(ES) č. 237/2008Nařízení Rady (ES) č. 237/2008 ze dne 10. března 2008 o zastavení částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 antidumpingového cla na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího mimo jiné z Ukrajiny

(1)

Dne 22. ledna 2001 Rada nařízením (ES) č. 132/2001 (2) uložila konečné antidumpingové clo (dále jen „stávající opatření“) ve výši 33,25 EUR na tunu dováženého dusičnanu amonného kódů KN 3102 30 90 a 3102 40 90 pocházejícího mimo jiné z Ukrajiny. Šetření, které vedlo k uložení stávajících opatření, je v dalším textu označováno jako „původní šetření“.

(2)

Dne 17. května 2004 po částečném prozatímním přezkumu Rada nařízením (ES) č. 993/2004 (3) osvobodila od antidumpingového cla, které bylo uloženo nařízením (ES) č. 132/2001, dovoz do Společenství dotčeného výrobku vyrobeného společnostmi, od nichž Komise přijala závazky. Nařízením Komise (ES) č. 1001/2004 (4) byly přijaty závazky na dobu šesti měsíců a nařízením Komise (ES) č. 1996/2004 (5) na další období do 20. května 2005. Smyslem těchto závazků bylo přihlédnout k některým důsledkům rozšíření Evropské unie na 25 členských států dne 1. května 2004.

(3)

Po provedení prozatímního přezkumu omezeného na definici dotčeného výrobku rozhodla Rada nařízením (ES) č. 945/2005, že je třeba definici dotčeného výrobku objasnit a že by se platná opatření měla vztahovat na dotčený výrobek, pokud je obsažen v jiných hnojivech, úměrně k obsahu dusičnanu amonného a jiných vedlejších látek a živin.

(4)

Po přezkumu před pozbytím platnosti zahájeném v lednu 2006 obnovila Rada nařízením (ES) č. 442/2007 (6) uvedená opatření na současné úrovni na dobu dvou let. Opatření spočívají ve specifických clech.

(5)

Akciová společnost (Open Joint Stock Company, OJSC) Azot Cherkassy (dále jen „žadatel“), vyvážející výrobce z Ukrajiny, podala žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žádost byla omezena na dumping ve vztahu k žadateli.

(6)

Ve své žádosti podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení žadatel tvrdil, že okolnosti týkající se dumpingu, na základě kterých byla stanovena stávající opatření, se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy. Žadatel dále uvedl, že srovnání běžné hodnoty, založené na jeho nákladech nebo cenách na domácím trhu, s vývozními cenami vývozu do Společenství by mohlo vést k výraznému snížení dumpingu pod úroveň stávajících opatření. Proto žadatel tvrdil, že pokračující uplatňování opatření na stávající úrovni již není pro vyrovnání účinků dumpingu nutné.

(7)

Komise po konzultaci s poradním výborem shledala, že žádost obsahuje dostatečné přímé důkazy, a dne 19. prosince 2006 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (7) zahájení částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(8)

Přezkum byl omezen na posouzení dumpingu ve vztahu k žadateli. Šetření dumpingu se týkalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(9)

Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, zástupce vyvážející země a sdružení výrobců ve Společenství o zahájení přezkumu. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k podání písemných vyjádření a žádostí o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření.

(10)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(11)

S cílem získat informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, zaslala Komise žadateli dotazník a ve lhůtě stanovené k tomuto účelu obdržela odpověď.

(12)

Komise vyhledala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke zjištění dumpingu. Komise provedla inspekce v prostorách žadatele v Čerkasech.

(13)

Zúčastněné strany byly informovány o zásadních skutečnostech a důvodech, o které se opíral záměr doporučit zastavení probíhajícího přezkumu a zachování stávajících antidumpingových opatření na dovoz dotčeného výrobku žadatelem, a byla jim poskytnuta příležitost k vyjádření připomínek. Jejich připomínky byly řádně zváženy a v odůvodněných případech vzaty v úvahu.

