(ES) č. 1193/2008Nařízení Rady (ES) č. 1193/2008 ze dne 1. prosince 2008 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

(1)

Dne 4. září 2007 Komise zveřejnila oznámení (2) o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Společenství. Dne 3. června 2008 Komise nařízením (ES) č. 488/2008 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo z dovozu kyseliny citronové pocházející z ČLR.

(2)

Podotýká se, že řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podala Evropská rada chemického průmyslu (CEFIC, dále jen „žadatel“) jménem výrobce představujícího významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby kyseliny citronové ve Společenství.

(3)

Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2006 do 30. června 2007 (dále jen „období šetření“). Co se týká tendencí významných z hlediska posouzení újmy, analyzovala Komise údaje za období od 1. ledna 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu kyseliny citronové pocházející z ČLR předložila řada zúčastněných stran písemné připomínky. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení.

(5)

Komise dále vyhledávala a ověřovala veškeré informace, které považovala za nezbytné pro konečná zjištění. Komise zejména provedla intenzivnější šetření s ohledem na aspekty zájmu Společenství. V této souvislosti se po uložení prozatímních opatření uskutečnila dodatečná inspekce na místě v prostorách tohoto uživatele kyseliny citronové v Evropské unii:

Jak je podrobně objasněno v 11. bodě odůvodnění, uskutečnily se navíc inspekce na místě v prostorách těchto vyvážejících výrobců:

(6)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě je zamýšleno doporučit uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny citronové pocházející z ČLR a konečné vybrání částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, v níž se mohou po zveřejnění těchto informací vyjádřit.

(7)

Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy, a pokud to bylo vhodné, zjištění byla odpovídajícím způsobem upravena.

(8)

Jeden vyvážející výrobce zopakoval tvrzení, že zveřejněné znění podnětu neobsahuje žádné zřejmé důkazy o podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství, což zúčastněným stranám znemožňuje, aby uplatnily svá práva na obhajobu. Podle tohoto vyvážejícího výrobce nemělo být řízení zahájeno kvůli nedostatečným důkazům obsaženým v podnětu. V tomto ohledu je nutno zmínit, že zveřejněné znění podnětu obsahovalo všechny zásadní důkazy a shrnutí údajů poskytnutých jako důvěrné, která nemají důvěrnou povahu, s cílem umožnit zúčastněným stranám, aby v průběhu celého řízení uplatňovaly své právo na obhajobu. Toto tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(9)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že dotčený výrobek definovaný v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a obdobný výrobek nejsou obdobné, jak se uvádí v 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jelikož nemají stejné fyzické a chemické vlastnosti a stejné užití. Podle těchto zúčastněných stran se tvrzení obsažené v 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nezabývá argumenty předloženými v průběhu šetření a je v rozporu s úpravou, kterou Komise provedla při výpočtech cenového podbízení v souvislosti s odstraněním hrudek u určitého množství dotčeného výrobku po příchodu do Společenství. Za prvé se podotýká, že šetřením bylo prokázáno, že se dotčený výrobek a obdobný výrobek používají pro stejné základní účely, tj. zejména při úklidu v domácnosti (mycí prostředky do myček nádobí, čisticí a prací prostředky, změkčovače vody) a jako přídatné látky v potravinách a nápojích, ale rovněž v oblasti osobní péče a kosmetických přípravků. Tvrzení, že dotčený výrobek není ve skutečnosti v čisticích a pracích prostředcích a v potravinářském a nápojovém průmyslu některými uživateli používán kvůli svému pachu a/nebo barvě, nebylo blíže doloženo důkazy. Šetření prokázalo, že pouze v jedné specializované aplikaci, tj. ve farmaceutické oblasti, se skutečně používá pouze evropská kyselina citronová s ohledem na náklady na zvláštní zkoušku shody, která je vyžadována. Jelikož farmaceutická oblast představuje pouze malou část celkové činnosti uživatelů, nepovažovalo se provedení zkoušky shody za ekonomicky odůvodněné obchodní rozhodnutí. Za druhé, neexistuje žádný rozpor mezi úpravou provedenou ve výpočtech cenového podbízení v souvislosti s odstraněním hrudek u dotčeného výrobku po dovozu (jak je uvedeno v 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) a tvrzením, že oba výrobky jsou obdobné, jelikož postačuje, že dotčený výrobek a obdobný výrobek mají stejné základní chemické, fyzikální a technické vlastnosti a stejné základní užití, jak je tomu v daném případě. Dále se podotýká, že k tvorbě hrudek jako takové nedochází kvůli specifickým vlastnostem čínského výrobku, nýbrž proto, že každá kyselina citronová bez ohledu na svůj původ má vzhledem k svému chemickému složení tendenci vytvářet hrudky, je-li vystavena vlhkosti a změnám teploty. Jelikož je samozřejmě pouze dotčený výrobek vystaven delší dobu vlhkosti a změnám teploty během přepravy do Společenství, tento problém se vyskytuje hlavně u dotčeného výrobku, nikoli však výhradně. Úprava proto pouze přihlíží ke skutečnosti, že v důsledku odstranění hrudek vznikají dodatečné náklady především u dotčeného výrobku, jelikož u množství, u něhož došlo k vytvoření hrudek, jsou buď hrudky před dalším prodejem odstraněny (drcením, proséváním nebo zkapalněním hrudkovitého výrobku), nebo je toto množství prodáno se slevou. Toto tvrzení je proto nutno zamítnout.

(10)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje konečný závěr, že dotčený výrobek, kyselina citronová vyráběná a prodávaná ve srovnatelné zemi, Kanadě, a výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení, a potvrzují se tím tak s konečnou platností 15., 16. a 17. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(11)

V předběžné fázi šetření byly prověřeny žádosti o status tržního hospodářství nebo individuální zacházení všech známých vyvážejících výrobců. Pouze několik vyvážejících výrobců bylo zařazeno do vzorku a jedna společnost byla posouzena individuálně. Ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení řada stran uvedla, že tento přístup vykazuje určité nedostatky. Tato záležitost byla proto uvážena znovu a rovněž s ohledem na skutečnost, že vzhledem k okolnostem případu, například dostupným zdrojům, bylo možno zvýšit počet společností, jež mohly být přiměřeně přezkoumány, bylo nakonec rozhodnuto, že není nutno použít výběr vzorku. Vzhledem k tomu, že všem spolupracujícím společnostem bylo v předběžné fázi přiznáno alespoň individuální zacházení, je nutno pro každou z těchto společností stanovit individuální sazbu cla. Proto byly tři společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku ani posouzeny individuálně v předběžné fázi, požádány, aby poskytly odpovědi na dotazník. Odpověď na dotazník však poskytly pouze dvě z těchto společností. Třetí společnost odpověď na dotazník neposkytla a nebyla dále posuzována.

(12)

Společnost uvedená v 27. bodě odůvodnění prozatímního nařízení trvala na tom, že dotace uvedená ve zmíněném bodě odůvodnění nebyla určena pro dotčený výrobek a že neplacení nájemného bylo odůvodněné na základě soukromých ujednání mezi skupinami o vyrovnání zisku oproti splatnému nájemnému. Při neexistenci nových prvků nebo informací ohledně této záležitosti a vzhledem k narušujícím účinkům zmíněných účetních postupů týkajících se nájemného se závěry týkající se této společnosti nemění a potvrzují se s konečnou platností.

(13)

Po zveřejnění předběžných informací jedna skupina společností uvedených ve 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení tvrdila, že získala úvěry na základě podrobné finanční analýzy jedné z bank a poté, co získala vysoké úvěrové ohodnocení. Avšak to, že banka formálně provedla analýzu a udělila vysoké úvěrové ohodnocení, nemění nic na skutečnosti, že dotyčná společnost vydala záruky ostatním společnostem navzdory zastavení převážné části svých dlouhodobých aktiv, ani na skutečnosti, že úvěry dotyčné společnosti poskytla banka, u níž bylo zjištěno, že je pod státním vlivem. Závěry ohledně této společnosti se proto nemění a potvrzují se s konečnou platností.

(14)

Jedna ze společností uvedených ve 26. bodě odůvodnění prozatímního nařízení trvala na tom, že byla penalizována za skutečnost, že její většinový akcionář získal práva na užívání pozemků za příznivou cenu a poté je správně přecenil podle vývoje tržních cen. Nebylo však možno vysvětlit obrovský rozdíl mezi pořizovací cenou a pozdějším oceněním (1 000–2 000 %). Proto při neexistenci nových prvků nebo informací týkajících se nabytí a následného přecenění práv na užívání pozemků a vzhledem k výhodám, které společnost obdržela tím, že aktiva získala za ceny významně nižší než tržní hodnota, se závěry ohledně této společnosti nemění a potvrzují se s konečnou platností.

(15)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se statusu tržního hospodářství, potvrzují se s konečnou platností 25. až 30. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(16)

Pět společností nebo skupin společností, kterým nebyl udělen status tržního hospodářství, splnilo všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení a bylo jim přiznáno individuální zacházení. Jedna společnost, které bylo prozatímně uděleno individuální zacházení, dále nespolupracovala, proto jí individuální zacházení nebylo nakonec přiznáno (viz 11. a 34. bod odůvodnění).

(17)

Jak bylo objasněno v 11. bodě odůvodnění, bylo na základě připomínek k prozatímnímu nařízení rozhodnuto, že se nepoužije výběr vzorku, a tři společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku nebo posouzeny individuálně v předběžné fázi, byly požádány, aby poskytly odpovědi na dotazník. Běžná hodnota byla stanovena pro jednu z těchto společností (Laiwu Taihe), které byl udělen status tržního hospodářství a která poskytla odpověď na dotazník.

(18)

Jelikož jediná společnost, které mohl být udělen status tržního hospodářství a která byla posouzena individuálně v předběžné fázi šetření, nepředložila žádné připomínky k běžné hodnotě, potvrzují se s konečnou platností zjištění uvedená v 35. až 39. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Co se týká jediné další společnosti, které byl přiznán status tržního hospodářství (Laiwu Taihe) a která byla dále posuzována z důvodů objasněných v 11. bodě odůvodnění, bylo nejprve ověřeno, zda byl celkový domácí prodej obdobného výrobku této společnosti reprezentativní ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej dotčeného výrobku byl o něco nižší než 5 % objemu vývozu obdobného výrobku do Společenství. Tento nižší podíl je nicméně dostatečně velký, aby umožnil náležité srovnání, a ceny obdobného výrobku na domácím trhu se považovaly za reprezentativní rovněž vzhledem k celkovému domácímu prodeji dotyčné společnosti. Byly proto použity ke stanovení běžné hodnoty.

(20)

U každého druhu výrobku prodávaného na vývoz do Společenství společností Laiwu Taihe bylo zjištěno, zda byl přímo srovnatelný druh výrobku prodáván na domácím trhu. Druhy výrobku se považovaly za přímo srovnatelné, pokud se jednalo o stejný druh výrobku (stanovený chemickým složením) se srovnatelnou granulací a balením. Bylo zjištěno, že pouze u jednoho druhu výrobku prodávaného na vývoz do Společenství byl přímo srovnatelný druh výrobku prodáván na domácím trhu.

(21)

Následně bylo zkoumáno, zda by bylo možno domácí prodej tohoto druhu výrobku považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Bylo zjištěno, že se v průběhu období šetření uskutečnil ziskový domácí prodej tohoto druhu výrobku nezávislým odběratelům, tudíž v běžném obchodním styku.

(22)

Jelikož objem ziskových prodejů tohoto druhu výrobku představoval nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto druhu, běžná hodnota byla založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr pouze ziskových prodejů daného druhu.

(23)

Jelikož pro ostatní druhy výrobků nebylo možno použít ke stanovení běžné hodnoty ceny společnosti Laiwu Taihe na domácím trhu, byla běžná hodnota zjištěna početně v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(24)

Při početním zjišťování běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byly částky za prodejní, správní a režijní náklady a za zisk v souladu s čl. 2 odst. 6 úvodním pododstavcem základního nařízení založeny na skutečných údajích týkajících se výroby a prodeje obdobného výrobku společností Laiwu Taihe v běžném obchodním styku.

(25)

Ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení některé strany uvedly, že Kanada není vhodnou srovnatelnou zemí vzhledem ke skutečnosti, že Spojené státy americké (USA) nedávno zahájily antidumpingové řízení týkající se kyseliny citronové pocházející mimo jiné z Kanady. Proto bylo jako alternativní srovnatelná země navrženo Thajsko. Analýza však prokázala, že zatímco v průběhu období šetření nebyla antidumpingová opatření uložená na dovoz kyseliny citronové pocházející z Kanady v platnosti, byla v průběhu období šetření platná antidumpingová opatření u kyseliny citronové pocházející z Thajska. Tato opatření, která uložila Indie, spočívala ve značném antidumpingovém clu ve výši 374,36 USD/t a jejich platnost skončila teprve v srpnu 2007, tj. dva měsíce po skončení období šetření. Proto se s přihlédnutím k tvrzením uvedeným ve 42. a 43. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a s ohledem na skutečnost, že v okamžiku ukončení šetření Společenství šetření USA týkající se kyseliny citronové pocházející z Kanady dosud probíhalo, vyvozuje závěr, že neexistuje žádný důvod, proč by mělo být jako srovnatelná země upřednostněno Thajsko před Kanadou.

(26)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení bylo nutno běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce uvedené v 11. bodě odůvodnění, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, stanovit na základě cen nebo na základě početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(27)

V případě dvou společností, které byly dále posuzovány z důvodů objasněných v 11. bodě odůvodnění, byla vývozní cena stanovena podle metodiky objasněné ve 45., 46. a 47. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(28)

Protože žádná společnost nepředložila připomínky k vývozním cenám, potvrzují se s konečnou platností zjištění uvedená ve 45., 46. a 47. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(29)

Ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení a ke konečným závěrům jedna skupina společností zpochybnila odpočet hypotetické provize za prodej prostřednictvím obchodníka v ČLR vzhledem ke skutečnosti, že tento obchodník byl nedílnou součástí skupiny. Bylo však zjištěno, že obchodní společnost ve skutečnosti vykonávala funkci nezávislého obchodníka a že hospodářským výsledkem vztahu obou společností byl vztah příkazce a jednatele. Bylo zjištěno, že obchodník obchodoval nejen s výrobky vyrobenými společnostmi ve spojení, nýbrž rovněž s výrobky nezávislých výrobců. Dotyčná společnost také uskutečňovala přímý prodej zákazníkům, kteří s ní nejsou ve spojení. Tvrzení bylo proto odmítnuto a podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení byla odečtena příslušná částka na základě prodejních, správních a režijních nákladů a zisku dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(30)

Ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení jeden vyvážející výrobce uvedl, že by se nemělo přihlížet k nákladům na měnový přepočet, jelikož podle čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení se vývozcům poskytne lhůta 60 dní, aby zohlednili trvalé kolísání směnného kursu v období šetření. Toto tvrzení bylo možno uznat a dumpingové rozpětí vyvážejícího výrobce bylo odpovídajícím způsobem upraveno.

(31)

V prozatímním nařízení byla v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení z vývozní ceny odečtena nevratná DPH, která je účtována u prodeje na vývoz. Jeden vyvážející výrobce ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení uvedl, že tato úprava vývozní ceny neměla být provedena, jelikož se čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení vztahuje pouze na běžnou hodnotu. Uznává se, že úprava stanovená v čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení se vztahuje pouze na výpočet běžné hodnoty. Výše uvedený odpočet z vývozní ceny je skutečně správný a měl být proveden podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení. Při zkoumání tohoto tvrzení bylo zjištěno, že ve výpočtu úpravy pro dotyčnou společnost došlo k početní chybě a že se stejná chyba objevuje i u ostatních společností. Tyto nepřesnosti byly odstraněny a vedly k malým úpravám směrem dolů v dumpingových rozpětích vypočtených pro tyto společnosti dříve.

(32)

Při zkoumání tvrzení uvedeného v 31. bodě odůvodnění bylo zjištěno, že v případě jedné společnosti, které bylo uděleno individuální zacházení, nebyla provedena nezbytná úprava. Toto bylo opraveno a výsledkem bylo mírné zvýšení dumpingového rozpětí pro tuto společnost.

(33)

Jelikož ke srovnání nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se s konečnou platností 48., 49. a 50. bod odůvodnění prozatímního nařízení, s výhradou změn uvedených v 30., 31. a 32. bodě odůvodnění.

(34)

V případě dvou společností, které byly dále posuzovány z důvodů objasněných v 11. bodě odůvodnění, bylo dumpingové rozpětí stanoveno podle metodiky objasněné v 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V případě jedné společnosti, která neposkytla odpověď na dotazník a nebyla proto dále posuzována (jak je objasněno v 11. bodě odůvodnění), se tato společnost považovala za nespolupracující společnost a zjištění jsou v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení založená na dostupných údajích. V tomto případě bylo s přihlédnutím k vysoké úrovni spolupráce (jak bylo uvedeno v 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) společnosti přiděleno nejvyšší dumpingové rozpětí zjištěné s ohledem na všechny ostatní společnosti.

(35)

Dumpingová rozpětí všech společností, které již byly posouzeny jednotlivě v předběžné fázi, byla přepočtena s cílem opravit nepřesnosti uvedené v 30., 31. a 32. bodě odůvodnění. Tento přepočet vedl k drobným úpravám dumpingových rozpětí.

(36)

Jelikož nebyly předloženy žádné nové informace, potvrzují se s konečnou platností závěry uvedené v 53. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se úrovně spolupráce.

(37)

Na základě toho konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před proclením činí:

(38)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že společnost SA Citrique Belge NV zastavila po období šetření výrobu a pouze obchodovala s dotčeným výrobkem dováženým od společnosti v Číně, která je s ní ve spojení (DSM Citric Acid (Wuxi) Ltd), a tvrdily, že společnost SA Citrique Belge NV tudíž nepředstavuje součást výrobního odvětví Společenství. Toto tvrzení však nebylo doloženo žádnými důkazy a z údajů, které poskytla společnost SA Citrique Belge NV, vyplývá, že společnost ve výrobě pokračuje.

(39)

Jedna zúčastněná strana si rovněž stěžovala, že v 56. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl uveden pouze dovoz společnosti SA Citrique Belge NV od čínského výrobce, který s ní je ve spojení, v průběhu období šetření. Tato strana tvrdila, že by měla být uvedena tendence veškerého dovozu výrobního odvětví Společenství od společností ve spojení i od společnosti, které nejsou ve spojení, za celé posuzované období, jelikož dovoz představuje důležitý činitel pro posouzení výroby ve Společenství a následně pro závěr o existenci újmy. Šetření ve skutečnosti prokázalo, že během celého posuzovaného období byl dovoz výrobního odvětví Společenství zanedbatelný, tj. mezi 1 % a 6 % výroby (rozpětí je uvedeno kvůli důvěrnosti údajů). Toto tvrzení je proto nutno odmítnout a s konečnou platností se potvrzují 55. až 58. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(40)

Jelikož s ohledem na spotřebu Společenství nebyly obdrženy žádné nové a doložené informace, potvrzují se s konečnou platností 59. a 60. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(41)

Co se týká objemu dovozu, podílu na trhu a cen, nebyly zjištěny ani obdrženy žádné nové a doložené informace, proto se při neexistenci tvrzení či námitek zúčastněných stran týkajících se objemu a cen dotčeného dovozu potvrzují s konečnou platností 61., 62. a 63. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(42)

V průběhu předběžné fáze šetření byla za účelem srovnání dotčeného výrobku a kyseliny citronové vyráběné výrobním odvětvím Společenství na stejné obchodní úrovni provedena při výpočtu cenového podbízení úprava s ohledem na přirážku (včetně prodejních, správních a režijních nákladů) dovozců, kteří nejsou ve spojení, a dodatečně byla provedena úprava zohledňující náklady na zvláštní ošetření, jež vznikly dovozcům ve Společenství v souvislosti s odstraněním hrudek u určitého množství dotčeného výrobku před dalším prodejem. Avšak vzhledem k menší revizi údajů týkajících se výše úpravy s ohledem na obchodní úroveň bylo vypočtené vážené průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 17,42 % revidováno směrem dolů na 16,54 %.

(43)

Po zveřejnění konečných závěrů jeden výrobce ve Společenství prohlásil, že by se úprava s ohledem na úroveň obchodu měla týkat též prodeje výrobního odvětví Společenství, tj. že by se mělo přihlédnout k prodeji uskutečněnému prostřednictvím obchodníků. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že úprava s ohledem na úroveň obchodu byla skutečně provedena u prodejních cen výrobního odvětví Společenství předtím, než byly srovnány s dovozními cenami dotčeného výrobku.

(44)

Týž výrobce ve Společenství rovněž žádal, aby se úprava zohledňující náklady na zvláštní ošetření vzniklé v souvislosti s odstraněním hrudek použila též u obdobného výrobku. Tato žádost však nebyla dále podložena údaji týkajícími se zvláštních nákladů vzniklých tomuto výrobci ve Společenství, a nemohla být tudíž přijata. Vzhledem k těmto skutečnostem se s konečnou platností potvrzuje 64. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(45)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že Komise neanalyzovala důkladně všechny ukazatele újmy, a proto nebyla zjištěna náležitá a úplná souvislost mezi situací výrobního odvětví Společenství a čínským dovozem. Zejména se uvádělo, že nebyl posouzen pozitivní vývoj některých ukazatelů újmy. Je nutno uvést, že ačkoli některé ukazatele újmy vykazují pozitivní vývoj, což bylo uznáno v 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, celkový obraz naznačuje zhoršení situace výrobního odvětví Společenství. Mírné zvýšení výroby, výrobní kapacity, využití kapacity, objemu prodeje a výše jednotkových cen, jakož i vyšší efektivita nákladů, jak je popsáno v 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, odráží úsilí výrobců ve Společenství o zachování konkurenceschopnosti v průběhu posuzovaného období a o získání prospěchu z vyšší spotřeby. Jak však ukazuje 68. bod odůvodnění prozatímního nařízení, navzdory tomuto úsilí přišlo výrobní odvětví Společenství o 5 procentních bodů (tj. podíl na trhu se snížil z 54 % na 49 %) svého podílu na trhu, který z velké části převzal levný dumpingový čínský dovoz. Jako přitěžující činitel se rovněž uvádí, že výrobní odvětví Společenství mohlo očekávat, že získá určitou část podílu na trhu tří výrobců kyseliny citronové ve Společenství, kteří v roce 2004 ukončili výrobu. Avšak naopak, výrobnímu odvětví Společenství se nepodařilo převzít odběratele tří výrobců v ES, kteří ukončili výrobu, ani nemělo prospěch z vyšší spotřeby. Tento významný úbytek podílu na trhu spolu s jednoznačně se zhoršujícími finančními ukazateli, tj. ziskovostí, návratností investic a peněžním tokem, ukazuje, že se celková situace výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období zhoršila, a zdálo se, že v průběhu období šetření je nejhorší. V daném případě mimoto nelze snížení zásob hodnotit jako pozitivní vývoj situace výrobního odvětví Společenství, jelikož to nelze vzhledem k povaze výrobku, která neumožňuje dlouhodobé skladování, považovat za přiměřený ukazatel.

(46)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že investice v této oblasti nejsou stálé, nýbrž sledují určité investiční cykly. Ačkoli za běžných tržních podmínek jistě nelze očekávat, že se každý rok uskuteční významné investice, považuje se skutečnost, že během celého období ani jeden ze dvou zbývajících výrobců ve Společenství neuskutečnil žádné významné investice, za známku toho, že nízká ziskovost (která se od roku 2006 proměnila ve ztrátu) neumožňovala realizaci významných investic. Usuzuje se proto, že v tomto případě jsou investice zvlášť vhodným ukazatelem újmy.

(47)

Závěrem je nutno posoudit schopnost výrobců ve Společenství získat kapitál. V tomto ohledu šetření prokázalo, že oba výrobci ve Společenství měli vzhledem k zhoršující se situaci při obchodování s kyselinou citronovou potíže získat kapitál.

(48)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že se žadateli podařilo získat kapitál přinejmenším pro ostatní výrobky, jelikož v únoru 2007 oznámil výstavbu nového závodu na výrobu glukózy. V tomto ohledu se podotýká, že šetření je omezeno na schopnost získat kapitál ve vztahu k dotčenému výrobku, tj. kyselině citronové, a zdálo se, že tato je nepříznivě ovlivněna finanční situací výrobního odvětví Společenství.

(49)

Na základě výše uvedených skutečností se s konečnou platností potvrzuje závěr ohledně investic výrobního odvětví Společenství uvedený v 72. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(50)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že zjištění uvedená v 73. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nejsou v souladu s účetními závěrkami obou výrobců ve Společenství, zejména že žádná z účetních závěrek nevykazuje zmíněné mimořádné náklady na restrukturalizaci. V této souvislosti se poznamenává, že během celého posuzovaného období byl mimořádný výsledek jednoho výrobce ve Společenství velkou měrou ovlivněn snahou o restrukturalizaci, což bylo v účetní závěrce vykázáno jako náklady nebo příjmy v závislosti na tom, zda došlo ke zvýšení nebo uvolnění rezervy, a honoráři zaplacenými mateřské společnosti ve Švýcarsku. Považovalo se proto za vhodnější použít pro analýzu újmy jako základ provozní výsledek namísto čistého zisku.

(51)

Táž strana tvrdila, že pokuta uložená v roce 2005 oběma mateřským společnostem výrobců ve Společenství za chování narušující hospodářskou soutěž mohla ovlivnit zisk výrobního odvětví Společenství. Případné účinky vyplývající z pokuty (jak zvýšení, tak uvolnění rezerv) byly zaznamenány v mimořádném výsledku. Jak bylo zmíněno v 50. bodě odůvodnění, byl v tomto řízení jako ukazatel újmy použit provozní výsledek. Pokuta, která byla uložena výrobcům ve Společenství, proto nemohla ovlivnit zisk použitý v analýze újmy. Mimoto je nutno uvést, že výrobní odvětví Společenství bylo od roku 2006 až do konce období šetření ztrátové. Proto se s konečnou platností potvrzují tendence uvedené v prozatímním nařízení.

(52)

Řada zúčastněných stran poukázala na určitý nesoulad mezi tendencí týkající se ziskovosti a návratností investic. Na rozdíl od ziskovosti, která byla stanovena vyjádřením provozního zisku z prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům jako procentního podílu obratu těchto prodejů, byla návratnost investic vypočtena jako čistý zisk v procentech čisté účetní hodnoty investic. Aby byla zajištěna konzistentnost ve výpočtu všech ukazatelů újmy, byl výpočet návratnosti investic revidován na základě provozního zisku v procentech čisté účetní hodnoty investic. Revidované údaje činí:

(53)

Upravené údaje však sledují stejnou tendenci, nemění proto závěr vyvozený v 74. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, který se s konečnou platností potvrzuje.

(54)

Jelikož nebyly předloženy žádné nové a doložené informace nebo tvrzení týkající se výroby, objemu prodeje, podílů na trhu, jednotkové prodejní ceny, zásob, peněžního toku, zaměstnanosti, produktivity, mezd a velikosti dumpingového rozpětí, potvrzují se s konečnou platností zjištění uvedená v 66. až 71., 73. a 75. až 78. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Upravené údaje týkající se návratnosti investic nemění tendence uvedené v 73. a 74. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Proto se s ohledem na jednoznačně se zhoršující finanční ukazatele, jako jsou ziskovost, návratnost investic a peněžní tok, spolu se značným úbytkem podílu na trhu s konečnou platností potvrzuje závěr uvedený v 81. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu.

(55)

Jak bylo uvedeno ve 42. bodě odůvodnění, vyvozuje se konečný závěr, že v průběhu období šetření byly průměrné ceny výrobků dovážených z ČLR nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Společenství. Po provedení menší revize ve výpočtech bylo zjištěno, že průměrné rozpětí cenového podbízení činí 16,54 %. Tato mírná úprava směrem dolů nemůže ovlivnit závěry o účinku dumpingového dovozu stanovené v 83. až 85. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, které se potvrzují s konečnou platností.

(56)

Někteří dovozci tvrdili, že si výrobní odvětví Společenství přivodilo újmu samo, jelikož sledovalo strategii upřednostňující cenu před objemem, tzn. obsloužit pouze segment trhu vyšší kategorie a nevyrábět ani neprodávat výrobek nižší kategorie. Podle týchž dovozců bylo důsledkem to, že výrobní odvětví Společenství nevyužilo vyšší poptávku po kyselině citronové nižší kategorie, a tím přišlo o podíl na trhu a zhoršilo svou finanční výkonnost. Šetření však prokázalo, že dotčený výrobek i obdobný výrobek mají v zásadě stejné užití a vzájemně si konkurují převážně ve stejných segmentech (viz 9. bod odůvodnění), s výjimkou jednoho menšinového trhu představujícího malou část podílu na trhu s evropskou kyselinou citronovou, který dosud zásobovalo výhradně výrobní odvětví Společenství. Šetřením však bylo ve skutečnosti zjištěno, že výrobní odvětví Společenství bylo v segmentu trhu nižší kategorie zastoupeno, toto tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(57)

Některé zúčastněné strany mimoto považovaly neexistenci investic v průběhu posuzovaného období, a zejména během let, kdy výrobní odvětví Společenství dosáhlo lepších výsledků, tj. 2004–2005, za faktor, který přispěl k úbytku podílu na trhu a následně ke zhoršení situace. Šetření prokázalo, že výrobní odvětví Společenství nevyužívalo plně svou kapacitu a že využití kapacity bylo v průběhu celého posuzovaného období stálé. Proto byl v případě větší poptávky možný určitý nárůst výroby bez dalších investic. Mimoto se vzhledem k tomu, že ziskovost výrobního odvětví Společenství byla během celého posuzovaného období nedostatečná, tj. pod cílovým ziskem, a dokonce se změnila na zápornou, má za to, že rozhodnutí neinvestovat značné částky do výroby obdobného výrobku je ekonomicky odůvodněné. Toto tvrzení proto není přesvědčivé a musí být odmítnuto.

(58)

Téměř všechny zúčastněné strany zopakovaly svá tvrzení, že zjištěná újma je zapříčiněna reformou trhu s cukrem a následným zrušením výrobních náhrad v roce 2006 nebo zvýšením cen energie.

(59)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že ve výroční zprávě jednoho výrobce ve Společenství za rok 2007 bylo uvedeno, že dostupnost surovin je omezená kvůli evropskému režimu cukru, což vedlo k vyšším nákladům. V této souvislosti se uvádí, že zmíněný výrobce ve Společenství nepoužívá jako hlavní surovinu cukr, nýbrž melasu, a jak je vysvětleno v 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, neměl nikdy nárok na výrobní náhrady. Nárůst nákladů na melasu však nebyl značný, nýbrž odpovídal růstu cen cukru na světových trzích. Co se týká situace druhého výrobce ve Společenství, která byla podrobně popsána v 90. až 94. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nebyly obdrženy žádné nové nebo doložené informace nebo tvrzení. Potvrzuje se proto s konečnou platností celkový závěr uvedený v 93. bodě odůvodnění, že reforma trhu s cukrem neměla žádný závažný dopad na náklady výrobního odvětví Společenství.

(60)

Táž zúčastněná strana uvedla, že ve skutečnosti existovala souvislost mezi cenami cukru a výrobou biopaliv, jak potvrzuje studie Komise „The causes of the Food Price Crisis“ (Příčiny krize cen potravin) (4). V tomto ohledu se podotýká, že Komise (jak již bylo uvedeno v 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) měla přístup k údajům o nákladech obou výrobců ve Společenství, mohla proto analyzovat konkrétní náklady na suroviny u obou výrobců Společenství s ohledem na výrobu kyseliny citronové. Případná souvislost mezi cenami cukru a výrobou biopaliv byla proto prověřena a vzata v úvahu při posuzování dopadu reformy trhu s cukrem ve Společenství a rostoucí výroby biopaliv. Na základě toho bylo možno vyvodit závěr, který se tímto s konečnou platností potvrzuje, a sice že tyto činitele neměly žádný závažný dopad na zjištěnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(61)

Mimoto je nutno uvést, že případný růst nákladů na melasu, cukr nebo glukózu či energii, který byl potvrzen v prozatímním nařízení (viz 93. a 96. bod jeho odůvodnění), není zdrojem újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství, jelikož v běžné tržní situaci by výrobní odvětví Společenství mohlo přenést tyto vyšší náklady přinejmenším v určitém rozsahu na své odběratele. Šetření však prokázalo rostoucí přítomnost dumpingových dovozů, jejichž ceny byly významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Jak se proto uvádí v 84. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, došlo ke stlačení cen a výrobní odvětví Společenství bylo schopno přenést na své odběratele pouze zlomek vyšších nákladů, což vedlo k zhoršení jeho finanční situace a dalšímu úbytku podílu na trhu.

(62)

Závěrem je nutno zmínit, že šetřením bylo prokázáno, že se čínské náklady na výrobu kyseliny citronové rovněž zvýšily. Tyto vyšší náklady se však neprojevily ve vyšších prodejních cenách, nýbrž naopak, jednotkové prodejní ceny se v průběhu posuzovaného období ještě snížily o 6 procentních bodů, jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(63)

Na základě výše uvedených skutečností je nutno tato tvrzení odmítnout a s konečnou platností se potvrzují 88. až 99. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(64)

Některé zúčastněné strany zopakovaly svá tvrzení, že ztrátu podílu na trhu si evropští výrobci způsobili sami z důvodu kartelové dohody o kyselině citronové (1991–1995), jíž se účastnili žadatel i druhý evropský výrobce a o níž se tvrdilo, že je důvodem nárůstu čínského dovozu kyseliny citronové. Toto tvrzení však nebylo blíže doloženo, nemění proto závěr vyvozený ve 100. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že k značnému nárůstu dumpingových dovozů došlo několik let po skončení kartelové dohody.

(65)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje konečný závěr, že důsledky chování narušujícího hospodářskou soutěž, na němž se podílelo výrobní odvětví Společenství, nepřispěly k podstatné újmě, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(66)

Některé zúčastněné strany zopakovaly svá tvrzení, že pokles cen čínské kyseliny citronové v průběhu období šetření byl velkou měrou zapříčiněn nepříznivým směnným kurzem dolaru USA vůči euru, skutečností, že ceny kyseliny citronové jsou na světových trzích obvykle udávány v dolarech USA, a problémem přizpůsobit ceny, které jsou obvykle sjednávány ročně, nové měnové situaci.

(67)

Připomíná se, že ve 104. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se usuzuje, že dopad případných měnových výkyvů je třeba považovat za zanedbatelný, protože i kdyby se plně nezohlednila devalvace dolaru USA vůči euru mezi rokem 2004 a obdobím šetření, která po upřesnění předběžných výpočtů činila 4,97 %, stále zde existuje více než 10 % cenové podbízení.

(68)

S konečnou platností se proto potvrzuje, že zhodnocení eura vůči americkému dolaru nebylo takové, aby narušilo příčinnou souvislost mezi zjištěnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství a příslušným dovozem, a tvrzení bylo proto odmítnuto.

(69)

Jelikož nebyly předloženy žádné nové a doložené informace nebo tvrzení, potvrzují se s konečnou platností 82. až 110. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(70)

Na základě výše uvedených skutečností se s konečnou platností potvrzuje předběžné zjištění existence příčinné souvislosti mezi podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství a čínským dumpingovým dovozem.

(71)

Od některých výrobců výrobního odvětví Společenství i od spolupracujících vyvážejících výrobců a dovozců byly obdrženy připomínky týkající se nutnosti zohlednit určitý důležitý vývoj po období šetření. Podotýká se, že v souladu s čl. 6 odst. 1 základního nařízení se k informacím o dumpingu a újmě, které se týkají pozdějšího období, zpravidla nepřihlíží. Vzhledem k tvrzení uvedenému ve 119. a 129. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se však výjimečně považovalo za nutné získat data a informace týkající se období od června 2007 do července 2008.

(72)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že uložení opatření je zbytečné, jelikož ziskovost výrobního odvětví Společenství po období šetření dosáhla vysokých úrovní vzhledem k podstatně vyšším cenám a že se trh reguloval sám. V průběhu období šetření existovaly důkazy o dumpingu a újmě a tato újma byla ve značném rozsahu způsobena stlačením cen vyplývajícím z dumpingového dovozu. Dovozní statistiky ukazují průměrný nárůst čínských prodejních cen po období šetření pouze o 12 %. V porovnání s úrovní cenového podbízení ve výši 16,54 %, která byla zjištěna v průběhu období šetření, není tento nárůst zjevně dostatečný, aby v případě neexistence dumpingových opatření výrobní odvětví Společenství mohlo zvýšit své prodejní ceny na udržitelnou úroveň, aniž by riskovalo, že ztratí další zákazníky. Co se týká výše cen výrobního odvětví Společenství, bylo zjištěno, že se výrobnímu odvětví Společenství od prvního čtvrtletí 2008 podařilo mírně zvýšit své ceny, což zřejmě zlepšilo finanční situaci výrobního odvětví Společenství. Toto zvýšení cen je však v úzkém časovém vztahu se zahájením tohoto řízení, a zdá se tudíž, že se situace výrobního odvětví Společenství mohla zlepšit díky možným antidumpingovým opatřením uloženým z dovozu z ČLR. Byl proto vyvozen závěr, že na trhu neexistuje samoregulace, či že tato samoregulace není dostatečná, aby uložení opatření nebylo nutné. Tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(73)

Jelikož nebyly předloženy žádné nové nebo doložené informace nebo tvrzení ohledně zájmu výrobního odvětví Společenství, potvrzuje se s konečnou platností závěr uvedený ve 112. až 115. bodě odůvodnění prozatímního nařízení o zájmu výrobního odvětví Společenství.

(74)

Většina zúčastněných stran zopakovala své tvrzení, že by uložení opatření značně omezilo hospodářskou soutěž na evropském trhu a vedlo k monopolu dvou výrobců na trhu. Usuzuje se však, že s ohledem na silné postavení na trhu, jehož dosáhli čínští vyvážející výrobci v posledních letech, by uložení opatření tyto výrobce nevytlačilo z trhu Společenství, nýbrž pouze obnovilo rovné podmínky, které by výrobnímu odvětví Společenství a čínským vyvážejícím výrobcům umožnily soutěžit za stejných podmínek. Navíc by přiměřený růst cen na trhu Společenství mohl ve skutečnosti přilákat více dovozu z ostatních třetích zemí s vlastní výrobou, například z Izraele a zemí Jižní Ameriky, které se pravděpodobně méně zajímají o vývoz na trh se stlačenými cenami.

(75)

Pokud by na druhé straně antidumpingová opatření nebyla uložena, nelze vyloučit, že by výrobní odvětví Společenství muselo ukončit svou výrobní činnost v této konkrétní oblasti, což by vedlo k opačnému scénáři, tj. dominantnímu postavení čínského dovozu.

(76)

Většina zúčastněných stran rovněž tvrdila, že pokud by se měl kvůli uloženým opatřením čínský dovoz zastavit, bylo by ohroženo zabezpečení dodávek, jelikož výrobní odvětví Společenství nemůže uspokojit poptávku na trhu Společenství, i kdyby oba výrobci plně využívali svých kapacit. To by zhoršila skutečnost, že podle předpokladů se poptávka po kyselině citronové ještě zvýší na základě účinků nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech (5). V uvedeném nařízení se Komise zavázala, že provede přezkum týkající se používání fosforečnanů a na základě výsledků tohoto přezkumu předloží návrh vhodných opatření. V souladu s touto povinností Komise předložila zprávu, dosud však nenavrhla žádná opatření. I kdyby však měly být ve výrobním odvětví detergentů fosforečnany zcela zakázány, jsou jejich hlavní náhradou zeolity a pouze v menším rozsahu kyselina citronová.

(77)

Předpokladu, že by se čínský dovoz skutečně zastavil, mimoto odporuje řada skutečností.

(78)

Výrobní odvětví Společenství mimoto oznámilo, že přijme odpovídající opatření ke zvýšení své výrobní kapacity. Žadatel oznámil významné zvýšení své výrobní kapacity. Podle tiskové zprávy vydané v červenci 2008 by tyto dodatečné kapacity měly být plně k dispozici v polovině roku 2009, přičemž k prvnímu zvýšení kapacity by mělo dojít již v lednu 2009. To by mělo přispět k uspokojení poptávky ve Společenství. Dále se poznamenává, že druhý výrobce ve Společenství v srpnu 2008 oznámil, že v prvním čtvrtletí 2009 uzavře svůj výrobní závod v Číně a že se zaměří na svůj výrobní závod ve Společenství.

(79)

Přitažlivější úroveň cen na trhu Společenství by mimoto pravděpodobně rovněž zvýšila dovoz ze třetích zemí a s těmito alternativními zdroji se zabezpečení dodávek zdá lepší, než pokud by uživatelé byli závislí pouze na čínské kyselině citronové. V průběhu dvanácti měsíců po období šetření se například dovoz z Izraele zvýšil o 30 %.

(80)

Zdá se proto, že by uložení opatření nevytlačilo čínské vyvážející výrobce z trhu, nýbrž by obnovilo rovné podmínky, což zajišťuje alternativní zdroje dodávek.

(81)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že kvůli výběru vzorku Komise obdržela výsledky pouze pro největší dovozce v Evropě, a tudíž jí chyběly informace o účincích cla na převážnou většinu malých a středních dovozců. Proti vybranému vzorku však žádná strana nevznesla námitky, proto se vzorek považuje za reprezentativní pro všechny dovozce.

(82)

Vzhledem k tomu, že kyselina citronová představuje v průměru pouze 1 % celkových příjmů dovozců, očekává se, že se účinky antidumpingového cla rozloží v celkových výsledcích společností.

(83)

Jelikož dovozci nepředložili žádné další připomínky, potvrzují se s konečnou platností závěry obsažené ve 116. až 120. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(84)

Po předběžné fázi Komise provedla intenzivnější šetření s ohledem na možné dopady opatření na uživatele. Za tímto účelem si od uživatelů a vnitrostátních sdružení vyžádala další informace a v prostorách jednoho uživatele ve Společenství se uskutečnila dodatečná inspekce na místě.

(85)

Obdržené informace potvrzují předběžné zjištění vycházející z neúplných odpovědí uživatelů na dotazník (jak je uvedeno ve 121. a 122. bodě odůvodnění prozatímního nařízení), že podíl kyseliny citronové na celkových výrobních nákladech uživatelů je poměrně malý. Ačkoli tento podíl přirozeně závisí na výrobku, bylo zjištěno, že se pohybuje v rozmezí od méně než 1 % do 20 %. Výše uvedené doplňující informace rovněž potvrdily předběžná zjištění, že by clo na úrovni rozpětí cenového podbízení mělo na výrobní náklady spolupracujících uživatelů velmi omezený dopad. Po zveřejnění konečných závěrů dva z hlavních průmyslových uživatelů kyseliny citronové tvrdili, že kyselina citronová má vysoký podíl v některých z jejich výrobků, a proto by na ně měla cla významný dopad. Zde je za prvé třeba uvést, že oba uživatelé vyrábějí širokou škálu výrobků, v nichž je kyselina citronová používána v rozdílném množství. Za druhé nebylo možné na základě předložených údajů prokázat, že tito uživatelé prodávali převážně takové výrobky, u nichž byly náklady na kyselinu citronovou vyšší. A konečně tento argument nebyl podložen žádnými doplňujícími údaji. Proto nemohl být přijat.

(86)

Výše uvedená dodatečná analýza týkající se zájmu dovozců a uživatelů ve Společenství nezměnila předběžné závěry v tomto ohledu. I kdyby v určitých případech musel zátěž plně nést dovozce nebo uživatel, případný nepříznivý finanční dopad na něj by každopádně nebyl významný. Na základě těchto skutečností se usuzuje, že závěry týkající se zájmu Společenství uvedené v prozatímním nařízení se nemění. Jelikož nebyly předloženy žádné jiné připomínky, potvrzují se s konečnou platností.

(87)

Řada zúčastněných stran zpochybnila úroveň ziskového rozpětí, která byla předběžně použita, a tvrdila, že 9 % zisk je nadměrný a že výrobní odvětví Společenství v průběhu posuzovaného období ve skutečnosti této úrovně zisku nikdy nedosáhlo. Uznává se, že při neexistenci dumpingu, tj. v roce 2001, této úrovně zisku dosáhl skutečně pouze jeden výrobce ve Společenství, zatímco druhý nikoli. Metodika použitá ke stanovení úrovně pro odstranění újmy byla proto přezkoumána a mělo se za to, že je vhodnější použít jako ziskové rozpětí vážené průměrné ziskové rozpětí, jehož oba evropští výrobci dosáhli v roce 2001, tj. 6 %.

(88)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že při neexistenci dumpingového dovozu mohlo výrobní odvětví Společenství přiměřeně očekávat dosažení ziskového rozpětí před zdaněním ve výši 6 %; toto ziskové rozpětí bylo použito v konečných zjištěních.

(89)

Pro období šetření byly čínské dovozní ceny porovnány s cenou obdobného výrobku, která nepůsobí újmu, za kterou jej prodává výrobní odvětví Společenství na trhu Společenství. Cena, která nepůsobí újmu, byla stanovena po úpravě prodejní ceny výrobního odvětví Společenství s cílem zohlednit revidované ziskové rozpětí. Rozdíl vyplývající z tohoto srovnání, vyjádřený jako procentní podíl celkové dovozní hodnoty CIF, byl u jednotlivých společností v rozmezí od 8,3 % do 42,7 %, tj. byl s výjimkou jedné společnosti nižší než zjištěné dumpingové rozpětí.

(90)

S ohledem na závěry týkající se dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by konečné antidumpingové clo mělo být uloženo ve výši nejnižšího zjištěného rozpětí dumpingu a újmy, v souladu s pravidlem nižšího cla. S výjimkou jednoho případu by celní sazba proto měla být stanovena na úrovni zjištěné újmy.

(91)

Na základě výše uvedených skutečností by konečná cla měla být stanovena takto:

(92)

V průběhu šetření šest vyvážejících výrobců v ČLR nabídlo přijatelné cenové závazky v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(93)

Komise rozhodnutím 2008/899/ES (6) nabídnuté závazky přijala. Rada má za to, že nabídky závazků odstraňují poškozující účinek dumpingu a snižují riziko obcházení na přijatelnou míru.

(94)

Aby byly Komise a celní orgány dále schopny účinně sledovat plnění závazku společnostmi, je osvobození od antidumpingového cla při předložení žádosti o propuštění do volného oběhu příslušným celním orgánům podmíněno i) předložením závazkové faktury, což je obchodní faktura obsahující alespoň údaje a prohlášení uvedená v příloze; ii) skutečností, že dovážené zboží je vyráběno, dodáváno a fakturováno přímo uvedenými společnostmi prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství; a iii) skutečností, že zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu uvedenému v závazkové faktuře. Pokud nejsou tyto podmínky splněny, bude k okamžiku přijetí prohlášení k propuštění zboží do volného oběhu uloženo příslušné antidumpingové clo.

(95)

Pokud Komise zruší podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení přijetí závazku v důsledku jeho porušení, a to odkazem na konkrétní transakci, a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné, vznikne k okamžiku přijetí prohlášení k propuštění zboží z těchto transakcí do volného oběhu celní dluh.

(96)

Dovozci by si měli být vědomi, že celní dluh může vzniknout jako běžné obchodní riziko v okamžiku přijetí prohlášení k propuštění do volného oběhu, jak je popsáno v 94. a 95. bodě odůvodnění, a to i pokud byl závazek nabídnutý výrobcem, od nějž přímo nebo nepřímo nakupovali, Komisí přijat.

(97)

Podle čl. 14 odst. 7 základního nařízení by proto celní orgány měly bezodkladně uvědomit Komisi, kdykoli zjistí jakékoli skutečnosti poukazující na porušení závazků.

(98)

Z výše uvedených důvodů považuje Komise závazky, které nabídli vyvážející výrobci, za přijatelné a dotčeným společnostem byly sděleny podstatné skutečnosti, úvahy a povinnosti, na nichž je přijetí závazku založeno.

(99)

V případě porušení nebo odvolání závazků nebo v případě, že Komise zruší přijetí závazku, se podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení automaticky uplatní antidumpingové clo, které uložila Rada v souladu s jeho čl. 9 odst. 4.

(100)

S ohledem na velikost zjištěného dumpingového rozpětí a na úroveň újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné, aby byly částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením s konečnou platností vybrány ve výši částky uloženého konečného cla. Jelikož je konečné clo nižší než clo prozatímní, je třeba uvolnit částky, které byly prozatímně zajištěny nad konečnou sazbu antidumpingového cla,

a)

zboží je vyráběno, dodáváno a fakturováno přímo uvedenými společnostmi prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství a

b)

k tomuto zboží je přiložena závazková faktura, kterou se rozumí obchodní faktura obsahující alespoň údaje a prohlášení uvedené v příloze tohoto nařízení, a

c)

zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu uvedenému v závazkové faktuře.

a)

pokud se ve vztahu k dovozu popsanému v odstavci 1 zjistí, že nebyla splněna jedna nebo více podmínek stanovených v uvedeném odstavci, nebo

b)

pokud Komise zruší přijetí závazku podle čl. 8 odst. 9 nařízení (ES) č. 384/96 prostřednictvím nařízení nebo rozhodnutí, které odkazuje na konkrétní transakce, a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné.