2009/703/ES2009/703/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 11. února 2009 o státní podpoře C 55/07 (ex NN 63/07, CP 106/06) poskytnuté Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska – Státní záruka pro Penzijní fond BT (oznámeno pod číslem K(2009) 685) (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 242, 15.9.2009, s. 21-34 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 15. září 2009 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 15. září 2009 Nabývá účinnosti: 15. září 2009
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 11. února 2009

o státní podpoře C 55/07 (ex NN 63/07, CP 106/06) poskytnuté Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska – Státní záruka pro Penzijní fond BT

(oznámeno pod číslem K(2009) 685)

(Pouze anglické znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2009/703/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 pododstavec 1 této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními (1), a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Tento případ se týká státní podpory, kterou Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) poskytlo společnosti BT plc (dále jen „BT“, není-li uvedeno jinak). Společnost BT je akciovou společností zaregistrovanou v Anglii a Walesu. British Telecommunications plc je zcela vlastněnou dceřinou společností BT Group plc a zahrnuje prakticky veškeré obchodní činnosti a aktiva skupiny BT. Nástupnická společnost statutární společnosti British Telecommunications byla založena v Anglii a Walesu jako akciová společnost, kterou zcela vlastní vláda Spojeného království, a to v důsledku zákona o telekomunikacích z roku 1984. V období mezi listopadem 1984 a červencem 1993 prodala vláda Spojeného království veškeré své podíly ve společnosti British Telecommunications plc prostřednictvím tří veřejných nabídek.

1.   PROCESNÍ ASPEKTY

(2)

Dne 26. dubna 2006 podal jeden z konkurentů společnosti BT, který požádal o zachování důvěrnosti, stížnost na záruku, kterou společnosti BT poskytuje státní ministr (dále jen „státní záruka“). E-maily ze dne 24. května 2006 a 22. června 2006 poskytl tento soutěžitel Komisi další informace o penzijním plánu.

(3)

Dne 18. května 2006 zaslala Komise žádost o informace orgánům Spojeného království, které odpověděly dopisem ze dne 18. července 2006.

(4)

Dne 21. prosince 2006 zaslala Komise další žádost o informace. Po prodloužení lhůty odpověděly orgány Spojeného království dopisem ze dne 27. února 2007.

(5)

Dne 26. března 2007 se na žádost orgánů Spojeného království konala schůzka s právními zástupci správců důchodového systému BT (dále jen „BTPS“). Další informace byly poskytnuty e-mailem ze dne 10. května 2007.

(6)

Dne 10. května 2007 zaslala Komise orgánům Spojeného království žádost o informace. Po prodloužení lhůty a po schůzce, která se uskutečnila dne 11. června 2007, odpověděly orgány Spojeného království dopisem ze dne 19. června 2007.

(7)

Dopisem ze dne 3. srpna 2007 si Komise vyžádala další informace. Po prodloužení lhůty odpověděly orgány Spojeného království dopisem ze dne 3. října 2007.

(8)

Dne 28. listopadu 2007 přijala Komise rozhodnutí obsahující závěr, že státní záruka, co se týká penzijních závazků společnosti BT v případě její platební neschopnosti, nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, oznámila toto rozhodnutí Spojenému království a zároveň zahájila formální vyšetřovací řízení s ohledem na některá opatření spojená se státní zárukou pro BTPS.

(9)

E-mailem ze dne 30. ledna 2008 zaslaly orgány Spojeného království své připomínky k tomuto rozhodnutí.

(10)

Po zveřejnění rozhodnutí ze dne 28. listopadu 2007 Komise obdržela připomínky od těchto zúčastněných stran: UK Competitive Telecommunications Association (dále jen „UKCTA“), obchodního sdružení zastupujícího telekomunikační operátory soutěžící se společností BT, původního anonymního žadatele, společnosti BT a BTPS. Jejich připomínky byly orgánům Spojeného království zaslány dne 25. března 2008.

(11)

E-mailem ze dne 25. dubna 2008 si orgány Spojeného království vyžádaly povolení předat připomínky třetích stran společnosti BT. Po konzultacích a se souhlasem dotčených stran Komise souhlasila s poskytnutím verzí těchto dokumentů bez důvěrných údajů společnosti BT.

(12)

E-mailem ze dne 30. května 2008 obdržela Komise připomínky orgánů Spojeného království k podáním třetích stran. E-mailem ze dne 3. června 2008 Komise obdržela připomínky společnosti BT k podáním třetích stran.

(13)

Dne 22. července 2008 Komise uspořádala schůzku s orgány Spojeného království, po níž následovala nová vysvětlení, jež byla poskytnuta e-mailem ze dne 19. září 2008.

(14)

Právní zástupci společnosti BT a BTPS se na základě své žádosti sešli s Komisí dne 6. srpna 2008 a 28. října 2008.

2.   POPIS OPATŘENÍ

(15)

Příslušná posuzovaná opatření se týkají předpisů, podle nichž vláda Spojeného království ručí za uhrazení určitých závazků (zejména penzijních) společnosti BT na základě státní záruky a zprošťuje společnost BT povinností stanovených v právním rámci, který se vztahuje na důchodové systémy ve Spojeném království.

2.1   Státní záruka

(16)

Na základě zákona o telekomunikacích z roku 1981 byl provoz telekomunikací, jenž byl dříve součástí britské pošty, převeden na novou veřejnoprávní společnost, British Telecommunications. Zákon o telekomunikacích z roku 1984 umožnil privatizaci společnosti British Telecommunications.

(17)

Podle paragrafu 60 zákona o telekomunikacích z roku 1984 byly majetek, práva a závazky veřejnoprávní společnosti převedeny na privatizovanou nástupnickou společnost, British Telecommunications plc. Do převodu byly zahrnuty veškeré závazky veřejnoprávní společnosti s ohledem na penzijní plán zaměstnanců tohoto podniku, který v té době vykazoval schodek ve výši 626 milionů GBP, jenž byl zjištěn při pojistně-matematickém ocenění v roce 1983.

(18)

Paragraf 68 zákona o telekomunikacích z roku 1984 stanoví poskytnutí státní záruky:

„1.

Tento paragraf se použije, pokud

a)

bylo vydáno usnesení v souladu s [insolvenčním zákonem z roku 1986] o dobrovolné likvidaci nástupnické společnosti za jiným účelem než pouze kvůli reorganizaci nebo sloučení s jinou společností; nebo

b)

aniž by bylo předem vydáno takovéto usnesení, byl vydán soudní příkaz k likvidaci nástupnické společnosti na základě uvedeného zákona.

2.

Při zahájení likvidace se ministr stává odpovědným za zaplacení případných neuhrazených závazků nástupnické společnosti, které byly na tuto společnost převedeny na základě § 60.

(…)

4.

Pokud ministr uskuteční platbu pro jakoukoli osobu při plnění závazku, jenž se mu jeví jako závazek uložený tímto paragrafem, stává se věřitelem nástupnické společnosti do výše uhrazené částky, přičemž pro účely likvidace se jeho pohledávka považuje za pohledávku vztahující se na původní závazek.“

(19)

Státní záruka se vztahovala na veškeré neuhrazené závazky společnosti, jež byly na společnost BT převedeny v roce 1984. Ačkoli orgány Spojeného království tvrdí, že nemají úplné informace o celkové výši závazků, na něž se vztahovala záruka mimo penzijních závazků, uvádějí, že finanční výkazy společnosti British Telecom za rok 1983/1984 poskytují určité informace, co se týká stavu ke dni 31. března 1984:

krátkodobé závazky splatné během jednoho roku činily celkem 1 909 milionů GBP. Zahrnovaly krátkodobé výpůjčky, závazky z obchodního styku, daň z přidané hodnoty a daň ze mzdy odváděnou zaměstnavatelem, ostatní závazky, výdaje příštích období a výnosy příštích období,

dlouhodobé závazky činily celkem 458 milionů GBP v podobě zahraničních úvěrů, které byly splaceny o deset let později.

(20)

Zákon o komunikacích z roku 2003 zrušil paragraf 60 a pozměnil paragraf 68 odst. 2 zákona o telekomunikacích z roku 1984, který nyní stanoví, že „ministr se při zahájení likvidace stává odpovědným za zaplacení případných neuhrazených závazků nástupnické společnosti s ohledem na vyplácení důchodů, jež byly na tuto společnost převedeny na základě § 60“ (zdůraznění přidáno).

(21)

Státní záruka vyžaduje, aby vláda Spojeného království uhradila případné závazky veřejnoprávní společnosti v souvislosti s vyplácením důchodů, jež byly na společnost BT převedeny v souvislosti se zaměstnanci, kteří byli účastníky penzijního plánu pro zaměstnance veřejnoprávní společnosti před 6. srpnem 1984, v případě, že se společnost BT nachází v platební neschopnosti a je likvidována, a pouze tehdy, je-li závazek zcela nebo částečně neuhrazený při zahájení likvidace. To předpokládá, že aktiva penzijního plánu společnosti BT nejsou dostatečná k pokrytí jeho závazků s ohledem na nároky, které těmto zaměstnancům vznikly. Ačkoli se zákon o telekomunikacích z roku 1984 k tomuto bodu jednoznačně nevyjadřuje, orgány Spojeného království zastávají názor, že se státní záruka vztahuje nejen na nároky na důchod, které těmto zaměstnancům vznikly před privatizací, nýbrž rovněž na nároky, které jim vznikly posléze.

(22)

Před privatizací a vzhledem ke svému postavení veřejnoprávní společnosti nemohla být společnost BT zlikvidována vyjma na základě zákona. Co se týká penzijních závazků, státní záruka byla údajně poskytnuta s cílem zmírnit obavy zaměstnanců veřejnoprávní společnosti, jejichž důchody již nadále nebyly chráněny státem. Ti se zejména obávali toho, co by se stalo, pokud by se privatizovaná nástupnická společnost dostala do platební neschopnosti a penzijní plán by zůstal ve schodku. Podle orgánů Spojeného království reagovala státní záruka vydaná v roce 1984 na tyto obavy, jež se po zjištění pojistně-matematického schodku v roce 1983 ještě zvýšily.

(23)

Podle objasnění, které poskytly orgány Spojeného království, by se v případě platební neschopnosti společnosti BT stala vláda Spojeného království neprodleně (při zahájení likvidace) odpovědnou za případné neuhrazené závazky společnosti BT týkající se penzijního plánu pro zaměstnance převedené na společnost BT při privatizaci. Ministr by s ohledem na tyto neuhrazené závazky uskutečnil platbu pro BTPS a stal by se nezajištěným věřitelem společnosti BT, pokud jde o tuto částku. BTPS by se rovněž stal nezajištěným věřitelem společnosti BT v platební neschopnosti s ohledem na veškeré závazky související se zaměstnanci, na něž se nevztahuje státní záruka, jelikož zákon neposkytuje správcům důchodového systému žádné zvláštní přednostní postavení.

(24)

Orgány Spojeného království uvádějí, že nejsou s to upřesnit hodnotu závazků, na něž by se záruka vztahovala. Ve skutečnosti by neuhrazené závazky závisely na počtu účastníků a na aktivech penzijního plánu společnosti BT v době, kdy se společnost BT dostala do platební neschopnosti a byla zlikvidována.

2.2   Penzijní plán BT

(25)

Až do roku 1969 byli zaměstnanci pošty státními zaměstnanci. V tomto roce se stali zaměstnanci veřejnoprávní společnosti britská pošta (Post Office public corporation), čímž bylo ukončeno jejich postavení státních zaměstnanců. Poště byla přidělena obecná odpovědnost za vyplácení důchodů zaměstnancům s vytvořením systému penzijního připojištění pro zaměstnance pošty (dále jen „POSSS“)), na nějž byly převedeny vzniklé nároky zaměstnanců pošty na důchod.

(26)

V roce 1983 byl vytvořen systém zaměstnaneckého penzijního připojištění společnosti British Telecommunications (dále jen „BTSSS“), jehož podmínky se podobaly podmínkám POSSS. Ode dne 31. března 1986 společnost BT vytvořila další penzijní plán pro nové zaměstnance s názvem nový penzijní plán společnosti British Telecommunications (dále jen „BTNPS“). BTSSS byl od tohoto dne uzavřen pro nové účastníky. Oba tyto penzijní plány byly v roce 1993 sloučeny a přejmenovány na penzijní plán BT (dále jen „BTPS“).

(27)

Cílem BTPS je zajistit, aby v dlouhodobém horizontu měl penzijní plán vždy dostatek peněžních prostředků na pokrytí nákladů na důchodové dávky, jež mají být vyplaceny. Podle pravidel BTPS musí společnost BT platit do penzijního plánu pravidelné příspěvky zaměstnavatele, které jsou stanoveny pojistným matematikem penzijního plánu za účelem uhrazení dávek v rámci penzijního plánu a nákladů a výdajů penzijního plánu. Pravidelné příspěvky zaměstnavatele hrazené společností BT v rozpočtovém roce 2006/2007 činily 395 milionů GBP. Pojistný matematik penzijního plánu rovněž požadoval provádění pojistně-matematického ocenění aktiv a závazků (konkrétně budoucích důchodových dávek a ostatních nákladů a výdajů) penzijního plánu v intervalech nepřesahujících 3 roky a podávání zpráv o stavu správcům BTPS a společnosti BT. Společnost BT musí uhradit rovněž další příspěvky potřebné k pokrytí případného schodku mezi aktivy a závazky penzijního plánu vykázanými při pojistně-matematickém ocenění v rámci plánu obnovy a návratu BTPS k plnému financování […] (2).

(28)

Ocenění BTPS po třech letech k 31. prosinci 2002 dospělo k závěru, že existuje schodek ve financování, přičemž společnost BT souhlasila s jeho splácením ve výši 232 milionů GBP ročně po dobu patnácti let, a to kromě pravidelných příspěvků zaměstnavatele. Výsledky nejnovějšího ocenění byly oznámeny v prosinci 2006, přičemž závazky činily 37,8 miliardy GBP a aktiva 34,4 miliardy GBP, což znamenalo schodek ve výši 3,4 miliardy GBP. Podle plánu obnovy by se měl plán vrátit k plnému financování do roku 2015. Společnost BT souhlasila s tím, že po dobu deseti let bude platit ročně částku ve výši 280 milionů GBP, což spolu s výnosem z investic podle očekávání schodek plně splatí. Bude-li při příštím pojistně-matematickém ocenění zjištěno, že se penzijní plán nevrátí k plnému financování podle očekávání, je nutno dohodnout nový plán obnovy a pozměněné další příspěvky.

2.3   Hlavní vývoj právních předpisů v důchodové oblasti ve Spojeném království od roku 1984

(29)

Od roku 1984 prošel zákon o důchodech ve Spojeném království řadou změn. Podle dostupných informací zavedly zákon o důchodech z roku 1995 a zákon o důchodech z roku 2004 hlavní změny obecného právního rámce v důchodové oblasti.

2.3.1   Zákon o důchodech z roku 1995: požadavky na minimální financování

(30)

Paragraf 56 zákona o důchodech z roku 1995 zavedl požadavek na minimální financování, který stanoví, že hodnota aktiv penzijního plánu nesmí být nižší než výše jeho závazků. Předpisy o zaměstnaneckých důchodových systémech (požadavek na minimální financování a pojistně-matematické ocenění) z roku 1996 však stanoví:

„§ 56 (požadavek na minimální financování) se nevztahuje na […] zaměstnanecký penzijní plán, s ohledem na nějž ministr poskytl záruku či podnikl jiná opatření s cílem zajistit, aby aktiva plánu postačovala k uhrazení jeho závazků. […] Byla-li tato záruka poskytnuta pouze pro určitou část plánu, použijí se §§ 56 až 60 a tyto předpisy tak, jako by tato část a zbývající část plánu tvořily zvláštní plány“ (zdůraznění přidáno).

(31)

Paragraf 75 zákona o důchodech z roku 1995 mimoto stanoví, že je-li v době platební neschopnosti hodnota aktiv penzijního plánu nižší než výše jeho závazků, považuje se částka rovnající se rozdílu za dluh, který zaměstnavatel uhradí správcům nebo manažerům důchodového systému. Předpisy o zaměstnaneckých důchodových systémech (schodek při likvidaci) z roku 1996 však stanoví:

„§ 75 se nevztahuje […] na zaměstnanecký penzijní plán, s ohledem na nějž ministr poskytl záruku nebo podnikl jiná opatření s cílem zajistit, aby aktiva penzijního plánu postačovala k uhrazení jeho závazků“ (zdůraznění přidáno).

2.3.2   Zákon o důchodech z roku 2004: Penzijní ochranný fond a cíle povinného financování

(32)

Část 2 zákona o důchodech z roku 2004 zavedla Penzijní ochranný fond (Pension Protection Fund) jako výsledek silných politických tlaků v té době poté, co tisíce pracovníků přišly o velké částky svých důchodových dávek po úpadku svých finančně přispívajících společností. Penzijní ochranný fond byl založen v dubnu 2005. Jeho účelem je vyplatit účastníkům způsobilých penzijních plánů náhradu v případě platební neschopnosti přispívajících zaměstnavatelů, pokud plán nemá dostatečná aktiva, v zájmu zajištění ochrany účastníků rovnající se výši náhrady splatné Penzijním ochranným fondem.

