(ES) č. 172/2008Nařízení Rady (ES) č. 172/2008 ze dne 25. února 2008 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovozy ferosilicia pocházejícího z Čínské lidové republiky, Egypta, Kazachstánu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska

(1)

Komise prostřednictvím nařízení (ES) č. 994/2007 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo na dovozy ferosilicia (dále jen „FeSi“), v současnosti kódů KN 7202 21 00, 7202 29 10 a 7202 29 90, pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Egypta, Kazachstánu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska.

(2)

Po zveřejnění podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „poskytnutí předložených informací“), předložily některé zúčastněné strany své písemné připomínky k prozatímním zjištěním. Strany, které o to požádaly, měly možnost být vyslechnuty. Komise nadále shromažďovala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné ke konečným zjištěním.

(3)

Komise pokračovala ve svém šetření týkajícím se otázek zájmu Společenství a provedla analýzu údajů, které po uložení prozatímních antidumpingových opatření poskytli v odpovědích na dotazník někteří uživatelé ve Společenství.

(4)

V 166. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se Komise zavázala analyzovat dále a podrobněji účinek prozatímních opatření na situaci uživatelů, dřív než cokoli stanoví s konečnou platností.

(5)

Za tímto účelem Komise kontaktovala a rozeslala dotazníky přímo a prostřednictvím sdružení přibližně 500 slévárnám ve Společenství, jelikož tato kategorie uživatelského odvětví neprokázala před zavedením prozatímních opatření žádný zvláštní zájem o toto řízení. Kromě toho výrobci oceli spolupracující v prozatímní fázi byli požádáni, aby poskytli dodatečné informace, které by umožnily Komisi analyzovat možný účinek prozatímních opatření na jejich činnost.

(6)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy pouze od sedmi sléváren a dodatečné informace byly obdrženy od osmi výrobců oceli. Všech sedm sléváren a tři z výrobců oceli poskytli potřebné informace pro hloubkovou analýzu účinku prozatímních opatření na jejich hospodářskou situaci.

(7)

Vzhledem ke komplexní struktuře, v níž čínský vyvážející výrobce, který obdržel status tržního hospodářství, provozoval v období šetření svou činnost, byly pro konečná zjištění požadovány dodatečné informace. Kromě toho, jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vzhledem k tomu, že čínský vyvážející výrobce nakupoval elektřinu od dodavatele ve spojení, jeho náklady spojené s výrobou ferosilicia byly také dále zkoumány.

(8)

Vzhledem k výše uvedenému se v provozovnách těchto společností uskutečnily tři dodatečné inspekce na místě:

(9)

Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a na jejich základě byla zjištění odpovídajícím způsobem upravena.

(10)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě vznikl záměr doporučit uložení konečných antidumpingových opatření na dovozy FeSi pocházejícího z ČLR, Egypta, Kazachstánu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska a konečné vybrání částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly vyjádřit k poskytnutým informacím.

(11)

Je třeba připomenout, že šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Pokud jde o trendy důležité pro posouzení újmy, Komise analyzovala údaje týkající se období od 1. ledna 2003 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

Jak je uvedeno v 15. a 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, řada vývozců tvrdila, že struska obsahující významně méně než 45 % křemíku, tj. FeSi nízké čistoty, by měla být vyňata z rozsahu šetření v důsledku údajného nedostatku stejných základních fyzikálních vlastností a stejných základních použití. Komise se zavázala tuto záležitost dále vyjasnit. Další připomínky k této otázce byly obdrženy od několika zúčastněných stran po poskytnutí předběžných informací.

(13)

Za prvé je třeba v této souvislosti uvést, že výrobek dotčený tímto šetřením představuje FeSi s obsahem železa alespoň 4 % a s obsahem křemíku více než 8 % a méně než 96 %. Šetření také odhalilo, že struska s obsahem křemíku pod 45 % se může používat v ocelářském průmyslu ve formě briket, v případě FeSi s obsahem křemíku nad 45 %. Proto lze dojít k závěru, že struska sdílí stejné fyzikální vlastnosti a je zaměnitelná s ostatními druhy FeSi s vyšším obsahem křemíku. Na základě výše uvedeného se potvrzují prozatímní závěry stanovené v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že FeSi nízké čistoty je třeba považovat za dotčený výrobek.

(14)

Jeden nezávislý dovozce tvrdil, že „jemný“ prášek FeSi s 15 % a 45 % obsahu křemíku by měl být vyjmut z rozsahu tohoto šetření. Vyjmutí „jemného prášku FeSi“ z tohoto šetření však není opodstatněno, zejména jelikož na FeSi s 15 % a 45 % obsahu křemíku se vztahuje definice dotčeného produktu. Kromě toho tento dovozce navzdory žádosti Komise nepředložil po slyšení žádné důkazy, aby doložil své tvrzení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(15)

Protože nebyla předložena žádná připomínka týkající se obdobného výrobku, potvrzují se tímto prozatímní závěry uvedené v 17. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(16)

Po poskytnutí předběžných informací jeden čínský vyvážející výrobce zopakoval své námitky popsané v 26. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vzhledem ke změně předpokládané životnosti jeho aktiv. Vyvážející výrobce neposkytl žádné nové argumenty, které nebyly předloženy v dřívějších fázích šetření a které by podpořily jeho tvrzení, že prozatímní zjištění týkající se statusu tržního hospodářství, jak jsou popsána ve 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nebyla správná.

(17)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se statusu tržního hospodářství, 18. až 26. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(18)

Jelikož k individuálnímu zacházení nebyly vzneseny žádné další připomínky, 27. až 31. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(19)

Po poskytnutí předběžných informací jeden čínský vyvážející vývozce tvrdil, že Norsko není vhodnou srovnatelnou zemí v důsledku vysokých cen elektřiny, které údajně nejsou reprezentativní pro celosvětový průmysl, a v důsledku rozdílů v přístupu k nerostným surovinám ve srovnání s čínskými výrobci. Vyvážející výrobce také tvrdil, že norští výrobci prodávají hlavně na vývozní trhy, jelikož většina jejich domácí spotřeby je vnitropodniková a že norští výrobci se soustřeďují převážně na zvláštní jakostní třídy FeSi, zatímco čínští vyvážející výrobci vyrábějí v průběhu OŠ pouze obvyklé třídy. Vyvážející výrobce na tomto základě požadoval, aby byly provedeny úpravy norské běžné hodnoty.

(20)

Je třeba poznamenat, že i když je pravda, že norští výrobci prodávají velká množství na vývozní trhy, při velikosti domácího trhu a tamějších podmínkách hospodářské soutěže, jak je uvedeno v 35. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se Norsko považuje za vhodnou srovnatelnou zemi.