(14)

Dotčeným výrobkem je tentýž výrobek, který byl předmětem původního šetření, jak je vysvětleno v nařízení (ES) č. 945/2005, tj. pevná hnojiva obsahující více než 80 % hmotnostních dusičnanu amonného pocházející z Ukrajiny kódů KN 3102 30 90, 3102 40 90, ex 3102 29 00, ex 3102 60 00, ex 3102 90 00, ex 3105 10 00, ex 3105 20 10, ex 3105 51 00, ex 3105 59 00 a ex 3105 90 91. Dusičnan amonný je pevné dusíkaté hnojivo běžně užívané v zemědělství. Vyrábí se z amoniaku a kyseliny dusičné v podobě krystalů nebo granulí a obsahuje více než 28 % hmotnostních dusíku.

(15)

Tento přezkum potvrdil zjištění z původního šetření, že dusičnan amonný je čistě komoditní výrobek a jeho kvalita a základní fyzikální a chemické vlastnosti jsou stejné bez ohledu na zemi původu. Dusičnan amonný vyráběný a prodávaný žadatelem na domácím trhu na Ukrajině a dusičnan amonný vyvážený do Společenství mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a v podstatě stejné použití. Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. Protože byl tento přezkum omezen na zjištění dumpingu ve vztahu k žadateli, nebyly učiněny závěry ohledně výrobku vyráběného a prodávaného odvětvími ve Společenství na trhu Společenství.

(16)

Za účelem stanovení běžné hodnoty bylo nejprve ověřeno, zda byl celkový domácí prodej žadatele reprezentativní podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. zda představoval 5 % nebo více z celkového prodaného množství daného výrobku vyvezeného žadatelem do Společenství. Šetření ukázalo, že žadatel prodával pouze jeden typ dusičnanu amonného a že tento typ byl prodáván na domácím trhu v reprezentativním množství.

(17)

Komise porovnáním čisté prodejní ceny na domácím trhu s určenou výší výrobních nákladů následně zkoumala, zda může být na domácí prodej dusičnanu amonného pohlíženo jako na prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(18)

Při posuzování výrobních nákladů žadatele bylo zjištěno, že záznamy žadatele neodrážely přiměřeně náklady na plyn. Je třeba poznamenat, že náklady na energie, jako je plyn, představují hlavní část výrobních nákladů a značnou část úplných výrobních nákladů.

(19)

Pokud jde o náklady na plyn, bylo zjištěno, že Ukrajina dováží většinu plynu spotřebovávaného při výrobě dusičnanu amonného z Ruska. Všechny dostupné údaje navíc nasvědčují tomu, že Ukrajina dováží z Ruska zemní plyn za ceny, které jsou výrazně pod úrovní tržních cen zemního plynu na neregulovaných trzích. Šetření odhalilo, že cena zemního plynu vyváženého z Ruska do Evropského společenství byla přibližně dvakrát vyšší než cena plynu na domácím trhu na Ukrajině. Z toho důvodu byly na základě informací z jiných reprezentativních trhů upraveny žadatelovy náklady na plyn, jak stanoví čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(20)

Po poskytnutí informací žadatel tvrdil, že úprava ceny plynu, kterou platí na domácím trhu, není odůvodněná, protože účetní záznamy společnosti plně odrážejí náklady spojené s výrobní a prodejní činností obdobného výrobku v zemi původu.

(21)

Při zkoumání výrobních nákladů obdobného výrobku podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení však musí být prokázáno, že náklady zanesené v účetních záznamech společnosti přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření. Na základě důvodů uvedených v 19. bodě odůvodnění bylo zjištěno, že tomu tak není.

(22)

Žadatel dále tvrdil, že jeho běžná hodnota by měla být založena na jeho prodeji dotčeného výrobku na domácím trhu a že neexistuje důvod, kvůli kterému by tento prodej neměl být považován za obchod uskutečněný v běžném obchodním styku. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že ke zjištění, zda se prodej na domácím trhu uskutečnil v běžném obchodním styku z důvodu ceny, tj. zda byl ziskový, musí být zjištěno, zda byly náklady žadatele spolehlivým základem ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Teprve po spolehlivém stanovení nákladů může být zvolena vhodná metoda ke stanovení běžné hodnoty. Jak uvádí 28. a následující body odůvodnění, jelikož srovnání čisté prodejní ceny na domácím trhu s upravenými výrobními náklady v průběhu období přezkumného šetření ukázalo, že se žádný prodej na domácím trhu neuskutečnil v běžném obchodním styku, nemohou být žadatelovy ceny na domácím trhu použity ke stanovení běžné hodnoty.