(33)

Penzijní ochranný fond je financován částečně aktivy převedenými z penzijních plánů, za něž byla převzata odpovědnost, a částečně ročními poplatky vybíranými od způsobilých penzijních plánů. Tyto poplatky zahrnují správní poplatky a rizikové poplatky, jež mají dva prvky: prvek založený na riziku, který bere v úvahu nebezpečí nedostatečného financování plánu a riziko platební neschopnosti zaměstnavatele (80 % poplatků), a prvek založený na plánu podle velikosti závazků plánu (20 % poplatků). Výše počátečního poplatku pro rok 2005/2006 byla stanovena bez přihlédnutí k prvku založenému na riziku.

(34)

Předpisy o Penzijním ochranném fondu (pravidla vstupu) stanoví, že „plán, s ohledem na nějž příslušný orgán veřejné správy vydal záruku či podnikl jiná opatření s cílem zajistit, aby aktiva plánu postačovala k uhrazení jeho závazků“, je z Penzijního ochranného fondu vyňat. Je-li státem zaručena pouze část plánu, je nutno zaručenou a nezaručenou část plánu považovat za zvláštní plány.

(35)

Část 3 zákona o důchodech z roku 2004 zavedla nové požadavky na financování plánu („cíle povinného financování“), které nahradily požadavky na minimální financování z roku 1995. Paragraf 222 zákona stanoví, že plány podléhají požadavku na držení dostatečných a přiměřených aktiv k pokrytí technických rezerv. Předpisy o zaměstnaneckých důchodových systémech (financování plánu) z roku 2005 vyjímají penzijní plány, jimž byla orgánem veřejné správy poskytnuta záruka. Je-li část plánu zaručena státem, pak je opět nutno zaručenou a nezaručenou část plánu považovat za zvláštní plány.

3.   ROZHODNUTÍ KOMISE O FORMÁLNÍM VYŠETŘOVACÍM ŘÍZENÍ

(36)

Ve svém rozhodnutí ze dne 28. listopadu 2007 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise uvedla své předběžné posouzení a pochybnosti, co se týká slučitelnosti dotyčných opatření se společným trhem. Dotyčnými opatřeními byly:

státní záruka pro společnost BT týkající se penzijních závazků BT z roku 1984,

osvobození BTPS od uplatňování požadavků na minimální financování zavedených zákonem o důchodech z roku 1995 a zákonem o důchodech z roku 2004 s ohledem na penzijní závazky BTPS, na něž se vztahuje státní záruka,

osvobození BTPS podle předpisů o Penzijním ochranném fondu (pravidla vstupu) z roku 2005 od požadavku stanoveného v části 2 zákona o důchodech z roku 2004, který se týká placení ročních poplatků Penzijnímu ochrannému fondu ve výši odpovídající penzijním závazkům, na něž se vztahuje státní záruka.

(37)

V tomto rozhodnutí měla Komise za to, že státní záruka za penzijní závazky BT v případě platební neschopnosti společnosti BT po likvidaci přináší prospěch pouze zaměstnancům, neposkytuje tudíž žádnou výhodu společnosti BT, jelikož neovlivňuje její úvěrový rating a investiční nebo zaměstnaneckou politiku. Komise proto vyvodila závěr, že státní záruka, co se týká penzijních závazků BT v případě platební neschopnosti, nepřináší společnosti BT žádné zvláštní další zvýhodnění, bez přihlédnutí k změnám právního rámce, jež byly zavedeny v roce 1995 a 2004, nepředstavuje proto státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES (3).

(38)

S ohledem na právní rámec v důchodové oblasti zavedený v roce 1995 a 2004 v souvislosti se státní zárukou však Komise dospěla k odlišnému závěru. Komise vyjádřila předběžné pochybnosti o slučitelnosti možné státní podpory se společným trhem a vyzvala Spojené království, aby poskytlo vysvětlení zejména k těmto skutečnostem:

Jednoznačné důkazy, že BTPS nevyužil osvobození od požadavků na minimální financování stanovených v zákonech o důchodech z roku 1995 a 2004, a důvody tohoto rozhodnutí. V této souvislosti Komise podotýká, že v roce 2006 vykazoval BTPS dosud schodek ve výši 3,4 miliardy GBP, navzdory požadavkům zákona o důchodech z roku 1995, aby aktiva penzijního plánu odpovídala jeho závazkům.

Úplné objasnění, proč osvobození od příspěvku do Penzijního ochranného fondu nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

Úplné objasnění, proč je možno tato opatření považovat za slučitelná s pravidly státní podpory, a zejména čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, pokud Komise dospěje k závěru, že představují státní podporu.

4.   PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

4.1   Stanovisko orgánů Spojeného království

(39)

Připomínky Spojeného království se týkají otázek vznesených v rozhodnutí ze dne 28. listopadu 2007, co se týká požadavku na minimální financování a osvobození od placení poplatků Penzijnímu ochrannému fondu.

4.1.1   Požadavek na minimální financování

(40)

Spojené království uvedlo, že společnost BT a BTPS nevyužily osvobození od uplatňování požadavků na minimální financování.

(41)

Požadavek na minimální financování stanovený v paragrafu 56 zákona o důchodech z roku 1995, který platil až do roku 2004, požadoval, aby hodnota aktiv penzijního fondu nebyla nižší než výše jeho závazků. Spojené království zdůrazňuje, že se základ pro výpočet penzijních závazků podle paragrafu 56 odst. 3 zákona o důchodech z roku 1995 lišil od základu obvykle používaného penzijními plány při pravidelných průběžných oceněních. Odlišná metodika proto vedla k jiným hodnotám závazků.

(42)

Rozdíly mezi oceněním podle metodiky požadavku na minimální financování a průběžným oceňováním BTPS jsou podrobně uvedeny v tabulce:

Datum ocenění

Aktiva

Závazky

(požadavek na minimální financování)

Poměr aktiv a závazků

(požadavek na minimální financování)

Závazky

(průběžný základ)

Poměr aktiv a pasiv

(průběžný základ)

31.12.2002

22,8 miliardy GBP

22,5 miliardy GBP

101,1 %

24,9 miliardy GBP

91,6 %

31.12.1999

29,9 miliardy GBP

26,5 miliardy GBP

112,7 %

30,9 miliardy GBP

96,8 %

(43)

Z těchto údajů vyplývá, že v případě dvou ocenění BTPS provedených v průběhu období, v němž platil požadavek na minimální financování z roku 1995, a to v ocenění v roce 1999 a 2002, jeho pozice financování vypočítaná na základě metodiky požadavku na minimální financování přesáhla 100 %, ačkoliv jeho průběžné ocenění podle jiné metodiky vykázalo schodek. V tomto ohledu Spojené království zdůrazňuje, že požadavek na minimální financování neukládal penzijním plánům povinnost, aby jejich aktiva převyšovala závazky vypočítané při průběžných oceněních. Schodek v rámci požadavku na minimální financování nebylo mimoto nutno odstranit ihned, nýbrž ve stanovené lhůtě nejvýše 10 let, aby bylo dosaženo pozice financování ve výši 100 % poměru aktiv a závazků.

(44)

Zákon o důchodech z roku 2004 nahradil požadavek na minimální financování z roku 1995 novým režimem financování penzijních plánů, který správcům penzijních fondů ukládá povinnost dohodnout se s finančně přispívající společností na plánu k odstranění případného schodku ve financování. Orgány Spojeného království zdůrazňují, že podle předpisů o zaměstnaneckých důchodových systémech mohou být od uplatňování požadavku na povinné financování osvobozeny pouze penzijní plány, které využívají státní záruku a které jsou zřízeny na základě zákona. V tomto ohledu je nutno zmínit, že BTPS nebyl zřízen na základě zákona.

(45)

Orgány Spojeného království dále zdůraznily, že BTPS plně dodržoval tento požadavek na povinné financování, jak dokládají výkazy vyhotovené správci BTPS, z nichž vyplývá, že požadavek na financování z roku 2004 byl plně uplatňován s ohledem na plán obnovy spojený z oceněním z roku 2005. Orgány Spojeného království rovněž uvedly, že se regulační orgán pro důchody ujistil, že záruka nebyla využita k prodloužení období obnovy, ani neovlivnila hlavní předpoklady v pojistně-matematickém ocenění nebo plánu obnovy.

4.1.2   Osvobození od placení poplatků Penzijnímu ochrannému fondu

(46)

Co se týká osvobození od placení poplatků Penzijnímu ochrannému fondu, orgány Spojeného království připomínají, že Penzijní ochranný fond je součástí balíčku, který byl zaveden v rámci zákona o důchodech z roku 2004 s cílem zlepšit ochranu účastníků penzijních plánů v případě platební neschopnosti zaměstnavatele. Penzijní ochranný fond byl vytvořen výslovně s cílem posílit ochranu účastníků v případě likvidace penzijních plánů, jestliže nebyly dostatečně financovány a pokud nebyla dosud zavedena vhodná opatření. Podle názoru orgánů Spojeného království nejsou vzhledem ke skutečnosti, že povinnost platit poplatky souvisí přímo se získáním ochrany ze strany Penzijního ochranného fondu, plány s vhodnými opatřeními, jako je státní záruka, podle předpisů způsobilé pro účast v Penzijním ochranném fondu, jelikož ochrana, kterou Penzijní ochranný fond poskytuje, není relevantní.

(47)

BTPS proto nespadá do oblasti působnosti Penzijního ochranného fondu s ohledem na zaměstnance, na něž se vztahuje státní záruka. Pro tyto zaměstnance BTPS ve skutečnosti nepotřebuje ani nezíská žádnou ochranu ze strany Penzijního ochranného fondu, poplatky proto nejsou hrazeny. Posuzovat toto jako osvobození není podle názoru orgánů Spojeného království v souladu s celkovou logikou systému Penzijního ochranného fondu. Naopak, placení poplatků Penzijnímu ochrannému fondu ze strany BTPS v plné výši by přineslo neočekávaný zisk plánům, které jsou způsobilé pro ochranu Penzijního ochranného fondu a využívají ji.

4.2   Stanovisko společnosti BT a správců BTPS

(48)

Ve svém společném podání k rozhodnutí ze dne 28. listopadu 2007 společnost BT a BTPS zdůrazňují, že státní záruka je pouze součástí balíčku, jenž byl zaveden v době privatizace společnosti BT v roce 1984 a který měl ochránit nároky na důchod charakteristické pro státní službu náležející zaměstnancům společnosti BT z doby před privatizací. V protikladu k výhodě v podobě státní záruky pro zaměstnance z doby před privatizací tento balíček zahrnoval řadu dodatečných břemen, jež obvykle nejsou v rozpočtu podniku obsažena:

větší výhody charakteristické pro státní službu, například odchod do důchodu v 60 letech,

lepší podmínky pro odchod do předčasného důchodu v případě propuštění pro nadbytečnost,

omezení schopnosti společnosti BT změnit tyto povinnosti, ukončit příspěvek zaměstnavatele […] a

zdědění čistého schodku penzijního plánu společností BT při privatizaci.

(49)

Společnost BT dále poznamenává, že nehrazení poplatků Penzijnímu ochrannému fondu je logickým důsledkem státní záruky, jelikož ta již zajišťuje zvláštní ochranu důchodů. Tvrdí, že tato dvě opatření (státní záruka a z ní vyplývající osvobození od poplatků Penzijnímu ochrannému fondu) jsou ve své podstatě spojena s důchodovým balíčkem z roku 1984. Tento balíček společnosti BT uložil značnou finanční zátěž. Pojistný matematik stanovil, že čistá současná hodnota dodatečných penzijních závazků převedených na společnost BT činí […] GBP, což je částka, kterou obvykle společnosti v soukromém sektoru nehradí. Jelikož tato zátěž zdaleka převyšuje částku, která by byla splatná Penzijnímu ochrannému fondu v případě neexistence státní záruky, společnosti BT nebyla údajně poskytnuta žádná celková výhoda, tudíž žádná státní podpora.

(50)

Společnost BT rovněž tvrdí, že by bylo v rozporu s právem v oblasti státních podpor charakterizovat jako státní podporu opatření jako státní záruka, jež v době poskytnutí nepředstavovalo podporu, v důsledku vnější události, jako je vytvoření Penzijního ochranného fondu o dvacet let později, jež nezměnila ustanovení původního opatření. V žádném případě údajně nedochází k převodu státních prostředků.

4.3   Stěžovatel a ostatní zúčastněné strany

(51)

Pokud připomínky třetích stran zpochybňují závěr Komise uvedený v rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2007 o zahájení řízení, že státní záruka sama o sobě neposkytuje společnosti BT žádnou zvláštní výhodu, tyto připomínky nesouvisí s předmětem tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí se jimi nezabývá.

(52)

Stěžovatel poukazuje na skutečnost, že má-li záruka účinek na financování penzijních závazků, tento účinek na společnost BT je velmi podstatný, jelikož výše schodku BTPS (3,4 miliardy GBP v roce 2006) je významná v porovnání s čistou hodnotou společnosti BT ve výši 1,55 miliardy GBP v téže době. Pokud by byl schodek plánu převzat do rozvahy, ovlivnilo by to hodnocení společnosti BT, její schopnost získat půjčku a podmínky, za nichž by ji mohla získat. Odlišné požadavky na financování BTPS umožněné státní zárukou tudíž přinášejí výhody samotné společnosti BT i v případě, že ve skutečnosti nedojde k platební neschopnosti, a to kromě výhod spočívajících v ochraně účastníků BTPS.

(53)

UKCTA zastává názor, že osvobození od požadavků na minimální financování a placení poplatků Penzijnímu ochrannému fondu poskytuje společnosti BT výhodu, která není odůvodněna logikou systému. Zatímco v roce 1984, kdy byla záruka vydána, nebyla podle obecných právních předpisů upravujících zaměstnanecké důchodové systémy jako BTPS dostupná žádná ochrana účastníků penzijních plánů, cílem reforem z roku 1995 a 2004 bylo zajistit účinnou ochranu účastníků, což znamenalo, že státní záruka byla zbytečná. Osvobození konkrétní společnosti od obecné povinnosti, že společnosti jsou samy odpovědné za vytvoření opatření k ochraně účastníků nebo za účast na takovýchto opatřeních, je zjevně v rozporu s logikou systému.

(54)

Co se týká požadavků na minimální financování, UKCTA zejména zdůrazňuje, že osvobozením plánů, na něž se vztahuje státní záruka, od právních požadavků z roku 1995 a 2004 se Spojené království úmyslně vzdalo možnosti snížit svou angažovanost v rámci státní záruky. V tomto ohledu jednostranné rozhodnutí společnosti BT přispívat do BTPS vyšší částkou, než je požadováno, nemá žádný účinek na závazek státu. Opatření nepřestává být státní podporou proto, že nebylo dosud využito.

5.   POSOUZENÍ

5.1   Hodnocení opatření jako státní podpory

(55)

V čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES je uvedeno:

„Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak.“

(56)

Aby byl čl. 87 odst. 1 použitelný, musí být opatření podpory přičitatelné státu, musí být poskytnuto ze státních prostředků, ovlivňovat obchod mezi členskými státy a narušovat hospodářskou soutěž na společném trhu tím, že poskytuje selektivní hospodářskou výhodu určitým podnikům.

5.1.1   Podpora poskytnutá členským státem nebo ze státních prostředků

(57)

Osvobození od požadavků na minimální financování stanovených v zákoně o důchodech z roku 1995 a zákoně o důchodech z roku 2004 a osvobození od placení poplatků Penzijnímu ochrannému fondu ve výši odpovídající penzijním závazkům, na něž se vztahuje státní záruka, které byly stanoveny v zákoně o důchodech z roku 2004, vyplývá z předpisů přijatých zákonodárnými orgány Spojeného království. Je nutno zmínit, že totéž platí s ohledem na státní záruku. Proto je případná podpora obsažená v těchto opatřeních poskytnutá Spojeným královstvím. Tato osvobození mimoto zahrnují státní prostředky, jelikož jsou důsledkem státní záruky, která zahrnuje státní prostředky Spojeného království.

(58)

Podle zákona o telekomunikacích z roku 1984 Spojené království zaplatí jakékoli neuhrazené závazky nástupnické společnosti, jež byly převedeny na veřejnoprávní společnost BT, pokud bude tato zlikvidována. Tento závazek byl od roku 2003 omezen na případný neuhrazený závazek s ohledem na vyplácení důchodů. Pokud bude společnost BT zlikvidována a dostane se do platební neschopnosti, tento závazek ukládá povinnost uhradit příslušnou část penzijních závazků ve vztahu k BTPS. V tomto případě by k vyrovnání případného neuhrazeného závazku, jenž by jinak musela zaplatit společnost BT, byly použity zdroje Spojeného království.

(59)

Pokud se společnost BT dostane do platební neschopnosti, budou nejen využity finanční prostředky Spojeného království, ale tyto prostředky budou poskytnuty zdarma, jelikož to současně nevede k pravidelným nebo odloženým platbám případných poplatků nebo finanční náhrady do veřejného rozpočtu příslušných finančních orgánů Spojeného království ze strany společnosti BT. Z toho vyplývá, že se Spojené království vzdává možných příjmů, tudíž státních prostředků, jež by mohlo získat z udělení výhody v podobě státní záruky.

(60)

Osvobození od požadavků na minimální financování stanovených v zákoně o důchodech z roku 1995 a v zákoně o důchodech z roku 2004 na základě státní záruky a osvobození od placení poplatků Penzijnímu ochrannému fondu ve výši odpovídající penzijním závazkům, na něž se vztahuje státní záruka, jež byly stanoveny v zákoně o důchodech z roku 2004, je zapříčiněno existencí státní záruky, která zahrnuje prostředky Spojeného království. Z toho vyplývá, že tato osvobození závisí na prostředcích Spojeného království, a tudíž zahrnují tyto prostředky ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

5.1.2   (Selektivní) hospodářská výhoda pro společnost BT

(61)

Podle připomínek stran k rozhodnutí o zahájení řízení je nutné přezkoumat, zda osvobození od požadavků na minimální financování stanovených v zákoně o důchodech z roku 1995 a zákoně o důchodech z roku 2004 nebo osvobození od placení poplatků Penzijnímu ochrannému fondu podle zákona o důchodech z roku 2004 ve výši odpovídající penzijním závazkům, na něž se vztahuje státní záruka, poskytlo společnosti BT hospodářskou výhodu.

5.1.2.1   Osvobození od požadavků na minimální financování stanovených v zákoně o důchodech z roku 1995 a zákoně o důchodech z roku 2004

(62)

Zákon o důchodech z roku 1995 zavedl požadavek na minimální financování, a sice že hodnota aktiv penzijního plánu nesmí být nižší než výše jeho závazků na základě stanovené pojistně-matematické metodiky ocenění. Penzijní fondy, které využívají státní záruku, byly od tohoto požadavku na financování osvobozeny. Část 3 zákona o důchodech z roku 2004 pozměnila zákon z roku 1995 v tom, že zavedla nové požadavky na financování a pojistně-matematické ocenění, od nichž jsou penzijní fondy se státní zárukou rovněž osvobozeny, jsou-li zřízeny na základě zákona.

(63)

Co se týká souladu s požadavky na minimální financování zavedenými zákonem o důchodech z roku 2004, z informací poskytnutých orgány Spojeného království je zřejmé, že BTPS nesplňuje jednu z podmínek pro osvobození, jelikož nebyl zřízen na základě zákona. Z toho vyplývá, že se na BTPS vztahují požadavky na minimální financování stanovené v zákoně o důchodech z roku 2004 bez ohledu na existenci výhody v podobě státní záruky. Společnost BT proto nemůže využít osvobození a musí dodržovat požadavky zmíněného zákona, dokud jsou v platnosti.

(64)

V tomto ohledu podléhal obsah nejnovějšího plánu obnovy BTPS dohodnutého mezi společností BT a správcem BTPS v prosinci 2005 přezkumu ze strany regulačního orgánu pro důchody. Regulační orgán pro důchody je nezávislý orgán zřízený zákonem o důchodech z roku 2004, který je pověřen regulací penzijních plánů. Orgány Spojeného království oficiálně potvrdily, že se regulační orgán pro důchody ujistil, že státní záruka není využívána k prodloužení období obnovy, ani neovlivňuje hlavní předpoklady v pojistně-matematickém ocenění nebo plánu obnovy BTPS.

(65)

Je však nezbytné posoudit, zda na základě státní záruky neposkytlo osvobození od požadavků na financování obsažených v zákoně o důchodech z roku 1995, který nepodléhal podmínce, aby byl dotyčný penzijní plán zřízen na základě zákona, společnosti BT nebo BTPS hospodářskou výhodu. Případná výhoda by existovala v období mezi rokem 1995 a 2004, kdy byly tyto požadavky v platnosti.

(66)

Tyto požadavky byly stanoveny zejména s ohledem na metodiku, kterou je nutno dodržovat při pojistně-matematickém ocenění pozice penzijních plánů, a s ohledem na desetileté období, během něhož je nutno odstranit případný vykázaný schodek. Osvobození by mohlo v zásadě poskytnout hospodářskou výhodu zaměstnavatelům, jako je společnost BT, jejichž závazky vůči penzijnímu fondu jsou kryty státní zárukou. Tyto společnosti mohly dodržovat mírnější požadavky (pokud vůbec dodržovaly nějaké požadavky), co se týká i) povinnosti odstranit případný schodek, ii) metodiky používané k posouzení pozice penzijních plánů, pokud jde o aktiva a závazky, a iii) podmínek a období pro odstranění schodku. Finanční prostředky osvobozené od těchto požadavků mohly být použity na jiné hospodářské činnosti.

(67)

Co se týká povinnosti financování, pravidla BTPS v období mezi rokem 1995 a 2004 společnosti BT ukládala povinnost odstranit případný schodek zjištěný pojistným matematikem penzijního plánu. Ačkoli společnost BT mohla využít vynětí ze zákona o důchodech z roku 1995, co se týká povinnosti vrátit se k plnému financování, neučinila tak.

(68)

Pokud jde o metodiku, orgány Spojeného království poskytly Komisi všechna prohlášení BTPS o investičních zásadách od roku 1996. Ty vždy uváděly, že investiční politika BTPS přihlíží k požadavkům na minimální financování stanoveným v zákoně o důchodech z roku 1995. Orgány Spojeného království tvrdí, že ve skutečnosti společnost BT financovala BTPS, jako kdyby se na ni plně vztahovaly požadavky na minimální financování stanovené v zákoně o důchodech z roku 1995 a zákoně o důchodech z roku 2004. Orgány Spojeného království rovněž prokázaly, že tyto požadavky byly dodrženy v oceněních provedených v roce 1999 a 2002, bez ohledu na schodek zjištěný podle jiného, průběžného ocenění. Ve skutečnosti nevykazuje pozice financování BTPS vyplývající z ocenění provedených v roce 1999 a 2002, kdy platily požadavky na minimální financování zákona o důchodech z roku 1995, žádný schodek, jenž by musela společnost BT zaplatit při uplatňování těchto požadavků. Ačkoli společnost BT mohla využít vynětí ze zákona o důchodech z roku 1995, co se týká předepsané metodiky, neučinila tak a ve skutečnosti používala metodiku, která stanovila přísnější povinnosti s ohledem na financování schodku BTPS.

(69)

Co se týká stanovené doby pro návrat k plnému financování, pokud by existoval schodek podle požadavků na minimální financování stanovených v zákoně o důchodech z roku 1995, nebylo nutno provést nápravu ihned, nýbrž ve stanovené lhůtě nejvýše deseti let. Je pravdou, že podle pravidel BTPS společnost BT byla (a dosud je) povinna odstranit případný schodek mezi aktivy a závazky penzijního plánu zjištěný při pojistně-matematickém ocenění, […]. Při neexistenci schodku BTPS podle metodiky stanovené zákonem o důchodech z roku 1995 se však nezdá, že by delší období pro odstranění schodku společností BT v porovnání se zákonem poskytlo této společnosti skutečnou hospodářskou výhodu.

(70)

Komise bere na vědomí tvrzení třetích stran, že opatření nepřestává být státní podporou, jelikož nebylo využito. Za současné situace však již dotyčné opatření není platné a neexistují žádné důkazy o hospodářské výhodě, kterou společnost BT získala v období mezi rokem 1995 a 2004.

(71)

Za této situace se Komise domnívá, že nebylo zjištěno, že osvobození od požadavků na minimální financování stanovených v zákoně o důchodech z roku 1995, a tím méně pravidla obsažená v zákoně o důchodech z roku 2004 poskytla nebo dosud poskytují společnosti BT hospodářskou výhodu. V tomto ohledu proto neexistuje žádná státní podpora, jelikož nejsou splněny kumulativní podmínky stanovené v čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

5.1.2.2   Osvobození od placení poplatků Penzijnímu ochrannému fondu ve výši odpovídající penzijním závazkům, na něž se vztahuje státní záruka, které byly stanoveny v zákoně o důchodech z roku 2004

(72)

Zákon o důchodech z roku 2004 ustanovil Penzijní ochranný fond, do nějž penzijní fondy obvykle přispívají placením ročních poplatků, nevyužívají-li státní záruku, a jsou v důsledku toho od hrazení těchto poplatků osvobozeny. Od roku 2004 byl stanoven obecný systém Penzijního ochranného fondu a zaměstnanecké důchodové systémy a nepřímo zaměstnavatelé museli přispívat do Penzijního ochranného fondu, který poskytuje záruky zaměstnancům jakéhokoli přispívajícího systému. Jinými slovy, obecný systém, který poskytuje dodatečnou ochranu, musí být hrazen zaměstnavateli v podobě placení poplatků v plné výši.

(73)

Podle předpisů o pravidlech vstupu do Penzijního ochranného fondu je osvobozena část BTPS s ohledem na nároky zaměstnanců na důchod, na něž se vztahuje státní záruka. Poplatky BTPS jsou proto Penzijním ochranným fondem vypočítávány s vyloučením všech účastníků penzijního plánu, kteří do systému vstoupili před privatizací, s tím, že paragraf 68 zákona z roku 1984 zaručuje povinnost společnosti BT přispívat s ohledem na tyto účastníky do BTPS. Existuje proto rozdíl mezi poplatky Penzijnímu ochrannému fondu, které BTPS skutečně hradí od roku 2005, a poplatky, které by BTPS hradil, pokud by se nevzala v úvahu existence státní záruky.

(74)

Například poplatek, který BTPS uhradil v roce 2005/2006, činil […] GBP, zatímco předpokládané poplatky splatné v případě neexistence státní záruky by činily […] GBP. Jinými slovy, skutečně uhrazené poplatky činily méně než […] částky, kterou by BTPS musel zaplatit bez státní záruky. Pro následující roky by poplatky splatné v případě, že by se nebrala v potaz existence státní záruky, činily […] GBP v roce 2006/2007 a […] GBP v roce 2007/2008.

(75)

Komise se nedomnívá, že snížení poplatků, jež mají být uhrazeny Penzijnímu ochrannému fondu, je odůvodněno „logikou systému“. Komise usuzuje, že nelze mít za to, že „systém“ stanovený ve Spojeném království pro ochranu nároků na důchod tvoří samotný Penzijní ochranný fond. Je nutno vzít v úvahu všechna opatření zavedená s cílem dosáhnout ochrany důchodů. Pokud se společnost BT dostane do platební neschopnosti a její penzijní fond bude vykazovat schodek, důchody dotčených zaměstnanců z doby před privatizací budou vyplaceny státem namísto ze soukromě financovaného Penzijního ochranného fondu, jak by tomu bylo v případě, kdy by platila běžná pravidla. Jak bylo uvedeno výše, BTPS získává ochranu v podobě státní záruky bez jakékoli platby. Jedinou „logikou“, která je v tomto případě zjevná, je to, že pokud jsou na ochranu penzijního plánu podniku poskytovány státní prostředky, je soukromé zajištění zbytečné.

(76)

Tvrzení předložené orgány Spojeného království, že systém ochrany stanovený Penzijním ochranným fondem platí pouze v případě, nebyla-li zavedena jiná přiměřená opatření na ochranu, například státní záruka, opomíjí skutečnost, že ochranná opatření, jichž využívá BTPS, jsou společnosti BT poskytována bezúplatně. I pokud připustíme, že Penzijní ochranný fond je jako „bezpečnostní síť“ určen pouze pro penzijní plány, které nevyužívají přiměřené ochrany v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, skutečností zůstává, že společnost BT neplatí za tuto ochranu, co se týká nároků na důchod zaměstnanců z doby před privatizací, a Penzijní ochranný fond byl doplněn státem k zajištění přiměřené ochrany, kterou Spojené království považuje za nezbytnou pro ostatní zaměstnance, kteří jsou účastníky zaměstnaneckých důchodových systémů. Co se týká zaměstnanců z doby po privatizaci, na jejichž nároky se státní záruka nevztahuje, BTPS využívá Penzijního ochranného fondu a přispívá do něj.

(77)

Komise rovněž nesdílí názor, který předložily společnost BT a BTPS, že opatření, které údajně nebylo podporou v roce 1984, kdy bylo poskytnuto, nelze charakterizovat jako podporu o dvacet let později v důsledku vnějších událostí. Komise za prvé podotýká, že se nedomnívá, že záruka sama o sobě představuje podporu pro společnost BT. Jak Komise uvedla ve svém rozhodnutí ze dne 28. listopadu 2007, státní záruka za penzijní závazky byla poskytnuta ve prospěch zmíněných zaměstnanců a neposkytuje hospodářskou výhodu přímo společnosti BT. Záruka však nyní představuje základní důvod, proč má společnost BT výhodu v podobě výjimky z placení poplatků v plné výši na financování Penzijního ochranného fondu, který byl zaveden zákonem o důchodech z roku 2004, jež společnost BT hradí pouze pro zaměstnance z doby po privatizaci. Tato výjimka nemohla existovat v době vydání státní záruky, jelikož neexistovala povinnost přispívat do stejného či obdobného fondu, záruka je však zákonem o důchodech z roku 2004 uznána jako odůvodnění pro tuto výjimku.

(78)

Tvrzení společnosti BT a BTPS, že vznik povinnosti platit příspěvky je vnější událostí s ohledem na státní záruku, nepřihlíží ke skutečnosti, že se povaha výhody a příjemce v roce 1984 a v roce 2004 liší. Pokrytí nároků na důchod v případě platební neschopnosti společnosti BT je výhodou pro zaměstnance z doby před privatizací, jelikož představuje záruku za vyplacení nároků, které jim vznikly. Osvobození od Penzijního ochranného fondu a hrazení poplatků v plné výši je výhodou pro společnost BT, jelikož snižuje poplatky, které by jinak byly splatné, a osvobození je přičteno existenci státní záruky.

(79)

Komise rovněž odmítá tvrzení, že neexistuje žádná výhoda z toho důvodu, že tato záruka již byla uhrazena akcionáři společnosti BT v celkové ceně, kterou za společnost zaplatili v roce 1984. Jak je objasněno v rozhodnutí ze dne 28. listopadu 2007, Komise dospěla na základě dostupných informací k závěru, že státní záruka sama o sobě, pokud se vztahuje na penzijní závazky společnosti BT, neposkytla společnosti BT žádnou výhodu v době, kdy byla udělena, neexistuje proto žádný důvod předpokládat, že akcionáři společnosti BT zaplatili prémii za výhodu pro určité zaměstnance, která by se projevila pouze v případě platební neschopnosti společnosti BT. Státní záruka nepředstavovala žádnou výhodu až do roku 2004, kdy se její důsledky na základě právních předpisů podstatně změnily. V době privatizace neměla státní záruka za penzijní závazky pro akcionáře společnosti BT zřejmou hodnotu vzhledem k následným a nepředvídatelným změnám právních předpisů v důchodové oblasti. V roce 1984 nebylo možné předvídat povinnost společnosti BT platit příspěvky do Penzijního ochranného fondu zřízeného v roce 2004, ani možnou hospodářskou výhodu plynoucí z osvobození od těchto povinností na základě státní záruky.

(80)

BTPS rovněž tvrdí, že případná výhoda vyplývající z nižších poplatků Penzijnímu ochrannému fondu je více než vyrovnána mimořádnými závazky a finančními břemeny ve výši […] GBP, které nesou společnost BT a BTPS kvůli zvláštní povaze BTPS. Komise se nedomnívá, že by údajné nevýhody mohly být použity k vyrovnání této výhody:

Za prvé měla výhoda zajištěná pro zaměstnance v případě úpadku společnosti BT pro akcionáře společnosti BT malý význam, pakliže vůbec nějaký.

Za druhé neexistuje žádná časová vazba mezi těmito údajnými nevýhodami a výhodou plynoucí z nižšího příspěvku Penzijnímu ochrannému fondu, která se projevila o 20 let později a s ohledem na niž v právních předpisech neexistuje žádný náznak, že měla vyrovnat údajné nevýhody. Neexistuje rovněž patrná skutečná vazba mezi údajnými břemeny uloženými společnosti BT a závazky, na něž se vztahuje státní záruka, která v roce 1984 zahrnovala mimo jiné rovněž krátkodobé výpůjčky, závazky z obchodního styku, daň z přidané hodnoty a daň ze mzdy odváděnou zaměstnavatelem a zahraniční dlouhodobé úvěry.

Za třetí společnost BT poukazuje na břemena v podobě mimořádných závazků v souvislosti s nároky podobnými jako v případě státních zaměstnanců. Nelze však vyloučit, že tyto nároky zase přinesly výhody společnosti BT, například větší loajalitu nebo akceptování jiného platu a pracovních podmínek ze strany dotyčných zaměstnanců, než by tomu bylo v případě neexistence těchto nároků.

(81)

Na rozdíl od ostatních podniků v odvětví elektronických komunikací a jiných odvětvích, jimž není poskytnuta výhoda v podobě osvobození od placení poplatků Penzijnímu ochrannému fondu stanovených v zákoně o důchodech z roku 2004 ve výši odpovídající penzijním závazkům, na něž se vztahuje státní záruka, má společnost BT hospodářskou výhodu v tom, že Penzijnímu ochrannému fondu hradí značně snížené poplatky. V důsledku toho může společnost BT využít tyto finanční prostředky k financování svých hospodářských činností na trzích, na nichž působí.

(82)

Zdá se, že hospodářská výhoda financovaná státem byla společnosti BT poskytnuta od vstupu předpisů o Penzijním ochranném fondu (pravidla vstupu) z roku 2005 v platnost.

5.1.3   Podnik mající prospěch ze selektivních opatření

(83)

Co se týká příjemce dotyčných opatření, je nutno zdůraznit, že BTPS a společnost BT jsou dva odlišné právní subjekty. Osvobození od placení přiměřených poplatků Penzijnímu ochrannému fondu se přímo týká BTPS, jehož správci mají odpovědnost za placení těchto poplatků. Například poplatky za rok 2005/2006 splatné BTPS byly údajně financovány z aktiv penzijního plánu. Společnost BT však musí přispívat na pokrytí případného schodku a administrativních nákladů svého penzijního plánu, pokud se nenachází v platební neschopnosti. I když společnosti BT není účtována částka poplatků za ochranu důchodů, jakmile jsou splatné, a tato společnost je nehradí, nižší poplatky snižují náklady BTPS a přinášejí prospěch aktivům BTPS, snižují tudíž vlastní závazky společnosti BT vůči BTPS. Z toho vyplývá, že případná hospodářská výhoda pro BTPS vyplývající z dotyčného opatření je zcela převedena na společnost BT.

(84)

Opatření je mimoto selektivní, jelikož ustanovení předpisů o Penzijním ochranném fondu (pravidla vstupu) z roku 2005 k provedení zákona o důchodech z roku 2004 udělující osvobození od poplatků Penzijnímu ochrannému fondu je selektivní, jelikož vyplývá z výhody v podobě státní záruky stanovené v zákoně z roku 1984, který se zabýval pouze závazky převedenými na společnost BT. Tato opatření společně zavedla výjimky z obecných povinností uložených zákony o důchodech ostatním podnikům, které takovouto výhodu nemají, jsou proto selektivní.

5.1.4   Narušení hospodářské soutěže ovlivňující obchod mezi členskými státy

(85)

Společnost BT prostřednictvím různých dceřiných společností působí v oblasti poskytování služeb elektronických komunikací v řadě členských států včetně Německa, Itálie, Španělska, Nizozemska, Francie a v neposlední řadě ve Spojeném království (4). Poskytování služeb elektronických komunikací neodmyslitelně znamená přeshraniční předávání obsahu mezi sítěmi v rámci společného trhu bez ohledu na to, zda jsou tyto služby poskytovány na místním, celostátním či přeshraničním základě.

(86)

Konkrétně ve Spojeném království označil regulační orgán pro elektronické komunikace OFCOM společnost BT jako společnost se značnou tržní silou ve smyslu právního rámce EU pro služby a sítě elektronických komunikací na řadě maloobchodních a velkoobchodních trhů služeb. Tyto trhy zahrnují všechny trhy nebo části trhů pro pevné úzkopásmové maloobchodní služby, pevné úzkopásmové velkoobchodní telefonní linky, původ a vedení volání, velkoobchodní širokopásmový přístup, velkoobchodní místní přístup a pronajatá vedení (5). Na všech těchto trzích služeb ve Spojeném království společnost BT soutěží s podstatně slabšími soutěžiteli, kteří nemají hospodářskou výhodu s ohledem na příspěvky do Penzijního ochranného fondu, jež státní záruka poskytuje společnosti BT. Hospodářská soutěž mezi těmito podniky a společností BT, jež je oslabena v důsledku významné tržní síly, kterou má společnost BT, je tudíž dotyčným opatřením dále narušena.

(87)

Vzhledem k činnostem společnosti BT a jejímu postavení na vnitrostátních a mezinárodních trzích elektronických komunikací může tato výhoda nepříznivě ovlivnit hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

(88)

Osvobození od placení poplatků Penzijnímu ochrannému fondu ve výši odpovídající penzijním závazkům společnosti BT, na něž se vztahuje státní záruka, poskytlo společnosti BT hospodářskou výhodu prostřednictvím využití státních prostředků, které lze přičíst Spojenému království. Tato výhoda může nepříznivě ovlivnit hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

5.1.5   Zákonnost opatření

(89)

Od přijetí zákona o důchodech z roku 2004 a předpisů o Penzijním ochranném fondu (pravidla vstupu) z roku 2005 je společnosti BT udělena hospodářská výhoda v podobě osvobození od placení příspěvků do Penzijního ochranného fondu v plné výši.

(90)

Toto osvobození představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES a nebylo Komisi oznámeno podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES. Toto opatření je proto protiprávní.

5.2   Posouzení slučitelnosti opatření

(91)

Jelikož je potvrzena existence státní podpory ve formě osvobození od placení příspěvků do Penzijního ochranného fondu v plné výši, je nutno posoudit slučitelnost této státní podpory podle pravidel Společenství. V tomto ohledu Spojené království ani společnost BT či BTPS netvrdily, že dotyčná opatření lze považovat za slučitelná se společným trhem.

5.2.1   Čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES

(92)

Ačkoliv je společnost BT pověřena určitými závazky obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES, podpora není omezena na plnění těchto závazků či jinak spojená s jejich plněním, zvýhodňuje proto veškeré její činnosti. Orgány Spojeného království ani společnost BT netvrdily, že by placení poplatků Penzijnímu ochrannému fondu v plné výši bránilo plnění úkolů obecného zájmu svěřených společnosti BT. V tomto případě nelze použít odchylku stanovenou v čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES.

5.2.2   Čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES

(93)

Nejeví se, že by dotyčné opatření bylo slučitelné podle čl. 87 odst. 2 Smlouvy o ES. Čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o ES se týká podpor sociální povahy udělených individuálním spotřebitelům. Projednávaná státní podpora zvýhodňuje samotnou společnost BT. Tato podpora proto nespadá do oblasti působnosti čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o ES.

(94)

Komise se dále domnívá, že ustanovení čl. 87 odst. 3 písm. a), b) a d) Smlouvy o ES nejsou zjevně použitelná a orgány Spojeného království ani společnost BT či BTPS nepředložily žádná tvrzení v tomto ohledu.

(95)

Jediným možným základem pro slučitelnost dotyčného opatření se jeví čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES. Nezdá se však, že dotyčné opatření splňuje některé z pravidel týkajících se použitelnosti ustanovení tohoto písmene, jež Komise zveřejnila ve formě pokynů a sdělení. Slučitelnost tohoto opatření je proto nutno posoudit přímo na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, v němž se uvádí, že za slučitelné se společným trhem mohou být považovány: „podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“.

(96)

Aby byla podpora slučitelná podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, musí sledovat cíl společného zájmu v rozsahu nezbytně nutném a přiměřeném. V tomto ohledu Komise usuzuje, že je vhodné posoudit tyto otázky:

1)

Je opatření podpory zaměřeno na dobře vymezený cíl společného zájmu (tj. řeší navrhovaná podpora selhání trhu nebo jiný cíl)?

2)

Je podpora dobře navržena tak, aby zajistila splnění cíle společného zájmu? Zejména:

Je opatření podpory vhodným nástrojem?

Existuje motivační účinek, zejména mění podpora chování podniků?

Je opatření podpory přiměřené, tj. bylo by možno dosáhnout stejných změn chování s použitím menší podpory?

3)

Je narušení hospodářské soutěže a účinek na obchod omezený, takže celkově převažují příznivé účinky?

(97)

Spojené království neuvedlo, že dotyčné opatření bylo navrženo s cílem dosáhnout konkrétního cíle společného zájmu. Neexistují rovněž žádné patrné náznaky nebo důvody prokazující, že poskytnutí dotyčné státní podpory je vhodným a přiměřeným nástrojem, který zajišťuje odpovídající motivační účinek pro rozvoj hospodářských činností, na nichž se společnost BT spolu s ostatními soutěžiteli podílí. Jak bylo uvedeno výše, dotyčné opatření nesouvisí s plněním poslání obecného hospodářského zájmu, jímž byla pověřena společnost BT, ani není omezeno na toto plnění.

(98)

Jediným patrným cílem společného zájmu, jež by mohla sledovat příslušná ustanovení právních předpisů v důchodové oblasti, je doplňková ochrana nároků pracovníků na důchod v případě platební neschopnosti jejich zaměstnavatele. Dodatečná záruka, že pracovníci, kteří odešli do důchodu, budou mít finanční prospěch odpovídající jejich práci během pracovního života, je ve společném zájmu celkového a sociálně vyváženého rozvoje hospodářských činnosti. Stanovením výjimky v případě poplatků splatných BTPS však opatření podpory nepřispívá k plnění těchto cílů.

(99)

Podle Spojeného království mohou opatření na ochranu důchodů poskytnout ochranu pouze tehdy, neexistuje-li jiná alternativní a přiměřená ochrana. V tomto případě je možno mít za to, že zákon o důchodech z roku 2004 poskytuje podnikům pobídku, aby z vlastního podnětu a na vlastní náklady zavedly alternativní opatření nebo mechanismy, jež by vyloučily placení poplatků a spoléhání se na obecný Penzijní ochranný fond. Opatření podpory bez vyrovnávací platby však odstraňuje případnou pobídku pro společnost BT, aby zavedla alternativní opatření. Naopak, pokud by byla podpora zastavena, společnost BT by byla motivována tak učinit, nebo by se přinejmenším spoléhala na soukromě financovaný Penzijní ochranný fond, aby zaručila nároky na důchod svých zaměstnanců z doby před privatizací.

(100)

Z toho vyplývá, že opatření podpory není vhodným nástrojem ke sledování cíle obecného zájmu, jenž je možno určit v právních předpisech Spojeného království v oblasti důchodů. Naopak, podpora zbavuje BTPS (a tudíž společnost BT) provozních nákladů, jež by jim běžně vznikly při sledování tohoto cíle. Nepříznivé účinky provozní podpory na obchod mezi členskými státy a hospodářskou soutěž nejsou proto vyváženy jinými kladnými účinky v jiných ohledech, takže celkově převažují nepříznivé účinky.

(101)

Komise proto vyvozuje závěr, že osvobození od placení příspěvků do Penzijního ochranného fondu v plné výši nelze prohlásit za slučitelné se společným trhem podle čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES nebo čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES.

6.   ZÁVĚR

(102)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že osvobození od placení poplatků Penzijnímu ochrannému fondu ve výši odpovídající penzijním závazkům, na něž se vztahuje státní záruka za penzijní závazky společnosti BT, představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, kterou nelze prohlásit za slučitelnou se společným trhem.

7.   NAVRÁCENÍ

(103)

Čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (6) stanoví, že je-li případech protiprávní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil. Navrácena musí být pouze podpora, která není slučitelná se společným trhem.

(104)

Cílem navrácení podpory je obnovení situace, která existovala před udělením podpory. Toho je dosaženo, je-li neslučitelná podpora navrácena společností BT, která tak ztratí výhodu, kterou měla oproti svým konkurentům na trhu, jelikož BTPS neplatil poplatky Penzijnímu ochrannému fondu v plné výši. Částka, která má být navrácena, musí být taková, aby odstranila hospodářskou výhodu udělenou společnosti BT, jež je z důvodů uvedených v 83. bodě odůvodnění příjemcem podpory.

(105)

Jelikož se neslučitelná podpora pro společnost BT rovná rozdílu mezi poplatky Penzijnímu ochrannému fondu splatnými v případě neexistence státní záruky od zřízení fondu v roce 2005 a poplatky, které BTPS skutečně zaplatil, tento rozdíl představuje částku, jež má být navrácena, s připočtením úroků pro navrácení státní podpory skutečně vzniklých s ohledem na tuto částku, jež nemohou být nižší, než úroky vypočítané podle článku 9 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (7).

(106)

Je nutno uvést, že podle informací, které Spojené království poskytlo dne 29. března 2007, uzavřeli správní rada Penzijního ochranného fondu, společnost BT a správce BTPS podmíněnou smlouvu s cílem zablokovat na účtu u třetích stran rozdíl mezi částkou, kterou by BTPS musel zaplatit v roce 2005/2006, pokud by se nebrala v úvahu státní záruka, a částkou, kterou BTPS skutečně uhradil. V následujících letech byl BTPS povinen uhradit na účet u třetích stran částku, kterou by BTPS musel zaplatit, pokud by se nebrala v potaz státní záruka. U těchto částek je účtován úrok ve výši […], což podle Spojeného království činí […].

(107)

Podle ustanovení podmíněné smlouvy tato opatření potrvají do doby, než Komise uzavře své šetření, zda snížení poplatků Penzijnímu ochrannému fondu představuje neslučitelnou podporu, nebo rozhodne, že záležitost nebude dále sledovat. V prvním případě zahrnuje konečná částka účtovaná Penzijním ochranným fondem za poplatky na ochranu důchodů rovněž úroky z částek zaplacených na účet u třetích stran. […] proto v případě, že Komise přijme rozhodnutí o neslučitelné podpoře, připadne Penzijnímu ochrannému fondu, a nikoli BTPS či společnosti BT. To by mělo zajistit, aby úroky narostlé na účtu u třetích stran dále nezvýšily hospodářskou výhodu, která byla společnosti BT udělena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Státní podpora, kterou Spojené království Velké Británie a Severního Irska protiprávně poskytlo společnosti BT plc, příjemci podpory, ve formě osvobození od placení příspěvků penzijního fondu BT do Penzijního ochranného fondu, pokud jde o penzijní závazky příjemce, na něž se vztahuje paragraf 68 odst. 2 zákona o telekomunikacích z roku 1984 v platném znění, je neslučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

Spojené království Velké Británie a Severního Irska ukončí poskytování neslučitelné státní podpory společnosti BT plc.

Článek 2

Spojené království Velké Británie a Severního Irska zajistí navrácení podpory uvedené v článku 1 příjemcem.

Částka, která má být navrácena, podléhá úrokům po celou dobu ode dne, kdy byla k dispozici, až do dne, kdy byla získána zpět.

Úroky se vypočtou jako kapitálově zhodnocené úroky v souladu s kapitolou V nařízení (ES) č. 794/2004.

Článek 3

Navrácení podpory uvedené v článku 1 se provede s okamžitým účinkem.

Spojené království Velké Británie a Severního Irska zajistí, aby toto rozhodnutí bylo provedeno ve lhůtě čtyř měsíců ode dne jeho oznámení.

Článek 4

Do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí poskytne Spojené království Velké Británie a Severního Irska Komisi tyto informace:

a)

celková částka, kterou má příjemce navrátit;

b)

podrobný popis již přijatých a plánovaných opatření k dosažení souladu s tímto rozhodnutím a

c)

doklady prokazující, že příjemci bylo nařízeno podporu vrátit.

Spojené království Velké Británie a Severního Irska bude Komisi informovat o vývoji vnitrostátních opatření přijatých s cílem vykonat toto rozhodnutí až do úplného vrácení podpory uvedené v článku 1. Na žádost Komise neprodleně předloží informace o již přijatých a plánovaných opatřeních k dosažení souladu s tímto rozhodnutím. Spojené království Velké Británie a Severního Irska poskytne rovněž podrobné informace o částkách podpory a úroků, které již příjemce navrátil.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.

V Bruselu dne 11. února 2009.

Za Komisi

Neelie KROES

členka Komise


(1)  Úř. věst. C 15, 22.1.2008, s. 8.

(2)  Důvěrné informace.

(3)  Viz rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2007, body 42–60.

(4)  Viz http://www.btplc.com/Report/Report08/pdf/AnnualReport2008.pdf

(5)  Viz http://www.btplc.com/Report/Report08/pdf/AnnualReport2008.pdf Viz rovněž oznámení OFCOM podle paragrafu 155 odst. 1 zákona o podnicích z roku 2002 ze dne 30. června 2005 na adrese http://www.ofcom.org.uk/consult/condocs/sec155/sec155.pdf a závěrečná prohlášení o strategickém přezkumu telekomunikací a závazcích namísto postoupení podle zákona o podnicích z roku 2002 ze dne 22. září 2005 na adrese: http://www.ofcom.org.uk/consult/condocs/statement_tsr/statement.pdf

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 (nyní článku 88) Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1).

(7)  Úř. věst. L 140, 30.4.2004 s. 1.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU