(ES) č. 283/2009Nařízení Rady (ES) č. 283/2009 ze dne 6. dubna 2009 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1858/2005, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Indie

(1)

Dne 12. srpna 1999 uložila Rada nařízením (ES) č. 1796/1999 (2) (dále jen „původní šetření“) konečné antidumpingové clo z dovozu ocelových lan a kabelů (dále jen „dotčený výrobek“) pocházejících mimo jiné z Indie (dále jen „dotčená země“). Sazba konečného antidumpingového cla, která se vztahuje na výrobky vyráběné společností Usha Martin Limited (dále jen „společnost UML“), byla stanovena na 23,8 %.

(2)

Rozhodnutím 1999/572/ES (3) přijala Komise cenový závazek společnosti UML, a v důsledku toho byl dovoz dotčeného výrobku indického původu, který vyrábí společnost UML a na nějž se vztahoval závazek, osvobozen od výše zmíněného konečného antidumpingového cla.

(3)

Dne 8. listopadu 2005, po provedení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení, rozhodla Rada nařízením (ES) č. 1858/2005 (4), že antidumpingová opatření vztahující se na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Indie by měla být zachována (dále jen „šetření před pozbytím platnosti“).

(4)

Vzhledem k tomu, že došlo k porušení výše zmíněného cenového závazku, pozměnila Rada dne 23. ledna 2006 nařízením (ES) č. 121/2006 (5) nařízení (ES) č. 1858/2005 a Komise rozhodnutím 2006/38/ES (6) dne 22. prosince 2005 odvolala přijetí závazku.

(5)

V roce 2007 Komise obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení (dále jen „prozatímní přezkum“). Žádost se týkala pouze posouzení dumpingu a podala ji společnost UML. Společnost UML uvedla, že její vývozní ceny do Společenství rostly rychlejším tempem než domácí ceny v Indii, což dokazuje snížení dumpingového rozpětí. Společnost UML se proto domnívala, že okolnosti, na jejichž základě byla opatření zavedena, se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy.

(6)

Po konzultaci s poradním výborem Komise dospěla k závěru, že má dostatek důkazů k zahájení prozatímního přezkumu, a proto v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení zahájila částečný prozatímní přezkum omezený pouze na ověření dumpingu ve vztahu ke společnosti UML. Oznámení o zahájení přezkumu Komise zveřejnila dne 9. ledna 2008 v Úředním věstníku Evropské unie  (7) a zahájila šetření.

(7)

Komise o zahájení částečného prozatímního přezkumu oficiálně informovala společnost UML, orgány vyvážející země, organizace, které zastupují výrobce ve Společenství, a styčný výbor Evropského svazu výrobního odvětví ocelových lan (Liaison Committee of European Union Wire Rope Industries, EWRIS). Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(8)

Na dotazníky, které byly zaslány společnosti UML a jejím společnostem ve spojení, odpověděly všechny zúčastněné strany ve lhůtě stanovené za tímto účelem. Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely svého šetření, a provedla inspekce na místě v provozovnách těchto společností:

(9)

Obdobím přezkumného šetření dumpingu bylo období od 1. října 2006 do 30. září 2007.

(10)

Výrobek, který je předmětem tohoto částečného prozatímního přezkumu, se běžně nazývá „ocelové lano“ a jedná se o tentýž výrobek, který byl definován již v rámci původního šetření a šetření před pozbytím platnosti, která vedla k uložení nyní platných opatření. Přezkoumávaným výrobkem jsou ocelová lana a kabely včetně uzavřených lan s výjimkou lan a kabelů z nerezové oceli, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, pocházející z Indie, nyní kódu KN ex 7312 10 81, ex 7312 10 83, ex 7312 10 85, ex 7312 10 89 a ex 7312 10 98.

(11)

Bylo zjištěno, že ocelová lana vyráběná společností UML a prodávaná na indickém domácím trhu mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a použití jako ocelová lana, která společnost UML vyváží do Společenství. Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(12)

Aby bylo lze náležitě porozumět dotčenému a obdobnému výrobku, je třeba připomenout, že proces výroby ocelových lan spočívá v uzavření určitého počtu ocelových pramenů, které se samy skládají ze svazku ocelových drátů tvořených válcovanými ocelovými dráty. Běžnou součástí šetření je definice kontrolních čísel výrobku (PCN – Product Control Number) zahrnujících jeho podrobnou charakteristiku, aby bylo lze rozlišovat mezi různými typy výrobků vyráběných a prodávaných vyvážejícím výrobcem na domácím trhu dotčené země a výrobky, které jsou vyváženy do Společenství.

(13)

Výrobci ve Společenství uvedli, že pokud jde o výpočet dumpingu, nebyly v definici navrhovaných kontrolních čísel výrobku vzaty v úvahu dva klíčové prvky, a to jmenovitě typ výplně a pevnost v tahu drátěné součásti.

(14)

Kontrolní čísla výrobků však byla pro účely stanovení dumpingového rozpětí společnosti UML určena podle systému kódování výrobků, který používá sama společnost, aby bylo lze zaručit, že fyzikální vlastnosti výrobků prodávaných na domácím trhu jsou srovnatelné s vlastnostmi výrobků vyvážených do Společenství.

(15)

Výše uvedené skutečnosti vedly k závěru, že kontrolní čísla výrobků není třeba měnit, a proto muselo být toto tvrzení odmítnuto.

(16)

Společnost UML tvrdila, že velmi podobné typy výrobků by měly být zahrnuty do porovnávání vyvážených typů výrobků s výrobky prodávanými na jejich domácím trhu a že by měly být brány v úvahu údajné minimální rozdíly v průměru lana, jako typ a směr vinutí drátů v pramenech, počet pramenů v kombinacích pramen/drát nebo vlastnosti drátů, tedy je-li povrch drátu galvanizovaný či nikoliv.

(17)

Bylo však usouzeno, že šetření ohledně údajné změny okolností by mělo být provedeno pokud možno s použitím těch parametrů, které byly použity v předchozích šetřeních. Přezkoumáním požadavku se dále zjistilo, že možný dopad na závěry šetření by byl nepatrný. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.

(18)

Pokud jde o určení běžné hodnoty, bylo nejprve zjišťováno, je-li celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku společností UML reprezentativní ve srovnání s jejím celkovým objemem vývozu do Společenství. Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení se domácí prodej považuje za reprezentativní, pokud jeho celkový objem představuje alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozu do Společenství. Bylo zjištěno, že všechny prodeje společnosti UML na domácím trhu byly uskutečněny v reprezentativních objemech.

(19)

Následně byly označeny ty typy dotčeného výrobku prodávaného společností UML na domácím trhu, které byly totožné a přímo srovnatelné s typy vyváženými do Společenství.

(20)

U každého typu výrobku prodávaného společností UML na domácím trhu, který byl uznán za přímo srovnatelný s typy vyváženými do Společenství, bylo stanoveno, zda je jeho domácí prodej dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení.

(21)

Bylo také zkoumáno, zda domácí prodej každého typu může být považován za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Za tímto účelem se v období přezkumného šetření u každého vyváženého typu výrobku určil podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu.

(22)

U těch typů výrobků, u nichž se nejméně 80 % objemu prodeje na domácím trhu uskutečnilo za cenu, která nebyla nižší než náklady na jednotku, tj. průměrná prodejní cena dotčeného typu výrobku se rovnala průměrným výrobním nákladům na dotčený typ výrobku nebo tyto náklady převyšovala, byla běžná hodnota vypočtena jako průměrná cena veškerého domácího prodeje daného typu výrobku bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový, či nikoli.

(23)

U těch typů výrobků, u nichž se nejvýše 80 % objemu prodeje na domácím trhu uskutečnilo za cenu, která nebyla nižší než náklady na jednotku, byla běžná hodnota vypočtena jako vážená průměrná prodejní cena těch operací, které byly uskutečněny minimálně ve výši jednotkových nákladů na daný typ.

(24)

V případě, že všechny operace určitého typu výrobku proběhly na domácím trhu se ztrátou, mělo se za to, že dotčený typ výrobku nebyl prodán v běžném obchodním styku, a proto byla běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení zjištěna výpočtem, tj. na základě výrobních, prodejních, správních a režijních nákladů na dotčený typ výrobku a přiměřeného ziskového rozpětí. Podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny na základě průměrných prodejních, správních a režijních nákladů a zisku při prodeji obdobného výrobku, který společnost UML uskutečnila v běžném obchodním styku.

(25)

Ve všech případech, kdy se dotčený výrobek vyvážel pro nezávislé odběratele ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a tedy na základě skutečně zaplacených vývozních cen nebo vývozních cen, které bylo třeba zaplatit.

(26)

V případech, kdy se prodej uskutečnil prostřednictvím dovozce ve spojení nebo obchodníka, byla vývozní cena stanovena na základě cen při dalším prodeji, kdy uvedený dovozce ve spojení nebo obchodník prodal výrobek nezávislým odběratelům ve Společenství. V souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení došlo k úpravě všech nákladů vzniklých v období mezi dovozem a dalším prodejem včetně prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, kterého dovozce ve spojení dosáhl ve Společenství v období přezkumného šetření. Byly provedeny úpravy nákladů na vnitrozemskou a námořní dopravu, pojištění, manipulaci, balení, úpravy nákladů spojených s úvěrem a dovozními poplatky, které byly všechny odečteny od prodejní ceny na trhu Společenství, a to za účelem stanovení cen ze závodu.

(27)

Pro každý typ dotčeného výrobku byla průměrná běžná hodnota porovnána s průměrnou vývozní cenou na základě ceny ze závodu a při stejné úrovni obchodu. V souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení a za účelem spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly provedeny úpravy slev z cen, úpravy nákladů na vnitrozemskou a námořní dopravu, pojištění, manipulaci, balení a úpravy nákladů spojených s úvěrem, které byly všechny odečteny od vývozní ceny na trhu Společenství, aby bylo lze stanovit ceny ze závodu.

(28)

Pokud jde o vývozní ceny pro společnosti ve spojení, požádala společnost UML o úpravu úrovně obchodu mezi domácím prodejem obchodníkům a vývozním prodejem společnostem, které jsou ve spojení se společností UML, s odůvodněním, že má se všemi těmito subjekty dlouhodobé obchodní vztahy.

(29)

Šetřením však bylo zjištěno, že v případě dalšího prodeje jsou dovozci ve spojení pouhými prostředníky mezi společností UML a zákazníky ve Společenství, kteří nejsou ve spojení. Proto není srovnání mezi domácím prodejem obchodníkům a konečným uživatelům a vývozním dalším prodejem stejné kategorii zákazníků ve Společenství ovlivněno úrovní obchodu prostředníků. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.

(30)

Společnost UML dále požádala o úpravu ve věci nepříznivého vývoje směnných kurzů eura, amerického dolaru a britské libry k indické rupii, který nastal v období přezkumného šetření. Tato žádost byla zamítnuta, neboť nepříznivý vývoj nebyl považován za stálý jev, a také proto, že kromě přímého prodeje v eurech zákazníkům ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, se požadované úpravy týkaly také transferových cen společnostem ve spojení.

(31)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí vypočítáno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženými průměrnými vývozními cenami.

(32)

V souladu s výše popsanými podmínkami bylo na stejné úrovni obchodu provedeno srovnání váženého průměru běžné hodnoty podle typu výrobku a váženého průměru vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

(33)

Dumpingové rozpětí vyjádřené jako podíl čisté ceny s dodáním na hranice Společenství před proclením činilo během období přezkumného šetření 2,6 % pro přímý prodej společnostem ve Společenství, které jsou ve spojení, zatímco dumpingové rozpětí pro prodej prostřednictvím společností ve spojení činilo – 3,9 %, což vedlo k celkovému zápornému dumpingovému rozpětí ve výši – 2,8 %.

(34)

Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení se také posuzovalo, zda zjištěné existující změněné okolnosti lze přiměřeně označit za okolnosti trvalé povahy.

(35)

Bylo zjištěno, že od šetření před pozbytím platnosti společnost UML významně restrukturalizovala a především diverzifikovala svou výrobu a rozšířila svou celosvětovou prodejní síť. Tato skutečnost však neměla na šetření žádný zvláštní nepříznivý vliv, neboť systém, kterým skupina zaznamenává celý proces od výroby po prodej, plně umožňuje zpětné dohledání informací.

(36)

Výrobci ve Společenství uvedli, že společnost UML vyvážela do Společenství ocelová lana a prameny pocházející z Indie prostřednictvím svých výrobců ve spojení ve Spojeném království a Spojených arabských emirátech, čímž měnila původ ocelových lan prodávaných na trhu Společenství.

(37)

Vzhledem k výše uvedenému tvrzení se šetření z důvodů úplnosti týkalo také různých převodů v rámci skupiny a přeměny pramenů na ocelová lana, kterou prováděly výrobci ve spojení ve Spojeném království a Spojených arabských emirátech. Bylo zjištěno, že tyto převody nikterak neovlivňují závěry tohoto přezkumného šetření.

(38)

Co se týče výrobce ve spojení ve Spojených arabských emirátech, bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření nevyvážel tento výrobce do Společenství žádná ocelová lana, která by zakoupil v Indii od společnosti UML. Byly prověřeny všechny prodejní transakce výrobce a bylo zjištěno, že se týkají ostatních zemí světa.

(39)

Ohledně transformace pramenů na ocelová lana bylo zjištěno, že u obou výrobců ve spojení je tato transformace důležitá.

(40)

Jak již bylo zmíněno v 35. bodě odůvodnění, skupina Usha Martin restrukturalizovala a diverzifikovala svou výrobu. Vyrábí ocelová lana nejen v Indii, ale i v ostatních závodech, které vlastní po celém světě. Skupina nadále uskutečňuje podpůrné a výrobní investice v Indii, ale současně se stává celosvětovým hráčem a investuje ve všech částech světa, a to i ve Společenství.

(41)

Stojí také za zmínku, že podle údajů poskytnutých Eurostatem mají od roku 2004 průměrné dovozní ceny ocelových lan dovážených z Indie do Společenství stoupající tendenci. Nárůst průměrných dovozních cen byl skutečně zřetelnější u dovozu z Indie než z ostatních částí světa.

(42)

Vzhledem k výše uvedenému se očekává, že pokud bude zrušeno stávající antidumpingové clo pro společnost UML, k vyššímu dovozu ocelových lan nebo k dalšímu dumpingovému dovozu indických ocelových lan do Společenství nedojde.

(43)

Proto se má za to, že okolnosti, kvůli nimž byl tento přezkum zahájen, se pravděpodobně v dohledné době nezmění způsobem, který by měl vliv na zjištění současného přezkumu. Změny se proto považují za trvalé.

(44)

Z předchozího vyplývá, že by v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení a s ohledem na závěry šetření, tedy že v období přezkumného šetření nedošlo k dumpingu a neexistují náznaky, že by k němu v budoucnu mělo dojít, měla být antidumpingová opatření uložená na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Indie vůči společnosti UML zrušena.

(45)

Stranám byla sdělena základní fakta a důvody, které vedly k doporučení zrušit vůči společnosti UML stávající antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Indie, a dostaly možnost zaujmout stanovisko.

(46)

Strany této možnosti využily. Jejich stanoviska však nezměnila výše uvedené závěry,