(21)

Vzhledem k dalším tvrzením této společnosti se zjistilo, že podíl elektřiny na výrobních nákladech čínských výrobců byl významně vyšší než u norských společností. Kromě toho neposkytl čínský vývozce žádné důkazy, že cena elektřiny byla v Norsku vyšší, nebo že údajná obtížnost v přístupu k nerostným surovinám měla dopad na běžnou hodnotu v Norsku. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(22)

Zjistilo se však, že druhy FeSi prodávané norskými výrobci v Norsku byly co se týče čistoty odlišné od druhů, vyvážených z ČLR do Společenství. Proto se usoudilo, že existuje důvod pro úpravu, jak je vysvětleno níže v 25. bodě odůvodnění.

(23)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se srovnatelné země, 32. až 36. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(24)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k metodice použité pro určení běžné hodnoty, potvrzuje se 37. až 47. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(25)

Jeden čínský vyvážející výrobce, který nezískal status tržního hospodářství, tvrdil, že běžná hodnota byla nesprávně vypočtena, jelikož neodrážela rozdíly v různých druzích dotčeného výrobku prodávaného v Norsku a obdobného výrobku vyváženého z ČLR. Po prozkoumání tohoto tvrzení se považovalo za vhodné přepočítat běžnou hodnotu, aby se vzaly v úvahu rozdíly ve fyzikálních vlastnostech mezi druhy výrobku prodávaného na norském domácím trhu a těmi, které jsou vyváženy z ČLR do Společenství. Běžná hodnota se vypočítala na základě druhu výrobku, s úpravami pro nečistotu titanu a obsahy FeSi v případě druhů výrobku, u nichž by přímé srovnání nebylo možné.

(26)

Jediný čínský vyvážející výrobce, který získal status tržního hospodářství, je součástí velmi velké čínské skupiny, zahrnující téměř stovku společností ve spojení provozujících činnost v různých průmyslových odvětvích. Vzhledem ke složité struktuře této skupiny a konsolidačním transakcím týkajícím se společností zapojených do výroby a prodeje FeSi se dále požadovaly a zkoumaly aktualizované údaje týkající se této skupiny. Kromě toho se ve 49. bodě odůvodnění prozatímního nařízení stanovilo, že náklady spojené s výrobou a prodejem elektřiny budou dále zkoumány.

(27)

Dodatečné šetření prokázalo, že nákupní cena elektřiny vyvážejícího výrobce od dodavatele ve spojení se musela zamítnout, jelikož neumožňovala krytí všech vynaložených nákladů při výrobě elektřiny. Prodejní, správní a režijní náklady vyvážejícího výrobce byly dále upraveny tak, aby se brala v úvahu plná částka finančních nákladů spojených s výrobou dotčeného výrobku. Šetření prokázalo, že některé z těchto nákladů nesly strany ve spojení a nepřihlédlo se k nim při výpočtu prozatímní běžné hodnoty.

(28)

Po provedení výše uvedených úprav nákladů v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení se zjistilo, že domácí prodejní ceny všech druhů dotčeného výrobku, které se prodávaly na vývoz do Společenství, nebyly ziskové. V důsledku toho musela být pro tuto společnost zjištěna početně běžná hodnota. Běžná hodnota byla stanovena na základě vlastních výrobních nákladů společnosti za připočtení částky za upravené prodejní, správní a režijní náklady, jak jsou popsány výše. Pokud jde o zisk, při neexistujících ziskových transakcích společnosti a chybějící možnosti využít zisky ve stejné obecné kategorii výrobků ostatních čínských vyvážejících výrobců, se pro početní zjištění běžné hodnoty použilo ziskové rozpětí ve výši 5 % v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. Rozpětí je v souladu s rozpětím, které se používá při početním zjištění běžné hodnoty pro vyvážejícího výrobce v Bývalé jugoslávské republice Makedonie, jak je uvedeno v 45. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Nebyly poskytnuty žádné informace, že by tato částka zisku převýšila zisk obvykle uskutečňovaný jinými vývozci nebo výrobci při prodeji výrobků stejné obecné kategorie na čínském trhu.

(29)

Po uložení prozatímních opatření jeden z egyptských vyvážejících výrobců tvrdil, že při určení běžné hodnoty založené na početně zjištěné hodnotě by se mělo použít nižší ziskové rozpětí v souladu s rozpětím používaným pro vyvážejícího výrobce v Bývalé jugoslávské republice Makedonie.

(30)

Je třeba poznamenat, že početně zjištěné běžné hodnoty byly vytvořeny v souladu s metodikou stanovenou v 43. až 45. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Použité ziskové rozpětí odráží situaci na trhu v Egyptě a bylo použito v souladu s požadavky první věty čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Použité rozpětí bylo tudíž založeno na vlastních skutečných ziskových domácích prodejích obdobného výrobku vyvážejícího výrobce v běžném obchodním styku v průběhu OŠ. Základní nařízení nestanoví, aby tato úroveň zisku byla nahrazena jinou úrovní, jak navrhovala dotčená společnost. V důsledku toho musela být tato žádost zamítnuta.

(31)

Protože nebyla předložena žádná připomínka týkající se určení běžné hodnoty pro Kazachstán, potvrzují se prozatímní závěry uvedené v 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(32)

Protože nebyla předložena žádná připomínka týkající se určení běžné hodnoty pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, potvrzují se prozatímní závěry uvedené v 52. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(33)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden ruský vyvážející výrobce tvrdil, že směnné kurzy používané při výpočtu běžné hodnoty neodpovídají skutečným termínům prodejů. Po ověření se zjistilo, že tvrzení bylo oprávněné a výpočet byl odpovídajícím způsobem pozměněn.

(34)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden ruský vyvážející výrobce podal námitku proti úpravě jeho nákladů na energii na základě odůvodnění, že ceny energie stanovené ruskými orgány nejsou povinné, ale spíše informativní. To se prokázalo tvrzením společnosti, že zaplatila vyšší než doporučenou cenu a že dodavatel elektřiny je ziskový. Společnost také tvrdila, že dodavatel elektřiny je jedním z několika nezávislých dodavatelů elektřiny v Rusku, kteří nepatří do spojeného elektrického systému Ruska, a proto se tento dodavatel nepodílí na vzájemném subvencování zdůrazněném ve zprávě OECD, které se uvádí v prozatímním nařízení.

(35)

Na základě odůvodněných námitek, které společnost ohledně elektřiny předložila, se má za to, že úprava nákladů by se při konečném výpočtu běžné hodnoty pro tuto společnost provádět neměla.

(36)

Po poskytnutí prozatímních informací čínský vyvážející výrobce poukázal na to, že při výpočtu jeho vývozní ceny se použil směnný kurz mezi CNY a EUR platný na konci OŠ, což jeho hodnotu nadměrně zvýšilo. Společnost navrhla namísto toho používání průměrného kurzu OŠ. Po prozkoumání tohoto tvrzení se při konečném výpočtu rozhodlo, že by se měl používat průměrný směnný kurz měsíce, v němž skutečně proběhly prodejní transakce.

(37)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se čínských vývozních cen, 55. až 56. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(38)

Po uložení prozatímních opatření jeden z egyptských vyvážejících výrobců tvrdil, že ve směnných kurzech používaných pro vývozní transakce do Společenství, a také při stanovení vážené průměrné čisté vývozní hodnoty pro některé druhy dotčeného výrobku, byly chyby. Zjistilo se, že tato tvrzení byla oprávněná a vývozní ceny byly odpovídajícím způsobem změněny.

(39)

Protože nebyla předložena žádná připomínka týkající se kazašských vývozních cen, potvrzují se závěry uvedené v 58. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(40)

Protože nebyla předložena žádná připomínka týkající se vývozních cen pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie potvrzují se závěry uvedené v 59. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(41)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden ruský vyvážející výrobce tvrdil, že ziskové rozpětí jeho dovozce ve spojení v ES používané při výpočtu vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení bylo nadhodnoceno. Je třeba připomenout, že zisk používaný při výpočtu vývozní ceny v prozatímní fázi byl stejný jako u dotčeného dovozce ve spojení. V souladu se zavedeným postupem orgánů by však částka zisku, která se má použít, měla být založena na částce dosažené nezávislými dovozci. Za těchto okolností se muselo ziskové rozpětí použité v prozatímní fázi opravit. Důsledkem této změny bylo mírné zvýšení používaného zisku, na rozdíl od tvrzení společnosti, že úroveň zisku byla nadhodnocena.

(42)

Po poskytnutí prozatímních informací další ruský vyvážející výrobce tvrdil, že prozatímní výpočet jeho vývozní ceny byl nesprávný, jelikož prodejní, správní a režijní náklady a zisk jeho obchodní společnosti ve spojení založené na Britských Panenských ostrovech, jako i dopravní náklady, byly odečteny od ceny pro prvního nezávislého odběratele, aby se dosáhlo úrovně ceny ze závodu. Společnost tvrdila, že obchodní společnost je ve skutečnosti prodejním oddělením výrobce. Obě společnosti jsou pod společnou kontrolou a vykonávají činnosti, které se doplňují a které by normálně spadaly pod zodpovědnost jednotné řídící struktury. Kromě toho bylo zdůrazněno, že obchodní společnost se nezabývá žádným dalším výrobkem. Na tomto základě společnost tvrdila, že při stanovování ceny ze závodu se prováděly nadměrné odečty. V tomto ohledu se zjistilo, že faktury vystavovala obchodní společnost odběratelům ve Společenství a platby přijímala obchodní společnost od odběratelů ve Společenství. Dále je třeba poznamenat, že prodeje uskutečněné příslušnou obchodní společností ve spojení zahrnovaly přirážku. Účetnictví obchodní společnosti také prokázalo, že společnost nesla prodejní, správní a režijní náklady. Společnost neprokázala, že tyto náklady nebyly způsobeny při prodeji, mezi jiným, dotčeného výrobku do Společenství. Tvrzení společnosti bylo proto zamítnuto. Podobně jako úprava uvedená v předešlém bodě odůvodnění týkající se úrovně zisku používané při stanovení vývozní ceny pro jiného ruského vyvážejícího výrobce, se muselo ziskové rozpětí použité v prozatímní fázi opravit. Důsledkem této změny bylo mírné snížení použitého zisku.

(43)

Po uložení prozatímních opatření jeden z egyptských vyvážejících výrobců tvrdil, že by měl být přiznán příplatek za platbu cel na dovážené suroviny používané při výrobě dotčeného výrobku, který byl prodán na domácím trhu.

(44)

Jako odpověď na to je třeba připomenout, že podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení se úprava provede o částku odpovídající dovozním poplatkům nebo nepřímým daním, kterými je zatížen obdobný výrobek nebo surovina ve výrobku zpracovaná, pokud je určen ke spotřebě v zemi vývozu, a které nejsou u dotčeného zboží dovezeného do Společenství vybrány nebo vráceny.

(45)

Žádost o částku na dovozní poplatky za surovinu používanou na výrobu dotčeného výrobku prodávaného na domácím trhu byla přijata, jelikož se prokázalo, že byly zaplaceny příslušné celní poplatky za surovinu dovezenou nebo zpracovanou v dotčeném výrobku prodávaném v Egyptě. Žádost o částku týkající se dvou dalších dovážených surovin se však musela zamítnout, jelikož šetření ukázalo, že v průběhu OŠ se všechny takové dovozy používaly na vývoz dotčeného výrobku. Společnost neprokázala, že v průběhu OŠ zaplatila dovozní cla, která nebyla následně zpětně uhrazena a v důsledku toho zatížila obdobný výrobek, když byl prodáván na domácím trhu.

(46)

Jeden z egyptských vyvážejících výrobců požadoval úpravu na základě obchodní úrovně kvůli údajnému rozdílu mezi prodeji na domácím trhu a na vývozním trhu. Společnost tvrdila, že prodeje na domácím trhu byly všechny určeny pro konečné uživatele, zatímco prodeje do Společenství byly uskutečňovány pro distributory. Společnost poskytla informace a tvrdila, že by se měla provést zvláštní úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu ii) základního nařízení.

(47)

V tomto ohledu je třeba připomenout, že žádost o úpravu na základě rozdílné obchodní úrovně podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu i) základního nařízení lze brát v úvahu, pouze pokud se prokázalo, že existují trvalé a zřejmé rozdíly ve funkcích a cenách na různých obchodních úrovních na domácím trhu.

(48)

V tomto případě se po poskytnutí prozatímních informací potvrdilo, že všechny prodeje na domácím trhu v Egyptě byly uskutečněny pro konečné uživatele. V souladu s čl. 2 odst. 10 písm. d) bodem i) základního nařízení se nemohl rozdíl v obchodní úrovni mezi domácími a zahraničními prodeji kvantifikovat v důsledku nepřítomnosti příslušných různých obchodních úrovní na domácím trhu v Egyptě.

(49)

Co se týče vývozu společnosti do Společenství, po analýze připomínek společnosti, která následovala po prozatímním poskytnutí informací, se potvrdilo, že všechny prodeje byly uskutečněny pro distributory. V souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu ii) základního nařízení se zkoumalo, zda byly důvody pro zvláštní úpravu na základě rozdílné obchodní úrovně, jak to tvrdila společnost na základě svých vlastních údajů.