(23)

Žadatel také tvrdil, že šetření je založeno na údajích z průběhu období přezkumného šetření a že učiněné závěry tudíž nezohledňují vývoj po skončení tohoto období, zejména například neustálý nárůst cen plynu a zvyšování domácí spotřeby hnojiv na Ukrajině. V tomto ohledu je třeba připomenout, že za účelem reprezentativnosti zjištění se v souladu s čl. 6 odst. 1 základního nařízení zvolí posuzované období, které v případě dumpingu zpravidla odpovídá období nejméně šesti měsíců bezprostředně před zahájením řízení. Také je třeba připomenout, že v souladu s obvyklým postupem Společenství trvalo období přezkumného šetření týkající se dumpingu jeden rok.

(24)

Bylo zvažováno, zda vývoj cen plynu na Ukrajině, který následoval po období přezkumného šetření, měl být vzat v úvahu při stanovení dumpingového rozpětí žadatele. Zde je třeba poznamenat, že podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení by se k údajům vztahujícím se na dobu po období šetření nemělo za běžných okolností přihlížet. Toto bylo v souladu s důsledně uplatňovanou praxí Společenství vyloženo v tom smyslu, že okolnosti vztahující se k období, které následuje po období šetření, mohou být vzaty v úvahu pouze tehdy, jsou-li zřejmé, nesporné a trvalé. Ačkoli byl po skončení období přezkumného šetření zaznamenán nárůst cen, nemůže být v tomto ohledu stanoveno s dostatečnou určitostí, zda byl uvedený nárůst cen skutečně trvalé povahy. Bylo zjištěno, že informace o budoucím vývoji cen plynu na Ukrajině, které byly k dispozici, byly pouze výhledové a nezakládaly se na ověřitelných údajích ve vztahu ke skutečným cenám plynu. Ustanovení čl. 6 odst. 1 umožňuje použití informací a údajů nad rámec období šetření (nebo, v případě přezkumu, období přezkumného šetření) pouze za zcela výjimečných okolností. Nebylo shledáno, že okolnosti tohoto případu byly takové povahy, aby ospravedlnily použití údajů nebo informací nad rámec období přezkumného šetření. Žadatel navíc své argumenty nepodložil a nebyly poskytnuty žádné důkazy o tom, že údaje vztahující se k období po období přezkumného šetření jsou reprezentativnější než údaje vztahující se k období přezkumného šetření. Proto byl tento argument odmítnut.

(25)

Ohledně skutečnosti, že spotřeba hnojiv na Ukrajině po období přezkumného šetření vzrostla, žadatel nevysvětlil ani neukázal, do jaké míry mohla mít tato skutečnost vliv na zjištění učiněná na základě informací vztahujících se k období přezkumného šetření. Žadatel tak neposkytl dostačující informace, na základě kterých by mohly být učiněny smysluplné závěry, ani nebyly k dispozici jiné informace, které by v tomto ohledu podpořily žadatelovo tvrzení. Jelikož by jakékoli závěry na takovém základě byly spekulativní, žadatelovo tvrzení bylo odmítnuto.

(26)

Upravená cena plynu byla založena na průměrné ceně ruského plynu při prodeji na vývoz na německo-české hranici (Rozvadov-Waidhaus) bez přepravních nákladů. Rozvadov-Waidhaus, hlavní průtočný bod prodeje ruského plynu do Společenství, které je největším trhem pro ruský plyn a má ceny přiměřeně odrážející náklady, lze považovat za reprezentativní trh ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(27)

Žadatel dále tvrdil, že Ukrajina nakupuje plyn za podobných obchodních podmínek jako Společenství a že ceny za plyn, které žadatel platil v roce 2007, byly vyšší než cena plynu na ukrajinsko-ruské hranici ve stejném období. Žadatel však neposkytl žádné důkazy, které by doložily jeho tvrzení, a tak neprokázal, že jsou splněny podmínky ke zohlednění okolností z období po uplynutí období přezkumného šetření uvedené ve 24. bodě odůvodnění. Proto byl tento argument odmítnut.

(28)

Srovnání čisté prodejní ceny na domácím trhu s upravenými výrobními náklady v průběhu období přezkumného šetření ukázalo, že se žádný prodej na domácím trhu neuskutečnil v běžném obchodním styku ve smyslu čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(29)

Bylo proto rozhodnuto, že ceny na domácím trhu nebyly vhodným základem pro stanovení běžné hodnoty, a musela být použita jiná metoda. V souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení byla běžná hodnota početně zjištěna tak, že k žadatelovým nákladům na výrobu dotčeného výrobku, případně upraveným podle 19. bodu odůvodnění, byla připočtena přiměřená částka za prodejní, správní a režijní náklady a za zisk.

(30)

Prodejní, správní a režijní náklady a zisk nebylo možno stanovit na základě uvozujícího textu čl. 2 odst. 6 základního nařízení, protože žadatel neuskutečnil v běžném obchodním styku reprezentativní prodeje dotčeného výrobku na domácím trhu. Ustanovení čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení nebylo možno použít, neboť předmětem šetření je pouze žadatel. Rovněž nebylo možno použít čl. 2 odst. 6 písm. b), protože by žadatelovy výrobní náklady na výrobky patřící do stejné obecné skupiny zboží musely být rovněž upraveny zohledněním nákladů na plyn z důvodů zmíněných v 19. bodě odůvodnění výše. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk proto byly stanoveny podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(31)

Severoamerický trh se vyznačuje významným objemem domácího prodeje a vysokou úrovní hospodářské soutěže mezi domácími i zahraničními společnostmi. V tomto ohledu bylo přihlédnuto k veřejně dostupným informacím o předních společnostech podnikajících v oblasti hnojiv. Bylo zjištěno, že nejlépe by účelu šetření posloužily odpovídající údaje severoamerických výrobců (z USA a Kanady) vzhledem k široké dostupnosti spolehlivých a úplných veřejně dostupných finančních informací společností kótovaných na burze v této části světa. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly proto stanoveny na základě váženého průměru prodejních, správních a režijních nákladů a zisku tří severoamerických výrobců, kteří patří mezi největší společnosti v odvětví dusíkatých hnojiv, s ohledem na jejich domácí prodeje výrobků stejné obecné skupiny (dusíkatá hnojiva). Tito tři výrobci byli považováni za reprezentativní společnosti podnikající v oblasti dusíkatých hnojiv, a jejich prodejní, správní a režijní náklady a zisk tudíž reprezentativní pro obvyklé prodejní, správní a režijní náklady a zisk společností úspěšně podnikajících v tomto odvětví. Je třeba uvést, že nic nenasvědčovalo tomu, že takto stanovené ziskové rozpětí bylo vyšší než zisk dosahovaný ukrajinskými výrobci z prodeje výrobků stejné obecné skupiny na domácím trhu.

(32)

Po poskytnutí informací žadatel tvrdil, že existuje významný rozdíl mezi situací na trhu v Severní Americe a na Ukrajině. Žadatel však nebyl schopen údajný rozdíl vysvětlit a doložit svá tvrzení. Rovněž nepředložil jiný vhodný způsob k provedení výpočtů, a proto musel být uvedený argument odmítnut.

(33)

Vzhledem k tomu, že dotčený výrobek byl vyvážen nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tj. na základě skutečně zaplacené vývozní ceny nebo vývozní ceny, kterou je třeba zaplatit.

(34)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni. Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly u činitelů, které ovlivňují ceny a tím srovnatelnost cen. Byly proto provedeny úpravy týkající se dopravních a manipulačních nákladů, nákladů na nakládku a vedlejších nákladů, byly-li přiměřené a podložené ověřenými důkazy.

(35)

Po poskytnutí informací zastávalo sdružení výrobců ve Společenství názor, že ukrajinské železniční tarify na přepravu mimo jiné i dotčeného výrobku při vývozu do Společenství jsou uměle udržovány na nízké úrovni, a tudíž musí být upraveny. Šetření však neprokázalo, že přepravní náklady na Ukrajině nebyly v záznamech žadatele přiměřeně podchyceny. Tato námitka musela být tudíž zamítnuta.

(36)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(37)

Tímto srovnáním bylo stanoveno dumpingové rozpětí ve výši 38,2 %, vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(38)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení byla provedena analýza s cílem určit, zda změnu okolností, pokud jde o dumping, lze považovat za trvalou.

