(ES) č. 239/2008Nařízení Rady (ES) č. 239/2008 ze dne 17. března 2008 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz koksu z uhlí v kusech o průměru větším než 80 mm ( koks 80+ ) pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 20. prosince 2006 zveřejnila Komise oznámení (2) o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu koksu z uhlí v kusech o průměru větším než 80 mm (dále jen „koks 80+“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Společenství. Dne 19. září 2007 Komise uložila nařízením (ES) č. 1071/2007 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz koksu 80+ pocházejícího z ČLR.

(2)

Poznamenává se, že řízení bylo zahájeno na podnět, který podali tři výrobci ve Společenství představující přibližně 40 % celkové výroby koksu 80+ ve Společenství. Podotýká se, že v 2. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl uveden podhodnocený údaj „více než 30 %“; při dalším šetření však bylo zjištěno, že žadatelé ve skutečnosti představují přibližně 40 % celkové výroby ve Společenství.

(3)

Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období šetření“). Co se týká tendencí vývoje významných pro posouzení újmy, analyzovala Komise údaje vztahující se k období od 1. ledna 2003 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz koksu 80+ pocházejícího z ČLR předložilo několik zúčastněných stran písemné připomínky. Stranám, jež o to požádaly, bylo umožněno slyšení.

(5)

Komise dále vyhledávala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné ke konečným zjištěním. Komise zejména prohloubila šetření s ohledem na aspekty zájmu Společenství. V této souvislosti se po uložení prozatímních opatření uskutečnila jedna dodatečná inspekce u této společnosti:

(6)

Mimoto se za účelem získání informací uskutečnila návštěva Výboru sdružení evropských sléváren (dále jen „CAEF“) v Düsseldorfu v Německu. K objasnění některých údajných problémů při provádění se uskutečnila rovněž inspekce u celních orgánů v Antverpách v Belgii a v Duisburgu v Německu.

(7)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlala Komise doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz koksu 80+ pocházejícího z ČLR a konečný výběr částek zajištěných formou prozatímních cel. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(8)

Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a na jejich základě byla zjištění případně upravena.

(9)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se dotčeného výrobku a obdobného výrobku, potvrzují se 13. až 17. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(10)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl přijat konečný závěr, že dotčený výrobek a koks 80+ vyráběný a prodávaný ve srovnatelné zemi, USA, a koks 80+ vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(11)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se úrovně spolupráce, výběru srovnatelné země a stanovení běžné hodnoty, potvrzují se 18. až 28. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(12)

Co se týká srovnání cen, jediný spolupracující vývozce vznesl námitku proti tomu, že Komise při výpočtu dumpingu odmítla jeho tvrzení týkající se operací po třídění, a tvrdil, že při výpočtu újmy bylo obdobné tvrzení vzato v úvahu. Tvrzení bylo proto přijato a běžná hodnota byla dodatečně upravena.

(13)

Byl revidován odhad hodnoty úpravy, která byla provedena v předběžné fázi s ohledem na rozdíly ve fyzických vlastnostech s cílem zohlednit hodnotu rozdílů v ukazatelích výhřevnosti a velikostním rozsahu mezi dotčeným výrobkem vyráběným ve srovnatelné zemi a čínským vyváženým výrobkem.

(14)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se 29. až 31. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(15)

Konečné dumpingové rozpětí bylo stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty ze závodu s váženou průměrnou vývozní cenou ze závodu podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení. Po provedení úprav uvedených ve 12. a 13. bodě odůvodnění revidované konečné celostátní dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice Společenství před proclením, činí 61,8 %.

(16)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se vymezení výroby ve Společenství a výrobního odvětví Společenství, potvrzují se 34. a 35. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Jak je uvedeno v 36. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pokračovala Komise v šetření zejména s ohledem na jednu složku spotřeby Společenství, a to na objem dovozu v průběhu posuzovaného období. V tomto ohledu však nebyly získány žádné nové a doložené informace. Vzhledem k této skutečnosti a s ohledem na to, že zúčastněné strany nepředložily žádná tvrzení, jež by zpochybnila metodu použitou ke stanovení spotřeby Společenství, se potvrzují 36. a 37. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(18)

Jak je uvedeno v 36. a 41. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pokračovala Komise v šetření objemu dovozu a dovozních cen v průběhu posuzovaného období. Poznamenává se, že ve 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se objevila písařská chyba, jelikož ceny od roku 2004 do období šetření klesly o 43 %, nikoliv o 35 %, jak bylo ve zmíněném bodě odůvodnění uvedeno.

(19)

Nebyly však získány žádné nové a doložené informace týkající se objemu dovozu a dovozních cen. Vzhledem k této skutečnosti a s ohledem na to, že zúčastněné strany nepředložily žádná tvrzení, jež by zpochybnila metodu použitou ke stanovení objemu a cen dotyčného dovozu, potvrzují se 38. až 42. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Spolupracující vyvážející výrobce a jeden uživatel uvedli, že v zájmu provedení spravedlivého výpočtu cenového podbízení je nutno při porovnávání cen účtovaných výrobním odvětvím Společenství za obdobný výrobek a dovozních cen dotčeného výrobku provést úpravu s ohledem na rozdíly ve fyzických vlastnostech. Někteří výrobci ve Společenství na druhou stranu tvrdili, že ačkoliv může být v hypotetickém případě zvláštní jakost koksu 80+ od některých výrobců ve Společenství důvodem vyšší ceny, z údajů, které měla Komise k dispozici, vyplývá, že uživatelé neplatí vyšší cenu za tzv. vyšší jakost, a to zejména v prostředí stlačených cen v důsledku dravého dumpingu. Podle těchto výrobců ve výrobním odvětví Společenství jsou rozhodnutí uživatelského výrobního odvětví o koupi založena výhradně na ceně stanovené pro čínský výrobek. Úpravy s ohledem na rozdíly ve fyzických vlastnostech proto nejsou opodstatněné. Jelikož však z ověřených informací, které předložily zúčastněné strany, vyplývá, že mezi obdobným výrobkem a dotčeným výrobkem existují určité rozdíly ve vlhkosti, obsahu popela, těkavých látek a síry, u nichž by za běžných tržních podmínek bylo možno očekávat, že budou mít účinek na ceny, bylo tvrzení spolupracujícího čínského výrobce a uživatele přijato a byla provedena dodatečná úprava ke zohlednění těchto rozdílů.

(21)

Dále se k porovnání dotčeného výrobku a koksu 80+ vyráběného výrobním odvětvím Společenství na stejné úrovni obchodu, vedle podovozních nákladů vynaložených dovozci ve Společenství a uvedených v 43. bodě odůvodnění, provedla oprava výpočtu cenového podbízení také pro náklady na vykládku. Pro ujasnění se uvádí, že při výpočtu cenového podbízení byla již v předběžné fázi provedena úprava ziskového rozpětí u nezávislých dovozců, ačkoliv není v 43. bodě odůvodnění prozatímního nařízení výslovně uvedena. Tato úprava byla provedena na základě ověřené ziskovosti oznámené spolupracujícím nezávislým dovozcem v průběhu období šetření, a to v rozmezí 5–10 % (4).

(22)

Prozatímní rozpětí cenového podbízení pro ČLR bylo v souladu s tím pozměněno a byl vyvozen závěr, že v průběhu období šetření byl dotčený výrobek pocházející z ČLR prodáván ve Společenství za ceny, které se podbízely oproti prodejním cenám výrobního odvětví Společenství, vyjádřeno v procentech prodejních cen, o 5,7 %.

(23)

Jelikož nebyly předloženy žádné nové a doložené informace nebo tvrzení ohledně výroby, výrobní kapacity a míry využití kapacity, objemu prodeje, podílu na trhu, růstu, zásob, investic a velikosti dumpingového rozpětí, potvrzují se 46. až 50., 53. a 54. a 60. a 61. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(24)

Prodejní ceny ve Společenství uvedené v 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly opraveny a jsou uvedeny v tabulce níže. Malé opravy neovlivňují závěry vyvozené s ohledem na prodejní ceny ve Společenství v 51. a 52. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(25)

Výpočet údajů o ziskovosti uvedených v prozatímním nařízení byl revidován a byla opravena jedna chyba. Správné údaje uvedené v tabulce níže nemají vliv na závěry týkající se obecné tendence vývoje ziskovosti výrobního odvětví Společenství, i když podávají ještě neutěšenější obrázek o stavu výrobního odvětví Společenství: ziskovost výrobního odvětví Společenství výrazně poklesla z 16,2 % v roce 2005 na – 3,8 % v období šetření. Po této opravě byly rovněž upraveny údaje o návratnosti investic, vyjádřené jako zisk v procentech zůstatkové hodnoty investic. Údaje o hotovostních tocích jsou stejné jako v prozatímním nařízení, v tabulce jsou však uvedeny kvůli přehlednosti.

(26)

Jelikož v tomto konkrétním ohledu nebyly vzneseny žádné nové připomínky, potvrzují se závěry ohledně schopnosti výrobního odvětví Společenství získat kapitál uvedené v 58. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(27)

Údaje o produktivitě pracovních sil výrobního odvětví Společenství uvedené v 59. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly rovněž opraveny a jsou uvedeny v tabulce níže. Tyto opravené údaje prokazují, že produktivita pracovních sil výrobního odvětví Společenství, měřená jako výkon (v tunách) na jednoho zaměstnance ročně, se od roku 2003 do období šetření mírně zvýšila. Pro přehlednost jsou v tabulce uvedeny podrobnější údaje o ročních nákladech na jednoho zaměstnance než v prozatímním nařízení.

(28)

Po zveřejnění prozatímního nařízení jeden uživatel s odkazem na 64. a 67. bod odůvodnění prozatímního nařízení tvrdil, že Komise založila své prozatímní závěry o újmě – a následně rovněž o příčinných souvislostech – výhradně na údajně nepříznivém vývoji některých tržních ukazatelů za velmi krátké časové období místo na posouzení újmy v období tří až čtyř let, jak je běžnou praxí. Uživatel toto tvrzení založil na předpokladu, že až do konce roku 2005 výrobní odvětví Společenství neutrpělo žádnou újmu, jelikož platnost předchozích opatření zanikla koncem roku 2005. Jelikož období šetření skončilo v září 2006, znamenalo by to, že k nepříznivému stavu výrobního odvětví Společenství došlo pouze v průběhu několika měsíců v roce 2006.

(29)

V této souvislosti se nejprve podotýká, že 64. bod odůvodnění prozatímního nařízení, v němž se odkazuje na vývoj některých ukazatelů újmy v období od roku 2005 do období šetření, je nutno brát v úvahu ve spojení s předchozím 63. bodem odůvodnění, v němž jsou uvedeny připomínky k vývoji ukazatelů újmy do roku 2005. Z těchto bodů odůvodnění prozatímního nařízení týkajících se ukazatelů újmy je zřejmé, že Komise dodržela svou obvyklou praxi a zkoumala vývoj ukazatelů újmy v období téměř čtyř let, tj. od počátku roku 2003 do září 2006. Jak je zmíněno v 63. bodě odůvodnění, rok 2004 byl na trhu s koksem 80+ výjimečným rokem v důsledku malé nabídky na trhu kvůli nízkému dovozu z ČLR a uzavření některých výrobních závodů, jež dříve vyráběly koks 80+ ve Společenství. Výjimečná povaha situace na trhu v roce 2004, která se projevila i v ukazatelích následujícího roku, nebyla žádnou zúčastněnou stranou zpochybněna. Právě kvůli tomu, že se vrcholy z roku 2004 a 2005 považují za výjimečné, musela Komise v tomto případě věnovat zvláštní pozornost vývoji ukazatelů újmy v období mezi rokem 2003 a obdobím šetření. Připomíná se, že u hlavních finančních ukazatelů, zejména ziskovosti, došlo k výraznému poklesu nejen v období od roku 2005 do období šetření, nýbrž rovněž při srovnání roku 2003 s obdobím šetření.

(30)

Mimoto je nutno uvést, že by vyvozování jakýchkoliv závěrů o stavu výrobního odvětví Společenství na konci roku 2005 ze skutečnosti, že výrobci ve Společenství nepodali žádost o přezkum před pozbytím platnosti předchozích opatření, bylo čistě spekulativní.

(31)

Proto je nutno odmítnout tvrzení, že Komise analyzovala stav újmy pouze s ohledem na některé měsíce roku 2006.

(32)

Výše revidované činitele, tj. ziskovost, návratnost investic a produktivita výrobního odvětví Společenství, nezměnily tendence uvedené v prozatímním nařízení. Rovněž revidovaný rozsah cenového podbízení je nadále značně nad minimální úrovní. Na základě těchto skutečností se má za to, že závěry o podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství, které byly uvedeny v prozatímním nařízení, se nemění. Jelikož nebyly předloženy žádné nové a doložené informace nebo tvrzení, uvedené závěry se potvrzují s konečnou platností.

(33)

Jak je uvedeno ve 22. bodě odůvodnění, vyvozuje se konečný závěr, že v průběhu období šetření byly průměrné ceny dovozu z ČLR nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Společenství o 5,7 %. Revize cenového podbízení nemá žádný účinek na závěry o vlivu dumpingového dovozu uvedené v 67. až 69. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(34)

Jeden uživatel tvrdil, že vývoj na trhu po období šetření ukazuje, že situace, která panovala v období šetření, byla výjimečná a že se ceny po období šetření začaly opět zvyšovat. Tento uživatel uvedl, že dočasný pokles cen v průběhu období šetření byl zapříčiněn hlavně nepříznivým směnným kurzem USD vůči EUR a skutečností, že ceny koksu 80+ jsou na světových trzích obvykle vyjádřeny v USD a že je obtížné přizpůsobit ceny, které jsou zpravidla sjednávány ročně, nové měnové situaci. V této souvislosti se podotýká, že šetření prokázalo, že prodejní ceny výrobců ve výrobním odvětví Společenství nejsou v rámci EU obvykle vyjádřeny v USD, nýbrž v EUR či jiných evropských měnách. Růst cen po období šetření, na který tento uživatel poukázal a který by se časově shodoval s ještě slabším USD v porovnání s EUR, nepodporuje logiku tvrzení, že pokles cen koksu 80+ byl způsoben negativním vývojem směnného kurzu USD vůči EUR.

(35)

Jeden uživatel uvedl, že údajnou újmu, která byla výrobnímu odvětví Společenství způsobena klesajícími cenami, lze přičíst hlavně agresivní cenové politice uplatňované některými evropskými výrobci, kteří prodávají za ceny nižší, než jsou čínské dovozní ceny. Při šetření však nebyly zjištěny žádné důkazy o údajné obecné „agresivní cenové politice“ mezi některými evropskými výrobci. Bylo zjištěno, že k soutěži mezi evropskými výrobci dochází hlavně na regionálních trzích, a nikoliv na úrovni celého Společenství, jelikož vzhledem ke značným nákladům na dopravu výrobci obvykle prodávají výrobek v zeměpisné blízkosti. Nižší ceny, které možná někteří výrobci účtovali, proto nepřivodily újmu ostatním evropským výrobcům. Mimoto skutečnost, že mezi některými evropskými výrobci existuje hospodářská soutěž, neznamená, že čínské dumpingové dovozní ceny tyto výrobce nedonutily předkládat lepší nabídky než ostatní výrobci v ještě větší míře, než by tomu bylo v situaci spravedlivé hospodářské soutěže ze strany čínských výrobců, a tudíž prodávat za neudržitelné ceny.

(36)

Tento uživatel rovněž tvrdil, že největší podíl zvýšení spotřeby od roku 2003 do období šetření získali výrobci ve Společenství, nikoliv čínský dovoz. Ačkoliv to v absolutním vyjádření může být pravda, relativní hodnoty tomu nenasvědčují: šetření prokázalo, že na čínský dovoz, který měl v roce 2003 podíl na trhu ve výši 24 %, připadla v období od roku 2003 do období šetření téměř polovina nárůstu spotřeby.

(37)

Týž uživatel rovněž uvedl, že v prostředí rostoucí hospodářské soutěže nebylo výrobní odvětví Společenství s to zvýšit svůj podíl na trhu, jelikož nezvýšilo svou výrobní kapacitu. Proto musel nárůst spotřeby Společenství pokrýt čínský dovoz. Skutečnost, že výrobní odvětví Společenství nezvyšovalo svou kapacitu stejným tempem, jakým rostla spotřeba, lze však považovat spíše za důsledek nejistého investičního prostředí vytvořeného cenovým tlakem dumpingového čínského dovozu než za příčinu újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(38)

Poznamenává se, že výrobní odvětví Společenství mělo v období šetření volnou kapacitu ve výši přibližně 120 000 tun, jejíž využití nebylo hospodářsky únosné kvůli cenovému tlaku dumpingového čínského dovozu. Jeden výrobce ve Společenství dále v období od roku 2005 do období šetření významně omezil svou výrobu a po období šetření výrobu koksu 80+ zastavil. Ze zvláštní povahy tohoto výrobního odvětví vyplývá, ze dočasné zastavení výrobního procesu vede ke zničení výrobního zařízení (pecí) a jeho obnovení by vyžadovalo velké dodatečné investice. V tržní situaci charakterizované významným snížením cen nemělo z hospodářského hlediska smysl investovat do obnovení uzavřených pecí nebo vybudování pecí nových.

(39)

Jedna zúčastněná strana rovněž uvedla, že hlavní příčinou údajné újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství byly vyšší mzdové náklady. Šetření však prokázalo, že celkové zvýšení počtu zaměstnanců ve výrobním odvětví Společenství připadá pouze na jednoho výrobce, který současně zvýšil svou produktivitu. Ostatní výrobci ve Společenství zachovali úroveň zaměstnanosti poměrně stálou, i když se potýkali s klesající výrobou. To lze vysvětlit povahou výrobního procesu v tomto odvětví, v němž je počet zaměstnanců, kterých je zapotřebí k zachování výrobního zařízení v provozu, prakticky neměnný bez ohledu na to, zda podnik funguje s poloviční či nižší kapacitou, což spolu se snížením výroby vede k poklesu produktivity.

(40)

V každém případě, i kdyby některým výrobcům ve výrobním odvětví Společenství vznikly zbytečně vysoké mzdové náklady při snižující se výrobě, nemůže to být vážnou příčinou újmy vzhledem k minimálnímu účinku změn mzdových nákladů na celkovou ziskovost výrobního odvětví Společenství. Pro ilustraci, zvýšení mzdových nákladů (1,8 milionu EUR) vysvětluje méně než 1 procentní bod poklesu celkové ziskovosti výrobního odvětví Společenství, která spadla z 16,2 % v roce 2005 na – 3,8 % v období šetření (snížení zisku o přibližně 39 milionů EUR).

(41)

Co se týká cen surovin, blíže popsaných v 75. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, poznamenává se, že revidované výpočty ukazují, že v průběhu posuzovaného období představovala základní surovina používaná při výrobě koksu 80+, koksovatelné uhlí, přibližně 60 % nákladů výrobního odvětví Společenství na výrobu koksu 80+.

(42)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že vyšší náklady na hlavní surovinu, koksovatelné uhlí, zasáhly výrobní odvětví Společenství poměrně silněji než čínské výrobní odvětví, které má snadný přístup k surovině, což znamená, že výrobní odvětví Společenství není konkurenceschopné ani tehdy, když k dumpingovému dovozu nedochází. V tomto ohledu se za prvé poznamenává, že vzhledem k velmi omezené spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců nelze vyvodit žádné obecné závěry o snadnosti přístupu čínských vyvážejících výrobců k surovinám. Je nutno rovněž zmínit, že jeden výrobce ve Společenství, na něhož připadá významná část celkové výroby ve Společenství, používá koksovatelné uhlí z místních zdrojů. Jak již bylo uvedeno v 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, až do období šetření bylo výrobní odvětví Společenství schopno přenést zvýšení cen surovin na prodejní ceny. Mimoto se podotýká, že podle dostupných informací o trhu se rovněž Čína uchyluje částečně k dováženým surovinám a v současnosti dováží značné množství koksovatelného uhlí z Austrálie.

(43)

Jiná zúčastněná strana naznačila, že analýza příčinných souvislostí není správná, jelikož má pochybnosti o tom, jak mohlo výrobní odvětví Společenství, které bylo v roce 2003 ziskové, utrpět v období šetření ztráty a nadále nebýt schopno pokrýt vysoké náklady na suroviny, i když byl nárůst prodejních cen výrobního odvětví Společenství v období mezi rokem 2003 a obdobím šetření mnohem významnější než dopad nárůstu cen surovin.

(44)

V této souvislosti se poznamenává, že i když je pravdou, že prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly v období šetření vyšší než v roce 2003 (viz 51. bod odůvodnění prozatímního nařízení), ceny suroviny, které jsou hlavní složkou výrobních nákladů, byly proporčně ještě vyšší (viz 75. bod odůvodnění prozatímního nařízení a 41. bod odůvodnění). Toto tvrzení se proto odmítá.

(45)

Jelikož nebyly předloženy žádné nové a doložené informace nebo tvrzení, potvrzují se 67. až 80. bod odůvodnění prozatímního nařízení s výjimkou revizí provedených v 67. a 75. bodě odůvodnění, jak bylo uvedeno výše.

(46)

Na základě výše uvedených skutečností se potvrzuje prozatímní zjištění ohledně existence příčinné souvislosti mezi podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, a čínským dumpingovým dovozem.

(47)

Od některých výrobců ve výrobním odvětví Společenství, jakož i spolupracujícího vyvážejícího výrobce a uživatelů došly připomínky týkající se nutnosti zohlednit určité důležité vývojové tendence, které nastaly po období šetření. Tyto připomínky se týkají zejména významného zvýšení tržní ceny koksu 80+, a to ceny čínského dovozu i prodejních cen výrobního odvětví Společenství.

(48)

Zmíněné zúčastněné strany toto zvýšení dovozních cen přičítají zejména některým opatřením, která nedávno zavedla čínská vláda ve snaze zabránit vývozu energeticky náročných materiálů, včetně koksu, například zvýšené vývozní dani a restriktivnímu vydávání vývozních licencí. Jeden uživatel uvedl, že tato opatření budou pravděpodobně dlouhodobá vzhledem k strukturálním změnám čínské politiky, kdy jsou polosurové energetické výrobky jako koks 80+ ponechávány pro domácí trh za účelem vytvoření přidané hodnoty v místě. Výrobci ve výrobním odvětví Společenství na druhou stranu tvrdili, že současná vysoká úroveň cen je dočasná a může být kdykoli změněna podle volného uvážení vlády ČLR. Týž uživatel rovněž tvrdil, že ziskovost výrobců ve Společenství je v současnosti vysoká vzhledem k významně vyšším prodejním cenám po období šetření. Podle tohoto uživatele budou mít prodejní ceny výrobního odvětví Společenství dlouhodobě rostoucí tendenci vzhledem k významnému zvýšení spotřeby v odvětví výroby minerální vlny, neexistenci jakéhokoliv zvýšení výrobní kapacity v Unii, a zejména výrazným změnám čínské politiky, jež významně omezily vývoz z ČLR.

(49)

Co se týká tvrzení tohoto uživatele, že údajná dlouhodobost i) omezeného čínského vývozu a ii) údajně vysoké úrovně ziskovosti výrobního odvětví Společenství popírá opodstatněnost uložení antidumpingových opatření, poznamenává se za prvé, že ačkoliv je pravdou, že čínská vláda zavedla opatření, která odrazují od vývozu energeticky náročných materiálů, nejsou k dispozici žádné informace pro vyvození závěrů ohledně trvalosti těchto opatření. Naopak, zkušenosti získané v minulosti, zejména v roce 2004 a 2005, ukazují, že politika ovlivňující vývoz se může velmi rychle změnit. Za druhé, podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení se obvykle k informacím o dumpingu a újmě, které se týkají pozdějšího období, nepřihlíží.

(50)

Zaznamenaný významný růst cen čínského dovozu koksu 80+ však byl potvrzen v 112. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a byl vzat v úvahu při volbě minimální dovozní ceny jakožto formy opatření. Pokračující vývojová tendence vysokých dovozních cen převyšujících úrovně působící újmu rovněž po přijetí prozatímního nařízení potvrzují zveřejněné zprávy o trhu, jakož i informace o dovozu koksu 80+ z ČLR po uložení prozatímních opatření, které má Komise k dispozici. Tato okolnost je opět zohledněna při výběru navrhovaného konečného opatření, minimální dovozní ceny, jak je uvedeno v 75. bodě odůvodnění.

(51)

Někteří výrobci ve výrobním odvětví Společenství uvedli, že vysoké úrovně dovozních cen zaznamenané po období šetření lze přičíst rovněž sazbám za námořní dopravu volně loženého nákladu, které po období šetření značně vzrostly a vyhnaly do výše cenu CIF dotčeného výrobku. Uvedli, že vzhledem k tomu, že je minimální dovozní cena stanovena na základě CIF, neřeší otázku dovozu za dumpingové ceny, jelikož dovozní ceny splňují minimální dovozní cenu, pokud zahrnují námořní přepravné. V toto souvislosti se za prvé uvádí, že podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení se informace o dumpingu z pozdějšího období obvykle neberou v úvahu. Mimoto zmínění výrobci ve výrobním odvětví Společenství ani blíže nerozvedli, jak by podle jejich názoru mělo být v této souvislosti údajné zvýšení námořního přepravného zohledněno.

(52)

Zmínění výrobci ve výrobním odvětví Společenství rovněž tvrdili, že minimální dovozní cena založená na nákladech na suroviny v průběhu období šetření neodstraňuje přiměřeně újmu způsobenou dumpingovým dovozem, jelikož významný nárůst námořního přepravného po období šetření měl vliv na náklady na hlavní surovinu, koksovatelné uhlí, kterou v zámoří pořizuje zejména výrobní odvětví Společenství. V tomto ohledu se znovu opakuje, že podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení se k informacím z pozdějšího období obvykle nepřihlíží. Výrobci ve výrobním odvětví Společenství účinek údajného zvýšení námořního přepravného na náklady výrobního odvětví Společenství na výrobu koksu 80+ nevyčíslili, až na to, že předložili některé zveřejněné tržní zprávy o námořním přepravném. Ty však neumožňují provést dostatečně podrobné výpočty dopadu na výrobní odvětví Společenství jako celek, s přihlédnutím zejména k tomu, že výrobci ve výrobním odvětví Společenství pořizují suroviny z několika různých zdrojů a že jeden z významných výrobců ve Společenství by nebyl zvýšením námořního přepravného zasažen, jelikož používá surovinu, kterou pořizuje z místních zdrojů. Proto je nutno tvrzení výrobců ve výrobním odvětví Společenství odmítnout.

(53)

Kromě připomínek souvisejících s vývojem po období šetření, jimiž se zabývaly 47. až 50. bod odůvodnění, jeden uživatel rovněž uvedl, že analýza zájmu výrobního odvětví Společenství za účelem uložení opatření spočívá výhradně na zjištěních, jež se týkají období šetření, aniž by se přihlédlo k celému období šetření újmy. V tomto ohledu se uvádí, že analýza možných důsledků uložení či neuložení antidumpingových opatření pro výrobní odvětví Společenství je odvozena z analýzy újmy, kterou Komise provedla (jak je uvedeno ve 28. a 29. bodě odůvodnění) s ohledem na vývoj ukazatelů újmy v celém posuzovaném období. Toto tvrzení se proto odmítá.

(54)

Jelikož v tomto ohledu nebyly předloženy žádné nové a doložené informace nebo tvrzení, potvrzuje se závěr o zájmu výrobního odvětví Společenství vyvozený v 82. až 84. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(55)

Jelikož dovozci/obchodníci nepředložili žádné připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 85. až 87. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(56)

Jelikož v tomto konkrétním ohledu nebyly předloženy žádné nové a doložené informace nebo tvrzení, potvrzuje se 89. až 91. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Rovněž se proto potvrzuje, že by clo ve výši prodeje pod cenou mělo velmi omezený účinek na výrobní náklady spolupracujícího výrobce minerální vlny s hypotetickým maximálním zvýšením přibližně o 1 %, jak se uvádí v 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(57)

Po předběžné fázi Komise prohloubila šetření ohledně možného dopadu opatření na uživatele, zejména slévárny. Za tímto účelem si od CAEF a vnitrostátních svazů sléváren vyžádala doplňkové informace. Obdržené informace potvrzují prozatímní zjištění založené na odpovědích uživatelů poskytnutých v dotazníku a uvedené v 93. a 94. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že podíl koksu 80+ na celkových výrobních nákladech sléváren je poměrně nízký. Ačkoliv podíl koksu 80+ na výrobních nákladech uživatelů závisí na daném výrobku, bylo zjištěno, že obvykle činí 2 % až 5 %.

(58)

Co se týká ziskovosti sléváren uvedené v 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo zjištěno, že ta je v rozmezí od 2 % do 6 %. To je v souladu s informacemi, které poskytl CAEF na základě studie ziskovosti 93 sléváren v roce 2006, podle níž činila průměrná ziskovost slévárenského průmyslu 4,4 % (průměrné rozpětí sahá od 2,8 % u sléváren vyrábějících pro automobilové odvětví a 6,4 % u sléváren vyrábějících pro strojírenské odvětví).

(59)

Výše uvedené doplňkové informace rovněž potvrdily prozatímní zjištění, že by clo ve výši prodeje pod cenou mělo na výrobní náklady sléváren velmi omezený účinek s hypotetickým maximálním zvýšením přibližně o 1 %. Poznamenává se, že u velké části sléváren zahrnutých v analýze uvedené v 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je tento podíl dokonce značně nižší než 1 %.

(60)

Některé zúčastněné strany však tvrdily, že vzhledem ke svému nízkému průměrnému ziskovému rozpětí nemohou evropské slévárny unést značné zvýšení cen koksu 80+, jež budou moci stěží přenést na své odběratele. V tomto ohledu se podotýká, že nelze vyloučit, že některé slévárny nemusí být s to unést stávající výši cen koksu 80+. Nezdá se však, že by cenový nárůst po období šetření bylo možno přičíst antidumpingovým opatřením, jelikož minimální dovozní cena uložená prozatímním nařízením je značně nižší než stávající úroveň tržních cen a jelikož cenový růst začal již před uložením prozatímních opatření.

(61)

Někteří uživatelé rovněž zopakovali svá dřívější tvrzení týkající se bezpečnosti dodávek koksu 80+ a tvrdili, že by opatření výrazně postihla uživatelské výrobní odvětví v ES, pro něž je koks 80+ surovinou strategického významu. Zároveň však tvrdili, že uložení antidumpingových opatření postihne čínský vývoz pouze okrajově, pokud vůbec. Forma a úroveň antidumpingových opatření přijatých v tomto případě má fungovat jako bezpečnostní síť pro výrobní odvětví Společenství, aniž by uměle narušila trh na úkor uživatelského výrobního odvětví. Šetření prokázalo, že jakékoliv nebezpečí nedostatečných dodávek, pokud vůbec existuje, může plynout z případné vyšší domácí poptávky v Číně a stávající čínské politiky odrazující od vývozu energeticky náročných výrobků, nikoli však z antidumpingového opatření.

(62)

Výše uvedená analýza týkající se zájmu uživatelů ve Společenství nemění prozatímní závěry v tomto ohledu. I kdyby uživatel/dovozce musel v určitých případech plně nést zátěž, případný nepříznivý finanční účinek by byl v každém případě zanedbatelný. Na základě těchto skutečností se má za to, že se závěry týkající se zájmu Společenství uvedené v prozatímním nařízení nemění. Jelikož nebyly vzneseny žádné jiné připomínky, tyto závěry se proto potvrzují s konečnou platností.

(63)

Hrubé ziskové rozpětí použité v prozatímním nařízení pro výpočet úrovně pro odstranění újmy bylo založeno na průměrném ziskovém rozpětí, jehož výrobní odvětví Společenství dosáhlo v období 2003–2005, a prozatímně bylo vypočteno na 15,3 % obratu. To bylo považováno za celkový hrubý zisk, který by podle střízlivých úvah vytvořilo výrobní odvětví tohoto typu za obvyklých podmínek hospodářské soutěže, tj. při neexistenci dumpingového dovozu.

(64)

Několik zúčastněných stran prozatímně použité ziskové rozpětí zpochybnilo. Jeden uživatel uvedl, že ziskovost ve výši 15,3 % je přemrštěná, a tvrdil, že výše zisku, jichž výrobní odvětví Společenství dosáhlo v letech 2004 a 2005, byly mimořádné a došlo k nim v době, kdy byl nedostatek čínského koksu 80+ tak významný, že tehdy platná antidumpingová opatření byla pozastavena. Tento uživatel tvrdil, že neexistuje přesvědčivý důvod pro použití ziskového rozpětí, které je podstatně vyšší než ziskové rozpětí použité v předchozím šetření. Podotýká se, že ziskové rozpětí použité v konečné fázi předchozího šetření činilo 10,5 %.

(65)

Spolupracující čínský vyvážející výrobce zopakoval tvrzení, že prozatímně použité ziskové rozpětí je zkresleno vysokými zisky v letech 2004 a 2005, jichž bylo dosaženo zásluhou výjimečných tržních podmínek. Tento vyvážející výrobce uvedl, že koks 80+ je výrobkem komoditního typu a že by míře zisku více odpovídala ziskovost ve výši 5 %, jež byla u výrobků komoditního typu použita dříve.

(66)

Někteří výrobci ve výrobním odvětví Společenství na druhou stranu tvrdili, že ziskové rozpětí ve výši 15,3 % není přiměřené pro odstranění újmy, jelikož tito výrobci při nestlačení cen v důsledku dumpingového dovozu historicky dosahovali vyšší úrovně zisku. Uváděli, že ziskové rozpětí ve výši 15,3 % nepostačuje k tomu, aby výrobcům ve Společenství umožnilo uskutečnit investice nezbytné k dodržení závazných norem pro životní prostředí a k modernizaci nebo opětovnému uvedení uzavřených výrobních zařízení do provozu. Tvrdili, že by tato modernizace výroby ve Společenství výrobcům ve Společnosti umožnila pokrýt vyšší poptávku po koksu 80+. Dotyční výrobci ve Společenství však nepředložili žádný přesný údaj o úrovni ziskového rozpětí, kterou by považovali za přiměřenou.

(67)

Za prvé se poznamenává, že na základě revidovaných zjištění o ziskovosti uvedených v 25. bodě odůvodnění bylo zjištěno, že vážená průměrná ziskovost v období 2003–2005 dosáhla ve skutečnosti 13,1 % místo 15,3 %, jak je uvedeno ve 107. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(68)

Za druhé, na základě obdržených připomínek byla znovu posouzena metoda použitá ke stanovení úrovně pro odstranění újmy. Bylo konstatováno, že by roky použité jako referenční roky skutečně mohly být za obvyklých okolností považovány za nereprezentativní, jelikož rok 2004 byl výjimečně dobrým rokem, pokud jde o zisky (15 %), a to kvůli významnému nedostatku čínského koksu 80+ na trhu. Tato výjimečná situace se projevila znovu v roce 2005 (16,2 %). Na druhou stranu v roce 2003 se výrobní odvětví Společenství dosud zotavovalo z minulého dumpingu, což se projevilo v poněkud nižším ziskovém rozpětí (8,1 %). Cílový zisk ve výši 10,5 % použitý v předchozím šetření byl namísto toho založen na třech po sobě následujících letech (1995–1997) v době před větším proniknutím čínského dovozu na trh. Proto se zdá, že lépe odráží ziskovost, jíž by mohlo dosáhnout výrobní odvětví tohoto typu při neexistenci dumpingového dovozu.

(69)

Co se týká tvrzení některých výrobců ve Společenství ohledně ziskového rozpětí potřebného k umožnění investic, poznamenává se, že toto kritérium není při stanovení úrovně pro odstranění újmy důležité. Ziskové rozpětí použité při výpočtu cílové ceny, která odstraní dotyčnou újmu, musí být omezeno na ziskové rozpětí, s nímž by výrobní odvětví Společenství mohlo přiměřeně počítat za obvyklých podmínek hospodářské soutěže, tj. při neexistenci dumpingového dovozu.

(70)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že by výrobní odvětví Společenství mohlo při neexistenci dumpingového dovozu přiměřeně očekávat dosažení hrubého ziskového rozpětí ve výši 10,5 %, a toto ziskové rozpětí bylo použito v konečných zjištěních.

(71)

Čínské dovozní ceny upravené za účelem výpočtu cenového podbízení (viz 20. a 21. bod odůvodnění) byly pro období šetření srovnány s cenou, která nepůsobí újmu, obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Cena, která nepůsobí újmu, byla stanovena po úpravě prodejní ceny výrobního odvětví Společenství tak, aby odrážela revidované ziskové rozpětí (viz 70. bod odůvodnění). Rozdíl vyplývající z tohoto srovnání vyjádřený jako procento celkové dovozní hodnoty CIF činil 25,8 %, tj. méně než zjištěné dumpingové rozpětí.

(72)

Vzhledem k tomu, že žádný vyvážející výrobce z ČLR nepožadoval individuální zacházení, byla vypočtena jedna celostátní úroveň odstranění újmy pro všechny vývozce v ČLR.

(73)

Vzhledem k závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo ve výši nejnižšího zjištěného rozpětí dumpingu a újmy, v souladu s pravidlem nižšího cla. V tomto případě by měla být sazba cla stanovena na úrovni zjištěné újmy.

(74)

Na základě výše uvedených skutečností by proto mělo konečné clo činit 25,8 %.

(75)

Prozatímní nařízení uložilo antidumpingové clo v podobě minimální dovozní ceny. Vzhledem k tomu, že dosud platí aspekty zvažované při výběru minimální dovozní ceny jako formy opatření uvedené ve 112. bodě odůvodnění prozatímního opatření, a jelikož proti výběru tohoto opatření nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se jako forma opatření minimální dovozní cena.

(76)

Jak bylo uvedeno v 117. bodě prozatímního nařízení, provedla Komise další analýzu proveditelnosti indexačního systému, který má být použit na minimální dovozní cenu. Za tímto účelem Komise prověřovala různé možnosti indexace, zejména vývoj ceny koksovatelného uhlí, hlavní suroviny pro výrobu koksu 80+. Rovněž někteří výrobci ve výrobním odvětví Společenství tvrdili, že by minimální dovozní cena měla být svázána s náklady na koksovatelné uhlí. Bylo však zjištěno, že kolísání ceny koksu 80+ není dostatečně vysvětleno vývojem ceny koksovatelného uhlí ani žádného jiného důležitého vstupu. Proto bylo rozhodnuto, že by minimální dovozní cena neměla být indexována.

(77)

Výše minimální dovozní ceny vychází z použití rozpětí újmy na vývozní ceny sloužící pro výpočet úrovně pro odstranění újmy během období šetření. Takto vypočítaná konečná minimální dovozní cena činí 197 EUR za tunu.

(78)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně provádění opatření, potvrzují se 114. až 116. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(79)

Objevila se obava ohledně použitelnosti těchto opatření s ohledem na způsob měření koksu ke stanovení podílu koksu 80+ a koksu 80– ve smíšených dodávkách. Šetření prokázalo, že dovozci koksu 80+ stanoví přísná kritéria mimo jiné pro velikost a vlhkost a že po dodání zakoupeného výrobku do Společenství dovozce provádí kontrolní měření s cílem zajistit dodržování těchto kritérií. Hlavní uživatelé koksu v ES mají osvědčení podle ISO 9001:2000 nebo rovnocenných systémů řízení jakosti, která pro každou zásilku požadují osvědčení o původu a osvědčení shody. Tato osvědčení shody potvrzující rovněž rozměrové specifikace mohou být požadována provádějícími celními orgány k ověření přesnosti údajů obsažených v celním prohlášení.

(80)

Výrobní odvětví používá dvě normy, ISO 728:1995 a ISO 18238:2006, které stanoví způsob měření a způsob odběru vzorku koksu, který má být změřen. Skutečnost, že dovážející výrobní odvětví uvedené normy již uplatňuje, prokazuje, že tyto normy jsou použitelné, a tudíž důležité pro provádění těchto opatření.

(81)

S ohledem na velikost zjištěného dumpingového rozpětí a na úroveň újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné, aby byly částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením s konečnou platností vybrány ve výši částky uloženého konečného cla. Jelikož je konečné clo nižší než clo prozatímní, je třeba uvolnit částky, které byly prozatímně zajištěny nad konečnou sazbu antidumpingového cla,