(50)

Dospělo se však k závěru, že údaje poskytnuté společností neposkytly příslušnou základnu pro kvantifikování zvláštní úpravy. Podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu i) základního nařízení, který stanoví, že „částka úpravy by měla být založena na tržní hodnotě rozdílu“ se rozhodlo, že pokud by se mohla prokázat existence cenového rozdílu na trhu Společenství pro prodeje různým druhům odběratelů, považovalo by se to za příslušný základ pro kvantifikaci tržní hodnoty rozdílu podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu ii) základního nařízení. V tomto ohledu se zkoumaly informace obdržené od různých zúčastněných stran ve Společenství ve vztahu k jejich prodejům různým druhům odběratelů. Zjistilo se, že rozdíly existovaly v cenách na trhu Společenství, když výrobní odvětví Společenství prodávalo různým druhům odběratelů (v tomto případě se zkoumaly prodejní ceny pro konečné uživatele a distributory). Dospělo se k závěru, že u běžné hodnoty egyptského vývozce by se proto měla pro daný rozdíl v cenách provést zvláštní úprava.

(51)

Jeden ruský vývozce po poskytnutí informací o skutečnostech a důvodech, které vedly k doporučení uložení konečných opatření, tvrdil, že neudělení žádané úpravy podle úrovně obchodu bylo vůči němu diskriminační, jelikož jednomu z egyptských vývozců byla podobná úprava udělena. V případě tvrzení ruského vývozce se zjistilo, že pro takovou úpravu nebyl důvod. Na základě ověřených údajů, které společnost poskytla, neexistoval na ruském trhu trvalý cenový rozdíl v prodejních cenách FeSi na různých obchodních úrovních. Na tomto základě nebyla zaručena žádná úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bod i) základního nařízení.

(52)

S výjimkou úpravy uvedené v 50. bodě odůvodnění výše se potvrzují 61. až 63. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(53)

Další analýza po prozatímní fázi dokázala, že úroveň spolupráce Ruska se odhadla nesprávně. Ve skutečnosti představovala spolupráce přibližně 100 %, nesprávný odhad byl 32 % (viz 76. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Zbytkové dumpingové rozpětí by mělo být proto stanoveno na úrovni společnosti s nejvyšším dumpingovým rozpětím (spíše než na metodice použité v prozatímní fázi, tj. váženém průměru dumpingových rozpětí nejreprezentativnějšího druhu výrobku s nejvyšším dumpingovým rozpětím).

(54)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se obecné metodiky o výpočtu dumpingového rozpětí, potvrzují se 64. až 68. bod odůvodnění prozatímního nařízení (kromě změny popsané výše v 46. bodě odůvodnění).

(55)

U společností, kterým byl přiznán status tržního hospodářství nebo individuální zacházení, byl vážený průměr běžné hodnoty každého druhu dotčeného výrobku vyváženého do Společenství srovnán s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího druhu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(56)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranici Společenství před proclením jsou následující:

(57)

Základ pro stanovení celostátního dumpingového rozpětí byl stanoven v 71. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Na základě výše uvedených změn čínských běžných hodnot a vývozních cen bylo celostátní rozpětí také upraveno a mělo by nyní být stanoveno na 55,6 % ceny CIF hranice Společenství před proclením.

(58)

Po uložení prozatímních opatření si jedna z egyptských společností stěžovala na metodu výpočtu antidumpingového cla, aniž by to dále upřesnila. Jako odpověď je třeba poznamenat, že společnost své připomínky řádně nedoložila. V důsledku toho musel být požadavek zamítnut.

(59)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranici Společenství před proclením jsou stanovena takto:

(60)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci bylo stanoveno pouze celostátní dumpingové rozpětí. Konečné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranici Společenství před proclením je stanoveno na 37,1 %.

(61)

Spolupracující vyvážející výrobce je jediným známým výrobcem FeSi v Bývalé jugoslávské republice Makedonie. Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranici Společenství před proclením jsou stanovena takto:

(62)

Dva spolupracující ruští vyvážející výrobci jsou jedinými známými výrobci FeSi v Rusku. Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranici Společenství před proclením jsou stanovena takto:

(63)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že posouzení újmy by se nemělo provádět na souhrnném základě, ale podle jednotlivých podniků, vzhledem k údajnému odlišnému vývoji týkajícímu se újmy mezi různými výrobci ve Společenství.

(64)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkum újmy zahrnuje posouzení relevantních činitelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví Společenství. Termín „výrobní odvětví Společenství“ je definován v článku 4 základního nařízení jako výrobci obdobných výrobků ve Společenství jako celek nebo ti z nich, jejichž společný výstup představuje podstatnou část celkové výroby těchto výrobků ve Společenství. Z výše uvedeného je zřejmé, že zjišťování újmy se má provádět spíše na úrovni výrobního odvětví Společenství jako celku než odděleně podle zvláštní situace každého výrobce ve Společenství.

(65)

Na základě výše uvedeného byla tato tvrzení zamítnuta a 78. až 80. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(66)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že Komise neposkytla ve svém prozatímním nařízení zásadní informace pro analýzu újmy, jako jsou měsíční rozdělení poptávky po FeSi, cenový vývoj na trhu EU, včetně ceny výrobního odvětví Společenství a změny nákladů.

(67)

Základní nařízení nevyžaduje, aby výrobci ve Společenství nebo jiné zúčastněné strany poskytovaly údaje pro posuzované období za jednotlivé měsíce. Má se za to, že by to bylo příliš velké břemeno pro všechny zúčastněné strany a pro šetření dumpingu a újmy je obvyklé požadovat údaje roční. Kromě toho strana neposkytla žádné důkazy prokazující, že měsíční analýza byla v daném případě pro posouzení újmy nezbytná. Ve skutečnosti tabulky uvedené v 81., 85., 96. a 97. bodě odůvodnění prozatímního nařízení přiměřeně odrážejí spotřebu Společenství, ceny na trhu Společenství, zisk, a tím vývoj nákladů výrobního odvětví Společenství v průběhu posuzovaného období. Toto tvrzení muselo být proto zamítnuto.

(68)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že dovozy z Ruska by se neměly kumulovat s dovozy z ČLR za účelem posouzení újmy, jelikož tyto dovozy se údajně neprováděly za podobných podmínek hospodářské soutěže na trhu Společenství. Tvrdila zejména, že i) většina čínských vyvážejících výrobců provozuje svou činnost v podmínkách netržního hospodářství, ii) ruské společnosti prodávají prostřednictvím společností ve spojení, zatímco čínští vyvážející výrobci prodávají přímo nezávislým odběratelům, iii) dumpingová rozpětí a cenová podbízení jsou u čínských společností značně vyšší než u ruských společností a iv) čínští vyvážející výrobci stále více pronikají na trh EU, přičemž tento průnik byl v prvních 6 měsících roku 2006 o 50 % vyšší než u ruských vyvážejících výrobců.

(69)

Vzhledem k prvnímu tvrzení není skutečnost, že většina čínských vyvážejících výrobců provozuje svou činnnost v podmínkách netržního hospodářství, jedním z důvodů pro jiné než souhrnné posouzení podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Skutečnost, jestli se dotčený výrobek vyrábí nebo nevyrábí v podmínkách tržního hospodářství na domácím trhu proto není pro rozhodování o souhrnném posuzování dovozů důležitá.

(70)

Co se týče druhého tvrzení týkajícího se údajného rozdílu v prodejních kanálech, je třeba poznamenat, že ačkoli ruští vyvážející výrobci využívali obchodníky ve spojení, obdobné výrobky dovážené jak z ČLR, tak z Ruska se prodávají stejnému druhu konečných odběratelů ve Společenství, zejména uživatelům a distributorům.

(71)

Co se týče třetího tvrzení týkajícího se dumpingu a cenového podbízení, je třeba poznamenat, že stanovená dumpingová rozpětí u obou zemí nejsou nepatrná, jak požaduje čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení, a že u obou zemí se zjistilo, že cenové podbízení existuje.

(72)

Co se týče posledního tvrzení o dovážených objemech, je třeba poznamenat, že objemy dovezené z Ruska (a z ČLR) nebyly zanedbatelné, jak požaduje čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení, jelikož v průběhu OŠ dosáhly podíl na trhu 18 % a 21 %.

(73)

Ze všech těchto důvodů není dekumulace dovozů z Ruska odůvodněná a tvrzení se zamítá.

(74)

Další zúčastněná strana tvrdila, že Komise neanalyzovala podmínky hospodářské soutěže mezi výrobky dovezenými z dotčených zemí a že důsledky dumpingových egyptských dovozů na situaci výrobního odvětví Společenství by se proto měly posuzovat odděleně.

(75)

Jak je stanoveno v 83. a 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, analyzovaly se podmínky hospodářské soutěže mezi dovezenými výrobky ohledně obdobnosti výrobku a podobnosti chování vývozců (tj. důležitost dovezeného objemu, rozvoj a úroveň ceny dovozů a jejich cenové podbízení vůči výrobnímu odvětví Společenství a podobnost obchodních kanálů). Zjistilo se, že podmínky odůvodňující souhrnné posouzení dovozů z dotčených zemí jsou splněny. Na tomto základě se muselo toto tvrzení zamítnout a 84. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(76)

Jeden egyptský vyvážející výrobce také tvrdil, že jeho omezený vývozní objem v průběhu OŠ nezpůsobil újmu odvětví Společenství, a že tudíž tato situace by se měla posuzovat odděleně. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení se bude důsledek dumpingových dovozů na situaci odvětví Společenství posuzovat souhrnně, pokud, mezi jiným, objem dovozů z každé jednotlivé země, na něž se vztahuje šetření, není zanedbatelný. Jelikož se zjistilo, že dovozy z Egypta v průběhu OŠ dosáhly podíl na trhu 3,7 %, nebyly ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení zanedbatelné. Toto tvrzení se proto muselo zamítnout.

(77)

Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, 82. až 89. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(78)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že rozpětí podbízení zjištěná v prozatímním nařízení by se měla snížit o 3 % až 5 %, aby se braly v úvahu „místní zdroje“ FeSi, jelikož výrobce oceli ve Společenství by údajně zaplatil za FeSi pocházející z místního zdroje v EU vyšší cenu, která by odrážela spolehlivost, kvalitu a včasné dodávky.

(79)

Ve 38. a 87. až 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je vysvětlen základ pro srovnání cen účtovaných výrobním odvětvím Společenství s cenami, které účtují dotčení vývozci. Srovnání přihlíželo k různým vlastnostem dotčeného výrobku, jak je definován ve 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Kromě toho, co se týče spolehlivosti a termínů dodávek, šetření neodhalilo, že se platba jakékoli takové vyšší ceny uskutečnila, nebo že tato potenciální konkurenční výhoda byla zahrnuta do ceny účtované výrobním odvětvím Společenství výrobcům oceli. Zúčastněná strana neposkytla žádné důkazy na podporu svého tvrzení, které proto muselo být zamítnuto.

(80)

Některé zúčastněné strany zpochybnily metodiku použitou v 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení pro výpočet výrobní kapacity výrobního odvětví Společenství. Navrhovaly zejména použití údaje pro kapacitu, který bere v úvahu uzavření podniků pro údržbu a přerušení dodávek elektrické energie, namísto „teoretické jmenovité kapacity“, jak se používá v prozatímním nařízení.

(81)

Šetření prokázalo, že všechna zastavení strojů výrobního odvětví Společenství na údržbu nebo přerušení dodávek elektrické energie byla dočasná a neprováděla se v rámci posuzovaného období pravidelně. Je třeba poznamenat, že i kdyby se provedly potřebné úpravy výrobní kapacity, jak navrhovaly zúčastněné strany, trendy týkající se výrobní kapacity a využití kapacity by zůstaly nezměněné. Dosažené závěry ohledně existence podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, by také zůstaly stejné. V důsledku toho se žádost o odlišnou definici výrobní kapacity musí zamítnout.

(82)

Na základě výše uvedených skutečností a úvah se proto ve 107. až 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzuje závěr, že odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu.

(83)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že posouzení příčinné souvislosti mezi újmou utrpěnou výrobním odvětvím Společenství a dumpingovými dovozy by se nemělo provádět na souhrnném základě, ale podle jednotlivých podniků, s ohledem na údajné odchylné příčinné faktory mezi různými výrobci ve Společenství.

(84)

Jak je již poznamenáno výše v 64. bodě odůvodnění týkajícím se újmy, v čl. 3 odst. 5, čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení neexistuje právní základ poukazující na to, že příčinná souvislost by se měla posuzovat na základě jednotlivých výrobců Společenství, zahrnutých do definice odvětví Společenství. Termín „výrobní odvětví Společenství“ je definován v článku 4 základního nařízení jako výrobci obdobných výrobků ve Společenství jako celek nebo ti z nich, jejichž společný výstup představuje podstatnou část celkové výroby těchto výrobků ve Společenství.

