(ES) č. 492/2008Nařízení Komise (ES) č. 492/2008 ze dne 3. června 2008 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) Komise dne 5. září 2007 informovala o zahájení antidumpingového řízení ve věci dovozu glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) do Společenství.

(2)

Řízení bylo zahájeno na podnět, který dne 23. července 2007 podala společnost Ajinomoto Foods Europe S.A.S. představující 100 % celkové výroby glutamátu sodného ve Společenství. Podnět obsahoval jasné důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a z něj vyplývající podstatné újmě způsobené jedinému výrobci ve Společenství, které byly považovány za postačující pro zahájení řízení.

(3)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, vyvážející výrobce, dovozce, dodavatele a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i zástupce zemí, jichž se zahájení řízení týká. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(4)

Svá stanoviska předložili žadatel, vyvážející výrobci, dovozci, sdružení dodavatelů a uživatelé. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že s ohledem na zjevně velký počet vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců ve Společenství může v tomto šetření použít výběr vzorku. Avšak vzhledem k tomu, že ochotu spolupracovat projevil menší počet vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců ve Společenství, než se očekávalo, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(6)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří o to projeví zájem, umožněno předložit žádost o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a orgánům ČLR.

(7)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení, a to jedinému výrobci ve Společenství, 22 dovozcům a 27 uživatelům dotčeného výrobku a rovněž 2 dodavatelům surovin.

(8)

Odpovědi byly obdrženy od výrobce ve Společenství, který podal podnět, tří dovozců, kteří nejsou ve spojení, čtyř uživatelů a dvou dodavatelů.

(9)

Pokud jde o zemi dotčenou tímto šetřením, Komise obdržela odpovědi od tří vyvážejících výrobců v ČLR.

(10)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(11)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2006 do 30. června 2007 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posuzování trendů v souvislosti s analýzou újmy se týkalo období od dubna 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

Glutamát sodný dovážený do Společenství a pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“) je potravinářská přídatná látka a používá se zejména jako látka zvýrazňující chuť a vůni v polévkách, vývarech, jídlech z ryb a masa a v hotových jídlech. Používá se rovněž v odvětví kosmetických přípravků pro osobní hygienu. Obvykle se zařazuje pod kód KN ex 2922 42 00.

(13)

Glutamát sodný je k dispozici v různých velikostech balení od spotřebitelského balení o hmotnosti 0,5 gramu po velkoobjemové pytle o hmotnosti 1 000 kg. Balení o menší velikosti se soukromým spotřebitelům prodávají prostřednictvím maloobchodníků, zatímco větší balení o hmotnosti 20 kg a více jsou určena pro průmyslové uživatele. Mimoto existují různé stupně čistoty. Neexistují však žádné rozdíly ve vlastnostech glutamátu sodného v baleních různé velikosti, ani různých stupňů čistoty.

(14)

Nebyly shledány žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a glutamátem sodným vyráběným výrobním odvětvím Společenství a prodávaným na trhu Společenství. ČLR je hospodářstvím v procesu transformace a jak se uvádí v 30. až 34. bodě odůvodnění, běžnou hodnotu bylo nutno stanovit na základě informací získaných ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Podle dostupných informací glutamát sodný vyráběný a prodávaný v třetí zemi s tržním hospodářstvím má stejné základní fyzické a chemické vlastnosti jako glutamát sodný vyráběný v ČLR a vyvážený do Společenství. Proto byl předběžně vyvozen závěr, že se všechny typy glutamátu sodného považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(15)

V případě jednoho vyvážejícího výrobce bylo v průběhu prvního dne inspekce na místě zjištěno, že předložil zfalšované informace týkající se jeho prodeje na vývoz, které jsou považovány za nepravdivé a zavádějící informace ve smyslu čl. 18 odst. 1 základního nařízení.

(16)

Vzhledem k tomuto zjištění byla inspekce ukončena a společnost byla informována, že podle článku 18 základního nařízení se předpokládá, že zjištění (prozatímní nebo konečná, pozitivní nebo negativní) budou vycházet z dostupných údajů, a společnosti byla poskytnuta příležitost, aby předložila své připomínky.

(17)

Ve své odpovědi společnost nepopřela zjištění šetření týkající se padělání dokladů a nevznesla žádné připomínky ohledně použití článku 18 základního nařízení.

(18)

Za těchto okolností se k informacím, které poskytl tento vyvážející výrobce, nepřihlíželo a byly použity dostupné údaje.

(19)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v rámci antidumpingového šetření dovozu pocházejícího z ČLR běžná hodnota stanoví podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku pro ty vyvážející výrobce, o nichž se zjistí, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. prokáže-li se, že u nich při výrobě a prodeji obdobného výrobku převažují podmínky tržního hospodářství. Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(20)

Tři čínští vyvážející výrobci požádali o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovených lhůtách odpověděli na formulář žádosti o status tržního hospodářství.

(21)

U jednoho čínského vyvážejícího výrobce bylo nutno použít článek 18 základního nařízení (viz 15. až 18. bod odůvodnění).

(22)

Při inspekci bylo zjištěno, že zbývající dva čínští vyvážející výrobci nesplňují všech pět kritérií pro přiznání statusu tržního hospodářství.

(23)

Při inspekci bylo zjištěno, že jeden čínský vyvážející výrobce (skupina Meihua složená z pěti společností) nemohl prokázat, že splňuje výše uvedené druhé a třetí kritérium. Za prvé, skupina Meihua ve své žádosti o status tržního hospodářství nebo během inspekce na místě nepředložila konsolidované účetní závěrky prověřené auditory v souladu s IAS 27. Šetření prokázalo, že vzhledem k množství obchodních operací uskutečněných v rámci skupiny by jasnou představu o skupině poskytly pouze konsolidované účetní závěrky prověřené auditory, v nichž byly zcela vyloučeny všechny zůstatky, obchodní operace, příjmy a výdaje v rámci skupiny. Skupina Meihua poskytla konsolidované účetní závěrky prověřené auditory teprve značně později po inspekci na místě, což Komisi neumožnilo ověřit informace obsažené v těchto závěrkách a získat jasnou představu o finanční situaci skupiny. Mimoto bylo zjištěno, že účetní závěrky jednotlivých společností nebyly v souladu s IAS 1 a IAS 18, jelikož mateřská společnost vyrovnávala příjmy a výdaje a toto vyrovnání bylo značné. Vzhledem k těmto porušením IAS a skutečnosti, že toto nebylo zmíněno ve zprávách auditorů, se má za to, že skupina Meihua neprokázala, že její účetnictví bylo prověřeno v souladu s uvedenými standardy (druhé kritérium).

(24)

Za druhé, podle individuálních závěrek jednotlivých společností skupiny ověřených v průběhu inspekce na místě a na základě výše uvedených neověřených informací byla zjištěna podstatná zkreslení finanční situace společností a skupiny. Bylo zjištěno, že existují významné částky bezúročných půjček. To vedlo ke značné výši záporného provozního kapitálu a možným vysokým finančním nákladům, které se neprojevily v účetnictví jednotlivých společností nebo skupiny (třetí kritérium).

(25)

Druhá společnost, Fujian Province Jianyang Wuyi MSG Co. Ltd., nemohla prokázat, že splňuje první až třetí kritérium. Za prvé, její rozhodnutí nereagovala na tržní signály bez zásadních zásahů státu, zejména kvůli skutečnosti, že stát byl nadměrně zastoupen v její správní radě a společnost měla určité pochybné, avšak významné, pokud jde o částku, obchodní operace se státními podniky (státní půjčka s úrokem dvakrát vyšším než tržní sazba, zálohové platby pro státní podniky bez jakéhokoliv důvodu (kritérium 1)). Za druhé, společnost nedoložila, že disponuje jednoznačným a jasným účetnictvím vedeným a prověřeným auditory v souladu s IAS, jelikož bylo zjištěno, že účetnictví není v souladu s IAS 1 a IAS 18, protože společnost vyrovnávala i) závazky s pohledávkami a ii) příjmy a výdaje. Oba druhy vyrovnávání, které byly významné, tímto omezily možnost porozumět obchodním operacím, ostatním událostem a podmínkám při činnosti společnosti. Jelikož tato porušení IAS nebyla uvedena ve zprávě auditora, společnost neprokázala, že její účetnictví bylo prověřeno v souladu s uvedenými standardy (kritérium 2). Byla zjištěna rovněž zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství v podobě nesprávného ohodnocení aktiv a práva na užívání pozemků (kritérium 3).

(26)

Byl proto vyvozen závěr, že žádný čínský vyvážející výrobce neprokázal, že splňuje podmínky stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(27)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země, na něž se uvedený článek vztahuje, stanovuje celostátní clo, pokud se clo uloží, kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria uvedená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a je jim proto přiznáno individuální zacházení.

(28)

Vyvážející výrobci, kteří nesplnili kritéria pro přiznání statusu tržního hospodářství, požádali rovněž o individuální zacházení v případě, že jim tento status tržního hospodářství nebude přiznán.

(29)

Na základě dostupných informací bylo shledáno, že dva čínští vyvážející výrobci splňují všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(30)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, v zemích v procesu hospodářské transformace určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(31)

V oznámení o zahájení řízení bylo jako vhodná srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR navrženo Thajsko. Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby k tomuto návrhu předložily připomínky.

(32)

Pouze jedna zúčastněná strana předložila připomínky, v nichž jako alternativní srovnatelné země navrhla Brazílii nebo Indonésii. Komise kontaktovala známé společnosti v Brazílii a Indonésii. Od výrobců v Brazílii nebo Indonésii však neobdržela žádné odpovědi na dotazník ani žádné smysluplné připomínky.

(33)

Thajsko je navíc jedním z největší výrobců glutamátu sodného na světě, má konkurenční trh a největší výrobce glutamátu sodného v Thajsku plně spolupracoval. Thajsko splnilo kritéria vhodné srovnatelné země, jelikož na thajském trhu existuje hospodářská soutěž, množství prodávané na thajském trhu je dostatečné a čínský i thajský trh jsou srovnatelné, pokud jde o sortiment a výrobní proces.

(34)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se předběžně vyvozuje závěr, že Thajsko je vhodnou srovnatelnou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(35)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro ČLR stanovena na základě ověřených informací získaných od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi, tj. na základě cen zaplacených nebo splatných na thajském domácím trhu za srovnatelné typy výrobků, jelikož bylo zjištěno, že se uskutečnily v běžném obchodním styku. Co se týká typů výrobku, poznamenává se, že během období šetření byl z ČLR v podstatě vyvážen pouze jeden typ výrobku, tj. glutamát sodný s čistotou rovnající se 99 % nebo vyšší, a tento byl přímo srovnatelný s výrobkem prodávaným výrobcem ve srovnatelné zemi na jeho domácím trhu. Šetření prokázalo určité rozdíly ve výrobním procesu mezi thajskými a čínskými výrobci, spočívající v tom, že čínští výrobci používají jiné zařízení, které spotřebovává méně elektrické energie. Thajské prodejní ceny na domácím trhu byly proto upraveny směrem dolů o částku, která odráží uvedené rozdíly.

