(ES) č. 805/2008Nařízení Rady (ES) č. 805/2008 ze dne 7. srpna 2008 , kterým se zrušuje antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 437/2004 z dovozu velkých duhových pstruhů pocházejících z Norska

(1)

Rada na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) uložila nařízením (ES) č. 437/2004 (2) konečné antidumpingové clo z dovozu velkých duhových pstruhů (dále jen „pstruzi“ nebo „dotčený výrobek“, jak je definován v 19. bodě odůvodnění) pocházejících z Norska. Konečné clo bylo uloženo v podobě celostátního valorického cla ve výši 19,9 % (dále jen „stávající opatření“).

(2)

Dne 12. března 2007 Komise obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum, kterou podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení podalo několik producentů a vývozců pstruhů, jmenovitě Sjøtroll Havbruk AS, Lerøy Fossen AS, Firda Sjøfarmer AS, Coast Seafood AS, Hallvard Lerøy AS a Sirena Norway AS (dále jen „žadatelé“).

(3)

Žadatelé poskytli zřejmé důkazy o tom, že se skutečnosti, na jejichž základě byla opatření zavedena, změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy. Žadatelé uvedli a předložili zřejmé důkazy o tom, že jejich ceny při vývozu do Společenství významně vzrostly, a to podstatně více než ceny na domácím trhu a výrobní náklady v Norsku. Žadatelé dále uvedli, že to povede ke snížení dumpingu na úroveň, která je podstatně nižší než úroveň stávajících opatření, a že proto pokračující uplatňování opatření na stávající úrovni není k vyrovnání dumpingu nadále nutné. Tyto důkazy byly považovány za dostatečné odůvodnění pro zahájení řízení.

(4)

Po konzultaci s poradním výborem Komise proto dne 15. května 2007 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (3) zahájila částečný prozatímní přezkum platných antidumpingových opatření z dovozu pstruhů pocházejících z Norska v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení (dále jen „oznámení o zahájení“).

(5)

Tento přezkum byl omezen na aspekty dumpingu s cílem posoudit potřebu zachování, zrušení nebo změny stávajících opatření.

(6)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla všechny známé vývozce/výrobce v Norsku, obchodníky, dovozce a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a zástupce Norského království. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně vyjádřit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(7)

V odst. 5 písm. a) oznámení o zahájení se uvádělo, že Komise může rozhodnout, že v souladu s článkem 17 základního nařízení použije výběr vzorku. V reakci na žádost podle odst. 5 písm. a) bodu i) oznámení o zahájení poskytlo ve stanovené lhůtě požadované informace 298 společností, které představovaly více než 70 % výrobních licencí využívaných během období šetření. Z těchto společností bylo 123 společností vývozci pstruhů a/nebo jejich producenty. Vývoz se uskutečňoval přímo nebo nepřímo prostřednictvím obchodníků ve spojení a nezávislých obchodníků.

(8)

S ohledem na vysoký počet zúčastněných společností bylo rozhodnuto o použití ustanovení o výběru vzorku a za tímto účelem byl vybrán vzorek vyrábějících společností s největšími objemy vývozu do Společenství (vyvážející výrobci), a to na základě konzultací se zástupci norského výrobního odvětví.

(9)

V souladu s článkem 17 základního nařízení zahrnoval vybraný vzorek největší možný reprezentativní objem vývozů, který mohl být v rámci stanovené lhůty v přiměřené míře přezkoumán.

(10)

Společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku, požádaly o stanovení individuálního dumpingového rozpětí. Avšak vzhledem k vysokému počtu žádostí a vysokému počtu společností zařazených do vzorku se usuzovalo, že by individuální zjišťování znamenalo příliš velké zatížení ve smyslu čl. 17 odst. 3 základního nařízení a bránilo by včasnému ukončení šetření. Žádosti o stanovení individuálního dumpingového rozpětí byly proto odmítnuty.

(11)

Jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku prohlásil, že nebyl schopen vyplnit odpovědi na antidumpingový dotazník. Tento vyvážející výrobce byl proto ze vzorku vyloučen a zjištění týkající se tohoto výrobce vycházela z dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(12)

Šetřením bylo rovněž zjištěno, že další dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku nevyváželi v průběhu období přezkumného šetření do Společenství dotčený výrobek, který vyprodukovali oni sami nebo společnosti, které jsou s nimi ve spojení. Jelikož z tohoto důvodu nebyla k dispozici žádná vývozní cena, nebylo možno pro tyto vyvážející výrobce stanovit dumpingové rozpětí.

(13)

Tři vyvážející výrobci zařazení do konečného vzorku představovali v průběhu období přezkumného šetření přibližně 33 % norského vývozu pstruhů do Společenství a 31 % objemu produkce v Norsku, což bylo stále ještě považováno za reprezentativní.

(14)

Co se týká dovozců, aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, byli v odst. 5 písm. a) bodu ii) oznámení o zahájení dovozci ve Společenství požádáni, aby poskytli informace uvedené v tomto odstavci. Na formulář k výběru vzorku odpověděli pouze tři dovozci ve Společenství. Vzhledem k tomuto nízkému počtu spolupracujících dovozců nebyl v tomto případě výběr vzorku nutný.

(15)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro stanovení dumpingu. Za tímto účelem Komise vyzvala všechny strany, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a všechny ostatní strany, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení, aby v tomto řízení spolupracovaly a aby vyplnily příslušné dotazníky.

(16)

Komise provedla inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(17)

Všechny zainteresované strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(18)

Šetření dumpingu se týkalo období od 1. dubna 2006 do 31. března 2007 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(19)

Výrobek, jehož se přezkum týká, je stejný jako v původním šetření, tj. velcí duhoví pstruzi (Oncorhynchus mykiss), čerství, chlazení nebo zmrazení, ve formě celých ryb (s hlavami a žábrami, vykuchaní, o hmotnosti jednoho kusu převyšující 1,2 kg, nebo bez hlav, bez žaber a vykuchaní, o hmotnosti jednoho kusu převyšující 1 kg) nebo ve formě filé (o hmotnosti jednoho kusu převyšující 0,4 kg), pocházející z Norska (dále jen „dotčený výrobek“).

(20)

Výrobek je v současné době zařazen pod kódy KN 0302 11 20, 0303 21 20, 0304 19 15 a 0304 29 15 s ohledem na různou obchodní úpravu výrobku (čerstvé nebo chlazené ryby, čerstvé nebo chlazené filé, zmrazené ryby a zmrazené filé).

(21)

Jak bylo zjištěno v původním šetření a potvrzeno v tomto šetření, dotčený výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Norsku mají stejné základní fyzické vlastnosti a stejné užití. Proto se považovaly za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. Jelikož tento přezkum byl omezen na dumping, nebyly vyvozeny žádné závěry ohledně výrobku vyráběného a prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství.

(22)

Norští producenti pstruhů uskutečňovali prodej dotčeného výrobku do Společenství buď přímo, nebo prostřednictvím obchodníků ve spojení a obchodníků, kteří nejsou ve spojení. K výpočtu vývozní ceny byly použity pouze identifikovatelné prodeje určené pro trh Společenství, které se uskutečnily přímo, či prostřednictvím společností ve spojení s vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku se sídlem v Norsku.

(23)

Za účelem stanovení běžné hodnoty Komise nejprve pro každého vyvážejícího výrobce zařazeného ve vzorku určila, zda byl jeho celkový domácí prodej dotčeného výrobku reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým prodejem na vývoz do Společenství. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení se domácí prodeje považovaly za reprezentativní, pokud celkový objem domácího prodeje každého vyvážejícího výrobce představoval alespoň 5 % z jeho celkového objemu vývozu do Společenství.

(24)

V zájmu určení, zda byly domácí prodeje reprezentativní, se nebraly v úvahu prodeje obchodníkům se sídlem v Norsku, kteří nejsou ve spojení, v průběhu období přezkumného šetření, jelikož konečné místo určení těchto prodejů nebylo možno s jistotou určit. Ze šetření skutečně vyplynulo, že tyto prodeje byly převážně určeny pro vývoz na trhy třetích zemí, a proto nebyly prodány pro domácí spotřebu.

(25)

Komise posléze určila ty druhy výrobku prodávané na domácím trhu společnostmi s celkově reprezentativním domácím prodejem, které byly totožné či přímo srovnatelné s druhy prodávanými na vývoz do Společenství.

(26)

Domácí prodej konkrétního druhu výrobku se považoval za dostatečně reprezentativní, pokud objem prodeje daného druhu výrobku na domácím trhu během období přezkumného šetření představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku na vývoz do Společenství.

(27)

Zkoumalo se rovněž, zda lze domácí prodej každého druhu dotčeného výrobku prodávaného na domácím trhu v reprezentativním množství považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení, a sice tak, že se stanovil podíl ziskového prodeje daného druhu výrobku nezávislým odběratelům. Toto ověření proběhlo na základě stanovení podílu ziskového tuzemského prodeje každého vyváženého druhu výrobku nezávislým zákazníkům na tuzemském trhu během období přezkumného šetření takto:

(28)

Pokud objem prodeje daného druhu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou nebo přesahující vypočtené výrobní náklady představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto druhu a pokud vážená průměrná cena tohoto druhu byla rovna nebo přesahovala výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečných cenách na domácím trhu. Tato cena byla vypočtena jako vážený průměr cen všech prodejů tohoto druhu na domácím trhu v průběhu období přezkumného šetření, bez ohledu na to, zda byl prodej ziskový či nikoli.

(29)

Jestliže objem ziskového prodeje daného druhu výrobku představoval 80 % či méně celkového objemu prodeje tohoto druhu nebo pokud byla vážená průměrná cena tohoto druhu nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr pouze ziskových prodejů tohoto druhu, za předpokladu, že tyto prodeje představovaly 10 % či více celkového objemu prodeje tohoto druhu.

(30)

Pokud objem ziskových prodejů jakéhokoli druhu výrobku představoval méně než 10 % celkového objemu prodeje tohoto druhu, mělo se za to, že cena tohoto konkrétního druhu na domácím trhu nepředstavuje vhodný základ pro stanovení běžné hodnoty.

(31)

Jestliže nebylo možné ke stanovení běžné hodnoty použít ceny konkrétního druhu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, bylo nutno použít jinou metodu.

(32)

V tomto ohledu bylo nejprve přezkoumáno, zda by normální hodnota mohla být stanovena na základě domácích cen ostatních výrobců v Norsku v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení. Jelikož v tomto případě byla podniková struktura skupin zařazených do vzorku velmi složitá a vzájemně se značně lišila, což mělo s velkou pravděpodobností dopad na ceny vyvážejících výrobců při prodeji na domácím trhu, usuzovalo se, že v tomto případě není vhodné použít prodejní ceny jiných výrobců, jelikož to by neposkytlo spolehlivější výsledky než použití vlastních údajů každého vyvážejícího výrobce. Běžná hodnota byla proto početně stanovena v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení takto:

(33)

Běžná hodnota byla početně stanovena tak, že se k nákladům vyvážejícího výrobce na výrobu vyvážených druhů, v případě potřeby upraveným, připočetla přiměřená částka za prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí.

(34)

Ve všech případech byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny metodami uvedenými v čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Za tímto účelem Komise ověřila, zda vzniklé prodejní, správní a režijní náklady a dosažený zisk každého dotčeného vyvážejícího výrobce na domácím trhu představují spolehlivé údaje.

(35)

Jeden ze tří dotčených vyvážejících výrobců, pro něž musela být běžná hodnota početně stanovena výše uvedeným způsobem, neměl reprezentativní domácí prodej. Nebylo proto možno použít metodu popsanou v návětí čl. 2 odst. 6.

(36)

Jelikož ostatní vyvážející výrobci měli reprezentativní domácí prodej uskutečněný v běžném obchodním styku, byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk pro tohoto vyvážejícího výrobce stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení, tj. na základě váženého průměru skutečných částek, které byly zjištěny pro jiné prošetřované vývozce nebo výrobce při výrobě a prodeji obdobného výrobku na domácím trhu země původu.

(37)

Ve všech případech, kdy se dotčený výrobek vyvážel nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tedy na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(38)

Pokud se prodej na vývoz uskutečňoval prostřednictvím dovozců ve spojení, byla vývozní cena spočtena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny, za niž byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány nezávislému kupci, náležitě upravené s přihlédnutím ke všem nákladům vzniklým v období mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i k přiměřenému rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. V tomto ohledu byly použity skutečné prodejní, správní a režijní náklady dovozců ve spojení v průběhu období přezkumného šetření. Co se týká zisku, bylo na základě dostupných informací a vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné spolehlivější údaje, stanoveno, že pro dovozce v tomto obchodním odvětví činí přiměřený zisk 2 %.

(39)

Jak bylo uvedeno ve 24. bodě odůvodnění, v případech, kdy se prodej uskutečnil prostřednictvím obchodníků, kteří nejsou ve spojení, nebylo možno s jistotou určit konečné místo určení vyváženého výrobku. Nebylo proto možno zjistit, zda se určitý prodej uskutečnil odběrateli ve Společenství, či jiné třetí zemi, a bylo proto rozhodnuto, že prodeje obchodníkům, kteří nejsou ve spojení, nebudou brány v úvahu.

(40)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(41)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Náležité úpravy byly provedeny ve všech případech, kdy bylo zjištěno, že jsou vhodné, přiměřené a podložené ověřenými důkazy. Na tomto základě byly provedeny úpravy s ohledem na rozdíly ve slevách z cen, provizích, nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladech, nákladech na balení, bankovní poplatky, úvěry a dovozní cla.

(42)

U vyvážejících výrobců, kteří byli zařazeni do vzorku, bylo vypočteno individuální dumpingové rozpětí. U těchto společností byla vážená průměrná běžná hodnota každého druhu dotčeného výrobku vyváženého do Společenství srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího druhu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(43)

Na základě výše uvedených skutečností byla dumpingová rozpětí u společností zařazených do vzorku vyjádřená jako procentní podíl čisté ceny CIF na hranice Společenství před proclením stanovena takto:

(44)

Vzhledem k tomu, že dumpingová rozpětí stanovená pro všechny společnosti zařazené do vzorku byla minimální a úroveň spolupráce při tomto šetření byla velmi vysoká, usuzovalo se, že celostátní dumpingové rozpětí je rovněž minimální.

(45)

Dále bylo v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení ověřováno, zda byly okolnosti v průběhu období přezkumného šetření, tj. výše uvedená dumpingová rozpětí, trvalé povahy. V této souvislosti byly zkoumány zejména tyto aspekty i) pravděpodobný vývoj běžné hodnoty, ii) vývoj objemu výroby v Norsku a iii) vývoj spotřeby pstruhů na trhu Společenství, iv) vývoj cen a objemu vývozu na trhy třetích zemí a v) vývoj cen a objemu vývozu do Společenství.

(46)

S cílem stanovit pravděpodobný vývoj běžné hodnoty a vzhledem ke skutečnosti, že běžné hodnoty stanovené během období přezkumného šetření musely být vypočteny na základě výrobních nákladů vyvážejícího výrobce s největším objemem vývozu do ES v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení, se považovalo za vhodné přezkoumat pravděpodobný vývoj výrobních nákladů v Norsku jakožto náhrady za domácí ceny.

(47)

V této souvislosti byla ověřena řada činitelů, které mají vliv na výši jednotkových nákladů, například náklady na krmivo, náklady na strdlici a dopad procesu konsolidace norského odvětví produkce pstruhů. Šetření za prvé odhalilo, že se dvě hlavní položky nákladů, náklady na krmivo a náklady na strdlici, které představují více než 60 % celkových nákladů, od původního šetření snížily a od období přezkumného šetření se ustálily. Nebyly zjištěny žádné náznaky, že by tyto náklady v dohledné době významně kolísaly. To potvrdily ceníky krmiv pro první čtvrtletí roku 2008 ověřené v průběhu šetření. Za druhé, proces konsolidace odvětví vedl rovněž ke snížení nákladů díky úsporám z rozsahu. Celkové výrobní náklady se tak mezi obdobím původního šetření a obdobím přezkumného šetření snížily přibližně o 12 %. Očekává se, že se celkové náklady nyní ustálí na úrovních zjištěných v průběhu období přezkumného šetření.

(48)

Jelikož běžné hodnoty stanovené v průběhu období přezkumného šetření nebyly vždy stanoveny početně, bylo ověřeno, zda je pravděpodobné, že prodejní ceny na domácím trhu zůstanou na stejné úrovni jako v období přezkumného šetření. Nebyly k dispozici žádné informace, co se týká cen na domácím trhu v Norsku po období přezkumného šetření. Ačkoliv na základě veřejně dostupných statistických údajů ukazujících vývoj cen v minulých letech bylo zaznamenáno, že ceny na domácím trhu v Norsku a ceny vývozu do Společenství byly na podobných úrovních a obecně měly stejný vývoj, nebylo možno na tomto základě vyvodit žádný smysluplný závěr. Proto bylo obtížné předpovědět, jak se budou ceny na domácím trhu v budoucnu skutečně vyvíjet, bylo však možno odvodit, že se budou vyvíjet obdobně jako ceny vývozu do Společenství.

(49)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se usuzuje, že se běžná hodnota založená na výrobních nákladech v dohledné době pravděpodobně významně nezvýší. Na druhou stranu analýza běžné hodnoty vycházející z domácích cen neposkytla jednoznačnou představu o budoucím vývoji. Proto ačkoli nebylo možno vyvodit celkový konečný závěr, existují náznaky, že se v dohledné době běžná hodnota pravděpodobně významně nezvýší.

(50)

Po poskytnutí uvedených informací výrobní odvětví Společenství uvedlo, že závěry vyvozené ohledně nákladů na krmivo a strdlici jsou chybné. Výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že mezi rokem 2001 a 2008 vzrostla cena krmiva ve Finsku o 36 % a že vývoj norských cen krmiva by měl stejnou tendenci. Výrobní odvětví Společenství rovněž tvrdilo, že v průběhu období přezkumného šetření a po jeho skončení cena složek krmiva prudce vzrostla, což ukazuje na zvýšení nákladů na produkci pstruhů v Norsku.

(51)

Jelikož tvrzení o ceně krmiv ve Finsku nebyla doložena žádnými veřejně dostupnými informacemi nebo informacemi, které by bylo možné ověřit, bylo nutno je odmítnout. Co se týká ceny složek krmiva, nezpochybňuje se, že mohly vzrůst. Avšak vzhledem k tomu, že jednotlivé složky krmiva lze vzájemně nahrazovat, (obvykle lze některé dražší složky nahradit levnějšími složkami), se očekává, že i kdyby se náklady na určité složky krmiva zvýšily, nebude to mít přímý lineární dopad na celkové náklady na krmivo (a následně na celkové výrobní náklady), tj. pokud by došlo k růstu celkových nákladů na krmivo, tempo tohoto růstu bude značně nižší.

(52)

Výrobní odvětví Společenství rovněž uvedlo, že z norských statistických údajů vyplývá, že jednotkové náklady na strdlici vzrostly v období od roku 2003 do roku 2006 o 15,7 %. Ze stejných statistických údajů však vyplynulo, že v delším časovém horizontu náklady na strdlici v posledních deseti letech kolísaly a že se celkově významně nezvýšily. Je nutno rovněž podotknout, že průměrné náklady na strdlici předložené výrobním odvětvím Společenství neodkazují na průměrnou hmotnost strdlice, což je však nezbytné, aby bylo možno tyto náklady smysluplně vyhodnotit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se k argumentům výrobního odvětví Společenství ohledně nákladů na krmivo a strdlici nepřihlédlo, a potvrzují se proto závěry uvedené ve 49. bodě odůvodnění.

(53)

V rozporu s tvrzeními, která uvedly norské zúčastněné strany, bylo šetřením zjištěno, že se v dohledné době objem výroby dotčeného výrobku v Norsku pravděpodobně dále zvýší. Ačkoliv se zdá, že se dva velcí norští výrobci dotčeného výrobku skutečně rozhodli ukončit výrobu dotčeného výrobku, bylo při šetření rovněž zjištěno, že ostatní producenti pstruhů i lososů hodlají ukončit produkci lososa a zaměřit se na produkci pstruhů.

(54)

Výrobní licence, které udělují norské orgány, se vztahují jak na výrobek, jehož se týká tento přezkum (velcí duhoví pstruzi), tak na lososa a omezují objem výroby těchto dvou výrobků. Ačkoliv se neočekává, že do roku 2009 budou vydány nové licence, jednotliví producenti se mohou rozhodnout, že v rámci téže licence přejdou z produkce lososa na produkci pstruhů (a naopak). Avšak vzhledem k poměru objemu produkce lososa a pstruha (v rámci jedné licence se průměrně přibližně 90 % využívá k produkci lososa, zatímco pouze 10 % k produkci pstruhů) by dopad přechodu z lososa na pstruhy byl mnohem závažnější než v opačném případě.

(55)

Norské zúčastněné strany uvedly, že velcí producenti pstruhů v rostoucí míře přecházejí na produkci lososa kvůli biologickým rozdílům mezi pstruhy a lososy (např. četnost výlovu, kratší doba pro vypouštění strdlice u pstruhů), což znamená, že produkce lososa je efektivnější, a tudíž výnosnější. Kromě toho, že toto tvrzení nebylo doloženo žádnými důkazy, nezohledňovalo fakt, že pstruzi byli v Norsku úspěšně produkováni po mnoho let, ačkoliv tyto biologické rozdíly mezi lososy a pstruhy existovaly vždy. Nebylo vysvětleno, které okolnosti se přesně změnily, kvůli nimž by pravděpodobnost, že dojde ke změně strategie, pokud jde o produkci, byla větší než v minulosti. Uvedené tvrzení byla rovněž v rozporu s očekáváními norských producentů pstruhů, že se spotřeba celosvětově zvýší (viz 63. bod odůvodnění). Toto tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(56)

Z veřejně dostupných statistik mimoto vyplývá, že se množství strdlice pro produkci dotčeného výrobku vypuštěné v roce 2008 značně zvýšilo, v porovnání s rokem 2007 nejméně o 20 %. Rostoucí tendenci produkce dokládají rovněž další statistiky (SSB – norský statistický úřad), které v období 2003–2006 ukazují významný nárůst produkce (+42 %) a prodeje (+53 %) mladých jedinců velkých duhových pstruhů.

(57)

Důkazy předložené norskými zúčastněnými stranami na podporu jejich tvrzení, tj. že se snižuje množství biomasy a produkce jiker, což naznačuje nižší objemy produkce v budoucnu, nebyly úplné a byly založeny na mnoha předpokladech. Proto se nepovažovaly za průkazné.

(58)

Na základě výše uvedených skutečností bylo nutno odmítnout tvrzení norských zúčastněných stran, že se objem výroby v Norsku celkově sníží.

(59)

Výrobní odvětví Společenství uvedlo, že se výroba v Norsku podle očekávání dále zvýší po pravděpodobném vydání nových výrobních licencí v roce 2009. Jak bylo uvedeno v 54. bodě odůvodnění, neočekává se, že do roku 2009 budou vydány nové licence. V tomto ohledu se usuzovalo, že i kdyby měly být v roce 2009 vydány nové licence, dodatečný počet licencí, a tudíž dodatečný objem výroby, není dosud znám. Licence se navíc vztahují na produkci lososů i na produkci pstruhů a v této fázi nelze s dostatečnou jistotou předpovědět, nakolik budou jednotlivé licence využívány k produkci lososů nebo pstruhů. Je nutno rovněž zmínit, že i kdyby byly vydány nové licence, vzhledem k poměrně dlouhým produkčním cyklům se toto neprojeví okamžitě ve zvýšení produkce. Toto tvrzení bylo proto nutno odmítnout.

(60)

Norský svaz a sdružení pro mořské produkty zpochybnily, že by se objem produkce pstruhů zvýšil nebo že se dále zvýší v budoucnu, a uvedly, že celková biomasa a počet ryb v dubnu 2008 byly v porovnání s dubnem 2007 podstatně nižší. Tato tvrzení však nebylo možno ověřit a musela být odmítnuta.

(61)

Na základě výše uvedených skutečností se konstatuje, že se objemy produkce pstruhů v Norsku v dohledné době pravděpodobně zvýší.

(62)

Podotýká se, že toto šetření bylo omezeno na dumping, proto nebyly k dispozici přesné údaje o produkci výrobního odvětví Společenství a o prodeji pstruhů na trhu Společenství v průběhu období přezkumného šetření.

(63)

Několik zdrojů však potvrdilo, že se celosvětová poptávka po rybích produktech, včetně pstruhů, podle očekávání v budoucnu každoročně zvýší o 5 %. Tato rostoucí tendence bude pravděpodobně zaznamenána i ve Společenství, i když se neočekává, že poptávka ve Společenství absorbuje veškeré dodatečné objemy pstruhů vyprodukované v Norsku.

(64)

Po poskytnutí uvedených informací vzneslo finské sdružení chovatelů ryb námitku vůči výše uvedenému závěru a uvedlo, že i když se podle očekávání celosvětová poptávka po rybách zvýší, ve Společenství nebude existovat žádná dodatečná poptávka po norských pstruzích. Toto sdružení dále uvedlo, že případná dodatečná poptávka by spíše než na pstruhy byla zaměřena na nové a exotické druhy ryb. Je nutno zmínit, že jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění, několik zdrojů uvedlo, že spotřeba pstruhů roste, což potvrdily rovněž další zúčastněné strany, zastupující chovatele usazené v řadě členských států, ale i v Norsku. Jelikož finské sdružení chovatelů ryb nepředložilo žádné informace nebo důkazy, které by mohly odůvodnit jeho tvrzení, musela být tato tvrzení odmítnuta.

(65)

Šetření prokázalo, že hlavními vývozními trhy Norska jsou Rusko a v menším rozsahu Japonsko, na něž je celkově určeno přibližně 57 % norského vývozu pstruhů, zatímco v roce 2007 bylo pouze 13 % norského vývozu určeno pro trh Společenství. Přibližně 14 % celkového norského vývozu pstruhů bylo ve stejném roce určeno rovněž pro Ukrajinu a Tchaj-wan.

(66)

Norský vývoz soutěží na světovém trhu s chilským vývozem; Chile je přitom největším hráčem na světovém trhu a jeho objemy výroby a vývozu jsou vyšší než objemy Norska.

(67)

Na základě vyšší poptávky se však norský vývoz do Ruska, ale i na Ukrajinu, v minulých letech značně zvýšil; z 8 600 tun v roce 2002 na celkem 31 500 tun v roce 2007. Tuto tendenci potvrzují nejnovější statistické údaje, které ukazují, že do Ruska jsou vyváženy značné dodatečné objemy chilských a norských pstruhů.

