kapacity výrobních jednotek v majetku výrobců zařazených do vzorku s ohledem na přerušení výroby a na skutečnost, že v některých případech se část kapacity využívala pro jiné výrobky vyráběné na stejných výrobních linkách.

(69)

Výrobní kapacita výrobců zařazených do vzorku se držela po celé posuzované období na stabilní úrovni cca 2 400 000 tun.

(70)

Míra využití kapacity v roce 2005 činila 83 % a na zbytek posuzovaného období vzrostla na cca 90 %. Tento nárůst odráží změny v objemu výroby popsané v 67. bodě odůvodnění výše. Celkově se míra využití kapacity zvýšila o pouhých 7 procentních bodů, což je malý nárůst v porovnání s podstatným nárůstem spotřeby popsaným v 57. bodě odůvodnění výše.

(71)

Je však důležité podotknout, že vzhledem k vysoké úrovni spotřeby dosahovali výrobci zařazení do vzorku obecně vysoké míry využití výrobní kapacity. Možnost dosáhnout vysokých měr využití kapacity je považována za důležitý předpoklad dosažení uspokojivých úrovní ziskovosti pro obdobný výrobek. Situace v průběhu posuzovaného období se jednoznačně liší kupříkladu od situace v období let 2002 až 2004, kdy míra využití kapacity výrobního odvětví Společenství dosahovala v důsledku tlaku vyvíjeného dumpingovým dovozem pocházejícím mimo jiné z Chorvatska, Ruska a Ukrajiny pouhých 66 % až 75 % a výrobní odvětví Společenství zaznamenávalo ztráty v řádu 5 % až 10 %.

(72)

Konečný stav zásob výrobců zařazených do vzorku vzrostl v roce 2006 o 16 % a v roce 2007 následně mírně poklesl o 3 procentní body a v období šetření o další jeden procentní bod. Je třeba uvést, že převážná většina výroby je realizována v reakci na objednávky. Proto se má za to, že význam tohoto ukazatele pro analýzu újmy je omezený.

(73)

Objem prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství odběratelům, kteří nejsou ve spojení, činil v průběhu období šetření cca 2 000 000 tun, což představuje zvýšení o 14 % oproti úrovni z roku 2005. Tento nárůst lze připsat podstatnému zvýšení spotřeby popsanému v 56. bodě odůvodnění výše, ačkoli příznivý účinek tohoto zvýšení spotřeby se ve zvýšení prodeje výrobního odvětví Společenství odrazil jen částečně.

(74)

Je třeba podotknout, že dovoz z Číny a prodej výrobním odvětvím Společenství si vzájemně konkurují zejména ve třech segmentech trhu: mechanika, stavebnictví a potrubní trubky. Pro tyto tři tržní segmenty je určeno 65 % prodeje výrobního odvětví Společenství a cca 80 % dovozu z Číny.

(75)

V průběhu posuzovaného období výrobní odvětví Společenství ztratilo 5 procentních bodů podílu na trhu, který poklesl z 69 % v roce 2005 na 64 % v období šetření. Tato ztráta podílu na trhu odráží skutečnost, že výrobní odvětví Společenství dokázalo jen částečně těžit z výrazného nárůstu spotřeby v důsledku rozmachu dovozu z Číny. Připomíná se, že podíl čínského dovozu na trhu vzrostl za stejné období z 1 % na 17,1 % (viz 61. bod odůvodnění výše).

(76)

Mezi rokem 2005 a obdobím šetření se navzdory nárůstu spotřeby Společenství o 24 % zvýšil objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství pouze o 14 % a podíl výrobního odvětví Společenství na trhu poklesl o 5 procentních bodů. Na druhé straně objem čínského dovozu vzrostl více než dvacetinásobně a jeho podíl na trhu vzrostl ve stejném období o 16 procentních bodů. Byl proto učiněn závěr, že ačkoli výrobní odvětví Společenství zaznamenalo určitý růst, rozhodně nemohlo plně využít výrazného nárůstu tržní poptávky, ze kterého vytěžil neúměrně více dovoz z Číny.

(77)

Úroveň zaměstnanosti výrobců zařazených do vzorku vzrostla mezi roky 2005 a 2007 stabilním tempem celkem o 6 %. V období od roku 2007 do období šetření poklesla o 6 procentních bodů. Celkově se zaměstnanost výrobců zařazených do vzorku udržela od roku 2005 do období šetření na neměnné úrovni cca 9 100 osob. To značí, že výrobci zařazení do vzorku zvýšili za dané období efektivitu své práce, protože za stejné období vzrostl objem výroby o 7 % (viz 67. bod odůvodnění výše).

(78)

Produktivita zaměstnanců výrobců zařazených do vzorku měřená výstupem (tuny) na zaměstnance a rok v průběhu posuzovaného období stabilně rostla a v období šetření skončila na úrovni o 7 % vyšší než v roce 2005. To je ve shodě se skutečností, že zaměstnanost zůstala v průběhu posuzovaného období na stejné úrovni, zatímco výroba vzrostla o 7 %.

(79)

Průměrná mzda na zaměstnance vzrostla v období 2005 až 2006 o 7 %, v období 2006 až 2007 o dalších 8 procentních bodů a mezi rokem 2007 a obdobím šetření zůstala téměř neměnná. Celkově vzrostla průměrná mzda na zaměstnance za posuzované období o 16 %. Toto navýšení průměrných mzdových nákladů je zčásti důsledkem skutečnosti, že úbytek pracovních míst s poměrně nízkými mzdami byl u těchto výrobců ve Společenství vyvážen zvýšením zaměstnanosti u výrobců ve Společenství s poměrně vysokými průměrnými mzdami. Vzhledem k tomu, že průměrné zvýšení mezd bylo částečně vykompenzováno významným zvýšením produktivity, celkový dopad mzdových nákladů nebyl nikterak významný.

(80)

Prodejní ceny výrobců zařazených do vzorku vzrostly v období let 2005 až 2007 o výrazných 21 % a v průběhu období šetření zůstaly beze změny. Toto zvýšení prodejních cen spolu se současným nárůstem objemu prodeje je vysvětleno skutečností, že ve stejném období vzrostly i náklady. Výrobcům ve Společenství se podařilo promítnout tento nárůst nákladů do svých prodejních cen a přesunout jej na své odběratele. Teprve v období šetření se začaly projevovat první jasné účinky zvyšujícího se tlaku čínských výrobků na prodejní ceny a ceny výrobního odvětví Společenství zůstaly v tomto období neměnné navzdory zvýšení nákladů o 4 procentní body.

(81)

Jak je vidět z následující tabulky, nárůst nákladů byl hlavně důsledkem nárůstu cen surovin. Výrobnímu odvětví Společenství se velice úspěšně podařilo vykompenzovat nárůst mzdových nákladů a dalších režijních nákladů. Avšak nárůst cen surovin bylo možno vyvážit pouze odpovídajícím navýšením prodejních cen, a to se stávalo v průběhu posuzovaného období stále obtížnějším.

(82)

V průběhu posuzovaného období vzrostla ziskovost prodeje obdobného výrobku výrobci zařazenými do vzorku, vyjádřená procentem z čistého prodeje, z 12,1 % v roce 2005 na 17,9 % v roce 2007. Poté poklesla v období šetření na 15,4 %. Ziskovost proto mezi rokem 2005 a obdobím šetření vzrostla o 3 procentní body.

(83)

Návratnost investic vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic v zásadě sledovala uvedenou tendenci ziskovosti. Vzrostla z úrovně 47 % v roce 2005 na 85 % v roce 2006. Poté poklesla na 79 % v roce 2007 a dále poklesla na 52 % v období šetření. Celkově návratnost investic vzrostla v průběhu posuzovaného období o 4,6 procentních bodů.

(84)

Čistý peněžní tok z provozní činnosti dosahoval v roce 2005 téměř 367 milionů EUR. Dále vzrostl na cca 684 milionů EUR v roce 2006 a na 1 miliardu EUR v roce 2007, než se vrátil na cca 630 milionů EUR v období šetření. Nebyly zaznamenány žádné známky toho, že by se výrobní odvětví Společenství potýkalo s těžkostmi při získávání kapitálu.

(85)

Roční investice společností zařazených do vzorku do výroby obdobného výrobku vzrostly mezi roky 2005 a 2006 o 83 %, mezi roky 2006 a 2007 o dalších 94 %, a poté se v období šetření jen mírně zvýšily. Celkově investice vzrostly v období od roku 2005 do období šetření přibližně o 185 %. Hlavními cíli těchto investic výrobního odvětví Společenství byly zlepšení jakosti výrobků, zvýšení efektivnosti výroby, vývoj nových výrobků a postupů, zlepšení průmyslové bezpečnosti a ochrana životního prostředí. Tyto investice nevedly ke zvýšení výrobní kapacity.

(86)

Má se za to, že výrobní odvětví Společenství nasměrovalo do investic v průběhu posuzovaného období finanční zdroje ve velmi podstatné výši. Na tuto skutečnost je třeba pohlížet v souvislosti s velmi nízkou úrovní investic, která byla možná v uplynulých letech, kdy byla ziskovost výrobního odvětví Společenství extrémně nízká nebo dokonce záporná. Vzhledem k delším obdobím, kdy výrobní odvětví Společenství trpělo újmou mimo jiné ze strany dumpingového dovozu pocházejícího z Chorvatska, Ruska a Ukrajiny a během nichž musely být investice výrazně omezovány (4), nebylo možné realizovat investice v potřebném rozsahu. Zlepšená ziskovost v průběhu posuzovaného období byla proto nezbytným předpokladem, který umožnil výrobnímu odvětví Společenství realizovat investice, jež odvětví tak dlouho odkládalo. Žádné investice nebyly realizovány s cílem zvýšit výrobní kapacitu z důvodu rostoucích obav týkajících se možnosti profitovat z rostoucí poptávky za situace agresivního rozpínání čínského dovozu.

(87)

Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dovozu z dotčené země by se dal dopad současných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Společenství považovat za významný. Je třeba připomenout, že antidumpingová opatření byla v roce 2006 uložena s cílem vyrovnat účinky dumpingu působícího újmu, který byl způsoben dovozem z řady dalších zemí. Výrobní odvětví Společenství určitě do určité míry překonalo účinky dřívějšího dumpingu díky dobrým finančním výsledkům, kterých dosáhlo během posuzovaného období. Bylo však také prokázáno, že výrobní odvětví Společenství nemohlo plně těžit z mimořádného zvětšení trhu, k němuž došlo v průběhu analyzovaného období (viz 75. bod odůvodnění výše), protože tržní podíly, které předtím připadaly na dovoz podléhající opatřením, převzal levný dovoz z Číny, jenž částečně připravil o tržní podíly i výrobní odvětví Společenství. To se bezesporu omezilo plné zotavení výrobního odvětví Společenství a jeho náklonnost k investicím a rozšiřování výrobní kapacity v reakci na zvětšování trhu (viz 86. bod odůvodnění výše). Lze proto učinit závěr, že zotavení výrobního odvětví Společenství z účinků dřívějšího dumpingu nelze považovat za úplné a že výrobní odvětví Společenství zůstává zranitelné vůči poškozujícímu účinku, který je možná způsoben významným objemem dumpingového dovozu na trhu Společenství.

(88)

Ověřené údaje nasvědčují určitým známkám újmy. Na výrazně rostoucím trhu (+ 24 %) se výrobnímu odvětví Společenství podařilo zvýšit svůj prodej na trhu Společenství pouze částečně (+ 14 %), což vedlo k poklesu jeho podílu na trhu (z 69 % na 64 %). Nicméně za této situace se výrobnímu odvětví Společenství podařilo udržet dostatečně vysokou míru využití kapacity a ceny, takže jeho ziskovost zůstala na dobré úrovni (cca 15 % v období šetření). Závěrem lze konstatovat, že jakákoli újma utrpěná výrobním odvětvím Společenství byla omezená a nevedla k žádným podstatným hospodářským těžkostem.

(89)

Ve světle výše uvedených skutečností se přijímá závěr, že výrobní odvětví Společenství neutrpělo v období šetření podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Je však také třeba zdůraznit, že výrobní odvětví Společenství bylo v předcházejícím období vystaveno dumpingu působícímu újmu, což mělo za následek přijetí antidumpingových opatření v roce 2006. Jestliže se výrobnímu odvětví Společenství podařilo částečně překonat účinky dřívější nepříznivé situace, bylo to hlavně díky velmi významnému zvětšení trhu, k němuž došlo mezi rokem 2005 a obdobím šetření. Přijetím antidumpingových opatření v červnu 2006 se sice podařilo odstranit poškozující účinky dumpingového dovozu z řady zemí, avšak v průběhu období šetření zaujímaly významný podíl na trhu Společenství dumpingové výrobky prodávané za velmi nízké ceny, a sice výrobky dovážené z Číny. V případě, že by se podmínky na trhu změnily a došlo by k zastavení růstu trhu pozorovaného během posuzovaného období a k obrácení dosavadní tendence růstu, bylo by výrobní odvětví Společenství plně vystaveno možnému poškozujícímu účinku vyplývajícímu z tohoto dumpingového dovozu. Proto byl učiněn závěr, že ačkoli výrobní odvětví Společenství neutrpělo během období šetření podstatnou újmu, bylo na jeho konci ve zranitelném stavu.

(90)

Za účelem posouzení, zda může výrobnímu odvětví Společenství hrozit újma, bylo třeba dále analyzovat některé ukazatele stanovené pro posuzované období a období šetření. Tato další analýza byla provedena na základě shromážděných informací pro hlavní ukazatele újmy pro roky 2008 a 2009. Pro tento účel byly od společností zařazených do vzorku vyžádány informace ve formě odpovědí na dotazníky, byla provedena aktualizace statistických informací a byly analyzovány případné další informace poskytnuté stranami. Na tomto základě byly zjištěny tyto skutečnosti:

(91)

Spotřeba Společenství, která se až do období šetření zvyšovala, zaznamená podle odhadů během období od konce období šetření do roku 2009 značné snížení, a to nejméně o 30 %. Tento odhad vychází z dostupných veřejných informací, které byly rovněž podloženy údaji, které poskytl žadatel, a prognózami, jež předložili výrobci ve Společenství zařazení do vzorku.

(92)

Mimoto žadatel předložil informace podle tržních segmentů, které předpokládají podstatný pokles ve všech odvětvích s výjimkou segmentu OCTG, o němž se usuzuje, že bude méně postižen jinak všeobecným výrazným poklesem poptávky.

(93)

Dumpingový dovoz z ČLR se nadále podstatně zvyšoval až do konce období šetření. Lze potvrdit, že tento rostoucí trend v průběhu roku se projevoval nejméně do konce roku 2008. S ohledem na klesající poptávku od posledních měsíců roku 2008 se očekává, že podíl tohoto dovozu na trhu bude růst i v roce 2009.

(94)

Předpokládá se, že se čínský dovoz i nadále zaměří převážně na segment mechaniky a stavebnictví a dále na segment potrubních trubek, jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění výše.

(95)

I když se v důsledku klesající tržní poptávky celkový objem dovozu sníží – nicméně očekává se, že toto snížení nebude významné –, čínský dovoz úměrně zvýší svůj podíl na trhu v těchto segmentech, kde je tradičně silný. Skutečně je pravděpodobné, že levný dovoz se na trhu, který stále více usiluje o omezování nákladů, stane ještě atraktivnějším.

(96)

V důsledku toho se předpokládá, že očekávaný podíl čínského dovozu na trhu vzroste. V závislosti na vývoji spotřeby by se tržní podíl čínského dovozu mohl mezi roky 2008 a 2009 zvýšit dokonce o několik procentních bodů s ohledem na agresivní politiku posilování pozice na trhu v minulých letech, viz 61. bod odůvodnění výše a 114. a 115. bod odůvodnění níže.

(97)

Pokud jde o ceny dovozu dotčeného výrobku, sdružení čínských vývozců (dále jen „CISA“) uvedlo, že tyto ceny po období šetření výrazně vzrostly.

(98)

Bylo ověřeno, že údaje od Eurostatu takový nárůst po období šetření skutečně potvrzují. V této souvislosti se podotýká, že tento nárůst je v některých případech výrazný (až 33–43 %). Šetření však ukázalo, že toto navýšení je odrazem obecného celosvětového nárůstu cen některých surovin (oceli, železného šrotu a surového železa) a cen energií, k němuž došlo v období od dubna do října 2008, a že neodstranilo cenové podbízení, které je zjevně i nadále značné.

(99)

Podle předpokladů se výroba výrobního odvětví Společenství sníží mezi obdobím šetření a rokem 2009 o 20 až 35 procentních bodů. Tuto vývojovou tendenci potvrdily prognózy, jež předložily společnosti zařazené do vzorku. Z analýzy těchto prognóz lze odvodit, že celkový pokles výroby odráží skutečnost, že v kontextu obecného poklesu spotřeby poklesla poptávka po některých druzích výrobků méně než poptávka po jiných, takže se počítá s tím, že dojde ke změně sortimentu výrobků.

(100)

Z informací, které předložily společnosti zařazené do vzorku, je zřejmé, že výrobní kapacita zůstane v roce 2009 podle předpokladů beze změny, zatímco využití kapacity ve stejném roce výrazně poklesne na úroveň kolem 70 %. To je ve shodě s prudkým poklesem spotřeby popsaným v 91. bodě odůvodnění. Inspekce na místě již prokázaly tyto skutečnosti: i) snižování počtu směn (obvykle z 18 na 15 týdně), ii) hojnější využívání režimů propouštění z důvodu nadstavu a dočasného propouštění pracovníků, iii) delší závodní dovolené v průběhu prázdninového období. Připomíná se, že dřívější šetření již ukázala, že při mírách využití kapacity nižších než 75 % je nepravděpodobné, že by výrobní odvětví Společenství dokázalo fungovat udržitelným způsobem (viz 71. bod odůvodnění výše).

(101)

Předpokládá se, že prodej výrobního odvětví Společenství na trhu ES ze stejných důvodů, jak je vysvětleno v 99. bodě odůvodnění výše, výrazně poklesne, a sice nejméně ve stejné míře jako spotřeba, ale pravděpodobně ještě více, podle předpokladů výrobců ve Společenství zařazených do vzorku.

(102)

Protože výrobní odvětví Společenství bude podle předpokladů dále ztrácet podíl na trhu ES na úkor dumpingového čínského dovozu, bude nuceno orientovat se více na vývozní trhy. Společnosti zařazené do vzorku skutečně vykázaly pokles prodeje ve Společenství, který byl vyšší než pokles celkové výroby, protože výroba na vývoz zůstala v porovnání s výrobou zboží určeného pro trh Společenství poměrně stabilní. To proto, že vývozní činnost výrobního odvětví Společenství se soustřeďuje na OCTG (35 %), potrubní trubky (25 %) a výrobu energie (13 %), zatímco trubky pro mechaniku a stavebnictví tvořily pouze 16 % vývozu výrobního odvětví Společenství (v porovnání s 60 % prodeje v ES, viz 73. bod odůvodnění výše).

(103)

Výrobní odvětví Společenství předložilo informace dokazující, že objemy prodeje již poklesly a/nebo že se předpokládá, že výrazně poklesnou, zejména v některých segmentech trhu, kde čínské zboží nachází větší uplatnění (tj. mechanika, stavebnictví a potrubní trubky).

(104)

Pokud jde o prodejní ceny, výrobci zařazení do vzorku předpokládají, že zůstanou v průměru stabilní na úrovni cen v období šetření.

(105)

Vývoj prodejních cen by však nebyl zcela reprezentativní, pokud jde o reálný pokles cen, kde se očekává, že bude pro každý výrobek individuální. Důvodem by byla skutečnost, že se výrobní odvětví Společenství snaží přeorientovat na trubky vyšší jakosti vzhledem k tlaku čínského dovozu na ceny. Následkem toho by poklesl podíl výrobků nižší jakosti na celkovém prodeji výrobního odvětví Společenství podstatně více než průměrný pokles celkového prodeje, čímž se úměrně zvýší váha výrobků s vyšší prodejní cenou. To je důvod, proč se předpokládá, že průměrný pokles ceny bude mírnější než pokles ceny, který bude zaznamenán u výrobků, jež přímo soutěží s dumpingovým dovozem z Číny.

(106)

Z tohoto důvodu byly od výrobního odvětví Společenství shromážděny informace o vývoji cen řady reprezentativních druhů výrobků, u nichž bylo shledáno, že v průběhu období šetření přímo soutěžily s dumpingovým dovozem z Číny. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že ceny důležitých druhů výrobků, které byly dováženy v průběhu období šetření ve významných množstvích z ČLR, ve druhém pololetí roku 2008 vzrostly, aby částečně odrazily nárůst nákladů, který byl zmíněn také v 98. bodě odůvodnění výše.

(107)

Společnosti zařazené do vzorku byly rovněž požádány, aby předložily údaje týkající se předpokládaného vývoje svých nákladů pro dotčený výrobek a dalších významných nákladů.

(108)

Předložené údaje svědčí o pravděpodobnosti celkového nárůstu nákladů. Tento nárůst je pravděpodobný ze dvou hlavních důvodů. Za prvé se předpokládá, že snížení personálních stavů způsobené nižší výrobou a mírami využití kapacity nepovede k úměrnému snížení nákladů práce vzhledem k využívání režimů dočasného propuštění a krácení pracovní doby, které mohou zvýšit průměrné náklady práce. Za druhé, změna v sortimentu výrobků a přechod na dražší (i když nikoli nutně ziskovější) výrobky povede současně ke zvýšení průměrných nákladů (včetně nákladů na suroviny). Kromě toho zřejmý pokles efektivity v důsledku snížení objemu výroby a neoptimálního využití kapacity povede k úměrnému zvýšení fixních nákladů.

(109)

Počítá se s tím, že podíl výrobního odvětví Společenství na výrazně klesajícím evropskému trhu poklesne mezi obdobím šetření a rokem 2009 v důsledku zvýšeného tlaku ze strany dumpingového dovozu z Číny (viz 93. a 101. bod odůvodnění výše) o několik procentních bodů.

(110)

Podle údajů předložených výrobci ve Společenství došlo mezi obdobím šetření a rokem 2008 k mírnému snížení ziskovosti výrobního odvětví Společenství o 0,5 procentních bodů. Podle vykázaných údajů však tato ziskovost značně poklesla do konce roku 2008 a pro rok 2009 se počítá s výrazným poklesem na cca 2 %.

(111)

Připomíná se, že již v minulosti bylo prokázáno, že ziskovost výrobního odvětví Společenství byla obzvláště nízká v obdobích, kdy byla míra využití kapacity nižší než 75 %. Tak tomu bylo prokazatelně v období, na něž se vztahovalo šetření, jež vyústilo v přijetí nařízení Rady (ES) č. 954/2006 (5), kdy míra využití kapacity výrazně poklesla v důsledku tlaku dumpingového dovozu, mimo jiné z Chorvatska, Ruska a Ukrajiny.

(112)

Výše uvedená analýza pravděpodobného vývoje spotřeby Společenství, dovozu dumpingových čínských výrobků a hlavních ukazatelů újmy pro období mezi obdobím šetření a rokem 2009 (viz 90. až 111. bod odůvodnění) ukazuje, že již dochází k výraznému zhoršování hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, a předpokládá se, že tato situace bude v nejbližší budoucnosti trvat, a je možné, že se bude i dále zhoršovat. Tomu jasně nasvědčuje očividný pokles výroby, objemu prodeje v ES, podílů na trhu a ziskovosti (o cca 13 procentních bodů). Toto posouzení bylo provedeno na základě údajů z prognóz podložených dostatečně podrobnými důkazy. Zejména vývojové tendence použité pro období po období šetření do konce roku 2008 se daly do značné míry ověřit již nyní během provedených inspekcí na místě. V průběhu šetření byly předloženy další důkazy (zejména týkající se poklesu prodejních cen a objemů a prognóz pro rok 2009). I když vzhledem k obecné povaze prognóz neexistuje jistota, že naznačené vývojové tendence budou odpovídat skutečnosti, považuje se za velmi pravděpodobné, že v tomto případě tomu tak bude. Z tohoto důvodu byl učiněn závěr, že výrobnímu odvětví Společenství již v průběhu prvních měsíců roku 2009 vznikala podstatná újma.

(113)

V souladu s čl. 3 odst. 9 základního nařízení bylo zkoumáno, které skutečnosti by případně vytvořily situaci, v níž by dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu. V této souvislosti byla věnována zvláštní pozornost: i) vývoji dumpingového dovozu, ii) dostupnosti volných kapacit vývozců, iii) úrovni cen čínského dovozu a iv) stavu zásob.

(114)

Jak bylo vysvětleno v 59. bodě odůvodnění výše, objem dovozu z ČLR mezi rokem 2005 a obdobím šetření výrazně vzrostl z 26 000 na 543 000 tun. Tento dovoz byl po celou dobu realizován za velice nízké ceny, které se výrazně podbízely jakýmkoli jiným cenám nabízeným na trhu Společenství z jiných zdrojů. Výrazný nárůst podílu tohoto dumpingového dovozu na trhu (viz 61. bod odůvodnění výše) potvrzuje, že vývoj tohoto dovozu nebyl důsledkem zvýšení poptávky. Naopak by se mohlo jevit, že tento vývoj byl z velké části veden strategií usilující o převzetí tržního podílu, který dříve zaujímal dumpingový dovoz z jiných zdrojů (viz 141. bod odůvodnění níže), s cílem agresivně proniknout na nový trh. Nárůst dovozních cen pozorovaný ve druhém pololetí roku 2008 byl zcela důsledkem výrazného nárůstu cen surovin, který se promítnul do celosvětového zvýšení cen bezešvých trubek a dutých profilů, a není odrazem jakéhokoli záměru snížit rozdíl v cenách oproti jiným dodavatelům na trhu ES.

(115)

Vzhledem k uvedenému se má za to, že nelze stanovit přímou vazbu mezi vývojem spotřeby a úrovní dumpingového dovozu. Namísto toho se usuzuje, že k nárůstu dumpingového dovozu v období mezi rokem 2005 a obdobím šetření by došlo stejně, i za podmínek stabilní spotřeby, s jediným rozdílem spočívajícím v tom, že by tento nárůst měl větší dopad na tržní podíly ostatních dodavatelů. Nelze vyloučit, že již v průběhu posuzovaného období by byl tento nárůst způsobil podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství, nebýt toho, že došlo k takovému nárůstu spotřeby, k jakému došlo. Z tohoto důvodu se usuzuje, že celkový pokles trhu Společenství nebude mít žádný podstatný dopad na vývoj objemu dumpingového dovozu. Agresivní strategie použitá k průniku na trh Společenství v průběhu posuzovaného období bude se vší pravděpodobností pokračovat, s celkovým cílem získat podíly na trhu na úkor ostatních zúčastněných hospodářských subjektů pomocí levného dumpingového dovozu.

(116)

Nejnovější dostupné údaje za celý rok 2008 ukazují, že objem dovozu dosahoval 507 589 tun, což je více než v roce 2007, i když o něco méně než v období šetření. Údaje za poslední dva měsíce roku 2008 navíc ukazují, že objem dovozu v porovnání se stejným obdobím předchozího roku ještě vzrostl (84 000 tun v roce 2008 oproti 79 000 tun v roce 2007), ačkoli šetření ukázalo, že na trhu Společenství již v listopadu 2008 byly patrné známky poklesu poptávky. Lze proto učinit závěr, že podle nejnovějších dostupných informací lze objem dovozu z ČLR považovat přinejmenším za stabilní. V této souvislosti se podotýká, že i v případě, že by objem dumpingového dovozu vykazoval krátkodobě odlišnou tendenci než v minulosti, tj. zůstal by neměnný nebo by začal klesat, tato informace by měla být vždy nahlížena a analyzována v souvislosti s vývojem spotřeby. Jinými slovy, zjištění týkající se tohoto faktoru by neměla být založena na prostém pozorování vývoje absolutního objemu dumpingového dovozu, ale měla by náležitě zohledňovat tržní podmínky, za nichž k tomuto vývoji dochází, a to, zda následkem tohoto vývoje mohlo dojít ke zvýšení nebo snížení podílu tohoto dumpingového dovozu na trhu. Z dostupných informací je zřejmé, že dumpingový dovoz nejenom vykázal za posuzované období podstatný nárůst podílu na trhu, ale nejevil ani žádnou známku zastavení či obrácení této vývojové tendence v období, kdy již poptávka začala klesat. V důsledku toho je jasné, že podíl dumpingového dovozu z Číny na trhu poroste (viz 96. bod odůvodnění výše). Následně je učiněn závěr, že vzhledem k očekávanému podstatnému poklesu spotřeby je pravděpodobné, že tlak tohoto dumpingového dovozu na trh Společenství výrazně vzroste.

(117)

Analýza informací předložených vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku ukázala, že se pro rok 2008 počítá pouze v těchto společnostech se zvýšením kapacity nejméně o 740 000 tun. Výrobní odvětví Společenství navíc uvádí, že dvě společnosti zařazené do vzorku uvažují o vybudování závodů na bezešvé trubky, jejichž kapacita by měla do poloviny roku 2009 dosáhnout řádově 500 000 tun. Ověření předpokládaného navýšení kapacity lze samozřejmě provést teprve po zahájení provozu těchto závodů; proto je obtížné posoudit budoucí dostupnost volné kapacity existující v ČLR. Avšak po pouhém přihlédnutí k odpovědím čínských vývozců zařazených do vzorku lze učinit závěr, že vzhledem ke skutečnosti, že celková spotřeba Společenství v průběhu období šetření byla vypočtena na 3 300 000 tun, existuje v Číně značná volná výrobní kapacita. Žadatel navíc předložil důvěryhodné informace o tom, že v lednu 2009 byly v ČLR uvedeny do provozu dva nové závody na výrobu bezešvých trubek. Tyto dva závody, každý s kapacitou cca 400 000 tun, mají samy o sobě dostatečnou kapacitu, aby mohly zásobovat jednu čtvrtinu trhu ES.

(118)

Informace poskytnuté čínským sdružením výrobců (CISA) navíc vyčíslují celkovou čínskou výrobu na cca 20 milionů tun. Čínští výrobci zařazení do vzorku uvedli, že v průměru činí jejich vývoz 27 % jejich celkového prodeje během období šetření. Ve srovnání s rokem 2005, kdy jejich podíl vývozu činil 17 %, tedy došlo ke zvýšení. Lze proto učinit závěr, že v průběhu posuzovaného období došlo u čínských výrobců k výraznému posílení tendence vyvážet, což se projevilo ve značném nárůstu vývozu v absolutních číslech, neboť celkový prodej výrobců zařazených do vzorku vzrostl během posuzovaného období o více než 56 %. Nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend, na němž se projevuje zvýšení výroby spolu se zvýšeným podílem vývozu, měl v dohledné době obrátit.

(119)

Podíl čínského vývozu do Společenství (vyjádřený procentem z celkového čínského vývozu) v průběhu posuzovaného období výrazně vzrostl, z 1 % v roce 2005 na 9 % v průběhu období šetření. To potvrzuje skutečnost, že již v průběhu posuzovaného období došlo k významnému posunu ve vývozních činnostech a že Společenství získalo větší význam v celkové tržní strategii čínských vývozců. Dalšími hlavními trhy jsou USA s 36 % (oproti 31 % v roce 2007), Alžírsko (6 %, oproti 2 % v roce 2006) a Jižní Korea (6 %, oproti 3 % v roce 2005). Vzhledem k tomuto lze očekávat, že podstatná část nově vytvořené volné kapacity bude nasměrována na trh ES. Kromě toho lze v dohledné době očekávat podstatné zmenšení některých těchto trhů, a zejména trhu USA, takže objemy uvolněné z těchto trhů by mohly být snadno přesměrovány do ES. K tomuto přesměrování možná dosud v žádné podstatné míře nedošlo, protože podle čínských statistik a informací shromážděných od čínských výrobců zařazených do vzorku byly ceny na trhu ES doposud o něco nižší než na jiných trzích. Lze však očekávat, že v případě podstatného snížení objemů prodávaných na jiných trzích se nebude k úrovni cen tolik přihlížet vzhledem k potřebě udržet objem výroby a využití kapacity na dostatečně vysoké úrovni. Kromě toho se očekává, že trhy jako Společenství, na něž se podařilo poměrně snadno a úspěšně proniknout, se stanou upřednostňovaným cílem takové případné politiky přesměrování.

(120)

Ceny čínského dovozu byly v průběhu posuzovaného období podstatně nižší, a to nejenom než ceny výrobního odvětví Společenství, ale i než ceny z jiných zemí. Toto zjištění potvrzuje analýza cenového podbízení, o níž se hovoří v 65. bodě odůvodnění výše a ve 142. bodě odůvodnění níže. Zjištěné velice podstatné a systematické (tj. poměrně homogenní pro jednotlivé druhy výrobků) cenové podbízení zajistilo v průběhu posuzovaného období trvalé zvyšování podílu dumpingového dovozu na trhu. V průběhu posuzovaného období proto existovala jasná vazba mezi zvyšováním podílu dumpingového dovozu na trhu a snižováním tržního podílu prodeje z jiných zdrojů, včetně výrobního odvětví Společenství, a k tomuto efektu mohla přispět výhoda markantního rozdílu v prodejních cenách. Pokud tento efekt nezpůsobil výrobnímu odvětví Společenství v průběhu posuzovaného období podstatnou újmu, bylo to jen proto, že expanze trhu Společenství poskytla výrobnímu odvětví Společenství dostatek prostoru pro zachování výroby, výrobní kapacity, tržeb a úrovní ziskovosti.

(121)

Není důvod domnívat se, že by v hospodářském prostředí vyznačujícím se výrazným smršťováním poptávky mohla nastat tendence ke zvýšení nízkých cen. Naopak, ze strany dodavatele se za podmínek klesající spotřeby očekává, že zachová nízké ceny s cílem získat další podíly na trhu nebo alespoň neztratit a upevnit ty stávající. Výrobci, kteří do svého zboží zapracovávají dotčený výrobek a kteří již kupovali tento výrobek za nízké ceny, budou současně vyvíjet tlak na jejich zachování nebo dokonce snížení ve snaze snížit své náklady. Výrobci, kteří v minulosti upřednostňovali výrobky vyšších cenových kategorií, se budou snažit co nejvíce omezit své výrobní náklady, a proto budou dávat přednost levnějším vstupům, i když to možná bude vyžadovat určité oběti, např. pokud jde o jakost výrobků a spolehlivost dodávek.

(122)

V 98. bodě odůvodnění výše bylo řečeno, že ceny dovozu z Číny vykázaly po období šetření určitý nárůst. Vzhledem k tomu, že tento nárůst odráží především celosvětové zvýšení cen některých důležitých surovin, nelze vyloučit, že toto zvýšení je pouze dočasné a ceny se zase sníží, jakmile ceny těchto surovin poklesnou. Kromě toho, vzhledem k tomu, že tyto suroviny jsou běžnými komoditami, odrazili zvýšení jejich cen v konečné ceně bezešvých trubek a dutých profilů v maximální možné míře všichni výrobci. I výrobní odvětví Společenství muselo odrazit toto zvýšení nákladů ve svých prodejních cenách, které proto vzrostly. Jelikož tedy zaznamenaly nárůst všechny ceny na trhu, jsou ceny dumpingového dovozu i v období po období šetření nadále podstatně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Společenství.

(123)

Závěrem lze říci, že bylo shledáno, že nepříznivý účinek velmi nízkých cen dumpingového dovozu je dvojí: i) na jedné straně je pravděpodobné, že podstatný cenový rozdíl způsobí přechod na dumpingový dovoz, protože uživatelé budou spíše kupovat zboží prodávané za nízké ceny; ii) na druhé straně je pravděpodobné, že existenci takových nízkých cen na trhu využijí kupující jako prostředek ke stlačení cen nabízených výrobci ve Společenství a jinými zdroji, což bude mít depresivní účinek jak z pohledu snížení objemů, tak z pohledu snížení cen. Zatímco v situacích, kdy rozdíly v cenách nejsou velké, mohou být tyto účinky zpochybnitelné, v daném případě a s ohledem na velmi vysokou úroveň cenového podbízení lze očekávat, že výsledná škoda bude závažná.

(124)

Tento faktor nemá pro analýzu valný význam, protože zásoby obvykle udržují obchodníci (zprostředkovatelé), a nikoli výrobci. Přes určitá tvrzení výrobního odvětví Společenství nebyly shledány žádné důkazy nasvědčující hromadění zásob v rozsahu, který by mohl v blízké budoucnosti nějak podstatně ovlivnit trh.

(125)

Mělo by být rovněž zmíněno, že žádný z čínských výrobců zařazených do vzorku nesplnil kritéria tržního zacházení, mimo jiné proto, že se má za to, že tyto společnosti stále fungují pod vlivem státu (všechny nevyhověly přinejmenším kritériu 1 nebo 3). V situaci světové hospodářské krize je pravděpodobné, že čínská vláda bude v pokušení dále zasahovat na podporu těchto společností (nebo jejich dodavatelů) a pomoci jim tak udržet náklady na nízké úrovni a zachovat, ne-li zvýšit jejich cenovou výhodu na trhu ES. Na závěr se usuzuje, že čínští vývozci působí v prostředí, které jim může snadno poskytnout příležitost k dalšímu zachování jejich cenové výhody i v případě, že by další dodavatelé na trhu Společenství snížili ceny s cílem zmenšit cenový rozdíl oproti dumpingovému dovozu, který existoval v posuzovaném období. Dokonce i v případě, že by tlak vyvíjený podstatným cenovým podbízením ze strany dumpingového dovozu v průběhu období šetření vedl ke snížení úrovně cen výrobního odvětví Společenství, nelze vyloučit další snížení cen ze strany čínských vývozců s cílem udržet cenový rozdíl pozorovaný v období šetření.

(126)

Na faktory mající vliv na hrozící újmu analyzované ve 113. až 125. bodě odůvodnění výše je třeba pohlížet v souvislostech konkrétní situace na trhu, která se po období šetření změnila a která pravděpodobně zůstane na trhu ES v nejbližší budoucnosti. Vzhledem k výrazně klesající spotřebě zmíněné v 91. bodě odůvodnění výše představuje čínský dovoz významnou hrozbu újmy, a to z těchto důvodů:

Byl učiněn předběžný závěr, že pokud by nebyla přijata opatření, způsobil by dumpingový dovoz z Číny bezprostředně výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu, zejména v podobě snížení objemu prodeje, podílu na trhu, výroby a ziskovosti.

(127)

Podle čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise přezkoumala, zda dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu nebo představuje pro výrobní odvětví Společenství hrozbu újmy, jež může být považována za podstatnou. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu nebo představovat hrozbu újmy výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(128)

Mezi rokem 2005 a obdobím šetření vzrostl objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR více než dvacetinásobně, z 26 273 tun na 542 840 tun, a jeho podíl na trhu Společenství vzrostl o více než 16 procentních bodů (z 1 % na 17,1 %). Průměrná cena tohoto dovozu mezi rokem 2005 a obdobím šetření poklesla a po celou dobu se držela na podstatně nižší úrovni než průměrná cena všech ostatních zdrojů dodávek.

(129)

Jak je uvedeno v 65. bodě odůvodnění výše, vážená průměrná úroveň cenového podbízení ze strany čínského dovozu činila celkově 24 %. Je třeba rovněž podotknout, že ve stejném období byl dumpingový dovoz prodáván za ceny podstatně nižší než dovoz z jakýchkoli jiných zdrojů (viz 143. bod odůvodnění níže).

(130)

Dovoz z ČLR nezpůsobil v období mezi rokem 2005 a obdobím šetření újmu, kterou by bylo možné považovat za podstatnou. Existuje však jasná časová shoda mezi podstatným nárůstem čínského dovozu a zhoršením některých ukazatelů újmy, jako je například podíl výrobního odvětví Společenství na trhu, který se za podmínek rostoucí spotřeby snížil o 5 procentních bodů. Růst dumpingového dovozu z Číny tedy byl důvodem, proč výrobní odvětví Společenství nemohlo plně využít výhody růstu poptávky, k němuž došlo na trhu Společenství. Je třeba rovněž podotknout, že existuje jasná časová shoda mezi rychlým nárůstem tržního podílu čínských výrobků a odpovídajícím podstatným poklesem tržních podílů dovozů z Ruska a Ukrajiny, které byly jejich nejbližším konkurentem z pohledu cen.

(131)

Kromě toho se vzhledem k významnému podbízení cenám výrobního odvětví Společenství ze strany dovozu z ČLR usuzuje, že tento dumpingový dovoz vyvíjel od období šetření tlak na ceny na trhu Společenství, a bránil tak výrobnímu odvětví Společenství zvýšit své prodejní ceny v míře, která by mu umožnila zachovat původní úroveň ziskovosti.

(132)

Jak bylo uvedeno v 89. bodě odůvodnění výše, navzdory tendenci zhoršování některých ukazatelů újmy ze strany čínského dovozu byl učiněn závěr, že celková újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství nebyla podstatná. Na tato zjištění je nicméně třeba pohlížet ve světle výhledové analýzy vývoje spotřeby, dovozu a některých ukazatelů újmy pro období po období šetření, o níž byly poskytnuty informace v 91. až 112. bodě odůvodnění výše.

(133)

Jak bylo vysvětleno v 93. bodě odůvodnění výše, údaje za poslední období mezi obdobím šetření a prosincem 2008 ukazují, že objem dumpingového dovozu v posledních dvou měsících uvedeného roku v porovnání s rokem 2007 neklesl, a to navzdory jasným známkám počínajícího poklesu spotřeby Společenství v měsících listopadu a prosinci 2008. Tato skutečnost ukazuje, že počínající pokles spotřeby neměl žádný vliv na objem dovozu, který namísto toho zvýšil svůj podíl na trhu. Není důvod domnívat se, že se za podobných, dokonce ještě horších podmínek, které lze v krátkodobém výhledu očekávat, tato vývojová tendence obrátí.

(134)

Nicméně i kdyby absolutní objem dumpingového dovozu poněkud poklesl, je jasné, že jeho podíl na trhu, o němž se předpokládá, že se bude poměrně rychle zmenšovat, zůstane neměnný nebo dokonce poroste. A konečně, i kdyby objem dovozu z Číny začal klesat relativně rychleji než spotřeba, usuzuje se, že samotná přítomnost podstatných objemů levného čínského zboží za podmínek klesající spotřeby by měla být považována za příčinu újmy, protože bude vyvíjet významný tlak na pokles všeobecné úrovně cen na trhu. Za podmínek převisu nabídky a v situaci, kdy se odběratelé snaží snižovat své výrobní náklady, aby si zachovali konkurenceschopnost, je pravděpodobné, že se ceny vstupů budou přibližovat nejnižší úrovni (což je čínská cena). Faktory jakosti a bezpečnosti dodávek, které prozatím možná nahrávaly výrobnímu odvětví Společenství, pravděpodobně budou hrát menší roli a výrobní odvětví Společenství bude kvůli tlaku vyvíjenému na trh levnými čínskými výrobky nuceno snížit své ceny.

(135)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství sice neutrpělo v posuzovaném období podstatnou újmu, ale na konci období šetření se nacházelo ve zranitelném stavu (viz 89. bod odůvodnění), že jsou splněny všechny podmínky pro existenci újmy po období šetření v plném rozsahu (viz 112. bod odůvodnění výše) a je splněna i podmínka hrozící újmy, jak je vysvětleno ve 126. bodě odůvodnění výše, je učiněn závěr, že existuje příčinná souvislost mezi bezprostřední hrozbou dumpingového čínského dovozu a předpokládanou újmou výrobnímu odvětví Společenství.

(136)

Bylo zjištěno, že někteří členové výrobního odvětví Společenství dovážejí omezená množství dotčeného výrobku z ČLR a dalších zemí. Tento dovoz (odhadovaný na méně než 2 % celkového dovozu z ČLR) je realizován s cílem uspokojit konkrétní požadavky odběratelů, kteří buď žádají výrobky se specifikacemi, jež tito výrobci ve Společenství nevyrábějí, nebo žádají zboží za extrémně nízkou cenu. Vzhledem k velmi omezenému množství dováženého zboží se nemá za to, že by tento dovoz narušoval výše zjištěné příčinné souvislosti.

(137)

Kromě toho je jedna skupina výrobců ve Společenství ve spojení s jistým čínským vyvážejícím výrobcem prostřednictvím menšinového vlastnictví. Bylo však zjištěno, že dotyčný čínský vyvážející výrobce nevyváží žádné zboží společnostem, které jsou ve spojení s řečeným výrobcem ve Společenství. Proto byl přijat závěr, že toto menšinové vlastnictví nemá žádný dopad na situaci výrobního odvětví Společenství a ani není pravděpodobné, že by mělo takový dopad v budoucnu.

(138)

Jedna skupina výrobců ve Společenství dovážela od společností, které s ní byly ve spojení, významná množství bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících z Argentiny a Mexika. Šlo především o výrobky vyšší cenové kategorie, jako jsou potrubní trubky a profily OCTG, a tyto výrobky představovaly méně než 10 % výroby dané skupiny ve Společenství. Navíc srovnání podle jednotlivých druhů výrobků ukázalo, že se tento dovoz nepodbízel prodejním cenám výrobního odvětví Společenství. Proto byl přijat závěr, že tento dovoz nezpůsobil a ani v budoucnu nezpůsobí výrobnímu odvětví Společenství žádnou újmu.

(139)

Jak je vidět z následující tabulky, objem prodeje na vývoz zůstával po celé posuzované období stabilní. Vývozní činnost výrobního odvětví Společenství byla také zkoumána a lze vyloučit, že by přispěla k újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství. Za prvé, případné účinky těchto činností byly při šetření náležitě odděleny a přezkoumány. Za druhé, jak je uvedeno ve 102. bodě odůvodnění výše, předpokládá se, že vývoz realizovaný výrobním odvětvím Společenství zůstane na rozdíl od klesající výroby a prodeje na trhu Společenství stabilní, protože vývoz se soustřeďuje na jiné segmenty trhu, jak je vysvětleno ve 102. bodě odůvodnění výše.

(140)

Objem dovozu z Ruska a Ukrajiny v posuzovaném období výrazně poklesl, jak je vidět z tabulky níže. Úhrnný podíl tohoto dovozu stabilně klesal, z 15,4 % v roce 2005 na 4,4 % v období šetření. V tomtéž období vzrostla průměrná cena tohoto prodeje o 33 %. Je důležité podotknout, že na dovoz z Ruska a Ukrajiny byla uvalena od roku 2006 antidumpingová opatření (viz též 86. bod odůvodnění výše). Z tohoto důvodu nejsou ceny uváděné v tabulkách níže cenami, za něž zboží skutečně vstoupilo na trh ES. Po navýšení těchto cen o platné antidumpingové clo vzroste průměrná cena dovozu z Ruska a Ukrajiny během období šetření na 860 EUR/t.

(141)

Vzhledem k trvalému cenovému rozdílu mezi průměrnou cenou, za niž vstupoval na trh ES dovoz z ČLR a dovoz z Ruska a Ukrajiny, a skutečnosti, že dovoz z Ruska a Ukrajiny byl očividnou cenově nejbližší konkurencí dovozu z Číny, byl vyvozen závěr, že dramatický pokles tržního podílu těchto dvou později uvedených zemí je důsledkem skutečnosti, že se tento dovoz stal v důsledku uložených antidumpingových cel méně konkurenceschopným než dumpingový dovoz z Číny, jenž následně převzal část tržního podílu, který původně připadal dovozu z Ruska a Ukrajiny. Dále je třeba uvést, že dovoz z Číny již tomuto konkurentovi odebral převážnou část podílu na trhu a případné další rozšíření podílu čínského dovozu na trhu by již bylo na úkor dalších nejzřejmějších konkurentů v nejbližším cenovém pásmu, což by bylo výrobní odvětví Společenství.

(142)

V období mezi rokem 2005 a obdobím šetření výrazně vzrostl objem dovozu z jiných zemí i jeho tržní ceny. Podíl tohoto dovozu na trhu se však v daném období držel na poměrně stabilní úrovni. Z analýzy tržních cen je zřejmé, že výrobky pocházející z těchto zemí jsou v porovnání s výrobky vyráběnými a prodávanými výrobním odvětvím Společenství a dumpingovým dovozem z Číny drahé.

(143)

Ceny dovozu z Argentiny a Mexika byly v průměru podstatně vyšší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství. Jak bylo vysvětleno ve 138. bodě odůvodnění výše, ceny z Argentiny a Mexika se nepodbízely cenám výrobního odvětví Společenství.

(144)

Dovoz z Japonska a USA byl také realizován v průměru za ceny podstatně vyšší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství. Tento dovoz navíc vůbec nezískal podíl na trhu. Z tohoto důvodu nelze ani tento dovoz považovat za možný zdroj újmy výrobnímu odvětví Společenství.

(145)

Dovoz ze všech ostatních zemí je realizován v objemech, které jsou tak nízké, že nelze mít za to, že by mohl způsobit nějakou újmu. Z tohoto důvodu je učiněn závěr, že dovoz z jiných zdrojů než z Číny nezpůsobil výrobnímu odvětví Společenství žádnou újmu a že není důvod domnívat se, že by mohl k újmě v blízké budoucnosti přispět.

(146)

Není důvod domnívat se, že by ostatní výrobci ve Společenství, kteří aktivně nepodpořili podaný podnět, byli v období šetření ve výrazně jiné situaci než výrobní odvětví Společenství nebo že by se měli v jiné situaci octnout v blízké budoucnosti. Nic nenasvědčuje tomu, že by počínání těchto výrobců mohlo v dohledné budoucnosti způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství.

(147)

Jak bylo řečeno v 80. bodě odůvodnění výše, výrobnímu odvětví Společenství se podařilo promítnout nárůst nákladů, k němuž došlo v posuzovaném období, do dostatečného navýšení prodejních cen. Za období od roku 2005 do období šetření lze tedy konstatovat, že výrobní odvětví Společenství ukázalo, že je za normálních podmínek schopno efektivně fungovat a vhodně reagovat na změny ve svých nákupních cenách.

(148)

Jak je uvedeno ve 107. bodě odůvodnění výše, v období po období šetření výrazně vzrostly náklady a předpokládá se, že v následujícím období ještě porostou. Především následkem předpokládaného relativního nárůstu fixních nákladů v důsledku sníženého vytížení výrobní kapacity. V každém případě by se mělo vzít v úvahu to, že případné zvýšení celkových průměrných nákladů výrobního odvětví Společenství může být způsobeno také posunem v sortimentu výrobků, k němuž by mohlo být výrobní odvětví Společenství nuceno vzhledem k výraznému tlaku vyvíjenému některými druhy čínských dumpingových výrobků na ceny.

(149)

Jak je uvedeno ve 105. bodě odůvodnění výše, vzhledem k vysoké úrovni cenového podbízení může být trh s některými druhy výrobků pro výrobní odvětví Společenství výrazně omezen, nebo dokonce úplně znepřístupněn, což výrobní odvětví Společenství donutí přeorientovat výrobu na druhy výrobků s poněkud vyšší prodejní cenou, ale zároveň i úměrně vyššími výrobními náklady. Na rozdíl od toho, co nastalo v analyzovaném období, je však zřejmé, že výrobní odvětví Společenství – vzhledem k tlaku vyvíjenému čínským dovozem a následné ztrátě podílů na trhu a stlačení prodejních cen – nemá žádné další vhodné prostředky, kterými by mohlo promítnout navýšení nákladů do odpovídajícího navýšení prodejních cen.

(150)

Co se týče pravděpodobných účinků poklesu spotřeby a klesající poptávky, tyto jevy rozhodně budou mít vliv na celkovou výkonnost výrobního odvětví Společenství. Tento pravděpodobný negativní vliv však bude více či méně významný v závislosti na vývoji tržního podílu zaujímaného dovozem z Číny. I kdyby tedy bylo možné považovat hospodářský útlum od listopadu 2008 za možnou příčinu újmy, tento faktor nemůže jakkoli zmírnit škodlivé újmu působící účinky přítomnosti významných množství velice levného dumpingového dovozu z Číny na trhu ES. Výrobní odvětví Společenství by kupříkladu i za podmínek klesajících objemů mohlo být schopno udržet přijatelnou úroveň cen, a tak omezit negativní účinky poklesu spotřeby, kdyby nebylo nekalé soutěže levného dumpingového čínského zboží, které stlačí všeobecnou úroveň cen na trhu. Proto nelze hospodářský útlum považovat za možný důvod narušení příčinné souvislosti mezi hrozící újmou a dumpingovým dovozem z Číny.

(151)

Časová shoda mezi nárůstem dumpingového dovozu z ČLR, zvýšením jeho podílu na trhu a zjištěným cenovým podbízením na jedné straně a existencí všech faktorů ukazujících na zřejmou a bezprostřední hrozící újmu, která způsobí podstatné zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, na straně druhé vede k závěru, že dumpingový dovoz bude příčinou podstatné újmy ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení, kterou utrpí výrobní odvětví Společenství, nebudou-li proti tomuto dovozu přijata ochranná opatření.

(152)

Byly analyzovány i další faktory, ale bylo shledáno, že nejsou rozhodujícím důvodem pro újmu, která pravděpodobně vznikne. Zejména dovoz z jiných zemí, náklady ani všeobecný pokles poptávky po dotčeném výrobku z důvodu hospodářského útlumu nemohou jakkoli zmírnit potenciální škodlivý účinek ohrožení situace výrobního odvětví Společenství dovozem z Číny.

(153)

Na základě výše provedené analýzy, v jejímž rámci byly náležitě odlišeny a odděleny účinky všech známých činitelů, které by mohly mít nebo pravděpodobně budou mít vliv na situaci výrobního odvětví Společenství, od pravděpodobných účinků dumpingového dovozu působících újmu, se vyvozuje závěr, že dovoz z ČLR představuje bezprostřední hrozbu pro výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 3 odst. 6 a 9 základního nařízení.

(154)

Komise zkoumala, zda i přes závěry o dumpingu, újmě, hrozící újmě a příčinné souvislosti neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není přijetí opatření v zájmu Společenství. Pro tyto účely a podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení zvážila Komise pravděpodobný dopad opatření na všechny dotčené strany a rovněž pravděpodobné důsledky nepřijetí opatření.

(155)

S ohledem na výše uvedené by byla uložena opatření na dovoz z ČLR. Očekává se, že uložení těchto opatření by vedlo ke zvýšení cen z uvedené země a poskytlo by výrobnímu odvětví Společenství příležitost zlepšit svou situaci prostřednictvím zachování dostatečné úrovně objemu výroby, prodeje, a tedy tržního podílu. Pokud by opatření nebyla přijata, očekává se, že by dovoz z ČLR pokračoval i za podmínek poklesu spotřeby za velice nízké ceny a následně zvyšoval svůj podíl na trhu a vyvíjel tlak na pokles celkové úrovně cen na trhu. Za této situace hrozí výrobnímu odvětví Společenství bezprostřední újma v důsledku ztráty objemu výroby způsobené přítomností zboží dovezeného z Číny a v důsledku možného poklesu cen způsobeného tlakem vyvíjeným na tržní ceny zvyšujícím se uplatněním dovozu z Číny na trhu Společenství.

(156)

Nic nenasvědčuje tomu, že by zájmy ostatních výrobců ve Společenství, kteří aktivně nepodpořili podaný podnět, byly odlišné od zájmů vyjádřených výrobním odvětvím Společenství. Podle dostupných informací naopak není žádný důvod, proč by analýza provedená pro výrobní odvětví Společenství neměla být stejně platná i pro tyto další společnosti.

(157)

Při tomto šetření spolupracovalo pouze šest dovozců. Pouze jeden dovozce, který představuje cca 1,5 % celkového dovozu z Číny do ES, nakupuje výlučně z Číny; tento dovozce vykazuje ziskovost nižší než 5 % a je jediným, kdo se vyslovil jednoznačně proti případnému uložení opatření. Nicméně za zmínku stojí, že v průběhu období šetření představoval dotčený výrobek méně než 10 % obratu této společnosti. Navíc vzhledem k tomu, že uložená antidumpingová cla se budou vztahovat na všechny čínské výrobce, je pravděpodobné, že tento dovozce bude schopen přesunout zvýšení svých nákladů na své odběratele, protože budou stejně postiženi i jeho přímí konkurenti. Všichni ostatní spolupracující dovozci nakupují i z dalších zdrojů, včetně výrobního odvětví Společenství (podíl jejich nákupu od výrobního odvětví Společenství se pohybuje od 25 % do 95 % jejich potřeb), a jejich ziskovost je mnohem vyšší.

(158)

Jenom jeden z pouhých pěti spolupracujících uživatelů nakupuje z Číny (cca 20 % objemu nákupů, zbytek nakupuje hlavně od výrobního odvětví Společenství) a uvádí, že uložení opatření by mělo značný dopad na jeho obchodní činnost. Ziskovost této společnosti, pokud jde o výrobky, do nichž zapracovává dotčený výrobek, je nicméně velmi vysoká (více než 10 %). Výpočet ukázal, že i v nejhorším možném případě, tj. pokud by všechen materiál z Číny byl nakupován za ceny výrobního odvětví Společenství a nebylo by možno přesunout žádnou část nárůstu cen vstupů na odběratele, by dopad na ziskovost tohoto uživatele byl nepatrný (cca 1 % obratu). Má se tedy za to, že případné uložení opatření by v žádném případě závažně neohrozilo zájmy tohoto uživatele.

(159)

Na základě uvedeného se tedy očekává, že uložení opatření na dovoz z ČLR by v situaci klesající spotřeby nemělo dopad na objem nabízený na trhu ES, který je schopno pokrýt svou výrobní kapacitou výrobní odvětví Společenství. Nepředpokládají se proto žádné nepříznivé účinky na bezpečnost dodávek (připomíná se, že dovážené druhy výrobků vyrábí i výrobní odvětví Společenství). Z provedené analýzy je rovněž zřejmé, že by uložení opatření neohrozilo žádné významné zájmy dovozců nebo uživatelů, a poměrně nízká spolupráce dovozců a uživatelů na tomto šetření toto zjištění potvrzuje.

(160)

Vzhledem k závěrům ohledně dumpingu, újmy, hrozící újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství by měla být na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR uložena prozatímní opatření, aby se předešlo vzniku podstatné újmy výrobnímu odvětví Společenství dumpingovým dovozem, která bezprostředně hrozí a která by bez přijetí opatření nastala.

(161)

Úroveň prozatímních opatření uložených na dovoz z ČLR by měla být dostatečná na to, aby odstranila újmu hrozící výrobnímu odvětví Společenství ze strany dumpingového dovozu, ale nesmí být překročena zjištěná dumpingová rozpětí. Při výpočtu cla nezbytného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu se obvykle počítá s tím, že případná opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství pokrýt své náklady a vytvořit hrubý zisk, kterého by bylo možné přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. pokud by nedocházelo k dumpingovému dovozu.

(162)

Výrobní odvětví Společenství uvedlo, že pro zajištění běžných podmínek hospodářské soutěže na trhu Společenství při neexistenci dumpingu působícího újmu by bylo zapotřebí ziskového rozpětí 12 %. Sdružení čínských vývozců připustilo, že v některých situacích lze považovat za přiměřené ziskové rozpětí 8 %.

(163)

Při šetření hrozící újmy se však nutně provádí rozsáhlejší posuzování a přijímá se více předpokladů než při šetření podstatné újmy v období šetření. To proto, že pojetí hrozící újmy s sebou přináší potřebu vypracovat prognózy budoucího výskytu újmy, která v průběhu období šetření nevznikala. Za těchto nejistých podmínek se považuje za moudré předběžně použít ziskové rozpětí, které bylo stanoveno v průběhu posledního řízení týkajícího se stejného výrobku (6), tj. 3 %. Uznává se nicméně, že tuto otázku bude třeba dále zkoumat ve fázi uložení konečných opatření, až bude možné shromáždit více důkazů ohledně předpokládané újmy.

(164)

Z toho důvodu bylo požadované zvýšení ceny následně určeno na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny stanovené pro výpočet cenového podbízení s újmu nepůsobící cenou výrobku, za kterou výrobek prodává výrobní odvětví Společenství na trhu Společenství, stanovenou podle 162. bodu odůvodnění výše, provedeného na stejné obchodní úrovni.

(165)

Případné rozdíly plynoucí ze srovnání uvedeného ve 163. bodě odůvodnění výše byly následně vyjádřeny jako procentní podíl celkové dovozní ceny CIF stanovené pro období šetření. Vzhledem k tomu, že dvěma spolupracujícím čínským výrobcům bylo přiznáno individuální zacházení, a vzhledem k nízké úrovni spolupráce byla prozatímní jednotná celostátní úroveň pro odstranění újmy stanovena s použitím nejvyššího rozpětí újmy zjištěného pro reprezentativní druhy výrobků prodávané vyvážejícím výrobcem ze země bez tržního hospodářství.

(166)

Takto stanovené rozpětí újmy pro ČLR bylo podstatně nižší než zjištěné dumpingové rozpětí.

(167)

S ohledem na výše uvedené a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se usuzuje, že by mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo z dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR, a to ve výši odpovídající nejnižší zjištěné hodnotě rozpětí dumpingu a újmy podle pravidla nižšího cla, jímž je ve všech případech zjištěné rozpětí újmy.

(168)

Na základě výše uvedeného jsou navrhovány tyto sazby cla:

(169)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(170)

Veškeré žádosti o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu podniku nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně odeslány Komisi (7) se všemi příslušnými informacemi, zejména o změně jakékoliv činnosti společnosti ve spojení s výrobou či domácím a vývozním prodejem, které souvisejí například se změnou názvu nebo se změnou ve výrobních či prodejních subjektech. Nařízení bude v případě potřeby odpovídajícím způsobem změněno tak, že bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(171)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, neměla by se zbytková celní sazba vztahovat jen na nespolupracující vyvážející výrobce, ale rovněž na společnosti, které v období šetření neuskutečnily žádný vývoz do Společenství.

(172)

V zájmu řádného úředního postupu je třeba stanovit období, během kterého mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Rovněž je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto dokumentu, jsou prozatímní a že mohou být pro účely jakýchkoli konečných opatření znovu uvážena,

European Commission

Directorate General for Trade

Direction H

Office Nerv-105

B-1049 Brussels.