(36)

Všichni spolupracující čínští vyvážející výrobci prodávali výrobky na vývoz do Společenství buď přímo nezávislým odběratelům ve Společenství, nebo prostřednictvím společností se sídlem v ČLR nebo na Tchaj-wanu, které s nimi nejsou ve spojení. Vývozní ceny byly proto stanoveny na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(37)

S ohledem na všechny ostatní čínské vývozce Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Celkové množství vývozů uvedené v odpovědích dvou spolupracujících vyvážejících výrobců na dotazník bylo porovnáno s celkovým dumpingovým dovozem z ČLR, který byl odvozen z dovozních statistik Eurostatu. Zjištěný podíl spolupráce činil 74 %. Na tomto základě byla úroveň spolupráce považována za nízkou. V důsledku toho byly vývozní ceny předběžně stanoveny na základě obchodních operací s nejvyšším dumpingovým rozpětím provedených jedním ze dvou spolupracujících čínských vyvážejících výrobců, kterým bylo přiznáno individuální zacházení, v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení.

(38)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(39)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen. U všech společností, jichž se šetření týkalo (spolupracující vyvážející výrobci a výrobce ve srovnatelné zemi), byly provedeny úpravy týkající se rozdílů v nákladech na dopravu, námořní dopravu a pojištění, manipulaci, nakládku, ve vedlejších nákladech, nákladech na balení, na úvěry a na provize, pokud byly použitelné a odůvodněné.

(40)

U společností, jimž bylo přiznáno individuální zacházení, byl vážený průměr běžné hodnoty srovnán s váženým průměrem vývozní ceny podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(41)

Na tomto základě prozatímní vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Společenství před proclením činí:

(42)

Celostátní dumpingové rozpětí bylo vypočítáno srovnáním vývozní ceny stanovené způsobem uvedeným v 37. bodě odůvodnění a běžné hodnoty stanovené způsobem uvedeným v 35. bodě odůvodnění.

(43)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena na 39,7 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(44)

Jediný spolupracující výrobce ve Společenství představoval 100 % výroby glutamátu sodného ve Společenství v průběhu období šetření. Má se tudíž za to, že tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(45)

Jelikož výrobní odvětví Společenství tvoří pouze jediný výrobce, bylo nutno kvůli důvěrnosti údajů všechny číselné údaje týkající se citlivých informací indexovat nebo uvést v určitém rozmezí. Údaje v závorkách udávají záporné hodnoty.

(46)

Jelikož výrobce ve Společenství používá účetní období od 1. dubna do 31. března následujícího roku, všechny níže uvedené údaje jsou uvedeny pro účetní období (ÚO) místo pro kalendářní roky (např. ÚO2005 zahrnuje období od 1. dubna 2004 do 31. března 2005). Údaje o dovozu jsou uvedeny na stejném srovnatelném základě.

(47)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemů prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, k nimž byl připočten dovoz z ČLR a ostatních třetích zemí, o nichž byly údaje získány z Eurostatu. Spotřeba glutamátu sodného ve Společenství se v období mezi ÚO2005 a ÚO2006 zvýšila, načež v ÚO2007 a období šetření trvale klesala. Celkově spotřeba v posuzovaném období poklesla o 4 %.

Tabulka 1

(48)

Objem dovozu z ČLR se značně zvýšil z 4 701 tun v ÚO2005 na 34 613 tun v období šetření, tj. o 636 % za celé posuzované období.

(49)

Odpovídající podíl na trhu byl v ÚO2005 v rozmezí od 3 % do 7 % a v průběhu posuzovaného období se zvýšil na 38 % až 43 %, a to navzdory poklesu spotřeby.

Tabulka 2

(50)

Průměrné ceny dovozu z ČLR v posuzovaném období kolísaly a celkově vykázaly mírný pokles o 2 %.

Tabulka 3

(51)

Za účelem analýzy cenového podbízení byl vážený průměr prodejních cen podle typu výrobku výrobního odvětví Společenství pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, na trhu Společenství, upravený na úroveň ceny ze závodu, srovnán s příslušnými váženými průměrnými cenami dotčeného dovozu, stanovenými na základě cen CIF, s příslušnou úpravou o cla a náklady po dovozu. Srovnání bylo provedeno po odečtení rabatů a slev.

(52)

Na základě výše popsané metodiky činil rozdíl mezi cenami, vyjádřený jako procentní podíl vážené průměrné ceny (ze závodu) výrobního odvětví Společenství, tj. rozpětí cenového podbízení, od 21 % do 24 %.

(53)

Ke zjištění hospodářské situace výrobního odvětví Společenství v průběhu posuzovaného období byly přezkoumány trendy u všech hospodářských činitelů uvedených v čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(54)

Výrobní kapacita se v ÚO2006 zvýšila o 5 %, načež v ÚO2007 následovalo další zvýšení o 3 procentní body, poté byla v období šetření kapacita stálá. Zvýšení výrobní kapacity bylo důsledkem nových investic, jak je objasněno v 60. bodě odůvodnění.

(55)

Výroba glutamátu sodného výrobním odvětvím Společenství se trvale snižovala a v posuzovaném období vykázala celkový pokles o 6 %. Údaje o výrobě pro ÚO2007 a období šetření odrážejí skutečnost, že výrobní odvětví Společenství muselo v roce 2006 výrobu na jeden měsíc zastavit.

(56)

V důsledku snížení objemu výroby se vytížení kapacity v posuzovaném období snížilo o 14 %.

Tabulka 4

(57)

Prodej glutamátu sodného ze strany výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům na trhu Společenství se v ÚO2006 mírně zvýšil, načež v ÚO2007 vykázal mohutný pokles o 25 procentních bodů. V průběhu posuzovaného období činil pokles prodeje 24 %. Tento obrovský pokles objemu prodeje vedl v posuzovaném období k významnému snížení podílu na trhu o celkem 12,5 procentního bodu (z podílu na trhu ve výši 58,6 % v ÚO2005 na 46,1 % v období šetření).

(58)

Průměrné prodejní ceny odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Společenství v průběhu posuzovaného období vzrostly o 19 %. Nárůst byl dokonce ještě prudší v ÚO2007 (+ 23 %), načež v posledních 3 měsících období šetření došlo k mírnému poklesu cen. Zvýšení cen bylo nezbytné k pokrytí zvýšených nákladů na suroviny a ostatní vstupy. Navzdory skutečnosti, že se výrobnímu odvětví Společenství podařilo zvýšit efektivnost při výrobě glutamátu sodného, prodejní ceny nemohly v období šetření pokrýt výrobní náklady.

Tabulka 5

(59)

V průběhu posuzovaného období zásoby vzrostly o 52 %. K tomuto zvýšení ve stavu zásob došlo v druhé polovině posuzovaného období a časově se shodovalo s velkým poklesem prodeje, který začal v ÚO2007. Na konci období šetření zůstala výše zásob na vysoké úrovni.

Tabulka 6

(60)

Prodej obdobného výrobku ze strany výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství nebyl v posuzovaném období ziskový. Na počátku tohoto období bylo nutno tuto situaci posuzovat v souvislosti se získáním společnosti Orsan S.A. společností Ajinomoto Foods Europe (AFE) a restrukturalizací, která v té době probíhala. Společnost Orsan S.A. byla ve špatné finanční situaci až do roku 2003 a společnost AFE přistoupila k hloubkové restrukturalizaci v zájmu snížení nákladů a zvýšení efektivnosti se zvláštními investicemi v roce 2004 a 2005. Účelem těchto investic bylo zvýšit výrobní kapacitu, vyvinout novou řadu výrobků a zvýšit energetickou účinnost. Skupina, do níž výrobní odvětví Společenství nyní náleží, převedla rovněž know-how, včetně nových a výkonnějších kmenů bakterií pro fermentační proces nezbytný k výrobě glutamátu sodného ve Společenství.

(61)

Ačkoliv investice pokračovaly rovněž v roce 2006 a 2007, výrobnímu odvětví Společenství se podařilo snížit ztráty zejména v průběhu období šetření v důsledku vyšších prodejních cen, rovněž však díky vyšší efektivnosti, pokud jde o využití surovin a energie. Další pohyb cen směrem nahoru však nebyl možný. Čínští výrobci byli na trhu Společenství stále více přítomni a rychle na tento trh pronikali. Výrobní odvětví Společenství proto v průběhu období šetření nadále zaznamenávalo značné ztráty z prodeje na trhu Společenství.

(62)

Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku byla v průběhu celého posuzovaného období záporná, což odráželo výše uvedenou negativní tendenci ziskovosti.

(63)

Stejně jako u ostatních finančních ukazatelů byl v celém posuzovaném období peněžní tok vytvořený glutamátem sodným vyráběným a prodávaným v EU záporný.

(64)

Kromě finančních ztrát neexistovaly žádné signály, že by se výrobní odvětví Společenství, jakožto součást skupiny Ajinomoto, potýkalo s dalšími problémy, pokud jde o získání kapitálu na jeho činnost.

Tabulka 7

(65)

V posuzovaném období zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství poklesla o 9 %. Mzdy nejprve v ÚO2006 vzrostly o 6 % v porovnání s ÚO2005. V ÚO2007 a v období šetření se však mzdy snížily zpět na úroveň v ÚO2005.

(66)

Produktivita se v ÚO2006 zvýšila o 3 %, načež v ÚO2007 následoval mírný pokles. V období šetření produktivita opět vzrostla na stejnou úroveň jako v ÚO2006.

Tabulka 8

(67)

Zatímco spotřeba ve Společenství v posuzovaném období poklesla o 4 %, objem prodeje výrobního odvětví Společenství se snížil o 24 %. To vedlo k úbytku podílu výrobního odvětví Společenství na trhu v průběhu posuzovaného období o 12,5 procentního bodu.

(68)

Dumpingová rozpětí pro vývozce v ČLR jsou uvedena výše v oddíle o dumpingu a jsou významně vyšší než nepatrná. Navíc vzhledem k objemům a cenám dumpingového dovozu nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí považovat za zanedbatelný.

(69)

Nic nenasvědčuje tomu, že by výrobní odvětví Společenství překonávalo účinky dřívějšího dumpingu. Je nutno poznamenat, že se na dovoz glutamátu sodného od roku 2003 nevztahovala žádná opatření.

(70)

Většina ukazatelů újmy týkajících se výrobního odvětví Společenství se v průběhu posuzovaného období vyvíjela negativně. Výroba poklesla o 6 % a vytížení kapacity o 14 %. Ačkoliv se spotřeba na trhu Společenství snížila o 4 %, objem prodeje výrobního odvětví Společenství poklesl podstatně více, tj. o 24 %, což znamenalo úbytek podílu na trhu o 12,5 procentního bodu. Ostatní ukazatele újmy, například zásoby a zaměstnanost, se v průběhu posuzovaného období rovněž vyvíjely negativně.

(71)

Šetření prokázalo, že ceny levného čínského dovozu byly v průběhu období šetření nižší než ceny výrobního odvětví Společenství až o 24 %. Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství vzrostly během posuzovaného období kvůli růstu nákladů o 19 %, důsledkem však byl pokles objemu prodeje a úbytek podílu na trhu. Z toho důvodu se ostatní ukazatele finanční újmy, včetně návratnosti investic, peněžního toku a ziskovosti, v průběhu posuzovaného období vyvíjely rovněž negativně.

(72)

Na základě výše uvedených skutečností lze vyvodit závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(73)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz glutamátu sodného pocházející z ČLR způsobily výrobnímu odvětví Společenství újmu natolik velkou, že ji lze označit za podstatnou. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(74)

V posuzovaném období se levný dumpingový dovoz z ČLR zvýšil více než sedmkrát, pokud jde o objem, což vedlo ke zvýšení podílu čínského glutamátu sodného na trhu Společenství z rozmezí od 3 % do 7 % v ÚO2005 na rozmezí od 38 % do 43 % v období šetření. Současně byli čínští vývozci jedinými účastníky na trhu, kteří snížili své prodejní ceny. Z dostupných informací vyplývá, že výrobce ve Společenství i vývozci z ostatních třetích zemí své ceny zvyšovali kvůli růstu výrobních nákladů (zejména růst cen surovin a energie).

(75)

Tento nárůst dovozu z ČLR se časově shoduje se zhoršením situace výrobního odvětví Společenství. Ve ÚO2006 se objem dovozu z ČLR zvýšil o 142 %, zatímco objem prodeje Společenství vzrostl o 1 %. Ve ÚO2007 vzrostl objem dovozu z ČLR o dalších 201 % a prodejní ceny klesly o 4 %, zatímco se objem prodeje výrobního odvětví Společenství snížil o 25 procentních bodů. Výrobní odvětví Společenství proto v průběhu období šetření zaznamenalo pokles objemu prodeje na trhu Společenství a následný úbytek podílu na trhu ve výši 12,5 procentního bodu. Stlačení cen dumpingovým čínským dovozem výrobnímu odvětví Společenství neumožnilo zvýšit prodejní ceny na úroveň, která by odstranila ztráty a dále zlepšila jeho finanční situaci.

(76)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se vyvozuje předběžný závěr, že levný dumpingový dovoz z ČLR, jehož ceny byly v průběhu období šetření významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a jehož objem značně vzrostl, hrály rozhodující úlohu, pokud jde o újmu způsobenou výrobnímu odvětví Společenství, která se v průběhu období šetření projevila v jeho špatné finanční situaci a zhoršení ostatních ukazatelů újmy a rovněž v úbytku podílu na trhu.

(77)

Dovoz z třetích zemí, jichž se toto šetření netýkalo, poklesly v posuzovaném období o 65 %, což mělo za následek úbytek podílu na trhu v rozmezí od 35 % do 40 % v ÚO2005 na 10 % až 15 % v období šetření. Ceny uvedeného dovozu v posuzovaném období vzrostly o 20 %, což odpovídalo vývoji cen výrobního odvětví Společenství.

(78)

Vývoj objemu a cen dovozu z ostatních třetích zemí v období od ÚO2005 do období šetření:

Tabulka 9

(79)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že dovoz z ostatních třetích zemí neporušil příčinnou souvislost mezi zjištěným dumpingem a podstatnou újmou, kterou výrobnímu odvětví Společenství přivodil dumpingový dovoz z ČLR.

(80)

Co se týče vývoje poptávky, spotřeba glutamátu sodného ve Společenství se mezi ÚO2005 a obdobím šetření snížila. Tento pokles však nebyl významný (– 4 %) a nemůže objasnit snížení objemu prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství o 24 %. Je nutno zdůraznit, že v průběhu posuzovaného období výrobní odvětví Společenství přišlo o podíl na trhu ve výši 12,5 procentního bodu a tento prodej nahradil dumpingový dovoz pocházející z ČLR. Podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, nemůže být proto přičítána snížení poptávky na trhu Společenství.

(81)

V rozporu s tvrzeními některých zúčastněných stran, podle nichž může být příčinou způsobené újmy nedostatečná vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství, je nutno podotknout, že se v průběhu posuzovaného období prodej na vývoz zvýšil o více než 50 %. Tvrzení je proto nutno odmítnout.

(82)

Pokud jde o činitel produktivity, je třeba uvést, že se v průběhu posuzovaného období výrobnímu odvětví Společenství podařilo snížit fixní náklady a náklady na pracovní sílu a zvýšit produktivitu na zaměstnance.

(83)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se vyvozuje závěr, že vývozní výkonnost ani údajné snížení produktivity výrobního odvětví Společenství nepřispěly ke zhoršení jeho situace v období šetření.

(84)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že dovozu glutamátu sodného do Evropského společenství napomohlo oslabení USD vůči EUR. Bylo skutečně zjištěno, že velká většina dovozních transakcí z ČLR do Evropského společenství je fakturována v USD.

(85)

Je třeba připomenout, že šetření musí prokázat, zda podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství způsobil dumpingový dovoz (z hlediska ceny a objemu), nebo zda je ona podstatná újma důsledkem jiných činitelů. Proto musí být podle čl. 3 odst. 6 základního nařízení doloženo, že újmu působí cenová hladina dumpingového dovozu. Hovoří se tedy pouze o rozdílu mezi cenami, a neexistuje tudíž žádná povinnost analyzovat činitele, které mají dopad na výši těchto cen.

(86)

V praxi se dopad dumpingového dovozu na ceny výrobního odvětví Společenství zjišťuje tak, že se stanoví cenové podbízení, snižování a stlačování cen. Za tím účelem se porovnávají dumpingové vývozní ceny a prodejní ceny výrobního odvětví Společenství, přičemž vývozní ceny použité pro stanovení újmy se musí někdy přepočítat na jinou měnu v zájmu vytvoření porovnatelného základu. Proto použití směnných kurzů v této souvislosti pouze zajišťuje stanovení cenového rozdílu na porovnatelném základě. Z toho plyne, že směnný kurz nemůže v zásadě být dalším činitelem způsobujícím újmu.

(87)

Výše uvedené je v souladu se zněním čl. 3 odst. 7 základního nařízení, které odkazuje na jiné známé činitele, než je dumpingový dovoz. Mezi jinými známými činiteli se neuvádí v tomto článku žádný činitel, který ovlivňuje výši dumpingového dovozu. Souhrnně řečeno, jestliže se jedná o dumpingový dovoz, a i kdyby tento dovoz těžil z příznivého vývoje směnných kurzů, nelze vývoj směnného kurzu považovat za dalšího činitele způsobujícího újmu.

(88)

Analýzu činitelů ovlivňujících cenu dumpingového dovozu, například kolísání směnného kurzu, nelze tudíž považovat za průkaznou a taková analýza by šla nad rámec povinností plynoucích ze základního nařízení.

(89)

V každém případě – a aniž by bylo dotčeno výše uvedené – i při použití směnného kurzu platného na počátku ÚO2005 jsou ceny dovozu z ČLR značně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Toto významné rozpětí cenového podbízení proto nelze vysvětlit změnou směnného kurzu EUR vůči USD v posuzovaném období.

(90)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že zhodnocení EUR vůči USD není činitelem, který postačuje k porušení příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(91)

Některé zúčastněné strany uvedly, že výrobní odvětví Společenství dováželo glutamát sodný ze svých výrobních závodů ve spojení, které se nenacházejí v Číně, mají však sídlo mimo Společenství, což mělo dopad na jeho objem prodeje glutamátu sodného vyrobeného ve Společenství.

(92)

Šetření prokázalo, že po nabytí společnosti Orsan výrobní odvětví Společenství reorganizovalo svou prodejní strukturu/kanály ve Společenství. Téměř veškerý glutamát sodný prodaný na trhu Společenství výrobním odvětvím Společenství v období šetření byl vyroben jediným výrobcem ve Společenství. Prodej glutamátu sodného na trhu Společenství pocházejícího od vývozců ve spojení s výrobním odvětvím Společenství v zemích mimo Společenství se v posuzovaném období trvale a značně snižoval.

(93)

Některé zúčastněné strany rovněž tvrdily, že samotné výrobní odvětví Společenství nebo jiné společnosti skupiny Ajinomoto jsou ve spojení s čínskými výrobci glutamátu sodného, kteří vyvážejí dotčený výrobek do Společenství. Uvádělo se, že vývoz do Společenství těchto společností ve spojení způsobil újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Tvrdilo se rovněž, že za cenovou politiku těchto čínských vývozců odpovídá samotná skupina Ajinomoto.

(94)

Šetření prokázalo, že v případě jedné čínské společnosti, která je údajně ve spojení se skupinou Ajinomoto, tento vztah přestal existovat před obdobím šetření. Mimoto bylo zjištěno, že prodej této společnosti na vývoz do Společenství byl v letech před obdobím šetření zanedbatelný. V případě dalších dvou čínských výrobců glutamátu sodného, kteří jsou ve spojení s jediným výrobcem ve Společenství, bylo zjištěno, že jejich vývoz do Společenství nebyl v období šetření významný. V tomto ohledu se skutečnost, že skupina Ajinomoto může odpovídat za cenovou politiku těchto společností, nepovažovala za důležitou.

(95)

Předběžně byl proto vyvozen závěr, že dovoz výrobního odvětví Společenství od stran ve spojení mimo Společenství nepřispěl k podstatné újmě, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(96)

Tvrzení některých zúčastněných stran ohledně nepříznivého dopadu nového režimu cukru Společenství (a z něho vyplývajícího růstu cen cukru) na výrobní náklady výrobního odvětví Společenství nebylo potvrzeno. Šetření prokázalo, že výrobní odvětví Společenství využívalo dlouhodobých smluv podepsaných dlouho před zavedením nového režimu, které zajistily, že kupní cena cukru byla po většinu posuzovaného období nízká. V druhé části období šetření se po zavedení nového režimu cukru kupní ceny cukru mírně zvýšily, tento dopad byl však částečně vyrovnán vývojem účinnější fermentační technologie. Výtěžek z fermentace se v období šetření zvýšil a v porovnání s průměrným výtěžkem čínských výrobců je vysoký. To znamená, že na tunu glutamátu sodného potřebuje výrobce ve Společenství v porovnání s čínskými výrobci podstatně méně cukru.

(97)

Glutamát sodný se ve Společenství vyrábí z cukrové melasy, zatímco v Číně z kukuřičného nebo rýžového škrobu. Některé zúčastněné strany tvrdily, že vývoj cen těchto surovin mohl čínským výrobcům poskytnout komparativní výhodu. Ze srovnání cen nákladů na suroviny potřebné k výrobě stejného množství glutamátu sodného však vyplývá, že existuje komparativní výhoda při výrobě glutamátu sodného z melasy. Na základě dostupných informací existují signály, že tato komparativní výhoda se v průběhu období šetření ještě zvýšila po prudkém nárůstu cen kukuřice, a to mezinárodně i na čínském trhu. Kvůli dumpingu čínských výrobků však tato komparativní výhoda nevedla u glutamátu sodného vyráběného z melasy výrobním odvětvím Společenství k získání podílu na trhu.

(98)

Předběžně se proto vyvozuje závěr, že rozdíl v surovinách používaných výrobním odvětvím Společenství v porovnání se surovinami, které používají čínští vyvážející výrobci, nepřispěl k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(99)

Výše uvedená analýza prokázala, že se mezi ÚO2005 a obdobím šetření podstatně zvýšil objem dovozu pocházejícího z ČLR i jeho podíl na trhu spolu s vysokou úrovní cenového podbízení v průběhu období šetření. Toto zvýšení podílu levného dovozu z ČLR na trhu se časově shodovalo s významným poklesem podílu výrobního odvětví Společenství na trhu, který spolu s tlakem na snižování cen vedl mimo jiné k značným ztrátám výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období. Na druhou stranu bylo při zkoumání ostatních činitelů, které mohly výrobnímu odvětví Společenství způsobit újmu, zjištěno, že žádný z těchto činitelů nemohl mít významný nepříznivý dopad.

(100)

Na základě výše provedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(101)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství přijímat antidumpingová opatření. Při zjišťování zájmu Společenství se vycházelo z vyhodnocení všech různých relevantních zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, dodavatelů surovin, dovozců, a uživatelů dotčeného výrobku.

(102)

Výrobní odvětví Společenství se skládá z jediného výrobce se sídlem ve Francii. Společnost vlastní skupina Ajinomoto, která se celosvětově podílí (kromě jiných činností) na výrobě a prodeji glutamátu sodného. Výrobní odvětví Společenství nakupovalo suroviny od dodavatelů ve Společenství, mělo tudíž vliv na úroveň zaměstnanosti dodavatelů surovin.

(103)

Výrobní odvětví Společenství od ÚO2005 investovalo do hloubkové restrukturalizace v zájmu snížení nákladů, lze proto usuzovat, že je životaschopné. Avšak vzhledem k dumpingovému dovozu došlo k újmě v podobě významného poklesu objemu prodeje a nedostatečného růstu prodejní ceny, což vedlo k značným finančním ztrátám výrobního odvětví Společenství. Očekává se, že po uložení antidumpingových cel se objem glutamátu sodného prodávaného výrobním odvětvím zvýší a do jisté míry vzrostou rovněž jeho ceny na trhu Společenství. To by výrobnímu odvětví Společenství umožnilo dosáhnout přijatelné úrovně ziskovosti.

(104)

Má se za to, že uložení opatření obnoví spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu. Je třeba poznamenat, že ztráty výrobního odvětví Společenství jsou výsledkem obtížné soutěže s levným dumpingovým dovozem z ČLR. Uložení antidumpingových opatření pravděpodobně výrobnímu odvětví Společenství umožní znovu získat alespoň část ztraceného podílu na trhu, což bude mít příznivý vliv na ziskovost.

(105)

Jak je uvedeno výše, výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z ČLR. Nebudou-li uložena opatření, situace výrobního odvětví Společenství se bude pravděpodobně dále zhoršovat, což naruší příznivé účinky investic uskutečněných v posledních letech. Stlačování cen dumpingovým dovozem by i nadále bránilo úspěšnosti veškerých snah výrobního odvětví Společenství, zejména snahy o návrat k ziskovosti. Nepřijetí opatření by ohrozilo dlouhodobou existenci výrobního odvětví.

(106)

Závěrem lze uvést, že se očekává, že by opatření výrobnímu odvětví Společenství účinně poskytla příležitost překonat dumping působící újmu, který byl zjištěn v rámci tohoto šetření.

(107)

Při šetření spolupracovali celkem tři dovozci a všichni byli proti uložení antidumpingových opatření. Na uvedené dovozce připadalo v období šetření přibližně 46 % celkového dovozu z ČLR do Společenství a přibližně 19 % spotřeby glutamátu sodného ve Společenství.

(108)

Na základě předběžných zjištění byl vyvozen závěr, že dopad zavedení antidumpingových opatření by byl u dvou spolupracujících dovozců zanedbatelný. U zbývajícího spolupracujícího dovozce z předběžných údajů vyplývá, že na glutamát sodný připadá rozpětí 7 % až 12 % jeho obratu. Tato společnost zaměstnává méně než pět osob přímo v části svého podnikání v oblasti glutamátu sodného. Zisk společnosti z prodeje glutamátu sodného je nízký. Vzhledem k těmto skutečnostem by dopad uložení antidumpingového cla neměl být zanedbatelný. Očekávaný účinek uložení opatření však povede ke zvýšení cen glutamátu sodného (ze všech zdrojů) na trhu Společenství. Tento dovozce by proto měl být schopen přenést celý nebo téměř celý růst plynoucí z uložení antidumpingových opatření, aniž by to mělo významný dopad na jeho celkový zisk.

(109)

Za této situace se vyvozuje předběžný závěr, že na základě poskytnutých informací nebude mít účinek antidumpingových opatření (bude-li vůbec existovat) s největší pravděpodobností žádný závažný dopad na dovozce.

(110)

Při šetření spolupracovaly celkem čtyři uživatelské společnosti, na něž připadá 18 % dovozu glutamátu sodného z ČLR. Tyto společnosti působí v potravinářském průmyslu a v odvětví kosmetických přípravků pro osobní hygienu.

(111)

Dva spolupracující uživatelé působí v potravinářském průmyslu. Celkem na tyto dvě společnosti v období šetření připadlo přibližně 17 % dovozu glutamátu sodného z ČLR. Je nutno podotknout, že obě společnosti pořizují významná množství od výrobního odvětví Společenství a i z jiných zdrojů. Zmínit je nutno rovněž to, že na činnosti související s glutamátem sodným připadá pouze malá část celkové činnosti obou společností. U jedné společnosti s velmi malým množstvím dovozu glutamátu sodného z ČLR během období šetření bude dopad uložení případných opatření zanedbatelný. U druhé společnosti bude dopad možného uložení opatření dále prověřen.

(112)

Co se týče dalších dvou spolupracujících uživatelů, bylo zjištěno, že na ně v období šetření připadlo pouze 1 % dovozu z Číny. Za této situace se usoudilo, že uložení antidumpingových opatření nebude mít závažný účinek na finanční situaci těchto společností.

(113)

Za této situace se vyvozuje předběžný závěr, že na základě poskytnutých informací nebude mít účinek antidumpingových opatření (bude-li vůbec existovat) s největší pravděpodobností žádný závažný dopad na uživatele.

(114)

Na dotazník odpověděli dva dodavatelé, kteří podpořili uložení antidumpingových opatření. Jeden z nich je dodavatelem suroviny, a to cukrové melasy, pro výrobní odvětví Společenství. Na cukrovou melasu, kterou tato společnost dodává výrobnímu odvětví Společenství, připadá přibližně 5 % obratu společnosti. Pokud antidumpingová opatření nebudou uložena, existuje riziko (jak bylo uvedeno výše), že bude ohrožena dlouhodobá existence výrobního odvětví Společenství. Pokud by k tomu došlo, mělo by to jednoznačný nepříznivý dopad na situaci dodavatelů surovin pro výrobní odvětví Společenství.

(115)

Co se týče druhého dodavatele, jeho situace bude dále prověřena po uložení prozatímních opatření.

(116)

Nebudou-li opatření uložena, prodej výrobního odvětví Společenství bude dále klesat, což povede k tomu, že se sníží rovněž jeho poptávka po surovinách. To bude mít s největší pravděpodobností nepříznivý vliv na ziskovost dodavatelů surovin.

(117)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že skupina Ajinomoto může mít dominantní postavení nejen na trhu Společenství, nýbrž rovněž na světovém trhu. Tyto zúčastněné strany uvedly, že nehledě na čínské konkurenty skupina Ajinomoto ve skutečnosti monopolizuje výrobu glutamátu sodného ve světě. Je však nutno zdůraznit, že na základě informací, které poskytla jedna ze zúčastněných stran, jež uvedly toto tvrzení, na výrobu glutamátu sodného ze strany jiných než čínských výrobců a skupiny Ajinomoto dosud připadá více než 500 000 tun (což je více než celková výroba glutamátu sodného ve skupině Ajinomoto).

(118)

Co se týká trhu Společenství, pokud budou uložena antidumpingová opatření, dotčení čínští vyvážející výrobci budou vzhledem k svému silnému postavení na trhu pravděpodobně nadále prodávat své výrobky, ačkoli za ceny, které nejsou dumpingové. Je rovněž pravděpodobné, že na trhu Společenství bude existovat dostatečný počet velkých konkurentů, včetně výrobců v Indonésii, Jižní Koreji, Vietnamu, Brazílii a na Tchaj-wanu. Je nutno zdůraznit, že na počátku posuzovaného období připadalo na dovoz z těchto zdrojů 31,4 % trhu Společenství a tento podíl se významně snížil kvůli dumpingovému dovozu z ČLR. Je proto pravděpodobné, že uživatelé si budou moci nadále vybírat z různých dodavatelů glutamátu sodného. Pokud by však nebyla opatření uložena, budoucnost výrobního odvětví Společenství by byla ohrožena. Jeho zánik by významně omezil hospodářskou soutěž na trhu Společenství.

(119)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se vyvozuje předběžný závěr, že v tomto případě neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení antidumpingových cel.

(120)

Vzhledem k závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo působení další újmy výrobnímu odvětví Společenství ze strany dumpingového dovozu.

(121)

Pro stanovení výše cla byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla potřebná k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(122)

Jelikož výrobnímu odvětví Společenství vznikaly finanční ztráty v průběhu celého posuzovaného období, byl zisk dosažitelný při neexistenci dumpingového dovozu založen na ziskových rozpětích u obdobného výrobku, kterých v posuzovaném období dosáhli výrobci glutamátu sodného v zemích, v nichž neexistoval čínský dumpingový dovoz (Tchaj-wan a Thajsko). Na tomto základě bylo zjištěno, že ziskové rozpětí ve výši 5 % z obratu lze pokládat za přiměřené minimum, které by mohlo výrobní odvětví Společenství očekávat při neexistenci dumpingu působícího újmu. Potřebné zvýšení ceny pak bylo stanoveno srovnáním vážené průměrné dovozní ceny, zjištěné pro účely výpočtu cenového podbízení, s cenou výrobků prodávaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která by nepůsobila újmu. Tato cena nepůsobící újmu byla získána úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství o skutečnou ztrátu vzniklou během období šetření a připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí. Rozdíly v tomto srovnání byly poté vyjádřeny jako procentní podíl z celkové dovozní hodnoty CIF.

(123)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla uložit prozatímní antidumpingová cla z dovozu pocházejícího z ČLR, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(124)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení se stanovily na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(125)

Navrhovaná antidumpingová cla:

(126)

Výše uvedená prozatímní zjištění budou sdělena všem zúčastněným stranám, které budou vyzvány, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Jejich připomínky budou analyzovány a v opodstatněných případech vzaty v úvahu před tím, než bude cokoli stanoveno s konečnou platností. Pro účely případných konečných zjištění bude možná nutné prozatímní zjištění přehodnotit,