(39)

V této souvislosti bylo připomenuto, že dumpingové rozpětí v současné době uplatňované pro žadatele bylo stanoveno v původním šetření podle běžné hodnoty určené na základě údajů získaných od výrobce ze třetí země s tržním hospodářstvím podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení. V tomto šetření však byla běžná hodnota vypočtena na základě informací podle žadatelových vlastních údajů v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení poté, co byl Ukrajině přiznán status země s tržním hospodářstvím (změnou základního nařízení nařízením (ES) č. 2117/2005).

(40)

Nic nenasvědčovalo tomu, že by úroveň běžné hodnoty nebo vývozní ceny stanovené pro žadatele v tomto šetření nemohla být považována za trvalé povahy. Lze namítnout, že vývoj cen zemního plynu jako hlavní suroviny mohl mít na běžnou hodnotu významný vliv. Bylo však usouzeno, že vliv nárůstu ceny by ovlivnil všechny subjekty na trhu, a tudíž měl vliv jak na běžnou hodnotu, tak na vývozní cenu.

(41)

Žadatelova cena pro vývoz do Společenství byla v průběhu období přezkumného šetření podle zjištění podobná ceně jeho vývozu do jiných zemí, ve kterých došlo v průběhu období přezkumného šetření k prodeji výrazně většího objemu.

(42)

Ačkoli je tak dumpingové rozpětí zjištěné v průběhu období přezkumného šetření založeno na poměrně nízkém objemu žadatelova vývozu do Společenství, existují důvody domnívat se, že zjištěné dumpingové rozpětí je založeno na změněných okolnostech trvalé povahy.

(43)

Jelikož v původním šetření bylo clo uloženo jako specifická částka za tunu, měla by tato forma být zachována i ve stávajícím šetření. Clo vypočítané na základě současného dumpingového rozpětí by činilo 47 EUR za tunu.

(44)

Je třeba připomenout, že podle 59. bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 132/2001 bylo při ukládání konečných opatření v roce 2001 při stanovování částky konečného cla ukládaného v souladu s pravidlem nižšího cla použito rozpětí újmy. Jak stanoví čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 442/2007, výše v současné době platného cla závisí na konkrétním typu výrobku a pohybuje se v rozpětí mezi 29,26 EUR za tunu a 33,25 EUR za tunu.

(45)

Protože clo stanovené na základě současně platného dumpingového rozpětí je vyšší než současně platné clo, měl by být přezkum zastaven bez změny úrovně cla uplatněného pro žadatele, které by mělo být zachováno na úrovni sazby konečného antidumpingového cla stanoveného v původním šetření.

(46)

Žadatel vyjádřil zájem poskytnout závazek, avšak nepředložil dostatečně podloženou nabídku závazku ve lhůtách stanovených v čl. 8 odst. 2 základního nařízení. Komise tak nemohla žádnou nabídku závazku přijmout. Byl však učiněn závěr, že kvůli složitosti několika aspektů, konkrétně 1) nestálosti ceny dotčeného výrobku, která by vyžadovala určitý způsob indexace minimálních cen, přičemž uvedená nestálost není dostatečně odůvodněna klíčovou nákladovou položkou, a 2) zvláštní situaci na trhu ohledně dotčeného výrobku (mimo jiné kvůli omezenému dovozu vývozce, který je předmětem tohoto přezkumu), je nutno zvážit, zda by byl závazek kombinující indexovanou minimální cenu a množstevní strop proveditelný.

(47)

Jak bylo uvedeno výše, kvůli zmíněné složitosti žadatel nebyl schopen formulovat v zákonné lhůtě přijatelný závazek. Rada se proto domnívá, že by žadateli mělo být výjimečně povoleno dokončit nabídku závazku po uplynutí předepsané lhůty, avšak nejpozději deset kalendářních dnů po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(48)

Zúčastněné strany byly informovány o zásadních skutečnostech a důvodech, o které se opíral záměr doporučit zastavení probíhajícího přezkumu a zachování stávajících antidumpingových cel na dovoz dotčeného výrobku vyráběného žadatelem. Všechny zúčastněné strany dostaly příležitost se vyjádřit. Jejich vyjádření, která byla odůvodněná a podložená důkazy, byla zohledněna,