(68)

Jak je uvedeno v 65. bodě odůvodnění, šetření prokázalo, že se Rusko stalo pro norské výrobce hlavním vývozním trhem. Kromě značného nárůstu objemu vývozu do Ruska bylo v roce 2007 možno pozorovat též přechod od prodeje zmrazených pstruhů k čerstvým pstruhům. Tato změna ukazuje ochotu norských výrobců uspokojit potřeby ruských odběratelů, kteří upřednostňují čerstvé výrobky, což naznačuje silný zájem norských vyvážejících výrobců o prudce se rozvíjející ruský trh.

(69)

Norský vývoz do Japonska vykazoval v období mezi rokem 2006 a 2007 klesající tendenci, když poklesl o 39 % z 10 877 tun na 6 661 tun. Stejně jako v případě Ruska norský dovoz soutěží na japonském trhu s chilským dovozem. Chile se podařilo podstatně zvýšit své objemy vývozu do Japonska. Aby však bylo možno vyvodit přesnější závěry, je nutno posoudit delší časový interval. Na základě údajů, které měly útvary Komise k dispozici, však nebylo možno takový závěr vyvodit.

(70)

Bylo zjištěno, že ceny norského vývozu byly v průběhu období přezkumného šetření vyšší na trzích třetích zemí než ve Společenství (v průměru o 8,6 %). Statistické údaje vztahující se na období po skončení období šetření však ukazují na klesající tendenci rovněž u cen na tradičních norských vývozních trzích. Průměrné ceny vývozu z Norska do Ruska kolísaly v období mezi rokem 2006 a 2007 mezi 34,70 NOK/kg a 24,22 NOK/kg, což lze do značné míry vysvětlit přechodem od zmrazených pstruhů k čerstvým pstruhům, kteří byli levnější, ale rovněž mezinárodní konkurencí. Stejně tak ceny vývozu do Japonska klesly z průměrné výše 33,26 NOK/kg v roce 2006 na 29,79 NOK/kg. Navzdory tomuto poklesu byly vývozní ceny do ES v roce 2007 nadále průměrně o 4 % nižší než ceny vývozu do Japonska a Ruska. Tato tendence je potvrzena i pro začátek roku 2008.

(71)

V situaci rostoucí světové poptávky je vzhledem k přitažlivosti (vyšší ceny) hlavního rozšiřujícího se trhu (Rusko) a vzhledem k trvalému zvyšování poptávky na dalších trzích, jako je Ukrajina a země Dálného východu, na nichž se vývoz pstruhů pocházejících z Norska v posledních letech zvyšoval, pravděpodobné, že dodatečné objemy pstruhů budou směrovány většinou na tyto trhy a jimi absorbovány.

(72)

Po poskytnutí uvedených informací výrobní odvětví Společenství uvedlo, že v Norsku jsou velké zásoby zmrazených pstruhů, což by mělo být v analýze pravděpodobného vývoje objemu vývozu do Společenství zohledněno. Výrobní odvětví Společenství však nepředložilo žádné důkazy dokládající existenci velkých zásob. Toto tvrzení bylo proto považováno za spekulativní. Poznamenává se rovněž, že se v prostorách největších vyvážejících producentů pstruhů v Norsku uskutečnily inspekce na místě a takovéto vysoké stavy zásob nebyly zjištěny. Tvrzení bylo proto odmítnuto.

(73)

Výrobní odvětví Společenství dále uvedlo, že roste ruská produkce pstruhů a že ruské orgány pravděpodobně uloží na norské pstruhy dodatečná cla s cílem ochránit ruskou produkci pstruhů. Jiní producenti pstruhů uváděli, že norští producenti pstruhů jsou závislí na ruském trhu a že pokud by byl přístup na ruský trh omezen kvůli nepředvídatelnosti tohoto trhu, byly by významné objemy pstruhů nasměrovány do Společenství.

(74)

Tato tvrzení nebyla rovněž doložena žádnými důkazy a byla považována za čistě spekulativní. Nebyl proto žádný důvod předpokládat, že v současnosti se rozšiřující ruský trh omezí přístup norskému vývozu. Poznamenává se rovněž, že jak bylo uvedeno v 65. bodě odůvodnění, trhy ostatních třetích zemí, například Ukrajiny a Dálného východu, se rovněž rozšiřují a vývoz z Norska do těchto zemí se skutečně zvýšil. Tvrzení, že Norsko je závislé výhradně na vývozu do Ruska, bylo proto nutno odmítnout.

(75)

Dostupné cenové údaje o prodeji na vývoz do Společenství ukazují, že se mezi lety 2006 a 2007 průměrné vývozní ceny snížily z průměrné výše 4,02 EUR/kg v roce 2006 na průměrnou výši 2,87 EUR/kg v roce 2007. Od posledního čtvrtletí roku 2007 až do počátku roku 2008 však statistiky ukazují, že se tento trend zastavil a ceny se ustálily.

(76)

Z analýzy v 71. bodě odůvodnění vyplývá, že v situaci rostoucích trhů není pravděpodobné, že by byl zvýšený objem produkce pstruhů v Norsku byl zcela směrován do Společenství, pokud by opatření pozbyla platnosti. Poptávka skutečně celosvětově roste a norský vývoz je již dobře zaveden na trzích řady třetích zemí a očekává se, že dále poroste. Navzdory konkurenci chilského vývozu a ačkoli Norsko v relativním vyjádření přišlo o podíly na některých trzích ve prospěch Chile, jeho vývoz do většiny těchto zemí v absolutním vyjádření vzrostl a vzhledem k situaci na světovém trhu se předpokládá jeho další růst.

(77)

Pokud jde o trh Společenství, jak bylo uvedeno v 63. bodě odůvodnění, spotřeba pstruhů se bude pravděpodobně zvyšovat, trh Společenství bude tudíž schopen absorbovat zvýšené dovezené množství, aniž by byl nutně vystaven významnému cenovému tlaku. Rovněž je třeba poznamenat, že konkurence mezi norským a chilským dovozem není silná jen na trzích ostatních třetích zemí, ale i na trhu Společenství. Neexistují proto žádné jednoznačné náznaky, že se objem dovozu z Norska do Společenství skutečně významně zvýší, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(78)

Vzhledem k očekávanému růstu spotřeby a situaci na světovém trhu, jak byla popsána výše, nelze učinit závěr, že na trhu Společenství existuje nebezpečí nadměrné nabídky s následným významným poklesem cen.

(79)

Proto se konstatuje, že situace, která panovala v období přezkumného šetření, pokud jde o vývozní ceny a objem výroby, je trvalé povahy.

(80)

Po poskytnutí uvedených informací výrobní odvětví Společenství uvedlo, že v průběhu období přezkumného šetření a po jeho skončení ceny vývozu do Finska významně poklesly a že od července 2007 byly ceny vývozu pstruhů do Finska nižší než výrobní náklady.

(81)

Za prvé je nutno uvést, že náklady na pstruhy vyprodukované v Norsku, jak je odhadlo výrobní odvětví Společenství, byly nadhodnocené a neodpovídaly skutečným ověřeným nákladům na chov a produkci u prověřených společností. Co se týká výše vývozních cen a ačkoliv Finsko dováží značnou část celkového norského vývozu do Společenství, vyváží se významné množství rovněž do Švédska a Dánska, přičemž průměrná cena vývozu byla vyšší. Jelikož vyhodnocení je nutno provést pro celé Společenství, je nutno vzít v úvahu ceny vývozu do všech zemí Společenství. Na základě těchto skutečností se potvrzuje závěr uvedený v 75. bodě odůvodnění, tj. že ceny vývozu do Společenství se celkově počátkem roku 2008 stabilizovaly.

(82)

Šetření prokázalo, že dumpingová rozpětí jsou minimální.

(83)

Šetření rovněž prokázalo, že se výrobní kapacita u dotčeného výrobku v Norsku pravděpodobně zvýší. Šetřením však bylo dále zjištěno, že ačkoliv do Společenství může mířit o něco větší množství kvůli očekávanému růstu spotřeby, vyšší objem výroby bude pravděpodobně z velké části absorbován trhy ostatních třetích zemí. Spotřeba se na trhu Společenství rovněž velmi pravděpodobně zvýší, takže bude schopen absorbovat možný nárůst dovozu, a proto se nepředpokládá významná nadměrná nabídka.

(84)

Kromě toho ačkoliv ceny ve Společenství vykazovaly klesající tendenci, tato tendence nebyla potvrzena po skončení období přezkumného šetření, kdy se ceny ustálily. Na základě výše uvedených skutečností, tj. rostoucí spotřeby a nepravděpodobnosti nebezpečí nadměrné nabídky, se neočekává zvýšení cenového tlaku ve Společenství.

(85)

Konstatuje se proto, že okolnosti, na jejichž základě byla vypočtena dumpingová rozpětí v průběhu období přezkumného šetření, jsou trvalé povahy.

(86)

Stávající prozatímní přezkum by proto měl být zastaven a konečná antidumpingová opatření by měla být zrušena.

(87)

Zúčastněným stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se zamýšlí tento prozatímní přezkum zastavit. Všechny strany dostaly příležitost vyjádřit svá stanoviska. Všechna jejich vyjádření, která byla odůvodněná a podložená důkazy, byla zohledněna,