(ES) č. 1187/2008Nařízení Rady (ES) č. 1187/2008 ze dne 27. listopadu 2008 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru uloženého prozatímního cla z dovozu glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Komise uložila nařízením (ES) č. 492/2008 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo z dovozu glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Po poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto uložit prozatímní antidumpingová opatření (dále jen „prozatímní informace“), několik zúčastněných stran předložilo písemná podání, v nichž vyjádřilo své názory na prozatímní zjištění. Strany, které o to požádaly, dostaly příležitost být vyslyšeny. Komise dále vyhledávala a ověřovala veškeré informace, které považovala za nezbytné pro konečná zjištění.

(3)

Komise dále pokračovala v šetření s ohledem na aspekty zájmu Společenství a provedla analýzu informací poskytnutých některými uživateli a dodavateli ve Společenství po uložení prozatímních antidumpingových opatření.

(4)

Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a podle potřeby byla na jejich základě upravena prozatímní zjištění.

(5)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě vznikl záměr doporučit uložení konečných antidumpingových opatření z dovozu glutamátu sodného pocházejícího z ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla. Rovněž jim byla poskytnuta lhůta, ve které mohly v reakci na tyto informace podat námitku.

(6)

Připomíná se, že šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2006 do 30. června 2007 (dále jen „období šetření“). Pokud jde o trendy podstatné z hlediska posouzení újmy, Komise analyzovala údaje pokrývající období od dubna 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(7)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k dotčenému a obdobnému výrobku, potvrzuje se tímto 12. až 14. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(8)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se použití článku 18 základního nařízení ani k jednomu vyvážejícímu výrobci v ČLR, potvrzuje se tímto 15. až 18. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(9)

Po poskytnutí prozatímních informací zpochybnili dva čínští vyvážející výrobci, kterým nebyl přiznán status tržního hospodářství, prozatímní zjištění.

(10)

První společnost ve svém stanovisku uvedla, že mezinárodní účetní standard (IAS) vyžadoval pouze přípravu konsolidovaných účetních závěrek a nikoliv jejich prověření auditory v souladu s IAS.

(11)

V tomto ohledu je nutno připomenout, že tato společnost i přes několik výzev neposkytla příslušné konsolidované účetní závěrky, včetně zprávy auditorů, a to ani na formuláři žádosti o status tržního hospodářství, ani během inspekce na místě v ČLR. IAS stanovují a vysvětlují mezinárodně dohodnuté účetní zásady a poskytují návod, jak by se měly používat. Provedení auditu účetních záznamů v souladu s IAS znamená, že audit zajistí, aby účetní záznamy byly zhotoveny a předloženy v souladu s IAS a těmto standardům vyhověly. V případě porušení těchto zásad by zpráva auditora měla zmiňovat dopad tohoto nesouladu a důvody, proč nebyly použity zásady IAS. Zejména mezinárodní účetní standard 27 jasně uvádí podmínky, za kterých by firmy měly vyhotovovat a předkládat své konsolidované účetní závěrky. Společnost nepopírá, že tyto podmínky se na ni vztahovaly v souvislosti s šetřením ohledně statusu tržního hospodářství.

(12)

Článek 2 odst. 7 písm. c) druhá odrážka základního nařízení jasně uvádí, že společnosti žádající o status tržního hospodářství by měly disponovat jednoznačným a jasným účetnictvím prověřeným nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používaným ve všech oblastech. Tudíž se zdá být jasné, že účetní závěrky by měly být nejen připraveny, ale také prověřeny auditory v souladu s IAS. Neprovedení auditu v souladu s IAS neumožňuje Komisi stanovit, zda účetní závěrky byly či nebyly vyhotoveny v souladu s IAS. Pouze na tomto základě nelze vyvodit závěr, zda bylo kritérium 2 splněno.

(13)

Stejný vyvážející výrobce dále tvrdil, že z jeho pohledu nebylo vyrovnávání příjmů a výdajů podstatné a že neposkytnutí informací nemohlo mít vliv na ekonomické rozhodnutí uživatelů přijaté na základě účetních závěrek. Tudíž se nejednalo o porušení IAS.

(14)

Toto tvrzení se však zdá být v rozporu s prvním, které říká, že účetní závěrky by měly být vyhotoveny, ne však prověřeny auditory v souladu s IAS. Pokud by se jednalo o tento příklad, pak by nikoliv kompetentní a nezávislí auditoři, jak požaduje čl. 2 odst. 7 písm. c), ale samy společnosti posuzovaly, zda by vyrovnání mělo či nemělo být zakázáno, jestliže příjmy a výdaje nejsou významné a jestliže toto vyrovnání nemůže mít vliv na ekonomické rozhodnutí uživatelů a omezuje uživatelům možnost porozumět prováděným obchodním operacím.

(15)

I když je nutno přijmout fakt, že pojem „významnost“ ponechává určitý prostor pro výklad, odstavec 30 IAS 1 uvádí, že položka, která není dostatečně významná, aby byla zaručena její samostatná prezentace v uvedených výkazech, může být dostatečně významná, aby byla prezentována samostatně v komentáři. Tudíž s ohledem na skutečnost, že vyrovnání nebylo zmíněno ve zprávě auditora ani v komentáři k účetní závěrce společnosti, se potvrzuje, že účetní závěrky společnosti nebyly prověřeny auditory v souladu s IAS.

(16)

Zmíněné vyrovnání bylo navíc zjištěno vyšetřovateli Komise. Pokud by neexistovaly žádné jiné případy, kdy účetní závěrky nebyly vyhotoveny a prověřeny auditory v souladu s IAS, odhalil by to pouze hloubkový audit. V případě jeho absence Komise nemá k dispozici dobu nutnou k prověření účetnictví a k prověření předložení účetních závěrek společností, což ani není účelem její inspekce na místě. Tudíž zjištění Komise poukazující na to, že společnosti žádající o status tržního hospodářství neplní požadavek základních nařízení týkající se vedení účetních záznamů a zajištění toho, že účetní závěrky budou vyhotoveny a prověřeny v souladu s IAS, vedou k závěru, že kritérium dvě není splněno.

(17)

Stejná společnost rovněž nesouhlasila se závěrem, že záporný provozní kapitál spolu s bezúročnými půjčkami musí být považován za zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství, ale spíše za známku efektivnosti řízení.

(18)

V první řadě je třeba poznamenat, že zjištění týkající se záporného provozního kapitálu byla vedlejší a nebyla tím hlavním, co vedlo k závěru, že žadatel nesplnil kritérium pro přiznání statusu tržního hospodářství. Za druhé, záporný provozní kapitál může být sám o sobě známkou efektivnosti řízení, ale pouze u podnikání s malými zásobami a nízkými pohledávkami, což je v podstatě možno najít jen u podniků provozovaných téměř pouze na hotovostním základě, jako jsou obchodní domy a supermarkety. Analýza situace tohoto čínského vyvážejícího výrobce však byla zcela jiná. Záporný provozní kapitál musí být považován spíše za známku toho, že společnost může čelit úpadku či vážným finančním problémům. Za těchto okolností by byla možnost přijetí obrovských částek „obchodních úvěrů“ bez jakýchkoliv finančních nákladů v podmínkách tržní ekonomiky vysoce nepravděpodobná. Proto významné bezúročné půjčky společnosti, které představovaly značný podíl na jejích celkových krátkodobých pasivech (představujících 80 % celkových závazků) a měly za následek významnou úroveň záporného provozního kapitálu, musí být považovány za neodpovídající chování v tržní ekonomice.

(19)

V případě druhé společnosti nebyly poskytnuty žádné nové argumenty, které by změnily prozatímní zjištění ohledně statusu tržního hospodářství. Zejména bylo potvrzeno, že vliv státem vlastněného akcionáře na rozhodovací proces společnosti byl nepřiměřeně vysoký a že stát souhlasil se snížením stanovené hodnoty práv na užívání pozemků o 50 % bez jakékoliv náhrady. Dále se potvrdilo, že účetní závěrky společnosti nebyly prověřeny auditory v souladu s IAS.

(20)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se statusu tržního hospodářství, 19. až 26. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(21)

Jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že protikonkurenční praktiky a zásahy státu podporují obcházení opatření, a proto by žádnému z čínských výrobců nemělo být přiznáno individuální zacházení.

(22)

Zúčastněná strana však neposkytla žádný důkaz o tom, jak by údajné protikonkurenční praktiky a údajný zásah státu umožnily obcházet opatření. Šetření navíc odhalilo, že jakýkoliv teoretický zásah státu by byl možný pouze prostřednictvím Čínské asociace fermentačního průmyslu (China Fermentation Industry Association), jejímiž členy jsou i oba vyvážející výrobci. Veškerá rozhodnutí a doporučení přijatá touto asociací jsou však nezávazné povahy. Toto tvrzení tudíž muselo být zamítnuto.

(23)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky k individuálnímu zacházení, 27. až 29. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(24)

Jedna zúčastněná strana protestovala proti volbě Komise použít Thajsko jako srovnatelnou zemi, konkrétně pak výrobce Ajinomoto Thailand, který je ve spojení s výrobcem ve Společenství. Argumenty a připomínky této strany však byly předloženy po uplynutí zvláštní lhůty pro předkládání připomínek (3) a navíc byly poskytnuty bez jakéhokoliv zdůvodnění. Z tohoto důvodu se k těmto připomínkám nepřihlíželo.

(25)

Vzhledem k tomu, že nebyly podány žádné další připomínky ohledně srovnatelné země, potvrzuje se tímto 30. až 34. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(26)

Jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že by měla být provedena úprava s ohledem na rozdíly v nákladech na suroviny. Tento vyvážející výrobce konkrétně uvedl, že glutamát sodný vyráběný z melasy, což je případ srovnatelné země, stojí více než glutamát sodný vyráběný z kukuřičného nebo rýžového škrobu.

(27)

Nicméně se ukázalo, že čínský vyvážející výrobce významně zveličil poměr mezi vstupem melasy a výstupem glutamátu sodného ve srovnání s tím, co bylo zjištěno a ověřeno u spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi. Tvrzení, že je nákladnější glutamát sodný vyrábět ve srovnatelné zemi, muselo být tudíž zamítnuto.

(28)

Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky týkající se metodiky použité pro stanovení běžné hodnoty, 35. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(29)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se vývozní ceny, které by změnily zjištění dosažená v prozatímní fázi, potvrzuje se tímto 36. až 37. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(30)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně srovnání, 38. až 39. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(31)

U společností, jimž bylo přiznáno individuální zacházení, byla vážená průměrná běžná hodnota porovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(32)

Na tomto základě konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před proclením představují:

(33)

Základ pro stanovení celostátního dumpingového rozpětí byl stanoven ve 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, který se vzhledem k neexistenci jakýchkoliv připomínek tímto potvrzuje. Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu stanovena na 39,7 % ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(34)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně vymezení výrobního odvětví Společenství, potvrzuje se tímto 44. až 46. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(35)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně spotřeby Společenství, potvrzuje se tímto 47. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(36)

Jeden z dovozců ve Společenství po poskytnutí prozatímních informací tvrdil, že výsledky zjištění Komise s ohledem na kolísání čínské vývozní ceny byly v posuzovaném období zkresleny z důvodu použití účetních období místo kalendářních roků. Posuzované období bylo započato 1. dubna 2004, zatímco použití kalendářních roků by znamenalo začátek období od 1. ledna 2004. Podle údajů předložených společností by tato změna počátku vedla k 12 % nárůstu čínských vývozních cen mezi kalendářním rokem 2004 a obdobím šetření na rozdíl od nepatrného poklesu uvedeného v 50. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Je však nutno poznamenat, že údaje předložené dovozcem vycházely z jeho celkových kupních cen, které samozřejmě pokrývaly pouze část vývozů Číny do Společenství. Po přezkoumání údajů Eurostatu s ohledem na průměrné ceny veškerého dovozu glutamátu sodného z ČLR bylo zjištěno, že příslušné čínské ceny vzrostly od ledna 2004 do konce období šetření pouze o 0,5 %, a ne o 12 %, jak tvrdil dovozce. Rozdíl ve vývoji cen zjištěném za posuzované období (pokles 2 %) a za období od ledna 2004 do konce období šetření (nárůst 0,5 %) není takový, aby bylo nutno měnit závěry vyvozené s ohledem na účinek těchto cen na situaci výrobního odvětví Společenství. Toto tvrzení proto muselo být zamítnuto.

(37)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně dovozu z ČLR do Společenství, potvrzuje se tímto 48. až 52. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(38)

Některé zúčastněné strany vyslovily pochybnosti o analýze trendů ukazatelů újmy. Tvrdily, že použití dvanáctiměsíčních období probíhajících v souladu s účetním obdobím žadatele místo kalendářních roků ve skutečnosti zkrátilo posuzované období na tři roky, jelikož účetní období 2007 se ve velké míře překrývá s obdobím šetření. Tyto strany uvedly, že za účelem řádného vyhodnocení trendů ukazatelů újmy by mělo být posuzované období prodlouženo tak, aby pokrylo úplný kalendářní rok 2004. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že základní nařízení neuvádí striktní časovou osu ohledně vymezení posuzovaného období. Mimoto doporučení Světové obchodní organizace (WTO) týkající se lhůt pro sběr údajů pro antidumpingová šetření uvádí, že „Obecně platí, že […] lhůta pro sběr údajů pro prošetřování újmy by měla standardně být alespoň tři roky […]“ (4). Přesto byla provedena komparativní analýza základních ukazatelů újmy na základě kalendářního roku, tj. za předpokladu, že posuzované období sestává z let 2004, 2005, 2006 a období šetření, aby se ověřilo, zda budou ohledně újmy vyvozeny jiné závěry. Tato analýza ukázala, že se trendy hlavních ukazatelů újmy významně nemění.

I když jisté trendy jako např. snížení objemů výroby a prodeje by byly méně zřetelné ve srovnání se závěry v prozatímním nařízení, jiná zjištění týkající se záporné ziskovosti výrobního odvětví Společenství, obrovský nárůst dovozu z ČLR a významné cenové podbízení by se nezměnily. Dále je nutno poznamenat, že posuzované období slouží jako ukazatel vývoje situace výrobního odvětví Společenství ke stanovení toho, zda toto odvětví utrpělo během období šetření podstatnou újmu. Za těchto okolností se argument stran zamítá, protože i kdyby se posuzované období prodloužilo o první trimestr 2004, graf újmy by i nadále vykazoval podstatnou hodnotu.

(39)

Žadatel dále vznesl připomínky ke znění 60. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Žadatel zdůraznil, že výrok „se získáním společnosti Orsan S.A. společností Ajinomoto Foods Europe“ nebyl správný, jelikož společnost Orsan S.A. byla získána společností Ajinomoto Group a následně přejmenována na Ajinomoto Foods Europe.

(40)

Na základě výše uvedených skutečností a úvah se tímto potvrzuje závěr, který říká, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu uvedenou v 70. až 72. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(41)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že během posuzovaného období nedošlo k časové shodě mezi trendem záporné ziskovosti pozorovaným u výrobního odvětví Společenství a vývojem objemů dovozu z ČLR. V souladu s tím bylo uvedeno, že dovoz z ČLR nemohl výrobnímu odvětví Společenství způsobit újmu. Ačkoliv byla tato záležitost detailně vysvětlena v 60. a 61. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, poznamenává se dále, že v souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení nemusí být relevantním faktorem při posuzování toho, zda byly dumpingové dovozy příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství, pouze objemy dumpingových dovozů, ale také ceny těchto dovozů. V 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl vyvozen závěr, že „[…] levný dumpingový dovoz z ČLR, jehož ceny byly v průběhu období šetření významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a jehož objem značně vzrostl, hrál rozhodující úlohu, pokud jde o újmu způsobenou výrobnímu odvětví Společenství“. Vzhledem k vývoji objemů a cen dumpingového dovozu během posuzovaného období se má za to, že výše uvedené tvrzení by mělo být zamítnuto.

(42)

Další zúčastněná strana tvrdila, že nárůst dovozu glutamátu sodného z ČLR v posuzovaném období neměl vliv na situaci výrobního odvětví Společenství, jelikož tento dovoz zejména nahrazoval dovoz z jiných zdrojů.

(43)

V tomto ohledu se připomíná, že i když čínský dovoz glutamátu sodného v určitém rozsahu skutečně nahrazoval dovoz z jiných zemí, jak vysvětluje 57. bod odůvodnění prozatímního nařízení, levnému dumpingovému dovozu z ČLR se trvale dařilo získávat podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Společenství dokonce i tehdy, když spotřeba Společenství klesala. Toto tvrzení navíc nepotvrzují výsledky tohoto šetření, které ukázaly, že nával levného dumpingového dovozu z ČLR, jehož ceny byly významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, vedl k tomu, že během posuzovaného období utrpělo výrobní odvětví Společenství podstatnou újmu. Na základě toho by výše uvedené tvrzení mělo být zamítnuto.

(44)

Jelikož nebyly v tomto ohledu vzneseny žádné další připomínky, 74. až 76. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje.

(45)

Různé zúčastněné strany znovu zopakovaly tvrzení předložená před uložením prozatímních opatření, podle kterých byla podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, způsobena jinými faktory než dumpingovým dovozem. Tato tvrzení se specifickým ohledem na náklady na restrukturalizaci a rostoucí náklady na suroviny, které údajně měly vliv na výrobní odvětví Společenství, byla již patřičně projednána v 60. a 61. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(46)

Jedna ze zúčastněných stran znovu zopakovala tvrzení učiněná před uložením prozatímních opatření, podle kterých může být jakákoliv podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, způsobena také vývozem glutamátu sodného z ČLR prováděným společnostmi, jež jsou ve spojení s výrobním odvětvím Společenství. Tato strana dále tvrdila, že žadatel uvedl Komisi v omyl tím, že ji neinformoval o existenci společností v ČLR, které jsou ve spojení s výrobním odvětvím Společenství, a zastřel skutečnost, že tyto čínské společnosti vyvážely glutamát sodný do Společenství. Na základě toho tato strana uvažovala, že by se na žadatele měl použít článek 18 základního nařízení. Stejná strana dále uvedla, že došlo k porušení jejích práv na obhajobu, protože verze podnětu a odpovědi žadatele na dotazník pro kontrolu prováděnou zúčastněnými stranami („veřejně přístupná verze“) neodkryla skutečnost, že žadatel má v ČLR společnosti, které jsou s ním ve spojení a které se angažovaly v podnikání v oblasti glutamátu sodného.

(47)

Jak již bylo vysvětleno v 94. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nebyla otázka vývozu glutamátu sodného do Společenství jedním výrobcem z ČLR, o kterém je známo, že je ve spojení s výrobním odvětvím Společenství, považována z důvodu nevýznamného objemu za důležitou. Dále je potřeba zdůraznit, že žadatel neposkytl Komisi zavádějící informaci ohledně společností v ČLR, se kterými je ve spojení. Tato informace byla sdělena v důvěrné verzi podnětu a odpovědi žadatele na dotazník. Faktem je, že tato informace původně nebyla zahrnuta ve veřejně přístupné verzi podnětu nebo odpovědi žadatele na dotazník. Žadatel však poskytl veřejně přístupné verze včetně informací o společnostech v ČLR, se kterými je ve spojení, následně v průběhu řízení. Za těchto okolností se má za to, že nedošlo k žádnému porušení práva na obhajobu stran. Mimoto nebyl předložen žádný přesvědčivý důkaz, který by podpořil tvrzení, že společnost Ajinomoto Group si byla vědoma údajné nepřímé vývozní činnosti jedné z čínských společností, se kterými je ve spojení. Tudíž se má za to, že použití článku 18 základního nařízení není v této situaci odůvodněné, a tvrzení se zamítá.

(48)

Jedna ze zúčastněných stran znovu zopakovala tvrzení předložená před uložením prozatímních opatření ohledně dopadu směnného kurzu mezi americkým dolarem a eurem na výpočet cenového podbízení a vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství. Nebyly však poskytnuty žádné další informace či důkaz, který by změnil závěry uvedené v 84. až 90. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, který se tímto potvrzuje.

(49)

Jedna ze zúčastněných stran znovu zopakovala své tvrzení předložené před uložením prozatímních opatření ohledně dopadu globální strategie společnosti Ajinomoto Group, zejména pak vývozu na trh EU realizovaného výrobci glutamátu sodného ve třetích zemích, které vlastní společnost Ajinomoto, a jeho dopadu na zisk a úroveň zásob žadatele. V 92. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo uvedeno, že prodej glutamátu sodného na trhu Společenství pocházejícího od vývozců v zemích mimo Společenství, kteří jsou ve spojení s výrobním odvětvím Společenství, se v průběhu posuzovaného období trvale a významně snižoval. V důsledku toho byl v 95. bodě odůvodnění uvedeného nařízení vysloven závěr, že dovoz výrobního odvětví Společenství od stran, které jsou s ním ve spojení a nachází se mimo Společenství, nepřispěl ke zjištěné podstatné újmě. Tato strana neposkytla žádné další informace či důkaz, jenž by změnil tento závěr, který se tímto potvrzuje.

(50)

Vzhledem k výše uvedené analýze, která řádně rozlišila a oddělila účinky všech ostatních známých faktorů na situaci výrobního odvětví Společenství od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se tímto potvrzuje, že tyto ostatní faktory nemohou jako takové nic změnit na skutečnosti, že zjištěná podstatná újma musí být přičtena dumpingovému dovozu.

(51)

S ohledem na výše uvedené se vyvozuje závěr, že dumpingový dovoz glutamátu sodného pocházejícího z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(52)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, závěry v 99. až 100. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzují.

(53)

Jelikož nebyly v tomto ohledu vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se tímto zjištění uvedená ve 103. až 106. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(54)

Jeden dovozce tvrdil, že negativní dopad, který mohou mít antidumpingová opatření na jeho ekonomickou situaci, byl v 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení podceněn. Podle společnosti by vzhledem k nízké ziskovosti jejího prodeje glutamátu sodného a omezené možnosti přenést zvýšení ceny na své klienty znamenalo uložení antidumpingových opatření konec podnikání v oblasti glutamátu sodného. Je třeba podotknout, že podnikání v oblasti glutamátu sodného nepředstavuje výrazný podíl na obchodní činnosti zmíněného dovozce, který svůj glutamát sodný pořizuje zejména z ČLR. Dotyčný dovozce má možnost přejít na jiné zdroje dodávek, které nejsou ovlivněny antidumpingovými opatřeními. Nicméně, jak již bylo zmíněno ve 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, očekávaným účinkem uložení opatření bude obnova účinných obchodních podmínek na trhu Společenství, což v tomto případě může vést ke zvýšení cen glutamátu sodného zejména z výrobního odvětví Společenství a ČLR. Tudíž se předpokládá, že všichni dovozci by měli být schopni přenést alespoň část nárůstu svých nákladů vyplývajících z uložení antidumpingových opatření. Na základě toho se potvrzuje závěr dosažený v 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(55)

Po předložení připomínek zúčastněných stran ohledně možného dopadu navrhovaných opatření na výrobní odvětví uživatelů byly provedeny další analýzy na základě informací od hlavních uživatelů glutamátu sodného ve Společenství, jmenovitě od společností Nestlé a Unilever. Šetření prokázalo, že glutamát sodný představuje méně než 3 % nákladů na výrobu všech výrobků obsahujících glutamát sodný vyráběných oběma společnostmi. Vezmeme-li tudíž v úvahu signály o relativně vysokých průměrných mírách zisku, jichž obě společnosti v průběhu období šetření dosáhly zejména u těchto výrobků, je možno potvrdit, že možný dopad navrhovaného opatření na jejich činnost by neměl být významný.

(56)

V návaznosti na 115. bod odůvodnění prozatímního nařízení byla analýza týkající se zájmu dodavatele na začátku dodavatelského řetězce ve výrobním odvětví Společenství rozšířena o údaje poskytnuté druhým dodavatelem. Na základě odpovědí na dotazník od obou dodavatelů bylo zjištěno, že situace dodavatelských společností se během posuzovaného období významně zhoršila stejně jako situace výrobního odvětví Společenství. Celkový obrat prošetřovaných dodavatelů poklesl v rozmezí od 8 % do 13 %, a jejich prodej výrobnímu odvětví Společenství zaznamenal dokonce dvakrát tak významný pokles (v rozmezí od 15 % do 25 %). Obě společnosti také zaznamenaly pokles v mírách ziskovosti.

(57)

Vezmeme-li v úvahu výše uvedená zjištění, potvrzuje se tímto obsah 116. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(58)

Některé ze zainteresovaných stran znovu zopakovaly své připomínky ohledně údajné dominantní pozice společnosti Ajinomoto Group na světě a jejího údajného monopolního postavení ve Společenství. Tyto záležitosti byly již projednány ve 117. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Ohledně těchto tvrzení nebyl předložen žádný nový důkaz.

(59)

Několik zúčastněných stran vzneslo další argumenty týkající se vývoje na trhu s glutamátem sodným po období šetření. Tvrdily, že objem dovozu po období šetření poklesl a ceny vzrostly, což vyloučilo jakoukoliv možnou újmu výrobnímu odvětví Společenství. Strany uvedly, že uložení antidumpingových cel v této situaci by pouze poškodilo dovozce a uživatele ve Společenství. Strany vznesly také otázku týkající se údajného globálního nedostatku zásob glutamátu sodného, jelikož podle jejich údajů několik důležitých výrobců na světě přestalo dotčený výrobek vyrábět nebo snížilo jeho výrobní kapacitu. Údaje Eurostatu a další informace získané z výrobního odvětví Společenství však výše uvedená tvrzení nepodporují. Podle nich zůstaly po období šetření dovozní ceny naopak stabilní, a v některých měsících dokonce poklesly, zatímco objem dovozu z ČLR i třetích zemí vzrostl. Druhý uvedený vývoj prokazuje, že někteří nečínští konkurenti disponují kapacitou pro rozšíření svého vývozu do Společenství.

(60)

Vzhledem k výsledkům dalšího šetření ohledně aspektů zájmu Společenství ve výše uvedeném případě se tímto potvrzují zjištění a závěry uvedené v 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(61)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné opodstatněné připomínky, které by změnily závěr ohledně úrovně pro odstranění újmy, potvrzuje se tímto 120. až 122. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(62)

Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být konečné antidumpingové clo uloženo na úrovni postačující k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem, aniž by bylo překročeno zjištěné dumpingové rozpětí.

(63)

Sazby konečných cel jsou s konečnou platností stanoveny takto:

(64)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během šetření, pokud jde o uvedené společnosti. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Pro dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenými subjekty, nelze tyto sazby použít a takové výrobky podléhají celní sazbě uplatňované na „všechny ostatní společnosti“.

(65)

Jakákoliv žádost o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. následkem změny názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měla být neprodleně adresována Komisi (5) společně s veškerými relevantními informacemi, zejména s informacemi o jakýchkoli změnách činnosti společnosti spojených s výrobou, domácím a vývozním prodejem souvisejícím např. se změnou názvu nebo změnou výrobních nebo prodejních subjektů. Je-li to na místě, nařízení se poté pozmění tak, že se aktualizuje seznam společností, pro které lze individuální celní sazby použít.

(66)

Jeden spolupracující čínský vyvážející výrobce nabídl cenový závazek.

(67)

V tomto ohledu se poznamenává, že ceny glutamátu sodného jsou sjednávány globálně s velkými mezinárodními společnostmi s výrobním zařízením v rámci i mimo Společenství. Podotýká se také, že většina prodeje tohoto vyvážejícího výrobce je realizována hlavně těmto mezinárodním společnostem. Vzhledem k výše uvedenému se riziko vzájemné kompenzace cen mezi dohodami o prodeji uzavřenými s mezinárodními společnostmi pro jejich výrobní zařízení ve Společenství a zařízení situovaná v jiných zemích mimo Společenství považovalo za velmi vysoké. Také se mělo za to, že tuto vzájemnou kompenzaci by bylo velice obtížné zjistit v rámci monitorování závazků. Nabídka závazku tohoto vyvážejícího výrobce tudíž musela být ve své současné podobě zamítnuta, jelikož její přijetí bylo s ohledem na skutečnost, že by tento závazek nemohl být vhodně monitorován Komisí, považováno za nepraktické.

(68)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné pomocí prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, tj. nařízením Komise (ES) č. 492/2008, a to v rozsahu částky uložených konečných cel.

(69)

Je třeba připomenout, že pokud by se po uložení antidumpingových opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložení opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušení individuálních celních sazeb a následného uložení celostátního cla,