(ES) č. 1262/2008Nařízení Komise (ES) č. 1262/2008 ze dne 16. prosince 2008 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o výklad 13 Výboru pro výklad mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRIC) (Text s významem pro EHP)

—

IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby

—

IAS 18 Výnosy

—

IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva

1

Účetní jednotky využívají zákaznické věrnostní programy, aby podnítily své zákazníky nakupovat jejich zboží a služby. Jestliže zákazník nakoupí zboží nebo služby, jednotka mu přizná věrnostní kredity (často označované jako „body“). Zákazník může proměnit tyto věrnostní kredity za takové odměny, jako jsou zboží a služby zdarma nebo se slevou.

2

Věrnostní programy fungují mnoha způsoby. Zákazníci musí například nasbírat stanovený minimální počet nebo stanovenou minimální hodnotu věrnostních kreditů před tím, než je mohou proměnit. Věrnostní kredity mohou být udíleny za individuální nákupy, hromadné nákupy nebo za nepřetržitou věrnost zákazníka po určité období. Účetní jednotka může zákaznický věrnostní program provozovat sama nebo se může zapojit do programu spravovaného třetí stranou. Nabízenými odměnami mohou být zboží a služby dodávané přímo jednotkou a/nebo práva obdržet zboží a služby od třetích stran.

3

Tato interpretace se použije na zákaznické věrnostní kredity, které:

Tato interpretace upravuje účetnictví těch jednotek, které přiznávají věrnostní kredity svým zákazníkům.

4

Předmětem sporu, který řeší tato interpretace, je:

5

Jednotka použije odstavec 13 IAS 18 a bude účtovat o věrnostních kreditech jako o samostatně identifikovatelných složkách prodejních transakcí, ve kterých byly věrnostní kredity přiznány („výchozí prodej“). Reálná hodnota protihodnoty přijaté nebo nárokované v rámci výchozího prodeje je přiřazena mezi věrnostní kredity a ostatní složky prodeje.

6

Částka protihodnoty přiřazená věrnostním kreditům se určí s odkazem na jejich reálnou hodnotu, tj. částku, za kterou by věrnostní kredity mohly být prodány odděleně.

7

Jestliže účetní jednotka dodává odměny sama, zachytí výnos přiřazený věrnostním kreditům v okamžiku, ve kterém splní své závazky dodat odměny z titulu využitých věrnostních kreditů. Částka zachyceného výnosu vychází z poměru počtu věrnostních kreditů, které byly proměněny za odměny, k celkovému počtu věrnostních kreditů, o kterých se očekává, že budou využity.

8

Jestliže odměny dodává třetí strana, účetní jednotka posoudí, zda protihodnotu přiřazenou věrnostním kreditům přijímá na svůj vlastní účet (tj. účetní jednotka je v transakci mandantem) nebo na účet třetí strany (tj. účetní jednotka je v transakci zprostředkovatelem pro třetí stranu).

9

Smlouvy účetní jednotky se stanou nevýhodnými, jestliže se v libovolném okamžiku očekává, že nevyhnutelné náklady plynoucí ze závazků dodat odměny převýší protihodnotu obdrženou nebo nárokovanou za tyto odměny (tj. protihodnotu přiřazenou věrnostním kreditům v okamžiku výchozího prodeje, která ještě nebyla uznána jako výnos, plus jakoukoliv protihodnotu nárokovanou v okamžiku, když zákazník využije věrnostní kredity). Závazek ve výši tohoto rozdílu se zachytí v souladu s IAS 37. Potřeba uznat takový závazek může vzniknout v důsledku zvýšení očekávaných nákladů na dodání odměn, např. když účetní jednotka upřesní svá očekávání ohledně počtu věrnostních kreditů, které budou využity.

10

Pro účetní jednotky je tato interpretace platná pro roční účetní období počínající 1. červencem 2008 nebo později. Dřívější použití se doporučuje. Pokud účetní jednotka použije tuto interpretaci v období před 1. červencem 2008, pak tuto skutečnost zveřejní.

11

Změny v účetních pravidlech budou vykázány podle požadavků IAS 8.