(ES) č. 287/2009Nařízení Komise (ES) č. 287/2009 ze dne 7. dubna 2009 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky

(1)

Dne 28. května 2008 obdržela Komise podnět týkající se hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) podaný podle článku 5 základního nařízení organizací Eurométaux (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby hliníkových fólií ve Společenství.

(2)

Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a o podstatné újmě, která v jeho důsledku nastala, což bylo považováno za dostatečný důvod pro zahájení řízení.

(3)

Řízení bylo zahájeno dne 12. července 2008 zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(4)

Komise oficiálně informovala o zahájení řízení výrobce ve Společenství, jež podali podnět, vyvážející výrobce v Arménii, Brazílii a ČLR, dovozce, obchodníky, uživatele, dodavatele a sdružení, o kterých bylo známo, že se jich záležitost týká, a představitele Arménie, Brazílie a ČLR. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(5)

Aby mohli vyvážející výrobci v Arménii a ČLR v případě zájmu podat žádost o tržní zacházení nebo individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádostí arménským a čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, arménským a čínským orgánům a ostatním čínským vyvážejícím výrobcům, kteří se přihlásili ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení. O tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení nebo o individuální zacházení v případě, že by šetření prokázalo, že podmínky pro přiznání tržního zacházení nesplňují, požádal arménský vyvážející výrobce a šest čínských vyvážejících výrobců se svými případnými společnostmi ve spojení.

(6)

Vzhledem ke zřejmě vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců ve Společenství Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že pro stanovení dumpingu a újmy v rámci tohoto šetření může být v souladu s článkem 17 základního nařízení použita metoda výběru vzorku.

(7)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni výrobci v ČLR a dovozci ve Společenství požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení řízení poskytli základní informace o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v období od 1. července 2007 do 30. června 2008.

(8)

V rámci výběru vzorku se přihlásilo šest vyvážejících výrobců v ČLR. Nicméně jedna společnost od další spolupráce při šetření odstoupila v rané fázi, a tak se další spolupráce účastnilo pouze pět vyvážejících výrobců. Výběr vzorku už tedy nebyl nutný a všechny strany byly informovány o tom, že vzorek nebude vybrán.

(9)

V rámci výběru vzorku se přihlásilo osm vývozců/uživatelů. Výběr vzorku už tedy nebyl nutný a všechny strany byly informovány o tom, že se vzorek nebude vybrán.

(10)

Všem známým dotčeným stranám a všem ostatním společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení, byly zaslány dotazníky. Odpověď poskytl jeden vyvážející výrobce v Arménii, pět vyvážejících výrobců v ČLR, jeden v Brazílii a jeden výrobce ve srovnatelné zemi, v Turecku. Zcela vyplněné dotazníky přišly také od šestí výrobců ve Společenství a osmi dovozců/uživatelů spolupracovalo při zaslání odpovědí na dotazník. Z konečných uživatelů neposkytl Komisi informace nikdo a nikdo se během šetření nepřihlásil.

(11)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství a provedla inspekci v prostorách následujících společností:

(12)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce, kterým by nebylo přiznáno tržní zacházení, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů z Turecka jakožto ze srovnatelné země, a to v prostorách následující společnosti:

(13)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2007 do 30. června 2008 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Průzkum trendů významných pro posouzení újmy se týkal období od 1. ledna 2005 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(14)

V oznámení o zahájení řízení byl dotčený výrobek definován jako hliníková fólie o tloušťce od 0,008 mm do 0,018 mm, nevytvrzená, válcovaná, avšak dále neopracovaná, dodávaná v rolích o šířce nepřesahující 650 mm, pocházející z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky, který byl v době zahájení řízení obvykle definován podle kódu KN ex 7607 11 10.

(15)

Šetření ukázalo, že výše uvedenému popisu výrobku odpovídají různé výrobky, zejména tzv. role „jumbo“ a „uživatelské“ role. Role jumbo a uživatelské role se liší zejména hmotností (role jumbo obvykle váží alespoň 150 kg), proto je nutné hliníkovou fólii převinout na uživatelskou roli, což umožní její použití pro balení a jiná použití v domácnosti.

(16)

Kód KN ex 7607 11 10, který je uvedený v oznámení o zahájení řízení byl v lednu 2009 rozdělen do dvou kódů: ex 7607 11 11 (hliníkové fólie o tloušťce méně než 0,021 mm a hmotnosti 10 kg nebo méně pro uživatelské role) a ex 7607 11 19 (tentýž výrobek, ale s hmotností nad 10 kg pro role jumbo). Kód KN se vztahuje k hmotnosti role hliníkové fólie, která se shoduje s původním popisem role hliníkové fólie. Oba kódy se vztahují na samotnou hliníkovou fólii, která je svinuta do role či do kotouče na držáku.

(17)

Navazující odvětví ve Společenství, tj. „subjekty zabývající se převíjením fólií“, tvrdilo, že by k dotčeným výrobkům měly patřit i uživatelské role, protože pokud budou opatření uložena pouze na dovoz hliníkové fólie o hmotnosti nad 10 kg, může se zvýšit vývoz navazujících výrobků, tj. hliníkových fólií o hmotnosti méně než 10 kg. K převíjení fólie by docházelo v zemích vývozu, a ne v zemích Společenství, a „subjekty zabývající se převíjením materiálu“ by tak byly výrazně postiženy. Tato otázka je pojednána v bodech odůvodnění 150 až 162.

(18)

Hliníková fólie se vyrábí válcováním hliníkových bloků nebo fóliových bloků až do požadované tloušťky. Po válcování se fólie žíhá tepelným postupem, aby se dosáhlo její ohebnosti. Po válcování a žíhání je fólie navinuta na role, jejichž šířka nepřesahuje 650 mm. Rozměry role určují použití výrobku, neboť uživatelé („převíječi“ nebo „subjekty zabývající se převíjením fólií“) fólii přetočí na konečné malé role určené pro maloobchodní prodej.

(19)

S ohledem na výše uvedené byl učiněn závěr, že dotčeným výrobkem je hliníková fólie o tloušťce od 0,008 mm do 0,018 mm, nevytvrzená, válcovaná, avšak dále neopracovaná, dodávaná v rolích o šířce nepřesahující 650 mm a o hmotnosti vyšší než 10 kg, pocházející z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky, kódu KN ex 7607 11 19 (dále jen „dotčený výrobek“).

(20)

Šetření ukázalo, že hliníková fólie vyráběná a prodávaná výrobním odvětvím Společenství ve Společenství, hliníková fólie vyráběná a prodávaná na domácím trhu v Arménii, Brazílii a ČLR a hliníková fólie dovážená do Společenství z těchto zemí, jakož i fólie vyráběná a prodávaná v Turecku mají v zásadě stejné základní fyzické a technické vlastnosti a totožné základní konečné použití.

(21)

Byl proto učiněn předběžný závěr, že všechny tyto výrobky jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(22)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, stanoví běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z Arménie a ČLR v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku. Zmíněná kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

(23)

Jediný arménský spolupracující vyvážející výrobce a pět vyvážejících výrobců z ČLR spolupracujících na tomto řízení požádalo o přiznání tržního zacházení a ve stanovené lhůtě zaslalo vyplněný formulář pro tržní zacházení pro vyvážející výrobce.

(24)

Armenal, jediný spolupracující vyvážející výrobce z Arménie, tvrdil, že uplatnění čl. 2 odst. 7 na Arménii je nelegální, protože Arménie by podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO) měla mít status tržního hospodářství.

(25)

Arménie je nicméně považována za zemi, jejíž hospodářství prochází transformací, v souladu se základním nařízením, jež výslovně zmiňuje Arménii v poznámce k čl. 2 odst. 7 písm. a). Tento argument byl tudíž odmítnut.

(26)

V případě všech spolupracujících vyvážejících výrobců v Arménii a ČLR si Komise vyžádala všechny informace považované za nezbytné a ověřila informace uvedené v žádosti o přiznání tržního zacházení v prostorách dotčených společností.

(27)

Tržní zacházení bylo výrobci Armenal odmítnuto, neboť nebyla splněna kritéria 2 a 3. V případě kritéria 2 vyjádřili auditoři výhrady k účetnictví společnosti za rok 2006 a společnost neposkytla auditem prověřené účetnictví za rok 2007.

(28)

Uvedená společnost namítla, že dodržení postupů auditu (který byl proveden v roce 2006) a závazek dodat účetnictví prověřené auditem za rok 2007 v souladu s mezinárodními účetními standardy (IAS) jsou dostačující k tomu, aby byly splněny požadavky kritéria 2. Kromě toho tato společnost tvrdila, že přestože auditor vyjádřil výhrady, pokud jde o shodu účetnictví s mezinárodními účetními standardy (IAS), je skutečnost, že účetnictví bylo prověřeno v souladu s mezinárodními účetními standardy dostačující ke splnění požadavků kritéria 2.

(29)

Tuto argumentaci nelze akceptovat. Za prvé nebylo dodáno auditované účetnictví za rok 2007, přestože o ně Komise žádala, za druhé pokud jde o auditované účetnictví za rok 2006, je třeba připomenout, že čl. 2 odst. 7 bod b) základního nařízení představuje výjimku, a musí být proto předmětem striktního výkladu. Je zřejmé, že účetnictví musí být v souladu s mezinárodními účetními standardy nejen auditováno, ale i vedeno. Tento argument byl proto odmítnut.

(30)

V případě kritéria 3 šetření ukázalo, že cena zaplacená státu za podstatné procento akcií odpovídala přibližně třetině jejich jmenovité hodnoty a že společnost získala od státu zdarma pozemky. Společnost tvrdila, že cena, za níž byly akcie získány, odpovídala tržní ceně a výsledná zkreslení byla navíc nevýznamná. Nicméně nebyly poskytnuty dostatečné důkazy, které by toto tvrzení potvrdily. Kromě toho společnost prohlásila, že nemůže prodat dotčené pozemky, aniž by zaplatila katastrální cenu státu, a že vlastnictví těchto pozemků nemá velký význam. Tuto argumentaci nelze akceptovat, neboť jak bylo uvedeno výše, pozemky představují důležitou výhodu a mají přímý a významný vliv na provozuschopnost společnosti, a tedy i na její finanční situaci.

(31)

Na základě výše uvedeného byl učiněn závěr, že by žádosti společnosti Rusal Armenal a tržní zacházení nemělo být vyhověno. Proběhly konzultace s poradním výborem, který proti závěrům Komise nevznesl žádné námitky.

(32)

Žádnému z pěti spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR nebylo přiznáno tržní zacházení, neboť náklady na hlavní vstup, surový hliník, se nezakládaly z velké části na tržní hodnotě, jak požaduje čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Šetření týkající se statusu tržního hospodářství zjistilo, že důvodem byly zásahy státu na trhu s hliníkem v ČLR. Ceny surového hliníku se zakládají na kótaci hliníku na státem kontrolované Šanghajské burze neželezných kovů (SHFE), zatímco na světové úrovni je referencí kótace na londýnské burze kovů (LME). Na základě průměrných měsíčních hodnot byla během období šetření kótace na LME o více než 21 % vyšší než kótace na SHFE. Kromě toho se na surový hliník nevztahuje vracení DPH a vztahuje se na něj vývozní daň ve výši 15 %. Proto se převážná většina výroby surového hliníku prodává na čínském trhu, což způsobuje snižování cen surového hliníku na domácím trhu a poskytuje významnou výhodu, pokud jde o náklady, výrobcům hliníkových fólií v ČLR. Vzhledem k tomu, že surový hliník činí asi 70 % nákladů na výrobu hliníkových fólií, představuje tento rozdíl výhodu přibližně 14 % nákladů ve prospěch čínských výrobců, což je na trzích s komoditami, jako je trh s hliníkovými fóliemi, významná výhoda.

(33)

Navíc kromě výše popsané celkové situace nesplňují tří další společnosti požadavky kritéria 1. Jedna společnost podléhá výrazným státním zásahům v souvislosti s významnými obchodními rozhodnutími; jedna společnost získala významnou dotaci na nákup hlavního vybavení; a hmotná aktiva třetí společnosti neodpovídala tržní hodnotě.

(34)

Jedna společnost nesplnila kritérium 2, neboť byly zjištěny zjevné účetní chyby, na něž auditoři neupozornili.

(35)

Dvě společnosti nesplnily požadavky kritéria 3. V případě jedné společnosti se zkreslení týkala práva k užívání pozemků: když v roce 1993 tato společnost změnila svoji právní formu, nepřevedla ihned práva na užívání pozemků na nový subjekt, jak je běžná praxe. Ve skutečnosti byla práva na užívání pozemků převedena až o deset let později. Smlouva neobsahovala doložku o pokutě v případě nepřevedení listin. Kromě toho společnost v roce 2004 nezaplatila dopředu daň z příjmu, ať už během dotčeného trimestru nebo na konci roku. Společnost tvrdí, že zjištěné nesrovnalosti související s převodem práv k užívání pozemků nemají významný dopad na účetnictví a že ke zpoždění při převodu došlo pouze de jure, a ne de facto. Nicméně možnost využívat důležitou výhodu, jakou jsou pozemky, má přímý a důležitý vliv na provoz společnosti, a tedy na její finanční situaci.

(36)

Druhá společnost obdržela osvědčení o právech k užívání pozemků dříve než za ně zaplatila v celé výši a využila toto osvědčení k získání hypotéky od státem vlastněné banky.

(37)

Komise dotčeným vyvážejícím výrobcům v ČLR, orgánům ČLR a žadateli oficiálně sdělila výsledky zjišťování týkajícího se tržního zacházení. Byla jim též dána možnost písemně se vyjádřit a požádat o slyšení, mají-li ke slyšení zvláštní důvody.

(38)

Jeden vyvážející výrobce namítl, že srovnání cen hliníku by mělo vycházet z porovnání cen podle LME bez DPH s cenami podle SHFE včetně DPH. Tento způsob porovnávání by pochopitelně snížil rozdíly v cenách zjištěné během období šetření, ale byl zamítnut z důvodu řádné srovnatelnosti tržních kursů.

(39)

Několik stran rovněž namítalo, že závěr týkající se cen hliníku není v souladu s běžným postupem Komise, neboť v předchozích případech spojení podniků (analyzovaných s ohledem na pravidla hospodářské soutěže) Komise vycházela z toho, že trh se surovým hliníkem je trhem celosvětovým. Nicméně podle znění rozhodnutí Komise z roku 2007 ve věci spojení Rio Tinto/Alcan  (3) nebyl argument týkající se SHFE uveden žádnou dotčenou stranou, a proto ho Komise nemůže analyzovat. Závěry Komise ve věcech týkajících se hospodářské soutěže na relevantních zeměpisných trzích přijímány s ohledem na sdělení, které se uplatňuje pouze pro účely právních předpisů hospodářské soutěže (4) a ustanovení tohoto sdělení se nutně nepovažují a nejsou nutně relevantní pro právní předpisy v rámci nástrojů na ochranu obchodu. Uvedené tvrzení bylo proto odmítnuto.

(40)

Na základě výše uvedených skutečností nebyla žádná z čínských společností, které požádaly o tržního zacházení schopna prokázat, že splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Proto se dospělo k závěru, že by tržní zacházení nemělo být přiznáno žádné z těchto společností. Proběhly konzultace s poradním výborem, který proti závěrům Komise nevznesl žádné námitky.

(41)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod čl. 2 odst. 7 základního nařízení případné clo ukládá s celostátní platnosti kromě případů, kdy společnosti jsou schopny prokázat podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení, že jejich vývozní ceny a množství, jakož i prodejní a dodací podmínky, jsou určovány svobodně, že převody směnných kursů se provádí podle tržních kursů a že státní intervence není takového rozsahu, aby umožňovala obcházení opatření, pokud se vývozcům uloží rozdílné celní sazby.

(42)

Všichni vyvážející výrobci, kteří požádali o tržní zacházení, požádali i o individuální zacházení pro případy, že by jim tržní zacházení nebylo přiznáno. Na základě dostupných informací bylo předběžně stanoveno, že arménská společnost a čtyři z pěti čínských společností splňují všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení. Jedné čínské společnosti bylo individuální zacházení zamítnuto z důvodu významných státních zásahů do obchodního rozhodování společnosti.

(43)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno tržní zacházení, stanovena na základě cen na domácím trhu nebo na základě početně zjištěné běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(44)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že má v úmyslu použít jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty Turecko a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(45)

Výrobce Armenal uvedl, že Rusko je pro Arménii vhodnější srovnatelnou zemí, neboť Rusko a Arménie mají podobné podmínky, pokud jde o suroviny pro dotčený výrobek a využívají stejné technologie a znalosti vzhledem k tomu, že Armenal je dceřinou společností skupiny Rusal, která je největším ruským výrobcem hliníkových fólií. Výrobce Armenal rovněž uvedl, že vedoucí pozice skupiny Rusal na trhu v Rusku je podobná vedoucí pozici výrobce Armenal na trhu v Arménii a že jak ruský, tak arménský trh a prodej jsou postiženy významným zvýšením čínských vývozů za nízké ceny. Nicméně ne všechna tato tvrzení byla řádně podložena. Šetření také ukázalo, že domácí trh s dotčeným výrobkem je v Rusku malý a menší než trh v Turecku.

(46)

Výrobce Armenal uvedl, že Turecko se zdá být po Rusku nejvhodnější srovnatelnou zemí.

(47)

Společnosti skupiny Alcoa navrhly pro Čínu jako vhodnější srovnatelnou zemi Indii. Potvrdilo se, že indický trh není výrazně větší než turecký trh a že konkurenci vytváří především dovozy z Číny. Dalšími dodavateli na indickém trhu jsou malé a střední podniky, z nichž většina nemá válcovny a využívá materiál dovezený z Číny v rolích jumbo nebo přímo v malých rolích. Proto ani Rusko ani Indie nebyly považovány za vhodné srovnatelné země.

(48)

Poté Komise zkoumala, zda je Turecko rozumnou volbou srovnatelné země. Dospěla k závěru, že přestože Turecko má pouze jednoho výrobce dotčeného výrobku, je otevřeným trhem s nízkým dovozním clem a významným dovozcem ze třetích zemí. Další šetření navíc nezjistilo žádný důvod, jako např. příliš vysokou cenu surovin nebo energie, na jehož základě by bylo možné se domnívat, že Turecko není vhodnou volbou pro stanovení běžné hodnoty.

(49)

S ohledem na výše uvedené se mělo za to, že Turecko je vhodnější srovnatelnou zemí pro účely tohoto šetření. Žádná jiná zúčastněná strana neuvedla, že jako vhodná srovnatelná země v tomto šetření mělo sloužit Indie a výrobce Armenal usoudil, že vhodnou srovnatelnou zemí může být Turecko.

(50)

Na dotazník zaslaný všem výrobcům hliníkových fólií v Turecku odpověděl jeden turecký výrobce.

(51)

Údaje poskytnuté spolupracujícím tureckým výrobcem byly ověřeny in situ a byly shledány jako důvěryhodné informace, z nichž je možné vycházet při stanovení běžné hodnoty.

(52)

Proto bylo předběžně rozhodnuto, že Turecko je vhodnou a rozumnou srovnatelnou zemí ve smyslu čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(53)

Dumping byl vypočten pro jediného spolupracujícího výrobce v Brazílii na základě níže uvedené metodiky.

(54)

Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejdříve u jediného vyvážejícího výrobce přezkoumala, zda byl prodej dotčeného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje činil alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozního prodeje do Společenství. Domácí prodej jediného vyvážejícího výrobce v Brazílii byl během období šetření reprezentativní.

(55)

Komise následně označila ty druhy výrobku prodávané na domácím trhu, které byly totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(56)

Domácí prodej určitého typu výrobku byl považován za dostatečně reprezentativní, pokud objem prodeje uvedeného typu nezávislým odběratelům na domácím trhu představoval během období šetření alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku na vývoz do Společenství.

(57)

Komise následně přezkoumala, zda lze domácí prodej každého typu hliníkových fólií prodávaných na domácím trhu v reprezentativním množství považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo na základě stanovení podílu ziskového tuzemského prodeje každého vyváženého typu výrobku nezávislým zákazníkům na tuzemském trhu během období šetření.

(58)

Všechny domácí prodeje každého typu hliníkové fólie prodaného na domácím trhu v reprezentativním množství byly ziskové více než z 80 %, a proto běžná hodnota vycházela ze skutečné ceny na domácím trhu při všech obchodech uskutečněných během období šetření.

(59)

V případech, kde nebylo možné pro stanovení běžné hodnoty použít u určitého typu cenu na domácím trhu, bylo nutné použít jinou metodu. V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení Komise běžnou hodnotu vypočetla následovně.

(60)

Běžná hodnota byla početně zjištěna tak, že k nákladům vyvážejícího výrobce na výrobu vyvážených typů, v případě potřeby upraveným, byla připočtena přiměřená částka za prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí.

(61)

Ve všech případech byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny metodami uvedenými v čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Za tímto účelem Komise prověřila, zda vzniklé prodejní správní a režijní náklady a zisk dosažený vyvážejícím výrobcem na domácím trhu představují spolehlivé údaje, a v kladném případě určila, že jsou vhodné pro vypočtení běžné hodnoty.

(62)

Ve všech případech se dotčený výrobek vyvážel nezávislým odběratelům ve Společenství, a proto byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tedy na základě skutečně zaplacených vývozních cen nebo vývozních cen, které je třeba zaplatit.

(63)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny vycházelo z ceny ze závodu.

(64)

Za účelem zjištění, aby porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo spravedlivé, byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy rozdíly ovlivňujícími srovnatelnost cen, včetně úprav dopravních nákladů ve vyvážející zemi, nákladů na námořní dopravy, nákladů na manipulaci, balení, úvěrových nákladů a bankovních poplatků. Uvedená společnost rovněž požádala a dočasně ji byla povolena úprava obchodní úrovně podle čl. 2 odst. 10 písm. d) a i) základního nařízení.

(65)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty podle typu výrobku a vážené průměrné vývozní ceny podle typu výrobku stanovených, jak je uvedeno výše.

(66)

Aby bylo možno stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce, byla nejprve stanovena úroveň nedostatečné spolupráce. Za tímto účelem byl porovnán objem vývozu do Společenství uváděný spolupracujícím vyvážejícím výrobcem s odpovídajícími dovozními statistikami Eurostatu o dovozu.

(67)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce s výrobci v Brazílii byla vysoká (100 %), a protože nic nenaznačovalo, že by některý z vyvážejících výrobců úmyslně přestal spolupracovat, bylo považováno za vhodné stanovit zbytkové dumpingové rozpětí pro případné nespolupracující vyvážející výrobce v Brazílii na úrovni nejvyššího rozpětí uloženého pro spolupracující vývozce.

(68)

Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství před proclením jsou prozatímně stanovena takto:

(69)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno tržní zacházení, určí na základě cen na domácím trhu nebo na základě vypočtené běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(70)

Jak bylo uvedeno výše, Komise se rozhodla použít jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty Turecko.

(71)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážejícího výrobce, kterému nebylo přiznáno tržní zacházení, stanovena na základě ověřených informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi, tj. na základě cen zaplacených nebo splatných na tureckém trhu za srovnatelné typy výrobků v souladu s metodikou stanovenou v bodech odůvodnění 43 až 52.

(72)

Část vývozních prodejů spolupracujícího vyvážejícího výrobce do Společenství představoval prodej přímo nezávislým odběratelům ve Společenství. Vývozní ceny těchto prodejů byly proto stanoveny na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení. Nicméně převážná většina prodejů se uskutečnila prostřednictvím obchodních a dovozních společností ve spojení v Rusku, Švýcarsku a Německu. V těchto případech byly vývozní ceny vypočteny v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 9 základního nařízení, přičemž byly prozatímně provedeny úpravy s cílem zohlednit všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a rovněž s ohledem na uskutečněný zisk, který vycházel ze zisku uskutečněného nezávislým dovozcem dotčeného výrobku nebo nezávislým obchodníkem s dotčeným výrobkem.

(73)

Ve vhodných případech byly provedeny úpravy v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejší náklady, jakož i náklady spojené s balením, úvěry a bankovními poplatky a provizemi ve všech případech, které se ukázaly jako odůvodněné, správné a podložené ověřenými důkazy.

(74)

Pro jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce, jemuž bylo přiznáno individuální zacházení, bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě porovnání cen za vývoz a běžné hodnoty ve srovnatelné zemi tak, jak je popsáno výše.

(75)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce s výrobci v Arménii byla vysoká (100 %), a protože nic nenaznačovalo, že by některý z vyvážejících výrobců v této zemi úmyslně přestal spolupracovat, bylo považováno za vhodné stanovit zbytkové dumpingové rozpětí pro případné nespolupracující vyvážející výrobce v Arménii na úrovni nejvyššího rozpětí stanoveného pro spolupracujícího vývozce.

(76)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena na 37,0 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(77)

Dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením je prozatímně stanoveno takto:

(78)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, kterým nebylo přiznáno tržní zacházení, stanovena na základě ověřených informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi, tj. na základě cen zaplacených nebo splatných na tureckém trhu za srovnatelné typy výrobků, v souladu s výše uvedenou metodikou.

(79)

Pokud prodeje uskutečněné na domácím trhu pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, byly reprezentativní a ziskové, byla běžná hodnota stanoveno na základě všech cen zaplacených nebo splatných na tureckém trhu za srovnatelné typy výrobků při prodeji uskutečněným v běžném obchodním styku, jak je popsáno v bodech odůvodnění 43 až 52. Pokud však prodeje nebyly reprezentativní nebo ziskové, byla běžná hodnota vypočtena na základě výrobních nákladů tureckého výrobce, navýšených o prodejní, správní a režijní náklady a přiměřenou hodnotu zisku na domácím trhu.

(80)

V případě těch spolupracujících vyvážejících výrobců, kterým bylo přiznáno individuální zacházení a jež realizovali vývozní prodeje přímo nezávislým odběratelům ve Společenství, byly vývozní ceny stanoveny na základě skutečně zaplacených nebo splatných cen za dotčený výrobek, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení. V případě jediné spolupracující skupiny vyvážejících výrobců, která prodávala prostřednictvím dovozce ve spojení ve Společenství, byla vývozní cena vypočtena v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 9 základního nařízení, přičemž byly prozatímně provedeny úpravy stanovené prozatímně s ohledem na všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně přiměřeného rozpětí pro prodejní, správní a režijní náklady a dosažený zisk na základě zisků nezávislého dovozce nebo obchodníka s dotčeným produktem.

(81)

Ve vhodných případech byly provedeny úpravy v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejší náklady, jakož i náklady spojené s balením, úvěry, a bankovními poplatky a provizemi ve všech případech, které byly shledány jako odůvodněné, správné a podložené ověřenými důkazy.

(82)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byla dumpingová rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce, jimž bylo přiznáno individuální zacházení, stanovena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty podle typu výrobku a vážené průměrné vývozní ceny podle typu výrobku tak, jak byly stanoveny výše. V případě dvou čínských společností ve spojení, jimž bylo přiznáno individuální zacházení, konkrétně společností Alcoa Shanghai a Alcoa Bohai, bylo pro dotčenou skupinu vypočteno jediné dumpingové rozpětí na základě průměru údajů od obou společností.

(83)

Vzhledem k tomu, že spolupráce v ČLR byla velmi nízká, bylo dumpingové rozpětí použitelné celostátně pro všechny ostatní vývozce v ČLR vypočteno na základě nejvyšších dumpingových transakcí jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce, kterému nebylo přiznáno tržní zacházení ani individuální zacházení.

(84)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena na 42,9 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(85)

Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství před proclením jsou prozatímně stanovena takto:

(86)

S ohledem na vymezení výrobního odvětví Společenství v čl. 4 odst. 1 základního nařízení byl pro stanovení celkového objemu výroby Společenství zohledněn výstup všech výrobců Společenství se sídlem ve Společenství, kteří nejsou ve spojení s žádnými dotčenými vyvážejícímu výrobci.

(87)

Podnět padala organizace Eurométaux jménem čtyř výrobců Společenství, kteří na šetření spolupracovali. Jeden další výrobce podnět podpořil a jeden výrobce s ním nesouhlasil. Během období šetření představoval výstup pěti spolupracujících výrobců více než 60 % celkové výroby ve Společenství stanovené, jak je uvedeno v bodě odůvodnění 86. Uvedených pět vyvážejících výrobců se proto považuje za výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(88)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodejů výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, předpokládaných údajů o prodeji ve Společenství uskutečněném jinými výrobci a dovozů z dotčených zemí a dalších třetích zemí na základě údajů Eurostatu a informací poskytnutých dotčenými vyvážejícími výrobci.

(89)

Je třeba poznamenat, že kód KN ex 7607 11 10, na jehož základě byl v rámci tohoto šetření stanoven objem dovozu, zahrnoval kromě dotčeného výrobku i další typy hliníkových fólií, jako např. některé konvertované hliníkové fólie („ACF“) (které se používají především na dlouhodobou konzervaci kapalin nebo potravin) nebo další typy fólií, včetně uživatelských rolí (viz 15. bod odůvodnění), které nejsou dotčeným výrobkem. Jelikož nebylo možné z této širší kategorie získat údaje pouze pro hliníkové fólie, bylo nutné celkový objem dovozu dotčeného výrobku odhadnout. V této souvislosti žadatel uznal, že by některé dovozy uskutečněné v rámci příslušného kódu měly být vyloučeny z důvodu jejich specifického původu (tj. ze zemí, o nichž není známo, že by se v nich vyráběly) nebo z důvodu jejich specifické ceny, která by ukazovala, že nejde o vývozy dotčeného výrobku. Stejně tak by měly být vyloučeny i dovozy za účelem zušlechťování, které není v případě hliníkových fólií ekonomicky ziskové vzhledem k technické náročnosti a vysokým nákladům. Bylo konstatováno, že tato metodika by poskytne spolehlivý přehled o celkových objemech dovozu hliníkové fólie.

(90)

Snížení spotřeby Společenství o 8 procentních bodů v roce 2006 je možné vysvětlit prudkým zvýšením cen hliníku na mezinárodním trhu, které vzrostly o 33 % v průběhu roku 2006 a měly přímý vliv na poptávku po hliníkových fóliích.

Tabulka 1

Spotřeba v EU (objem)

(91)

Komise zkoumala, zda by dovozy hliníkové fólie pocházející z Arménie, Brazílie a ČLR měly být posouzeny souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(92)

Brazilský vývozce namítl, že dovezené množství i podíl výrobců z Brazílie na trhu během posuzovaného období klesal, zatímco dovoz z ostatních dvou zemí se rostl. Kromě toho je výrobek dovážený z Brazílie údajně kvalitnější než výrobek dovážený z ČLR a z Arménie a prodejní cesty a „distribuční metody“ jsou rozdílné. To by znamenalo, že se podmínky hospodářské soutěže pro brazilské dovozce liší od podmínek pro dovozce z ostatních dotčených zemí. Proto by nebyla splněna nejméně jedna z podmínek uvedených v čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(93)

Tento požadavek nelze přijmout z následujících důvodů:

Tabulka 2

Průměrné dovozní ceny z dotčených zemí

(94)

S ohledem na výše uvedené bylo předběžné shledáno, že všechna kritéria uvedená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla splněna a že by dovoz z dotčených zemích měl být prozkoumán souhrnně.

(95)

Dovozy z dotčených zemí se zvýšily z 13 499 tun v roce 2005 na 48 141 tun v období šetření, což představuje zvýšení o 257 %. Ke zvýšení došlo zejména v letech 2006 a 2007, kdy zvýšení dosáhlo 276 %.

Tabulka 3

Dovoz z dotčených zemí

(96)

Podíl na trhu, který zaujímaly dotčené země, se zvýšil ze 14 % v roce 2005 na 49 % během období šetření, což představuje navýšení o 35 procentních bodů. Tento nárůst byl zvláště patrný mezi lety 2006 a 2007, kdy se zvýšil až o 28 procentních bodů.

Tabulka 4

Podíl dotčených zemí na trhu

(97)

Ceny dovozů z dotčených zemí vzrostly v období od roku 2005 do období šetření o 15 %, z 2 211 EUR za tunu na 2 552 EUR za tunu, což odráží nárůst cen za surovin, ale méně než u cen výrobního odvětví Společenství (viz tabulka 7 níže).

Tabulka 5

Ceny dotčených dovozů

(98)

Za účelem analýzy cenového podbízení byl proveden vážený průměr prodejních cen podle typu výrobku výrobního odvětví Společenství při prodeji odběrateli na trhu Společenství, kteří nejsou ve spojení, upravený na úroveň ceny ze závodu, s příslušnými váženými průměrnými cenami dovozu z dotčených zemí prvnímu nezávislému odběrateli, stanovenými na základě cen CIF, s příslušnou úpravou o náklady po dovozu.

(99)

Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství a dovozní ceny z dotčených zemí byly ponechány na stejné obchodní úrovni, konkrétně na úrovni prodeje nezávislým odběratelům na trhu Společenství.

(100)

Během období šetření činil vážený průměr rozpětí cenového podbízení, vyjádřený jako procentní hodnota prodejních cen výrobního odvětví Společenství, pro Arménii 8,0 %, pro Brazílii 12,6 % a pro ČLR 20 %. Celkové vážené průměrné rozpětí cenového podbízení pro všechny dotčené země činilo během období šetření 10,0 %.

(101)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly při přezkumu účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství posouzeny všechny hospodářské činitele, které v posuzovaném období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Společenství.

(102)

Objem výroby výrobního odvětví Společenství vykazoval v období mezi rokem 2005 a obdobím šetření jasný negativní trend. Objem výroby výrobního odvětví Společenství se snížil o 36 % a celková výrobní kapacita se snížila o 9 %. To také vysvětluje, proč se využívání výrobní kapacity snížilo pouze o 30 % během posuzovaného období, protože jinak by se snížila ještě více.

(103)

Následující tabulka ukazuje výsledky výrobního odvětví Společenství, pokud jde o prodej nezávislým odběratelům ve Společenství.

Tabulka 7

Objem prodeje, podíl na trhu, ceny a průměrné jednotkové ceny ve Společenství

(104)

Zatímco spotřeba Společenství se během posuzovaného období měnila a na konci období šetření byla o 4 % vyšší v porovnání s počátkem posuzovaného období, objem prodeje dotčeného výrobku nezávislým odběratelům na trhu Společenství se snížil o 30 %. To znamená, že výrobní odvětví Společenství nemělo prospěch ze zvýšené spotřeby, zejména v průběhu roku 2007 a na konci období šetření, a ani z obecně stabilní spotřeby během posuzovaného období, a to z důvodu dumpingových dovozů. V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu snížil o 16 procentních bodů v období od roku 2005 do konce období šetření.

(105)

Během stejného období se průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství ze závodu odběratelům na trhu Společenství, kteří nejsou ve spojení, se zvýšily o 20 %, což odráží významný nárůst cen hlavní suroviny, tj. hliníku. Nicméně zatímco se náklady na hliník zvýšily o 27 %, prodejní ceny výrobního odvětví Společenství se zvýšily pouze o 20 %. Ve skutečnosti výrobní odvětví Společenství nemohlo převést celkové zvýšení cen na své zákazníky.

(106)

Čísla v následující tabulce představují objem zásob na konci každého období.

Tabulka 8

Zásoby

(107)

Šetření ukázalo, že zásoby nelze považovat za významný činitel újmy, neboť převážná většina výroby je založena na zakázkách. Proto je vývoj zásob uveden pouze pro informaci. V každém případě úroveň zásob poklesla v období mezi rokem 2005 a obdobím šetření o 7 %.

(108)

Mezi rokem 2005 a obdobím šetření se investice do výroby obdobného výrobku snížily o 42 %. Po prudkém poklesu o 90 % mezi roky 2005 a 2006, investice zůstaly v roce 2007 nízké. Během období šetření se hodnota investic zvýšila o 39 %, ale v porovnání s rokem 2005 zůstala nízká. Během šetření se zjistilo, že cílem investic do budov, vybavení a strojního zařízení bylo zejména udržet výrobní kapacitu. Je třeba poznamenat, že tyto investice lze rovněž využít pro výrobu jiných hliníkových fólií, které nejsou dotčeným výrobkem. Nicméně přestože nebylo možné určit přesnou výši investic do dotčeného výrobku vzhledem k výše uvedenému nízkému využití kapacity, bylo zřejmé, že investice nebyly v žádném případě provedeny s cílem zvýšit celkovou výrobní kapacitu, ale s cílem zlepšit a zefektivnit výrobní proces, aby byly ušetřeny náklady.

(109)

Během posuzovaného období zůstala ziskovost, vyjádřená jako procento z čistého prodeje výrobního odvětví Společenství, záporná a prošla stejným vývojem jako spotřeba Společenství, tj. šetření ukázalo mírné zlepšení v souvislosti se zvýšenou spotřebou Společenství v roce 2007, avšak během období šetření se ziskovost zase snížila.

(110)

Návratnost celkových investic byla vypočtena vyjádřením zisku přes zdaněním z prodeje obdobného výrobku jako procenta čisté účetní hodnoty základního majetku přiřazených k obdobnému výrobku. Zjistilo se, že tento ukazatel byl během posuzovaného období záporný a zvlášť výrazný mezi roky 2005 a 2006, kdy se návratnost investic snížila z – 90 % na – 719 %.

(111)

Pokud jde o peněžní tok vytvořený výrobním odvětvím Společenství, byl zjištěn negativní trend, který vedl k výraznému celkovému zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství v období šetření.

(112)

Celkově se počet pracovníků zaměstnaných ve výrobním odvětí Společenství snížil o 30 %, částečně z důvodu restrukturalizace na konci posuzovaného období. Celkové mzdové náklady se významně snížily, přestože průměrné mzdy zůstaly stejné. Pokles zaměstnanosti nebyl tak rychlý jako snížení výroby. V důsledku toho nebylo výrobní odvětví Společenství schopno zachovat stejnou míru produktivity jako v roce 2005.

(113)

Vzhledem k objemu a cenám dumpingových dovozů nelze dopad současné míry dumpingu považovat za zanedbatelný.

(114)

V roce 2001 Rada uložila konečné antidumpingové clo na hliníkové fólie pocházející z ČLR a z Ruska (5). Platnost těchto opatření skončila v květnu roku 2006 (6). Údaje zjištěné během tohoto šetření ukazují, že výrobní odvětví Společenství nepřekonalo účinky z dřívějšího dumpingu a že tato situace se ještě více po roce 2006 zhoršila, když platnost antidumpingových cel skončila a když se dumpingové dovozy znovu objevily na trhu Společenství.

(115)

Šetření ukázalo, že ačkoliv úroveň spotřeby byla relativně stálá, i když se během posuzovaného období měnila, v posuzovaném období se snížil objem prodeje (– 31,4 %) a podíl na trhu (– 5 %) výrobního odvětví Společenství.

(116)

Analýza ukazatelů újmy ukázala, že situace výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období výrazně zhoršila. Všechny ukazatele újmy se během posuzovaného období vyvíjely negativně, s výjimkou jednotkových prodejních cen v důsledku zvýšení cen surovin, a proto neměly pozitivní vliv na ziskovost výrobního odvětví Společenství, která během posuzovaného období zůstala záporná. Zejména proto, aby se zabránilo dalším ztrátám podílu trhu a aby se výroba zachovala na rozumné úrovni, nemělo výrobní odvětví Společenství jinou možnost než se přizpůsobovat cenám stanoveným dumpingovými dovozy, a nemohlo proto prudké zvýšení nákladů za suroviny plně přenést na spotřebitele. To vedlo k významným ztrátám výrobního odvětví Společenství a k významnému zhoršení jeho finanční situace během posuzovaného období.

(117)

Snížení objemu prodeje také znamenalo, že výrobní odvětví Společenství nemělo prospěch z relativně stálé poptávky na trhu s hliníkovými fóliemi v posuzovaném období.

(118)

S ohledem na výše uvedené se dospělo k prozatímnímu závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(119)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingové dovozy dotčeného výrobku pocházející z Arménie, Brazílie a ČLR způsobily újmu výrobnímu odvětví Společenství do té míry, že ji lze označit za závažnou. Přezkoumány byly i jiné známé činitele jiné než dumpingový dovoz, které mohly ve stejnou dobu poškodit výrobní odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebude připisována dumpingovému dovozu.

(120)

Dovoz z dotčených zemí se výrazně zvýšil, v případě objemu o 257 % a o 35 procentních bodů v případě podílu na trhu, a dosáhl 49 % trhu Společenství během období šetření. Ve stejném období se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu snížil přibližně o 17 procentních bodů.

(121)

Průměrná prodejní cena za tunu dovozu z dotčených zemí se zvýšila pouze o 15 %, ačkoliv ceny surovin se na mezinárodní úrovni zvýšily o 27 %, což způsobilo cenové podbízení mezi průměrnými prodejními cenami výrobního odvětví Společenství během období šetření v průměru 10 %. Podstatný nárůst dovozních objemů z dotčených zemí a zvýšení jejich podílu na trhu během posuzovaného období za výrazně nižší ceny než ceny výrobního odvětví Společenství se časově shoduje s obdobím, kdy došlo k jasnému zhoršení celkové finanční situace výrobního odvětví Společenství. Toto zhoršení se odráží zejména v objemu výroby a prodeje, který se výrazně snížil. Prodejní ceny navíc nerostly stejným tempem jako náklady na suroviny. Přestože došlo k malému zlepšení mezi rokem 2005 a koncem období šetření, zůstává ziskové rozpětí během posuzovaného období záporné.

(122)

Analýza vlivu dumpingových dovozů ukázala, že ceny jsou důležitým prvkem hospodářské soutěže, protože otázky týkající se kvality nehrají významnou roli. Je třeba poznamenat, že ceny dumpingových dovozů byly výrazné nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a ceny vývozců z dalších třetích zemí.

(123)

Proto byl přijat prozatímní závěr, že tlak dotčených dovozů, jejichž objem a podíl na trhu se od roku 2005 zvýšil a jež byly uskutečňovány za velmi nízké, dumpingové ceny, hrál rozhodující roli, pokud jde o způsobení závažné újmy.

(124)

Dalšími hlavními vyvážejícími zeměmi jsou Rusko, Turecko a Venezuela, jejichž podíl na trhu se v období šetření pohyboval mezi 1,0 a 7,3 %. Dovoz ze zbývajících třetích zemí jednotlivě představoval pouze zanedbatelný podíl na trhu. Jak vyplývá z tabulky 11 výše, objem dovozu z jiných třetích zemí se během posuzovaného období výrazně snížil, a to z 19 614 tun v roce 2005 na 12 870 tun v období šetření, tj. o 34 procentních bodů. Stejně tak se snížil i podíl na trhu, a to z 20,6 % v roce 2005 na 13 % v období šetření.

(125)

Pokud jde o dovozní ceny, je třeba poznamenat, že dovoz ze tří hlavních dalších vyvážejících zemí, tj. z Ruska, Turecka a Venezuely, se uskutečňoval za mírně nižší ceny než jsou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství. Nicméně nebylo shledáno, že by jejich omezený a dokonce postupně snižující se podíl na trhu měl negativní vliv na situaci výrobního odvětví Společenství. Ceny dalších třetích zemí, tj. kromě Ruska, Turecka, Venezuely a tří dotčených zemí, byly shledány v průměru vyššími než ceny výrobního odvětví Společenství (+ 7,8 %).

(126)

Byl proto učiněn závěr, že dovozy z jiných třetích zemí neměly významný vliv na situaci výrobního odvětví Společenství.

(127)

Jeden vyvážející výrobce uznal, že nepříznivý vývoj směnného kursu EUR/USD způsobil významné zhoršení vývozních výsledků výrobního odvětví Společenství, což mu způsobilo závažnou újmu.

(128)

Vývoz hliníkových fólií výrobního odvětví Společenství mimo Společenství se během dotčeného období snížil (o 63 %). Stejně tak se během dotčeného období snížily i vývozní ceny výrobního odvětví Společenství, a to o 26 %. Nicméně tyto vývozy představovaly pouze 6,6 % celkového prodeje výrobního odvětví Společenství stranám, které nejsou ve spojení, během období šetření, a proto byl přijat závěr, že neměly významný vliv na podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(129)

Jeden výrobce ve Společenství dovážel dotčený výrobek od své společnosti ve spojení v ČLR a znovu ho prodával na trhu Společenství. Přestože ceny při dalším prodeji představovaly cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Společenství, je třeba poznamenat, že objem čínských dovozů představoval pouze malou část z celkových dovozů z ČLR (mezi 1 a 5 %). Kromě toho se tyto dovozy uskutečnily pouze pro velké světové odběratele, kteří by jinak dotčený výrobek koupili od čínských dodavatelů za dumpingové ceny. Byl tedy učiněn závěr, že nízký objem dovozů dotčeného výrobku dotčených výrobců Společenství z ČLR neruší příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a závažnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(130)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že snížení objemu prodejů výrobního odvětví Společenství nezpůsobily dovozy, které byly předmětem šetření, ale skutečnost, že se výrobní odvětví Společenství rozhodlo přejít na výrobu a prodej pro lukrativnější trh s ACF.

(131)

Podniky, které fólie převíjejí, tvrdily, že dotčený výrobek je ve skutečnosti navazujícím výrobkem výrobního odvětví Společenství a slouží pouze k tomu, aby „výroba nestála“ v případech nízké poptávky po ACF.

(132)

Šetření však prozatímně došlo k závěru, že tato tvrzení nejsou podložena. Výrobní objem ACF jednoho z největších výrobců ve Společenství zůstal během posuzovaného období stabilní, zatímco objem jeho prodejů dotčeného výrobku se výrazně snížil. Proto je možné učinit předběžný závěr, že ve výrobním odvětví Společenství jsou značné nevyužité kapacity. Nevyužité kapacity výrobního odvětví Společenství se skutečně zvýšily, jelikož využití kapacit se výrazně snížilo (z 86 % na 60 %).

(133)

Bylo zjišťováno, zda by vývoj spotřeby mohl být činitelem působícím výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu.

(134)

Jak bylo uvedeno v 88. bodě odůvodnění, spotřeba Společenství se nevyvíjela stejnoměrně. Přestože celková spotřeba Společenství se mezi roky 2005 a 2006 snížila, v roce 2007 se opět zvýšila. Během období šetření se snížila o 17 procentních bodů. Nicméně objemy prodeje výrobního odvětví Společenství se nevyvíjely stejným způsobem, jelikož došlo k prudkému poklesu prodeje, zejména v letech 2006 a 2007 (– 19 %), zatímco spotřeba Společenství se ve stejnou dobu zvýšila o 29 %. Navíc, pokud jde o posuzované období, se zdá, že výrobní odvětví Společenství nedosáhlo v období šetření stejné úrovně objemu prodejů v porovnání s počátkem posuzovaného období (– 0 %), přestože spotřeba Společenství klesla na konci období šetření téměř na stejnou úroveň, přičemž celkový nárůst činil 4 %.

(135)

Jelikož náklady na suroviny představovaly 60 až 65 % celkových výrobních nákladů, vedlo prudké zvýšení ceny hliníku na mezinárodním trhu, které činilo 27 % během posuzovaného období, k významnému zvýšení nákladů výrobního odvětví Společenství.

(136)

Zatímco však náklady na suroviny vzrostly o 27 %, prodejní ceny výrobního odvětví Společenství se zvýšily pouze o 19 %, což znamená, že zvýšení nákladů nebylo možné zcela přenést na zákazníky.

(137)

Na základě výše uvedeného byl přijat prozatímní závěr, že závažná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, nemůže být přičítána dovozům z jiných třetích zemí nebo snížení poptávky na trhu Společenství, ale prudkému nárůstu dumpingových dovozů z dotčených zemí v posuzovaném období. Časová shoda mezi nárůstem dumpingových dovozů z Arménie, Brazílie a ČLR, zvýšením jejich podílu na trhu a zjištěným cenovým podbízením na jedné straně a jasným zhoršením situace výrobního odvětví Společenství na straně druhé vede k závěru, že dumpingové dovozy způsobily výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Výrobní odvětví Společenství nemohlo zejména zvýšit své prodejní ceny na trhu Společenství z důvodu cenového tlaku dumpingových dovozů. Celkový nárůst nákladů nemohl být proto zcela přenesen na zákazníky a zisková rozpětí zůstávala velmi nízká navzdory prudkému nárůstu spotřeby Společenství mezi roky 2006 a 2007, což mělo drastické dopady na celkovou finanční situaci výrobního odvětví Společenství. Byl analyzován možný vliv dalších činitelů, zejména dovozů z dalších třetích třetích zemí, vývozů výrobního odvětví Společenství a vývoje nákladů, ale došlo se k závěru, že tyto činitele nebyly rozhodující příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(138)

Na základě výše uvedené analýzy, která řádně rozlišila účinky všech známých činitelů, které mají vliv na stav výrobního odvětví Společenství, a oddělila je od poškozujících účinků dumpingových dovozů, se dospělo k prozatímnímu závěru, že dovozy hliníkové fólie z Arménie, Brazílie a ČLR způsobily Společenství závažnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(139)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se zkoumalo, zda navzdory závěrům o škodlivém dumpingu neexistují přece jen přesvědčivé důvody pro přijetí závěru, že není v zájmu Společenství přijímat v tomto konkrétním případě žádná opatření. V tomto ohledu je nutné zvážit pravděpodobný dopad možných opatření na všechny strany, kterých se toto řízení týká, a také důsledky jejich neuložení.

(140)

Aby bylo možné posoudit pravděpodobný vliv uložení nebo neuložení opatření, byly všechny dotčené strany, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, nebo které se samy přihlásily, požádány o poskytnutí informací. Na tomto základě Komise zaslala dotazníky výrobnímu odvětví Společenství, dvěma dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a 24 uživatelům.

(141)

Jak bylo vysvětleno v 10. bodě odůvodnění, na dotazník odpovědělo šest výrobců výrobního odvětví Společenství a osm dovozců/uživatelů, kteří nejsou ve spojení.

(142)

Stav výrobního odvětví Společenství je způsoben jeho obtížemi úspěšně konkurovat levným dumpingovým dovozům.

(143)

Očekává se, že uložení opatření zamezí dalšímu narušování trhu, stlačování cen a obnoví spravedlivou hospodářskou soutěž. Výrobní odvětví Společenství by pak mělo být schopno zvýšit objem prodejů a získat zpět podíl na trhu, a docílit tak lepších úspor z rozsahu a dosáhnout tudíž potřebné výše zisku, která by znamenala zlepšení finanční situace výrobního odvětví. To výrobnímu odvětví Společenství umožní pokračovat v investicích do výrobních zařízení, což zaručí jeho přežití.

(144)

Pokud by však antidumpingová opatření nebyla uložena, situace výrobního odvětví Společenství by se dále zhoršovala. Výrobní odvětví Společenství je zvláště poznamenáno ztrátou příjmů navzdory zvýšení jednotkových prodejních cen. To je způsobeno snížením objemu prodejů a podílu na trhu výrobního odvětví Společenství v důsledku dumpingových dovozů. Výrobní odvětví Společenství také nemohlo zcela přenést navýšení cen na své odběratele z důvodu cenového tlaku dumpingových dovozů. Vzhledem k nízkým výnosům a významně se zhoršujícímu trendu v období šetření je velmi pravděpodobné, že pokud by nebyla přijata žádná opatření, finanční situace výrobního odvětví Společenství by se dále zhoršovala. To by nakonec vedlo k dalšímu snižování výroby, což by následně ohrozilo zaměstnanost a investice ve Společenství. Pokud by byla výroba ve Společenství ukončena, byli by uživatelé hliníkových fólií více závislí na dodavatelích mimo Společenství.

(145)

Vzhledem k tomu se prozatímně konstatuje, že uložení antidumpingových opatření by výrobnímu odvětví Společenství umožnilo zotavit se z dumpingu působícího újmu a že je proto v zájmu výrobního odvětví Společenství opatření zavést.

(146)

Komise rozeslala dotazníky všem známým dovozcům/obchodníkům. Vyplněné dotazníky zaslaly zpět dva dovozci. Objem dotčeného výrobku dovezeného těmito dvěma dovozci představoval 17,0 % celkových dovozů z dotčených zemí do Společenství a 8,0 % spotřeby Společenství.

(147)

Na základě informací poskytnutých dotčenými dovozci se zdá, že zisková rozpětí dotčeného výrobku jsou opravdu poměrně nízká. Proto se uvádělo, že případná antidumpingová cla nemohou být přenesena na konečné odběratele, kterými jsou především podniky, které fólie převíjejí.

(148)

Za prvé je třeba poznamenat, že šetření ukázalo, že nárůst cen je možné alespoň částečně přenést na odběratele, jelikož, jak je uvedeno níže, ceny hliníkové fólie výrazně kolísají a významná zvýšení cen v minulosti již byla na odběratele přenesena.

(149)

Za druhé existují další dodavatelské země, jako je Rusko, Venezuela nebo Turecko, z nichž je možné výrobek dovážet bez antidumpingového cla. Ačkoliv se tedy nepopírá, že uložení antidumpingového cla může mít na tyto společnosti určitý dopad, zmírnila by tento dopad existence dalších dodavatelských zemí.

(150)

Komise zaslala dotazníky všem známým uživatelům ve Společenství, přičemž na dotazník odpovědělo šest z nich. Hlavními uživateli ve Společenství jsou podniky, které fólie převíjejí, jejichž činnost spočívá v obchodování s obalovým materiálem (hliníkovými fóliemi, ale také s papírem a plastem) po převinutí dovezeného dotčeného výrobku na malé role a jeho novém zabalení pro prodej průmyslovým podnikům a maloobchodníkům. Podniky zabývající se převíjením fólií nekupují ACF. Tyto podniky představují 80 % spotřeby dotčeného výrobku ve Společenství.

(151)

Pokud by měla být uložena antidumpingová opatření byla uložena, podniky zabývající se převíjením vyjádřily obavy zvláště v souvislosti s i) rizikem narušení hospodářské soutěže s podniky, které fólie převíjejí, z dalších třetích zemí, ii) dostatečnými dodávkami hliníkových fólií ve Společenství a iii) vlivem případných opatření na toto průmyslové odvětví.

(152)

Bylo uváděno, že pokud budou opatření uložena, rozšíří výrobci hliníkových fólií v dotčených zemích, zejména v ČLR, svoji činnost i na výrobu navazujících výrobků (tj. na převíjení dotčeného výrobku na spotřebitelské role hliníkové fólie), aby bylo možné je vyvážet do Společenství a vyhnout se placení antidumpingového cla. V tomto případě by se dumping údajně odehrával na úrovni navazujících výrobků a v důsledku toho by byly podniky Společenství, které fólie převíjejí, z trhu vytlačeny.

(153)

Je třeba poznamenat, že dopravní náklady u spotřebitelských rolí jsou proporcionálně velmi vysoké, a proto doprava tohoto výrobku do Společenství nemůže být rentabilní. Proto podniky ve Společenství, které fólie převíjejí, měly i nadále přirozené výhody, jako jsou nižší dopravní náklady a širší nabídka výrobků pro maloobchodníky.

(154)

Podniky zabývající se převíjením fólií tvrdily, že výrobci rolí jumbo ve Společenství mají větší zájem o výrobu ACF, jejichž prodejní cena je vyšší než cena hliníkových fólií, a že jim údajně hliníkové fólie dodávají pouze tehdy, když je poptávka po ACF nízká. Protože se ACF a hliníkové fólie vyrábějí na stejných výrobních linkách, byl by přechod z jednoho výrobku na druhý snadný a nevyžadoval by vysoké náklady.

(155)

Stejné zúčastněné strany namítaly, že ze stejného důvodu není ve Společenství dostatečná nabídka hliníkových fólií (nebo není dostatečně stabilní), což způsobuje větší závislost na dovozu zejména z dotčených zemí. Nicméně v této fázi na základě dostupných ověřených informací šetření ukázalo, že tato tvrzení nejsou odůvodněná. Výrobní objem ACF jednoho z největších výrobců ve Společenství zůstal během dotčeného období stabilní, zatímco objem jeho prodeje hliníkové fólie se výrazně snížil. To ukazuje, že v rozporu s uvedeným tvrzením nebyla výroba hliníkové fólie nahrazena výrobou ACF.

(156)

Obecně se nevyužité kapacity výrobního odvětví Společenství zvýšily, jelikož využití kapacity se značně snížilo (z 88 % na 62 %). Proto byl vyvozen závěr, že ve výrobním odvětví Společenství existují značné nevyužité kapacity pro výrobu hliníkové fólie, které by mohly uspokojit zvýšenou poptávku po výrobku výrobního odvětví Společenství. S ohledem na výše uvedené nebylo možné říci, že odběratelé ve Společenství jsou závislí na dovozu hliníkové fólie.

(157)

Cla by neměla způsobit nedostatečnou nabídku. K dispozici jsou alternativní zdroje dodávek z jiných třetích zemí, nezatížených clem. Podíl dalších třetích zemí na trhu se navíc rovněž snížil, což naznačuje, že tyto země mají nevyužité kapacity, které by mohly zásobit trh Společenství, pokud by byla obnovena spravedlivá hospodářská soutěž.

(158)

Konečné malé role („uživatelské role“) váží méně než 10 kg a používají se pro různé typy krátkodobého balení (zejména v domácnostech, v gastronomii a v maloobchodním prodeji potravin a květin).

(159)

Podniky, které fólie převíjejí, tvrdily, že jejich situace je ohrožena, neboť se nacházejí mezi výrobci hliníkových fólií a velkými řetězci maloobchodní distribuce, které jim nutí velmi omezená zisková rozpětí. Bylo zjištěno, že celková ziskovost podniků, které fólie převíjejí, se pohybuje mezi – 2 % a + 2 %.

(160)

Přestože podniky zabývající se převíjením fólií jsou obvykle dodavateli široké škály balicích výrobků, představuje hliníková fólie důležitou část (až 70 %) jejich obratu a vzhledem k nízké míře ziskovosti by zavedení případných opatření mělo významný dopad, neboť by je, jak se domnívají, nemohly přenést na své zákazníky.

(161)

Podniky zabývající se převíjením fólií mohou přeci jen přenést antidumpingové clo na své zákazníky, zejména pokud ceny hlavní suroviny zůstanou relativně nízké v porovnání s velmi vysokými cenami v letech 2006 a 2007. Kromě toho, jak bylo uvedeno ve 149. bodě odůvodnění, existují další dodavatelské země.

(162)

Na základě výše uvedeného byl přijat prozatímní závěr, že dopad na uživatele nebude takový, aby bylo možné usuzovat, že zavedení opatření by bylo v rozporu s celkovým zájmem Společenství.

(163)

S přihlédnutím k výše uvedeným činitelům se má za to, že uložení opatření by nemělo žádné významně nepříznivé účinky na situaci uživatelů a dovozců dotčeného výrobku. Vyvozuje se proto předběžný závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, proč by prozatímní antidumpingová opatření neměla být uložena.

(164)

S ohledem na závěry týkající se dumpingu, výsledné újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství by měla být uložena prozatímní opatření, aby se zabránilo působení další újmy výrobnímu odvětví Společenství dumpingovým dovozem.

(165)

Pro stanovení výše cla byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla potřebná k odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Při výpočtu výše cla nutného pro odstranění následků dumpingu, který působí újmu, se přihlíželo k tomu, že jakákoli opatření by měla výrobnímu odvětví Společenství umožnit pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout celkového zisku před zdaněním, kterého by mohlo v rozumné míře dosáhnout výrobní odvětví tohoto typu z prodeje obdobného výrobku ve Společenství za normálních podmínek hospodářské soutěže, tj. pokud by nedocházelo k dumpingovým dovozům. Použité rozpětí zisku před zdaněním pro výrobce činilo 5 %, toto rozpětí bylo rovněž navrhováno v podnětu pro původní šetření. Tato úroveň zisku byla potvrzena během tohoto šetření.

(166)

Nutné zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny jednotlivých typů výrobků, jak byla stanovena pro výpočet cenového podbízení (viz body odůvodnění 98 až 100), s cenou výrobků prodávaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která nepůsobí újmu, podle typů výrobků. Tato cena, která nepůsobí újmu, byla získána úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství o skutečnou ztrátu vzniklou během období šetření a připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí. Rozdíly vyplývající z tohoto srovnání byly poté vyjádřeny jako procentní podíl z celkové dovozní hodnoty CIF. Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce Arménie a Brazílie bylo zbytkové rozpětí újmy stanoveno na úrovni zjištěné u dotčených spolupracujících vývozců. Vzhledem k velmi nízké úrovni spolupráce u Číny bylo zbytkové rozpětí újmy vypočteno na základě dovozů, jež působily největší újmu, jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce, kterému bylo přiznáno individuální zacházení.

(167)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo, a to na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(168)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby (oproti zbytkovým clům, která platí pro „všechny ostatní společnosti“ v Arménii, Brazílii a ČLR) proto platí výhradně pro dovozy výrobků pocházejících z dotčené země vyrobených uvedenými společnostmi, a tedy výslovně uvedenými právnickými osobami. Dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není výslovně uvedena v normativní části tohoto dokumentu spolu s názvem a adresou, včetně subjektů, které jsou ve spojení s výslovně uvedenými společnostmi, nemohou využívat tyto sazby a podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(169)

Jakákoli žádost týkající se použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. na základě změny názvu subjektu nebo v důsledku založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měla být neprodleně zaslána Komisi (7) společně s veškerými relevantními informacemi, zejména s informacemi o jakýchkoli změnách týkajících se činností společnosti spojených s výrobou, domácími a vývozními prodeji souvisejících např. se změnou názvu nebo změnou výrobních nebo prodejních subjektů. Komise po konzultaci s poradním výborem nařízení případně odpovídajícím způsobem pozmění prostřednictvím aktualizace seznamu společností využívajících individuální celní sazby.

(170)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byly stanoveny tyto prozatímní celní sazby:

(171)

V zájmu řádného úředního postupu by mělo být stanoveno období, během něhož mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Dále je třeba upřesnit, že závěry týkající se uložení antidumpingových cel přijaté pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a mohou být přezkoumány za účelem uložení případného konečného cla,