(ES) č. 63/2008Nařízení Rady (ES) č. 63/2008 ze dne 21. ledna 2008 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz dihydromyrcenolu pocházejícího z Indie

Publikováno: Úř. věst. L 23, 26.1.2008, s. 1-6 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 21. ledna 2008 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 27. ledna 2008 Nabývá účinnosti: 27. ledna 2008
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 26. ledna 2013
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 63/2008

ze dne 21. ledna 2008,

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz dihydromyrcenolu pocházejícího z Indie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského Společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Prozatímní opatření

(1)

Dne 27. července 2007 uložila Komise nařízením (ES) č. 896/2007 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz dihydromyrcenolu pocházejícího z Indie (dále jen „dotčená země“) do Společenství.

(2)

Připomíná se, že šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období šetření“). Přezkoumání vývoje významného pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2003 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(3)

Adresy výrobců ve Společenství uvedené v 7. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se opravují takto:

Destilaciones Bordas Chinchurreta S.A., Dos Hermanas (Sevilla), Španělsko,

Sensient Fragrances S.A., Granada, Španělsko,

Takasago International Chemicals (Europe) S.A., Murcía, Španělsko.

2.   Další postup

(4)

Po uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz dihydromyrcenolu pocházejícího z Indie obdržely všechny strany informace o podstatných skutečnostech a úvahách, na nichž bylo založeno prozatímní nařízení (dále jen „poskytnutí předběžných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, ve které mohly podávat k těmto informacím písemná nebo ústní vyjádření.

(5)

Některé zúčastněné strany podaly písemné připomínky. Strany, které o to požádaly, dostaly také příležitost k ústnímu slyšení. Komise si opatřila a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění.

(6)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečného antidumpingového cla a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, ve které mohly v návaznosti na tyto informace předložit svá vyjádření. Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly zváženy a zjištění byla podle potřeby odpovídajícím způsobem upravena.

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(7)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se dotčeného výrobku a obdobného výrobku, potvrzují se 9. až 12. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

C.   DUMPING

1.   Běžná hodnota

(8)

Po uložení prozatímních opatření vyvážející výrobce uvedený v 17. bodě odůvodnění prozatímního nařízení uvedl, že analýza, kterou Komise provedla, nebrala v potaz některé důležité prvky ovlivňující výrobní náklady, a tudíž stanovení běžné hodnoty. Tvrdil, že by běžná hodnota pro něj měla být založena na jeho vlastních výrobních nákladech a nikoliv stanovena na základě cen na domácím trhu v rámci běžného obchodního styku jiného spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(9)

Za prvé bylo zjištěno, že výše uvedená tvrzení týkající se výrobních nákladů nejsou opodstatněná. Za druhé, podle článku 2 základního nařízení se metodika použitá Komisí při stanovení běžné hodnoty pro dotyčného vyvážejícího výrobce (viz 17. bod odůvodnění prozatímního nařízení) považuje za nejvhodnější z těchto důvodů: i) dotyčný vyvážející výrobce v období šetření neuskutečnil žádný domácí prodej obdobného výrobku a téže obecné kategorie výrobků, ii) výrobky jsou dokonale zaměnitelné a iii) při šetření spolupracoval pouze jeden další vyvážející výrobce. Pokud by běžná hodnota nebyla založena na cenách druhého indického výrobce, bylo by nutné stanovit částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. Při bližší úvaze se použití cen druhého indického výrobce při domácím prodeji jeví jako nejreprezentativnější základ pro zohlednění převládajících podmínek prodeje na indickém domácím trhu, a tudíž pro stanovení běžné hodnoty. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(10)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se běžné hodnoty, potvrzují se 13. až 17. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

2.   Vývozní cena

(11)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 18. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

3.   Srovnání

(12)

Jeden vyvážející výrobce uvedl, že Komise při stanovení úprav vývozní ceny pro účely srovnání provedla určité neodůvodněné odpočty týkající se některých prvků nákladů na dopravu, manipulaci a úvěr. Komise toto tvrzení uznala a v souladu s tím příslušné úpravy revidovala.

(13)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 19. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

4.   Dumpingová rozpětí

(14)

Po uložení prozatímních opatření jedna strana tvrdila, že pro vyvážející výrobce, kteří nespolupracovali, by mělo být vypočteno vyšší dumpingové rozpětí na základě nejnižších cen CIF spolupracujících vyvážejících výrobců. V této souvislosti se podotýká, že nebyly zjištěny žádné signály, které by prokazovaly, že by nespolupracující společnosti v období šetření prodávaly za dumpingové ceny na vyšší úrovni než spolupracující společnosti. Naopak, ze srovnání údajů Eurostatu o dovozu látky pocházející z Indie a objemu a hodnoty vývozu do Společenství nahlášeného spolupracujícími vyvážejícími výrobci vyplývá, že i) objem dovozu do Společenství od nespolupracujících vyvážejících výrobců představoval v období šetření méně než 20 % celkového dovozu z Indie (přesný podíl nelze zveřejnit kvůli důvěrnosti údajů) a ii) ceny účtované nespolupracujícími vyvážejícími výrobci na trhu Společenství byly zjevně vyšší než ceny účtované spolupracujícími společnostmi. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(15)

Po poskytnutí konečných informací stejná zúčastněná strana zopakovala výše uvedené tvrzení o dumpingovém rozpětí případných nespolupracujících vyvážejících výrobců. Nebyly předloženy žádné nové důkazy, které by mohly změnit závěry vyvozené ve výše uvedeném 14. bodě odůvodnění. Dotyčná strana pouze dodala, že nemohla ověřit informace o dovozu použité v analýze, kterou provedla Komise, jelikož se údajně jednalo o důvěrné údaje. Společnost byla informována, že objem dovozu a průměrná dovozní cena byly podrobně objasněny v 38. a 39. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a že zdrojové statistiky, tj. údaje Eurostatu, jsou dostupné veřejnosti. Společnosti proto nebylo v žádném případě bráněno v tom, aby si ověřila závěry Komise a hájila svá práva. Toto tvrzení se proto odmítá.

(16)

Na základě výše uvedených skutečností jsou konečná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procento ceny CIF na hranice Společenství před proclením, stanovena takto:

Společnost

Konečné dumpingové rozpětí

Neeru Enterprises, Rampur

3,1 %

Privi Organics Limited, Mumbai

7,5 %

Všechny ostatní společnosti

7,5 %

D.   ÚJMA

(17)

Po uložení prozatímních opatření jeden vyvážející výrobce uvedl, že by výrobce ve Společenství, který v období šetření dovezl značné množství dihydromyrcenolu z Indie (viz 25. bod odůvodnění prozatímního nařízení), měl být vyřazen z vymezení výrobního odvětví Společenství, a tudíž z analýzy újmy, včetně stanovení úrovně pro odstranění újmy. V této souvislosti se připomíná, že dotyčný výrobce ve Společenství nepřesunul svou hlavní oblast podnikání z výroby na dovoz. Výše uvedený dovoz z Indie uskutečnil především s cílem zachovat vlastní výrobu obdobného výrobku. Neexistují proto důvody pro vyřazení této společnosti z výrobního odvětví Společenství. Dále se podotýká, že i v případě, že by dotyčný výrobce byl z vymezení výrobního odvětví Společenství vyloučen, zjištění týkající se újmy by se nelišilo. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(18)

Tentýž vyvážející výrobce rovněž uvedl, že celková ekonomická situace výrobců ve Společenství byla velmi dobrá; konkrétně že se údajně v roce 2005 a v období šetření významně zlepšila a tento pozitivní trend bude podle tohoto vývozce s největší pravděpodobností pokračovat i v blízké budoucnosti. Tyto závěry byly založeny na vývoji objemu výroby a prodeje, zásob a podílu výrobního odvětví Společenství na trhu, jak bylo uvedeno v 45. až 47. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Toto tvrzení nelze uznat, jelikož náležitě nezohledňuje skutečnost, že došlo k výraznému poklesu prodejních cen dihydromyrcenolu ve Společenství (viz 47. až 49. bod odůvodnění prozatímního nařízení) a že se výrobnímu odvětví Společenství pouze podařilo zvýšit objem výroby a prodeje, a tudíž zachovat svůj podíl na rostoucím trhu Společenství za cenu velkých ztrát, poklesu návratnosti investic a odlivu hotovosti. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(19)

Po poskytnutí konečných informací vyvážející výrobce uvedený v 17. bodě odůvodnění zopakoval své tvrzení a dodal, že Komise neanalyzovala náležitě situaci dotyčného výrobce ve Společenství, tj. výrobce, který dovezl značné množství dotčeného výrobku. Údajně nebyly analyzovány zejména tyto aspekty: i) procentní podíl celkové výroby dotčeného výrobku ve Společenství, která připadá na tohoto dovážejícího výrobce; ii) povaha zájmu tohoto dovážejícího výrobce o dovoz; iii) úroveň dlouhodobého zaměření se tohoto dovážejícího výrobce na domácí výrobu na rozdíl od pokračujícího dovozu; a iv) poměr dovozu k domácí výrobě u tohoto vyvážejícího výrobce.

(20)

V této souvislosti se podotýká, že všechny uvedené body týkající se situace dotyčného výrobce ve Společenství byly patřičně analyzovány; některé podrobnosti však nebylo možno zveřejnit kvůli jejich důvěrné povaze. Jak je patrné z 25. bodu odůvodnění prozatímního nařízení a výše uvedeného 17. bodu odůvodnění, hlavní důvody pro nevyřazení dotyčného výrobce z vymezení výrobního odvětví Společenství a z výroby Společenství byly tyto: i) povaha jeho zájmu o dovoz (tj. dotčený výrobek dovážel proto, aby zachoval svou vlastní výrobu obdobného výrobku ve Společenství) a ii) okrajový dopad jeho situace na celkovou situaci výrobního odvětví Společenství (tj. skutečnost, že by jeho možné vyřazení nezměnilo zjištění ohledně újmy). Je samozřejmé, že podporou podnětu a plnou spoluprací při šetření tento výrobce usiloval o omezení přílivu dumpingového dovozu z Indie. Jednoznačně proto prokázal své zaměření na domácí výrobu na rozdíl od dalšího dovozu. Tvrzení uvedená v 19. bodě odůvodnění se proto odmítají.

(21)

S odkazem na 41. bod odůvodnění prozatímního nařízení jeden vyvážející výrobce uvedl, že by cenové podbízení mělo být založeno na průměrné dovozní ceně z Indie místo na dovozních cenách spolupracujících vyvážejících výrobců. V této souvislosti se poznamenává, že vzhledem k úrovni spolupráce v tomto případě, tj. více než 80 %, a vzhledem k tomu, že celkové dovozní statistiky jsou založeny na ex kódu KN, tj. mohou zahrnovat určité množství jiných výrobků než dihydromyrcenol (viz 36. bod odůvodnění prozatímního nařízení), by srovnání cen založené na průměrné dovozní ceně bylo mnohem méně přesné než zjištěné rozpětí cenového podbízení u jednotlivých společností. Toto tvrzení se proto odmítá.

(22)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se újmy, potvrzuje se 23. až 56. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

E.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

(23)

Po uložení prozatímních opatření jeden vyvážející výrobce uvedl, že dovoz z Indie nezpůsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu, jelikož se jeho cena zvyšovala a jeho podíl na trhu v období šetření poklesl o 2,4 procentního bodu. Tato argumentace opomíjí řadu důležitých aspektů vývoje dumpingového dovozu z Indie a situace na trhu Společenství. Jak bylo prokázáno v 38. až 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, zvýšil se objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku z Indie do Společenství z přibližně 25 000 kg v roce 2003 na zhruba 760 000 kg v období šetření. Podíl tohoto dovozu na trhu se zvýšil z 0,7 % v roce 2003 na 17,3 % v období šetření. Mírný pokles jeho podílu na trhu v období šetření byl zapříčiněn náhlým rozšířením trhu Společenství v tomto období, nikoliv poklesem jejich objemu; ve skutečnosti v období šetření objem dumpingového dovozu z Indie i nadále rostl, třebaže nikoli stejným tempem jako v předchozím období. Celkově se přítomnost dumpingového dovozu z Indie na trhu Společenství v posuzovaném období zvyšovala mnohem významněji než spotřeba Společenství. Připomíná se rovněž, že ceny dumpingového dovozu z Indie byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Nárůst dumpingového dovozu za ceny významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství se časově jednoznačně shodoval se zhoršenou situací výrobního odvětví Společenství. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(24)

Tentýž vyvážející výrobce dále tvrdil, že případnou újmu, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, si výrobní odvětví přivodilo samo. Uvedl, že jinak by nebylo možné, aby utrpělo ztráty v situaci rostoucí poptávky, vyšších cen a v důsledku toho rostoucího prodeje a obratu a vyšší produktivity. Jako možné vysvětlení tato strana uvedla zvýšení průměrné mzdy v období od roku 2003 do období šetření o 24 %.

(25)

Za prvé, ačkoliv prodejní ceny výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství vzrostly v období mezi rokem 2005 a obdobím šetření o 2 %, byly o více než 30 % nižší než v roce 2003, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Společenství se mezi rokem 2003 a obdobím šetření zvýšil pouze o 22 % (viz 47. bod odůvodnění prozatímního nařízení). V důsledku toho se významně snížily výnosy z prodeje na trhu Společenství, tj. v posuzovaném období přibližně o 15 %. Za druhé, vývoj průměrných nákladů práce je nutno posuzovat společně s vývojem zaměstnanosti a produktivity. Jak je vysvětleno v 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, 24 % nárůst mzdových nákladů na pracovníka v posuzovaném období byl zapříčiněn mimo jiné změnami ve struktuře zaměstnanosti směrem k vyššímu podílu kvalifikovaných pracovních sil. Údaje potvrzují, že tyto změny vedly k vyšší produktivitě, což kompenzovalo vyšší průměrné náklady práce. Celkové náklady práce na vyrobenou jednotku se proto nezměnily. Výroba dihydromyrcenolu mimoto není náročná, pokud jde o vynaloženou práci. Má se proto za to, že vyšší mzdy nemohly přispět ke ztrátám výrobního odvětví Společenství. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(26)

Po poskytnutí konečných informací týž vyvážející výrobce předložil několik nových tvrzení ohledně příčinných souvislostí. Ty lze shrnout takto: i) újmu přivodil dovoz dotčeného výrobku uskutečněný výrobcem ve Společenství uvedeným v 17. bodě odůvodnění; ii) újmu si přivodilo samo výrobní odvětví Společenství velkými investicemi do nových výrobních kapacit a úvěry, které si za tímto účelem vzalo od finančních institucí; iii) nebyl analyzován vývoj prodeje výrobního odvětví Společenství na vývoz; a iv) újmu si přivodilo samo výrobní odvětví Společenství zvýšením výrobních kapacit a přijetím dalších kvalifikovaných pracovníků, a tudíž zvýšením výrobních nákladů.

(27)

S ohledem na tato nová tvrzení se podotýká, že i) dovoz dotčeného výrobku, který uskutečnil jeden z výrobců ve Společenství, nemohl mít vliv na celkovou situaci výrobního odvětví Společenství, jelikož tento dovoz byl zanedbatelný (viz 17. a 20. bod odůvodnění). Připomíná se, že tento dovoz se uskutečnil v reakci na velký příliv dumpingového dovozu z Indie a ztráty, které byly tímto způsobeny výrobnímu odvětví Společenství, tj. poté, co již došlo k podstatné újmě; ii) v posuzovaném období nedošlo k žádným novým investicím do výrobních kapacit; naopak, kapacita se nezměnila a investice se významně snížily (viz 45. a 49. bod odůvodnění prozatímního nařízení); iii) vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství byla analyzována v 68. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a narušení příčinné souvislosti nebylo zjištěno; a iv) výrobní odvětví Společenství nepřijalo žádné dodatečné pracovní síly. Jak je patrné z 51. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, poklesla zaměstnanost mezi rokem 2003 a obdobím šetření o 15 %. Změn ve struktuře zaměstnanosti bylo dosaženo propuštěním nekvalifikovaných pracovníků. Co se týká výrobní kapacity, připomíná se, že nedošlo k žádnému zvýšení. Tvrzení uvedená v 26. bodě odůvodnění se proto odmítají.

(28)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se příčinných souvislostí, potvrzuje se 57. až 76. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

F.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(29)

Jeden vyvážející výrobce uvedl, že uložení opatření by velmi poškodilo dovozce a uživatele ve Společenství, a tím ohrozilo tisíce pracovních míst a daňové příjmy, nepředložil však žádné důkazy. Tato tvrzení byla považována za nepodstatná. Žádný z dovozců a uživatelů ve skutečnosti nevznesl námitky vůči prozatímním závěrům o jejich zájmu (viz 87. a 88. bod odůvodnění prozatímního nařízení), což ukazuje, že tyto strany pravděpodobně nebudou významně dotčeny případnými antidumpingovými opatřeními. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto. Vyvážející výrobce byl rovněž informován, že vyvážející výrobci se obvykle nepovažují za strany, jichž týká analýza zájmu Společenství.

(30)

Po poskytnutí konečných informací tento vyvážející výrobce své tvrzení zopakoval a uvedl, že má právo vznést připomínky k jakémukoli aspektu antidumpingového řízení, včetně zájmu Společenství. Nebyly však předloženy žádné odůvodněné argumenty, které by mohly změnit závěry vyvozené ve výše uvedeném 29. bodě odůvodnění. Co se týká práva vyvážejících výrobců vznášet připomínky k jakémukoli aspektu řízení, poznamenává se, že jim v tom skutečně není bráněno. Nicméně podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení se analýza zájmu Společenství na tyto strany obvykle nevztahuje a jejich připomínky nemusí být brány v potaz, zejména nejsou-li doloženy žádnými věcnými důkazy.

(31)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se posouzení zájmu Společenství, potvrzuje se 77. až 90. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

G.   KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

1.   Úroveň pro odstranění újmy

(32)

Připomíná se, že jeden vyvážející výrobce uvedl, že by výrobce ve Společenství, který v období šetření dovezl značné množství dihydromyrcenolu z Indie, měl být vyřazen z vymezení výrobního odvětví Společenství, a stanovení úrovně pro odstranění újmy by tudíž mělo být založeno pouze na zbývajících dvou výrobcích ve Společenství. Jak je vysvětleno v 14. a 15. bodě odůvodnění, nebylo toto tvrzení shledáno opodstatněným. S ohledem na tuto skutečnost a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se úrovně pro odstranění újmy, potvrzuje se 92. až 94. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

2.   Forma a úroveň opatření

(33)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být konečné antidumpingové clo uloženo na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí, jelikož v případě obou spolupracujících vyvážejících výrobců byla zjištěna vyšší úroveň pro odstranění újmy než dumpingové rozpětí.

(34)

S odvoláním na 14. a 15. bod odůvodnění se považuje za vhodné stanovit clo pro jakékoli další společnosti, které při šetření nespolupracovaly, na úrovni vyššího cla, jež má být uloženo spolupracujícím společnostem.

(35)

Na základě výše uvedených skutečností se sazby konečného cla stanoví takto:

Výrobce

Antidumpingové clo

Neeru Enterprises, Rampur

3,1 %

Všechny ostatní společnosti (včetně Privi Organics Limited, Mumbai)

7,5 %

(36)

Po zveřejnění podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečných antidumpingových opatření, navrhla společnost Neeru Enterprises v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení cenový závazek. Poznamenává se nicméně, že dotčený výrobek vykazoval v minulých letech značnou pohyblivost cen, a není proto vhodný pro závazek s pevnou cenou. Jako alternativní přístup byla přezkoumána možnost indexace minimální dovozní ceny podle ceny hlavní suroviny, totiž alfa-pinenu. Tato alternativa však rovněž nebyla shledána za přijatelnou z těchto důvodů: i) kolísání ceny dotčeného výrobku nelze dostatečně vysvětlit kolísáním ceny alfa-pinenu a ii) alfa-pinen není komoditním výrobkem, pro nějž jsou obecně dostupné statistické údaje uvádějící jeho tržní ceny. Na základě výše uvedených skutečností byl vyvozen závěr, že v daném případě je jakýkoliv cenový závazek neproveditelný, nelze jej proto přijmout. Dotyčný výrobce byl náležitě informován a bylo mu umožněno podat připomínky. Jeho připomínky však výše uvedený závěr nezměnily.

(37)

Sazby antidumpingového cla pro jednotlivou společnost uvedenou v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Proto odrážejí stav zjištěný v průběhu šetření, pokud jde o uvedenou společnost. Tato celní sazba (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) se proto vztahuje výhradně na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenou společností, tedy konkrétním uvedeným právním subjektem. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenou společností, se tato sazba nevztahuje a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(38)

Všechny žádosti o uplatňování této sazby antidumpingového cla pro jednotlivou společnost (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácích a vývozních prodejů a které souvisejí například s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby bude poté nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

3.   Výběr prozatímního cla

(39)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu konečného cla uloženého tímto nařízením. Je-li konečné clo nižší než clo prozatímní, clo se přepočte a částky, které byly zajištěny nad rámec konečné sazby cla, by se měly uvolnit,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz dihydromyrcenolu o čistotě nejméně 93 % hmotnostních, kódu KN ex 2905 22 90 (kód TARIC 2905229010), pocházejícího z Indie.

2.   Sazba konečného antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením se pro výrobky vyrobené společnostmi uvedenými níže stanoví takto:

Výrobce

Antidumpingové clo

(v %)

Doplňkový kód TARIC

Neeru Enterprises, Rampur, Indie

3,1

A827

Všechny ostatní společnosti

7,5

A999

3.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

S konečnou platností se v souladu s výše uvedenými pravidly vybírají částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla podle nařízení (ES) č. 896/2007 na dovoz dihydromyrcenolu o čistotě nejméně 93 % hmotnostních, kódu KN ex 2905 22 90 (kód TARIC 2905229010), pocházejícího z Indie. Částky, které byly zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingového cla, se uvolňují.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. ledna 2008.

Za Radu

předseda

I. JARC


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).

(2)  Úř. věst. L 196, 28.7.2007, s. 3.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU