2009/78/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/78/ES ze dne 13. července 2009 o stojanech dvoukolových motorových vozidel (Text s významem pro EHP)

1.1

„stojanem“ zařízení, které je pevně přichyceno k vozidlu a je schopno udržet vozidlo ve svislé (nebo téměř svislé) parkovací poloze, když je řidič opustí;

1.2

„podpěrným stojanem“ stojan, který při vysunutí nebo vyklopení do pracovní polohy podpírá vozidlo pouze na jedné straně, přičemž obě kola zůstávají v dotyku s povrchem vozovky;

1.3

„středovým stojanem“ stojan, který po vyklopení do pracovní polohy podpírá vozidlo tak, že vytváří jedno nebo více míst styku vozidla a povrchu vozovky na obou stranách od střední podélné roviny vozidla;

1.4

„příčným sklonem tt“ sklon vyjádřený v procentech pro daný povrch vozovky, přičemž průsečnice střední podélné roviny vozidla a povrchu vozovky je kolmá k přímce maximálního sklonu (obrázek 1);

1.5

„podélným sklonem lt“ sklon vyjádřený v procentech pro daný povrch vozovky, přičemž střední podélná rovina vozidla je rovnoběžná s osou maximálního sklonu (obrázek 2);

1.6

„střední podélnou rovinou vozidla“ podélná rovina souměrnosti zadního kola vozidla.

2.1

Všechna dvoukolová vozidla musí být vybavena alespoň jedním stojanem, který je udrží ve stálé poloze, jestliže vozidla stojí (např. při parkování) a nejsou přidržována v této poloze osobou nebo vnějšími prostředky. Vozidla se zdvojenými koly nemusí být vybavena stojany, ale musí splňovat požadavky bodu 6.2.2, jsou-li v parkovací poloze (parkovací brzda v činnosti).

2.2

Stojan musí být buď podpěrného, nebo středového, nebo obojího typu.

2.3

Je-li stojan výkyvný okolo spodní části vozidla nebo pod vozidlem, musí se vnější okraj/okraje tohoto stojanu při sklápění do sklopné, resp. jízdní polohy sklápět směrem k zádi vozidla.

3.1.1.1

být schopny podpírat vozidlo takovým způsobem, aby byla zachována jeho boční stabilita, stojí-li vozidlo na vodorovném povrchu nebo na svahu, a aby je nebylo možno dále snadno naklánět (a přitom se neotáčelo kolem bodu podpěry zajišťované podpěrným stojanem) nebo aby se vozidlo nedalo příliš snadno postavit do svislé polohy nebo za ni (a přitom se nepřevrhlo na opačnou stranu, než je podpěrný stojan);

3.1.1.2

být schopny podpírat vozidlo takovým způsobem, aby byla zachována stabilita, je-li vozidlo zaparkováno na svahu podle bodu 6.2.2;

3.1.1.3

být schopny se automaticky vrátit do zatažené/sklopné, resp. jízdní polohy:

3.1.1.4

nehledě na požadavky stanovené v bodě 3.1.1.3 být zkonstruovány a vyrobeny tak, aby se automaticky nesklopily v případě, že se nečekaně změní úhel naklonění vozidla (např. je-li vozidlo mírně posunuto třetí osobou nebo nárazem větru způsobeným vozidlem jedoucím okolo):

3.2.1.1

být schopny podpírat vozidlo tak, aby byla zaručena jeho stabilita v případě, že se jedno nebo obě kola dotýkají povrchu vozovky nebo že se žádné z kol tohoto povrchu nedotýká:

3.2.1.2

být schopny se automaticky sklopit dozadu do sklopené, resp. jízdní polohy:

4.1

Vozidla mohou být navíc vybavena světelným sdělovačem, který je zřetelně viditelný pro řidiče sedícího v jízdní poloze a který se při zapnutí zapalování rozsvítí a nezhasne, dokud stojan není v zatažené/sklopené, resp. jízdní poloze.

4.2

Všechny stojany musí být vybaveny zádržným systémem, který je drží v zatažené/sklopené, resp. jízdní poloze. Systém se může skládat buď:

5.2.1

Vozidlo musí být podrobeno zkoušce při pohotovostní hmotnosti.

5.2.2

Pneumatiky musí být nahuštěné na tlak doporučený jejich výrobcem pro tento stav.

5.2.3

V převodovce musí být zařazen neutrál, v automatické převodovce „parkovací“ poloha, pokud je.

5.2.4

Je-li vozidlo vybaveno parkovací brzdou, musí být tato brzda v činnosti.

5.2.5

Řízení musí být v uzamčené poloze. Je-li řízení uzamykatelné při natočení buď doleva, nebo doprava, musí se zkoušet v obou polohách.

5.3.1

Pro zkoušky podle bodu 6.1 se použije vodorovná vozovka s tvrdým povrchem, suchá a bez zrn písku.

5.4.1

Pro zkoušky podle bodu 6.2 se použije parkovací plošina.

5.4.2

Parkovací plošina musí mít plochý povrch obdélníkového tvaru a musí být schopna unést vozidlo bez viditelného prohnutí.

5.4.3

Povrch parkovací plošiny musí mít odpovídající protiskluzové vlastnosti, aby vozidlo při zkouškách s náklonem nebo podepřením nemohlo sklouznout z povrchu podložky.

5.4.4

Parkovací plošina musí být navržena tak, aby mohla zajistit alespoň příčný sklon tt a podélný sklon lt podle bodu 6.2.2.

6.1.1

Vozidlo se umístí na zkušební vozovce a podpěrný stojan se vysune nebo vyklopí do parkovací polohy, vozidlo se na něj postaví.

6.1.2

Vozidlo se nakloní tak, aby se úhel tvořený střední podélnou rovinou a povrchem vozovky zvětšil o 3 stupně (nakloněním vozidla směrem ke svislici).

6.1.3

Při tomto pohybu nesmí dojít k automatickému návratu podpěrného stojanu do zatažené/sklopené, resp. jízdní polohy.

6.2.1

Vozidlo se umístí na parkovací plošině, podpěrný a středový stojan jsou samostatně vysunuté/vyklopené nebo v parkovací poloze a vozidlo spočívá na stojanu.

6.2.2

Parkovací plošina se nakloní do minimálního příčného sklonu tt a poté samostatně do minimálního podélného sklonu lt podle této tabulky:

Viz obrázky 1a, 1b a 2.

6.2.3

Je-li vozidlo na nakloněné parkovací plošině a spočívá na středovém stojanu a pouze na jednom kole a může zůstat v této poloze na středovém stojanu s předním nebo zadním kolem ve styku s povrchem plošiny, musí být shora popsané zkoušky prováděny pouze s vozidlem spočívajícím na středovém stojanu a zadním kole, za předpokladu, že jsou splněny ostatní požadavky stanovené v tomto bodě.

6.2.4

Je-li parkovací plošina nakloněna v kterémkoli z požadovaných úhlů a jsou-li náležitě splněny výše uvedené požadavky, musí vozidlo zůstat stabilní.

6.2.5

Alternativně lze parkovací plošinu naklonit do požadovaných úhlů dříve, než je na ni umístěno vozidlo.