(ES) č. 812/2008Nařízení Rady (ES) č. 812/2008 ze dne 11. srpna 2008 , kterým se mění nařízení (ES) č. 954/2006, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli, pocházejících mimo jiné z Ruska

(1)

Na základě šetření (dále jen „původní šetření“) uložila nařízením (ES) č. 954/2006 konečné antidumpingové clo z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli, pocházejících mimo jiné z Ruska.

(2)

Po vstupu nařízení (ES) č. 954/2006 v platnost a poté, co informovala poradní výbor, Komise se zvláštní pozorností sledovala vývoj dovozu bezešvých trubek a dutých profilů ze všech zemí, kterých se opatření týkala. Toto sledování ukázalo, že vývoz ruské skupiny vyvážejících výrobců OAO TMK (OAO Volzhsky Pipe Plant, OAO Taganrog Metallurgical Works, OAO SinarSKY Pipe Plant OAO Seversky Tube Works a společnosti ve spojení s nimi) (dále jen „TMK“, „společnost“ nebo „skupina“) do Společenství během prvních šesti měsíců po uložení opatření výrazně poklesl. Rovněž z něj vyplynulo, že pokud jde o TMK, měla by být přezkoumána výše cla. Informace týkající se nákladů a cen, které TMK poskytla v monitorovacím dotazníku, skutečně ukazovaly na nižší dumpingové rozpětí skupiny, než je současných 35,8 %.

(3)

Z podnětu Komise byl zahájen částečný prozatímní přezkum výše uvedeného nařízení u TKM, a to na základě důkazů, jež Komise od tohoto vývozce obdržela. Společnost uvedla, že se okolnosti, jež vedly k přijetí platného opatření, změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy. Je třeba připomenout, že TMK v původním šetření plně nespolupracovala, a dumpingové rozpětí bylo proto vypočítáno na základě dostupných údajů, tj. na základě běžné hodnoty jiné skupiny výrobců v Rusku, která při šetření spolupracovala, a údajů Eurostatu. TMK tvrdí, že důvodem její nedostatečné spolupráce během původního šetření byly především významné interní změny v rámci skupiny, které začaly probíhat již během období původního šetření. Kvůli těmto výjimečným okolnostem, které měly vliv na podnikové řízení ve skupině a rovněž na její účetní a auditorské postupy, nemohla TMK poskytnout přiměřené důkazy o svých cenách a nákladech během původního šetření. Podle společnosti vedly změny, kterými její organizace od původního šetření prošla, k jednodušší podnikové struktuře, zlepšenému podnikovému řízení a přechodu na účetnictví podle IFRS, což jí umožní spolupracovat. Společnost také poskytla přímé důkazy k prokázání toho, že srovnání běžné hodnoty založené na jejích vlastních domácích cenách nebo nákladech a cen vývozu do Společenství by vedlo k podstatnému snížení dumpingu pod úroveň současného opatření. Proto se domnívá, že pokračující uplatňování opatření na stávající úrovni, založené na dříve stanovené úrovni dumpingu, již není pro vyrovnání účinků dumpingu zapotřebí.

(4)

Po konzultaci s poradním výborem Komise uznala, že existují dostatečné důkazy pro zahájení částečného prozatímního přezkumu, a rozhodla se z vlastního podnětu zahájit v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení částečný prozatímní přezkum omezený rozsahem na úroveň dumpingu, pokud jde o vyvážející výrobce/členy skupiny TMK. Oznámení o zahájení přezkumu Komise zveřejnila dne 22. června 2007 v Úředním věstníku Evropské unie  (3) a zahájila šetření.

(5)

Komise oficiálně informovala o zahájení prozatímního přezkumu TMK a společnosti ve spojení a rovněž zástupce vyvážející země. Zúčastněné strany dostaly příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení.

(6)

Komise rovněž zaslala TMK a společnostem ve spojení dotazníky a obdržela odpovědi ve lhůtách stanovených k tomuto účelu. Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala pro stanovení dumpingu za nezbytné a provedla kontrolní návštěvy v provozovnách těchto společností:

(7)

Šetření dumpingu se týkalo období od 1. dubna 2006 do 31. března 2007 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

(8)

Předmětem současného přezkumu je stejný výrobek jako v původním šetření, tj. určité bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli, kruhového průřezu, s vnějším průměrem nejvýše 406,4 mm, s hodnotou uhlíkového ekvivalentu (CEV) nejvýše 0,86 podle vzorce a chemického rozboru Světového svářečského institutu (IIW) (4), pocházející z Ruska (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex 7304 11 00, ex 7304 19 10, ex 7304 19 30, ex 7304 22 00, ex 7304 23 00, ex 7304 24 00, ex 7304 29 10, ex 7304 29 30, ex 7304 31 80, ex 7304 39 58, ex 7304 39 92, ex 7304 39 93, ex 7304 51 89, ex 7304 59 92 a ex 7304 59 93 (5).

(9)

Dotčený výrobek vyráběný a prodávaný na ruském domácím trhu a výrobek vyvážený do Společenství mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a stejné použití, a proto se ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považují za obdobné.

(10)

Prodej na domácím trhu se uskutečňuje přes společnost ve spojení, ZAO TMK Trade House, která dotčený výrobek následně dále prodává nezávislým odběratelům v Rusku.

(11)

Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo nejdříve přezkoumáno, zda byl prodej obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu uskutečněný čtyřmi spolupracujícími vyvážejícími výrobci skupiny reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje činil alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozního prodeje do Společenství. Bylo zjištěno, že celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku byl reprezentativní. Útvary Komise následně identifikovaly ty typy obdobného výrobku prodávané na domácím trhu, které byly totožné nebo přímo srovnatelné s typy vyváženými do Společenství.

(12)

Pro každý typ, který prodávají vyvážející výrobci na svém domácím trhu a u kterého bylo zjištěno, že je přímo srovnatelný s typem dotčeného výrobku, jenž se vyváží do Společenství, se stanovilo, zda je pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení domácí prodej dostatečně reprezentativní. Domácí prodej konkrétního typu byl považován za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem domácího prodeje tohoto typu během období šetření představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu dotčeného výrobku vyváženého do Společenství.

(13)

Následně bylo přezkoumáno, zda domácí prodej každého typu dotčeného výrobku v reprezentativním množství lze považovat za prodej v rámci běžného obchodního styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení, a to na základě stanovení podílu ziskového prodeje dotčeného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu.

(14)

V případě, kdy objem prodeje příslušného typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje daného typu a zároveň vážená průměrná cena daného typu byla rovna výrobním nákladům nebo vyšší, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen všech prodejů na domácím trhu uskutečněných v průběhu období šetření, bez ohledu na to, zda byly tyto prodeje ziskové, či nikoliv. V případě, kdy objem ziskového prodeje typu výrobku představoval 80 % celkového objemu prodeje daného typu nebo méně nebo vážená průměrná cena daného typu výrobku nedosahovala výrobních nákladů, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr pouze ziskového prodeje daného typu, pokud tento prodej představoval alespoň 10 % celkového objemu prodeje daného typu. V případech, kdy objem rentabilních prodejů některého typu výrobku představoval méně než 10 % celkového objemu prodeje, mělo se za to, že prodané množství tohoto konkrétního typu nebylo dostatečné k tomu, aby domácí cena byla vhodným základem pro stanovení běžné hodnoty.

(15)

V případech, kdy nebylo možné použít pro stanovení běžné hodnoty u konkrétního typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem ceny na domácím trhu, bylo nutné použít jinou metodu. V tomto případě použila Komise metodu početně zjištěné běžné hodnoty. V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota početně zjištěna jako součet výrobních nákladů vyvážejícího výrobce vztahujících se k vyváženým typům, podle potřeby upravených, přiměřeného procentního podílu prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřeného ziskového rozpětí. Podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení se procentní podíl pro prodejní, správní a režijní náklady a ziskové rozpětí stanovil na základě průměrných prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí zaznamenaných při prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(16)

Pokud jde o výrobní náklady, a zejména o náklady na energii, bylo přezkoumáno, zda ceny plynu placené vyvážejícími výrobci přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a distribucí plynu.

(17)

Bylo zjištěno, že domácí cena plynu placená vyvážejícími výrobci tvořila zhruba čtvrtinu vývozní ceny zemního plynu z Ruska. V tomto ohledu nasvědčují všechny dostupné údaje tomu, že domácí ceny plynu v Rusku jsou regulované a jsou výrazně nižší než tržní ceny zemního plynu na neregulovaných trzích. Vzhledem k tomu, že náklady na plyn nebyly podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení v záznamech vyvážejících výrobců přiměřeně podchyceny, musely být odpovídajícím způsobem upraveny. Jelikož nebyly k dispozici žádné dostatečně reprezentativní nezkreslené ceny plynu týkající se ruského domácího trhu, bylo uznáno za vhodné, aby se při úpravě vycházelo v souladu s čl. 2 odst. 5 z informací z jiných reprezentativních trhů. Upravená cena byla založena na průměrné ceně ruského plynu při prodeji na vývoz na německo-české hranici (Waidhaus), upravené s přihlédnutím k místním distribučním nákladům. Waidhaus, hlavní centrum prodeje ruského plynu do EU, která je největším trhem pro ruský plyn a zároveň má ceny přiměřeně odrážející náklady, lze považovat za reprezentativní trh ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(18)

V případě typů výrobku, u nichž se početně zjišťovala běžná hodnota, jak je popsáno výše, se pro tyto účely vycházelo z výrobních nákladů vyvážených typů po úpravě s přihlédnutím k nákladům na plyn.

(19)

Veškerý vývoz TMK se uskutečňuje prostřednictvím společností ve spojení, které mají sídlo buď ve Společenství nebo ve Švýcarsku. Vývozní cena tedy byla stanovena na základě čl. 2 odst. 9 základního nařízení, tj. za použití cen při dalším prodeji, které byly skutečně uhrazeny nebo jsou splatné společnosti ve spojení prvním nezávislým kupcem ve Společenství během období přezkumného šetření, upravených s přihlédnutím ke všem nákladům vzniklým mezi dovozem a dalším prodejem a k zisku.

(20)

Pokud jde o ceny účtované odběratelům ve Společenství společností ve spojení se sídlem ve Švýcarsku, TMK Global AG, skupina TMK uvedla, že by bylo neoprávněné odečíst od vývozní ceny zisk, prodejní, správní a režijní náklady a provize nebo poplatky agentuře, neboť společnost TMK Global funguje jako plně integrované vývozní oddělení mimo Společenství. Podle TMK by takové odečtení bylo oprávněné pouze v případě společností se sídlem ve Společenství, které jsou součástí dovozní sítě skupiny, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(21)

Výše uvedené tvrzení bylo přijato, jelikož bylo zjištěno, že společnost TMK Global plní po organizačních změnách uvnitř skupiny úlohu vývozního oddělení odpovědného za vývoz mimo Společenství a rovněž za prodej na vývoz do Společenství, třebaže jejich objem před obdobím přezkumného šetření a během něj klesl na nízkou úroveň. TMK Global funguje jako centrum prodeje, které usnadňuje procesy nákupu a dokumentace pro prodejní místa nacházející se přímo na nejdůležitějších trzích, tj. TMK North America a TMK Middle-East. Pokud jde o vývoz na klíčové trhy a rovněž do Společenství plní kromě toho i jiné funkce vývozního oddělení, jako provozní účetnictví a prosazování standardů v oblasti sledování zboží. V minulosti plnily tyto funkce místní vývozní oddělení jednotlivých závodů, avšak nyní je z důvodu centralizace a v zájmu zajištění konzistentnosti provádí TMK Global.

(22)

Srovnání vážené běžné hodnoty a vážené vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu na stejné obchodní úrovni. Pro účely spravedlivého srovnání byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení zohledněny rozdíly u činitelů, které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Na základě toho byly v oprávněných a doložených případech zohledněny rozdíly ve fyzických vlastnostech, přepravních nákladech, v nákladech na pojištění a manipulaci, v úvěrových nákladech a dovozních clech.

(23)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání váženého průměru běžné hodnoty podle typu výrobku a váženého průměru vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku. Toto srovnání ukázalo existenci dumpingu.

(24)

Bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí skupiny TMK, vyjádřené jako procentní podíl čisté ceny s dodáním na hranici Společenství před proclením, činí 27,2 %.

(25)

Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení se také posuzovalo, zda změněné okolnosti lze přiměřeně označit jako okolnosti trvalé povahy.

(26)

V tomto ohledu je třeba připomenout, že TMK během původního šetření řádně nespolupracovala. Proto bylo její dumpingové rozpětí, které je základem nyní uplatňovaného cla ve výši 35,8 %, určeno na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Pokud jde o dostupné údaje, použila Komise běžnou hodnotu stanovenou pro jinou, spolupracující, ruskou skupinu výrobců a údaje Eurostatu.

(27)

Nedostatečná spolupráce, která vedla k použití údajů dostupných, byla zapříčiněna hlavně významnými interními změnami v rámci skupiny, které začaly probíhat již během období původního šetření. Kvůli těmto výjimečným okolnostem, které měly vliv na podnikové řízení ve skupině a rovněž na její účetní a auditorské postupy, nemohla TMK poskytnout přiměřené důkazy o svých cenách a nákladech během původního šetření.

(28)

Při současném šetření TMK plně spolupracovala. Na rozdíl od původního šetření, kdy skupina procházela změnami, bylo možné údaje poskytnuté v odpovědích na dotazník v rámci současného šetření uspokojivým způsobem ověřit. Jelikož tedy skupina poskytla spolehlivé údaje ohledně běžné hodnoty a vývozní ceny, mohlo být dumpingové rozpětí vypočteno na základě jejích vlastních údajů.

(29)

Důkazy nabyté během šetření ukázaly, že změny podnikové struktury TMK a jejích auditorských postupů, jež vedly ke spolupráci skupiny při současném šetření, je třeba považovat za trvalé, jelikož se vztahují k dlouhodobé struktuře skupiny.

(30)

Proto se má za to, že okolnosti, kvůli nimž byl tento přezkum zahájen, se pravděpodobně v dohledné době nezmění způsobem, který by měl vliv na zjištění současného přezkumu. Změny se proto považují za trvalé.

(31)

S ohledem na výsledky šetření se považuje za vhodné změnit antidumpingové clo platné pro dovoz dotčeného výrobku skupiny TMK na 27,2 %. Změněné antidumpingové clo by mělo být uloženo na úrovni zjištěného dumpingového rozpětí, jelikož je nižší než rozpětí újmy stanovené v původním šetření.

(32)

Zúčastněné strany byly informovány o hlavních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí doporučit změnu nařízení (EC) č. 954/2006, a bylo jim umožněno vyjádřit připomínky.

(33)

Po zveřejnění hlavních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit změnu konečného antidumpingového cla platného pro dovoz dotčeného výrobku od skupiny TMK, nabídla skupina cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Závazek nabídnutý skupinou TMK nezměnil původní závěr Komise, že dotčený výrobek není vhodný pro závazek, jak je stanoveno v 248. až 250. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 954/2006. Komise se domnívá, že současný závazek nabídnutý skupinou TMK neřeší technické problémy související s dotčeným výrobkem, jak jsou uvedeny v 248. bodě odůvodnění výše zmíněného nařízení, tak, aby byl nabízený cenový závazek možný,