(ES) č. 1130/2008Nařízení Komise (ES) č. 1130/2008 ze dne 14. listopadu 2008 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu některých svíček, svící a obdobných výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky

Publikováno: Úř. věst. L 306, 15.11.2008, s. 22-46 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 14. listopadu 2008 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 16. listopadu 2008 Nabývá účinnosti: 16. listopadu 2008
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 15. května 2009
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1130/2008

ze dne 14. listopadu 2008

o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu některých svíček, svící a obdobných výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1   Zahájení řízení

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2), (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) Komise dne 16. února 2008 informovala o zahájení antidumpingového řízení, pokud jde o dovoz některých svíček, svící a obdobných výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) do Společenství.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 3. ledna 2008 určitými výrobci některých svíček, svící a obdobných výrobků, kteří představují významný podíl, v tomto případě přibližně 60 %, celkové výroby některých svíček, svící a obdobných výrobků ve Společenství. Podnět obsahoval jasné důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení šetření.

1.2   Strany dotčené řízením

(3)

O zahájení řízení Komise oficiálně informovala žadatele, vyvážející výrobce, dovozce, další strany, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a představitele ČLR. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(4)

Svá stanoviska předložili žadatelé, další výrobci ve Společenství, vyvážející výrobci v ČLR, dovozci včetně velkých maloobchodních skupin a dodavatelé surovin. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslyšeny.

(5)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že pro stanovení dumpingu a újmy podle článku 17 základního nařízení lze použít výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, byli všichni vyvážející výrobci v ČLR, dovozci ve Společenství a výrobci ve Společenství vyzváni, aby se Komisi přihlásili a poskytli, jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení, základní informace o svých činnostech vztahujících se k dotčeným výrobkům v průběhu období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007.

(6)

Jak je vysvětleno v 33. až 40. bodě odůvodnění, čtyřicet jedna vyvážejících výrobců v ČLR předložilo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. Na základě informací obdržených od spolupracujících vyvážejících výrobců vybrala Komise vzorek osmi výrobců v ČLR nebo skupin společností ve spojení, které vykazovaly největší objem vývozu do Společenství. Výběr vzorku byl konzultován a odsouhlasen se všemi dotčenými vyvážejícími výrobci, jejich sdruženími a orgány ČLR.

(7)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří o to projeví zájem, umožněno předložit žádost o tržní zacházení nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti vyvážejícím výrobcům v ČLR, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a orgánům ČLR.

(8)

Komise dotčeným vyvážejícím výrobcům v ČLR, orgánům ČLR a žadatelům oficiálně sdělila výsledky zjištění týkající se tržního zacházení. Byla jim též dána možnost písemně se vyjádřit a požádat o slyšení, mají-li ke slyšení konkrétní důvody.

(9)

Jeden vyvážející výrobce, který nebyl zahrnut do vzorku, protože nesplnil kritéria stanovená v čl. 17 odst. 1 základního nařízení, požádal o individuální dumpingové rozpětí podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Nicméně bylo shledáno, že individuální zjišťování by znamenalo příliš velké zatížení a bránilo by včasnému ukončení šetření. Proto byl učiněn předběžný závěr, že žádost vyvážejícího výrobce o individuální zjišťování není možno přijmout.

(10)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily v termínech stanovených v oznámení o zahájení řízení, a to jednatřiceti výrobcům ve Společenství, dvaatřiceti dovozcům a také dvěma dodavatelům surovin.

(11)

Odpovědi byly obdrženy od výrobců ve Společenství, kteří podali podnět, od šesti dovozců, kteří nejsou ve spojení, a dvou dodavatelů.

(12)

Pokud jde o zemi dotčenou tímto šetřením, Komise obdržela vyplněné formuláře pro výběr vzorku od jednačtyřiceti vyvážejících výrobců v ČLR.

(13)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství. Inspekce se uskutečnily v prostorách těchto společností:

 

Výrobci ve Společenství

1)

Bolsius International B.V., Schijndel, Nizozemsko,

2)

Vollmar GmbH, Rheinbach, Německo,

3)

Skupina GIES,

GIES Kerzen GmbH, Gline, Německo,

Promol Industria de Velas, Caldas da Reinha, Portugalsko,

Liljeholmens Stearinfabriks AB, Oskarshamn, Švédsko.

 

Vyvážející výrobci v ČLR a společnosti ve spojení v ČLR a Hongkongu

1)

Aroma Consumer Products (Hangzhou) Co., Ltd., ČLR,

2)

Skupina Dalian Bright Wax:

Dalian Bright Wax Co., Ltd., ČLR,

Dalian Bright Wax, Hongkong,

3)

Dalian Talent Gift Co., Ltd., ČLR,

4)

Gala-Candles (Dalian) Co., Ltd., ČLR,

5)

Qingdao Kingking Applied Chemistry Co. Ltd., ČLR,

6)

Skupina Ningbo Kwung's Home:

Ningbo Kwung's Home Interior & Gift Co., Ltd., ČLR,

Apple-Ann Home Creation (H.K.) Limited, Hongkong,

7)

Skupina Ningbo Kwung's Wisdom:

Ningbo Kwung's Wisdom Art & Design Co., Ltd., ČLR,

Ningbo Kwung's Import and Export Co., Ltd., ČLR,

Shaoxing Koman Home Interior Co., Ltd., ČLR,

8)

Skupina Win Win:

Jiashan Jiahua Candle Arts & Crafts Co. Ltd., ČLR,

Win Win Arts & Crafts Co., Ltd., ČLR.

 

Dovozce ve spojení ve Společenství

Gala Kerzen GmbH, Německo.

1.3   Období šetření

(14)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posuzování trendů v souvislosti s analýzou újmy se týkalo období od roku 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1   Dotčený výrobek

(15)

Dotčený výrobek zahrnuje některé svíčky, svíce a obdobné výrobky, kromě náhrobních svíčkových světel a jiných svíčkových světel pro venkovní použití pocházejících z ČLR (svíčky) a vyvážených do Společenství. Technologický postup při výrobě svíček je poměrně jednoduchý a spočívá v zahřátí surových materiálů (zejména parafínového vosku a stearinu) a vytvarování svíčky při chladnutí ve formách nebo nádobách. Svíčky produkují teplo a světlo, ale jsou hojně používané pro účely dekorace interiéru, například v různých svícnech, stojanech a jiných dekoračních předmětech.

(16)

Svíčky se obvykle zařazují pod kódy KN ex 3406 00 11, ex 3406 00 19 a ex 3406 00 90.

(17)

Náhrobní svíčková světla a jiná svíčková světla pro venkovní použití nejsou součástí dotčeného výrobku. Vymezují se jako výrobky, jejichž palivo obsahuje více než 500 ppm toluenu a/nebo více než 100 ppm benzenu a/nebo jejichž knot dosahuje průměru nejméně 5 milimetrů a/nebo které jsou umístěny jednotlivě v nádobách z umělé hmoty se svislými stěnami o výšce nejméně 5 cm. Usoudilo se, že uvedená kritéria stanovují jasnou hranici mezi typy svíček, na které se toto šetření vztahuje a na které nikoli.

(18)

Šetření ukázalo, že v ČLR se vyrábí a na trhu Společenství se prodává velký počet různých typů svíček, jako jsou svíce, čajové svíčky a také mnoho různých sezónních a zvláštních typů. Tyto různé typy svíček se v zásadě mohou lišit velikostí, tvarem, barvou, mohou být parfémované a neparfémované atd., ale všechny tyto typy mají stejné chemické a technické vlastnosti a použití a jsou do značné míry zaměnitelné. Proto se má za to, že všechny svíčky, na které se toto šetření vztahuje, jsou součástí téže skupiny výrobků.

(19)

Některé zúčastněné strany učinily podání a vznesly námitky v souvislosti s definicí dotčeného výrobku. Tvrdily, že náhrobní svíčková světla a svíčky pro venkovní použití byly neoprávněně vyjmuty z definice tohoto výrobku, protože výrobní odvětví Společenství v tomto segmentu dominuje a protože technická kritéria uvedená v 17. bodě odůvodnění nejsou jedinečná v tom smyslu, že náhrobní svíčková světla a jiná svíčková světla pro venkovní použití ne vždy překračují výše uvedené parametry. Kromě toho tvrdily, že rozdíl stanovený mezi svíčkami a náhrobními svíčkovými světly a jinými svíčkovými světly pro venkovní použití není podložen žádnou normou a ani průmyslovou normou a je v rozporu s předpokladem, že jak čajové svíčky, tak i jiné svíčky jsou zahrnuty do definice dotčeného produktu.

(20)

Jiné strany tvrdily, že výrobní procesy a sortiment výrobků vyráběných v ČLR i typy svíček vyvážených do Společenství jsou velmi specifické. V této souvislosti bylo řečeno, že v mnoha případech vývozci v ČLR vyvážejí dotčený výrobek společně s dalším příslušenstvím, jako jsou skleněné nádobky a/nebo stojánky na svíčky, přičemž vývozní hodnota zahrnuje všechny tyto součásti a nikoli pouze svíčky. Všechny tyto typy by měly být vyjmuty z rozsahu šetření.

(21)

Bylo také prohlášeno, že vyvážející výrobci v ČLR vyrábějí do značné míry ručně vyráběné nebo zvláštní svíčky, které jsou podrobeny dalšímu zpracování, jako je potisk, rytí a lakování. Jedná se o typy náročné na práci nazývané „ozdobné“ nebo „speciální“ svíčky, které se ve Společenství nevyrábí. Tyto strany proto tvrdily, že speciální svíčky by rovněž měly být vyjmuty z rozsahu tohoto šetření.

(22)

Je třeba poznamenat, že výše uvedená tvrzení nebyla konkrétní a neobsahovala žádné podpůrné důkazy, které by prokázaly, že dotčený výrobek nebyl v oznámení o zahájení řízení správně definován. Ve skutečnosti, jak je uvedeno výše, bylo zjištěno, že všechny typy dotčeného výrobku mají stejné základní chemické a technické vlastnosti a použití a jsou do značné míry zaměnitelné. Pokud jde o tvrzení ohledně náhrobních svíčkových světel a svíček pro venkovní použití, bylo uvedeno, že tyto výrobky mohou být odlišeny od ostatních typů svíček na základě technických a chemických kritérií uvedených v 17. bodě odůvodnění. Skutečnost, že na jedné straně jsou výrobci ve Společenství v tomto konkrétním segmentu možná dominantní, nebo na druhé straně jakákoli tvrzení, že výrobci ve Společenství nevyrábějí určité typy dotčeného výrobku, nejsou relevantní a nemění definici dotčeného výrobku.

(23)

Je též třeba poznamenat, že výrobní procesy, různost typů výrobků, které se vyrábějí a prodávají na trhu Společenství, existence nebo absence norem nejsou samy o sobě platné důvody, které dokazují, že by definice dotčeného výrobku měla být změněna.

2.2   Obdobný výrobek

(24)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že by takzvaný typ čajové svíčky měl být odlišen od dalších svíček, protože má odlišné fyzikální vlastnosti, jako například velikost a skutečnost, že vosk je umístěn v nádobce, což zabraňuje, aby přetekl nebo kapal. Kromě toho je hlavním účelem čajových svíček výroba tepla, zatímco svíčky jsou používány hlavně k výrobě světla.

(25)

Některé zúčastněné strany namítaly, že svíčky, jež vyrábí výrobní odvětví Společenství a které se prodávají na trhu Společenství, nejsou stejné jako dotčený výrobek. Zejména tvrdily, že dotčený výrobek je především prodáván v sadách zahrnujících další dekorační předměty, jako například svícny, stojany, jiné keramické nebo skleněné předměty, a že není možné určit hodnotu svíčky v takovéto sadě. Namítaly rovněž, že zatímco výrobci ve Společenství prodávají pouze standardní typy svíček, vyvážející výrobci v ČLR prodávají velké objemy speciálních typů svíček, které nelze srovnávat se standardními typy.

(26)

Co se týče tvrzení o použití určitých typů svíček, je nutno poznamenat, že během slyšení konaného zejména za účasti sdružení výrobců svíček v ČLR bylo řečeno, že domácí spotřeba v ČLR během posledních let významně roste a že svíčky prodávané na domácím trhu mají stejné hlavní použití jako ve Společenství, zejména jako interiérové dekorace. V souvislosti s údajným rozdílem v použití mezi svíčkami (světlo) a čajovými svíčkami (teplo), bylo zjištěno, že tyto typy výrobků jsou zaměnitelné a že oba typy lze používat pro výrobu světla a tepla, ale že jsou oba používány zejména pro účely dekorace interiéru, jak je uvedeno výše v 15. bodě odůvodnění.

(27)

Připomíná se rovněž, jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, že existují různé typy svíček, které se mohou lišit velikostí, tvarem nebo barvou, ale všechny tyto typy se vyznačují stejnými chemickými a technickými vlastnostmi a použitím a jsou do značné míry zaměnitelné. Proto se má za to, že typy svíček, jichž se týká toto šetření, jsou součástí stejné skupiny výrobků.

(28)

Kritéria, která se použijí při stanovení „obdobného“ výrobku, vycházejí z technických a chemických vlastností a také konečného využití a funkcí výrobku a nikoli z takových faktorů, jako je tvar, vůně, barva nebo jiné vlastnosti uvedené zúčastněnou stranou. Rozdíly ve velikosti nijak neovlivňují definici dotčeného výrobku a obdobného výrobku, protože není možno stanovit jasný rozdíl mezi výrobky patřícími do stejné skupiny výrobků v souvislosti s jejich hlavními základními technickými a chemickými vlastnostmi, konečným využitím a vnímáním uživatelů.

(29)

S ohledem na tvrzení zúčastněných stran a jimi předložené důkazy a všechny další informace dostupné v této fázi šetření se usoudilo, že nebyly shledány žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a svíčkami vyráběnými a prodávanými vývozci/výrobci na jejich domácím trhu a výrobci ve Společenství, které též posloužilo jako srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty s ohledem na ČLR. Tyto svíčky mají v zásadě stejné základní technické a chemické vlastnosti a stejné základní použití. Proto byl učiněn předběžný závěr, že všechny typy svíček jsou ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považovány za obdobné.

(30)

V této fázi šetření Komise neobdržela dostatečné důkazy o tom, že se fyzikální vlastnosti a/nebo konečné využití čajových svíček zásadně liší od ostatních svíček a že by tedy měl být učiněn závěr, že čajové svíčky a jiné svíčky nejsou součástí stejné skupiny výrobků. V rámci šetření budou dále prozkoumána a prošetřena veškerá opodstatněná tvrzení, která budou v souvislosti s obdobným výrobkem učiněna.

3.   VÝBĚR VZORKU

3.1   Výběr vzorku výrobců ve Společenství

(31)

Vzhledem k velkému počtu výrobců ve Společenství podporujících podnět se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení. Na základě analýzy odevzdaných vzorků byl nakonec vybrán vzorek pěti výrobců podle kritéria největšího objemu výroby, jak se uvádí v čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

3.2   Výběr vzorku dovozců

(32)

Vzhledem k velkému počtu dovozců identifikovaných v podnětu se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku dovozců v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení. Na základě analýzy počtu odevzdaných vzorků však nebylo nezbytné uplatnit výběr vzorku dovozců.

3.3   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR

(33)

Vzhledem k vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku pro stanovení dumpingu v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

(34)

S cílem umožnit Komisi rozhodnout, zda by byl výběr vzorku nutný, a pokud ano, vybrat vzorek, byli vyvážející výrobci v ČLR požádáni, aby se do 15 dnů od zahájení šetření přihlásili a poskytli základní informace o svém vývozu a prodeji na domácím trhu, o přesných činnostech s ohledem na výrobu svíček a o názvech a činnostech všech společností, s nimiž jsou ve spojení a které se podílejí na výrobě a/nebo prodeji dotčeného výrobku.

(35)

Při výběru reprezentativního vzorku proběhly rovněž konzultace s orgány ČLR a sdružením výrobců.

3.3.1   Předběžný výběr spolupracujících vyvážejících výrobců

(36)

Celkem se ozvalo čtyřicet jedna vyvážejících výrobců, včetně skupin společností ve spojení v ČLR, a předložili požadované informace ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všichni uvedli, že během období šetření vyváželi svíčky do Společenství, a kromě jednoho výrobce s poměrně nevýznamnými objemy vývozu vyjádřili přání být součástí vzorku. Proto se v případě čtyřiceti vyvážejících výrobců má za to, že na současném šetření spolupracují („spolupracující vývozci“).

(37)

Vyvážející výrobci, kteří se ve výše uvedené lhůtě nepřihlásili nebo včas neposkytli požadované informace, byli považováni za společnosti, které v rámci šetření nespolupracují. Z porovnání údajů Eurostatu o dovozu s objemem vývozu dotčeného výrobku do Společenství, který za období šetření nahlásily společnosti uvedené ve 36. bodě odůvodnění, vyplývá, že spolupráce čínských vyvážejících výrobců byla velmi slabá, jak je uvedeno v 87. bodě odůvodnění.

3.3.2   Výběr vzorku spolupracujících vývozců v ČLR

(38)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení byl základním kritériem pro výběr vzorku největší reprezentativní objem vývozu svíček ve Společenství, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Na základě informací získaných od vyvážejících výrobců Komise vybrala vzorek osmi společností nebo skupin společností ve spojení s největším objemem vývozu do Společenství. Na základě informací pro výběr vzorku představovaly vybrané společnosti v období šetření více než 73 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Společenství, jak jej uvedli spolupracující vyvážející výrobci uvedení v 36. bodě odůvodnění výše. Bylo proto shledáno, že takový vzorek umožní omezit šetření na přiměřený počet vyvážejících výrobců, které bude možné přezkoumat ve stanovené lhůtě, a současně zajistit vysokou úroveň reprezentativnosti. Výběr vzorku byl konzultován a dohodnut se všemi dotčenými vyvážejícími výrobci i jejich sdruženími a orgány ČLR

(39)

Dva spolupracující vývozci nezařazení do vzorku požadovali, aby byli do vzorku zařazeni s tím, že navrhovali, že by měla být při výběru vzorku zohledněna taková kritéria, jako například i) sortiment vyvážejících výrobců, ii) typ odběratelů ve Společenství, iii) geografické zastoupení, iv) zahraniční investice a v) míra závislosti na vývozu do Společenství.

(40)

V tomto ohledu se uvádí, že žádné z těchto kritérií není uvedeno v čl. 17 odst. 1 základního nařízení, které se týká výběru vzorku. Jejich žádost byla tedy zamítnuta.

3.4   Individuální zjišťování

(41)

Jeden vyvážející výrobce, který nebyl zařazen do vzorku, protože nesplnil kritéria stanovená v čl. 17 odst. 1 základního nařízení, požádal o individuální dumpingové rozpětí podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(42)

Jak je uvedeno v 38. bodě odůvodnění výše, byl vzorek omezen na přiměřený počet společností, které by mohly být ve stanovené lhůtě přezkoumány. Společnosti zkoumané za účelem šetření dumpingu v ČLR jsou uvedeny v 13. bodě odůvodnění výše. S ohledem na inspekce provedené v prostorách velkého počtu společností zařazených do vzorku, jejichž součástí bylo ověření žádostí o tržní zacházení a odpovědí v dotazníku, bylo shledáno, že individuální zjišťování by znamenalo příliš velké zatížení a bránilo by včasnému ukončení šetření.

(43)

Proto byl učiněn předběžný závěr, že žádost vyvážejícího výrobce o individuální zjišťování nemůže být přijata.

4.   DUMPING

4.1   Použití článku 18 základního nařízení

(44)

V průběhu inspekce na místě jeden spolupracující vývozce, člen skupiny společností vybraný do vzorku, nepředložil základní dokumentaci k řadě položek, jako například prodej na domácím trhu, vývoz, pohyb zásob, příjmy v zahraniční měně, bankovní vklady a stálá aktiva, které byly považovány za nezbytné pro ověření jeho formulářů žádosti o tržní zacházení. Kromě toho nebyla předložena i) daňová přiznání k DPH, ii) samostatné DPH faktury vyžadované úřady pro snížení vývozní daně a iii) přiznání k dani z příjmů potvrzená orgány. Naopak dokumenty předložené na místě nebyly potvrzené a byly považovány za zavádějící a obsahující nesprávné informace. Nakonec byly nalezeny rozpory mezi účetními dokumenty odevzdanými v rámci odpovědí a dokumenty předloženými na místě. To znamenalo, že důvěryhodnost a přesnost formulářů žádosti o tržní zacházení nemohla být na místě ověřena.

(45)

S ohledem na tuto situaci byl vývozce informován, že podle čl. 18 základního nařízení se předpokládá, že nálezy a závěry budou vycházet z dostupných faktů, a byla mu dána možnost předložit připomínky.

(46)

Vývozce ve své odpovědi v zásadě tvrdil, že nevede účetní dokumenty, které nejsou požadované podle čínských právních předpisů v oblasti účetnictví. Nicméně nepředložil žádnou dokumentaci na podporu svého tvrzení, ani nepředložil žádné zdůvodnění, proč nevedl a nepředložil úřední dokumenty potvrzené orgány v ČLR. Nakonec ve svých připomínkách připustil nesrovnalosti zjištěné v odpovědích a v dokumentaci, která byla předložena na místě.

(47)

Za těchto okolností se k informacím, které poskytla tato skupina společností ve spojení, nepřihlíželo a byly použity dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

4.2   Tržní zacházení

(48)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v rámci antidumpingového šetření dovozu pocházejícího z ČLR běžná hodnota určí podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku pro ty vyvážející výrobce, o nichž se zjistí, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(49)

Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

1)

obchodní rozhodnutí a rozhodnutí o nákladech reagují na tržní signály, bez zásadních zásahů státu;

2)

společnosti disponují jednoznačným a jasným účetnictvím ověřeným nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy (IAS) a používaným ve všech oblastech;

3)

neexistují žádná podstatná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství;

4)

právní jistota a stabilita jsou zaručeny právními předpisy o úpadku a vlastnictví;

5)

převod směnných kurzů se provádí podle tržních kurzů.

(50)

Všechny společnosti zařazené do vzorku požádaly o tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovených lhůtách odpověděly na formulář žádosti o tržní zacházení. Komise v prostorách příslušných společností vyhledala a ověřila informace uvedené ve formulářích žádosti a všechny další informace, které byly považovány za nezbytné.

(51)

Jak je vysvětleno ve 44. až 47. bodě odůvodnění výše, u jednoho žadatele o tržní zacházení bylo nutno použít článek 18 základního nařízení, protože během inspekce na místě nepředložil požadované informace nebo předložil informace zavádějící.

(52)

Inspekcí se také zjistilo, že pět dalších spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR nesplnilo požadavky kritérií pro přiznání tržního zacházení stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(53)

Dva vyvážející výrobci nesplnili kritérium 2, protože nemohli prokázat, že jejich účetní záznamy byly ověřeny nezávislým auditorem v souladu s mezinárodními účetními standardy (IAS). Konkrétněji bylo zjištěno, že účty jednoho vyvážejícího výrobce, které se týkaly půjček stranám ve spojení, nebyly v souladu s IAS 24 a IAS 32. Co se týče druhého vyvážejícího výrobce, obsahovaly jeho účty řadu nesrovnalostí a nedostatků a v oblasti stálých aktiv nebyly v souladu s IAS 1 a IAS 38.

(54)

Jeden spolupracující vývozce nesplnil požadavky kritérií 1 až 3. Za prvé nebyl schopen prokázat, že jeho rozhodnutí byla přijata v reakci na tržní signály a bez zásadních zásahů státu, vzhledem k tomu, že byla zjištěna omezení v jeho nákupních a prodejních činnostech (kritérium 1). Za druhé neprokázal, že jeho účetní záznamy byly ověřeny auditorem v souladu s mezinárodními účetními standardy (IAS), protože účty stálých aktiv nebyly v souladu s IAS 1 a IAS 38 (kritérium 2). Nakonec byla odhalena zkreslení způsobená systémem netržního hospodářství, a to v podobě nesprávného ocenění práv k užívání pozemků (kritérium 3).

(55)

Další spolupracující vývozce nebyl schopen prokázat, že splnil kritérium 1, protože kvůli omezením v nákupních a prodejních činnostech nebyla jeho rozhodnutí přijímána v reakci na tržní signály a bez zásadních zásahů státu.

(56)

Jeden spolupracující vývozce nebyl schopen prokázat, že splnil kritéria 1 a 3. Bylo zjištěno, že jeho obchodní rozhodnutí týkající se investic nebyla přijata bez zásadních zásahů státu. Místní orgány ovlivnily jeho obchodní rozhodnutí a finančně přispěly na výstavbu technologického centra (kritérium 1). Byla rovněž odhalena zkreslení způsobená systémem netržního hospodářství, a to v podobě nesprávného ocenění práv k užívání pozemků (kritérium 3).

(57)

Dva spolupracující vývozci prokázali, že splnili kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a mohlo jim být přiznáno tržní zacházení. S ohledem na připomínky obdržené po zveřejnění zjištění týkajících se tržního zacházení však bude přiznání tržního zacházení u obou společností dále prověřeno.

4.3   Individuální zacházení

(58)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země, na které se vztahují ustanovení tohoto článku, případné clo stanoví s celostátní platností, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a je jim proto přiznáno individuální zacházení.

(59)

Spolupracující vývozci, kteří nesplnili kritéria pro přiznání tržního zacházení, také žádali o individuální zacházení v případě, že by jim nebylo přiznáno tržní zacházení.

(60)

Na základě dostupných informací bylo předběžně stanoveno, že všechny podmínky pro přiznání individuálního zacházení stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení splňuje těchto pět vyvážejících výrobců v ČLR:

Aroma Consumer Products (Hangzhou) Co., Ltd.,

Dalian Bright Wax Co., Ltd.,

Dalian Talent Gift Co., Ltd.,

Gala-Candles (Dalian) Co., Ltd.,

Qingdao Kingking Applied Chemistry Co., Ltd.

4.4   Běžná hodnota

4.4.1   Spolupracující vývozci, jimž bylo přiznáno tržní zacházení

(61)

Pro stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve stanovila pro každou společnost, které bylo přiznáno tržní zacházení, zda byl dotčený výrobek prodáván samostatným odběratelům na domácím trhu v reprezentativním objemu, tj. zda celkový objem takového prodeje představoval během období šetření nejméně 5 % celkového objemu vývozu obdobného výrobku do Společenství.

(62)

V případě jednoho spolupracujícího vývozce bylo shledáno, že dosahoval reprezentativního objemu prodeje na domácím trhu. U druhého vyvážejícího výrobce, kterému bylo přiznáno tržní zacházení, však bylo zjištěno, že neuskutečnil žádný prodej na domácím trhu.

4.4.1.1   Spolupracující vývozci s reprezentativním objemem prodeje na domácím trhu

(63)

Komise následně určila ty typy výrobků prodávaných na domácím trhu vyvážejícím výrobcem s celkově reprezentativním objemem prodeje na domácím trhu, které byly shodné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(64)

Prodej konkrétního typu výrobku na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když objem prodeje tohoto typu výrobku na domácím trhu nezávislým odběratelům během období šetření představoval 5 % nebo více z celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku na vývoz do Společenství.

(65)

Komise následně přezkoumala, zda by se domácí prodej dotčené společnosti mohl považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(66)

Pro typy výrobků neprodávané v reprezentativních množstvích na domácím trhu, jak je uvedeno v 64. bodě odůvodnění, nebo neprodávané v běžném obchodním styku musela být běžná hodnota stanovena na základě čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Za tímto účelem byly prodejní, správní a režijní náklady a vážený průměrný zisk, kterého dotčená společnost dosáhla z prodeje obdobného výrobku na domácím trhu, připočteny k jejím vlastním průměrným výrobním nákladům během období šetření.

4.4.1.2   Spolupracující vývozci bez reprezentativního prodeje na domácím trhu

(67)

U jednoho spolupracujícího vývozce, kterému bylo přiznáno tržní zacházení, nebylo možné pro stanovení běžné hodnoty použít domácí prodej. Běžná hodnota byla proto stanovena podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení tak, že se k výrobním nákladům společnosti na dotčený výrobek přičetla přiměřená část prodejních, správních a režijních nákladů a zisk.

(68)

Bylo rozhodnuto, že prodejní, správní a režijní náklady a zisk nebudou stanoveny na základě čl. 2 odst. 6 písm. a), protože tržní zacházení bylo přiznáno pouze jednomu spolupracujícímu vývozci s reprezentativním prodejem na domácím trhu. Kromě toho prodejní, správní a režijní náklady a zisk nebylo možno stanovit na základě čl. 2 odst. 6 písm. b), protože příslušný spolupracující vývozce nevykazoval reprezentativní prodej stejné obecné kategorie výrobků. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk proto musely být určeny na jakémkoli jiném přiměřeném základě podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(69)

V tomto případě se usoudilo, že ke stanovení běžné hodnoty u řečeného spolupracujícího vývozce, kterému bylo přiznáno tržní zacházení, mohl být využit vážený průměr prodejních, správních a režijních nákladů během období šetření a přiměřený zisk ve výši 6,5 % stanovený na základě údajů výrobního odvětví Společenství. Výše uvedený přiměřený zisk nepřesáhl zisk dosažený během období šetření ostatními spolupracujícími vyvážejícími výrobci, jimž bylo přiznáno tržní zacházení, z prodeje obdobného výrobku na domácím trhu.

4.4.2   Vyvážející výrobci, jimž nebylo přiznáno tržní zacházení, a srovnatelná země

(70)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce ze zemí s hospodářstvím v procesu transformace, kterým nebylo přiznáno tržní zacházení, stanovena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím („srovnatelná země“).

(71)

V oznámení o zahájení řízení byla jako vhodná srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR navržena Brazílie. Komise kontaktovala známé výrobce svíček v Brazílii a zaslala jim dotazníky s cílem shromáždit data považovaná za nezbytná pro stanovení běžné hodnoty. Nicméně výrobci v Brazílii nespolupracovali.

(72)

Komise proto požádala o spolupráci výrobce působící v jiných potenciálních srovnatelných zemích s tržním hospodářstvím, jako je Argentina, Kanada, Chile, Indie, Indonésie, Izrael, Malajsie, Nový Zéland, Tchaj-wan a Thajsko. Avšak ani výrobci v žádné z těchto zemí nespolupracovali.

(73)

Protože výrobci ve třetích zemích s tržním hospodářstvím nespolupracovali, zkoumala Komise další možné přiměřené metody stanovení běžné hodnoty v ČLR. Bylo prověřeno, zda by podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení bylo možné použít jako základ pro běžnou hodnotu ceny účtované za svíčky na trhu Společenství vývozci ze třetích zemí. Nicméně bylo zjištěno, že popisy kódů KN, podle kterých se svíčky dovážejí ze třetích zemí, nejsou dostatečně konkrétní a neumožnily by spravedlivé a řádné porovnání s typy vyváženými spolupracujícími vývozci v ČLR. Tato informace byla tedy považována za nespolehlivou a nereprezentativní, a nebylo tudíž rozumné na jejím základě stanovit běžnou hodnotu v ČLR.

(74)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl učiněn předběžný závěr, že ceny skutečně zaplacené nebo které je třeba zaplatit za obdobné výrobky ve Společenství, v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, představují přiměřený základ pro stanovení běžné hodnoty v ČLR.

(75)

Bylo zjištěno, že prodej na domácím trhu ze strany výrobců ve Společenství, zahrnutých do definice výrobního odvětví Společenství, má reprezentativní objem ve srovnání s objemem vývozu svíček do Společenství spolupracujícími vyvážejícími výrobci, kteří byli zařazeni do vzorku a kterým nebylo přiznáno tržní zacházení.

(76)

Prodejní ceny výrobců ve Společenství byly následně náležitě upraveny o přiměřené ziskové rozpětí, jaké se předpokládá v čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Bylo použito přiměřené ziskové rozpětí ve výši 6,5 %. Toto rozpětí bylo stanoveno na základě váženého průměrného zisku dosahovaného výrobci ve Společenství, kteří byli zařazeni do vzorku, během prvních dvou let posuzovaného období, v němž nebyly tržní podmínky významně ovlivněny dovozem z ČLR.

4.5   Vývozní cena

(77)

V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byly vývozní ceny stanoveny podle cen, které byly za obdobný výrobek skutečně zaplaceny nebo které je třeba zaplatit.

(78)

Pokud se vývoz do Společenství uskutečňoval prostřednictvím obchodních společností ve spojení, které sídlí ve Společenství, vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanoveny na základě cen, za které byl výrobek znovu prodán prvním nezávislým odběratelům ve Společenství. Pro prodej uskutečněný prostřednictvím společností ve spojení sídlících mimo Společenství byla vývozní cena stanovena na základě maloobchodních cen účtovaných prvním nezávislým odběratelům ve Společenství.

4.6   Srovnání

(79)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(80)

Pro zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(81)

Na tomto základě byly provedeny úpravy týkající se nákladů na dopravu, námořní dopravu a pojištění, nákladů na manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů, nákladů na balení, na úvěry a na provize, pokud byly použitelné a odůvodněné.

(82)

U prodeje uskutečňovaného prostřednictvím obchodníků ve spojení se sídlem mimo Společenství se použila úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, pokud byl obchodník schopen prokázat, že vykonává obdobné funkce jako zástupce pracující za provizi. Tato úprava byla založena na skutečných prodejních, správních a režijních nákladech, které vznikly obchodníkům ve spojení, a dále na ziskovém rozpětí stanoveném na základě údajů získaných od obchodníků ve Společenství, kteří nejsou ve spojení.

(83)

Případně byla provedena úprava vývozní ceny dotčených spolupracujících vývozců tak, aby odrážela rozdíl mezi zaplacenou a vrácenou daní z přidané hodnoty (DPH) z výroby a vývozu svíček během období šetření.

4.7   Dumpingová rozpětí

4.7.1   U spolupracujících vyvážejících výrobců, kterým bylo přiznáno tržní zacházení a individuální zacházení

(84)

U společností, kterým bylo přiznáno tržní zacházení nebo individuální zacházení, byla vážená průměrná běžná hodnota pro každý typ dotčeného výrobku vyváženého do Společenství porovnána s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(85)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Společenství před proclením činí:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Aroma Consumer Products (Hangzhou) Co., Ltd.

54,9 %

Dalian Bright Wax Co., Ltd.

12,7 %

Dalian Talent Gift Co., Ltd.

34,8 %

Gala-Candles (Dalian) Co., Ltd.

18,3 %

Ningbo Kwung's Home Interior & Gift Co., Ltd.

14,0 %

Ningbo Kwung's Wisdom Art & Design Co., Ltd.

0 %

Qingdao Kingking Applied Chemistry Co., Ltd.

16,7 %

4.7.2   U ostatních spolupracujících vývozců

(86)

Vážené průměrné dumpingové rozpětí spolupracujících vývozců nezahrnutých do vzorku bylo vypočítáno podle ustanovení čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo stanoveno na základě rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, přičemž nebylo zohledněno rozpětí vyvážejícího výrobce s nulovým dumpingovým rozpětím a rozpětí společnosti, u níž byl použit článek 18 základního nařízení. Na tomto základě bylo dumpingové rozpětí pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku předběžně stanoveno na hodnotu 26,2 %.