(85)

Je třeba připomenout, že objem dumpingových dovozů z dotčených zemí a podíl na trhu v průběhu posuzovaného období významně vzrostly. Existovala také zřejmá časová shoda mezi prudkým nárůstem dumpingových dovozů a zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Společenství. Toto výrobní odvětví nebylo schopné zvýšit své prodejní ceny na potřebnou úroveň, aby pokrylo své plné náklady, jelikož jeho ceny čelily v průběhu OŠ v důsledku dumpingových dovozů cenovému podbízení.

(86)

Na tomto základě se zjištění a závěry stanovené ve 112. až 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(87)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že FeSi je komodita obchodovaná na globálním trhu a že tržní ceny pro FeSi byly stanoveny kolísající poptávkou ocelářského průmyslu a nebyly založeny na nákladech.

(88)

V tržních ekonomikách a za normálních tržních podmínek jsou ceny obecně stanoveny úrovněmi poptávky po nějakém výrobku na trhu a jeho nabídky. Mohly by zde být však další faktory, jako je výskyt levných dumpingových dovozů, které hrají významnou úlohu v úrovni cen. V daném případě šetření prokázalo, že mechanismy stanovující cenu pro FeSi byly opravdu ovlivněny výskytem významných množství dumpingových dovozů. Zatímco je určitě pravda, že globální poptávka po FeSi, zejména ze strany ocelářského průmyslu, ovlivnila stanovení ceny v určitých fázích posuzovaného období, dostupné informace ukázaly, ze existovala období, v nichž se smluvní ceny FeSi přes rostoucí poptávku snížily.

(89)

Stejné zúčastněné strany poskytly informace, které ukazují rozvoj výroby surové a nerezavějící oceli v EU a okamžité ceny FeSi v EU od roku 2002 dále. Zúčastněné strany z těchto údajů vyvodily závěr, že ceny FeSi určovala výhradně poptávka (především od výrobců oceli). Analýza těchto informací však potvrdila závěr, ke kterému se dospělo v 88. bodě odůvodnění, že i na úrovni Společenství ceny FeSi v jistých obdobích klesaly navzdory zvyšující se poptávce ocelářského průmyslu.

(90)

Proto tvrzení, že nízká úroveň cen FeSi byla určena poptávkou a ne dumpingovými dovozy, se musí zamítnout.

(91)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že újmu způsobenou výrobnímu odvětví Společenství je třeba připsat pouze údajnému nedostatku konkurenceschopnosti výrobců Společenství a ne dumpingovým dovozům. Tato zúčastněná strana citovala zejména pracovní dokument (3), v němž se suroviny a energie uvádí jako nejdůležitější faktory konkurenceschopnosti pro odvětví hutnictví EU.

(92)

Analýza výše uvedeného dokumentu však ukázala, že v textu není vyvozen žádný závěr ohledně nedostatečné konkurenceschopnosti evropského odvětví feroslitin. Naopak, tento pracovní dokument uvádí, že výrobci feroslitin „čelí rostoucím dovozům z třetích zemí, např. ČLR, Ruska, Ukrajiny, Brazílie a Kazachstánu. To by mohlo ohrozit dlouhodobou udržitelnost odvětví feroslitin EU, jestli nebudou rychle zajištěny rovné podmínky s konkurenty třetích zemí.“ (4) Na základě výše uvedeného se proto tvrzení zamítá.

(93)

Stejná zúčastněná strana dále namítala, že většina výrobců Společenství již byla nezisková dřív, než na trhu Společenství došlo ke dumpingu způsobujícímu újmu. Slabou hospodářskou situaci odvětví Společenství proto nezpůsobily dumpingové dovozy, ale zranitelné struktury nákladů.

(94)

Jak je zřetelně prokázáno v 97. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, odvětví Společenství bylo ziskové v roce 2003 se ziskovým rozpětím před zdaněním ve výši 2,3 %, které se v roce 2004 zvýšilo na 2,7 %. V roce 2005 však z hlediska ziskovosti následoval významný klesající trend a ztráty dosáhly –9,2 % obratu. K nejvyšším ztrátám ve výši –2,9 % došlo v průběhu OŠ. V tomto rámci je třeba poznamenat, že část roku 2005 spadá do OŠ. V důsledku toho se musí zamítnout tvrzení, že výrobní odvětví Společenství bylo neziskové již předtím, než došlo ke škodlivému dumpingu.

(95)

K dovozům z jiných třetích zemí nebyly vzneseny žádné nové připomínky a potvrzuje se závěr učiněný ve 121. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že tyto dovozy významně nepřispěly k újmě vzniklé výrobnímu odvětví Společenství.

(96)

Různé zúčastněné strany zopakovaly tvrzení předložená před uložením prozatímních opatření, že podstatná újma vzniklá výrobnímu odvětví Společenství byla údajně způsobena jinými faktory než dumpingovými dovozy. Těmito tvrzeními se již náležitě zabývalo prozatímní nařízení. Přesněji se tvrzeními vztahujícími se na údajnou podstatnou sobě způsobenou újmu zabývaly 134. až 136. body odůvodnění prozatímního nařízení a tvrzeními týkajícími se snížení poptávky po oceli se zabýval 124. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Ačkoli nebyly předloženy žádné nové prvky na podporu těchto tvrzení, hlavní zjištění a závěry stanovené v prozatímním nařízení jsou dále objasněny níže.

(97)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že podstatnou újmu zjištěnou v průběhu OŠ způsobil výrazný růst nákladů, zejména u nerostných surovin a elektřiny, který utrpělo výrobní odvětví Společenství, a snížení výrobní kapacity jednoho výrobce ve Společenství.

(98)

Vzhledem k údajnému snížení výrobní kapacity jednoho výrobce ve Společenství je třeba poznamenat, že jak je uvedeno v 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byla kapacita upravena, aby se tato konkrétní situace plně zohlednila.

(99)

Ohledně zvýšení nákladů výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že zvýšení nákladů pozorovaná v odvětví slitin se obvykle vyskytují v celosvětovém měřítku, čímž také ovlivňují celosvětový průmysl. Analýza vývoje cen významnějších nákladových položek v průběhu posuzovaného období ukazuje, že náklady se zvýšily (elektřina, křemenec a elektrodová pasta). Šetření však prokázalo, že ačkoli se tato zvýšení částečně kompenzovala nárůstem prodejní ceny, výskyt nízkých cen u dumpingových dovozů neumožnil výrobnímu odvětví Společenství promítnout plný účinek svých zvýšených nákladů v jeho prodejní ceně. Závěry uvedené v 131. až 140. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

(100)

Několik zúčastněných stran namítalo, že jeden specifický výrobce Společenství měl problémy se svým dodavatelem elektřiny, což vedlo v letech 2005 a 2006 k omezení objemu výroby. Namítaly, že to plně vysvětluje snížení výroby a objemu prodeje ve výrobním odvětví Společenství a ztrátu ziskovosti.

(101)

Jak již bylo zmíněno výše v 84. bodě odůvodnění, příčina způsobené újmy se bude analyzovat na úrovni výrobního odvětví Společenství jako celku. I kdyby se však na tento argument přistoupilo a údaje týkající se tohoto výrobce by se mohly vyloučit z posouzení újmy, trendy pozorované u zbytku výrobního odvětví Společenství by zůstaly vysoce záporné a nadále by prokazovaly podstatnou újmu. Tato námitka musela být proto zamítnuta.

(102)

Vzhledem k výše popsané analýze, která řádně odlišuje a odděluje účinky všech dalších známých faktorů na situaci výrobního odvětví Společenství od účinků škodlivých dumpingových dovozů, se potvrzuje, že tyto jiné faktory samy o sobě nemohou zvrátit skutečnost, že zjištěná podstatná újma musí být připsána dumpingovým dovozům.

(103)

Vzhledem k výše uvedenému se dospělo k závěru, že dumpingové dovozy FeSi pocházející z ČLR, Kazachstánu, Egypta, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska způsobily podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(104)

Jelikož nebyly v tomto ohledu vzneseny žádné další připomínky, závěry 137. až 140. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(105)

Některé zúčastněné strany namítaly, že trh s FeSi se od ukončení OŠ zotavil a že ceny údajně dosáhly rekordních úrovní. Výrobní odvětví Společenství mohlo proto obnovit výrobu a zvýšit svou ziskovost bez potřeby uložit nějaká antidumpingová opatření. Kromě toho bylo také uvedeno, že by uložení opatření přineslo prospěch pouze vyvážejícím výrobcům z třetích zemí, na které se nevztahují antidumpingová opatření, a nikoli výrobnímu odvětví Společenství.

(106)

K informacím, které se týkají období po OŠ se podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení za účelem zjištění zpravidla nepřihlíží. V každém případě zatímco dostupné informace ukazují, že ceny FeSi skutečně měly v měsících následujících po OŠ rostoucí trend, ceny za významné vstupní náklady u FeSi se za stejné období také zvýšily. Na tomto základě nelze dospět k závěru, že se výrobní odvětví Společenství zotavilo do takové míry, aby uložení opatření nebylo oprávněné. Tato námitka se proto musela zamítnout.

(107)

Pokud jde o námitku, že by uložení opatření ve skutečnosti přineslo prospěch pouze vyvážejícím výrobcům z třetích zemí, na které se nevztahují antidumpingová opatření, nikoli výrobnímu odvětví Společenství, je třeba poznamenat, že cílem antidumpingových opatření je opravit účinky dumpingu narušující obchodování a obnovit účinnou hospodářskou soutěž na trhu Společenství. Dovozům z dotčených zemí se proto nebude bránit, aby vstupovaly na trh Společenství, na němž bude platit účinná hospodářská soutěž ve prospěch všech hospodářských subjektů. Výrobní odvětví Společenství bude rovněž využívat výhody obnovení účinné hospodářské soutěže na trhu Společenství. Na tomto základě se má za to, že tato námitka je nepodložená, a proto se musí zamítnout.

(108)

Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 143. až 149. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(109)

Protože dodavatelé nepředložili žádné připomínky, potvrzují se prozatímní závěry uvedené v 150. až 152. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(110)

Jedna zúčastněná strana dovážející FeSi z ČLR a dodávající jej převážně do sléváren tvrdila, že uložení antidumpingových opatření bude mít závažný nepříznivý vliv na výrobní odvětví litiny, což způsobí uzavření podniků v tomto výrobním odvětví a následně ztrátu pracovních míst na trhu Společenství.

(111)

Jak je však uvedeno níže v 115. bodě odůvodnění, navzdory velmi omezené spolupráci ze strany sléváren ukázalo další šetření provedené po uložení prozatímních opatření, že uložení opatření pravděpodobně nebude mít na slévárny výrazně nepříznivý vliv. Toto tvrzení muselo být proto zamítnuto.

(112)

Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 153. až 158. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(113)

Jak je uvedeno v 3. až 5. bodě odůvodnění výše, možný účinek prozatímních opatření na prostředí v uživatelských odvětvích, zejména ve slévárnách a u výrobců oceli, se dále zkoumal. Ačkoli bylo zúčastněným stranám zasláno více než 500 dotazníků, jejich spolupráce, jak je vysvětleno ve 5. bodě odůvodnění výše, byla velmi nedostatečná.

(114)

Dodatečná analýza se soustředila na dvě hlavní skupiny uživatelů, zejména výrobce oceli a slévárny. Na základě obdržených dodatečných informací se potvrdilo, že FeSi průměrně představuje přibližně 0,7 % výrobních nákladů výrobců oceli. U sléváren byl tento podíl vyšší (1,4 % výrobních nákladů).

(115)

Na tomto základě a s přihlédnutím ke skutečnosti, že průměrná konečná celní sazba je 23,4 %, se neočekává, že dopad opatření na ocelářský a slévárenský průmysl bude významný, jelikož ovlivní jejich finanční výsledky maximálně o 0,16 % resp. 0,33 %. Na tento nejhorší scénář by se mělo nahlížet na základě příznivých účinků, které bude mít oprava narušení trhu celkově na trh Společenství. Pokud se kromě toho do této analýzy zahrne skutečnost, že dovozy z dotčených zemí představují přibližně 50 % spotřeby Společenství, potom by účinek opatření na finanční výsledky uživatelských odvětví byl výrazně nižší.

(116)

Vzhledem k výše uvedenému se 166. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzuje.

(117)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že protože antidumpingová opatření uložená v minulosti údajně neměla na výrobní odvětví Společenství očekávaný ozdravný účinek, v roce 2001 se orgány rozhodly nechat antidumpingová opatření zaniknout, viz 129. bod odůvodnění rozhodnutí Komise 2001/230/ES ze dne 21. února 2001, kterým se ukončuje antidumpingové řízení týkající se dovozu ferosilicia pocházejícího z Brazílie, Čínské lidové republiky, Kazachstánu, Ruska, Ukrajiny a Venezuely (5).

(118)

Aniž by se komentovala správnost výše uvedeného tvrzení, je třeba uvést, že základní nařízení požaduje, aby se rozhodnutí prováděla na základě informací shromážděných a analyzovaných v průběhu příslušného šetření a ne na základě předchozích šetření. Výše uvedený předpoklad těchto zúčastněných stran proto není v tomto případě důležitý a musí se zamítnout.

(119)

Na základě výsledků dalšího šetření aspektů zájmu Společenství ve výše popsaném případu se zjištění a závěry obsažené v 141. až 168. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují.

(120)

Několik zúčastněných stran zpochybnilo prozatímní zjištění, že výrobní odvětví tohoto druhu by mohlo přiměřeně dosáhnout ziskové rozpětí ve výši 5 % za normálních podmínek hospodářské soutěže v tomto odvětví.

(121)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že ziskové rozpětí pro výrobní odvětví Společenství, které se použilo pro určení úrovně odstranění újmy, by se mělo stanovit na úroveň zisku uskutečněného výrobním odvětvím Společenství v roce 2003, tj. 2,3 %, a v žádném případě ne více než v roce 2004, což byl pro odvětví slitin mimořádně úspěšný rok.

(122)

Určení úrovně odstranění újmy se musí zakládat na posouzení úrovně ziskového rozpětí, jehož dosažení může výrobní odvětví Společenství při neexistenci dumpingových dovozů běžně očekávat u prodejů obdobného výrobku na trhu Společenství. Ziskové rozpětí dosažené na začátku posuzovaného období v daném šetření lze považovat za zisk uskutečněný při neexistenci dumpingových dovozů. Je však třeba také poznamenat, že v průběhu šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, které vedlo k ukončení antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz FeSi pocházejícího z Brazílie, ČLR, Kazachstánu, Ruska, Ukrajiny a Venezuely, dosáhly zisky uskutečněné výrobním odvětvím Společenství při neexistenci dumpingových dovozů úrovně až do výše 11,2 %, viz 105. bod odůvodnění rozhodnutí Komise 2001/230/ES. Z toho důvodu odráží cílový zisk ve výši 5 % používaný v tomto šetření, jak je vysvětleno v 171. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, spíše konzervativní přístup. Na základě výše uvedeného se proto toto tvrzení muselo zamítnout.

(123)

Vzhledem k tomu, že nebyly podány žádné další připomínky ohledně úrovně pro odstranění újmy, potvrzuje se 169. až 171. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(124)

Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být konečné antidumpingové clo uloženo na úrovni dostatečné k odstranění újmy způsobené těmito dumpingovými dovozy, aniž by bylo překročeno zjištěné dumpingové rozpětí.

(125)

Vzhledem k připomínkám, které obdržely některé zúčastněné strany po poskytnutí prozatímních informací a vzhledem k úpravám popsaným v tomto nařízení, byla některá rozpětí pozměněna.

(126)

Sazba konečných cel je stanovena takto:

(127)

Některé zúčastněné strany navrhovaly namísto valorického cla uložit minimální dovozní cenu. Rozhodlo se však, že uložení minimální dovozní ceny nebylo v tomto případě vhodné. Zjistilo se, že FeSi se dováží v širokém sortimentu různých druhů se značně rozdílnými cenovými úrovněmi. Všichni spolupracující vývozci mají navíc různé celní sazby (některé založené na dumpingových rozpětích, některé na rozpětích újmy), které vyžadují množství různých minimálních dovozních cen. Uložení minimální dovozní ceny by za těchto okolností bylo opatřením vysoce neúčinným. Tento návrh byl proto zamítnut.

(128)

Sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Proto odrážejí stav zjištěný v průběhu šetření, pokud jde o uvedené společnosti. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu uplatňovanému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výhradně použitelné na dovozy výrobků pocházejících z dotčených zemí a vyrobených uvedenými společnostmi, a tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Dovezené produkty vyrobené kteroukoliv jinou společností, která není výslovně uvedena v operativní části tohoto nařízení spolu s jejím jménem a adresou, včetně těch, které mají vztah k těm společnostem, jež jsou výslovně uvedeny, nemohou výhod těchto sazeb využívat a vztahují se na ně sazby použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(129)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi (6) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácích a vývozních prodejů a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby bude poté nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(130)

Závazek nabídnutý vyvážejícím vývozcem z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie byl v prozatímní fázi přijat prozatímním nařízením. Po oznámení konečných zjištění nabídli jeden vyvážející výrobce z Egypta, dva spolupracující výrobci z Ruska a jeden čínský vývozce cenové závazky v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(131)

Je však třeba poznamenat, že od uložení prozatímních opatření prokazoval dotčený výrobek a obdobný výrobek značnou pohyblivost cen, a proto se FeSi dále nepovažuje za vhodné pro závazek o pevné ceně. Za účelem překonání tohoto problému se zkoumala možnost indexace minimální dovozní ceny podle ceny hlavní části nákladů. Dospělo se však k závěru, že pohyblivost cen na trhu nelze vysvětlit pouze zvýšením ceny hlavní části nákladů, a tudíž indexace minimálních dovozních cen podle ceny hlavní části nákladů není možná. Na základě výše uvedeného se dospělo k závěru, že závazky nabídnuté vývozci nelze přijmout.

(132)

Při zkoumání, zda by se čtyři závazky nabídnuté po oznámení konečných zjištění měly nebo neměly přijmout, zkoumala Komise také proveditelnost závazku přijatého v prozatímní fázi od vyvážejícího výrobce v Bývalé jugoslávské republice Makedonie za těchto změněných okolností cenové pohyblivosti. Minimální dovozní cena závazku v důsledku výše popsané vysoké cenové pohyblivosti již nepostačuje, aby odstranila škodlivý účinek dumpingu, jak bylo stanoveno v šetření. V měsících následujících po přijetí závazku se ceny značně zvýšily. Vzhledem ke skutečnosti, že indexace minimální dovozní ceny není možná, se dospělo k závěru, že závazek ve stávající formě, zejména s pevnými minimálními cenami, není dále proveditelný. Proto by přijetí závazku nabídnutého vyvážejícím výrobcem v Bývalé jugoslávské republice Makedonie mělo být zrušeno. V tomto ohledu Komise zrušila přijetí závazku nařízením Komise (ES) č. 174/2008 (7).

(133)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu uložených konečných cel. Pokud jsou konečná cla nižší než cla prozatímní, je třeba uvolnit částky, které byly prozatímně zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingových cel. Jsou-li konečná cla vyšší než prozatímní cla, provede se konečný výběr pouze částek na úrovni zajištěné prozatímními cly.

(134)

V zájmu co největšího snížení rizika obcházení z důvodu velkého rozdílu celních sazeb se má za to, že je v tomto případě pro zajištění řádného použití těchto antidumpingových cel nutné přijmout zvláštní opatření. Tato zvláštní opatření, která se týkají pouze společností, pro něž je stanovena individuální celní sazba, zahrnují povinnost předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu splňující požadavky stanovené přílohou tohoto nařízení. Dovozy, k nimž takováto faktura doložena není, podléhají zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému pro všechny ostatní vývozce.

(135)

Je třeba připomenout, že pokud by se po uložení antidumpingových opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo,