(ES) č. 73/2009Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009 , kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 73/2009

ze dne 19. ledna 2009,

kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 36 a 37 a čl. 299 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení z roku 1979, a zejména na odstavec 6 protokolu č. 4 o bavlně připojeného k tomuto aktu,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem (2),

po konzultaci s Výborem regionů (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Reformy společné zemědělské politiky (SZP) schválené v letech 2003 a 2004 zahrnovaly ustanovení o zhodnocení jejich účinnosti. Komise v této souvislosti předložila dne 20. listopadu 2008 Evropskému parlamentu a Radě sdělení nazvané „Příprava na kontrolu stavu reformy SZP“. Toto sdělení a následná projednání jeho hlavních bodů Evropským parlamentem, Radou, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů, jakož i četné příspěvky, které vyplynuly z veřejných konzultací, by měly být zohledněny.

(2)

Zkušenosti s prováděním nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (4), zejména ukazují, že je třeba upravit určité prvky mechanismu podpor. Zejména by mělo být rozšířeno oddělení přímé podpory od produkce a zjednodušeno fungování režimu jednotné platby. Nařízení (ES) č. 1782/2003 bylo navíc několikrát podstatně pozměněno. V důsledku základě tohoto vývoje a v zájmu jasnosti by mělo být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením.

(3)

Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo zásadu, že zemědělci, kteří nesplňují některé požadavky v oblasti veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, podléhají snížení přímé podpory nebo jsou z ní vyloučeni. Tento systém „podmíněnosti“ tvoří nedílnou součást podpory Společenství v rámci přímých plateb, a měl by proto být zachován. Ze zkušeností však vyplývá, že řada požadavků z oblasti působnosti podmíněnosti není dostatečně relevantní pro zemědělskou činnost či zemědělskou půdu nebo se týká spíše vnitrostátních orgánů než zemědělců. Proto je třeba upravit oblast působnosti podmíněnosti.

(4)

Aby zároveň nedocházelo k opouštění zemědělské půdy a bylo zajištěno, že půda je udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu, stanovilo nařízení (ES) č. 1782/2003 rámec Společenství, v němž členské státy přijímají standardy beroucí v úvahu zvláštní charakteristiky daných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, jakož i stávající způsoby hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky a strukturu zemědělských podniků. Tento rámec by měl být zachován. Ze zkušeností však vyplývá, že význam a prospěšnost určitých standardů nejsou dostatečné k tomu, aby bylo odůvodněno jejich provádění všemi členskými státy. Takové standardy by proto měly být pro členské státy dobrovolné. V zájmu zajištění co nejsoudržnějšího rámce by však určitý standard neměl být dobrovolný, pokud dotčený členský stát na základě takového standardu stanovil minimální požadavek již před rokem 2009 nebo pokud existují vnitrostátní předpisy, které takový standard upravují.

(5)

Zrušení povinného vynětí půdy z produkce v rámci režimu jednotné platby v souladu s tímto nařízením může mít v některých případech nepříznivý vliv na životní prostředí, zejména pokud jde o některé krajinné prvky. Je proto třeba zpřísnit předpisy Společenství zaměřené na ochranu konkrétních krajinných prvků. V konkrétních situacích by členský stát měl mít rovněž možnost vytvoření nebo zachování stanovišť.

(6)

V některých oblastech představuje ochrana vody a hospodaření s ní v souvislosti se zemědělskou činností stále větší problém. Stávající rámec Společenství pro dobrý zemědělský a environmentální stav by proto měl být rovněž posílen a to za účelem ochrany vody před znečišťováním, pro zabránění jejímu povrchovému stékání a v zájmu řízení využívání vody.

(7)	V nařízení (ES) č. 1782/2003 byl uznán kladný vliv stálých pastvin na životní prostředí. Opatření přijatá v uvedeném nařízení na podporu zachování stávajících stálých pastvin, aby se zabránilo hromadné přeměně na ornou půdu, by měla být zachována.

(8)

Aby se dosáhlo lepší rovnováhy mezi politickými nástroji určenými k propagaci udržitelného zemědělství a nástroji určenými k podpoře rozvoje venkova, byl nařízením (ES) č. 1782/2003 zaveden systém povinného postupného snižování přímých plateb („modulace“). Tento systém by měl být zachován a měl by zahrnovat osvobození přímých plateb do výše 5 000 EUR.

(9)

Úspory vzniklé díky modulaci se použijí na financování opatření v rámci politiky rozvoje venkova. Od přijetí nařízení (ES) č. 1782/2003 se odvětví zemědělství potýká s řadou nových a závažných problémů, jako jsou změna klimatu a narůstající význam bioenergie, jakož i potřeba lepšího hospodaření s vodou a účinnější ochrany biologické rozmanitosti. Společenství bylo jako smluvní strana Kjótského protokolu (5) vyzváno, aby upravilo své politiky na základě aspektů spojených se změnou klimatu. Rada navíc v návaznosti na vážné problémy související s nedostatkem vody a se suchem vyjádřila v závěrech o nedostatku vody a suchu ze dne 30. října 2007 potřebu dalšího řešení otázek týkajících se hospodaření s vodou v zemědělství (6). V závěrech o zastavení úbytku biologické rozmanitosti ze dne 18. prosince 2006 dále zdůraznila, že ochrana biologické rozmanitosti zůstává hlavním úkolem a i když došlo k výraznému pokroku, bude dosažení cíle Evropského společenství pro rok 2010 v oblasti biologické rozmanitosti vyžadovat další úsilí (7). Jelikož zejména inovace mohou přispět k rozvoji nových technologií, produktů a postupů, je třeba podpořit úsilí zaměřené na řešení těchto nových úkolů. Ukončení režimu mléčných kvót v roce 2015 v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (8), bude od části producentů mléka vyžadovat zvláštní úsilí, aby se přizpůsobili měnícím se podmínkám, zejména ve znevýhodněných regionech. Je proto vhodné, aby se tato konkrétní situace rovněž označila za novou výzvu, kterou by se členské státy měly zabývat s cílem zajistit plynulé přizpůsobení svých odvětví mléka a mléčných výrobků.

(10)

Společenství uznává, že musí v rámci svých politik tyto nové problémy řešit. Vhodný nástroj pro jejich řešení v oblasti zemědělství představují programy pro rozvoj venkova přijaté podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (9). Aby mohly členské státy v souladu s tím revidovat své programy pro rozvoj venkova a nemusely omezovat své stávající činnosti v oblasti rozvoje venkova v jiných oblastech, je třeba, aby měly k dispozici dodatečné finanční prostředky. Finanční výhled pro období let 2007 až 2013 však nepočítá s finančními prostředky na potřebné posílení politiky Společenství v oblasti rozvoje venkova. Za těchto okolností je třeba zmobilizovat velkou část potřebných finančních zdrojů pomocí postupně většího snižování přímých plateb prostřednictvím modulace.

(11)

Pro rozdělování přímé podpory příjmů mezi zemědělce je charakteristické přidělování velkého množství plateb spíše malému počtu větších příjemců této podpory. Je zřejmé, že větší příjemci nepotřebují stejnou míru jednotné podpory, aby mohli účinně dosáhnout cíle, kterým je podpora příjmů. Navíc větší příjemci mohou díky svému potenciálu přizpůsobit se fungovat s nižší mírou jednotné podpory. Od zemědělců, kteří dostávají vysoké částky podpor, je tedy spravedlivé očekávat zvláštní příspěvek na financování těch opatření pro rozvoj venkova, která budou řešit nové problémy. Proto je vhodné zavést mechanismus, který by stanovil větší snížení vyšších plateb, přičemž z toho plynoucí zisk by měl být použit realizaci nových výzev v rámci rozvoje venkova.

(12)

Specifická zeměpisná poloha nejvzdálenějších regionů a rovněž jejich izolovanost, malá rozloha, hornatost a klima představují pro jejich zemědělská odvětví další zátěž. Aby se tato zátěž a omezení zmírnily, měla by být v případě zemědělců v nejvzdálenějších regionech stanovena výjimka z povinnosti uplatňovat snižování plateb prostřednictvím modulace.

(13)

Je třeba, aby ty členské státy, které se rozhodly uplatňovat systém dobrovolné modulace, zohlednily zvýšené sazby povinné modulace. Nařízení Rady (ES) č. 378/2007 ze dne 27. března 2007 o pravidlech pro dobrovolné odlišení přímých plateb podle nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (10), by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(14)

Částky vyplývající z použití 5 procentních bodů odpovídajících snížením v rámci modulace stanoveným v nařízení (ES) č. 1782/2003, by měly být rozděleny mezi členské státy podle stejných kritérií určených tímto nařízením, tedy podle objektivních kritérií a zároveň by se mělo stanovit, že určité procento částek má zůstat v členských státech, ve kterých byly tyto částky vytvořeny. S ohledem na strukturální úpravy vyplývající ze zrušení intervence ve prospěch žita by se pro některé regiony produkující žito měla zachovat konkrétní opatření, financovaná částí částek vytvořených modulací. Částky získané uplatněním jakéhokoli dalšího snížení v rámci modulace by navíc měly být dány k dispozici těm členským státům, ve kterých byly vytvořeny.

(15)

V zájmu snazšího fungování modulace, zejména pokud jde o postupy poskytování přímých plateb zemědělcům, a přesunů do programů rozvoje venkova, je třeba pro každý členský stát stanovit stropy netto, za účelem omezení plateb zemědělcům po uplatnění modulace. Aby se zohlednily zvláštnosti podpory poskytované v rámci společné zemědělské politiky nejvzdálenějších regionům a skutečnost, že na přímé platby se nevztahuje modulace, neměl by čistý strop pro dotčené členské státy zahrnovat přímé platby v těchto regionech. Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (11) by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(16)

Zemědělci v nových členských státech, které přistoupily k Evropské unii pod 1. květnu 2004, dostávají přímé platby na základě mechanismu postupného zavádění stanoveného v jejich aktech o přistoupení. Aby se dosáhlo náležité rovnováhy mezi nástroji politiky určenými na podporu udržitelného zemědělství a nástroji politiky určenými na podporu rozvoje venkova, neměl by se systém modulace uplatňovat na zemědělce v nových členských státech, dokud se úroveň přímých plateb použitelná v uvedených členských státech nevyrovná úrovni použitelné v jiných než nových členských státech.

(17)

Modulace by neměla snížit částku netto vyplácenou zemědělci v novém členském státě tak, aby byla nižší než částka, která by byla vyplacena obdobnému zemědělci v jiných než nových členských státech. Jakmile se tedy modulace začne vztahovat na zemědělce v nových členských státech, měla by být sazba snížení omezena na rozdíl mezi úrovní podle plánu postupného zavádění a úrovní v jiných než nových členských státech po uplatnění modulace. Modulace by se navíc měla zohlednit při poskytování doplňkových vnitrostátních přímých plateb zemědělcům v nových členských státech, na něž se vztahuje modulace.

(18)

S cílem zajistit, aby částky určené k financování SZP byly v souladu s ročními stropy určenými ve finančním výhledu, by se měl zachovat finanční mechanismus podle nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým je upravena výše přímé podpory, pokud odhady uvádějí, že podlimit okruhu 2 s bezpečným rozpětím 300 milionů EUR je v daném rozpočtovém roce překročen. S ohledem na úrovně přímých plateb zemědělcům v nových členských státech dosažené v důsledku jejich postupného zavádění a v rámci použití mechanismu postupného zavádění na všechny přímé platby poskytované v nových členských státech by se v uvedených členských státech neměl tento nástroj finanční kázně používat, dokud úroveň přímých plateb použitelná v těchto členských státech nedosáhne alespoň úrovně použitelné v jiných než nových členských státech. S ohledem na zvláštní váhu, kterou má v souhrnném rozpočtu Evropských společenství zdroj uvedený v čl. 2 odst. 1 písm. c) rozhodnutí Rady 2007/436/ES ze dne 7. července 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (12), je třeba výjimečně stanovit, aby Rada přijala nezbytné rozhodnutí o použití nástroje finanční kázně na návrh Komise.

(19)

Za účelem pomoci zemědělcům ke splnění standardů moderního a vysoce kvalitního zemědělství, je nutné, aby členské státy pro zemědělské podniky i nadále používaly komplexní poradenský systém podle nařízení (ES) č. 1782/2003. Uvedený zemědělský poradenský systém by měl napomoci k tomu, aby si zemědělci více uvědomili vztahy existující mezi toky surovin a zemědělskými procesy na jedné straně a standardy týkajícími se životního prostředí, bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat na straně druhé, aniž by jakýmkoli způsobem ovlivňoval jejich povinnosti a odpovědnost v souvislosti s dodržováním uvedených standardů.

(20)

Nařízení (ES) č. 1290/2005 stanoví, že členské státy musí přijmout opatření nezbytná k zajištění toho, aby transakce financované Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) byly skutečně a řádně prováděny, aby se předcházelo nesrovnalostem a nesrovnalosti se postihovaly. Za tím účelem by měly zavést integrovaný administrativní a kontrolní systém pro přímé platby. V zájmu zvýšení účinnosti a kontroly podpor Společenství by členské státy měly být oprávněny využívat integrovaného systému také v případě režimů Společenství, na které se toto nařízení nevztahuje.

(21)

Měly by být zachovány hlavní prvky integrovaného administrativního a kontrolního systému, a zejména ustanovení týkající se počítačové databáze, systému identifikace zemědělských pozemků, žádostí zemědělců o podpory, harmonizovaného kontrolního systému a, pokud jde o režim jednotné platby, systému identifikace a evidence platebních nároků.

(22)

Správa nízkých částek je pro příslušné orgány členských států zatěžující. V zájmu snížení přílišné administrativní zátěže by členské státy měly obecně přestat poskytovat přímé platby v případech, kdy by platba byla nižší než 100 EUR nebo kdy by plocha zemědělského podniku žádajícího o podporu, na kterou lze poskytnout podporu, byla menší než jeden hektar. Nicméně jelikož se struktury zemědělských ekonomik členských států značně liší a mohou se výrazně odchylovat od průměrné struktury zemědělských podniků Společenství, mělo by být vypracováno zvláštní ustanovení s cílem umožnit členským státům uplatňování minimálních prahových hodnot odpovídajících jejich konkrétní situaci. Vzhledem k velmi specifické struktuře zemědělských podniků v nejvzdálenějších regionech a na ostrovech v Egejském moři by na tyto regiony neměly být uplatňovány žádné minimální prahové hodnoty. Kromě toho by členské státy měly mít možnost rozhodnout se pro provádění jednoho ze dvou druhů minimálních prahových hodnot s přihlédnutím ke zvláštnostem struktury svých zemědělských odvětví. Vzhledem k tomu, že zemědělcům s tzv. zemědělskými podniky „bez půdy“ byly přiznány zvláštní platební nároky, nebylo by použití prahové hodnoty založené na hektarech účinné. Na tyto zemědělce by se proto měla vztahovat minimální částka související s průměrnou podporou. V zájmu zajištění rovného zacházení se zemědělci, jejichž přímé platby podléhají postupnému zavádění, by minimální prahové hodnoty měly vycházet z konečných částek, které mají být poskytovány na konci tohoto procesu.

(23)

Zkušenosti s používáním režimu jednotné platby ukazují, že podpora příjmů oddělená od produkce byla v řadě případů poskytnuta příjemcům, jejichž zemědělská činnost tvořila pouze zanedbatelnou část jejich celkové hospodářské činnosti, nebo jejichž podnikatelská činnost se nezaměřovala na zemědělskou činnost nebo se na ni zaměřovala pouze okrajově. Aby se zabránilo poskytování podpory příjmů v odvětví zemědělství takovýmto příjemcům a s cílem zajistit, aby podpora Společenství byla využita výhradně na zabezpečení přiměřené životní úrovně zemědělského obyvatelstva, je třeba dát těm členským státům, ve kterých k takovému přidělování podpory dochází, možnost ukončit vyplácení přímých plateb podle tohoto nařízení takovým fyzickým a právnickým osobám.

(24)

Příslušné vnitrostátní orgány by měly příjemcům poskytovat platby v rámci režimů podpor Společenství v plné výši, s výhradou snížení stanovených v tomto nařízení, a ve stanovených lhůtách. V zájmu zvýšení pružnosti řízení přímých plateb by členské státy měly mít možnost vyplácet přímé platby až ve dvou splátkách za rok.

(25)

Režimy podpor, na něž se vztahuje SZP, umožňují přímou podporu příjmů, zejména s cílem zajistit zemědělskému obyvatelstvu přiměřenou životní úroveň. Tento cíl je úzce spjat se zachováním venkovských oblastí. Aby se zabránilo jakémukoli nepatřičnému přidělení zdrojů Společenství, je třeba, aby žádná podpora nebyla vyplacena ve prospěch zemědělců, kteří uměle vytvořili podmínky vyžadované pro získání těchto plateb.

(26)

V zájmu dosažení cílů SZP je třeba přizpůsobovat společné režimy podpor okolnostem, případně i v krátkých lhůtách. Příjemci tudíž nemohou počítat s neměnností podmínek pro poskytování podpor a měli by být připraveni na možnost přezkumu režimů zejména s ohledem na hospodářský vývoj nebo stav rozpočtu.

(27)

Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo režim jednotné platby, který spojuje stávající různé mechanismy podpor do jednotného režimu přímých plateb oddělených od produkce. Ze zkušeností s používáním režimu jednotné platby vyplývá, že některé z jeho prvků je možné zjednodušit ku prospěchu zemědělců i správních orgánů. Navíc vzhledem k tomu, že režim jednotné platby mezitím provedly všech členské státy, které tak měly učinit, řada ustanovení, která byla spojena s jeho počátečním prováděním, zastarala a měla by být proto upravena. V této souvislosti bylo v některých případech zjištěno, že značné množství platebních nároků není využíváno. Aby k této situaci nedocházelo a s ohledem na skutečnost, že zemědělci jsou již obeznámeni s fungováním režimu jednotné platby, by období původně stanovené pro vracení nevyužitých platebních nároků do vnitrostátní rezervy mělo být zkráceno na dva roky.

(28)

Hlavní prvky režimu jednotné platby by měly být zachovány. Zejména stanovení vnitrostátních stropů by mělo zaručit, že celková úroveň podpory a nároků nepřesáhne současná rozpočtová omezení. Členské státy by rovněž měly spravovat vnitrostátní rezervu, kterou je možno využívat pro usnadnění účasti nových zemědělců v režimu nebo pro zohlednění konkrétních potřeb určitých regionů. Aby se zabránilo spekulativním převodům a hromadění platebních nároků, které neodpovídají zemědělské skutečnosti, je třeba stanovit pravidla týkající se převodu a využívání platebních nároků.

(29)

Vzhledem k postupnému začleňování dalších odvětví do režimu jednotné platby je nezbytné přezkoumat definici půdy, na kterou lze poskytnout podporu v rámci režimu nebo pro kterou lze aktivovat platební nároky. Je však třeba umožnit vyloučení z podpory ploch, na nichž se pěstuje ovoce a zelenina, v případech, kdy se členské státy rozhodly odložit začlenění tohoto odvětví do režimu jednotné platby. Kromě toho je třeba stanovit zvláštní opatření pro konopí, aby se zabránilo poskytování podpory na nelegálně pěstované plodiny.

(30)

Povinné vynětí orné půdy z produkce bylo zavedeno jako mechanismus řízení nabídky. Vývoj na trzích v odvětví plodin na orné půdě spolu ze zavedením podpor oddělených od produkce již nadále neodůvodňuje nutnost zachovat tento nástroj, a proto by měl být zrušen. Nároky při vynětí půdy z produkce stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003 by proto měly být aktivovány podle hektarů za stejných podmínek pro poskytování podpory jako u jakýchkoli jiných nároků. Zrušení povinnosti vynětí půdy z produkce může vést k tomu, že na půdu, na niž bylo možné poskytnout podporu za účelem aktivace nároků při vynětí půdy z produkce, již nelze tuto podporu nadále poskytovat. V zájmu zachování možnosti poskytnout podporu na takovou půdu by mělo být stanoveno, že na určité zalesněné plochy, včetně ploch, které byly zalesněny v rámci vnitrostátních režimů v souladu s příslušnými pravidly nařízení (ES) č. 1698/2005, nebo na plochy, které podléhají určitým závazkům přijatým v oblasti životního prostředí, lze poskytnout podporu v rámci režimu jednotné platby.

(31)

Pokud jde o začlenění podpory trhu dříve vázané na produkci do režimu jednotné platby, vycházela hodnota platebních nároků v členských státech, které se rozhodly pro provádění historického modelu, z individuální úrovně podpory v minulosti. Vzhledem k době, která uplynula od zavedení režimu jednotné platby, a v důsledku postupného začlenění dalších odvětví do tohoto režimu je stále obtížnější obhájit legitimitu výrazných individuálních rozdílů v úrovni podpory, které se zakládají pouze na podpoře v minulosti. Z tohoto důvodu by členské státy, které zvolily historický model provádění, měly mít možnost za určitých podmínek přezkoumat přiznané platební nároky s ohledem na sblížení jejich jednotkové hodnoty, při současném dodržování obecných zásad práva Společenství a cílů SZP. V této souvislosti mohou členské státy při stanovování bližších hodnot vzít do úvahy zvláštnosti zeměpisných oblastí. K vyrovnání platebních nároků by mělo dojít během příslušného přechodného období a snížení by měla být omezena, aby se zemědělci mohli přiměřeně přizpůsobit měnícím se úrovním podpory.

(32)

Podle nařízení (ES) č. 1782/2003 měly členské státy možnost provádět režim jednotné platby na historickém nebo regionálním základě. Od té doby měly příležitost zhodnotit účinky své volby z hlediska přiměřenosti v hospodářském i administrativním smyslu. Členské státy by proto měly mít příležitost přezkoumat svoji původní volbu na základě svých zkušeností. Z tohoto důvodu by se členským státům, které použily historický model, měl kromě možnosti vyrovnání hodnoty platebních nároků rovněž umožnit přechod na regionální uplatňování režimu jednotné platby v souladu s možnostmi, které jsou již stanoveny v nařízení (ES) č. 1782/2003. Členským státům by se zejména mělo umožnit, aby upravily teritoriální rozdělování přímé podpory tím, že by provedly postupné přerozdělení mezi regiony. Tato možnost by členským státům poskytla větší pružnost při zaměřování přímé podpory nejvhodnějším způsobem na základě cílů stanovených v článku 33 Smlouvy a na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou zemědělský potenciál a environmentální kritéria. Členské státy, které zvolily regionální model, by navíc měly mít možnost za určitých podmínek přezkoumat svá rozhodnutí za účelem sbližování hodnot platebních nároků podle předem stanovených ročních kroků, při současném dodržování obecných zásad práva Společenství a cílů SZP. K těmto změnám by mělo dojít během příslušného přechodného období a rozsah snížení by měl být omezen, aby se zemědělci mohli přiměřeně přizpůsobit měnícím se úrovním podpory.

(33)

Nařízení (ES) č. 1782/2003 zavedlo režim jednotné platby oddělené od produkce a zároveň členským státům umožnilo z uvedeného režimu některé platby zcela nebo zčásti vyloučit. Uvedené nařízení rovněž stanovilo přezkum a případnou revizi této možnosti v souvislosti s tržním a strukturálním vývojem. Analýzou příslušných zkušeností se zjistilo, že oddělení plateb od produkce umožňuje producentům pružnost při výběru produktů, na které se zaměří, což jim umožňuje, aby při svých rozhodnutích týkajících se produkce vycházeli ze ziskovosti a reakce trhu. To se zejména týká odvětví plodin na orné půdě a odvětví chmele a do určité míry i odvětví hovězího a telecího masa a osiv. V odvětví plodin na orné půdě a v odvětví chmele by proto platby částečně vázané na produkci měly být od roku 2010 začleněny do režimu jednotné platby. Pokud jde o chmel, nařízení (ES) č. 1782/2003 umožnilo členským státům poskytnout část plateb na plochu pro chmel uznávaným seskupením producentů. S cílem umožnit seskupením producentů pokračovat v jejich činnostech jako dosud, nařízení (ES) č. 1234/2007 ve znění nařízení (ES) č. 72/2009 ze dne 19. ledna 2009 o úpravách společné zemědělské politiky (13) stanoví, že pro stejné činnosti mají být v dotčených členských státech používány rovnocenné částky. Tyto částky by proto měly být odečteny od vnitrostátních stropů stanovených v tomto nařízení pro daný členský stát. Aby se mohli zemědělci v odvětví hovězího a telecího masa a v odvětví osiv přizpůsobit novému uspořádání podpor, je třeba stanovit, že začlenění plateb na hovězí a telecí maso a podpory pro osivo by mělo být provedeno do roku 2012. Jelikož v odvětví ovoce a zeleniny byly platby částečně vázané na produkci zavedeny teprve nedávno a pouze jako přechodné opatření, mělo by se umožnit, aby tyto platby byly i nadále vyloučeny z režimu jednotné platby, zatímco členským státům by měl být umožněn přezkum jejich rozhodnutí s ohledem na zvyšující se stupeň oddělení podpory od produkce.

(34)

Pokud však jde o odvětví krav bez tržní produkce mléka a odvětví skopového a kozího masa, zdá se, že pro zemědělské hospodářství v určitých regionech a zejména tam, kde zemědělci nemohou využít jiné ekonomické alternativy, bude zachování minimální úrovně zemědělské produkce i nadále nezbytné. Na základě těchto skutečností by měly mít členské státy možnost zachovat podporu vázanou na produkci buď na současné úrovni, nebo na úrovni nižší. V takovém případě je třeba vypracovat zvláštní ustanovení pro dodržování požadavků na identifikaci a evidenci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, a označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa (14) a nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz (15), zejména s cílem zajistit vysledovatelnost zvířat.

(35)

Členské státy by měly mít možnost využít pro poskytnutí zvláštní podpory v jasně vymezených případech až 10 % svých vnitrostátních stropů pro režim jednotné platby. Díky této podpoře by členské státy měly mít možnost řešit otázky životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat a zlepšovat jakost zemědělských produktů a jejich uvádění na trh. Zvláštní podpora by rovněž měla být k dispozici za účelem mírnění následků postupného ukončování mléčných kvót a oddělení podpory od produkce ve zvláště citlivých odvětvích. Vzhledem k rostoucímu významu účinného řízení rizik by členské státy měly mít možnost finančně přispívat na pojistné, které zemědělci platí za pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin, a rovněž na financování odškodnění za určité hospodářské ztráty v případě nákazy zvířat či choroby rostlin a ekologických katastrof. Vzhledem k tomu, že je třeba plnit mezinárodní závazky Společenství, by finanční prostředky, které by mohly být využity na jakoukoli podporu vázanou na produkci, měly být omezeny na vhodnou úroveň, jež by umožnila členským státům, které čelí mimořádným obtížím, aby přijaly přechodná opatření. V souladu s tím by měly být stanoveny podmínky uplatnitelné na finanční příspěvky na pojistné za pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin a na odškodnění týkající se nákaz zvířat a chorob rostlin a ekologických katastrof. Kromě toho by členským státům, které využily článek 69 nařízení (ES) č. 1782/2003, mělo být poskytnuto dostatečné přechodné období, aby se umožnil hladký přechod na nová pravidla pro konkrétní podporu.

(36)

Ze zkušeností vyplývá, že členské státy v současné době nevyužívají v celkové výši finanční prostředky dostupné v rámci vnitrostátních stropů pro režim jednotné platby, zejména pokud nebyly aktivovány platební nároky. V zájmu usnadnění účinnějšího využívání finančních prostředků je vhodné členským státům umožnit poskytování podpory nad rámec jejich vnitrostátních stropů, a to až do částky, jejíž výše by měla zajistit, že zůstane v rozpětí nevyčerpaných prostředků v rámci vnitrostátního stropu. Tato částka by se měla vypočítat na základě nevyčerpání rozpočtu v posledním roce, pro který jsou k dispozici aktuální údaje, a neměla by narušit dodržení celkového stropu netto pro přímé platby na členský stát. Z tohoto důvodu a s cílem zajistit, aby zemědělci nebyli vystaveni nepředvídaným snížením plateb, by výpočet měl být proveden v rámci určitého bezpečného rozpětí. Dané částky by se měly rovněž použít na financování zvláštní podpory nebo by měly být převedeny do EZFRV.

(37)

Přímé platby v rámci režimu jednotné platby vycházely z referenčních částek přímých plateb, které zemědělci obdrželi v minulosti, nebo z částek na hektar vyplácených na regionálním základě. Zemědělci v nových členských státech nepobírali přímé platby Společenství a neměli k dispozici historické referenční údaje za kalendářní roky 2000, 2001 a 2002. Proto byl nařízením (ES) č. 1782/2003 v nových členských státech zaveden režim jednotné platby založený na částkách na hektar vyplácených na regionálním základě. Nicméně několik let po přistoupení nových členských států ke Společenství by se mohlo zvážit použití referenčních období u těch nových členských států, které dosud nepřešly na režim jednotné platby. Za účelem usnadnění přechodu na režim jednotné platby a zejména proto, aby nedocházelo ke spekulativním žádostem, by měly být nové členské státy oprávněny, aby při výpočtu platebních nároků v rámci režimu jednotné platby zohlednily plochy, u nichž byla na historickém základě poskytována podpora v rámci režimu jednotné platby.

(38)	V rámci regionální volby u režimu jednotné platby by měly mít nové členské státy možnost přizpůsobit hodnotu platebních nároků na hektar na základě objektivních kritérií, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a zabránilo se narušení trhu.

(39)	Nové členské státy by měly mít stejně jako ostatní členské státy možnost provádět režim jednotné platby částečně.

(40)

Oddělení přímé podpory od produkce a zavedení režimu jednotné platby byly základními prvky v procesu reformy SZP. V roce 2003 však pro zachování zvláštní podpory u řady plodin hovořilo několik důvodů. Zkušenosti s uplatňováním nařízení (ES) č. 1782/2003 spolu s vývojem situace na trhu naznačují, že režimy, které v roce 2003 zůstaly mimo režim jednotné platby, lze nyní do uvedeného režimu začlenit, a podpořit tak udržitelné zemědělství, které se bude více orientovat na trh. To se týká zejména odvětví olivového oleje, kde podpora vázaná na produkci byla použita pouze marginálně, jakož i plateb u pšenice tvrdé, bílkovinných plodin, rýže, bramborového škrobu a skořápkového ovoce, kde klesající účinnost zbývajících plateb vázaných na produkci podporuje volbu podpory oddělené od produkce. V případě lnu a konopí, sušených krmiv a bramborového škrobu by mělo dojít k oddělení u podpory pro zpracování a příslušné částky by měly být začleněny do režimu jednotné platby. Pokud jde o bílkovinné plodiny, rýži, bramborový škrob, skořápkové ovoce a len a konopí, je vhodné, aby v zájmu poskytnutí možnosti přizpůsobení producentům se podpory v těchto odvětvích od roku 2012 začlenily do režimu jednotné platby a zároveň se členským státům umožnilo, aby s výjimkou podpor pro zpracování, které jsou upraveny nařízením (ES) č. 1234/2007, rozhodly o dřívějším datu pro jejich začlenění. Pokud jde o skořápkové ovoce, členské státy by měly mít možnost pokračovat ve vyplácení vnitrostátní části podpory způsobem vázaným na produkci, aby se zmírnily účinky oddělení podpory od produkce.

(41)

V důsledku začlenění dalších odvětví do režimu jednotné platby je třeba stanovit výpočet nové úrovně podpory individuálních příjmů v rámci uvedeného režimu. V případě skořápkového ovoce, bramborového škrobu, lnu a konopí a sušených krmiv by mělo ke zvýšení dojít na základě podpory, kterou zemědělci obdrželi v posledních letech. V případě začlenění plateb, které byly z režimu jednotné platby částečně vyloučeny, by však členské státy měly mít možnost rozhodnout se, že použijí původní referenční období. Pokud jde o bramborový škrob, částky pro distribuci v Německu a Nizozemsku by měly zohlednit přeshraniční dodávky bramborového škrobu vyprodukovaného v jednom z těchto členských států za účelem jeho zpracování ve státě druhém. Členské státy by dále měly mít možnost, aby v zájmu pokrytí konkrétních potřeb svých zemědělských odvětví a zajištění toho, že podpora, kterou zemědělci v minulosti obdrželi nebude prudce snížena, použily v určitém rozsahu finanční prostředky, které mají být začleněny do režimu jednotné platby, na podporu zemědělců, kteří vykonávali určité zemědělské činnosti v jiných odvětvích v průběhu stejných let, jako využívání travních porostů nebo chov zvířat.

(42)

Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo zvláštní podporu pro energetické plodiny s cílem napomoci rozvoji daného odvětví. Díky nejnovějšímu vývoji v odvětví bioenergie, a zejména díky značné poptávce po těchto produktech na mezinárodních trzích a zavedení závazných cílů ohledně podílu bioenergie na celkové spotřebě paliv do roku 2020, již neexistuje dostatečný důvod pro poskytování zvláštní podpory pro energetické plodiny.

(43)

Při začlenění odvětví bavlny do režimu jednotné platby se považovalo za nezbytné ponechat možnost spojení části podpory s pěstováním bavlny prostřednictvím zvláštní podpory na hektar, na který lze poskytnout podporu, aby se zabránilo jakémukoli riziku narušení organizace produkce v regionech s produkcí bavlny. Tato možnost by měla být zachována v souladu s cíli stanovenými v protokolu č. 4 o bavlně připojeném k aktu o přistoupení z roku 1979.

(44)

Aby se zmírnily účinky restrukturalizačního procesu v členských státech, které poskytly restrukturalizační podporu podle nařízení Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství (16), měla by zůstat zachována podpora stanovená pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny pro maximálně pět po sobě následujících let.

(45)

Při začlenění odvětví ovoce a zeleniny do režimu jednotné platby byla pro jahody a maliny stanovena dočasná podpora na plochu vázaná na produkci. Je vhodné, aby poskytování této podpory bylo prodlouženo nad její původní časový rámec a zároveň se stanovilo oddělení této podpory od produkce. V zájmu zohlednění těchto skutečností je třeba upravit vnitrostátní stropy.

(46)

Režim jednotné platby na plochu, který je přechodným zjednodušeným režimem podpory pro poskytování přímých plateb v nových členských státech na základě plochy, prokázal, že je účinným a jednoduchým režimem pro poskytování podpory příjmů zemědělcům v nových členských státech. V zájmu zjednodušení by nové členské státy, které se rozhodly tento režim uplatňovat, měly mít možnost jej až do konce roku 2013 nadále využívat.

(47)

Pokud jde o reformy v odvětví cukru a v odvětví ovoce a zeleniny a jejich začlenění do režimu jednotné platby, měly by mít ty členské státy, které zvolily uplatňování režimu jednotné platby na plochu, možnost poskytovat pěstitelům cukrové řepy, třtiny a čekanky a pěstitelům některého ovoce a zeleniny podporu příjmů ve formě oddělených plateb. Podobně by měly mít tyto členské státy možnost vyplácet oddělenou zvláštní podporu za podobných podmínek, jaké se používají v ostatních členských státech.

(48)	V důsledku postupného zavádění přímých plateb v nových členských státech by mělo být novým členským státům umožněno, aby poskytovaly doplňkové vnitrostátní přímé platby. Měly by být zachovány podmínky pro poskytování těchto plateb.

(49)

Některé chyby v počátečním přiznávání platebních nároků členskými státy vedly k vyplácení značně vysokých částek zemědělcům. Tento nesoulad se až do přijetí nápravných opatření obvykle řeší finanční opravou. Pro členské státy by však nezbytná oprava, vzhledem k času, který od přiznání prvních platebních nároků uplynul, znamenala nepřiměřenou právní a správní překážku. V zájmu právní jistoty je proto třeba uvést přiznání těchto plateb do souladu s právními předpisy.

(50)

V souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003 se Španělsko, Francie a Portugalsko rozhodly vyloučit z režimu jednotné platby přímé platby poskytované ve francouzských zámořských departementech, na Azorách a Madeiře a na Kanárských ostrovech a poskytnout je za podmínek stanovených v hlavě IV uvedeného nařízení. Část podpory uvedená v dané hlavě byla zcela začleněna do režimu jednotné platby. V zájmu zjednodušení a zohlednění zvláštní situace nejvzdálenějších regionů by poskytování takovéto podpory mělo být spravováno v rámci podpůrných programů podle nařízení (ES) č. 247/2006 ze dne 30. ledna 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (17). Za tím účelem by měly být příslušné finanční prostředky převedeny z vnitrostátních stropů pro přímé platby na finanční částku uvedenou v daném nařízení. Tyto převody by se měly uskutečnit až v roce 2010, aby měly dotčené členské státy možnost přizpůsobit programy podpory. Do té doby se budou přímé platby uplatňovat v nejvzdálenějších regionech za podmínek stanovených v nařízení (ES) č. 1782/2003. Nařízení (ES) č. 247/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(51)

Je třeba stanovit, že se na ustanovení tohoto nařízení, která by mohla vést k případnému poskytnutí státní podpory ze strany členského státu, nevztahují pravidla o státní podpoře, pokud v tomto nařízení není stanoveno jinak, za předpokladu, že dotčená ustanovení obsahují příslušné podmínky pro poskytnutí podpory nebo počítají se stanovením těchto podmínek Komisí za účelem zabránění nežádoucímu narušení hospodářské soutěže.

(52)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijímána v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES (18) ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi.

(53)

Aby mohly mechanismy zjednodušení zavedené tímto nařízením a zejména zrušení povinného vyjímání půdy z produkce přinést užitek jak členským státům, tak i zemědělcům, mělo by se toto nařízení uplatňovat od 1. ledna 2009. Nicméně ustanovení, která mohou omezit práva zemědělců nebo zavést nové povinnosti, mimo jiné povinnosti související s podmíněností, které zemědělci musí v průběhu celého roku dodržovat, měly by nové povinnosti začít platit až od roku 2010 a v případě standardu o zřízení ochranných pásem podél vodních toků až ode dne 1. ledna 2012. Členské státy by měly mít dále dostatek času na provedení ustanovení umožňujících další oddělování přímých plateb od produkce a ustanovení umožňujících jim přezkoumat rozhodnutí přijatá v souvislosti s reformou z roku 2003. Z toho důvodu by se měla příslušná ustanovení tohoto nařízení použít až od roku 2010 a zrušené nařízení (ES) č. 1782/2003 by se mělo v průběhu roku 2009 uplatňovat pouze na ty režimy podpor, které budou do režimu jednotné platby začleněny od roku 2010,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví:

a)	společná pravidla pro přímé platby;

b)	režim podpory příjmů pro zemědělce (dále jen „režim jednotné platby“);

c)	přechodný zjednodušený režim podpory příjmů pro zemědělce v nových členských státech vymezených v čl. 2 písm. g) (dále jen „režim jednotné platby na plochu“);

d)	režimy podpory pro zemědělce, kteří produkují rýži, brambory určené pro výrobu škrobu, bílkovinné plodiny, skořápkové ovoce, osivo, bavlnu, cukr, ovoce a zeleninu, skopové a kozí maso a hovězí a telecí maso;

e)	rámec umožňující novým členským státům vymezeným v čl. 2 písm. g) doplňovat přímé platby.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

a)

„zemědělcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob, nehledě na právní formu skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů jednotlivých členských států, jejíž zemědělský podnik se nachází na území Společenství podle článku 299 Smlouvy a která vykonává zemědělskou činnost;

b)	„zemědělským podnikem“ rozumí soubor všech produkčních jednotek spravovaných zemědělcem, které se nacházejí na území stejného členského státu;

c)	„zemědělskou činností“ rozumí produkce, chov zvířat nebo pěstování zemědělských produktů, včetně sklizně, dojení, plemenářské činnosti a chovu zvířat pro zemědělské účely nebo udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu podle článku 6;

d)	„přímou platbou“ rozumí platba poskytnutá přímo zemědělcům v rámci jednoho z režimů podpory uvedených v příloze I;

e)	„platbami za daný kalendářní rok“ nebo „platbami během reprezentativního období“ rozumějí platby, které byly poskytnuty nebo mají být poskytnuty za dotyčný rok/dotyčná léta, včetně všech plateb, které mají být poskytnuty za jiná období začínající v daném kalendářním roce/daných kalendářních letech;

f)	„zemědělskými produkty“ rozumějí produkty uvedené v příloze I Smlouvy, avšak s výjimkou produktů rybolovu, jakož i bavlna;

g)	„novými členskými státy“ rozumějí Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko;

h)	„zemědělskou plochou“ rozumí jakákoli plocha orné půdy, stálých pastvin nebo trvalých kultur.

Článek 3

Financování přímých plateb

Režimy podpor uvedené v příloze I tohoto nařízení jsou financovány v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1290/2005.

HLAVA II

OBECNÁ USTANOVENÍ O PŘÍMÝCH PLATBÁCH

KAPITOLA 1

Podmíněnost

Článek 4

Hlavní požadavky

1.   Zemědělec, který dostává přímé platby, splňuje povinné požadavky na hospodaření uvedené v příloze II, jakož i požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článku 6.

Povinnosti uvedené v prvním pododstavci se použijí, pouze pokud se týkají zemědělské činnosti zemědělce nebo zemědělské plochy zemědělského podniku.

2.   Příslušný vnitrostátní orgán poskytne zemědělci, mimo jiné elektronickou cestou, seznam povinných požadavků na hospodaření a požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu, které mají být dodrženy.

Článek 5

Povinné požadavky na hospodaření

1.   Povinné požadavky na hospodaření uvedené v příloze II, jsou stanoveny právními předpisy Společenství v těchto oblastech:

a)	veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin;

b)	životní prostředí;

c)	dobré životní podmínky zvířat.

2.   Ustanovení uvedená v příloze II se použijí v platném znění a v případě směrnic ve znění provedeném členskými státy.

Článek 6

Dobrý zemědělský a environmentální stav

1.   Členské státy dbají na to, aby veškerá zemědělská půda, a zejména půda, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu. Na základě rámce stanoveného v příloze III stanoví členské státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni minimální požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu, které zohledňují charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, stávající způsoby hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky a strukturu zemědělských podniků. Členské státy nesmí stanovit minimální požadavky, které nejsou uvedeny v tomto rámci.

Standardy uvedené ve třetím sloupci přílohy III nejsou povinné, s výjimkou případů, kdy:

a)	členský stát před 1. lednem 2009 určil pro takovýto standard minimální požadavek pro dobrý zemědělský a environmentální stav, nebo

b)	jsou v daném členském státě uplatňovány vnitrostátní předpisy upravující tento standard.

2.   Jiné členské státy než nové členské státy zajistí, aby půda využívaná jako stálé pastviny ke dni stanovenému pro žádosti o podporu na plochu pro rok 2003 zůstala vyčleněna pro toto využití. Nové členské státy, jiné než Bulharsko a Rumunsko, zajistí, aby půda využívaná jako stálé pastviny k 1. květnu 2004 zůstala vyčleněna pro toto využití. Bulharsko a Rumunsko zajistí, aby půda využívaná jako stálé pastviny k 1. lednu 2007 zůstala vyčleněna pro toto využití.

V řádně odůvodněných případech se však členský stát může odchýlit od prvního pododstavce pod podmínkou, že přijme opatření s cílem zabránit značnému snížení své celkové plochy stálých pastvin.

První pododstavec se nepoužije na půdu využívanou jako stálé pastviny určené k zalesnění, pokud je takové zalesnění slučitelné se životním prostředím, s výjimkou pěstování vánočních stromků a rychle rostoucích dřevin.

KAPITOLA 2

Modulace a finanční kázeň

Článek 7

Modulace

1.   Veškeré částky přímých plateb, které mají být zemědělci poskytnuty v daném kalendářním roce, převyšující částku 5 000 EUR, se až do roku 2012 každý rok snižují o tato procenta:

a)	7 % v roce 2009,

b)	8 % v roce 2010,

c)	9 % v roce 2011,

d)	10 % v roce 2012.

2.   Snížení uvedená v odstavci 1 se zvyšují o 4 procentní body pro částky vyšší než 300 000 EUR.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na přímé platby poskytované zemědělcům ve francouzských zámořských departementech, na Azorách a Madeiře a na Kanárských ostrovech a ostrovech v Egejském moři.

Článek 8

Stropy netto

1.   Aniž je dotčen článek 11 tohoto nařízení, nesmí být celkové netto částky přímých plateb, které mohou být v daném členském státě poskytnuty na kalendářní rok po použití článků 7 a 10 tohoto nařízení a článku 1 nařízení (ES) č. 378/2007 a s výjimkou přímých plateb poskytovaných podle nařízení (ES) č. 247/2006 a (ES) č. 1405/2006, vyšší než stropy stanovené v příloze IV tohoto nařízení. Členské státy popřípadě v zájmu dodržení stropů stanovených v této příloze přikročí k lineárnímu snížení částek přímých plateb, na něž se vztahuje snížení podle článků 7 a 10 tohoto nařízení a článku 1 nařízení (ES) č. 378/2007.

2.   Komise postupem podle čl. 141 odst. 2 tohoto nařízení přezkoumá stropy stanovené v příloze IV tohoto nařízení, aby se zohlednily:

a)	úpravy celkové maximální výše přímých plateb, které mohou být poskytnuty;

b)	úpravy systému dobrovolné modulace podle nařízení (ES) č. 378/2007;

c)	strukturální změny zemědělských podniků;

d)	převody do Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) podle článku 136 tohoto nařízení.

Článek 9

Částky vyplývající z modulace

1.   Částky vyplývající z uplatnění snížení podle článku 7 tohoto nařízení v jiných než nových členských státech jsou k dispozici jako doplňková podpora Společenství pro opatření v rámci programů rozvoje venkova financovaných z EZFRV, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1698/2005, v souladu s podmínkami uvedenými v tomto článku.

2.   Částky odpovídající jednomu procentnímu bodu jsou přiděleny členským státům, kde byly odpovídající částky vytvořeny. Částky odpovídající snížení o 4 procentní body jsou rozděleny mezi dotyčné členské státy postupem podle čl. 141 odst. 2 na základě těchto kritérií:

a)	zemědělská plocha;

b)	zaměstnanost v zemědělství;

c)	hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly.

Každý z dotyčných členských států však obdrží alespoň 80 % celkových částek uvedených v prvním pododstavci vytvořených v tomto členském státě.

3.   Odchylně od odst. 2 druhého pododstavce, pokud v členském státě přesáhne podíl žita na jeho celkové produkci obilovin v průměru 5 % za období let 2000–2002 a jeho produkce představuje ve stejném období více než 50 % celkové produkce žita Společenství, je nejméně 90 % částek vytvořených v dotyčném členském státě modulací znovu vyčleněno pro tento členský stát, a to až do roku 2013 včetně.

V tomto případě, aniž jsou dotčeny možnosti stanovené v článku 68, je alespoň 10 % částky přidělené dotyčnému členskému státu vyčleněno na opatření podle odstavce 1 tohoto článku v regionech produkujících žito.

Pro účely tohoto odstavce se „obilovinami“ rozumějí produkty uvedené v příloze V.

4.   Zbývající částka vyplývající z použití čl. 7 odst. 1 a částky vyplývající z použití čl. 7 odst. 2 se postupem podle čl. 141 odst. 2 přidělí členskému státu, v němž byly odpovídající částky vytvořeny. Použijí se v souladu s čl. 69 odst. 5a nařízení (ES) č. 1698/2005.

Článek 10

Zvláštní pravidla pro modulaci v nových členských státech

1.   Článek 7 se vztahuje na zemědělce v novém členském státě v daném kalendářním roce, pouze pokud úroveň přímých plateb použitelná v uvedeném členském státě pro uvedený kalendářní rok podle článku 121 je přinejmenším rovna úrovni v jiných než nových členských státech, s přihlédnutím ke snížením uplatněným podle čl. 7 odst. 1.

2.   Jestliže se článek 7 vztahuje na zemědělce v novém členském státě, omezí se procenta použitelná podle čl. 7 odst. 1 na rozdíl mezi úrovní přímých plateb použitelnou na přímé platby podle článku 121 a úrovní v jiných než nových členských státech, s přihlédnutím ke snížením uplatněným podle čl. 7 odst. 1.

3.   Jakákoli částka vyplývající z použití čl. 7 odst. 1 a 2 se postupem podle čl. 141 odst. 2 přidělí novému členskému státu, v němž byly odpovídající částky vytvořeny. Použijí se v souladu s čl. 69 odst. 5a nařízení (ES) č. 1698/2005.

Článek 11

Finanční kázeň

1.   S cílem zajistit, aby částky určené k financování výdajů souvisejících s trhem a přímé platby SZP, které se v současné době nacházejí pod okruhem 2 přílohy I interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (19), respektovaly roční stropy stanovené v rozhodnutí zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě 2002/929/ES ze dne 18. listopadu 2002, o závěrech Evropské rady zasedající ve dnech 24. a 25. října 2002 v Bruselu (20), se úprava přímých plateb stanoví v případě, že odhady financování výše uvedených opatření pod okruhem 2 pro daný rozpočtový rok zvýšené o částky uvedené v článcích 134 a 135 tohoto nařízení a před uplatněním modulace podle článků 7 a 10 tohoto nařízení a čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 378/2007, ukazují, že při zohlednění rozpětí 300 000 000 EUR pod výše uvedeným stropem bude tento strop překročen.

2.   Rada jednající na základě návrhu předloženého Komisí nejpozději do 31. března kalendářního roku, pro který se použijí úpravy uvedené v odstavci 1, stanoví tyto úpravy nejpozději 30. června téhož kalendářního roku.

3.   V rámci použití plánu zvýšení podle článku 121 na všechny přímé platby poskytované v nových členských státech se odstavec 1 tohoto článku nepoužije na nové členské státy do začátku kalendářního roku, ve kterém je úroveň přímých plateb použitelná v nových členských státech alespoň rovna aktuálně použitelné úrovni těchto plateb v jiných než nových členských státech.

KAPITOLA 3

Zemědělský poradenský systém

Článek 12

Zemědělský poradenský systém

1.   Členské státy zavedou poradenský systém pro zemědělce v oblasti obhospodařování půdy a řízení zemědělských podniků (dále jen „zemědělský poradenský systém“) provozovaný jedním či několika určenými orgány nebo soukromými subjekty.

2.   Zemědělský poradenský systém zahrnuje přinejmenším povinné požadavky na hospodaření a požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle kapitoly 1.

3.   Zemědělci se mohou účastnit zemědělského poradenského systému dobrovolně.

Členské státy mohou podle objektivních kritérií určit prioritní kategorie zemědělců, kteří mají přístup k zemědělskému poradenskému systému.

4.   Do dne 31. prosince 2010 Komise předloží Radě zprávu o používání zemědělského poradenského systému, k níž jsou v případě potřeby přiloženy odpovídající návrhy.

Článek 13

Povinnosti určených orgánů a soukromých subjektů

Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům, dbají členské státy na to, aby určené orgány a soukromé subjekty podle čl. 12 odst. 1 nesdělovaly žádné osobní nebo jednotlivé informace či údaje, které získají v rámci své poradenské činnosti, jiným osobám, než je zemědělec, který spravuje daný zemědělský podnik, s výjimkou případů nesrovnalosti či porušení zjištěných v rámci této poradenské činnosti, pro které vnitrostátní právní předpisy nebo právní předpisy Společenství stanoví povinnost informovat veřejný orgán, zvláště v případě trestného činu.

KAPITOLA 4

Integrovaný administrativní a kontrolní systém

Článek 14

Oblast působnosti

Každý členský stát zavede a provozuje integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen „integrovaný systém“).

Integrovaný systém se použije pro režimy podpor uvedené v příloze I.

V nezbytné míře se rovněž použije na správu a kontrolu pravidel stanovených v kapitolách 1 a 2 této hlavy.

Článek 15

Prvky integrovaného systému

1.   Integrovaný systém zahrnuje tyto prvky:

a)	počítačovou databázi;

b)	systém identifikace zemědělských pozemků;

c)	systém identifikace a evidence platebních nároků;

d)	žádosti o podporu;

e)	integrovaný kontrolní systém;

f)	jednotný systém identifikace každého zemědělce předkládajícího žádost o podporu.

2.   Integrovaný systém zahrnuje v případě použití článků 52 a 53 tohoto nařízení systém pro identifikaci a evidenci zvířat zavedený v souladu s nařízením (ES) č. 1760/2000 a nařízením (ES) č. 21/2004.

3.   Členské státy mohou do systému identifikace zemědělských pozemků případně zahrnout zeměpisný informační systém pro pěstování oliv.

Článek 16

Počítačová databáze

1.   Do počítačové databáze se pro každý zemědělský podnik zaznamenávají údaje získané ze žádostí o podporu.

Tato databáze zejména umožní přístup prostřednictvím příslušného orgánu členského státu k údajům za kalendářní nebo hospodářské roky od roku 2000. Rovněž umožní přímý a bezprostřední přístup k údajům za čtyři předchozí roky.

2.   Členské státy mohou vytvářet decentralizované databáze pod podmínkou, že tyto databáze, jakož i administrativní postupy pro evidenci a zpřístupňování údajů budou upraveny stejně pro celé území členského státu a budou vzájemně slučitelné, aby bylo možné provádět křížové kontroly.

Článek 17

Systém identifikace zemědělských pozemků

Systém identifikace zemědělských pozemků je vytvořen na základě map a dokumentů evidence pozemků nebo dalších kartografických údajů. Využívá se postupů počítačového zeměpisného informačního systému zahrnujících nejlépe letecké nebo družicové snímky se stejnými standardy, které zaručují přesnost rovnající se alespoň přesnosti kartografie v měřítku 1:10 000.

Článek 18

Systém identifikace a evidence platebních nároků

1.   Systém identifikace a evidence platebních nároků je zaveden tak, aby umožnil ověřování nároků a křížové kontroly s žádostmi o podporu a systémem identifikace zemědělských pozemků.

2.   Systém uvedený v odstavci 1 musí prostřednictvím příslušného orgánu členského státu umožnit přímý a bezprostřední přístup k údajům přinejmenším za poslední čtyři po sobě následující kalendářní roky.

Článek 19

Žádosti o podporu

1.   Zemědělec předkládá každý rok žádost o přímé platby, v níž jsou popřípadě uvedeny:

a)	všechny zemědělské pozemky zemědělského podniku a v případě, že členský stát použije čl. 15 odst. 3, počet olivovníků a jejich rozmístění na pozemku;

b)	platební nároky ohlášené k aktivaci;

c)	jakékoli další informace stanovené tímto nařízením nebo dotyčným členským státem.

2.   Členské státy poskytnou, mimo jiné elektronickou cestou, předem stanovené tiskopisy na základě ploch určených v předcházejícím roce, jakož i grafické dokumenty uvádějící polohu těchto ploch a případně umístění olivovníků. Členský stát může rozhodnout, že žádost o podporu má obsahovat pouze změny ve vztahu k žádosti o podporu podané v předcházejícím roce.

3.   Členský stát může rozhodnout, že jednotná žádost o podporu zahrnuje několik režimů podpor nebo všechny režimy podpor, které jsou uvedeny v příloze I, nebo jiné režimy podpor.

Článek 20

Ověřování podmínek pro poskytnutí podpory

1.   Členské státy provádějí administrativní kontroly žádostí o podporu, aby ověřily podmínky pro poskytnutí podpory.

2.   Administrativní kontroly doplňuje systém kontrol na místě za účelem ověření podmínek pro poskytnutí podpory. Za tím účelem stanoví členské státy plán výběru zemědělských podniků.

Členské státy mohou pro provádění kontroly zemědělských pozemků na místě využívat techniky dálkového průzkumu Země a globální družicový navigační systém (GNSS).

3.   Každý členský stát určí orgán zodpovědný za koordinaci kontrol uvedených v této kapitole.

Pokud členský stát svěří specializovaným agenturám nebo podnikům některé dílčí práce, jež mají být podle této kapitoly provedeny, bude mít určený orgán nadále dohled nad jejich prováděním a odpovědnost za jejich plnění.

Článek 21

Snížení a vyloučení v případě nedodržení pravidel pro poskytnutí podpory

1.   Aniž je dotčeno jakékoli snížení a vyloučení uvedené v článku 23, pokud se zjistí, že zemědělec nesplňuje podmínky pro poskytnutí podpory stanovené tímto nařízením, je platba nebo část platby, která byla poskytnuta nebo má být poskytnuta a pro kterou byly tyto podmínky splněny, předmětem snížení a vyloučení stanovených postupem podle čl. 141 odst. 2.

2.   Procento snížení závisí na závažnosti, rozsahu, trvání a opakování zjištěného nesplnění podmínek a může vést až k úplnému vyloučení z jednoho nebo více režimů podpory na jeden kalendářní rok nebo na více kalendářních let.

Článek 22

Kontroly podmíněnosti

1.   Členské státy provádějí kontroly na místě, aby ověřily, zda zemědělec dodržuje povinnosti podle kapitoly 1.

2.   Členské státy mohou využít svých stávajících administrativních a kontrolních systémů, aby zajistily dodržování povinných požadavků na hospodaření a požadavků týkajících se dobrého zemědělského a environmentálního stavu.

Tyto systémy, a zejména systém identifikace a evidence zvířat zavedený v souladu se směrnicí Rady 2008/71/ES ze dne 15. července 2008 o identifikaci a evidování prasat (21) a nařízeními (ES) č. 1760/2000 a (ES) č. 21/2004, musí být ve smyslu čl. 26 odst. 1 tohoto nařízení slučitelné s integrovaným systémem.

Článek 23

Snížení nebo vyloučení z plateb v případě nedodržení pravidel podmíněnosti

1.   Pokud nejsou povinné požadavky na hospodaření nebo požadavky týkající se dobrého zemědělského a environmentálního stavu kdykoli v průběhu daného kalendářního roku (dále jen „daný kalendářní rok“) dodrženy a důvodem je jednání nebo opomenutí přičitatelné zemědělci, který předložil žádost o podporu v daném kalendářním roce, je po použití článků 7, 10 a 11 celková výše přímých plateb, které byly nebo mají být dotyčnému zemědělci poskytnuty, snížena nebo vyloučena v souladu s prováděcími pravidly stanovenými v článku 24.

První pododstavec se použije také v případech, kdy dané nedodržení požadavků je důsledkem určitého jednání nebo opomenutí, jež může být přímo přičítáno osobě, na kterou je zemědělská půda převáděna nebo od které je zemědělská půda převáděna.

Pro účely tohoto odstavce se „převodem“ rozumí jakýkoli druh transakce, při níž převodce přestává disponovat příslušnou zemědělskou půdou.

Odchylně od druhého pododstavce, pokud osoba, které lze toto jednání nebo opomenutí přímo přičíst, podala žádost o podporu v daném kalendářním roce, uplatní se od roku 2010 uvedené snížení nebo vyloučení na celkové částky přímých plateb, které byly nebo mají být této osobě poskytnuty.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 a v souladu s podmínkami stanovenými v prováděcích pravidlech podle čl. 24 odst. 1 tohoto nařízení, se mohou členské státy rozhodnout neuplatnit na zemědělce a na kalendářní rok snížení nebo vyloučení do výše maximálně 100 EUR.

Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti podle prvního pododstavce, přijme příslušný orgán v následujícím roce opatření nezbytná pro zajištění toho, že zemědělec odstraní zjištěné nedostatky v dodržování povinných požadavků na hospodaření nebo týkajících se dobrého zemědělského a environmentálního stavu. Zjištěné nedostatky a povinnost učinit nápravná opatření se oznámí zemědělci.

Článek 24

Prováděcí pravidla týkající se snížení a vyloučení v případě nedodržení pravidel podmíněnosti

1.   Prováděcí pravidla týkající se snížení a vyloučení podle článku 23 se stanoví postupem podle čl. 141 odst. 2. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu závažnost, rozsah, trvalost a opakování zjištěného nedodržení, jakož i kritéria stanovená v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku.

2.   V případě nedbalosti nesmí míra snížení přesáhnout 5 % a v případě opakovaného nedodržení 15 %.

V řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozhodnout o tom, že se snížení nepoužije, pokud je případ nedodržení požadavků s ohledem na svou závažnost, rozsah a trvalost považován za méně závažný. Za méně závažné však nelze pokládat případy nedodržení požadavků, jež představují přímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat.

Pokud zemědělec neučiní okamžitá nápravná opatření a nezačne opět požadavky dodržovat, přijme příslušný orgán nezbytná opatření, která mohou být v případě potřeby omezena na administrativní kontrolu, jejímž cílem je zajistit, aby zemědělec odstranil zjištěné nedostatky v dodržování požadavků. Zjištění méně závažného nedodržení požadavků a povinnost přijmout nápravná opatření se oznámí zemědělci.

3.   V případě úmyslného nedodržení nesmí být míra snížení v zásadě nižší než 20 % a může sahat až k úplnému vyloučení z jednoho či více režimů podpory a lze ji uplatnit na jeden kalendářní rok či na více kalendářních let.

4.   V žádném případě není celková výše snížení a vyloučení za jeden kalendářní rok větší než celková částka podle čl. 23 odst. 1.

Článek 25

Částky vyplývající z podmíněnosti

Částky vyplývající z uplatňování snížení a vyloučení v případě nedodržení požadavků podle kapitoly 1 jsou připsány ve prospěch EZZF. Členské státy mohou zadržet 25 % uvedených částek.

Článek 26

Slučitelnost režimů podpory s integrovaným systémem

1.   Pro účely použití režimů podpory uvedených v příloze VI zajistí členské státy, aby administrativní a kontrolní postupy uplatňované pro tyto režimy byly slučitelné s integrovaným systémem, pokud jde o tyto záležitosti:

a)	počítačová databáze;

b)	systémy identifikace zemědělských pozemků;

c)	administrativní kontroly.

Za tímto účelem musí být databáze, systémy a kontroly uvedení v písmenech a), b) a c) tohoto pododstavce nastaveny tak, aby mohly fungovat společně nebo aby umožňovaly bezproblémovou a bezkonfliktní vzájemnou výměnu údajů.

2.   Za účelem použití jiných režimů podpory Společenství nebo vnitrostátních režimů podpory, než jsou režimy uvedené v příloze VI, mohou členské státy do svých administrativních a kontrolních postupů začlenit jednu nebo více složek integrovaného systému.

Článek 27

Informace a kontrola

1.   Komise je pravidelně informována o uplatňování integrovaného systému.

Organizuje k tomu výměny názorů s členskými státy.

2.   Zplnomocnění zástupci jmenovaní Komisí mohou poté, co o tom ve vhodnou dobu uvědomí příslušné orgány a v souladu s článkem 37 nařízení (ES) č. 1290/2005, provádět:

a)	jakékoli posouzení nebo kontrolu týkající se opatření přijatých k vytvoření a zavedení integrovaného systému;

b)	kontroly ve specializovaných agenturách a podnicích uvedených v čl. 20 odst. 3.

3.   Aniž je dotčena odpovědnost členských států za zavedení a používání integrovaného systému, může Komise využít služeb specializovaných osob nebo organizací, aby napomohla zavedení, sledování a využívání integrovaného systému, zejména s cílem poskytnout technické rady příslušným orgánům členských států na jejich žádost.

KAPITOLA 5

Ostatní obecná ustanovení

Článek 28

Minimální požadavky na obdržení přímých plateb

1.   Od roku 2010 neposkytnou členské státy zemědělci přímé platby v jednom z těchto případů:

a)	pokud celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta před uplatněním snížení a vyloučení podle článků 21 a 23 v daném kalendářním roce, je nižší než 100 EUR; nebo

b)	pokud plocha zemědělského podniku, na kterou lze poskytnout podporu, u níž bylo zažádáno o přímé platby nebo u níž mají být přímé platby poskytnuty před uplatněním snížení a vyloučení podle článku 21, je nižší než jeden hektar.

Členské státy mohou upravit prahové hodnoty uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto odstavce v rámci hranic stanovených v příloze VII, aby se zohlednila struktura jejich zemědělské ekonomiky.

Na zemědělce se zvláštními nároky podle čl. 44 odst. 1 se vztahuje podmínka podle prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce.

Příslušné členské státy mohou rozhodnout, že tento odstavec nepoužijí ve francouzských zámořských departamentech, na Azorách a Madeiře a na Kanárských ostrovech a ostrovech v Egejském moři.

Pokud se vyplacená částka sníží v důsledku postupného zavádění přímých plateb podle článku 121 tohoto nařízení, bodu K přílohy VII nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo bodu C přílohy IX tohoto nařízení, částka, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta, se vypočítá na základě konečné částky podpory, kterou má zemědělec obdržet.

2.   Členské státy mohou od roku 2010 stanovit vhodná objektivní a nediskriminační kritéria pro zajištění toho, že se přímé platby neposkytnou fyzické nebo právnické osobě:

a)	jejíž zemědělské činnosti tvoří pouze nepatrnou část jejích celkových hospodářských činností; nebo

b)	jejíž hlavním obchodním nebo podnikatelským cílem není zemědělská činnost.

3.   Platební nároky neopravňující k platbám během dvou po sobě následujících let v důsledku uplatnění odstavců 1 a 2 se převedou do vnitrostátní rezervy.

Článek 29

Platební podmínky

1.   Nestanoví-li toto nařízení jinak, jsou platby v rámci režimů podpor uvedených v příloze I vyplaceny příjemcům v plné výši.

2.   Platby se provádějí nejvýše ve dvou splátkách za rok během období, které začíná dne 1. prosince a končí dne 30. června následujícího kalendářního roku.

3.   Platby v rámci režimů podpor uvedených v příloze I se neuskuteční, dokud nebude dokončeno ověření podmínek požadovaných pro poskytnutí podpory, které podle článku 20 provádí členský stát.

4.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku může Komise postupem podle čl. 141 odst. 2:

a)	stanovit zálohy;

b)	oprávnit členské státy, aby s ohledem na stav rozpočtu vyplatily před 1. prosincem zálohy v regionech, kde zemědělci z důvodu mimořádných podmínek čelí vážným finančním obtížím: i) až do výše 50 % plateb, nebo ii) až do výše 80 % plateb, pokud již byly zálohy stanoveny.

Článek 30

Doložka o obcházení

Aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní ustanovení v jednotlivých režimech podpory, nebude žádná platba vyplacena příjemcům, u nichž je zjištěno, že uměle vytvořili podmínky požadované pro poskytnutí takových plateb s cílem získat výhodu, která není v souladu s cíli dotyčného režimu podpory.

Článek 31

Vyšší moc nebo mimořádné okolnosti

Pro účely tohoto nařízení jsou vyšší moc nebo mimořádné okolnosti uznány příslušným orgánem v případech, jako je:

a)	úmrtí zemědělce;

b)	dlouhodobá pracovní neschopnost zemědělce;

c)	vážná přírodní katastrofa významně zasahující zemědělskou půdu zemědělského podniku;

d)	náhodné zničení budov zemědělského podniku určených k chovu zvířat;

e)	epizootie postihující část nebo všechna hospodářská zvířata zemědělce.

Článek 32

Přezkum

Režimy podpor uvedené v příloze I se uplatňují, aniž je dotčen případný přezkum, který se provádí kdykoli s ohledem na hospodářský vývoj a stav rozpočtu.

HLAVA III

REŽIM JEDNOTNÉ PLATBY

KAPITOLA 1

Obecné provádění

Článek 33

Platební nároky

1.   Podpora v rámci režimu jednotné platby se zemědělcům poskytne, pokud:

a)	jsou držiteli platebních nároků, které získali v souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003;

b)	získají platební nároky podle tohoto nařízení: i) převodem, ii) z vnitrostátní rezervy, iii) podle přílohy IX, iv) podle čl. 47 odst. 2, článku 59, čl. 64 odst. 2 třetího pododstavce, článku 65 a čl. 68 odst. 4 písm. c).

2.   Pro účely čl. 47 odst. 2, čl. 57 odst. 6, čl. 64 odst. 2 a článku 65 se má za to, že zemědělec je držitelem platebních nároků, pokud platební nároky byly tomuto zemědělci přiznány nebo na něj byly trvale převedeny.

3.   Na platební nároky při vynětí půdy z produkce stanovené v souladu s čl. 53 odst. 2, čl. 63 odst. 2 a článku 71j nařízení (ES) č. 1782/2003 se nevztahuje předchozí povinné vyjímání půdy z produkce.

Článek 34

Aktivace platebních nároků na hektar, na který lze poskytnout podporu

1.   Podpora v rámci režimu jednotné platby se poskytne zemědělcům po aktivaci platebních nároků na hektar, na který lze poskytnout podporu. Aktivované platební nároky opravňují k vyplacení stanovených částek.

2.   Pro účely této hlavy se „hektarem, na který lze poskytnout podporu“ rozumí:

a)

jakákoli zemědělská plocha zemědělského podniku, jakož i jakákoli plocha osázená rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích (kód KN ex 0602 90 41), která je využívána k zemědělské činnosti, nebo, pokud je plocha využívána rovněž k nezemědělské činnosti, která je převážně využívána k zemědělské činnosti, a

b)

jakákoli plocha, která opravňovala k poskytování plateb v rámci režimu jednotné platby nebo režimu jednotné platby na plochu v roce 2008, a která i) již nesplňuje definici „plochy, na kterou lze poskytnout podporu“ v důsledku provedení směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (22) a směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (23) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (24) nebo ii) je po dobu trvání příslušného závazku jednotlivého zemědělce zalesněná podle článku 31 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOF) (25) nebo článku 43 nařízení (ES) č. 1698/2005; nebo podle vnitrostátního režimu, jehož podmínky jsou v souladu s čl. 43 odst. 1, 2 a 3 uvedeného nařízení, nebo iii) je po dobu trvání příslušného závazku jednotlivého zemědělce plochou vyňatou z produkce podle článků 22, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1257/1999 nebo článku 39 nařízení (ES) č. 1698/2005.

Komise stanoví postupem podle čl. 141 odst. 2 prováděcí pravidla ohledně využívání hektarů, na které lze poskytnout podporu, k nezemědělské činnosti.

S výjimkou případů vyšší moci nebo mimořádných okolností musí hektary splňovat podmínku pro poskytnutí podpory v průběhu celého kalendářního roku.

Článek 35

Ohlášení hektarů, na které lze poskytnout podporu

1.   Zemědělec ohlásí pozemky odpovídající ploše hektarů, na které lze poskytnout podporu a k nimž se váže platební nárok. S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností musí zemědělec těmito pozemky disponovat ke dni stanovenému členským státem a toto datum nesmí být pozdější než datum stanovené v uvedeném členském státě pro změnu žádosti o podporu.

2.   Členské státy mohou v řádně odůvodněných případech oprávnit zemědělce k úpravě jeho ohlášení pod podmínkou, že dodrží počet hektarů odpovídající jeho platebním nárokům a podmínky stanovené pro poskytnutí jednotné platby na dotyčnou plochu.

Článek 36

Úprava platebních nároků

Platební nároky na hektar se neupravují, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.

Komise stanoví postupem podle čl. 141 odst. 2 prováděcí pravidla k úpravám platebních nároků od roku 2010, zejména v případě částí nároků.

Článek 37

Kumulace podpor

Plocha, odpovídající počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu, a na kterou byla podána žádost o jednotnou platbu, může být předmětem žádosti o jakoukoli jinou přímou platbu i o jakoukoli jinou podporu, na kterou se toto nařízení nevztahuje, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.

Článek 38

Využití půdy v případě odloženého začlenění odvětví ovoce a zeleniny

Pokud se členský stát rozhodl pro možnost podle čl. 51 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003 (dále jen „odložené začlenění“), nelze až do dne 31. prosince 2010 poskytnout podporu na pozemky v regionech dotčených rozhodnutím, jestliže jsou využívány pro:

a)	produkci ovoce a zeleniny;

b)	produkci konzumních brambor; nebo

c)

školky.

V případě odloženého začlenění mohou členské státy rozhodnout, že povolí pěstování vedlejších plodin na hektarech, na něž lze poskytnout podporu, během období nejvýše tří měsíců, které začíná každý rok dne 15. srpna. Na žádost členského státu však může být toto datum postupem podle čl. 141 odst. 2 změněno pro regiony, v nichž se obiloviny z důvodů podnebných podmínek obvykle sklízejí dříve.

Článek 39

Využití půdy k produkci konopí

1.   Na plochy využívané k produkci konopí lze poskytnout podporu pouze tehdy, pokud je obsah tetrahydrokanabinolu v použitých odrůdách nejvýše 0,2 %. Členské státy zřídí systém umožňující ověřit obsah tetrahydrokanabinolu v plodinách pěstovaných na nejméně 30 % ploch osázených konopím. Pokud však členský stát zavede systém předběžného schválení pro uvedené pěstování, činí toto minimum 20 %.

2.   V souladu s postupem podle čl. 141 odst. 2 je poskytnutí platby závislé na použití certifikovaných osiv určitých odrůd.

Článek 40

Vnitrostátní stropy

1.   Pro každý členský stát a každý rok nesmí být celková hodnota všech přiznaných platebních nároků a stropů stanovených podle čl. 51 odst. 2 a čl. 69 odst. 3 tohoto nařízení nebo pro rok 2009 podle čl. 64 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 vyšší než příslušný vnitrostátní strop stanovený v příloze VIII tohoto nařízení.

V případě přiznání platebních nároků pěstitelům vína Komise upraví s přihlédnutím k nejnovějším údajům, které Komisi poskytly členské státy v souladu s článkem 9 a čl. 102 odst. 6 nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem (26), postupem podle čl. 141 odst. 2 tohoto nařízení vnitrostátní stropy uvedené v příloze VIII tohoto nařízení. Členské státy oznámí Komisi do 1. prosince roku předcházejícího úpravě vnitrostátních stropů regionální průměr hodnoty nároků podle bodu B přílohy IX tohoto nařízení.

2.   Členský stát popřípadě použije lineární snížení hodnoty platebních nároků, aby zajistil dodržování stropu uvedeného v příloze VIII.

Článek 41

Vnitrostátní rezerva

1.   Každý členský stát spravuje vnitrostátní rezervu, která zahrnuje rozdíl mezi:

a)	stropy stanovenými v příloze VIII tohoto nařízení; a

b)	celkovou hodnotou všech přiznaných platebních nároků a stropů stanovených podle čl. 51 odst. 2 a čl. 69 odst. 3 tohoto nařízení nebo, pro rok 2009, stropů stanovených podle čl. 64 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003.

2.   Členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby přednostně přiznaly platební nároky zemědělcům, kteří zahajují zemědělskou činnost, přičemž toto přiznání proběhne podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo mezi zemědělci zajištěno rovné zacházení a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže.

3.   Členské státy, které nepoužijí čl. 68 odst. 1 písm. c), mohou použít vnitrostátní rezervu ke stanovení platebních nároků pro zemědělce v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a rozvoje týkajících se té či oné formy veřejné intervence, s cílem zabránit tomu, aby zemědělská půda byla opuštěna, a vynahradit zemědělcům zvláštní nevýhody uvedených oblastí, přičemž toto stanovení proběhne podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže.

4.   Členské státy použijí vnitrostátní rezervu k přiznání platebních nároků pro zemědělce, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci určené Komisí postupem podle čl. 141 odst. 2, přičemž toto přiznání proběhne podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže.

5.   Při použití tohoto článku mohou členské státy zvýšit jednotkovou hodnotu a počet platebních nároků přiznaných zemědělcům.

Článek 42

Nevyužité platební nároky

Platební nárok, který nebude aktivován v souladu s článkem 34 po dobu dvou let, se začlení do vnitrostátní rezervy, s výjimkou případů vyšší moci nebo mimořádných okolností. Pokud však jde o rok 2009, platební nároky, které nebyly aktivovány během dvouletého období 2007 až 2008, se do vnitrostátní rezervy nezačlení v případě, že byly aktivovány v roce 2006, a pokud jde o rok 2010, platební nároky, které nebyly aktivovány během dvouletého období 2008 až 2009, se do vnitrostátní rezervy nezačlení v případě, že byly aktivovány v roce 2007.

Článek 43

Převod platebních nároků

1.   Platební nároky mohou být převáděny pouze na zemědělce ze stejného členského státu, kromě případu převodu dědictví nebo předpokládaného dědictví.

I v případě dědictví nebo předpokládaného dědictví se však mohou platební nároky využít pouze v členském státě, kde byly stanoveny.

Členský stát může rozhodnout, že se platební nároky mohou převést nebo využít pouze v rámci jednoho a téhož regionu.

2.   Převody platebních nároků se mohou provádět prodejem nebo jakýmkoli jiným konečným převodem s půdou nebo bez půdy. Naopak pronájem nebo jakákoli podobná transakce jsou povoleny pod podmínkou, že převod platebních nároků je provázen převodem odpovídajícího počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu.

3.   Pokud jsou platební nároky prodávány s půdou nebo bez půdy, mohou členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Společenství rozhodnout, že se část prodaných platebních nároků navrátí do vnitrostátní rezervy nebo že se jejich jednotková hodnota sníží ve prospěch vnitrostátní rezervy podle kritérií, která určí Komise postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 44

Podmínky týkající se zvláštních nároků

1.   Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, vztahují se na platební nároky stanovené podle oddílu 2 kapitoly 3 hlavy III a článku 71m nařízení (ES) č. 1782/2003 jakož i článku 60 a čl. 65 čtvrtého pododstavce tohoto nařízení (dále jen „zvláštní nároky“) podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2.   Odchylně od čl. 34 odst. 1 dovolí členský stát zemědělci se zvláštními nároky odchýlit se od požadavku aktivovat své platební nároky na odpovídající počet hektarů, na něž lze poskytnout podporu, za předpokladu, že zachová alespoň:

a)	50 % zemědělské činnosti vykonávané v referenčním období uvedeném v nařízení (ES) č. 1782/2003 vyjádřené ve velkých dobytčích jednotkách; nebo

b)	v případě zvláštních nároků stanovených podle článku 60, 50 % zemědělské činnosti vykonávané před přechodem k režimu jednotné platby vyjádřené ve velkých dobytčích jednotkách; nebo

c)	v případě článku 65, 50 % zemědělské činnosti vykonávané během uplatňování článků 67 a 68 nařízení (ES) č. 1782/2003 vyjádřené ve velkých dobytčích jednotkách.

Pokud však byly zemědělci přiznány zvláštní nároky jak podle nařízení (ES) č. 1782/2003, tak i podle tohoto nařízení, zachová alespoň 50 % nejvyšší úrovně činnosti uvedené v prvním pododstavci.

Podmínka uvedená v prvním pododstavci se nevztahuje na Maltu.

3.   V případě převodu zvláštních nároků v letech 2009, 2010 a 2011 může nabyvatel využít odchylky uvedené v odstavci 2, pouze pokud byly převedeny všechny zvláštní nároky. Od roku 2012 nemůže nabyvatel této odchylky využít, s výjimkou případu dědictví nebo předpokládaného dědictví.

První pododstavec se nevztahuje na Maltu.

Článek 45

Revize platebních nároků

1.   V řádně odůvodněných případech mohou členské státy, které zavedly režim jednotné platby, v souladu s kapitolami 1 až 4 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 a v souladu s obecnými zásadami práva Společenství rozhodnout, že v roce 2010 nebo po něm přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků.

Má-li se rozhodnutí použít od roku 2010, přijme se do 1. srpna 2009. V ostatních případech se přijme do 1. srpna 2010.

2.   Pro účely odst. 1 prvního pododstavce mohou platební nároky podléhat každoročním postupným úpravám v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii. Pokud taková úprava vede ke snížení hodnoty platebních nároků, učiní se prostřednictvím alespoň tří předem stanovených ročních kroků.

V žádném z těchto ročních kroků uvedených v prvním pododstavci nepřekročí snížení hodnoty jakéhokoli platebního nároku 50 % rozdílu mezi jeho počáteční a konečnou hodnotou. Pokud je snížení hodnoty menší než 10 % počáteční hodnoty, mohou členské státy použít méně než tři kroky.

3.   Členské státy mohou rozhodnout, že použijí tento článek:

a)	na vhodné zeměpisné úrovni, která se stanoví podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jakými jsou jejich institucionální nebo správní struktura nebo zemědělský potenciál. nebo

b)	v případě uplatnění čl. 46 odst. 4 v regionu určeném v souladu s čl. 46 odst. 2.

KAPITOLA 2

Regionální a částečné provádění

Oddíl 1

Regionální provádění

Článek 46

Přidělení vnitrostátního stropu uvedeného v článku 40 na regionální úrovni

1.   Členský stát, který zavedl režim jednotné platby v souladu s kapitolami 1 až 4 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003, může rozhodnout, že za podmínek stanovených v tomto oddíle použije režim jednotné platby na regionální úrovni v roce 2010 nebo po něm.

Má-li se toto rozhodnutí použít od roku 2010, musí být přijato do 1. srpna 2009. V ostatních případech se přijme do 1. srpna 2010.

2.   Členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jakými jsou jejich institucionální a správní struktura a regionální zemědělský potenciál.

Členské státy mohou za jediný region považovat celé své území.

3.   Členské státy rozdělí vnitrostátní strop uvedený v článku 40 mezi regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií. Mohou rozhodnout o podrobení těchto regionálních stropů postupným ročním úpravám v souladu s maximálně třemi předem stanovenými ročními kroky a objektivními a nediskriminačními kritérii, jako jsou zemědělský potenciál a environmentální kritéria.

4.   Pokud se členský stát uplatňující odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku rozhodne nepoužít článek 47, upraví hodnotu platebních nároků v každém ze svých regionů do míry nezbytně nutné pro respektování platných regionálních stropů. Za tímto účelem jsou platební nároky předmětem lineárních snížení nebo zvýšení jejich hodnoty. Celkové snížení hodnoty platebních nároků podle tohoto odstavce je omezeno do 10 % jejich původní hodnoty.

5.   Pokud se členský stát rozhodne uplatňovat článek 45 i tento článek, jsou snížení hodnoty platebních nároků uvedená v odstavci 4 tohoto článku zohledněna při výpočtu mezních hodnot stanovených v čl. 45 odst. 2 druhém pododstavci.

Článek 47

Regionalizace režimu jednotné platby

1.   V řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozdělit maximálně 50 % regionálního stropu stanoveného v souladu s článkem 46 mezi všechny zemědělce, jejichž zemědělské podniky jsou umístěny v dotyčném regionu, včetně zemědělců, kteří nejsou držiteli platebních nároků.

2.   Zemědělci obdrží platební nároky, jejichž jednotková hodnota se vypočítá vydělením odpovídající části regionálního stropu stanoveného v souladu s článkem 46 počtem hektarů, na něž lze poskytnout podporu, stanovených na regionální úrovni.

Hodnota těchto platebních nároků se zvýší v případech, kdy před použitím tohoto článku je zemědělec držitelem platebních nároků. Za tím účelem se regionální jednotková hodnota každého z platebních nároků zemědělce zvýší o částku vypočtenou na základě celkové hodnoty platebních nároků, které zemědělec držel k datu stanovenému dotčeným členským státem. Tato zvýšení se vypočítají v rámci zbývající části regionálního stropu po použití odstavce 1 tohoto článku.

3.   Počet platebních nároků na zemědělce se musí rovnat počtu hektarů, které zemědělec ohlásí v roce použití režimu jednotné platby na regionální úrovni podle čl. 46 odst. 1 v souladu s čl. 34 odst. 2, s výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností.

4.   Platební nároky, které zemědělci nedrželi před rozdělením podle odstavců 1 a 2, se zrušují a nahrazují novými nároky podle odstavce 3.

Článek 48

Revize platebních nároků

1.   V řádně odůvodněných případech mohou členské státy, které uplatňují článek 47, v souladu s obecnými zásadami práva Společenství rozhodnout, že v roce následujícím po uplatnění režimu jednotné platby na regionální úrovni podle čl. 46 odst. 1 přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků podle tohoto oddílu.

Má-li se toto rozhodnutí použít od roku 2010, musí být přijato do 1. srpna 2009. V ostatních případech se přijme do 1. srpna 2010.

Pro účely prvního pododstavce mohou být tyto platební nároky předmětem postupných ročních úprav podle objektivních a nediskriminačních kritérií. Pokud v důsledku úpravy dojde ke snížení hodnoty platebních nároků, provede se tato úprava prostřednictvím alespoň dvou předem stanovených ročních kroků.

2.   V řádně odůvodněných případech mohou členské státy, které v souladu s oddílem 1 kapitoly 5 nebo s kapitolou 6 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 zavedly režim jednotné platby, v souladu s obecnými zásadami práva Společenství rozhodnout, že v roce 2010 nebo po něm přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků.

Má-li se toto rozhodnutí použít od roku 2010, přijme se do 1. srpna 2009. V ostatních případech se přijme do 1. srpna 2010.

Pro účely prvního pododstavce jsou tyto platební nároky předmětem postupných ročních úprav podle objektivních a nediskriminačních kritérií. Pokud v důsledku úpravy dojde ke snížení hodnoty platebních nároků, provede se tato úprava prostřednictvím alespoň tří předem stanovených ročních kroků

První pododstavec se použije, aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá členskými státy na základě čl. 63 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003. Dotyčné členské státy se mohou odchýlit od minimálního počtu kroků stanovených v prvním pododstavci a od limitů stanovených v odstavci 3 tohoto článku.

3.   V žádném z těchto ročních kroků uvedených v odstavcích 1 a 2 nepřekročí snížení hodnoty jakéhokoli platebního nároku 50 % rozdílu mezi svou počáteční a konečnou hodnotou. Pokud je snížení hodnoty nižší než 10 % počáteční hodnoty, mohou členské státy použít méně než tři kroky.

4.   Členské státy mohou rozhodnout, že použijí odstavce 1, 2 a 3 na vhodné zeměpisné úrovni, která se stanoví podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jakými jsou jejich institucionální nebo správní struktura nebo zemědělský potenciál.

Článek 49

Travní porosty

Při použití článku 47 mohou členské státy v mezích regionálního stropu stanoveného podle článku 46 nebo jeho části na základě objektivních a nediskriminačních kritérií stanovit různé jednotkové hodnoty platebních nároků, které mají být přiznány zemědělcům podle čl. 47 odst. 1:

a)	pro hektary travních porostů ke dni stanovenému pro podání žádostí o podporu na plochu pro rok 2008 a pro jakýkoli jiný hektar, na který lze poskytnout podporu; nebo

b)	pro hektary stálých pastvin ke dni stanovenému pro podání žádostí o podporu na plochu pro rok 2008 a pro jakýkoli jiný hektar, na který lze poskytnout podporu.

Článek 50

Podmínky týkající se platebních nároků stanovených podle tohoto oddílu

1.   Platební nároky stanovené v souladu s tímto oddílem, s oddílem 1 kapitoly 5 nebo s kapitolou 6 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 se mohou převést nebo využít ve stejném regionu nebo mezi regiony pouze tehdy, je-li hodnota platebních nároků na hektar stejná.

2.   Nestanoví-li tento oddíl jinak, použijí se ostatní ustanovení této hlavy.

Oddíl 2

Částečné provádění

Článek 51

Obecná ustanovení

1.   Členské státy, které podle oddílu 2 kapitoly 5 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 poskytly platby v odvětví skopového a kozího masa nebo platby na hovězí a telecí maso, mohou do 1. srpna 2009 rozhodnout, že budou tyto platby podle podmínek stanovených v tomto oddíle nadále poskytovat. Mohou rovněž rozhodnout, že část složky jejich vnitrostátních stropů, která má být použita na poskytování těchto plateb, bude stanovena na nižší úrovni, než jak bylo rozhodnuto podle čl. 64 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003. Nepřijme-li členský stát toto rozhodnutí, budou platby od roku 2010 v souladu s článkem 66 tohoto nařízení začleněny do režimu jednotné platby.

V případě plateb na hovězí a telecí maso podle čl. 53 odst. 2 tohoto nařízení mohou členské státy rovněž do 1. srpna 2010 rozhodnout, že tyto platby neposkytnou, a od roku 2011 je v souladu s článkem 66 tohoto nařízení začlenit do režimu jednotné platby.

Pokud členský stát vyloučil všechny platby na ovoce a zeleninu nebo část těchto plateb z režimu jednotné platby podle článku 68b nařízení (ES) č. 1782/2003, může:

a)	od roku 2010 poskytovat platby na ovoce a zeleninu za podmínek stanovených v tomto oddíle a v souladu s rozhodnutím přijatými na základě čl. 68b odst. 1 a 2 nebo čl. 143bc odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1782/2003; nebo

b)	do 1. srpna 2009 rozhodnout o začlenění plateb pro ovoce a zeleninu vyloučených z režimu jednotné platby podle článku 68b nařízení (ES) č. 1782/2003 do režimu jednotné platby v souladu s článkem 66 tohoto nařízení; nebo

c)	do 1. srpna 2009 rozhodnout o poskytnutí přechodné platby na ovoce a zeleninu za podmínek stanovených v tomto oddíle a na nižší úrovni, než je úroveň, o níž bylo rozhodnuto při použití článku 68b nařízení (ES) č. 1782/2003.

Nové členské státy, které používaly režim jednotné platby na plochu, mohou při zavádění režimu jednotné platby rozhodnout, že poskytnou platby uvedené v prvním odstavci podle podmínek stanovených v tomto oddíle. V případě přechodné platby na ovoce a zeleninu nepoužijí nové členské státy, které nepoužily článek 143bc nařízení (ES) č. 1782/2003, článek 54 tohoto nařízení. Pokud jde o přechodnou platbu na ovoce a zeleninu, nové členské státy dále případně zohlední čl. 128 odst. 3 tohoto nařízení.

2.   Komise na základě volby každého členského státu stanoví postupem podle čl. 141 odst. 2 strop pro každou z přímých plateb uvedených v článcích 52, 53 a 54.

Tento strop se rovná složce každého typu přímé platby ve vnitrostátních stropech uvedených v článku 40, vynásobené procenty snížení uplatněnými členskými státy v souladu s články 52, 53 a 54.

Článek 52

Platby na skopové a kozí maso

Členské státy mohou zadržet až 50 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 40 tohoto nařízení, která odpovídá platbám v odvětvích skopového a kozího masa uvedeným v příloze VI nařízení (ES) č. 1782/2003. V tomto případě vyplácejí zemědělcům dodatečnou platbu na ročním základě.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří chovají ovce a kozy, za podmínek stanovených v oddíle 10 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení a v rámci stropu stanoveného podle čl. 51 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 53

Platby na hovězí a telecí maso

1.   Členské státy, které použily čl. 68 odst. 2 písm. a) bod i) nařízení (ES) č. 1782/2003 a nové členské státy, které použily režim jednotné platby na plochu, mohou zadržet část složky nebo celou složku vnitrostátních stropů uvedených v článku 40 tohoto nařízení, která odpovídá prémii na krávu bez tržní produkce mléka uvedené v příloze VI nařízení (ES) č. 1782/2003. V těchto případech vyplácejí zemědělcům dodatečnou platbu na ročním základě.

Dodatečná platba se poskytuje pro zachování stáda krav bez tržní produkce mléka za podmínek stanovených v oddíle 11 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení a v rámci stropu stanoveného podle čl. 51 odst. 2 tohoto nařízení.

2.   V letech 2010 a 2011 mohou členské státy, které použily čl. 68 odst. 1, čl. 68 odst. 2 písm. a) bod ii) nebo čl. 68 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1782/2003, a nové členské státy, které použily režim jednotné platby na plochu, zadržet část složky nebo celou složku vnitrostátních stropů uvedených v článku 40 tohoto nařízení, která odpovídá porážkové prémii na telata, porážkové prémii na skot jiný, než jsou telata, nebo zvláštní prémii na chov skotu samčího pohlaví. V těchto případech vyplácejí zemědělcům dodatečnou platbu. Dodatečné platby se poskytnou na porážku telat, na porážku skotu jiného, než jsou telata, a na chov skotu samčího pohlaví za podmínek stanovených v oddíle 11 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení a v rámci stropu stanoveného v souladu s čl. 51 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 54

Přechodné platby na ovoce a zeleninu

1.   Členské státy mohou do 31. prosince 2011 zadržet až 50 % složek vnitrostátních stropů uvedených v článku 40, které odpovídají podpoře pro produkci rajčat.

V tomto případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 51 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát zemědělcům dodatečnou platbu na ročním základě.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří produkují rajčata za podmínek stanovených v oddílu 8 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení.

2.   Členské státy mohou zadržet:

a)

do 31. prosince 2010 až 100 % složky vnitrostátních stropů podle článku 40 tohoto nařízení odpovídající podpoře pro produkci ovoce a zeleniny, kromě jednoletých plodin uvedených v třetím pododstavci, které jsou dodávány ke zpracování a na něž lze poskytnout podporu v rámci režimů podpor stanovených v nařízeních (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 2202/96; a

b)

od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2012 až 75 % složky vnitrostátních stropů podle článku 40 tohoto nařízení odpovídající podpoře pro produkci ovoce a zeleniny, kromě jednoletých plodin uvedených v třetím pododstavci tohoto odstavce, které jsou dodávány ke zpracování a na něž lze poskytnout podporu v rámci režimů podpor stanovených v nařízení Rady (ES) č. 2201/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhů s produkty zpracovanými z ovoce a zeleniny (27) a nařízení Rady (ES) č. 2202/96 ze dne 28. října 1996, kterým se stanoví režim podpor Společenství pro producenty některých citrusových plodů (28).

V tomto případě a v rámci stropu stanoveného v souladu s čl. 51 odst. 2 tohoto nařízení vyplatí dotyčný členský stát zemědělcům dodatečnou platbu na ročním základě.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří produkují jeden nebo více z následujících druhů ovoce a zeleniny, jak stanoví daný členský stát, za podmínek stanovených v oddíle 8 kapitoly 1 hlavy IV:

a)	čerstvé fíky,

b)	čerstvé citrusové plody,

c)	stolní hrozny,

d)

hrušky,

e)	broskve a nektarinky a

f)	švestky odrůdy „d'Ente“.

3.   Složky vnitrostátních stropů podle odstavců 1 a 2 jsou stanoveny v příloze X.

KAPITOLA 3

Provádění v nových členských státech, které používaly režim jednotné platby na plochu

Článek 55

Zavedení režimu jednotné platby v členských státech, které používaly režim jednotné platby na plochu

1.   Není-li v této kapitole stanoveno jinak, použije se tato hlava na nové členské státy, které používaly režim jednotné platby na plochu podle kapitoly 2 hlavy V.

Článek 41 a oddíl 1 kapitoly 2 se nepoužijí.

2.   Každý nový členský stát, který používal režim jednotné platby na plochu, přijme rozhodnutí uvedená v čl. 51 odst. 1 a čl. 69 odst. 1 do 1. srpna roku předcházejícího roku, ke kterému poprvé použije režim jednotné platby.

3.   Každý nový členský stát, s výjimkou Bulharska a Rumunska, který používal režim jednotné platby na plochu, může stanovit, že kromě podmínek pro poskytování podpory stanovených v čl. 34 odst. 2 se „hektarem, na který lze poskytnout podporu,“ rozumí jakákoli zemědělská plocha zemědělského podniku, která byla k 30. červnu 2003 udržována v dobrém zemědělském stavu, bez ohledu na to, zda byla k tomuto dni využívána k produkci.

Článek 56

Žádost o podporu

1.   Zemědělci zažádají o podporu v rámci režimu jednotné platby do určitého data, které stanoví nové členské státy, avšak nejpozději do 15. května.

2.   S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností se platební nároky přiznají pouze těm zemědělcům, kteří požádali o režim jednotné platby do 15. května prvního roku uplatňování režimu jednotné platby

Článek 57

Vnitrostátní rezerva

1.   Každý nový členský stát provede lineární procentní snížení svého vnitrostátního stropu uvedeného v článku 40 s cílem vytvořit vnitrostátní rezervu.

2.   Nové členské státy použijí vnitrostátní rezervu k přiznání platebních nároků zemědělcům, kteří se ocitli ve zvláštní situaci, již Komise určí postupem uvedeným v čl. 141 odst. 2., a toto přiznání proběhne podle objektivních kritérií a tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže.

3.   Během prvního roku používání režimu jednotné platby mohou nové členské státy použít vnitrostátní rezervu k přiznání platebních nároků zemědělcům v určitých odvětvích, kteří se ocitli ve zvláštní situaci v důsledku přechodu k režimu jednotné platby, a učiní tak podle objektivních kritérií a tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže.

4.   Nové členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu k přiznání platebních nároků zemědělcům, kteří začali vykonávat zemědělskou činnost po 1. lednu prvního roku uplatňování režimu jednotné platby, a kteří neobdrželi v daném roce žádnou přímou platbu, a učiní tak podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže.

5.   Nové členské státy, které nepoužijí čl. 68 odst. 1 písm. c), mohou použít vnitrostátní rezervu ke stanovení platebních nároků pro zemědělce v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a rozvoje, které se týkají té či oné formy veřejné intervence, s cílem zabránit opouštění zemědělské půdy a vyrovnat zemědělcům zvláštní nevýhody, jimž jsou vystaveni v uvedených oblastech, a učiní tak podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže.

6.   Pro účely odstavců 2 až 5 mohou členské státy zvýšit jednotkovou hodnotu platebních nároků, jejichž držitelem je dotyčný zemědělec, až do výše 5 000 EUR nebo mohou dotyčnému zemědělci přiznat nové platební nároky.

7.   Nové členské státy provedou lineární snížení platebních nároků, pokud jejich vnitrostátní rezerva není dostačující k pokrytí případů uvedených v odstavcích 2, 3 a 4.

Článek 58

Regionální rozdělení vnitrostátních stropů uvedených v článku 40

1.   Nové členské státy mohou použít režim jednotné platby na regionální úrovni.

2.   Nové členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií.

3.   Nový členský stát případně podle objektivních a nediskriminačních kritérií dále rozdělí mezi regiony částky vnitrostátního stropu podle článku 40 po snížení podle článku 57.

Článek 59

Stanovení platebních nároků

1.   Zemědělci obdrží platební nároky, jejichž jednotková hodnota se vypočítá vydělením částky příslušného stropu uvedeného v článku 40 po snížení stanoveném v článku 57 počtem platebních nároků stanovených na vnitrostátní úrovni v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

2.   S výjimkou případů vyšší moci nebo mimořádných okolností se počet platebních nároků na jednoho zemědělce rovná počtu hektarů, které zemědělec ohlásí v souladu s čl. 35 odst. 1 za první rok používání režimu jednotné platby.

3.   S výjimkou případů vyšší moci nebo mimořádných okolností mohou nové členské státy odchylně od odstavce 2 rozhodnout, že počet platebních nároků na jednoho zemědělce se rovná ročnímu průměru všech hektarů, které v průběhu jednoho roku nebo více let reprezentativního období stanoveného členských státem, avšak nejpozději do roku 2008, založily nárok na jednotnou platbu na plochu.

Nicméně pokud zemědělec začal vykonávat zemědělskou činnost během reprezentativního období, vypočítá se průměrný počet hektarů na základě plateb poskytnutých v kalendářním roce nebo kalendářních letech, během nichž vykonával zemědělskou činnost.

Článek 60

Zemědělci s hektary, na něž nelze poskytnout podporu

Zemědělci, který vykonává činnost v odvětví hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků nebo v odvětví skopového a kozího masa, a jenž má nárok na obdržení platebních nároků podle čl. 57 odst. 3 a článku 59, pro které v prvním roce provádění režimu jednotné platby nemá hektary, na něž lze poskytnout podporu, se přidělí zvláštní nároky podle článku 44 nepřesahující 5 000 EUR na nárok.

Článek 61

Travní porosty

Nové členské státy rovněž mohou podle objektivních a nediskriminačních kritérií stanovit v mezích regionálního stropu podle článku 58 nebo jeho části různé jednotkové hodnoty platebních nároků, které mají být přiznány zemědělcům podle čl. 59 odst. 1:

a)	pro hektary travních porostů stanovené ke dni 30. června 2008 a pro jakýkoli jiný hektar, na který lze poskytnout podporu; nebo

b)	pro hektary stálých pastvin stanovené ke dni 30. června 2008 a pro jakýkoli jiný hektar, na který lze poskytnout podporu.

Článek 62

Podmínky týkající se platebních nároků

1.   Platební nároky přiznané podle této kapitoly se mohou převést ve stejném regionu nebo mezi regiony pouze tehdy, jsou-li v nich nároky na hektar stejné.

2.   Nové členské státy mohou v souladu s obecnou zásadou práva Společenství rozhodnout, že sblíží hodnoty platebních nároků stanovených podle této kapitoly. Toto rozhodnutí se přijme do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku použití režimu jednotné platby.

Za účelem použití prvního pododstavce podléhají platební nároky každoročním postupným úpravám podle objektivních a nediskriminačních kritérií a prostřednictvím předem stanovených ročních kroků.

3.   S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností může zemědělec převést své platební nároky bez půdy teprve poté, co ve smyslu článku 34 aktivoval alespoň 80 % svých platebních nároků během nejméně jednoho kalendářního roku nebo poté, co se dobrovolně vzdal všech platebních nároků, které nevyužil během prvního roku použití režimu jednotné platby, ve prospěch vnitrostátní rezervy.

KAPITOLA 4

Začlenění podpory vázané na produkci do režimu jednotné platby

Článek 63

Začlenění podpory vázané na produkci do režimu jednotné platby

1.   Od roku 2010 začlení členské státy podporu, která je k dispozici v rámci režimů podpory vázané na produkci uvedených v příloze XI, do režimu jednotné platby v souladu s pravidly stanovenými v článcích 64, 65, 66 a 67.

2.   Odchylně od odstavce 1:

a)

členské státy, které zavedly režim jednotné platby podle kapitol 1 až 4 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003, mohou rozhodnout o použití celé podpory nebo části podpory uvedené v odstavci 1 za účelem stanovení platebních nároků nebo zvýšení hodnoty platebních nároků na základě druhu zemědělských činností, které zemědělci vykonávali v průběhu jednoho roku nebo více let v období let 2005 až 2008 a v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii, jako jsou zemědělský potenciál nebo environmentální kritéria;

b)

členské státy, které zavedly režim jednotné platby v souladu s oddílem 1 kapitoly 5 nebo s kapitolou 6 hlavy III nařízení (ES) 1782/2003, nebo v případě, že využily možnosti stanovené v článku 47 tohoto nařízení, mohou rozhodnout o použití celé podpory nebo části podpory uvedené v odstavci 1 za účelem zvýšení hodnoty všech platebních nároků prostřednictvím doplňkové částky odpovídající zvýšení regionálního stropu vyděleného celkovým počtem platebních nároků. Členské státy mohou rovněž rozlišit zvýšení hodnoty platebních nároků tak, že vezmou v úvahu kritéria uvedená v čl. 64 odst. 1 tohoto nařízení nebo na základě druhu zemědělských činností, které zemědělci vykonávali v průběhu jednoho roku nebo více let v období let 2005 až 2008 a v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii, jako jsou zemědělský potenciál nebo environmentální kritéria.

3.   Pokud členský stát využije odchylku podle odst. 2 písm. a), přijme odpovídající opatření s cílem zajistit, že zemědělci, kteří byli příjemci podpory podle odstavce 1 nejsou vyloučeni z režimu jednotné platby. Zejména zajistí, aby celková podpora, kterou zemědělec obdrží po začlenění režimů podpory vázané na produkci uvedených v odstavci 1 do režimu jednotné platby, nebyla nižší, než 75 % průměrné roční podpory, kterou zemědělec obdržel v rámci všech přímých plateb v průběhu příslušných referenčních období uvedených v článcích 64, 65 a 66.

Článek 64

Začlenění podpory vázané na produkci, která je vyloučena z režimu jednotné platby

1.   Částky uvedené v příloze XII, které byly k dispozici pro podporu vázanou na produkci v rámci režimů podle bodů 1 a 2 přílohy XI, rozdělí členské státy mezi zemědělce v dotčených odvětvích v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii zejména s přihlédnutím k podpoře, kterou uvedení zemědělci obdrželi přímo nebo nepřímo v rámci příslušných režimů podpory v průběhu jednoho roku nebo více let v období let 2005 až 2008. V případě režimů pro bramborový škrob uvedených v bodech 1 a 2 přílohy XI mohou členské státy v daném roce rozdělit částky dostupné v těchto režimech s přihlédnutím k množstvím brambor, na která se vztahují smlouvy o pěstování uzavřené mezi producentem brambor a podnikem vyrábějícím bramborový škrob v mezích kvót přidělených v daném roce takovému podniku, podle článku 84a nařízení (ES) č. 1234/2007.

2.   Členské státy zvýší hodnotu platebních nároků, jejichž držiteli jsou příslušní zemědělci, na základě částek vyplývajících z použití odstavce 1.

Zvýšení hodnoty jednotlivých nároků na jednoho zemědělce se vypočítá vydělením částek uvedených v prvním pododstavci počtem platebních nároků každého dotčeného zemědělce.

Pokud však zemědělec v dotyčném odvětví nedrží žádný platební nárok, jsou mu přiznány platební nároky:

a)	jejichž počet se rovná počtu hektarů, které ohlásí v souladu s čl. 35 odst. 1 pro rok, kdy dojde k začlenění režimu podpory vázané na produkci do režimu jednotné platby;

b)	jejichž hodnota se určí vydělením částky vyplývající z prvního pododstavce počtem hektarů stanoveným v souladu s písmenem a) tohoto pododstavce.

3.   Pokud je však částka na režim podpory nižší než 250 000 EUR, může příslušný členský stát rozhodnout, že tyto částky nerozdělí a doplní je do vnitrostátní rezervy.

Článek 65

Začlenění podpory vázané na produkci, která je částečně vyloučena z režimu jednotné platby

Částky, které byly k dispozici pro podporu vázanou na produkci v rámci režimů podle bodu 3 přílohy XI, rozdělí členské státy mezi zemědělce v dotčených odvětvích úměrně k podpoře, kterou tito zemědělci obdrželi v rámci příslušných režimů podpory během příslušného referenčního období uvedeného v nařízení (ES)č. 1782/2003.

Členské státy mohou nicméně zvolit aktuálnější reprezentativní období v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii a v případě, že členský stát zavedl režim jednotné platby v souladu s oddílem 1 kapitoly 5 nebo s kapitolou 6 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 či využívá možnosti stanovené v článku 47 tohoto nařízení v souladu s čl. 63 odst. 2.

Členské státy zvýší hodnotu platebních nároků dotčených zemědělců nebo přiznají platební nároky v souladu s čl. 64 odst. 2 tohoto nařízení.

Pokud by zemědělec, který obdržel platby podle článků 67 a 68 nařízení (ES) č. 1782/2003, měl nárok na obdržení platebních nároků podle tohoto článku, pro které v roce začlenění režimu podpory vázané na produkci do režimu jednotné platby nemá hektary, na něž lze poskytnout podporu, nebo pokud jeho platební nárok na hektar přesahuje částku 5 000 EUR, přidělí se mu zvláštní nároky podle článku 44 nepřesahující 5 000 EUR na nárok.

Článek 66

Nepovinné začlenění podpory vázané na produkci, která je částečně vyloučena z režimu jednotné platby

Pokud členský stát:

a)	nepřijme rozhodnutí podle čl. 51 odst. 1 prvního pododstavce;

b)	rozhodne, že podle čl. 51 odst. 1 druhého pododstavce neposkytne od roku 2011 platby na hovězí a telecí maso podle čl. 53. odst. 2; nebo

c)	rozhodne, že podle čl. 51 odst. 1 třetího pododstavce neposkytne platby na ovoce a zeleninu,

začlení se částky, které byly k dispozici pro podporu vázanou na produkci v rámci režimů uvedených v bodě 4 přílohy XI, do režimu jednotné platby v souladu s článkem 65.

Článek 67

Pokročilé začlenění podpory vázané na produkci do režimu jednotné platby

Členské státy mohou do 1. srpna 2009 rozhodnout, že v roce 2010 nebo 2011 začlení podporu pro osivo podle oddílu 5 hlavy IV a režimy uvedené v bodě 1 přílohy XI do režimu jednotné platby, s výjimkou zvláštní prémie na jakost pro pšenici tvrdou. Komise pak postupem podle čl. 141 odst. 2 upraví vnitrostátní stropy uvedené v článku 40 tak, že pro příslušný režim podpory přičte částky z přílohy XII.

KAPITOLA 5

Zvláštní podpora

Článek 68

Obecná pravidla

1.   Členské státy mohou poskytnout zvláštní podporu zemědělcům za podmínek stanovených v této kapitole:

a)

pro: i) zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí, ii) zlepšení jakosti zemědělských produktů, iii) zlepšení uvádění zemědělských produktů na trh, iv) používání vyšších standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, v) zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody;

b)	na vyrovnání zvláštních nevýhod, které ovlivňují zemědělce v odvětví mléka a mléčných výrobků, hovězího a telecího masa, skopového a kozího masa a v odvětví rýže v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech nebo v uvedených odvětvích pro ekonomicky citlivé druhy zemědělské činnosti;

c)	v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a rozvoje, aby nedocházelo k opouštění půdy a aby se vyrovnaly zvláštní nevýhody zemědělců v těchto oblastech;

d)	ve formě příspěvků na pojistné pro pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin v souladu s podmínkami stanovenými v článku 70;

e)	prostřednictvím vzájemných fondů pro nákazy zvířat a choroby rostlin a ekologické katastrofy v souladu s podmínkami stanovenými v článku 71.

2.   Podpora podle odst. 1 písm. a) může být poskytnuta pouze pokud:

a)

v případě zvláštních zemědělských činností podle odst. 1 písm. a) bodu v): i) splňuje požadavky stanovené v čl. 39 odst. 3 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1698/2005, a pouze na úhradu skutečně vzniklých dodatečných nákladů a ztráty příjmů za účelem splnění daného cíle; a ii) byla schválena Komisí;

b)

v případě zlepšení jakosti zemědělských produktů uvedené v odst. 1 písm. a) bodě ii) je v souladu s nařízením Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality (29), nařízením Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (30), nařízením Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (31) a kapitolou 1 hlavy II části II nařízení (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007;

c)

v případě zlepšení uvádění zemědělských produktů na trh uvedeného v odst. 1 písm. a) bodě iii) splňuje kritéria stanovená v článcích 2 až 5 nařízení Rady (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (32).

3.   Podporu podle odst. 1 písm. b) tohoto článku lze poskytnout pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce.

Pro odvětví skopového a kozího masa a odvětví hovězího a telecího masa, použije-li se tato podpora společně s podporou poskytnutou podle článků 52 a 53, nepřesáhne celková úroveň finanční rámec podpory získané po použití maximálního procentního zadržení podle článků 67 a 68 nařízení (ES) č. 1782/2003.

Pro odvětví rýže lze podporu uvedenou v odst. 1 písm. b) tohoto článku poskytnout až od kalendářního roku, ve kterém členský stát začlení zvláštní platbu pro rýži stanovenou v oddíle 1 kapitoly I hlavy IV do režimu jednotné platby.

4.   Podpora uvedená:

a)	v odst. 1 písm. a) a d) tohoto článku má formu ročních dodatečných plateb;

b)	v odst. 1 písm. b) tohoto článku má formu ročních dodatečných plateb, např. plateb podle počtu zvířat nebo prémií na travní porosty;

c)	v odst. 1 písm. c) tohoto článku má formu zvýšení jednotkové hodnoty nebo počtu platebních nároků zemědělce;

d)	v odst. 1 písm. e) tohoto článku má formu vyrovnávacích plateb podle článku 71.

5.   Převod platebních nároků se zvýšenými jednotkovými hodnotami a převod dodatečných platebních nároků podle odst. 4 písm. c) může být povolen, pouze pokud převedené nároky doprovází převod odpovídajícího počtu hektarů.

6.   Veškerá podpora poskytnutá podle odstavce 1 musí být v souladu s dalšími opatřeními a politikami Společenství.

7.   Komise postupem podle čl. 141 odst. 2 stanoví podmínky pro souhlas Komise uvedený v odst. 2 písm. a) bodě ii) tohoto článku a podmínky pro poskytnutí podpory uvedené v tomto oddíle, zejména za účelem zajištění soudržnosti s jinými opatřeními a politikami Společenství a zabránění kumulaci podpor.

8.   Do 1. srpna 2011 mohou členské státy, které učinily rozhodnutí podle čl. 69 odst. 1, toto rozhodnutí přezkoumat a rozhodnout, že od roku 2012:

a)	upraví částky pro financování podpory uvedené v této kapitole, a to v mezích článku 69;

b)	ukončí používání zvláštní podpory podle této kapitoly.

Komise postupem podle čl. 141 odst. 2 stanoví odpovídající strop pro tuto podporu v závislosti na rozhodnutí, které každý členský stát učiní podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

Pokud se členský stát rozhodne ukončit uplatňování této kapitoly nebo pokud sníží částky používané na její financování, použije se čl. 72 odst. 2.

Článek 69

Finanční ustanovení pro zvláštní podporu

1.   Členské státy mohou do 1. srpna roku 2009, 1. srpna 2010 nebo 1. srpna 2011 rozhodnout, že od roku následujícího po tomto rozhodnutí využijí na zvláštní podporu podle čl. 68 odst. 1 až 10 % svých vnitrostátních stropů uvedených v článku 40, nebo v případě Malty částku 2 000 000 EUR.

2.   Členské státy mohou uplatnit 10 % zadržení na odvětvovém základě tak, že zadrží až 10 % složky svých vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 nařízení (ES) č. 1782/2003 odpovídající jakémukoli odvětví uvedenému v příloze VI uvedeného nařízení. Zadržené finanční prostředky mohou být použity pouze k uplatnění podpory uvedené v čl. 68 odst. 1 tohoto nařízení v odvětvích, jichž se toto zadržení týká.

3.   Komise postupem podle čl. 141 odst. 2 stanoví odpovídající strop pro tuto podporu v závislosti na rozhodnutí, které každý členský stát učiní podle odstavce 1 v souvislosti s částkou vnitrostátního stropu, která má být použita.

Jedině pro účely zajištění souladu s vnitrostátními stropy podle čl. 40 odst. 2 se částky použité na poskytnutí podpory uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. c) odečtou od vnitrostátního stropu uvedeného v čl. 40 odst. 1. Počítají se jako přidělené platební nároky.

4.   Podpora stanovená v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodech i), ii), iii) a iv) a písm. b) a e) je omezena na 3,5 % vnitrostátních stropů uvedených v článku 40, nebo v případě Malty na částku 2 000 000 EUR podle čl. 69 odst. 1 tohoto nařízení za účelem využití zejména k financování opatření uvedených v čl. 68 odst. 1 písm. b) v odvětví mléka a mléčných výrobků.

Členské státy mohou stanovit další omezení na jednotlivá opatření.

5.   Odchylně od odstavce 4 se v průběhu kalendářních let 2010 až 2013 v těch členských státech, které poskytly podporu s ohledem na krávy bez tržní produkce mléka v souladu s článkem 69 nařízení (ES) č. 1782/2003, přičemž neuplatnily možnost stanovenou v čl. 68 odst. 2 písm. a) bodu i) uvedeného nařízení, se omezení uvedené v odstavci 4 stanoví ve výši 6 % jejich vnitrostátního stropu uvedeného v článku 40. V členských státech, v nichž je více než 60 % produkce mléka umístěno severně od 62. rovnoběžky, se toto omezení stanoví ve výši 10 % vnitrostátního stropu uvedeného v článku 40.

Avšak jakákoli podpora překračující 3,5 % vnitrostátního stropu uvedeného v článku 40 se využívá výhradně na financování opatření uvedených v čl. 68 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení v odvětví mléka a mlékárenských výrobků a v odvětvích hovězího a telecího masa.

Komise předloží Radě zprávu o uplatňování tohoto odstavce do 31. prosince 2013.

6.   Členské státy získají finanční prostředky potřebné pro podporu podle:

a)	čl. 68 odst. 1 využitím částky, kterou vypočte Komise v souladu s odstavcem 7 tohoto článku a stanoví postupem podle čl. 141 odst. 2 nebo

b)	čl. 68 odst. 1 písm. a), b), c) a d) provedením lineárního snížení hodnot platebních nároků přiznaných zemědělcům nebo přímých plateb podle článků 52 a 53 nebo vnitrostátní rezervy;

c)	čl. 68 odst. 1 písm. e) případným provedením lineárního snížení hodnoty jedné nebo více plateb, které mají být poskytnuty příjemcům příslušných plateb v souladu s touto hlavou a v rámci omezení uvedených v odstavcích 1 a 4.

Jedině pro účely zajištění souladu s vnitrostátními stropy podle čl. 40 odst. 2, v případě, že členský stát využije možnosti stanovené v bodě a) prvním pododstavci tohoto odstavce, se uvedená částka nepočítá jako součást stropů určených podle odstavce 3 tohoto článku.

7.   Částky podle odst. 6 písm. a) tohoto článku se rovnají rozdílu mezi:

a)	vnitrostátními stropy stanovenými v příloze VIII nebo příloze VIIIa nařízení (ES) č. 1782/2003 pro rok 2007 po použití čl. 10 odst. 1 uvedeného nařízení a čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 378/2007 a sníženými o 0,5 %; a

b)	rozpočtovým čerpáním režimu jednotné platby pro rozpočtový rok 2008 a platbami uvedenými v hlavě III kapitole 5 oddílech 2 a 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 s ohledem na platby v souvislosti se sníženým stropem pro rok 2007 uvedeným v písmenu a) tohoto pododstavce.

V žádném případě nesmí tato částka překročit 4 % stropu uvedeného v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce.

Pro nové členské státy, které v roce 2007 uplatnily režim jednotné platby, se tato částka vynásobí koeficientem 1,75 v roce 2010, 2 v roce 2011, 2,25 v roce 2012 a 2,5 od roku 2013 dále.

Komise na žádost členského státu přezkoumá stanovené částky postupem podle čl. 141 odst. 2 tohoto nařízení a na základě prováděcích pravidel, která se stanoví stejným postupem.

Použitím těchto částek členskými státy není dotčeno uplatnění článku 8 tohoto nařízení.

8.   Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 tohoto článku, v čl. 68 odst. 8 a čl. 131 odst. 1 stanoví opatření, která se použijí, a zahrne veškerá další prováděcí ujednání týkající se uplatnění této kapitoly včetně popisu podmínek požadovaných pro poskytnutí podpory pro opatření, která se mají uplatnit, danou částku a finanční prostředky, které je třeba získat.

9.   Nové členské státy mohou rozhodnout, že odstavce 1, 2, 4, 5 a 6 tohoto článku a čl. 131 odst. 1 použijí na základě svých vnitrostátních stropů:

a)	stanovených pro rok 2016 v případě Bulharska a Rumunska;

b)	stanovených pro rok 2013 v případě ostatních nových členských států.

V takovém případě se článek 132 nepoužije na opatření přijatá v souladu s tímto článkem.

Článek 70

Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin

1.   Členské státy mohou poskytnout finanční příspěvky na pojistné pro pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin proti hospodářským ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy a nákazami zvířat nebo chorobami rostlin nebo napadením škůdci.

Pro účely tohoto článku se:

a)	„nepříznivými klimatickými jevy“ rozumějí klimatické podmínky, které mohou být přirovnány k přírodní katastrofě, jako je mráz, krupobití, námraza, déšť nebo sucho;

b)	„nákazami zvířat“ rozumějí nákazy uvedené na seznamu nákaz zvířat vypracovaného Světovou organizací pro zdraví zvířat nebo v příloze rozhodnutí Rady 90/424/EHS;

c)	„hospodářskými ztrátami“ rozumějí jakékoli dodatečné náklady vzniklé zemědělci v důsledku výjimečných opatření, která přijal s cílem snížit dodávky na daný trh, nebo jakákoli značná ztráta v produkci;

2.   Finanční příspěvek lze poskytnout pouze na ztráty způsobené nepříznivým klimatickým jevem, nákazou zvířat nebo chorobou rostlin či napadením škůdci, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce zemědělce v předcházejícím tříletém období nebo dle tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.

3.   Finanční příspěvek poskytnutý na zemědělce nesmí být vyšší než 65 % požadovaného pojistného.

Členské státy mohou omezit částku pojistného, na které lze poskytnout finanční příspěvek, použitím příslušných stropů.

4.   Pojištění úrody nebo hospodářských zvířat nebo plodin je k dispozici pouze tehdy, pokud výskyt nepříznivého klimatického jevu nebo nákazy zvířat nebo choroby rostlin nebo napadení škůdci úředně uznal příslušný orgán dotyčného členského státu.

Členské mohou ve vhodných případech předem stanovit kritéria, na jejichž základě lze toto úřední uznání považovat za udělené.

5.   Pojistné plnění představuje náhradu maximálně za celkové náklady spojené s nahrazením ztrát podle odstavce 1 a nevyžaduje ani neurčuje druh nebo množství budoucí produkce.

6.   Veškeré finanční příspěvky se vyplácejí přímo dotyčnému zemědělci.

7.   Výdaje členských států na poskytnutí finančních příspěvků spolufinancuje Společenství z fondů uvedených v čl. 69 odst. 1 ve výši 75 % finančního příspěvku.

První pododstavec se nedotýká pravomocí členských států podílet se v plné míře nebo zčásti na financování finančních příspěvků a části pojistného hrazeného zemědělci prostřednictvím povinných systémů kolektivní odpovědnosti v dotčených odvětvích. Toto je možné bez ohledu na články 125l a 125n nařízení (ES) č. 1234/2007.

8.   Členské státy zajistí, aby za hospodářské ztráty, za něž je poskytováno odškodnění v souladu s jinými předpisy Společenství, včetně článku 44 nařízení (ES) č. 1234/2007, jakož i za jakákoli jiná hygienická a veterinární nebo rostlinolékařská opatření, nebylo nadále poskytováno odškodnění podle odst. 1 prvního pododstavce.

9.   Finanční příspěvek nepředstavuje překážku fungování vnitřního trhu v oblasti pojišťovacích služeb. Finanční příspěvek se neomezuje na pojištění poskytované jedinou pojišťovnou nebo skupinou společností ani nepodléhá podmínce, že se pojistná smlouva sjednává se společností usazenou v dotyčném členském státě.

Článek 71

Vzájemné fondy pro nákazy zvířat a choroby rostlin a ekologické katastrofy

1.   Členské státy mohou poskytnout zemědělcům finanční odškodnění za hospodářské ztráty způsobené ohniskem nákazy zvířat nebo ohniskem výskytu choroby rostlin nebo ekologickou katastrofou prostřednictvím finančních příspěvků do vzájemných fondů.

2.   Pro účely tohoto článku se:

a)

„vzájemným fondem“ rozumí režim akreditovaný členským státem v souladu s vnitrostátním právem, který umožňuje zemědělcům, kteří jsou jeho členy, aby se pojistili, přičemž odškodnění se poskytuje těm zemědělcům, kteří byli postiženi hospodářskými ztrátami způsobenými ohniskem nákazy zvířat nebo ohniskem výskytu choroby rostlin nebo ekologickou katastrofou;

b)	„hospodářskými ztrátami“ rozumí jakékoli dodatečné náklady vzniklé zemědělci v důsledku výjimečných opatření, která přijal s cílem snížit dodávky na daný trh, nebo jakákoli značná ztráta v produkci;

c)

„ekologickou katastrofou“ se rozumí zvláštní výskyt znečištění, kontaminace nebo snížení kvality životního prostředí související s konkrétní událostí, omezeného zeměpisného rozsahu. Nezahrnuje obecná environmentální rizika, jako je změna klimatu nebo kyselý déšť, která nejsou spojena s konkrétní událostí.

3.   Pokud jde o nákazy zvířat, finanční odškodnění lze poskytnout pouze v případě nákaz uvedených na seznamu nákaz zvířat vypracovaném Světovou organizací pro zdraví zvířat nebo v příloze rozhodnutí 90/424/EHS.

4.   Členské státy zajistí, aby za hospodářské ztráty, za něž je poskytováno finanční odškodnění v souladu s jinými předpisy Společenství, včetně článku 44 nařízení (ES) č. 1234/2007, jakož i za jakákoli jiná hygienická a veterinární nebo rostlinolékařská opatření, nebylo nadále poskytováno odškodnění podle odstavce 1.

5.   Vzájemné fondy vyplácejí finanční odškodnění přímo zemědělcům, kteří jsou jejich členy a utrpěli hospodářské ztráty.

Prostředky na finanční odškodnění vyplácené ze vzájemných fondů pocházejí:

a)	ze základního kapitálu, kterým do fondů přispěli zemědělci, ať již jsou jejich členy či nikoli, nebo jiné hospodářské subjekty v zemědělském řetězci nebo

b)	z půjček sjednaných fondy za obchodních podmínek a

c)	z jakýchkoli částek získaných podle odstavce 11.

Do počátečního základního kapitálu se nesmí přispívat z veřejných prostředků.

6.   Finanční příspěvky uvedené v odstavci 1 se mohou vztahovat na:

a)	správní náklady na zřízení vzájemného fondu rozložené na maximálně tři roky;

b)	splátku kapitálu a úroků z komerčních půjček sjednaných vzájemným fondem za účelem vyplacení finančního odškodnění zemědělcům;

c)	částky vyplacené vzájemným fondem z jeho základního kapitálu jako finanční odškodnění zemědělcům.

Minimální a maximální dobu trvání komerční půjčky, na kterou lze poskytnout finanční příspěvek, stanoví Komise postupem podle čl. 141 odst. 2.

Pokud finanční odškodnění vyplácí fond v souladu s písmenem c) prvního pododstavce, sleduje příspěvek z veřejných zdrojů stejný režim jako příspěvek pro komerční půjčku s minimální dobou trvání.

7.   Finanční příspěvek nesmí překročit 65 % nákladů uvedených v odstavci 6. Náklady, na které se nevztahují finanční příspěvky, nesou členové fondu.

Členské státy mohou omezit náklady, na které lze poskytnout finanční příspěvek, použitím:

a)	stropů pro každý fond,

b)	přiměřených stropů na jednotku.

8.   Výdaje členských států na finanční příspěvky spolufinancuje Společenství z fondů uvedených v čl. 69 odst. 1 ve výši 75 %.

První pododstavec se nedotýká pravomocí členských států hradit v plné míře nebo zčásti svou účast nebo účast zemědělců, kteří jsou členy, na financování finančních příspěvků prostřednictvím povinných systémů kolektivní odpovědnosti v dotčených odvětvích. Toto je možné bez ohledu na články 125l a 125n nařízení (ES) č. 1234/2007.

9.   Členské státy stanoví pravidla pro zřízení a správu vzájemných fondů, zejména pro poskytování odškodnění zemědělcům v případě krize nebo pro dohled nad dodržováním těchto pravidel.

10.   Členské státy předloží Komisi výroční zprávu o provádění tohoto článku. Formu, obsah, harmonogram a lhůty týkající se zprávy stanoví Komise postupem podle čl. 141 odst. 2.

11.   Pokud je zemědělci přiznáno finanční odškodnění vzájemným fondem podle tohoto článku, veškeré právní nároky vůči třetí straně na náhradu škody za hospodářské ztráty, na něž bylo přiznáno odškodnění, které mohou zemědělci náležet podle jakéhokoli ustanovení právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů, se převádějí vzájemnému fondu v souladu s pravidly, která stanoví daný členský stát.

Článek 72

Přechodná ustanovení

1.   Pokud členský stát uplatnil článek 69 nařízení (ES) č. 1782/2003, částky, které zadržel podle uvedeného článku, se začlení do režimu jednotné platby v souladu s článkem 65 tohoto nařízení.

2.   Odchylně od prvního odstavce, pokud se členský stát, jenž uplatnil článek 69 nařízení (ES) č. 1782/2003, rozhodne uplatnit zvláštní podporu stanovenou v této kapitole, může použít částky, které zadržel podle článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2003, k pokrytí finančních potřeb uvedených v čl. 69 odst. 6 tohoto nařízení. Jsou-li finanční potřeby uvedené v čl. 69 odst. 6 nižší než částky, které členský stát zadržel podle článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2003, začlení se výsledný rozdíl do režimu jednotné platby v souladu s článkem 65 tohoto nařízení.

3.   Pokud se členský stát, jenž uplatnil podle článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2003 opatření s touto kapitolou neslučitelná, rozhodne uplatnit zvláštní podporu podle této kapitoly a zároveň, může do 1. srpna 2009 rozhodnout, že bude podle článku 68 tohoto nařízení v průběhu roku 2010, 2011 a 2012 uplatňovat opatření sdělená Komisi podle článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2008 a jeho prováděcích pravidel. Odchylně od čl. 69 odst. 4 může být celková podpora v rámci opatření uvedených v čl. 68 odst. 1 písm. a), b) a e) omezena stropem stanoveným pro příslušný členský stát v souvislosti s použitím článku 69 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003.

V tomto případě se členské státy mohou do 1. srpna 2009 rovněž rozhodnout každoročně přizpůsobit tato opatření tak, aby byla slučitelná s touto kapitolou. Pokud se členský stát rozhodne neučinit tato opatření slučitelnými, dotyčné částky se začlení do režimu jednotné platby v souladu s článkem 65 tohoto nařízení.

4.   Členské státy mohou poskytnout podporu stanovenou v této kapitole od roku 2009 za podmínky, že odchylně od čl. 69 odst. 6 tohoto nařízení budou financovat podporu uvedenou v čl. 68 odst. 1 pouze za použití částek z vnitrostátní rezervy a že vnitrostátní ustanovení budou zavedena ve lhůtě stanovené členským státem pro podání žádosti o podporu.

HLAVA IV

DALŠÍ REŽIMY PODPOR

KAPITOLA 1

Režimy podpor společenství

Oddíl 1

Zvláštní platba pro rýži

Článek 73

Oblast působnosti

Pro rok 2009, 2010 a 2011 se podpora poskytuje zemědělcům, kteří produkují rýži kódu KN 1006 10, v souladu s podmínkami stanovenými v tomto oddíle („zvláštní platba pro rýži“).

Článek 74

Podmínky a částka podpory

1.   Zvláštní platba pro rýži se poskytuje na hektar půdy oseté rýží, kde se plodina nechává alespoň až do začátku květu za běžných růstových podmínek.

Pro produkty pěstované na plochách, které jsou zcela osety a obdělávány v souladu s místními standardy, ale které nedosahují stadia květu z důvodu výjimečných klimatických podmínek uznaných dotyčným členským státem, lze však nadále poskytovat podporu pod podmínkou, že dotyčné plochy nejsou vyčleněny k jinému využití do uvedeného stadia růstu.

2.   Výše zvláštní platby pro rýži se stanovuje podle výnosů v dotyčných členských státech takto:

Členský stát	EUR/ha
Bulharsko	345,255
Řecko	561,00
Španělsko	476,25
Francie
– metropolitní území	411,75
– Francouzská Guyana	563,25
Itálie	453,00
Maďarsko	232,50
Portugalsko	453,75
Rumunsko	126,075

Článek 75

Plochy

Pro každý producentský členský stát se stanovují tyto základní plochy:

Členský stát	základní plochy (ha)
Bulharsko	4 166
Řecko	20 333
Španělsko	104 973
Francie
– metropolitní území	19 050
– pouze pro rok 2009 – ve Francouzské Guyaně	4 190
Itálie	219 588
Maďarsko	3 222
Portugalsko	24 667
Rumunsko	500

Členský stát může podle objektivních a nediskriminačních kritérií svou základní plochu či plochy rozdělit na základní dílčí plochy.

Článek 76

Překročení ploch

1.   Pokud v členském státě plocha určená pro rýži během daného roku překročí základní plochu stanovenou v článku 75, je plocha na zemědělce, pro kterou je žádáno o zvláštní platbu pro rýži, poměrně snížena pro uvedený rok.

2.   Pokud členský stát rozdělí svou základní plochu nebo plochy na základní dílčí plochy, uplatní se snížení stanovené v odstavci 1 pouze na zemědělce na základních dílčích plochách, kde bylo omezení základní dílčí plochy překročeno. Takové snížení se použije tehdy, pokud plochy nacházející se v základních dílčích plochách, kde nebylo dosaženo stanoveného omezení, byly v dotyčném členském státě znovu rozděleny mezi základní dílčí plochy, u nichž byla tato omezení překročena.

Oddíl 2

Podpora pro pěstitele brambor určených pro výrobu škrobu

Článek 77

Rozsah a výše podpory

Pro hospodářské roky 2009/2010, 2010/2011 a 2011/2012 se podpora poskytne zemědělcům, kteří produkují brambory určené pro výrobu škrobu za podmínek stanovených v tomto oddíle (podpora pro pěstitele brambor určených pro výrobu škrobu).

Výše podpory na množství brambor, které je potřeba pro výrobu jedné tuny škrobu činí 66,32 EUR.

Výše podpory se upraví podle obsahu škrobu v bramborách.

Článek 78

Podmínky

Podpora pro pěstitele brambor určených pro výrobu škrobu se vyplácí pouze na množství brambor, na které se vztahuje pěstitelská smlouva mezi producentem brambor a výrobcem bramborového škrobu do výše kvóty přidělené tomuto výrobci bramborového škrobu v souladu s čl. 84a odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007.

Oddíl 3

Prémie na bílkovinné plodiny

Článek 79

Oblast působnosti

Pro roky 2009, 2010 a 2011 se poskytuje podpora zemědělcům, kteří produkují bílkovinné plodiny, za podmínek stanovených v tomto oddíle („prémie na bílkovinné plodiny“).

„Bílkovinné“ plodiny zahrnují:

a)	hrách kódu KN 0713 10;

b)	boby a koňské boby kódu KN 0713 50;

c)	semena sladkého vlčího bobu kódu KN ex 1209 29 50.

Článek 80

Částka a způsobilost pro podporu

Prémie na bílkovinné plodiny činí 55,57 EUR na hektar bílkovinných plodin sklizených po stadiu mléčné zralosti.

Na plodiny pěstované na plochách, které jsou zcela osety a obdělávány v souladu s místními standardy, ale které nedosahují stadia mléčné zralosti z důvodu mimořádných klimatických podmínek uznaných dotyčným členským státem, lze však nadále poskytovat prémii na bílkovinné plodiny pod podmínkou, že dotyčné plochy nejsou využívány k jinému účelu až do uvedeného stadia růstu.

Článek 81

Plocha

1.   Stanovuje se maximální zaručená plocha 1 648 000 hektarů, na niž lze poskytnout prémii na bílkovinné plodiny.

2.   Pokud plocha, pro kterou je žádáno o prémii na bílkovinné plodiny, je větší než maximální zaručená plocha, je plocha na zemědělce, pro kterou je žádáno o prémii na bílkovinné plodiny, poměrně snížena pro příslušný rok postupem podle čl. 141 odst. 2.

3.   Pokud se podle článku 67 některý členský stát rozhodne začlenit prémii na bílkovinné plodiny podle tohoto oddílu do režimu jednotné platby, sníží Komise postupem podle čl. 141 odst. 2 maximální zaručenou plochu podle odstavce 1 tohoto článku poměrně k částce na bílkovinné plodiny uvedené pro daný členský stát v příloze XII.

Oddíl 4

Platba na plochu pro skořápkové ovoce

Článek 82

Platba na plochu pro skořápkové ovoce poskytovaná Společenstvím

1.   Pro roky 2009, 2010 a 2011 se zemědělcům, kteří produkují skořápkové ovoce, poskytuje podpora Společenství za podmínek stanovených v tomto oddíle („platba na plochu pro skořápkové ovoce“).

„Skořápkové ovoce“ zahrnuje:

a)	mandle kódů KN 0802 11 a 0802 12;

b)	lískové ořechy kódů KN 0802 21 a 0802 22;

c)	vlašské ořechy kódů KN 0802 31 a 0802 32;

d)	pistácie kódu KN 0802 50;

e)	svatojánský chléb kódu KN 1212 10 10.

2.   Členské státy mohou platbu na plochu pro skořápkové ovoce rozlišovat buď podle produktů, nebo zvýšením či snížením vnitrostátních zaručených ploch (dále jen „VZP“) stanovených v souladu s čl. 83 odst. 3. Nicméně v žádném členské státě nepřesáhne celková výše platby na plochu pro skořápkové ovoce poskytnuté během daného roku strop stanovený v čl. 83 odst. 4.

Článek 83

Plochy

1.   Členské státy poskytnou platbu na plochu pro skořápkové ovoce poskytovanou Společenstvím do výše stropu vypočteného vynásobením počtu hektarů své příslušné VZP stanovené v odstavci 3 průměrnou částkou 120,75 EUR.

2.   Stanovuje se maximální zaručená plocha 829 229 ha.

3.   Maximální zaručená plocha uvedená v odstavci 2 se rozdělí na tyto VZP:

Členský stát	VZP (v hektarech)
Belgie	100
Bulharsko	11 984
Německo	1 500
Řecko	41 100
Španělsko	568 200
Francie	17 300
Itálie	130 100
Kypr	5 100
Lucembursko	100
Maďarsko	2 900
Nizozemsko	100
Rakousko	100
Polsko	4 200
Portugalsko	41 300
Rumunsko	1 645
Slovinsko	300
Slovensko	3 100
Spojené království	100

4.   Členské státy mohou své příslušné vnitrostátní zaručené plochy rozdělit podle objektivních kritérií na základní dílčí plochy, zejména na regionální úrovni nebo v závislosti na produkci.

Článek 84

Překročení základních dílčích ploch

Pokud členský stát rozdělí svou vnitrostátní zaručenou plochu na základní dílčí plochy a dojde-li k překročení omezení jedné nebo více základních dílčích ploch, je plocha na zemědělce, pro kterou je žádáno o platbu na plochu pro skořápkové ovoce, poměrně snížena pro příslušný rok, pokud jde o zemědělce na základních dílčích plochách, kde bylo omezení překročeno. Takové snížení se použije tehdy, pokud byly plochy nacházející se v základních dílčích plochách, kde nebyla dosažena stanovená omezení základních dílčích ploch, v dotyčném členském státě znovu rozděleny mezi základní dílčí plochy, v nichž byla tato omezení základních dílčích ploch překročena.

Článek 85

Podmínky, za nichž lze poskytnout podporu

1.   Výplata platby na plochu pro skořápkové ovoce je podmíněna zejména minimální velikostí pozemku a minimální hustotou výsadby.

2.   Členské státy mohou podmínit poskytnutí platby na plochu pro skořápkové ovoce zemědělcům jejich členstvím v organizaci producentů uznané podle článku 125b nařízení (ES) č. 1234/2007.

3.   Pokud se použije odstavec 2, mohou členské státy rozhodnout, že platba na plochu pro skořápkové ovoce se vyplatí organizaci producentů ve prospěch jejích členů. V tomto případě organizace producentů vyplácí získanou částku svým členům. Členské státy však mohou oprávnit organizaci producentů, aby jako náhradu za služby poskytované svým členům snížila platbu na plochu pro skořápkové ovoce nejvýše o 2 %.

Článek 86

Vnitrostátní podpora

1.   Členské státy mohou navíc k platbě na plochu pro skořápkové ovoce poskytnout vnitrostátní podporu až do výše 120,75 EUR na hektar a rok.

2.   Vnitrostátní podpora může být vyplacena pouze pro plochy, na které je poskytována platba na plochu pro skořápkové ovoce.

3.   Členské státy mohou podmínit poskytnutí vnitrostátní podpory zemědělcům jejich členstvím v organizaci producentů uznané v souladu s článkem 125b nařízení (ES) č. 1234/2007.

Oddíl 5

Podpora pro osivo

Článek 87

Podpora

1.   Pro roky 2009, 2010 a 2011 členské státy, které použily článek 70 nařízení (ES) č. 1782/2003 a nevyužily možnosti stanovené v článku 67 tohoto nařízení, poskytují pro roky 2009 až 2011 na ročním základě podpory stanovené v příloze XIII tohoto nařízení pro produkci základního osiva nebo certifikovaných osiv jednoho nebo více druhů uvedených v této příloze za podmínek stanovených v tomto oddíle („podpora pro osivo“).

2.   Pokud je pro plochu přijatou pro certifikaci, pro kterou je žádáno o podporu pro osivo, rovněž podána žádost o podporu v rámci režimu jednotné platby, sníží se výše podpory pro osivo, s výjimkou odrůd uvedených v příloze XIII bodech 1 a 2, o výši podpory, která má být v daném roce poskytnuta na dotyčnou plochu podle režimu jednotné platby, aniž by tato operace skončila s výsledkem menším než nula.

3.   Výše požadované podpory pro osivo nepřesáhne strop, který stanoví Komise postupem podle čl. 141 odst. 2 tohoto nařízení a který odpovídá složce podpory pro osivo pro dotyčné odrůdy ve vnitrostátním stropu uvedeném v článku 40 tohoto nařízení, stanoveném v souladu s čl. 64 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 („strop podpory pro osivo“). V případě nových členských států však tento strop odpovídá částkám uvedeným v příloze XIV.

Pokud celková výše požadované podpory pro osivo překročí strop podpory pro osivo stanovený Komisí, podpora na zemědělce se v daném roce poměrným způsobem sníží.

4.   Odrůdy konopí (Cannabis sativa L.), na něž lze poskytnout podporu pro osivo stanovenou v tomto článku, se stanoví postupem podle čl. 141 odst. 2.

Oddíl 6

Zvláštní podpora pro bavlnu

Článek 88

Oblast působnosti

Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují bavlnu kódu KN 5201 00, za podmínek stanovených v tomto oddíle („zvláštní podpora pro bavlnu“).

Článek 89

Podmínky pro poskytování podpory

1.   Zvláštní podpora pro bavlnu se poskytuje na hektar plochy, na kterou lze poskytnout podporu, oseté bavlnou. K tomu, aby bylo možné na plochu poskytnout podporu, musí ležet na zemědělské půdě schválené členským státem pro produkci bavlny, být oseta povolenými odrůdami a skutečně sklizena za běžných růstových podmínek.

Zvláštní podpora pro bavlnu se vyplácí pro bavlnu řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

2.   Členské státy schvalují půdu a povolují odrůdy uvedené v odstavci 1 tohoto článku v souladu s prováděcími pravidly a podmínkami přijatými postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 90

Základní plochy, stanovené výnosy a referenční částky

1.   Tímto se stanoví vnitrostátní základní plochy, které činí:

—	v Bulharsku: 3 342 ha,

—	v Řecku: 250 000 ha,

—	ve Španělsku: 48 000 ha,

—	v Portugalsku: 360 ha.

2.   Tímto se stanoví výnosy v referenčním období, které činí:

—	v Bulharsku: 1,2 tuny/ha,

—	v Řecku: 3,2 tuny/ha,

—	ve Španělsku: 3,5 tuny/ha,

—	v Portugalsku: 2,2 tuny/ha.

3.   Částka podpory na hektar, na který lze poskytnout podporu, se stanoví tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:

—	v Bulharsku: 671,33 EUR,

—	v Řecku: 251,75 EUR,

—	ve Španělsku: 400,00 EUR,

—	v Portugalsku: 252,73 EUR.

4.   Pokud plocha, na kterou lze poskytnout podporu, osetá bavlnou přesáhne v daném členském státě a v daném roce základní plochu uvedenou v odstavci 1, sníží se podpora uvedená v odstavci 3 pro daný členský stát poměrně k překročení základní plochy.

5.   Prováděcí pravidla k tomuto článku se přijmou postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 91

Schválené meziodvětvové organizace

1.   Pro účely tohoto oddílu se „schválenou meziodvětvovou organizací“ rozumí právní subjekt složený ze zemědělců produkujících bavlnu a nejméně jedné vyzrňovací stanice, provádějící činnosti jako:

a)	pomoc při koordinaci lepšího způsobu uvádění bavlny na trh, zejména prostřednictvím výzkumných studií a průzkumů trhu,

b)	vypracovávání vzorových smluv slučitelných s pravidly Společenství,

c)	orientace produkce na produkty, které jsou lépe přizpůsobeny potřebám trhu a poptávce spotřebitelů, zejména z hlediska jakosti a ochrany spotřebitele,

d)	aktualizace metod a prostředků zlepšování jakosti produktu,

e)	rozvíjení marketingových strategií na podporu odvětví bavlny prostřednictvím systémů certifikace jakosti.

2.   Členský stát, v němž jsou vyzrňovací stanice usazeny, schválí meziodvětvové organizace, které splňují kritéria, jež budou přijata postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 92

Vyplácení podpory

1.   Zemědělcům se poskytuje zvláštní podpora pro bavlnu na hektar, na který lze poskytnout podporu podle článku 90.

2.   Zemědělcům, kteří jsou členy schválené meziodvětvové organizace, se poskytne zvláštní podpora pro bavlnu na hektar, na který lze poskytnout podporu, v rámci základní plochy stanovené v čl. 90 odst. 1, zvýšená o částku 2 EUR.

Oddíl 7

Podpora pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny

Článek 93

Oblast působnosti

1.   V členských státech, které poskytly restrukturalizační podporu podle článku 3 nařízení (ES) č. 320/2006 pro nejméně 50 % kvóty na cukr stanovené dne 20. února 2006 v příloze III nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (33), se podpora Společenství poskytuje pěstitelům cukrové řepy a cukrové třtiny za podmínek stanovených v tomto oddíle.

2.   Podpora pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny se poskytuje nejvýše pro pět po sobě následujících let od hospodářského roku, v němž bylo dosaženo prahu 50 % uvedeného v odstavci 1, avšak nejpozději pro hospodářský rok 2013/2014.

Článek 94

Podmínky

Podpora pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny se poskytuje podle množství kvótového cukru získaného z cukrové řepy nebo cukrové třtiny a dodaného na základě smluv uzavřených podle článku 50 nařízení (ES) č. 1234/2007.

Článek 95

Výše podpory

Podpora podle článku 93 se vyjadřuje na tunu bílého cukru standardní jakosti. Výše podpory se rovná polovině částky získané tak, že se výše stropu uvedeného v příloze XV tohoto nařízení pro dotčený členský stát pro odpovídající rok vydělí celkovou kvótou na cukr a inulinový sirup stanovenou dne 20. února 2006 v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006.

S výjimkou Bulharska a Rumunska se články 121 a 132 tohoto nařízení nevztahují na podporu pro pěstitele cukrové řepy a cukrové třtiny.

Oddíl 8

Přechodné platby na ovoce a zeleninu

Článek 96

Přechodné podpory na plochu

1.   Použije-li se čl. 54 odst. 1 nebo čl. 128 odst. 1 lze během období uvedeného vdaných ustanoveních za podmínek stanovených v tomto oddíle přechodnou podporu na plochu poskytnout zemědělcům produkujícím rajčata, která jsou dodávána ke zpracování.

2.   Použije-li se čl. 54 odst. 2 nebo čl. 128 odst. 2 lze během období uvedeného v daných ustanoveních za podmínek stanovených v tomto oddíle přechodnou podporu na plochu poskytnout zemědělcům produkujícím jeden nebo více druhů ovoce a zeleniny uvedených v čl. 54 odst. 2 třetím pododstavci, které určí členské státy a které jsou dodávány ke zpracování.

Článek 97

Výše podpory a podmínky pro poskytování

1.   Členské státy stanoví na základě objektivních a nediskriminačních kritérií výši podpory na hektar, na němž se pěstují rajčata a jednotlivé druhy ovoce a zeleniny uvedené v čl. 54 odst. 2 třetím pododstavci.

2.   Celková výše podpory podle odstavce 1 tohoto článku v žádném případě nepřekročí strop stanovený podle čl. 51 odst. 2 nebo článku 128.

3.   Podpora podle odstavce 1 tohoto článku se poskytuje pouze na plochy, na jejichž produkci se vztahuje smlouva o zpracování na jeden z výrobků uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. j) nařízení (ES) č. 1234/2007.

4.   Poskytnutí podpory podle odstavce 1 tohoto článku mohou členské státy podřídit dalším objektivním a nediskriminačním kritériím, včetně podmínky členství zemědělce v organizaci producentů nebo v seskupení producentů uznaných podle článku 125b nebo článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007.

Oddíl 9

Přechodná platba za bobuloviny

Článek 98

Platba za bobuloviny

1.   Přechodná podpora na plochu se během období končícího dne 31. prosince 2011 poskytne producentům jahod kódu KN 0810 10 00 a malin kódu KN 0810 20 10 dodávaným ke zpracování za podmínek stanovených v tomto oddíle („přechodná platba za bobuloviny“).

2.   Přechodná platba za bobuloviny se poskytuje pouze na plochy, na jejichž produkci se vztahuje smlouva o zpracování na jeden z výrobků uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. j) nařízení (ES) č. 1234/2007.

3.   Částka přechodná platba za bobuloviny činí 230 EUR/ha.

4.   Členské státy mohou k přechodné platbě za bobuloviny poskytnout i vnitrostátní podporu. Celková částka podpory Společenství a vnitrostátní podpory nesmí přesáhnout 400 EUR/ha.

5.   Přechodná platba za bobuloviny se vyplácí pouze na maximální vnitrostátní zaručené plochy, které jsou členským státům přiděleny takto:

Členský stát	Maximální vnitrostátní zaručená plocha (v hektarech)
Bulharsko	2 400
Maďarsko	1 700
Lotyšsko	400
Litva	600
Polsko	48 000

Pokud plocha, na kterou lze poskytnout podporu, přesáhne v daném členském státě a v daném roce maximální vnitrostátní zaručenou plochu, snižuje se částka přechodné platby za bobuloviny uvedená v odstavci 3 úměrně k překročení maximální vnitrostátní zaručené plochy.

6.   Články 121 a 132 se na přechodnou platbu za bobuloviny nepoužijí.

Oddíl 10

Prémie v odvětví skopového a kozího masa

Článek 99

Oblast působnosti

Při použití článku 52 poskytují členské státy na ročním základě prémie nebo doplňkové prémie zemědělcům, kteří chovají ovce a kozy, za podmínek stanovených v tomto oddíle, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.

Článek 100

Definice

Pro účely tohoto oddílu se:

a)	„bahnicí“ rozumí každá samice z druhu ovcí, která již alespoň jednou rodila nebo je starší jednoho roku;

b)	„kozou“ rozumí každá samice z druhu koz, která již alespoň jednou rodila nebo je starší jednoho roku.

Článek 101

Prémie na bahnice a kozy

1.   Zemědělci chovajícímu ve svém zemědělském podniku bahnice může být na základě žádosti poskytnuta prémie na chov bahnic (dále jen „prémie na bahnice“).

2.   Zemědělci chovajícímu ve svém zemědělském podniku kozy může být na základě žádosti poskytnuta prémie na chov koz (dále jen „prémie na kozy“). Tato prémie se poskytuje zemědělcům ve vybraných oblastech, ve kterých produkce splňuje tato dvě kritéria:

a)	chov koz je zaměřen hlavně na produkci kozího masa;

b)	metody chovu koz a ovcí jsou podobné.

Seznam těchto oblastí se stanoví postupem podle čl. 141 odst. 2.

3.   Prémie na bahnice a prémie na kozy se poskytují v mezích individuálních stropů formou roční platby na zvíře, na které lze poskytnout prémii, na kalendářní rok a na zemědělce. Minimální počet zvířat, pro který se podává žádost o prémii, stanoví členský stát. Toto minimum musí být nejméně 10 a nejvýše 50.

4.   Výše prémie na bahnici činí 21 EUR na jednu bahnici. Pro producenty uvádějící na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka však výše prémie na bahnici činí 16,8 EUR na jednu bahnici.

5.   Výše prémie na kozu činí 16,8 EUR na jednu kozu.

Článek 102

Doplňková prémie

1.   Doplňková prémie se vyplácí zemědělcům v oblastech, ve kterých chov ovcí a koz představuje tradiční činnost nebo významně přispívá k hospodářství na venkově. Tyto oblasti si určují členské státy. V každém případě se doplňková prémie poskytuje pouze zemědělci, jehož zemědělský podnik má nejméně 50 % své plochy užívané k zemědělským účelům ve znevýhodněných oblastech vymezených nařízením (ES) č. 1257/1999.

2.   Doplňková prémie se poskytuje také zemědělci, který provádí sezónní přesun zvířat na jiné pastviny, a to za předpokladu, že:

a)	nejméně 90 % zvířat, pro která byla podána žádost o prémii, se pase alespoň 90 po sobě následujících dnů v oblasti, na kterou lze poskytnout prémii podle odstavce 1, a

b)	zemědělský podnik leží v přesně vymezené zeměpisné oblasti, pro kterou členský stát stanovil, že sezónní přesun zvířat na jiné pastviny je tradiční metodou chovu ovcí nebo koz a že tento přesun zvířat je nezbytný kvůli nedostatku pícnin v období, kdy k přesunu dochází.

3.   Výše doplňkové prémie je stanovena na 7 EUR na bahnici a na kozu. Doplňková prémie se poskytuje za stejných podmínek, jako jsou podmínky stanovené pro poskytování prémie na bahnice a prémie na kozy.

Článek 103

Společná pravidla týkající se prémií

1.   Prémie se vyplácejí oprávněným zemědělcům na základě počtu bahnic nebo koz, které chovají ve svém zemědělském podniku po minimální dobu, která se stanoví postupem podle čl. 141 odst. 2.

2.   Prémie se poskytnou pouze pro zvířata, která jsou řádně označena a evidována v souladu s nařízením (ES) č. 21/2004.

Článek 104

Individuální omezení

1.   Od 1. ledna 2009 se individuální strop na zemědělce podle čl. 101 odst. 3 rovná počtu práv na prémii, která příslušela zemědělci k 31. prosinci 2008 podle příslušných pravidel Společenství.

2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit, že celková výše práv na prémii na jejich území nepřekročí vnitrostátní stropy stanovené v odstavci 4 a bude zachována vnitrostátní rezerva uvedená v článku 106.

Po skončení období používání režimu jednotné platby na plochu podle článku 122 a v případě, že se použije článek 52, se přidělení individuálních stropů producentům a zřízení vnitrostátní rezervy uvedené v článku 106 provede nejpozději do konce prvního roku používání režimu jednotné platby.

3.   Práva na prémii, která byla odejmuta na základě opatření přijatého podle odst. 2 prvního pododstavce, se zrušují.

4.   Použijí se tyto vnitrostátní stropy:

Členský stát	Vnitrostátní strop
Bulharsko	2 058 483
Česká republika	66 733
Dánsko	104 000
Estonsko	48 000
Španělsko	19 580 000
Francie	7 842 000
Kypr	472 401
Lotyšsko	18 437
Litva	17 304
Maďarsko	1 146 000
Polsko	335 880
Portugalsko	2 690 000
Rumunsko	5 880 620
Slovinsko	84 909
Slovensko	305 756
Finsko	80 000
Celkem	40 730 523

Článek 105

Převod práv na prémii

1.   Pokud zemědělec prodá nebo jiným způsobem převede svůj zemědělský podnik, může všechna svá práva na prémii převést na osobu, která tento zemědělský podnik převezme.

2.   Zemědělec může rovněž zcela nebo zčásti převést svá práva na jiné zemědělce, aniž by převedl svůj zemědělský podnik.

V případě převodu práv bez převodu zemědělského podniku se část převáděných práv na prémii, která nepřesáhne 15 %, postoupí bez vyrovnání do vnitrostátní rezervy členského státu, na jehož území se daný zemědělský podnik nachází, aby mohla být bezúplatně znovu rozdělena.

Členské státy mohou nabývat práv na prémii od zemědělců, kteří dobrovolně souhlasí s úplným nebo částečným převodem svých práv. V tomto případě lze platby zemědělcům za takto nabytá práva uhradit z vnitrostátního rozpočtu.

Odchylně od odstavce 1 a v řádně odůvodněných případech mohou členské státy stanovit, že v případě prodeje nebo jiného převodu zemědělského podniku se převod práv uskuteční prostřednictvím vnitrostátní rezervy.

3.   Členské státy mohou přijmout nezbytná opatření, aby zabránily převodu práv na prémii mimo citlivé oblasti nebo regiony, ve kterých je produkce ovcí obzvláště důležitá pro místní hospodářství.

4.   Členské státy mohou povolit, aby před jimi stanoveným datem docházelo k dočasnému převodu té části práv na prémii, kterou zemědělec, jenž je držitelem těchto práv, nemá v úmyslu využít.

Článek 106

Vnitrostátní rezerva

1.   Každý členský stát spravuje vnitrostátní rezervu práv na prémii.

2.   Všechna práva na prémii odejmutá podle čl. 105 odst. 2 nebo jiných ustanovení Společenství se začlení do vnitrostátní rezervy.

3.   Členské státy mohou přidělovat práva na prémii zemědělcům v rámci mezí svých vnitrostátních rezerv. Při jejich přidělování dávají přednost zejména osobám začínajícím v oboru, mladým zemědělcům nebo jiným upřednostňovaným zemědělcům.

Článek 107

Stropy

Souhrn částek každé požadované prémie nepřesáhne strop, který stanoví Komise v souladu s čl. 51 odst. 2.

Pokud celková výše požadované podpory překročí stanovený strop, podpora na zemědělce se v příslušném roce poměrným způsobem sníží.

Oddíl 11

Platby na hovězí a telecí maso

Článek 108

Oblast působnosti

V případě použití článku 53 a není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, poskytují členské státy za podmínek stanovených v tomto oddíle dodatečnou platbu nebo dodatečné platby, které dotyčný členský stát v souladu s uvedeným článkem zvolil.

Článek 109

Definice

Pro účely tohoto oddílu se:

a)	„regionem“ rozumí členský stát nebo region uvnitř členského státu podle výběru dotyčného členského státu;

b)	„býkem“ rozumí nevykastrovaný skot samčího pohlaví;

c)	„volem“ rozumí vykastrovaný skot samčího pohlaví;

d)	„krávou bez tržní produkce mléka“ rozumí kráva masného plemene nebo kráva křížená s masným plemenem, určená k produkci masných telat;

e)	„jalovicí“ rozumí skot samičího pohlaví starší osmi měsíců, který se ještě neotelil.

Článek 110

Zvláštní prémie

1.   Zemědělci, který chová ve svém zemědělském podniku skot samčího pohlaví, může být na základě žádosti poskytnuta zvláštní prémie. Tato roční prémie se poskytuje na kalendářní rok a na zemědělský podnik v mezích regionálních stropů nejvýše pro 90 zvířat každé věkové skupiny uvedené v odstavci 2.

Pro účely tohoto článku se „regionálním stropem“ rozumí počet zvířat, u nichž lze v určitém regionu a pro příslušný kalendářní rok uplatňovat nárok na zvláštní prémii.

2.   Zvláštní prémie se poskytuje nejvýše:

a)	jednou v životě každého býka staršího 9 měsíců; nebo

b)	dvakrát v životě každého vola: i) poprvé v 9 měsících, ii) podruhé po dovršení 21 měsíců.

3.   Pro získání nároku na zvláštní prémii musí být splněny tyto podmínky:

a)	každé zvíře, které je předmětem žádosti o prémii, je chováno zemědělcem na výkrm během doby, která bude stanovena postupem podle čl. 141 odst. 2;

b)	každé zvíře má až do porážky nebo do vývozu zvířecí pas podle článku 6 nařízení (ES) č. 1760/2000, který obsahuje veškeré podstatné informace o jeho statusu, pokud jde o prémie, nebo jiný rovnocenný správní doklad, pokud pas není k dispozici.

4.   Pokud v příslušném regionu celkový počet býků ve stáří od 9 měsíců a volů ve stáří od 9 do 20 měsíců, pro které byla podána žádost a kteří splňují podmínky pro poskytnutí zvláštní prémie, přesahuje příslušný regionální strop stanovený v odstavci 8, celkový počet zvířat na zemědělce, na která lze poskytnout prémii podle odst. 2 písm. a) a b), se pro daný rok poměrně sníží.

5.   Odchylně od odstavců 1 a 4 mohou členské státy na základě objektivních kritérií, která jsou součástí politiky rozvoje venkova, a pouze za podmínky, že zohlední aspekty životního prostředí a zaměstnanosti, změnit omezení 90 zvířat na zemědělský podnik a věkovou třídu nebo se od něj odchýlit. V tomto případě mohou rozhodnout o použití odstavce 4 tak, aby dosáhly úrovně snížení požadované pro dodržení platného regionálního stropu, aniž by uvedené snížení použily na malé zemědělce, kteří pro daný rok nepředložili žádosti o zvláštní prémii na vyšší počet zvířat, než je minimální počet stanovený dotyčným členským státem.

6.   Členské státy mohou rozhodnout o poskytnutí zvláštní prémie v době porážky. V tomto případě je kritérium stáří býků podle odst. 2 písm. a) nahrazeno kritériem minimální hmotnosti jatečně upraveného těla ve výši 185 kg.

Prémie se vyplácí nebo převádí zpět na zemědělce.

7.   Výše zvláštní prémie se stanoví na:

a)	210 EUR na býka, na kterého lze poskytnout prémii;

b)	150 EUR na vola, na kterého lze poskytnout prémii, a věkovou skupinu.

8.   Použijí se tyto regionální stropy:

Členský stát	Regionální strop
Bulharsko	90 343
Česká republika	244 349
Dánsko	277 110
Německo	1 782 700
Estonsko	18 800
Kypr	12 000
Lotyšsko	70 200
Litva	150 000
Polsko	926 000
Rumunsko	452 000
Slovinsko	92 276
Slovensko	78 348
Finsko	250 000
Švédsko	250 000

Článek 111

Prémie na krávy bez tržní produkce mléka

1.   Zemědělci, který ve svém zemědělském podniku chová krávy bez tržní produkce mléka, může být na základě žádosti poskytnuta prémie na zachování chovu krav bez tržní produkce mléka (dále jen „prémie na krávy bez tržní produkce mléka“). Tato prémie se poskytuje v mezích individuálních stropů na kalendářní rok a na zemědělce.

2.   Prémie na krávy bez tržní produkce mléka se poskytuje každému zemědělci:

a)	který po 12 měsíců ode dne podání žádosti ze svého zemědělského podniku nedodává mléko ani mléčné výrobky. Přímá dodávka mléka nebo mléčných výrobků ze zemědělského podniku spotřebiteli však nevylučuje poskytnutí prémie;

b)	který dodává mléko nebo mléčné výrobky, jejichž celková individuální kvóta podle článku 67 nařízení (ES) č. 1234/2007 nepřesahuje 120 000 kg.

Členské státy však mohou na základě jimi stanovených objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnout o změně tohoto množstevního omezení nebo se od něj odchýlit, pokud uvedený zemědělec po nejméně šest po sobě následujících měsíců ode dne podání žádosti chová alespoň 60 % počtu krav bez tržní produkce mléka a nejvýše 40 % počtu jalovic, pro které byla požadována prémie.

Aby se mohl stanovit počet zvířat, na která lze poskytnout prémii podle pododstavce 1 písm. a) a b), určí se na základě individuální kvóty příjemce na mléko, která je v zemědělském podniku k dispozici k 31. březnu daného kalendářního roku, vyjádřené v tunách a průměrné dojivosti, zda se jedná o krávy bez tržní produkce mléka nebo o dojnice.

3.   Nárok zemědělce na prémii je omezen použitím individuálního stropu stanoveného v článku 112.

4.   Výše prémie se stanoví na 200 EUR na zvíře, na které lze poskytnout prémii.

5.   Členské státy mohou poskytnout dodatečnou vnitrostátní prémii na krávu bez tržní produkce mléka až do výše 50 EUR na zvíře, pokud tak nedojde k diskriminaci mezi chovateli v dotyčném členském státě.

Pokud jde o zemědělské podniky nacházející se v regionu podle článků 5 a 8 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (34), je prvních 24,15 EUR této dodatečné prémie na zvíře financováno fondem EZZF.

Pokud jde o zemědělské podniky na území členského státu, EZZF financuje doplňkovou prémii v celé výši v případě, že se v příslušném členském státě celkový počet skotu vyznačuje vysokým podílem krav bez tržní produkce mléka, které představují nejméně 30 % z celkového množství krav, a alespoň 30 % poraženého skotu samčího pohlaví patří do tříd zmasilosti S a E. Jakékoli překročení této procentní sazby se stanovuje na základě průměru dvou let předcházejících roku, na který je prémie poskytována.

6.   Pro účely tohoto článku se vezmou v úvahu pouze jalovice masných plemen nebo jalovice křížené s masným plemenem, určené k produkci masných telat.

Článek 112

Individuální strop na krávu bez tržní produkce mléka

1.   Podpora se poskytuje každému zemědělci, který chová krávy bez tržní produkce mléka, v mezích individuálních stropů stanovených podle čl. 126 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003.

2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, jejichž cílem je zajistit, aby celková výše práv na prémii na jejich území nepřekročila vnitrostátní stropy stanovené v odstavci 5 a aby byla zachována vnitrostátní rezerva uvedená v článku 114.

Po skončení období používání režimu jednotné platby na plochu podle článku 122 a v případě, že se použije čl. 53 odst. 1, se přidělení individuálních stropů producentům a zřízení vnitrostátní rezervy uvedené v článku 114 uskuteční nejpozději do konce prvního roku používání režimu jednotné platby.

3.   Pokud je v důsledku úpravy přijaté podle odstavce 2 nezbytné snížit individuální stropy zemědělců, provede se toto snížení bez vyrovnávací platby a rozhodne se o něm na základě objektivních kritérií, zahrnujících zejména:

a)	míru, v jaké zemědělci využili své individuální stropy za tři referenční roky předcházející roku 2000;

b)	uskutečnění investičního nebo extenzifikačního programu v odvětví hovězího a telecího masa;

c)	zvláštní přírodní podmínky nebo použití sankcí spočívajících v nevyplacení prémie nebo v jejím snížení nejméně v jednom referenčním roce;

d)	další mimořádné okolnosti, v jejichž důsledku platby provedené nejméně v jednom referenčním roce neodpovídají skutečné situaci, která vznikla v předcházejících letech.

4.   Práva na prémii, která byla odejmuta na základě opatření přijatého podle odst. 2 prvního pododstavce, se zrušují.

5.   Použijí se tyto vnitrostátní stropy:

Členský stát	Vnitrostátní strop
Belgie	394 253
Bulharsko	16 019
Česká republika	90 300
Estonsko	13 416
Španělsko	1 441 539
Francie	3 779 866
Kypr	500
Lotyšsko	19 368
Litva	47 232
Maďarsko	117 000
Malta	454
Rakousko	375 000
Polsko	325 581
Portugalsko	458 941
Rumunsko	150 000
Slovinsko	86 384
Slovensko	28 080

Článek 113

Převod práv na prémii na krávy bez tržní produkce mléka

1.   Pokud zemědělec svůj zemědělský podnik prodá nebo ho převede jiným způsobem, může všechna svá práva na prémii na krávy bez tržní produkce mléka převést na osobu, která tento podnik převezme.

2.   Zemědělec uvedený v odstavci 1 může rovněž zcela nebo zčásti převést svá práva na jiné zemědělce, aniž by převedl svůj zemědělský podnik.

Pokud jsou práva na prémii převáděna bez převodu zemědělského podniku, pak se část převáděných práv, která nepřesáhne 15 %, postoupí bez vyrovnání do vnitrostátní rezervy členského státu, na jehož území se daný zemědělský podnik nachází, aby mohla být bezúplatně znovu rozdělena.

3.   Členské státy:

a)	přijmou nezbytná opatření, aby zabránily převodu práv na prémii mimo citlivé oblasti nebo regiony, ve kterých je produkce hovězího a telecího masa obzvláště důležitá pro místní hospodářství;

b)	mohou stanovit, že se převod práv bez převodu zemědělského podniku uskuteční buď přímo mezi zemědělci, nebo prostřednictvím vnitrostátní rezervy.

4.   Členské státy mohou povolit, aby před jimi stanoveným datem docházelo k dočasnému převodu té části práv na prémii, kterou zemědělec, jenž je držitelem těchto práv, nemá v úmyslu využít.

Článek 114

Vnitrostátní rezerva práv na prémii na krávy bez tržní produkce mléka

1.   Každý členský stát spravuje vnitrostátní rezervu práv na prémii na krávy bez tržní produkce mléka.

2.   Všechna práva na prémii odejmutá podle čl. 113 odst. 2 druhého pododstavce nebo jiných ustanovení Společenství se začlení do vnitrostátní rezervy, aniž je dotčen čl. 112 odst. 4.

3.   Členské státy využívají své vnitrostátní rezervy pro přidělování práv na prémii, v rámci omezení těchto rezerv, zejména začínajícím zemědělcům, mladým zemědělcům a jiným upřednostňovaným zemědělcům.

Článek 115

Jalovice

1.   Členské státy, ve kterých se více než 60 % krav bez tržní produkce mléka a jalovic chová v horských oblastech ve smyslu článku 50 nařízení (ES) č. 1698/2005, mohou odchylně od čl. 111 odst. 3 tohoto nařízení rozhodnout, že budou v mezích odděleného vnitrostátního stropu, který stanoví dotyčný členský stát spravovat poskytování prémie na krávy bez tržní produkce mléka pro jalovice odděleně od poskytování prémie pro krávy bez tržní produkce mléka.

Tento oddělený vnitrostátní strop nepřekročí 40 % vnitrostátního stropu dotyčného členského státu stanoveného v čl. 112 odst. 5. Tento vnitrostátní strop se sníží o částku rovnající se částce odděleného vnitrostátního stropu. Pokud v členském státě využívajícím možnost podle tohoto odstavce překročí celkový počet jalovic, pro které byla podána žádost a které splňují podmínky pro poskytnutí prémie na krávy bez tržní produkce mléka, oddělený vnitrostátní strop, počet jalovic na zemědělce, na které lze poskytnout prémie, se pro příslušný rok poměrně sníží.

2.   Pro účely tohoto článku se zohlední pouze jalovice masných plemen nebo jalovice křížené s těmito plemeny.

Článek 116

Porážková prémie

1.   Zemědělci, který chová ve svém zemědělském podniku skot, může být na základě žádosti poskytnuta porážková prémie. Tato prémie se poskytuje při porážce zvířat, na která lze poskytnout prémii, nebo při jejich vývozu do třetí země, a to v rámci vnitrostátních stropů, které mají být stanoveny.

Porážková prémie se vztahuje na tato zvířata:

a)	býky, voly, krávy a jalovice starší osmi měsíců;

b)	telata ve stáří od jednoho do osmi měsíců a o hmotnosti jatečně upraveného těla nejvýše 185 kilogramů.

Na zvířata uvedená v druhém pododstavci písmenech a) a b) lze poskytnout porážkovou prémii, pokud je zemědělec choval v období, které bude stanoveno.

2.   Výše prémie se stanoví na:

a)	80 EUR na zvíře, na které lze poskytnout prémii podle odst. 1 písm. a);

b)	50 EUR na zvíře, na které lze poskytnout prémii podle odst. 1 písm. b).

3.   Vnitrostátní stropy podle odstavce 1 se stanoví pro každý členský stát a odděleně pro obě skupiny zvířat podle písm. a) a b) uvedeného odstavce. Každý strop se rovná počtu zvířat v každé z těchto dvou skupin, která byla v dotyčném členském státě poražena v roce 1995. Ke každému stropu se přičte počet zvířat vyvezených do třetích zemí podle údajů Eurostatu nebo podle jakýchkoli jiných oficiálních statistických informací pro uvedený rok, které přijala Komise.

Pro nové členské státy se použijí tyto vnitrostátní stropy:

	Býci, voli, krávy a jalovice	Telata ve stáří od 1 do 8 měsíců a o hmotnosti jatečně upraveného těla do 185 kg
Bulharsko	22 191	101 542
Česká republika	483 382	27 380
Estonsko	107 813	30 000
Kypr	21 000	—
Lotyšsko	124 320	53 280
Litva	367 484	244 200
Maďarsko	141 559	94 439
Malta	6 002	17
Polsko	1 815 430	839 518
Rumunsko	1 148 000	85 000
Slovinsko	161 137	35 852
Slovensko	204 062	62 841

4.   Pokud v daném členském státě celkový počet zvířat jedné ze dvou skupin uvedených v odst. 1 písm. a) nebo b), pro která byla podána žádost a která splňují podmínky pro poskytnutí porážkové prémie, překročí vnitrostátní strop stanovený pro příslušnou skupinu, celkový počet zvířat, na která lze poskytnout prémii v uvedené skupině, se na zemědělce a pro příslušný rok poměrně sníží.

Článek 117

Společná pravidla týkající se prémií

Platby stanovené v tomto oddíle se poskytnou pouze na zvířata, která jsou označena a evidována v souladu s nařízením (ES) č. 1760/2000.

Pokud byly příslušnému orgánu nahlášeny údaje stanovené v čl. 7 odst. 1 druhé odrážce nařízení (ES) č. 1760/2000 v první den retenčního období zvířete, jak je stanoveno postupem podle čl. 141 odst. 2 tohoto nařízení, lze platbu také poskytnout na toto zvíře.

Článek 118

Stropy

Souhrn částek všech plateb, o něž je zažádáno podle tohoto oddílu, nepřekročí strop, který stanoví Komise v souladu s čl. 51 odst. 2.

Pokud celková výše požadovaných plateb překročí stanovený strop, platby na zemědělce se v příslušném roce poměrným způsobem sníží.

Článek 119

Zakázané látky podle směrnice 96/22/ES

1.   Pokud jsou u zvířete ze stáda skotu zemědělce v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech (35) zjištěna rezidua látek zakázaných směrnicí Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat (36) nebo rezidua látek, které uvedená směrnice povoluje, ale jsou použity nezákonně, nebo pokud je v podniku zemědělce nalezena zakázaná látka nebo produkt či látka nebo produkt, který směrnice 96/22/ES povoluje, ale zemědělec ho drží nezákonně, je tento zemědělec pro kalendářní rok, ve kterém bylo uvedené porušení předpisů zjištěno, vyloučen z poskytnutí plateb stanovených v tomto oddíle.

V případě opakovaného porušování předpisů může být délka vyloučení z poskytování plateb v závislosti na závažnosti porušení prodloužena až na pět let, přičemž lhůta začíná v roce, ve kterém bylo toto opakované porušování zjištěno.

2.   Pokud vlastník nebo chovatel zvířat brání provedení kontrol a odebírání vzorků, které jsou nezbytné pro uskutečnění vnitrostátních plánů monitoringu reziduí nebo pro provádění kontrol a vyšetření stanovených ve směrnici 96/23/ES, uplatní se sankce stanovené odstavci 1 tohoto článku.

KAPITOLA 2

Vnitrostátní podpory

Článek 120

Vnitrostátní podpora pro skořápkové ovoce

1.   Od roku 2012 nebo je-li při použití článku 67 platba na plochu pro skořápkové ovoce uvedená v oddíle 4 kapitoly 1 této hlavy začleněna do režimu jednotné platby, mohou členské státy poskytovat vnitrostátní podporu až do výše 120,75 EUR na hektar a rok zemědělcům, kteří produkují tyto produkty:

a)	mandle kódů KN 0802 11 a 0802 12;

b)	lískové ořechy kódů KN 0802 21 a 0802 22;

c)	vlašské ořechy kódů KN 0802 31 a 0802 32;

d)	pistácie kódu KN 0802 50;

e)	svatojánský chléb kódu KN 1212 10 10.

2.   Vnitrostátní podpora může být vyplacena pouze pro maximální plochu:

Členský stát	Maximální plocha (v hektarech)
Belgie	100
Bulharsko	11 984
Německo	1 500
Řecko	41 100
Španělsko	568 200
Francie	17 300
Itálie	130 100
Kypr	5 100
Lucembursko	100
Maďarsko	2 900
Nizozemsko	100
Polsko	4 200
Portugalsko	41 300
Rumunsko	1 645
Slovinsko	300
Slovensko	3 100
Spojené království	100

3.   Členské státy mohou podmínit poskytnutí vnitrostátní podpory zemědělcům jejich členstvím v organizaci producentů uznané v souladu s článkem 125b nařízení (ES) č. 1234/2007.

HLAVA V

PROVÁDĚNÍ PŘÍMÝCH PLATEB V NOVÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 121

Zavádění přímých plateb

V nových členských státech, kromě Bulharska a Rumunska, se přímé platby zavedou v souladu s následujícím plánem zvýšení vyjádřených jako procentní podíl úrovně těchto plateb používané v té době v jiných než nových členských státech:

—	60 % v roce 2009,

—	70 % v roce 2010,

—	80 % v roce 2011,

—	90 % v roce 2012,

—	100 % od roku 2013.

V Bulharsku a Rumunsku se přímé platby zavedou v souladu s následujícím plánem zvýšení vyjádřených jako procentní podíl úrovně plateb používané v té době v jiných než nových členských státech:

—	35 % v roce 2009,

—	40 % v roce 2010,

—	50 % v roce 2011,

—	60 % v roce 2012,

—	70 % v roce 2013,

—	80 % v roce 2014,

—	90 % v roce 2015,

—	100 % od roku 2016.

KAPITOLA 2

Režim jednotné platby na plochu

Článek 122

Režim jednotné platby na plochu

1.   Nové členské státy, které se rozhodly nahradit přímé platby, s výjimkou přechodné platby za bobuloviny stanovené v oddíle 9 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení pro roky 2009, 2010 a 2011 a platby pro energetické plodiny podle kapitoly 5 hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 pro rok 2009, režimem jednotné platby na plochu, poskytnou podporu zemědělcům v souladu s tímto článkem.

2.   Jednotná platba na plochu se poskytuje jednou za rok. Vypočte se tak, že se roční finanční rámec stanovený podle článku 123 vydělí zemědělskou plochou jednotlivých nových členských států stanovenou podle článku 124.

3.   Režim jednotné platby na plochu lze využívat do 31. prosince 2013. Nové členské státy oznámí Komisi svůj záměr ukončit používání tohoto režimu do 1. srpna posledního roku jeho použitelnosti.

4.   Po ukončení doby použitelnosti režimu jednotné platby na plochu budou uplatňovány přímé platby podle odpovídajících pravidel Společenství a na základě kvantitativních ukazatelů, jako jsou základní plochy, stropy prémií a maximální zaručená množství, blíže určených v aktech o přistoupení z roku 2003 a z roku 2005 a následných právních předpisech Společenství pro jednotlivé přímé platby. Následně se použijí procentní podíly stanovené v článku 121 tohoto nařízení pro odpovídající roky.

Článek 123

Roční finanční rámec

1.   Pro každý nový členský stát stanoví Komise roční finanční rámec jako souhrn finančních prostředků, které by byly dostupné na daný kalendářní rok pro poskytování přímých plateb v novém členském státě.

Roční finanční rámec se stanoví podle příslušných pravidel Společenství a na základě kvantitativních ukazatelů, jako jsou základní plochy, stropy prémií a maximální zaručená množství, blíže určených v aktech o přistoupení z roku 2003 a z roku 2005 a následných právních předpisech Společenství pro jednotlivé přímé platby.

Roční finanční rámec se upraví použitím odpovídajícího procentního podílu uvedeného v článku 121 pro postupné zavádění přímých plateb, s výjimkou částek dostupných v souladu s přílohou XV nebo v souladu s rozdílem mezi těmito částkami nebo částkami odpovídajícími odvětví ovoce a zeleniny a částkami skutečně použitými podle čl. 130 odst. 1.

2.   Pokud by v určitém roce jednotné platby na plochu v některém novém členském státě překročily jeho roční finanční rámec, sníží se vnitrostátní částka na hektar použitelná v tomto novém členském státě poměrně použitím koeficientu snížení.

Článek 124

Plocha v režimu jednotné platby na plochu

1.   Zemědělskou plochou nového členského státu, jiného než Bulharsko a Rumunsko, v režimu jednotné platby na plochu se rozumí ta část jeho využité zemědělské plochy, která byla udržována v dobrém zemědělském stavu k 30. červnu 2003, bez ohledu na to, zda byla k tomuto dni využívána k zemědělské produkci, případně upravená v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii, která tento nový členský stát stanoví po schválení Komisí.

Pro účely této hlavy se „využitou zemědělskou plochou“ rozumí celková plocha využívaná jako orná půda, trvalé travní porosty, pro trvalé kultury a zelinářské zahrady, jak stanoví Komise pro své statistické účely.

V Bulharsku a Rumunsku se však zemědělskou plochou v režimu jednotné platby na plochu rozumí ta část jeho využité zemědělské plochy, která je udržována v dobrém zemědělském stavu, bez ohledu na to, zda byla k tomuto dni využívána k zemědělské produkci, případně upravená v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii, která Bulharsko a Rumunsko stanoví po schválení Komisí.

2.   Pro účely poskytnutí plateb v rámci režimu jednotné platby na plochu lze platby poskytnout na všechny zemědělské pozemky splňující kritéria stanovená v odstavci 1, jakož i na zemědělské pozemky osázené rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích (kód KN ex 0602 90 41), které byly ke dni 30. června 2003 udržovány v dobrém zemědělském stavu. V případě Bulharska a Rumunska však lze platby poskytnout na všechny zemědělské pozemky splňující kritéria stanovená v odstavci 1, jakož i na zemědělské pozemky osázené rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích (kód KN ex 0602 90 41).

S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností musí zemědělec disponovat pozemky uvedenými v prvním pododstavci ke dni stanovenému členským státem, přičemž to nesmí být později než datum stanovené v tomto členském státě pro změnu žádosti o podporu.

Minimální rozloha plochy zemědělského podniku, pro niž je možno žádat o platbu, činí 0,3 ha. Každý nový členský stát však může na základě objektivních kritérií a po schválení Komisí rozhodnout, že stanoví vyšší minimální rozlohu, která však nepřesáhne 1 ha.

3.   Produkce ani používání faktorů produkce nejsou povinné. Zemědělci však mohou využívat půdu uvedenou v odstavci 4 tohoto článku pro jakékoli zemědělské účely. V případě produkce konopí se použije článek 39.

4.   Veškerá půda, pro kterou jsou poskytovány platby v rámci režimu jednotné platby na plochu, musí být udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu v souladu s článkem 6.

5.   Každý zemědělec, který dostává podporu v rámci režimu jednotné platby na plochu, splňuje povinné požadavky na hospodaření uvedené v příloze II v souladu s tímto harmonogramem:

a)	požadavky uvedené v bodě A přílohy II se použijí ode dne 1. ledna 2009;

b)	požadavky uvedené v bodě B přílohy II se použijí ode dne 1. ledna 2011;

c)	požadavky uvedené v bodě C přílohy II se použijí ode dne 1. ledna 2013.

6.   Pro Bulharsko a Rumunsko je použití článků 4, 5, 23, 24 a 25 nepovinné až do 31. prosince 2011, pokud se uvedená ustanovení týkají povinných požadavků na hospodaření. Od 1. ledna 2012 musí zemědělec, který je v uvedených členských státech příjemcem plateb v rámci režimu jednotné platby na plochu, splňovat povinné požadavky na hospodaření uvedené v příloze II v souladu s tímto harmonogramem:

a)	požadavky uvedené v bodě A přílohy II se použijí ode dne 1. ledna 2012;

b)	požadavky uvedené v bodě B přílohy II se použijí ode dne 1. ledna 2014;

c)	požadavky uvedené v bodě C přílohy II se použijí ode dne 1. ledna 2016.

7.   Nové členské státy mohou rovněž použít možnosti uvedené v odstavcích 5 a 6, pokud se rozhodnou ukončit používání režimu jednotné platby před koncem období stanoveného v čl. 122 odst. 3.

8.   Použitím režimu jednotné platby na plochu není nijak dotčena povinnost nových členských států týkající se provádění pravidel Společenství ohledně identifikace a evidence zvířat v souladu s nařízením (ES) č. 1760/2000 a nařízením (ES) č. 21/2004.

Článek 125

Informace

Nové členské státy poskytnou Komisi podrobné informace o opatřeních přijatých k provádění této kapitoly, a zejména o opatřeních přijatých podle čl. 123 odst. 2.

KAPITOLA 3

Oddělené platby a zvláštní podpora

Článek 126

Oddělená platba na cukr

1.   Pokud si nový členský stát zvolil možnost podle článku 143ba nařízení (ES) č. 1782/2003, poskytne oddělenou platbu na cukr zemědělcům, kterým lze poskytnout podporu v rámci režimu jednotné platby na plochu. Tato platba se poskytuje na základě kritérií přijatých příslušnými členskými státy v roce 2006 a 2007.

2.   Oddělená platba na cukr se poskytuje v mezích stropů stanovených v příloze XV.

3.   Odchylně od odstavce 2 se každý dotčený nový členský stát může do 31. března roku, za nějž je poskytována oddělená platba na cukr, a na základě objektivních kritérií rozhodnout, že na oddělenou platbu na cukr použije nižší strop, než jaký je uveden v příloze XV. Pokud souhrn částek určených v souladu s odstavcem 1 přesahuje strop, o němž rozhodl dotčený nový členský stát, sníží se poměrně roční částka, jež má být poskytnuta zemědělcům.

Článek 127

Oddělená platba na ovoce a zeleninu

1.   Pokud si nový členský stát zvolil možnost podle článku 143bb nařízení (ES) č. 1782/2003, poskytne oddělenou platbu na ovoce a zeleninu zemědělcům, kterým lze poskytnout podporu v rámci režimu jednotné platby na plochu. Tato platba se poskytuje v souladu s kritérii přijatými členským státem v roce 2007.

2.   Oddělená platba na ovoce a zeleninu se poskytuje v mezích složky vnitrostátního stropu podle článku 40 tohoto nařízení odpovídající ovoci a zelenině nebo, pokud nový členský stát využil možnosti stanovené čl. 143bb odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003, v rámci nižšího stropu.

Článek 128

Oddělená přechodná platba na ovoce a zeleninu

1.   Pokud nový členský stát využívá možnost stanovenou v čl. 143bc odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, může do 31. prosince 2011 zadržet až 50 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 40 tohoto nařízení odpovídající rajčatům kódu KN 0702 00 00 v souladu se svým rozhodnutím z roku 2007.

V tom případě a v mezích stropu stanoveného postupem podle čl. 141 odst. 2 tohoto nařízení vyplácí dotyčný členský stát dodatečnou platbu zemědělcům na ročním základě.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří produkují rajčata za podmínek stanovených v oddílu 8 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení.

2.   Pokud nový členský stát využívá možnost stanovenou v čl. 143bc odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003, může v souladu se svým rozhodnutím z roku 2007 zadržet:

a)	do 31. prosince 2010 až 100 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 40 tohoto nařízení odpovídající druhům ovoce a zeleniny, kromě jednoletých plodin uvedených v čl. 54 odst. 2 třetím pododstavci tohoto nařízení;

b)	od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2012 až 75 % složky vnitrostátních stropů podle článku 40 tohoto nařízení odpovídající druhům ovoce a zeleniny, kromě jednoletých plodin uvedených v čl. 54 odst. 2 třetím pododstavci tohoto nařízení.

V tom případě a v mezích stropu stanoveného postupem podle čl. 141 odst. 2 tohoto nařízení vyplácí dotyčný členský stát dodatečnou platbu zemědělcům na ročním základě.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům produkujícím jeden nebo více druhů ovoce a zeleniny určených dotčeným členským státem, které jsou uvedeny v čl. 54 odst. 2 třetím pododstavci tohoto nařízení.

3.   Nové členské státy, které využily možností stanovených v článku 143bc nařízení (ES) č. 1782/2003 mohou do 1. srpna 2009 rozhodnout, že přezkoumají rozhodnutí přijaté v roce 2007 s cílem:

a)	začlenit všechny tyto platby nebo jejich část do režimu jednotné platby na plochu. V tomto případě a odchylně od článku 130 tohoto nařízení se dotčené částky zahrnou do ročního finančního rámce uvedeného v čl. 123 odst. 1 tohoto nařízení, nebo

b)

začlenit všechny tyto platby nebo jejich část do oddělené platby na ovoce a zeleninu podle článku 127 tohoto nařízení. V tomto případě se nová platba bude poskytovat na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou například kritéria stanovená v odstavci 2 bodu A přílohy IX tohoto nařízení, a za reprezentativní období končící v roce 2008.

Článek 129

Oddělená platba na bobuloviny

1.   Odchylně od článku 122 mohou nové členské státy, které používají režim jednotné platby na plochu, do 1. srpna 2011 rozhodnout, že od roku 2012 poskytnou oddělenou platbu na bobuloviny. Tu lze poskytnout na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako např. v případě platby obdržené v rámci přechodné platby na bobuloviny stanovené v článku 98 a s ohledem na reprezentativní období, které má uvedený členský stát stanovit nejpozději do roku 2008.

2.   Tato oddělená platba na bobuloviny se poskytne v rámci částek uvedených v příloze XII pro platby na bobuloviny.

3.   V roce 2012 mohou členské státy používající tento článek navíc k oddělené platbě na bobuloviny poskytnout i vnitrostátní podporu. Celková částka podpory Společenství a vnitrostátní podpory nesmí přesáhnout tyto stropy:

—	Bulharsko: 960 000 EUR

—	Lotyšsko: 160 000 EUR

—	Litva: 240 000 EUR

—	Maďarsko: 680 000 EUR

—	Polsko: 19 200 000 EUR.

Článek 130

Společná ustanovení pro oddělené platby

1.   Finanční prostředky dostupné pro poskytování platby uvedené v článcích 126, 127, 128 a 129 se nezahrnují do ročního finančního rámce uvedeného v čl. 123 odst. 1. V případě použití čl. 126 odst. 3 se však rozdíl mezi stropem uvedeným v příloze XV a stropem skutečně použitým zahrne do ročního finančního rámce uvedeného v čl. 123 odst. 1.

2.   Článek 132 se nepoužije na oddělené platby uvedené v článcích 127, 128 a 129. S výjimkou Bulharska a Rumunska se článek 132 nepoužije na oddělené platby uvedené v článku 126.

3.   V případě dědictví nebo předpokládaného dědictví se oddělená platba na cukr uvedená v článku 126, oddělená platba na ovoce a zeleninu uvedená v článku 127 a oddělená platba na bobuloviny uvedená v článku 129 poskytuje zemědělci, který zdědí zemědělský podnik, jestliže mu lze poskytnout podporu v rámci režimu jednotné platby na plochu.

Článek 131

Zvláštní podpora

1.   Nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu mohou nejpozději do 1. srpna roku 2009, 1. srpna roku 2010 nebo 1. srpna roku 2011 rozhodnout, že od roku následujícího po tomto rozhodnutí využijí až 10 % svých vnitrostátních stropů uvedených v článku 40 na poskytnutí podpory zemědělcům podle čl. 68 odst. 1 a v souladu s příslušnými ustanoveními kapitoly 5 hlavy III.

2.   Odchylně od čl. 68 odst. 4 písm. c) má podpora pro opatření uvedená v čl. 68 odst. 1 písm. c) formu zvýšení částek poskytnutých na hektar v rámci režimu jednotné platby na plochu.

Ustanovení čl. 68 odst. 3 druhého pododstavce se nepoužije na nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu.

3.   Odchylně od čl. 69 odst. 6 získají nové členské státy používající režim jednotné platby na plochu podle článku 122 finanční prostředky potřebné pro podporu podle odstavce 1 tohoto článku:

a)	snížením svého ročního finančního rámce uvedeného v článku 123 nebo

b)	provedením lineárního snížení přímých plateb nespadajících do režimu jednotné platby na plochu.

4.   Částky uvedené v odstavci 1 tohoto článku stanoví Komise postupem podle čl. 141 odst. 2.

Tyto částky se odečtou od ročních finančních rámců uvedených v čl. 123 odst. 1 dotyčných nových členských států.

KAPITOLA 4

Doplňkové vnitrostátní přímé platby a přímé platby

Článek 132

Doplňkové vnitrostátní přímé platby a přímé platby

1.   Pro účely tohoto článku se „vnitrostátním režimem podobným SZP“ rozumí jakýkoli vnitrostátní režim přímých plateb použitelný přede dnem přistoupení nových členských států, podle kterého byla zemědělcům poskytována podpora v souvislosti s produkcí, na niž se vztahují přímé platby.

2.   Nové členské státy budou mít na základě zmocnění Komise možnost doplňovat všechny přímé platby:

a)

pokud jde o veškeré přímé platby, až do 30 procentních bodů nad použitelnou úrovní uvedenou v článku 121 v daném roce. Pokud jde o Bulharsko a Rumunsko, použijí se tato pravidla: do 65 % úrovně přímých plateb ve Společenství ve složení k 30. dubnu 2004 v roce 2009 a od roku 2010 až do 50 procentních bodů nad použitelnou úrovní uvedenou v čl. 121 druhém pododstavci v daném roce. Česká republika však může přímé platby v odvětví bramborového škrobu doplňovat až do 100 % úrovně použitelné v jiných než nových členských státech. Pokud jde o přímé platby uvedené v kapitole 7 hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003, mohou členské státy doplňovat přímé platby až do úrovně 100 %. Pokud jde o Bulharsko a Rumunsko, použijí se tyto maximální sazby: 95 % v roce 2009 a 100 % od roku 2010; nebo

b)

i) pokud jde o jiné přímé platby než režim jednotné platby, celková úroveň přímé podpory, na kterou by měl zemědělec v daném novém členském státě v kalendářním roce 2003 na základě jednotlivých produktů nárok v rámci vnitrostátního režimu podobného SZP, zvýšená o 10 procentních bodů. Referenčním rokem pro Litvu je však kalendářní rok 2002. Referenčním rokem pro Bulharsko a Rumunsko je kalendářní rok 2006. V případě Slovinska činí zvýšení 25 procentních bodů; ii) pokud jde o režim jednotné platby, celková úroveň doplňkové vnitrostátní přímé podpory, kterou může nový členský stát pro daný rok poskytnout, je omezena zvláštním finančním rámcem. Tento rámec se rovná rozdílu mezi: — celkovou částkou přímé podpory v rámci vnitrostátního režimu podobného SZP, která by byla v daném novém členském státě k dispozici pro kalendářní rok 2003, nebo v případě Litvy pro kalendářní rok 2002, zvýšenou vždy o 10 procentních bodů. Referenčním rokem pro Bulharsko a Rumunsko je však kalendářní rok 2006. V případě Slovinska činí zvýšení 25 procentních bodů, a — vnitrostátním stropem daného nového členského státu uvedeným v příloze VIII, případně upraveným podle čl. 51 odst. 2. Pro účely výpočtu celkové částky uvedené v první odrážce tohoto podbodu se zahrnou vnitrostátní přímé platby nebo jejich složky odpovídající přímým platbám Společenství nebo jejich složkám, které se zohlednily při výpočtu skutečného stropu dotyčného nového členského státu podle článku 40 a čl. 51 odst. 2. Pro každou dotčenou přímou platbu si nový členský stát může zvolit písm. a) nebo b) prvního pododstavce. Celková přímá podpora, kterou lze po přistoupení poskytnout zemědělci v nových členských státech v rámci příslušné přímé platby, včetně všech doplňkových vnitrostátních přímých plateb, nepřesahuje úroveň přímé podpory, na kterou by měl zemědělec nárok v rámci odpovídající přímé platby použitelné v jiných než nových členských státech od roku 2012, přičemž se zohlední použití článku 7 ve spojení s článkem 10.

3.   Kypr může doplňovat přímou podporu vyplácenou zemědělci v rámci jakékoli přímé platby v režimu podpory uvedeném na seznamu v příloze I až do celkové výše podpory, na kterou by měl zemědělec nárok na Kypru v roce 2001.

Kyperské orgány zajistí, že celková přímá podpora, která se po přistoupení poskytuje zemědělci na Kypru v rámci odpovídající přímé platby, včetně všech doplňkových vnitrostátních přímých plateb, v žádném případě nepřesáhne úroveň přímé podpory, na kterou by měl zemědělec v rámci této přímé platby v daném roce nárok v jiných než nových členských státech.

Celkové částky doplňkové vnitrostátní podpory, která se má poskytnout, jsou uvedeny v příloze XVI.

Doplňková vnitrostátní podpora, která se má poskytnout, bude upravena, pokud to bude nezbytné podle vývoje SZP.

Odstavce 2 a 5 se na Kypr nepoužijí.

4.   Pokud se nový členský stát rozhodne používat režim jednotné platby na plochu, může tento nový členský stát poskytovat doplňkovou vnitrostátní přímou podporu za podmínek uvedených v odstavcích 5 a 8.

5.   Celková částka doplňkové vnitrostátní podpory poskytnuté v určitém roce při použití režimu jednotné platby na plochu může být omezena zvláštním finančním rámcem pro (pod)odvětví za předpokladu, že se tento zvláštní (pod)odvětvový finanční rámec vztahuje pouze:

a)	na přímé platby kombinované s režimem jednotné platby nebo

b)	pro rok 2009 na jednu nebo více přímých plateb, které jsou nebo mohou být vyloučeny z režimu jednotné platby podle čl. 70 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003, nebo mohou podléhat částečnému provádění podle čl. 64 odst. 2 uvedeného nařízení;

c)	od roku 2010 na jednu nebo několik přímých plateb, které mohou podléhat částečnému provádění nebo zvláštní podpoře podle čl. 51 odst. 2 a článku 68 tohoto nařízení.

Tento rámec se rovná rozdílu mezi:

a)	celkovou částkou podpory pro (pod)odvětví, vyplývající z použití odst. 2 prvního pododstavce písm. a) nebo b); a

b)	celkovou částkou přímé podpory, jež by byla v příslušném novém členském státě dostupná pro totéž (pod)odvětví v daném roce podle režimu jednotné platby na plochu.

6.   Nový členský stát může na základě objektivních kritérií po zmocnění Komisí rozhodnout o částkách doplňkové vnitrostátní podpory, která se má poskytnout.

7.   Zmocnění Komisí:

a)	v případě, že se použije odst. 2 první pododstavec písm. b), blíže určí odpovídající vnitrostátní režimy přímých plateb podobné SZP,

b)	vymezí výši, do které může být doplňková vnitrostátní podpora vyplácena, sazbu doplňkové vnitrostátní podpory a případně podmínky pro její poskytování,

c)	se udělí s výhradou jakýchkoli úprav, které mohou být nezbytné v důsledku vývoje SZP.

8.   Nelze poskytovat žádné doplňkové vnitrostátní platby ani podpory pro zemědělské činnosti, na které se neposkytují přímé platby v jiných než nových členských státech.

Článek 133

Státní podpora na Kypru

Kypr může kromě doplňkových vnitrostátních přímých plateb poskytovat přechodnou a postupně klesající vnitrostátní podporu do konce roku 2012. Tato státní podpora se poskytuje v obdobné podobě jako podpora Společenství, například v podobě plateb oddělených od produkce.

S ohledem na povahu a výši vnitrostátní podpory poskytované v roce 2001 může Kypr poskytovat státní podporu (pod)odvětvím uvedeným v příloze XVII až do výší uvedených v této příloze.

Poskytovaná státní podpora podléhá jakýmkoli úpravám, které mohou být v důsledku vývoje SZP nezbytné. Pokud se takové úpravy ukáží nezbytné, změní se na základě rozhodnutí Komise výše podpor nebo podmínky pro jejich poskytování.

Kypr každoročně předloží Komisi zprávu o provádění těchto opatření státní podpory s uvedením forem podpory a částek na (pod)odvětví.

HLAVA VI

FINANČNÍ PŘEVODY

Článek 134

Finanční převod na restrukturalizaci regionů produkujících bavlnu

Částka 22 000 000 EUR bude přidělována na kalendářní rok jako dodatečná podpora Společenství pro opatření v regionech produkujících bavlnu prováděná v rámci programů rozvoje venkova, které jsou financovány z EZFRV.

Článek 135

Finanční převod na restrukturalizaci regionů produkujících tabák

Od rozpočtového roku 2011 bude přidělována částka 484 000 000 EUR jako dodatečná podpora Společenství pro opatření v regionech produkujících tabák prováděná v rámci programů rozvoje venkova, které jsou financovány z EZFRV, těm členským státům, ve kterých producenti tabáku obdrželi podporu podle nařízení Rady (EHS) č. 2075/92 ze dne 30. června 1992 o společné organizaci trhu se surovým tabákem (37) v letech 2000, 2001 a 2002.

Článek 136

Převod do EZFRV

Členské státy se mohou do 1. srpna 2009 rozhodnout, že místo využití čl. 69 odst. 6 písm. a) poskytnou od finančního roku 2011 určitou částku vypočtenou podle čl. 69 odst. 7 pro podporu Společenství v rámci programování a financování rozvoje venkova na základě EZFRV.

HLAVA VII

PROVÁDĚCÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

Prováděcí ustanovení

Článek 137

Potvrzení platebních nároků

1.   Platební nároky přiznané zemědělcům před 1. lednem 2009 se považují za zákonné a řádné od 1. ledna 2010.

2.   Odstavec 1 se nevztahuje na platební nároky přiznané zemědělcům na základě věcně nesprávných žádostí kromě případů, v nichž chyba nemohla být zemědělcem přiměřeným způsobem zjištěna.

3.   Odstavec 1 tohoto článku se nedotýká pravomoci Komise přijmout rozhodnutí podle článku 31 nařízení (ES) č. 1290/2005 ohledně výdajů vynaložených na platby poskytnuté za jakýkoli kalendářní rok až do roku 2009 včetně.

Článek 138

Použití pro nejvzdálenější regiony

Hlavy III a IV se nepoužijí na francouzské zámořské departementy, na Azory a Madeiru, ani na Kanárské ostrovy.

Článek 139

Státní podpora

Odchylně od článku 180 nařízení (ES) č. 1234/2007 a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (38), se na platby uskutečněné členskými státy podle článků 41, 57, 64, 68, 69, 70, 71, čl. 82 odst. 2, článku 86, čl. 98 odst. 4, čl. 111 odst. 5, článku 120, čl. 129 odst. 3, článků 131, 132 a 133 tohoto nařízení nepoužijí ve shodě s tímto nařízením články 86, 88 a 89 Smlouvy.

Článek 140

Předávání údajů Komisi

Členské státy poskytnou Komisi podrobné informace o opatřeních, která přijmou za účelem provádění tohoto nařízení, a zejména o opatřeních, která se vztahují k článkům 6, 12, 28, 41, 45, 46, 47, 48, 51, 57, 58, 68, 69, 70, 71, 72 a 131.

Článek 141

Řídící výbor pro přímé platby

1.   Komisi je nápomocen Řídící výbor pro přímé platby.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

Článek 142

Prováděcí pravidla

Postupem podle čl. 141 odst.2 se stanoví prováděcí pravidla k tomuto nařízení. Zahrnují zejména:

a)	prováděcí pravidla týkající se vytvoření zemědělského poradenského systému;

b)	prováděcí pravidla týkající se kritérií pro přidělování částek, které jsou dostupné na základě použití modulace;

c)

prováděcí pravidla pro poskytování podpory stanovené v tomto nařízení, včetně podmínek, za nichž lze tuto podporu poskytnout, dat pro předložení žádostí a plateb a ustanovení týkajících se dohledu, pravidel o kontrole a o přiznání nároků na podporu, včetně jakékoli nezbytné výměny údajů s členskými státy, a pro stanovení překročení základních ploch nebo maximálních zaručených ploch, jakož i prováděcí pravidla pro stanovení retenčního období, odejmutí a nové přerozdělení nevyužitých práv na prémie podle oddílů 10 a 11 kapitoly 1 hlavy IV;

d)

pokud jde o režim jednotné platby, prováděcí pravidla týkající se zejména vytvoření vnitrostátní rezervy, převodu nároků na platbu, definice trvalých kultur, stálých pastvin a travních porostů, možností stanovených v kapitolách 2 a 3 hlavy III a začlenění plateb vázaných na produkci uvedených v kapitole 4 hlavy III;

e)	prováděcí pravidla týkající se provádění ustanovení hlavy V;

f)	prováděcí pravidla týkající se začlenění podpor na ovoce a zeleninu, konzumní brambory a školky do režimu jednotné platby, včetně postupu podávání žádostí v prvním roce provádění, a pravidla týkající se plateb uvedených v oddílech 8 a 9 kapitoly 1 hlavy IV;

g)	prováděcí pravidla týkající se začlenění podpory pro víno do režimu jednotné platby, včetně postupu podávání žádostí v prvním roce provádění, v souladu s nařízením (ES) č. 479/08;

h)	pokud jde o konopí, prováděcí pravidla týkající se zvláštních kontrolních opatření a metod umožňujících stanovit obsah tetrahydrokanabinolu;

i)	případné nezbytné změny přílohy I, s přihlédnutím ke kritériím podle článku 1;

j)	případné nezbytné změny příloh V a IX s přihlédnutím zejména k novým právním předpisům Společenství;

k)	základní prvky identifikačního systému zemědělských pozemků a jejich vymezení;

l)	jakékoli změny, které mohou být provedeny v žádosti o podporu a v osvobození od povinnosti předložit žádost o podporu;

m)	pravidla týkající se minimálního množství informací, které mají být uvedeny v žádostech o podporu;

n)	pravidla týkající se administrativních kontrol a kontrol na místě a kontrol pomocí dálkového průzkumu Země;

o)	pravidla týkající se použití snížení a vyloučení, pokud jde o platby v případě nedodržení povinností stanovených v článcích 4 a 22, včetně případů nepoužití snížení a vyloučení;

p)	případné nezbytné změny přílohy VI, s přihlédnutím ke kritériím podle článku 26;

q)	sdělení mezi členskými státy a Komisí;

r)

opatření, která jsou nezbytná i řádně odůvodněná, aby se pomocí nich v naléhavém případě řešily praktické a zvláštní problémy, zejména problémy spojené s prováděním kapitoly 4 hlavy II a kapitol 2 a 3 hlavy III; tato opatření se mohou odchylovat od některých částí tohoto nařízení, avšak pouze v nezbytné míře a po dobu nezbytně nutnou;

s)	pokud jde o bavlnu, prováděcí pravidla týkající se: i) výpočtu snížení podpory podle čl. 90 odst. 4; ii) schválených meziodvětvových organizací, zejména jejich financování a systému kontroly a sankcí.

KAPITOLA 2

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 143

Změny nařízení (ES) č. 1290/2005

Nařízení (ES) č. 1290/2005 se mění takto:

1.

V článku 12 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2.   Komise stanoví částky, které jsou podle článku 9, čl. 10 odst. 4, článků 134, 135 a 136 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (39), čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 378/2007 ze dne 27. března 2007 o pravidlech pro dobrovolné odlišení přímých plateb podle nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (40)a čl. 23 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem (41) vyčleněny pro EZFRV.

2.	V článku 18 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3.   Vnitrostátní stropy pro přímé platby uvedené v čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, upravené s ohledem na úpravy podle čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení, se pokládají za finanční stropy v eurech.“

Článek 144

Změny nařízení (ES) č. 247/2006

Nařízení (ES) č. 247/2006 se mění takto:

1.

v článku 23 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2.   Společenství financuje opatření uvedená v hlavách II a III tohoto nařízení do této roční maximální výše: v milionech EUR   Rozpočtový rok 2007 Rozpočtový rok 2008 Rozpočtový rok 2009 Rozpočtový rok 2010 Rozpočtový rok 2011 a následující roky Francouzské zámořské departementy 126,6 262,6 269,4 273,0 278,41 Azory a Madeira 77,9 86,98 87,08 87,18 106,21 Kanárské ostrovy 127,3 268,4 268,4 268,4 268,42“

2.

Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 24b 1.   Do 1. srpna 2009 předloží členské státy Komisi návrhy změn svých celkových programů, které budou odrážet změny provedené v čl. 23 odst. 2 nařízením Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (42). 2.   Komise zhodnotí předložené změny a postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2 rozhodne o jejich schválení do čtyř měsíců od předložení. Změny se použijí ode dne 1. ledna 2010.

Článek 145

Změny nařízení (ES) č. 378/2007

Nařízení (ES) č. 378/2007 se mění takto:

1.

Článek 1 se mění takto: a) odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3.   Výpočet snížení v rámci dobrovolné modulace se provádí na stejném základě jako u modulace podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (42). b) Vkládá se nový odstavec 5, který zní: „5.   Sazby modulace použitelné na zemědělce, které vyplývají z použití článku 7 nařízení (ES) č. 73/2009 (toto nařízení), snížené o 5 procentních bodů se odečtou od sazby dobrovolné modulace používané členskými státy podle odstavce 4 tohoto článku. Odečítané procento i konečná sazba dobrovolné modulace se rovnají nule nebo jsou vyšší.“

2.	V čl. 3 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto: „a) odchylně od čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení použít snížení v rámci modulace na základě výpočtu použitelného na modulaci podle článku 7 nařízení (ES) č. 73/2009 bez přihlédnutí k vyloučení ve výši 5 000 EUR podle odstavce 1 uvedeného článku; nebo“.

Článek 146

Zrušení

1.   Nařízení (ES) č. 1782/2003 se zrušuje.

Ustanovení čl. 20 odst. 2, čl. 64 odst. 2, články 66, 67, 68, 68a, 68b, 69, čl. 70 odst. 1 písm. b) a odst. 2 a kapitoly 1 (pšenice tvrdá), 5 (energetické plodiny), 7 (prémie pro mléčné výrobky), 10 (platba na plochu pro plodiny na orné půdě), 10b (podpora pro olivové háje), 10c (podpora pro tabák) a 10d (platby pro chmel) hlavy IV uvedeného nařízení se však nadále použijí pro rok 2009.

2.   Odkazy na nařízení (ES) č. 1782/2003 v tomto nařízení se považují za odkazy na uvedené nařízení ve znění před pozbytím jeho platnosti

Odkazy v jiných aktech na nařízení (ES) č. 1782/2003 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XVIII.

Článek 147

Přechodná pravidla

Postupem podle čl. 141 odst. 2 může Komise přijmout opatření nezbytná pro plynulý přechod od režimů stanovených v nařízení (ES) č. 1782/2003 k režimům uvedeným v tomto nařízení.

Článek 148

Přechodný režim pro nové členské státy

V případě, že jsou přechodná opatření nezbytná k tomu, aby se novým členským státům usnadnil přechod od režimu jednotné platby na plochu k režimu jednotné platby a dalším režimům podpor uvedeným v hlavách III a IV, přijmou se tato opatření postupem podle čl. 141 odst. 2.

Článek 149

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2009.

Avšak:

a)	článek 138 se použije ode dne 1. ledna 2010;

b)	standardy pro vytvoření nebo zachování stanovišť, dodržování schvalovacích postupů pro využití vody k zavlažování a vymezení krajinných prvků podle přílohy III se použijí ode dne 1. ledna 2010;

c)	standardy pro zřízení ochranných pásem podél vodních toků podle přílohy III se použijí nejdříve ode dne 1. ledna 2010 a nejpozději do dne 1. ledna 2012.

---

(1)  Stanovisko ze dne 19. listopadu 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko ze dne 23. října 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Stanovisko vydané po nepovinné konzultaci.

(3)  Stanovisko ze dne 8. října 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Stanovisko vydané po nepovinné konzultaci.

(4)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

(5)  Rozhodnutí Rady 2002/358/ES ze dne 25. dubna 2002 o schválení Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu jménem Evropského společenství a o společném plnění závazků z něj vyplývajících (Úř. věst. L 130, 15.5.2002, s. 1).

(6)  Dokument Rady 13888/07 bod 17.

(7)  Dokument Rady 16963/06.

(8)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 95, 5.4.2007, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 63, 23.6.2007, s. 17.

(13)  Viz strana 1 v tomto číslo Úředního věstníku.

(14)  Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8.

(16)  Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 42.

(17)  Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 1.

(18)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(19)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(20)  Úř. věst. C 323, 28.11.2002, s. 48.

(21)  Úř. věst. L 213, 8.8.2008, s. 31.

(22)  Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1.

(23)  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

(24)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(25)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

(26)  Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1.

(27)  Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 29.

(28)  Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 49.

(29)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1.

(30)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(31)  Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

(32)  Úř. věst. L 3, 5.1.2008, s. 1.

(33)  Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1.

(34)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

(35)  Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3.

(36)  Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10.

(37)  Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 70.

(38)  Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7.

(39)  Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.

(40)  Úř. věst. L 95, 5.4.2007, s.1.

(41)  Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1“.

(42)  Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16“.

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---