(87)

S ohledem na všechny ostatní vývozce v ČLR Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Celkové množství vývozu uvedené v odpovědích obdržených při výběru vzorku od všech spolupracujících vyvážejících výrobců bylo porovnáno s celkovým dovozem z ČLR, který byl odvozen z dovozní statistiky Eurostatu. Zjištěný podíl spolupráce činil 46 %. Na tomto základě byla úroveň spolupráce považována za nízkou. Bylo proto považováno za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni vyšší než nejvyšší dumpingové rozpětí stanovené pro spolupracující vyvážející výrobce. Dostupné informace skutečně naznačují, že nízká míra spolupráce by mohla být způsobena skutečností, že nespolupracující vyvážející výrobci v ČLR uplatňovali během období šetření dumping na obecně vyšší úrovni než jakýkoli spolupracující vývozce. Dumpingové rozpětí bylo tudíž stanoveno na úrovni, která odpovídá nejvyššímu dumpingovému rozpětí a rozpětí pro odstranění újmy stanoveným pro reprezentativní typy výrobků.

(88)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena ve výši 66,1 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(89)

Tato celní sazba byla též použita u vyvážejícího výrobce, u něhož byla zjištění učiněna na základě dostupných údajů, jak je vysvětleno výše v 51. bodě odůvodnění.

5.   ÚJMA

5.1   Výroba ve Společenství

(90)

Pro stanovení celkové výroby ve Společenství byly použity veškeré dostupné informace včetně informací poskytnutých v podnětu a údajů shromážděných od výrobců ve Společenství před a po zahájení šetření.

(91)

Na základě těchto informací bylo zjištěno, že výroba ve Společenství během období šetření dosahovala přibližně 390 000 tun. Toto množství zahrnuje pravděpodobnou výrobu výrobců, kteří se během řízení nevyjádřili, a výrobců, kteří zůstali neutrální ve věci zahájení šetření. Na tyto výrobce připadá asi 23 % veškeré výroby ve Společenství. Uvedené množství zahrnuje rovněž výrobce, kteří se vyjádřili proti zahájení šetření. Na tyto výrobce připadá přibližně 17 % výroby ve Společenství.

5.2   Definice výrobního odvětví Společenství

(92)

Šetření ukázalo, že výrobci ve Společenství, kteří podpořili podnět a souhlasili, že budou při šetření spolupracovat, představovali přibližně 60 % celkové výroby ve Společenství během období šetření. Tito výrobci jsou proto považováni za představitele výrobního odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

5.3   Spotřeba Společenství

(93)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemů prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství s připočtením dovozu z ČLR a ostatních třetích zemí podle údajů Eurostatu. Spotřeba se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba Společenství

2004

2005

2006

Tuny

511 103

545 757

519 801

577 332

Index

100

107

102

113

Zdroj: Eurostat a odpovědi na dotazník.

(94)

Celkový objem spotřeby Společenství se za posuzované období zvýšil o 13 %. Tento růst byl přerušen dočasným snížením o 5 % mezi lety 2005 a 2006, po němž se během období šetření spotřeba obnovila a zvýšila o 11 %. Snížení spotřeby v roce 2006 lze částečně přičíst prudkému zvýšení nákupní ceny hlavní suroviny používané při výrobě svíček, parafínu, jak je vysvětleno níže ve 122. bodě odůvodnění.

5.4   Dovoz do Společenství z ČLR

5.4.1   Předběžná poznámka

(95)

Jak je zmíněno výše v 15. bodě odůvodnění, šetření ukázalo, že dovozní statistika Eurostatu rozlišuje při proclívání svíček tři hlavní kódy KN:

1)

první kód zahrnuje především hladké, neparfémované svíčky základního typu,

2)

druhý kód zahrnuje různé typy standardních svíček, které nejsou hladké a kuželovité, ale také ručně vyráběné svíčky, sezónní svíčky a sady, jejichž součástí jsou svíčky atd., a

3)

třetí kód zahrnuje svíce, noční světla a podobné.

(96)

Bylo zjištěno, že někteří vyvážející výrobci v ČLR proclívali v rámci výše popsané kategorie 2 sady zahrnující svíčky, ale také další předměty, jako je keramika, sklo, textilie a další podobné dekorační předměty.

5.4.2   Objem, cena a podíl dumpingového dovozu na trhu

(97)

V případě použití vzorku pro stanovení dumpingu Komise obvykle postupuje tak, že následně přezkoumá, zda existuje zjevný důkaz ukazující, zda všechny společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku, během období šetření skutečně prodávaly své výrobky na trhu Společenství za dumpingové ceny, nebo nikoli.

(98)

K prošetření tohoto problému Komise stanovila vývozní ceny účtované spolupracujícími vyvážejícími výrobci nezahrnutými do vzorku a vývozní ceny nespolupracujících vývozců na základě údajů Eurostatu, odpovědí v dotaznících vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku a formulářů pro výběr vzorku předložených všemi spolupracujícími společnostmi v ČLR. Zároveň se mělo za to, že připočtením průměrného dumpingového rozpětí zjištěného podle vyvážejících výrobců zařazených do vzorku k průměrným vývozním cenám stanoveným pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, u nichž bylo zjištěno, že prodávají za dumpingové ceny, by byla stanovena úroveň nedumpingových vývozních cen. Vývozní ceny stanovené pro vyvážející výrobce nezařazené do vzorku byly následně porovnány s nedumpingovými vývozními cenami.

(99)

Toto cenové srovnání ukázalo, že i) spolupracující vyvážející výrobci, kteří nebyli zahrnuti do vzorku, a ii) vývozci, kteří nespolupracovali při šetření, vykazovali průměrné vývozní ceny pohybující se ve všech případech pod průměrem nedumpingových cen. Z toho důvodu se usoudilo, že všechny společnosti – spolupracující a nespolupracující –, které nebyly zařazeny do vzorku, skutečně prodávaly své výrobky na trhu Společenství za dumpingové ceny.

(100)

Je třeba poznamenat, že u jednoho vyvážejícího výrobce v ČLR, který byl zahrnut do vzorku, nebyl u prodeje jeho výrobků na trhu Společenství zjištěn dumping. Proto by jeho vývoz měl být vyloučen z analýzy týkající se vývoje dumpingového dovozu na trhu Společenství. S cílem vyloučit jakoukoli možnost zveřejnění citlivých obchodních údajů vztahujících se k dotyčnému výrobci však bylo z důvodu zachování důvěrnosti údajů považováno za vhodné nepředkládat veřejně dostupné údaje, jako jsou údaje Eurostatu, vyjma údajů o vývozci, u něhož nebyl na trhu Společenství zjištěn dumping.

(101)

První tabulka uvedená níže proto shrnuje veškerý dovoz svíček pocházejících z ČLR a druhá tabulka ukazuje indexované údaje týkající se dumpingového dovozu na trh Společenství během posuzovaného období.

Tabulka 2a

Veškerý dovoz z ČLR

2004

2005

2006

Dovoz (v tunách)

147 530

177 662

168 986

199 112

Index

100

120

115

135

Ceny (v EUR za tunu)

1 486

1 518

1 678

1 599

Index

100

102

113

108

Podíl na trhu

28,9 %

32,6 %

32,5 %

34,5 %

Index

100

113

112

119

Zdroj: Eurostat.

(102)

Dovoz z ČLR celkově významně vzrostl z 147 530 tun v roce 2004 na 199 112 tun v období šetření, tj. o 35 % neboli o více než 51 000 tun během posuzovaného období. Zvýšení odpovídajícího podílu na trhu (+ 5,6 procentních bodů) bylo méně zřetelné kvůli zvýšení spotřeby ve Společenství.

(103)

V souladu s poznámkami uvedenými výše v 96. bodě odůvodnění šetření ukázalo, že průměrná cena dovozu z ČLR a zjištěné trendy byly do určité míry ovlivněny skutečností, že určité výrobky proclívané jako svíčky zahrnují hodnotu sad s keramickým, skleněným, kartonovým či jiným obalovým materiálem.

Tabulka 2b

Dumpingový dovoz z ČLR

2004

2005

2006

Dovoz (v tunách)

 

 

 

 

Index

100

120

115

136

Ceny (v EUR za tunu)

 

 

 

 

Index

100

103

114

110

Podíl na trhu

 

 

 

 

Index

100

112

113

121

Zdroj: Eurostat a odpovědi na dotazník.

(104)

Objemy dumpingového dovozu z ČLR během posuzovaného období také významně vzrostly o 36 %. Nárůst odpovídajícího podílu na trhu byl méně zřetelný v důsledku zvýšení spotřeby ve Společenství. Údaje z Eurostatu ukazují, že objem prodeje z dumpingového dovozu, a tudíž i podíl na trhu, připadá hlavně na první kód KN, jenž zahrnuje základní výrobek výrobního odvětví Společenství a který představuje velký podíl vývozu z ČLR. Kromě toho se zjistilo, že navzdory obecnému snížení spotřeby v letech 2005–2006 neztratil dovoz prakticky nic ze svého podílu na trhu.

(105)

Průměrné ceny dumpingového dovozu z ČLR vykázaly během posuzovaného období nárůst o 10 %, avšak byly stále na výrazně dumpingové úrovni, konkrétně během období šetření v průměru 38 %. Průměrná cena dumpingového dovozu se snížila o více než 3 % mezi rokem 2006 a obdobím šetření a, jak je vysvětleno níže, podbízela tehdejší ceny ve výrobním odvětví ve Společenství.

5.4.3   Cenové podbízení

(106)

Pro účely analýzy cenového podbízení byl vážený průměr prodejních cen podle typu výrobku výrobního odvětví Společenství pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, na trhu Společenství, upravený na úroveň ceny ze závodu, srovnán s příslušnými váženými průměrnými cenami dotčeného dovozu prvnímu nezávislému odběrateli, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o náklady po dovozu.

(107)

Na základě výše uvedené metodiky vyplynulo z rozdílu mezi výše uvedenými cenami vyjádřeném jako procentní podíl vážené průměrné ceny (ze závodu) výrobního odvětví Společenství průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 9 %.

(108)

Bylo rovněž zjištěno, že cenové podbízení u základního výrobku výrobního odvětví Společenství bylo vyšší ve srovnání s tím, co bylo vypočteno pro ostatní typy svíček, konkrétně 12,1 %. I toto ukazuje na cenový tlak vyvíjený levným dumpingovým dovozem během období šetření na výrobní odvětví Společenství.

5.5   Hospodářská situace výrobního odvětví Společenství

5.5.1   Úvodní poznámky

(109)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství posouzení všech relevantních hospodářských činitelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Společenství od roku 2004 do konce období šetření.

(110)

Jak je uvedeno výše ve 31. bodě odůvodnění, s ohledem na velký počet výrobců podporujících podnět bylo pro účely šetření újmy rozhodnuto použít vzorek. Původně bylo zvažováno, že bude do vzorku zařazeno osm výrobců nebo skupin výrobců podle kritéria největšího objemu výroby, jak je stanoveno v čl. 17 odst. 1 základního nařízení. Avšak jeden výrobce ve Společenství, který čelil vážným finančním obtížím, a dva další výrobci ve Společenství nemohli při šetření plně spolupracovat, ačkoli během období šetření podnět zcela podporovali. Na zbylých pět výrobců nebo skupin výrobců připadal objem výroby představující 44 % celkové výroby spolupracujících společností. Proto byli pro účely vzorku považováni za reprezentativní.

(111)

V případě použití vzorku v souvislosti s šetřením újmy Komise obvykle postupuje tak, že stanoví ukazatele újmy částečně podle výrobců zařazených do vzorku a částečně podle údajů týkajících se všech výrobců zahrnutých v definici výrobního odvětví Společenství. Hospodářské činitele a ukazatele související s výkonností společnosti, jako jsou ceny, mzdy, ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic a schopnost získat kapitál, byly stanoveny na základě informací získaných od společností zařazených do vzorku. Objemové činitele, jako je výroba, výrobní kapacita a využití kapacity, produktivita, objem prodeje a podíl na trhu, zásoby, zaměstnanost, růst a velikost dumpingového rozpětí, byly stanoveny na úrovni celého výrobního odvětví Společenství.

5.5.2   Výroba, výrobní kapacita a její využití

Tabulka 3

 

2004

2005

2006

Výroba (v tunách)

224 153

229 917

212 017

229 110

Index

100

103

95

102

Výrobní kapacita (v tunách)

279 362

281 023

291 902

301 327

Index

100

101

104

108

Využití výrobní kapacity

80 %

82 %

73 %

76 %

Index

100

102

91

95

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(112)

Šetření ukázalo, že jeden ze základních výrobků výrobního odvětví Společenství je takzvaná čajová svíčka. Představuje přibližně 50 % výroby výrobců zahrnutých v definici výrobního odvětví Společenství.

(113)

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, výroba výrobního odvětví Společenství se v posuzovaném období mírně zvýšila o 2 %. Osmiprocentní snížení výroby pozorované v letech 2005–2006 bylo během období šetření kompenzováno nárůstem spotřeby ve Společenství o 11 %. Výrobní odvětví Společenství během období šetření trvale navyšovalo svou výrobní kapacitu až na přibližně 300 000 tun, avšak využití dostupné kapacity bylo během období šetření nižší. Vzhledem k tomu, že výroba v tomto výrobním odvětví je spíše sezonní, není možno v průběhu roku dosáhnout plného využití kapacity, nicméně využití kapacity na 76 % během období šetření bylo relativně nízké ve srovnání s úrovní z let 2004 a 2005.

5.5.3   Objem prodeje a podíl na trhu

Tabulka 4

Objem prodeje

2004

2005

2006

Tuny

203 388

202 993

193 524

208 475

Index

100

100

95

103

Podíl na trhu

39,8 %

37,2 %

37,2 %

36,1 %

Index

100

93

93

91

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(114)

Objem prodeje dotčeného výrobku výrobním odvětvím Společenství nezávislým odběratelům na trhu Společenství, zejména velkým maloobchodníkům a distributorům, se během období šetření zvýšil o 3 % ve srovnání s rokem 2004. V souvislosti s poměrně nízkou úrovní spotřeby v roce 2006 se objem prodeje snížil mezi lety 2005 a 2006 o 5 %, ale opět vzrostl během období šetření v souvislosti se zvýšením spotřeby ve Společenství.

(115)

Nicméně bylo pozorováno, že výrobní odvětví Společenství nebylo zcela schopno reagovat na 13 % nárůst spotřeby ve Společenství během posuzovaného období a zejména v období 2005–2006, když trh vzrostl o 11 %. V důsledku toho se během období šetření jeho podíl na trhu snížil o 3,7 procentního bodu, z 39,8 % na 36,1 %.

5.5.4   Průměrné jednotkové ceny výrobního odvětví Společenství

(116)

Průměrné prodejní ceny ze závodu odběratelům na trhu Společenství, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období snížily o 9 %. K tomuto snížení docházelo postupně během posuzovaného období.

Tabulka 5

 

2004

2005

2006

Průměrná cena v EUR za tunu

1 613

1 565

1 496

1 460

Index

100

97

93

91

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(117)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že se ceny výrobního odvětví Společenství v období od roku 2006 do období šetření také snížily, a to navzdory zvyšující se poptávce na trhu Společenství.

5.5.5   Zásoby

(118)

Stav zásob na konci roku, které v průměru představují přibližně 25 % výroby, mohl být během posuzovaného období považován za vysoký.

Tabulka 6

 

2004

2005

2006

Zásoby

52 742

76 643

53 814

56 189

Index

100

145

102

107

Zásoby v procentech výroby

25 %

33 %

25 %

24 %

Index

100

132

100

96

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(119)

Vysoký stav zásob lze však vysvětlit sezonní povahou dotčeného výrobku, skutečností, že typy, které vyrábí výrobní odvětví Společenství, jsou vesměs typy standardní, a širokým sortimentem existujících výrobků, které by měly zůstat odběratelům dostupné. V roce 2005 byl stav zásob ještě vyšší, protože se kvůli negativnímu vývoji objemu prodeje ve srovnání s rokem 2004 vytvořilo během roku větší množství zásob. Zpomalení prodeje ke konci roku 2005 tak způsobilo vysoký stav zásob. Zásoby se však v tomto případě nepovažují za relevantní ukazatel újmy.

5.5.6   Zaměstnanost, mzdy a produktivita

Tabulka 7

 

2004

2005

2006

Počet zaměstnanců – ekvivalent plného pracovního úvazku (FTE)

5 418

5 686

5 089

4 699

Index

100

105

94

87

Mzdové náklady (EUR/FTE)

19 404

16 568

19 956

21 073

Index

100

85

103

109

Produktivita (t/FTE)

52

49

57

64

Index

100

94

110

123

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(120)

Poměrně vysoká míra zaměstnanosti v roce 2005 vyplynula především z najímání brigádníků, kteří měli v uvedeném roce pokrýt zvýšenou poptávku. Ale zaměstnanost se drasticky snížila po roce 2006 a na konci období šetření byla o 13 % nižší než v roce 2004. Průměrné mzdové náklady se během posuzovaného období zvýšily pouze o 9 %.

(121)

Navýšení počtu pracovníků způsobilo v roce 2005 mírné snížení produktivity, ale pracovníci propuštění během roku 2006 umožnili zvýšení produktivity navzdory 8 % snížení objemů výroby v letech 2005 a 2006. Kombinace vyššího objemu prodeje a výroby a zejména nižší míra zaměstnanosti vysvětlují 23 % zvýšení produktivity během období šetření ve srovnání s rokem 2004.

5.5.7   Výrobní náklady

Tabulka 8

 

2004

2005

2006

Celkové výrobní náklady (EUR/t)

1 502

1 468

1 695

1 468

Index

100

98

113

98

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(122)

Je vhodné poznamenat, že suroviny, zejména parafín, představují kolem 50 % nákladů na výrobu. Výše uvedená tabulka ukazuje, že kromě roku 2006 zůstaly náklady na výrobu v průběhu posuzovaného období stabilní. Zvýšení v roce 2006 se vysvětluje významným zvýšením cen parafínu v letech 2005 a 2006. Výrobní odvětví Společenství čelilo tomuto náhlému zvýšení ceny parafínu nahrazením parafínu stearinem tam, kde to bylo technicky možné. Ceny stearinu zůstaly skutečně stabilnější až do roku 2006 a dokonce i během období šetření zůstaly nižší než ceny parafínu.

(123)

Kromě toho šetření ukázalo, že výrobní odvětví Společenství zhospodárnilo svou výrobu, která byla částečně přesunuta do členských států v Evropském společenství, a zároveň muselo za účelem snížení nákladů drasticky snížit zaměstnanost, zejména po roce 2006.

(124)

Kombinace všech těchto faktorů vedla k situaci, kdy se výrobnímu odvětví Společenství podařilo udržet výrobní náklady během období šetření na úrovni srovnatelné s rokem 2004.

5.5.8   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

Tabulka 9

 

2004

2005

2006

Ziskovost

6,9 %

6,2 %

–13,3 %

–0,6 %

Index

100

90

– 193

–9

Peněžní tok v tis. EUR

16 215

13 732

–4 618

3 093

Index

100

85

–28

19

Investice v tis. EUR

5 435

8 876

12 058

7 326

Index

100

163

222

135

Návratnost investic

5,7 %

4,9 %

–10,7 %

–0,1 %

Index

100

86

– 188

–2

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(125)

Ziskovost výrobního odvětví Společenství byla stanovena pomocí čistého zisku z prodeje obdobného výrobku před zdaněním jako procento obratu z tohoto prodeje. V posuzovaném období se ziskovost výrobního odvětví Společenství snížila ze zisku ve výši 6,9 % v roce 2004 na ztrátu ve výši 0,6 % v období šetření. Zatímco v roce 2004 a 2005 byla ziskovost výrobního odvětví Společenství dobrá, v roce 2006 se situace dramaticky změnila v důsledku kombinace různých faktorů, jako je zvýšení výrobních nákladů a snížení prodejních cen. Ačkoli průměrné prodejní ceny se během období šetření dále snižovaly, bylo v daném období díky snížení výrobních nákladů téměř dosaženo hranice rentability.

(126)

Trend, který vykazuje peněžní tok, tj. schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, do značné míry odráží vývoj ziskovosti. Ačkoli se peněžní tok vrátil během období šetření do kladných čísel, byl na mnohem nižší úrovni než během let 2004 a 2005. To samé platí i pro návratnost investic, která dosahovala záporných hodnot v roce 2006 i během období šetření.

(127)

Navzdory složité situaci pokračovalo výrobní odvětví Společenství během posuzovaného období v investicích. To nasvědčuje tomu, že výrobní odvětví není připraveno zastavit výrobu, ale považuje tento sektor za životaschopný. Úroveň investic dokládá, že tento sektor je schopen získat potřebný kapitál.

5.5.9   Růst

(128)

Prodej výrobního odvětví Společenství se mezi rokem 2004 a obdobím šetření na trhu ve Společenství zvýšil o 3 %, avšak výrobní odvětví Společenství nebylo zcela schopno pokrýt zvýšení spotřeby Společenství, které dosáhlo 13 %. V důsledku toho se podíl na trhu snížil o téměř 3,7 procentního bodu.

5.5.10   Velikost skutečného dumpingového rozpětí

(129)

U jednoho vyvážejícího výrobce v ČLR, jenž byl zařazen do vzorku a který do Společenství vyvážel omezené množství výrobků, bylo shledáno, že u svých výrobků na trhu Společenství neuplatňuje dumping. U všech ostatních vyvážejících výrobců zařazených do vzorku jsou však dumpingová rozpětí, specifikovaná výše v 84. až 89. bodě odůvodnění, významně vyšší než nepatrná. Jak je vysvětleno výše v 99. bodě odůvodnění, u všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR nezařazených do vzorku, spolupracujících i nespolupracujících, se mělo za to, že na trhu Společenství uplatňují dumping. Vzhledem k objemům a cenám dumpingového dovozu nemůže být vliv skutečného dumpingového rozpětí stanoveného v průměru na 48 % považován za zanedbatelný.

5.6   Závěr o újmě

(130)

V posuzovaném období se zjistilo, že se výkonnost výrobního odvětví Společenství zlepšila, pokud jde o některé objemové ukazatele, jako je výroba (+ 2 %), výrobní kapacita (+ 8 %), produktivita (+ 23 %) a objem prodeje (+ 3 %).

(131)

Nicméně všechny ukazatele vztahující se k finanční situaci výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období výrazně zhoršily. Bez ohledu na schopnost výrobního odvětví Společenství získat kapitál pro investice se návratnost investic v období šetření propadla do záporných čísel a peněžní tok se během posuzovaného období snížil o 81 %. Průměrné prodejní ceny se snížily o 9 % a ziskovost se z téměř 6,9 % v roce 2004 změnila během období šetření na ztrátu ve výši 0,6 %.

(132)

Kromě toho zaznamenaly negativní vývoj během posuzovaného období i jiné ukazatele újmy vážící se k výrobnímu odvětví Společenství: využití kapacity se snížilo o 4 %, zásoby se zvýšily o 7 % a zaměstnanost klesla o 13 %. Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se také snížil z 39,8 % v roce 2004 na 36,1 %, konkrétně tedy o 3,7 procentního bodu. Výrobní odvětví Společenství nemohlo těžit z 13 % nárůstu trhu, protože se mu podařilo zvýšit objem svého prodeje jen o 3 %.

(133)

Analýza nákladů, včetně nákladů na suroviny, ukázala, že navzdory prudkému vzrůstu ceny hlavních surovin se výrobnímu odvětví Společenství podařilo udržet jednotkové náklady v období šetření na úrovni let 2004–2005. Avšak navzdory 11 % nárůstu poptávky mezi rokem 2006 a obdobím šetření se prodejní ceny snížily o 3 % a drasticky poklesla zaměstnanost. Ziskovost zůstala během období šetření záporná.

(134)

Ve světle výše uvedených skutečností lze učinit závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

6.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

6.1   Úvod

(135)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingový dovoz svíček pocházejících z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu natolik velkou, že ji lze označit za podstatnou. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připisována dumpingovému dovozu.

6.2   Účinek dumpingového dovozu

(136)

Šetření ukázalo, že svíčky vyvážené z ČLR do Společenství, byly během období šetření prodávány na trhu Společenství za výrazně dumpingové ceny. Jak je uvedeno výše ve 129. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobci v ČLR prodávali dotčený výrobek s průměrným dumpingovým rozpětím ve výši 26,2 %. Je rovněž třeba uvést, že přibližně 55 % čínských vývozců nespolupracovalo při šetření. Existuje jasný důkaz o tom, že tito vývozci uplatňovali dumping ve větší míře než ti, kteří při šetření spolupracovali.

(137)

Objem dumpingového dovozu na trhu Společenství se během posuzovaného období zvýšil o 36 %. K tomuto zvýšení došlo díky výrazně dumpingovým cenám, které během období šetření podbízely ceny výrobního odvětví Společenství v průměru o 9 %. Jak je uvedeno výše ve 108. bodě odůvodnění, šetření odhalilo, že cenové podbízení dumpingovým dovozem bylo ještě výraznější, konkrétně 12,1 % v hlavním tržním segmentu výrobního odvětví Společenství. V souladu s tím vzrostl podíl výrobců uplatňujících dumping na trhu během období šetření z přibližně 27,5 % na přibližně 33 %, tedy o více než 5 procentních bodů.

(138)

Na základě dovozní statistiky Eurostatu se zdá, že dumpingový dovoz se zvýšil relativně více v kategoriích, které zahrnují základní výrobky vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Společenství. Dumpingový dovoz v tomto tržním segmentu vzrostl o 46 % a jeho podíl na trhu v tomto segmentu se zvýšil přibližně o 3,5 procentního bodu. Tento vývoj je třeba vnímat s ohledem na celkové významné cenové podbízení a cenový tlak, který na trhu Společenství vytváří dumpingový dovoz.

(139)

Zároveň se objem prodeje výrobního odvětví Společenství zvýšil pouze o 3 % navzdory celkovému zvýšení spotřeby o 13 %. Proto se jeho podíl na trhu snížil během posuzovaného období z 39,8 % na 36,1 %, konkrétně se tedy jedná o ztrátu ve výši 3,7 procentního bodu podílu na trhu.

(140)

Kromě toho bylo pozorováno, že v roce 2006 byla výkonnost výrobního odvětví Společenství zvláště špatná, neboť toto odvětví utrpělo ve srovnání s rokem 2005 značné ztráty. Tato situace se časově překrývala s trvalou přítomností vysokých objemů levného dovozu z ČLR na trhu Společenství a 5 % snížením spotřeby ve Společenství. Celkový objem prodeje ve Společenství se snížil ve stejné míře jako dumpingový dovoz, zatímco ceny výrobního odvětví Společenství poklesly o 5 %, aby se vyrovnaly cenové hladině dumpingového dovozu.

(141)

Ukázalo se, že od roku 2006 do konce období šetření se spotřeba zvýšila o 11 %. Výrobnímu odvětví Společenství se podařilo zvýšit objem prodeje o 8 %, ale dumpingový dovoz se celkově zvýšil mnohem více (+ 18 %). Zároveň ceny dumpingového dovozu klesly o více než 3 %. Výrobní odvětví Společenství nemohlo těžit z růstu trhu a snížených výrobních nákladů. Místo toho se muselo přizpůsobit trendu klesajících prodejních cen a během období šetření dále snížilo své ceny o 2,5 %, čímž dále navýšilo ztráty z roku 2006.

(142)

Má se za to, že pokračující tlak vyvíjený levným dumpingovým dovozem na trhu Společenství neumožnil výrobnímu odvětví Společenství stanovit během období šetření prodejní ceny podle svých nákladů. To vysvětluje ztrátu podílu na trhu, nízké prodejní ceny a zápornou ziskovost, kterou výrobní odvětví v daném období dosáhlo. Proto byl učiněn předběžný závěr, že výrazný nárůst levného dumpingového dovozu z ČLR měl během období šetření značně negativní vliv na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství.

6.3   Vliv ostatních činitelů

6.3.1   Vývoj poptávky

(143)

Jak je uvedeno výše v 94. bodě odůvodnění, mezi rokem 2004 a obdobím šetření se spotřeba svíček ve Společenství zvýšila o 13 %. Protože výrobní odvětví Společenství díky tomu mohlo působit na expandujícím trhu, nelze podstatnou újmu, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, přičíst vývoji spotřeby na trhu Společenství.

6.3.2   Nedumpingový dovoz

(144)

Šetření ukázalo, že dovoz, u něhož se zjistilo, že není dumpingový, byl na trhu Společenství prodáván za relativně vysokou cenu. V souladu s tím se mělo za to, že tento dovoz nepřispěl k nízké úrovni prodejních cen a újmě, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

6.3.3   Dovoz z ostatních třetích zemí

(145)

Vývoj objemu a cen dovozu z ostatních třetích zemí v období od roku 2004 do období šetření:

Tabulka 10

Ostatní třetí země

2004

2005

2006

Dovoz celkem (v tunách)

18 189

19 723

18 031

19 447

Index

100

108

99

107

Podíl na trhu

3,6 %

3,6 %

3,5 %

3,4 %

Index

100

100

97

94

Cena (v EUR za tunu)

2 643

2 690

3 028

3 207

Index

100

102

115

121

Zdroj: Eurostat.

(146)

Objemy dovozu z třetích zemí, jichž se toto šetření netýkalo, se během posuzovaného období zvýšily o 7 %, ale během období šetření zůstaly na skromné úrovni. Zahrnují pravděpodobně především vysoce hodnotné výrobky pro úzký segment trhu dovážené zejména ze Spojených států amerických (USA). Skutečnost, že zvýšení spotřeby Společenství bylo výraznější, vedla během období šetření ke ztrátě podílu na trhu ve výši 0,2 procentního bodu. Ceny tohoto dovozu, které byly během posuzovaného období relativně vysoké, se během tohoto období zvýšily o 21 %.

(147)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn předběžný závěr, že tento dovoz nepřispěl k podstatné újmě výrobního odvětví Společenství.

6.3.4   Výrobci ve Společenství nezahrnutí do definice výrobního odvětví ve Společenství

(148)

Jak je naznačeno výše v 92. bodě odůvodnění, dostupné informace o trhu se svíčkami ve Společenství ukazují, že výrobci představující asi 40 % výroby Společenství nejsou v tomto šetření zahrnuti do definice výrobního odvětví Společenství.

(149)

Někteří výrobci ve Společenství, kteří představují asi 17 % výroby Společenství, byli proti zahájení šetření, protože většina z nich dovážela poměrně velká množství svíček z ČLR. Vliv jejich dovozu z ČLR byl vzat v úvahu při analýze dopadu dumpingového dovozu z ČLR provedené výše ve 136. až 142. bodě odůvodnění. Zbývající výrobci ve Společenství, přestavující 23 % výroby Společenství, se k zahájení tohoto šetření buď nevyjádřili, nebo k němu zaujali neutrální postoj.

(150)

Analýza údajů týkajících se trhu Společenství naznačila, že během posuzovaného období všichni ostatní výrobci ve Společenství nezískali, ale ztratili podíl na trhu v prodeji svých vlastních výrobků. Šetření nepoukázalo na žádný konkrétní problém týkající se konkurence mezi výrobci ve Společenství v oblasti svíček vlastní výroby, ani na žádný vliv narušující obchod, který by mohl vysvětlit podstatnou újmu, která byla u výrobního odvětví ve Společenství zjištěna.

(151)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn předběžný závěr, že výrobci nezahrnutí do definice výrobního odvětví Společenství nepřispěli k újmě, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

6.3.5   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství

(152)

Na základě údajů Eurostatu a odpovědí na dotazník od výrobců ve Společenství zařazených do vzorku se celkový vývoz svíček mimo Společenství výrobci ve Společenství zvýšil během posuzovaného období o 10 %, konkrétně ze 47 701 tun v roce 2004 na 52 565 tun během období šetření. Hlavními vývozními trhy jsou Norsko, Švýcarsko a USA, kde jsou cenové hladiny obecně poměrně vysoké. Šetření ukázalo, že se výrobnímu odvětví Společenství podařilo zvýšit vývoz do třetích zemí, a to zejména v letech 2005 a 2006, kdy se spotřeba Společenství o 5 % snížila. Tato relativně dobrá vývozní výkonnost byla během období šetření velmi prospěšná.

(153)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se má za to, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství nepřispěla k újmě, kterou toto výrobní odvětví během období šetření utrpělo.

6.3.6   Dovoz svíček výrobním odvětvím Společenství

(154)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že újmu si výrobní odvětví Společenství způsobilo samo v důsledku dovozu svíček z ČLR.

(155)

Šetření ukázalo, že někteří výrobci zahrnutí do definice výrobního odvětví Společenství dováželi svíčky pocházející z ČLR s cílem doplnit si svůj sortiment. Nicméně se zjistilo, že nákupy realizované během období šetření byly nízké, konkrétně na úrovni méně než 5 % ve srovnání s objemem prodeje dotčených výrobců ve Společenství.

(156)

Na základě toho byl učiněn předběžný závěr, že dovoz dotčeného výrobku z ČLR výrobním odvětvím Společenství nepřispěl k podstatné újmě, kterou během období šetření utrpělo.

6.3.7   Přemístění výroby výrobním odvětvím Společenství

(157)

Některé zúčastněné strany přičítaly ztráty využití kapacit a snížení podílu na trhu, které utrpělo výrobní odvětví Společenství, skutečnosti, že přemístili část své výroby do jiných členských států ve Společenství, a to zejména v roce 2006. Kromě toho přičítaly snížení prodejních cen podmínkám hospodářské soutěže v těchto členských státech, kde je údajně větší tlak na prodejní ceny.

(158)

Šetření ukázalo, že během posuzovaného období se výrobní kapacita Společenství nesnížila, naopak se soustavně zvyšovala a dosáhla zvýšení o 8 %. Kromě toho bylo zjištěno, že hlavní zvýšení kapacity bylo zaznamenáno v období od roku 2006 a dále pak během období šetření. Nakonec bylo rovněž zjištěno, že se mezi rokem 2006 a obdobím šetření zvýšil jak objem výroby, tak i prodej o 8 %. Obdobně je toto tvrzení vyvráceno nálezy z šetření, které ukázaly, že došlo ke zvýšení výrobní kapacity, výroby i zásob. Jak je uvedeno výše ve 115. bodě odůvodnění, ztráta podílu na trhu, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, byla způsobena skutečností, že výrobní odvětví nemohlo plně těžit z růstu trhu, k němuž během daného období došlo.

(159)

Kromě toho bylo ve 122. až 124. bodě odůvodnění objasněno, že restrukturalizační opatření přijatá výrobním odvětvím Společenství, zejména v roce 2006, vedla k významnému snížení průměrných nákladů na výrobu o 14 %, zejména během období šetření. Při vyšetřování nebylo zjištěno nic, co by naznačovalo, že výrobní odvětví Společenství významně změnilo složení svých odběratelů ve Společenství, jak některé strany uváděly. Spíše se má za to, že cenový tlak vyvíjený levným dumpingovým dovozem z ČLR vedl ke snížení cenové hladiny svíček na trhu Společenství.

(160)

Na tomto základě nepoukázalo šetření na spojení mezi přemístěním výroby, které výrobní odvětví Společenství provedlo, a podstatnou újmou, kterou toto odvětví během období šetření utrpělo.

6.3.8   Dopad existence kartelu mezi evropskými výrobci parafínového vosku

(161)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, byla způsobena zvýšením cen hlavní suroviny, a sice parafínu, k němuž došlo na trhu Společenství. Konkrétně odkazovaly na písemnou námitku Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise, v níž se uvádělo, že kartel mezi evropskými výrobci parafínového vosku údajně existoval do začátku roku 2005. Proto zúčastněné strany požádaly Komisi, aby tato fakta důkladně přezkoumala a sledovala veškerý nový vývoj v souvislosti s vlivem kartelu na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství.

(162)

Šetření ukázalo, že zvýšení ceny parafínu ovlivnilo nejenom trh Společenství, ale také další světové trhy, protože vývoj ceny parafínu, jakožto ropného derivátu, je úzce spjat s vývojem ceny ropy.

(163)

Kromě toho, jak bylo vysvětleno výše ve 122. až 124. bodě odůvodnění, výrobnímu odvětví Společenství se během období šetření dařilo kontrolovat své náklady. Zvýšení ceny parafínu bylo řešeno nahrazením parafínu stearinem. Výrobní odvětví také zhospodárnilo svou výrobu a podařilo se mu významně snížit náklady, které se během období šetření udržely na úrovních srovnatelných s lety 2004 a 2005.

(164)

Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž skutečně provedlo šetření ohledně údajné existence kartelu mezi některými výrobci parafínového vosku, hlavní suroviny pro výrobní odvětví Společenství produkující svíčky, a oficiálně vydalo svá zjištění začátkem října 2008.

(165)

První analýza těchto zjištění ve vztahu k tomuto antidumpingovému šetření ukazuje, že výrobní odvětví Společenství během období šetření pokrývalo přibližně jednu třetinu své spotřeby parafínu od společností zapojených do kartelu, zejména pak v roce 2007. Údaje ověřené během uvedeného období ukazují, že průměrná cena parafínu nakoupeného od společností zapojených do kartelu má stejné rozpětí jako ceny parafínu nakoupeného od jiných dodavatelů ve Společenství. Za zmínku také stojí skutečnost, že ceny parafínu zakoupeného výrobním odvětvím Společenství byly shledány v souladu s cenami parafínu v ČLR, což byla v této fázi šetření jediná dostupná informace o cenách mimo EU.

(166)

Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž zahájilo své šetření počátkem dubna 2005 a posuzované období pro toto šetření zahrnovalo období o něco delší než jeden rok, během něhož bylo zjištěno, že kartel existoval. Proto by bylo možno tvrdit, že rok 2004 není vhodný nebo reprezentativní pro analýzu újmy a příčinné souvislosti z důvodu existence kartelu v daném roce.

(167)

Vzhledem k tomu, že lze opodstatněně předpokládat, že kartel přestal existovat poté, co začalo šetření generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž, konkrétně na začátku roku 2005, provedlo se porovnání trendů hospodářské situace ve výrobním odvětví Společenství v době, kdy kartel stále ještě existoval, tj. v roce 2004, a poté, když kartel přestal existovat, tj. v roce 2005. Toto srovnání naznačuje, že trendy týkající se obrazu újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, zůstávají přibližně stejné. Proto by zohlednění vývoje ukazatelů újmy mezi rokem 2005 a obdobím šetření nezměnilo obraz újmy ani závěry učiněné výše ve 130. až 134. bodě odůvodnění.

(168)

Na základě těchto informací, které jsou v současné době k dispozici, tak zvýšení ceny surovin a kartel zřejmě neměly podstatný dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství, které prošlo hloubkovým přezkoumáním od roku 2004 do konce roku 2007.

(169)

Možný dopad, který kartel mohl mít na trh Společenství, však bude v dalším průběhu šetření dále prověřen.

6.4   Závěr o příčinných souvislostech

(170)

Výše uvedená analýza ukázala, že se mezi rokem 2004 a obdobím šetření podstatně zvýšil objem levného dumpingového dovozu pocházejícího z ČLR i jeho podíl na trhu. Kromě toho bylo zjištěno, že tento dovoz byl uskutečňován za výrazně dumpingové ceny, které se pohybovaly hluboko pod cenami účtovanými na trhu Společenství za podobné typy výrobků výrobním odvětvím Společenství.

(171)

Toto zvýšení objemu levného dumpingového dovozu z ČLR a jeho podílu na trhu se časově shodovalo s celkovým zvýšením poptávky ve Společenství, ale také s negativním vývojem prodejních cen, významným snížením podílu výrobního odvětví Společenství na trhu a zhoršením hlavních ukazatelů vztahujících se k hospodářské situaci tohoto odvětví během období šetření. Výrobní odvětví Společenství utrpělo v roce 2006 významné ztráty a zůstalo ztrátové i během období šetření.

(172)

Zkoumání dalších známých činitelů, které mohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství, odhalilo, že žádný z nich nemohl mít významný negativní dopad na toto výrobní odvětví, a to zejména během období šetření.

(173)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

7.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

7.1   Předběžná poznámka

(174)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda navzdory závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství přijímat prozatímní antidumpingová opatření. Při analýze zájmu Společenství se vycházelo z vyhodnocení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Společenství, dodavatelů surovin, dovozců a spotřebitelů dotčeného výrobku.

7.2   Výrobní odvětví Společenství

(175)

Výrobní odvětví Společenství tvoří mnoho malých a středních výrobců se sídlem v různých místech Společenství, kteří přímo zaměstnávají přibližně 5 000 lidí a pokrývají většinu své potřeby surovin od dodavatelů ve Společenství. To znamená, že ve Společenství je mnoho společností, které jsou na tomto odvětví závislé. To zvyšuje hospodářský význam odvětví vyrábějícího svíčky a zejména jeho vliv na zaměstnanost ve Společenství.

(176)

Výrobní odvětví Společenství se trvale snaží získat kapitál a investovat do modernizace a automatizace výrobních procesů za účelem zachování konkurenceschopnosti. Bylo rovněž zaznamenáno, že bylo vynaloženo značné úsilí s cílem restrukturalizovat výrobu a snížit náklady. To ukazuje, že toto výrobní odvětví je životaschopné a není připraveno k zastavení výroby.

(177)

Má se za to, že neuložení prozatímních antidumpingových opatření by vedlo k dalšímu zhoršování hospodářské situace ve výrobním odvětví Společenství a tím k podrývání úsilí, zejména pak investiční činnosti realizované v posledních letech. V krátkodobém horizontu by to vedlo k zavírání podniků, a to nejen v odvětví vyrábějícím svíčky, ale pravděpodobně i v dodavatelském odvětví, a k následným ztrátám pracovních míst ve Společenství.

(178)

Očekává se, že po uložení prozatímních antidumpingových cel se cena svíček na trhu Společenství zvýší a umožní obnovit ziskovost výrobního odvětví Společenství. Zvýšení ceny o 7 % by stačilo k tomu, aby umožnilo tomuto odvětví rychle dosáhnout přijatelné úrovně ziskovosti. Kromě toho navržená opatření velmi pravděpodobně uvedou výrobní odvětví Společenství do pozice, kdy bude schopno znovu získat alespoň část podílu na trhu ztraceného během posuzovaného období, což bude mít další pozitivní vliv na jeho hospodářskou situaci a ziskovost.

7.3   Dovozci

(179)

Vrátilo se celkem šest odpovědí na dotazník pro dovozce, z nichž pouze dvě mohly být považovány za smysluplné pro účely analýzy zájmu Společenství.

(180)

Tito dva dovozci, kteří předložili smysluplné odpovědi a spolupracovali při šetření, byli proti uložení antidumpingových opatření. Na tyto dovozce připadaly během období šetření asi 3 % celkového dovozu svíček z ČLR do Společenství a 1 % spotřeby svíček ve Společenství. Obrat z obchodu se svíčkami odpovídá 3,4 % činnosti těchto společností.

(181)

Bylo zjištěno, že hrubé ziskové rozpětí dosažené těmito dovozci u svíček nakoupených během období šetření z ČLR se během období šetření pohybovalo mezi 15 a 25 %, protože tito dovozci prodávají zejména distributorům na trhu Společenství. Přímý vliv zavedení prozatímních antidumpingových opatření tudíž nemusí být pro tyto dva spolupracující dovozce zanedbatelný, pokud nebudou moci případný dopad opatření přenést na své odběratele. Šetření ukázalo, že ceny svíček prodávaných velkým odběratelům, jako jsou distributoři, byly během období šetření relativně nízké, ale maloobchodníci dosahovali pohodlného hrubého ziskového rozpětí i z maloobchodního prodeje základních výrobků. Na základě toho se má za to, že nejméně část nebo veškeré zvýšení nákupní ceny způsobené antidumpingovými opatřeními může být přeneseno na různé stupně distribučního řetězce až na úroveň maloobchodníků.

(182)

S ohledem na malý podíl, který obchod se svíčkami tvoří v obratu spolupracujících dovozců, tj. pouze 3,4 %, a pravděpodobnost, že dovozci budou schopni přenést nejméně část nebo celé zvýšení ceny dále na distribuční řetězec, se předběžně usuzuje, že dopad prozatímních opatření na jejich finanční situaci nebude významný.

(183)

Velké maloobchodní skupiny, které během období šetření dovezly velké množství svíček, spolupráci buď nenabídly, nebo odevzdaly odpovědi, které nebyly pro analýzu zájmu Společenství použitelné. Proto nebylo možné přesně posoudit plný vliv navržených antidumpingových opatření na ziskovost těchto skupin na základě ověřených údajů.

(184)

Nicméně i přes nedostatečnou spolupráci těchto zúčastněných stran vyhledala Komise veřejně dostupné informace týkající se maloobchodních cen svíček, zejména čajových svíček, a odhadla, jaký případný vliv by prozatímní antidumpingová opatření mohla mít na maloobchodníky. Na čajové svíčky připadal během období šetření velký podíl vývozu z ČLR i prodeje výrobního odvětví Společenství. Následně bylo porovnáno průměrné clo splatné při dovozu svíček dovážených z ČLR a také případné zvýšení ceny čajových svíček vyráběných výrobním odvětvím Společenství.

(185)

Na základě veřejně dostupných informací bylo zjištěno, že velcí maloobchodníci dosahují v obchodě se svíčkami pohodlného hrubého ziskového rozpětí ve výši několik stovek procent. V praxi to znamená, že za balíček základních svíček prodávaných spotřebitelům za indexovanou maloobchodní cenu ve výši 100 by hrubé ziskové rozpětí maloobchodníků mohlo dosahovat až hodnoty indexu 70. Na základě ověřených údajů by indexovaná cena za stejný balíček dovezený z ČLR činila 30 a uložení prozatímních antidumpingových opatření by mělo za následek indexované clo ve výši 4 při zohlednění příslušného podílu dumpingového dovozu na trhu.

(186)

Pokud by velcí maloobchodníci koupili stejný balíček svíček přímo od výrobního odvětví Společenství, jejich hrubé ziskové rozpětí by zůstalo vysoké, i kdyby došlo ke zvýšení ceny uvažovanému výše ve 178. bodě odůvodnění. Indexovaná nákupní cena balíčku pro maloobchodníky by se pohybovala kolem 35.

(187)

Tato analýza vede k závěru, že dopad prozatímních opatření na maloobchodní společnosti by byl velmi omezený, pokud by vůbec nějaký byl. Existují náznaky, že by tyto společnosti dokonce byly schopny vstřebat většinu navrhovaných opatření, aniž by je přenesly na spotřebitele a aniž by to mělo významný vliv na jejich ziskové rozpětí.

(188)

Za těchto okolností byl učiněn předběžný závěr, že na základě dostupných informací nebudou mít antidumpingová opatření na dovozce žádný významný vliv, pokud vůbec nějaký mít budou.

7.4   Spotřebitelé

(189)

Ačkoli jsou svíčky typický spotřebitelský výrobek, sdružení zastupující zájmy spotřebitelů vůbec nespolupracovala. Případný vliv, který by prozatímní antidumpingová opatření mohla mít na spotřebitele ve Společenství, byl nicméně přezkoumán s přihlédnutím ke shromážděným údajům o velkých maloobchodních skupinách ve Společenství.

(190)

Jak je vysvětleno výše ve 185. a 186. bodě odůvodnění, maloobchodníci a zejména velké maloobchodní skupiny dosahují tak vysokého hrubého ziskového rozpětí, že by měli být schopni vstřebat prozatímní antidumpingová opatření, aniž by zvýšení ceny přenesli na spotřebitele.

(191)

Za těchto okolností byl vyvozen předběžný závěr, že by spotřebitelé neměli pocítit žádný významný dopad.

7.5   Dodavatelé surovin

(192)

Jeden dodavatel parafínového vosku vystoupil a odpověděl na dotazník pro dodavatele surovin používaných při výrobě svíček. Připomíná se, že parafín může představovat až 50 % nákladů na výrobu dotčeného výrobku.

(193)

Jak je uvedeno výše ve 175. bodě odůvodnění, budoucí situace ve výrobním odvětví Společenství pravděpodobně pozitivně ovlivní dodavatele surovin. Vyvozuje se předběžný závěr, že uložení antidumpingových opatření není proti zájmu dodavatelů surovin.

7.6   Narušení hospodářské soutěže a obchodu

(194)

Co se týče trhu Společenství, pokud budou zavedena antidumpingová opatření, dotčení čínští vyvážející výrobci budou vzhledem ke svému silnému postavení na trhu pravděpodobně pokračovat v prodeji svých výrobků, ačkoli za ceny, které nejsou dumpingové. S ohledem na velký počet výrobců ve Společenství a v ČLR je také pravděpodobné, že na trhu Společenství bude i nadále dostatečný počet velkých konkurentů. Je proto pravděpodobné, že dovozci, ať už obchodníci, distributoři nebo maloobchodníci, a tedy i spotřebitelé budou mít nadále možnost si vybrat různé dodavatele svíček.

(195)

Pokud by však nebyla uložena žádná opatření, budoucnost výrobního odvětví Společenství, které má významný podíl na trhu, by byla v krátkodobém nebo střednědobém horizontu ohrožena. Umožnění vstupu dumpingového dovozu z ČLR na trh Společenství bez nápravy narušení obchodu by mohlo vést k zániku mnoha výrobců ve Společenství a následně k menšímu výběru různých výrobců, ke snížení konkurence a ztrátě významného počtu pracovních míst na trhu Společenství.

7.7   Závěr o zájmu Společenství

(196)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se vyvozuje předběžný závěr, že v tomto případě neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zavedení prozatímních antidumpingových opatření.

8.   NÁVRH PROZATÍMNÍCH ANTIDUMPINGOVÝCH OPATŘENÍ

8.1   Úroveň pro odstranění újmy

(197)

S ohledem na závěry vyvozené o dumpingu, újmě, příčinných souvislostech a zájmu Společenství je třeba přijmout prozatímní antidumpingová opatření, aby se zabránilo další újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství dumpingovým dovozem.

(198)

Pro účely stanovení výše cla bylo přihlédnuto ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k výši cla nezbytné pro odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(199)

Na základě údajů z šetření se má za to, že zisk, kterého by mohlo být dosaženo bez dumpingového dovozu by měl vycházet z údajů z let 2004 a 2005, kdy se výrobnímu odvětví Společenství dařilo dosahovat zisku a kdy čínský dovoz nebyl na trhu Společenství v tak velkém množství. Má se tedy za to, že ziskové rozpětí 6,5 % z obratu lze chápat jako přiměřené minimum, kterého by mohlo výrobní odvětví Společenství pravděpodobně dosáhnout, pokud by neexistoval dumping působící újmu. Nutné zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání váženého průměru dovozních cen jednotlivých výrobků vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku a újmu nepůsobící ceny typů výrobků prodávaných během období šetření výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Tato cena nepůsobící újmu byla získána sečtením výrobních nákladů výrobního odvětví Společenství a výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši 6,5 %. Rozdíl zjištěný tímto porovnáním byl poté vyjádřen jako procentuální podíl celkové dovozní hodnoty CIF porovnávaných typů.

8.2   Prozatímní opatření

(200)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení je třeba uložit prozatímní antidumpingová cla z dovozu pocházejícího z ČLR, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(201)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy stav těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(202)

Stanovené dumpingové rozpětí a rozpětí újmy:

Společnost

Dumpingové rozpětí

Rozpětí újmy

Aroma Consumer Products (Hangzhou) Co., Ltd.

54,9 %

68,0 %

Dalian Bright Wax Co., Ltd.

12,7 %

5,2 %

Dalian Talent Gift Co., Ltd.

34,8 %

24,3 %

Gala-Candles (Dalian) Co., Ltd.

18,3 %

13,2 %

Ningbo Kwung's Home Interior & Gift Co., Ltd.

14,0 %

0 %

Ningbo Kwung's Wisdom Art & Design Co., Ltd.

0 %

nepoužije se

Qingdao Kingking Applied Chemistry Co., Ltd.

16,7 %

0 %

Spolupracující společnosti nezařazené do vzorku

26,2 %

26,8 %

Všechny ostatní společnosti

66,1 %

62,8 %

(203)

Vzhledem k tomu, že svíčky se velmi často dovážejí v sadách spolu se stojany, svícny nebo jinými předměty, bylo považováno za vhodné stanovit cla jako pevné částky na základě objemu hořlavého materiálu svíčky, včetně knotu, protože z tohoto důvodu se tato forma opatření zdá pro dotčený výrobek vhodná.

9.   ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ

(204)

Výše uvedená prozatímní zjištění budou sdělena všem zúčastněným stranám, které budou vyzvány, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Jejich připomínky budou analyzovány a v opodstatněných případech vzaty v úvahu před tím, než bude cokoli stanoveno s konečnou platností. Pro účely případných konečných zjištění bude možná nutné prozatímní zjištění přehodnotit,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo z dovozu svíček, svící a obdobných výrobků, kromě náhrobních svíčkových světel a jiných svíčkových světel pro venkovní použití, kódů KN ex 3406 00 11, ex 3406 00 19 a ex 3406 00 90 (kódů TARIC 3406001190, 3406001990 a 3406009090), pocházejících z Čínské lidové republiky.

Pro účely tohoto nařízení se „náhrobními svíčkovými světly a jinými svíčkovými světly pro venkovní použití“ rozumí svíčky, svíce a obdobné výrobky, které mají jednu nebo více z těchto vlastností:

a)

jejich hořlavý materiál obsahuje více než 500 ppm toluenu;

b)

jejich hořlavý materiál obsahuje více než 100 ppm benzenu;

c)

mají knot o průměru nejméně 5 milimetrů;

d)

jsou umístěny jednotlivě v nádobách z umělé hmoty se svislými stěnami o výšce nejméně 5 cm.

2.   Sazba prozatímního antidumpingového cla se stanoví pevnou částkou v EUR za tunu hořlavého materiálu (obvykle, ale nikoli nezbytně ve formě loje, stearinu, parafínového vosku nebo jiných vosků, včetně knotu) obsaženého ve výrobcích vyrobených níže uvedenými společnostmi:

Společnost

Výše cla v EUR

za tunu hořlavého materiálu

Doplňkový kód TARIC

Aroma Consumer Products (Hangzhou) Co., Ltd.

593,17

A910

Dalian Bright Wax Co., Ltd.

81,87

A911

Dalian Talent Gift Co., Ltd.

375,90

A912

Gala-Candles (Dalian) Co., Ltd.

202,60

A913

Ningbo Kwung's Home Interior & Gift Co., Ltd.

0

A914

Ningbo Kwung's Wisdom Art & Design Co., Ltd.

0

A915

Qingdao Kingking Applied Chemistry Co., Ltd.

0

A916

Společnosti uvedené v příloze

396,93

A917

Všechny ostatní společnosti

671,41

A999

3.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu ve Společenství podléhá složení jistoty ve výši prozatímního cla.

4.   V případech, kdy dojde k poškození zboží před propuštěním do volného oběhu, a proto cena, která skutečně byla nebo má být zaplacena, je pro určení celní hodnoty poměrně rozdělena v souladu s článkem 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (3), výše antidumpingového cla vypočítaná na základě výše stanovených částek se sníží o procentní podíl odpovídající poměrnému rozdělení ceny, která skutečně byla nebo má být zaplacena.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

1.   Aniž je dotčen článek 20 nařízení Rady (ES) č. 384/96, mohou zúčastněné strany do jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato, písemně předložit svá stanoviska a požádat Komisi o ústní slyšení.

2.   Podle čl. 21 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 384/96 se mohou dotčené strany vyjádřit k uplatňování tohoto nařízení do jednoho měsíce ode dne jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. listopadu 2008.

Za Komisi

Catherine ASHTON

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 43, 16.2.2008, s. 14.

(3)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.


PŘÍLOHA

Čínští spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku

Doplňkový kód TARIC A917

Název společnosti

Město

Beijing Candleman Candle Co., Ltd.

Beijing

Cixi Shares Arts & Crafts Co., Ltd.

Cixi

Dalian All Bright Arts & Crafts Co., Ltd.

Dalian

Dalian Aroma Article Co., Ltd.

Dalian

Dalian Glory Arts & crafts Co., Ltd.

Dalian

Dandong Kaida Arts & crafts Co., Ltd.

Dandong

Dehua Fudong Porcelain Co., Ltd.

Dehua

Dongguan Xunrong Wax Industry Co., Ltd.

Dongguan

Xin Lian Candle Arts & Crafts Factory

Zhongshan

Fushun Hongxu Wax Co., Ltd.

Fushun

Fushun Pingtian Wax Products Co., Ltd.

Fushun

Future International (Gift) Co., Ltd.

Taizhou

Greenbay Craft (Shanghai) Co., Ltd.

Shanghai

Horsten Xi'an Innovation Co., Ltd.

Xian

M.X. Candles and Gifts (Taicang) Co., Ltd.

Taicang

Ningbo Hengyu Artware Co., Ltd.

Ningbo

Ningbo Junee Gifts Designers & Manufacturers Co., Ltd

Ningbo

Qingdao Allite Radiance Candle Co., Ltd.

Qingdao

Shanghai Changran Industrial & Trade Co., Ltd.

Shanghai

Shanghai Daisy Gifts Manufacture Co., Ltd.

Shanghai

Shanghai EGFA International Trading Co., Ltd.

Shanghai

Shanghai Huge Scents Factory

Shanghai

Shanghai Kongde Arts & Crafts Co., Ltd.

Shanghai

Shenyang Shengwang Candle Co., Ltd.

Shenyang

Shenyang Shenjie Candle Co., Ltd.

Shenyang

Taizhou Dazhan Arts & Crafts Co., Ltd.

Taizhou

Zheijang Hong Mao Household Co., Ltd.

Taizhou

Zheijang Neeo Home Decoration Co., Ltd.

Taizhou

Zheijang Ruyi Industry Co., Ltd.

Taizhou

Zheijang Zhaoyuan Industry Co., Ltd.

Taizhou

Zhejiang Aishen Candle Arts & Crafts Co., Ltd.

Jiaxing

Zhongshan Zhongnam Candle Manufacturer Co., Ltd.

Zhongshan


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU