2008/145/ES2008/145/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 12. září 2007 ve věci Státní podpory C 54/2006 (ex N 276/2006) plánované ze strany Polska ve prospěch podniku Bison Bial SA (oznámeno pod číslem K(2007) 4145) (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 46, 21.2.2008, s. 41-49 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 21. února 2008 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 21. února 2008 Nabývá účinnosti: 21. února 2008
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 12. září 2007

ve věci Státní podpory C 54/2006 (ex N 276/2006) plánované ze strany Polska ve prospěch podniku Bison Bial SA

(oznámeno pod číslem K(2007) 4145)

(pouze polské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2008/145/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88, odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62, odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek (1) v souladu se zmíněnými články,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

(1)

Dne 4. května 2006 oznámilo Polsko plánovanou podporu na restrukturalizaci podniku Bison-Bial SA (dále jen „BB“).

(2)

Komise se dopisem ze dne 13. června 2006 obrátila na Polsko se žádostí o zaslání jistých chybějících informací, jež byly polskými úřady dodány ke dni 13. července 2006. Dopisem ze dne 29. srpna Komise požádala o poskytnutí dalších informací. Polské úřady poskytly odpověď v dopisech ze dne 18. září, 20. října a 3. listopadu 2006.

(3)

Dopisem ze dne 20. prosince 2006 Komise informovala Polsko o svém rozhodnutí o zahájení řízení ve smyslu čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ve věci výše zmíněné podpory. Rozhodnutí Komise o zahájení řízení ve smyslu čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání svých připomínek týkajících se opatření zmíněné podpory.

(4)

Polské orgány poskytly své připomínky prostřednictvím dopisu ze dne 23. ledna 2007. Připomínky třetích stran nebyly obdrženy.

(5)

Dne 28. března se uskutečnilo setkání s představiteli polských úřadů a BB. Komise následně požádala o poskytnutí doplňujících informací prostřednictvím dopisu ze dne 17. dubna 2007. Polské úřady odpověděly dopisem ze dne 15. května 2007.

2.   PODROBNÝ POPIS PODPORY

2.1   Podnik

(6)

BB je přední společnost vyrábějící držáky k obráběcím strojům, soustružnická sklíčidla, upínací trny, frézařské přístroje a nástrojové držáky. Společnost vznikla v roce 1948 jako státní podnik. V roce 1997 prodal stát 53 % akcií BB soukromé společnosti Metalexport sp. z o.o., která v roce 2004 změnila název na Mex-Holding sp. z o.o. Koncem roku 2006 měl vlastnil stát 18 % akcií BB; zbylými akcionáři byly soukromé subjekty. V letech 2000–2006 se počet zaměstnanců BB snížil z 1 680 na 950 osob.

(7)

V roce 2004 činil podíl společnosti na polském trhu s vybavením k obráběcím strojům 17 %, což odpovídalo pouhým 20 % celkové produkce BB, jelikož společnost směřuje svou výrobu hlavně na export (v roce 2004 bylo celkem 30 % produkce určeno na vývoz do USA, 15 % do Itálie, 7 % do východoevropských zemí včetně Ruska a 5 % do Velké Británie). Společnost distribuuje většinu produkce určené na export prostřednictvím firem patřících do skupiny Mex-Holding, např. Toolmex Corporation (USA), Mexpol GmbH (Německo), Toolmex Polmach (Velká Británie) nebo Italmex SA (Itálie).

(8)

Přibližný podíl BB na evropském trhu činí 1,3 %. V zeměpisném kontextu má trh s produkty vyráběnými společností BB minimálně celoevropské pokrytí s potenciálem celosvětového rozšíření působnosti. Evropské a světové odvětví produkce vybavením k obráběcím strojům, jehož výrobou se zabývá BB, vykazuje nadprodukci.

(9)

Sídlo společnosti se nachází v regionu zahrnutém do udělení podpor v souladu s čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES.

2.2   Problémy podniku

(10)

Problémy BB začaly v roce 2001, kdy společnost zaznamenala ztráty ve výši 24 mil. PLN. Polsko zmiňuje mezi hlavními důvody finančních problémů následující:

růst hodnoty zlotého vůči americkému dolaru (30 % prodeje směřuje do Spojených států amerických);

složitou finanční situaci v rámci celé kapitálové skupiny a skutečnost nesplacení půjčky ve výši 16 mil. PLN mateřskou společností;

snížení zahraničního prodeje v souvislosti se stagnací ve Spojených státech amerických a západní Evropě následující po září 2001.

(11)

Zmíněné okolnosti ve spojení s vysokými náklady tržních úvěrů vedly k vážným problémům s udržením platební schopnosti. Finanční problémy vedly k zpožděnému splácení pohledávek. V roce 2002 požádaly celkem čtyři bankovní ústavy o okamžité splacení úvěrů. BB nebyla schopna plnit aktuální finanční závazky, včetně výplaty mezd a tato situace nakonec vyústila v čtyřměsíční pozastavení výroby. V důsledku této situace se prodej snížil o polovinu (z 91 mil. PLN v roce 2001 na 48 mil. PLN v roce 2002) a zmíněný kalendářní rok skončil celkovou čistou ztrátou ve výši 74,8 mil. PLN.

(12)

Problémy BB souvisely se zhoršující se situací mateřské společnosti – Mex-Holding Sp. z o.o. V roce 2002 zaznamenala celá skupina ztráty dosahující 75,8 mil. PLN. Od této doby do dnešního dne sice nastalo zlepšení situace, nicméně skupina i nadále zaznamenává ztráty a její vlastní kapitál se pohybuje v záporných hodnotách.

(13)

V roce 2003 společnost snížila ztrátu na 8,5 mil. PLN a v roce 2004 dosáhla zisku ve výši 5,1 mil. PLN. Podle sdělení polských úřadů to bylo způsobeno započatou restrukturalizací BB. Výsledkem prvních provedených restrukturalizačních opatření byl růst prodeje, snížení nákladů a prominutí části dluhů. Následkem toho vykázala společnost v letech 2005 a 2006 zisk ve výši 20 mil. PLN, respektive 12,5 mil. PLN.

(14)

Přes dosažené zisky se společnost BB i nadále potýká s problémy. Nahromaděné ztráty z výrobní činnosti od roku 2001 vedly ke značnému zadlužení. V roce 2004 činila odhadovaná hodnota aktiv 57 mil. PLN a výše zadlužení 115,7 mil. PLN. Jinými slovy, vlastní kapitál byl záporný. Koncem roku 2006 byl vlastní kapitál stále ve ztrátě – 26 mil. PLN. Podle analýzy poskytnuté Komisi se společnost bez státní podpory brzy ocitne v úpadku, neboť nebude schopna uspokojit některé okamžitě vymahatelné pohledávky.

(15)

BB vypracovala plán restrukturalizace na období 2003–2009. Plán se vztahuje zejména na finanční restrukturalizaci a na restrukturalizaci aktiv a zaměstnanosti. Finanční restrukturalizace, která byla zahájena v roce 2003, zahrnovala splacení dřívějších pohledávek na základě dohod uzavřených se soukromými a veřejnoprávními věřiteli, odpis části soukromých a veřejných pohledávek a rovněž splacení zbývající části veřejného dluhu z prostředků pocházejících z půjčky poskytnuté státní Agenturou pro rozvoj průmyslu (Agencja Rozwoju Przemysłu, dále jen „ARP“).

(16)

V roce 2004 představitelé společnosti podepsali dohody týkající se splacení dluhů vůči bankovním ústavům a vlastním zaměstnancům a dále rovněž soudní vyrovnání s dalšími soukromými věřiteli.

(17)

Restrukturalizace výroby byla zahájena v roce 2001. Společnost snížila počet zaměstnanců z 1 680 v roce 2000 na 1 144 v roce 2001 a 925 v roce 2005. Po ukončení období restrukturalizace by měl plánovaný počet zaměstnanců klesnout na 800 osob. Tímto způsobem bude počet zaměstnanců na konci restrukturalizačního období zredukován o 52 % ve srovnání s rokem 2000 a o 30 % ve srovnání s rokem 2001.

(18)

V souvislosti s restrukturalizací aktiv BB plánuje prodej nadbytečných aktiv, změnu sídla společnosti a prodej pozemků, na kterých se společnost v současnosti nachází. Jak vyplývá z předloženého odhadu, tržní hodnota dosahuje výše […] (3) mil. PLN. Podle původních informací poskytnutých polskými úřady by měl být prodej pozemků realizován v roce 2009, ještě předtím však musí být veškeré strojní a další vybavení přestěhováno na nové působiště. Navíc nemovitost, které je určena k prodeji, je zatížena hypotékou. Po vydání rozhodnutí Komise o zahájení formálního dokazovacího řízení Polsko oznámilo, že prodej lze přesunout na rok 2010.

(19)

V letech 2003–2005 BB investovala 1,4 mil. PLN a plánované investice na období let 2006-2009 dosahují výše 14,2 mil. PLN. Jsou to především investice do renovací, tzn. do nákupu výkonnějších a ekologicky šetrnějších strojů a vybavení. Plán navíc předpokládá, že investice se vzhledem k současným skromným finančním rezervám výrazně zvýší teprve po roce 2009. Většina investic tak bude uskutečněna v roce 2010 a bude souviset se změnou působiště společnosti.

(20)

Polsko nejprve navrhovalo, že redukce počtu zaměstnanců a zmenšení výrobní plochy společnosti by měly být uznány za dostatečná opatření vedoucí ke zmírnění negativních dopadů podpory. Polské úřady však současně s tím potvrdily, že následky zeštíhlujících opatření budou kompenzovány plánovanými investicemi do výkonnějšího vybavení při zachování současné úrovně výrobní kapacity BB. Polské úřady tvrdily, že samotné udržení výrobní kapacity na současné úrovni (namísto jejího zvyšování) je třeba uznat za kompenzační opatření.

(21)

Oznámený plán restrukturalizace předpokládal, že restrukturalizační náklady v letech 2003-2009 dosáhnou 138 mil. PLN, přičemž nejvýznamnější složku budou tvořit náklady na finanční restrukturalizaci ve výši 122,6 mil. PLN. Zbývající částka 15,6 mil. PLN má sloužit k pokrytí investičních nákladů.

(22)

Plán rovněž předpokládá, že finanční restrukturalizace bude spočívat ve splacení dluhů vůči bankovním ústavům ve výši 65,6 mil. PLN na základě dohod s těmito věřiteli, dále ve splacení dluhů vůči dalším soukromým subjektům ve výši 17,5 mil. PLN a ve splacení veřejného dluhu ve výši 39,5 mil. PLN. Celý objem plánované státní podpory bude určen na vyrovnání veřejného dluhu. Část nákladů spojených s restrukturalizací bude financována z příjmů pocházejících z prodeje aktiv následujícího po změně sídla společnosti.

(23)

Státní podpora restrukturalizace BB se opírá o dva právní dokumenty: o zákon ze dne 30. srpna 2002 o restrukturalizaci vybraných veřejných pohledávek ze strany obchodních společností (dále jen „zákon ze dne 30. srpna 2002“) a o zákon ze dne 30. října 2002 o veřejném příspěvku podnikům se zvláštním významem pro pracovní trh (dále jen „zákon ze dne 30. října 2002“) ve znění zákona ze dne 14. listopadu 2003 (dále jen „zákon ze dne 14. listopadu 2003“).

(24)

Zákon ze dne 30. srpna 2002 zavedl do polského právního řádu možnost restrukturalizace veřejných pohledávek společností, jež se nacházejí ve složité finanční situaci, prostřednictvím prominutí pohledávek. Daný podnikatelský subjekt, který projevil zájem o podporu, musel předložit žádost včetně restrukturalizačního plánu každému orgánu veřejné správy, jehož pohledávky měly být předmětem restrukturalizace (dále jen „restrukturalizační orgán“). Pokud restrukturalizační orgán dospěl k závěru, že předložený restrukturalizační plán může vést ke zlepšení finanční situace subjektu, vydal tzv. rozhodnutí o podmínkách restrukturalizace, v němž vyjmenoval pohledávky, jichž se restrukturalizace týká. V případě, že subjekt splnil podmínky stanovené rozhodnutím, restrukturalizační orgán měl zákonnou povinnost vydat rozhodnutí o prominutí pohledávek uvedených v rozhodnutí o podmínkách restrukturalizace.

(25)

Zákon ze dne 30. října 2002 vedl následně k centralizaci tohoto systému, neboť udělil předsedovi ARP pravomoci ve věci vydání ekvivalentu výše zmíněného rozhodnutí o podmínkách restrukturalizace, tzv. rozhodnutí o restrukturalizaci (čl. 10 odst. 1 bod 4 a čl. 19). Rozhodnutí o restrukturalizaci obsahuje hodnocení restrukturalizačního plánu a návrhů řešení ve věci restrukturalizace veřejných pohledávek uvedených v plánu. Příslušné restrukturalizační orgány mají následně zákonnou povinnost vydávat jednotlivá rozhodnutí o prominutí veřejných pohledávek uvedených v rozhodnutí o restrukturalizaci.

(26)

Nakonec zákon ze dne 14. listopadu 2003, kterým se mění zákon ze dne 30. října 2002, podmínil restrukturalizaci pohledávek převodem aktiv ve prospěch třetí osoby – operátora (společnosti, v níž ARP nebo stát vlastní 100 % podílů nebo akcií) – v hodnotě nejméně 25 % celkové sumy pohledávek, jež mají být zahrnuty do restrukturalizace. Příjmy z prodeje těchto aktiv operátorem měly pokrýt alespoň část veřejných pohledávek a zbývající část pohledávek měla být prominuta po ukončení restrukturalizace.

(27)

BB podala žádost o restrukturalizaci veřejných pohledávek na základě zákona z 30. srpna 2002 a zákona z 30. října 2002. Celková nominální hodnota plánované státní podpory činí 31,43 mil. PLN (4) (8,2 mil. EUR). Tyto prostředky zahrnují zvýhodněnou půjčku a prominutí veřejných pohledávek. Podrobný rozpis prostředků státní podpory je uveden v tabulce níže.

Tabulka 2

Plán státního dotačního příspěvku

(v PLN)

Č.

Orgán poskytující podporu

Forma podpory

Nominální částka podpory

Podpora dle zákona z 30. srpna 2002

1.

ZUS (Správa sociálního zabezpečení) v Białystoku

Prominutí

933 474,51

2.

ZUS v Bielsku Podlaském

Prominutí

113 884,66

3.

ZUS v Zambrowě

Prominutí

144 934,88

4.

Starosta města Białystok

Prominutí

1 448 108,90

5.

Státní rehabilitační fond tělesně postižených osob (PFRON)

Prominutí

519 591,35

6.

II. Finanční úřad v Białystoku

Prominutí

217 590,00

Celková částka podpory dle zákona z 30. srpna 2002

3 377 584,30

(s úroky ke dni 31.12.2005

6 171 774,74)

Podpora dle zákona z 30. října 2002

7.

ZUS v Białystoku

Prominutí

3 019 362,90

8.

Starosta města Białystok

Prominutí

1 505 534,12

9.

Státní rehabilitační fond tělesně postižených osob (PFRON)

Prominutí

539 650,70

10.

Finanční úřad v Białystoku

Prominutí

71 516,60

11.

Vojvodský úřad v Białystoku

Prominutí

25 064,81

12.

Grajewský okres

Prominutí

12 133,80

13.

Kolněnský okres

Prominutí

17 224,60

14.

Starosta města Kolno

Prominutí

248 648,09

15.

ZUS v Zambrowě

Prominutí

626 625,15

16.

ZUS v Białystoku

Prominutí

398 029,30

Celková prominutá částka dle zákona z 30. října 2002

6 463 790,07

(s úroky ke dni 31.12.2005

9 259 229,92)

17.

Agentura pro rozvoj průmyslu

Zvýhodněná půjčka

16 000 000

Celkem

31 431 004,66

3.   ROZHODNUTÍ O ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ PODLE ČL. 88 ODST. 2 SMLOUVY O ES

(28)

Komise přijala rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení v okamžiku, kdy měla pochybnosti o tom, zda je podpora na restrukturalizaci slučitelná s pravidly společného trhu.

(29)

Zaprvé, Komise měla pochybnosti, zda má restrukturalizační plán potenciál obnovit dlouhodobou životaschopnost společnosti. Komise vyjádřila podezření, že zisky udávané za roky 2004 a 2005 byly dosaženy jednorázovou operací (např. zřeknutím se pohledávek), tudíž nebyly důkazem o skutečném zlepšení fungování společnosti. Plán se navíc soustředil na vyrovnání starších pohledávek a předpokládané investice by nestačily na zajištění konkurenceschopných prostředků výroby koncem restrukturalizačního období.

(30)

Zadruhé, Komise měla pochybnosti, pokud jde o oprávněnost kompenzačních opatření. Společnost sice plánovala redukci plochy výrobního závodu, nicméně toto opatření by nesnížilo jeho výrobní potenciál. Rovněž počet zaměstnanců byl výrazně zredukován, nicméně se zdá, že toto opatření bylo potřebné k dosažení zisku.

(31)

A konečně se zdá, že ne všechna opatření zmíněná polskými úřady jako vlastní příspěvek podniku by mohla být uznána za takový příspěvek ve smyslu souvisejících pokynů. Proto nebylo jasné, jestli by skutečný vlastní příspěvek byl dostatečně vysoký, tzn. jestli byla podpora omezena na nezbytné minimum.

4.   PŘIPOMÍNKY POLSKA

(32)

Po vydání rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího řízení ve věci plánované podpory pro BB poskytly polské úřady podrobné informace týkající se strategie podniku.

(33)

Polské úřady vysvětlily, že pokud jde o výrobní činnost společnosti v Białystoku, tato je umístěna do dvou závodů, z nichž jeden se nachází v centru Białystoku (nemovitost na ulici […]). BB plánuje buď prodej zmíněné nemovitosti a přemístění výroby do druhého podniku nebo nákup třetí nemovitosti a přemístění veškeré výroby do jejích prostor a prodej obou v současnosti pozemků, které v současnosti vlastní. Podle poskytnutých prognóz BB plánuje investice ve výši […] mil. PLN v roce 2010, následně po prodeji nemovitosti na ulici […]. Pokud se společnost rozhodne pro odprodej obou nemovitostí a přemístění výroby do nových prostor, hodnota investice se ještě navýší.

(34)

Polské úřady potvrdily, že zásadní modernizační opatření ve společnosti mají být provedena v roce 2010 až po změně působiště společnosti. V letech 2010–2014 plánuje BB investice ve výši 43 mil. PLN, z čehož investice ve výši […] mil. PLN mají být realizovány do konce roku 2010, kdy by měla proběhnout změna sídla.

(35)

Polské úřady uvedly, že plánované investice v letech 2010–2014 mají za cíl modernizaci řízení projektantské činnosti a výrobních aktivit podniku, automatizaci montážního procesu standardních držáků, zlepšení kvality produkovaných výrobků, optimalizaci technologických procesů, procesů tepelného a chemického zpracování ve výrobě a rozvoj kontrolních a měřicích metod. Polské úřady navíc potvrdily, že změna sídla společně s následnými investicemi jsou součástí dlouhodobé strategie podniku.

(36)

Pokud jde o nezbytnost vyhnout se narušení hospodářské soutěže, polské úřady a podnik navrhly tři varianty vyrovnávacích opatření, která by mohla společnost realizovat:

a)

omezení výrobních kapacit BB prostřednictvím 5 % snížení množství produkovaných výrobků vzhledem k budoucí předpokládané výrobní kapacitě BB, nebo

b)

omezení výrobních kapacit prostřednictvím prodeje 5 % obráběcích strojů v majetku BB, nebo

c)

omezení výrobních kapacit prostřednictvím prodeje výrobního závodu BB v […], jenž měl v roce 2006 13 % podíl na obratu BB, což by přineslo zisk ve výši 1,2 mil. PLN.

(37)

Realizace třetí varianty, tzn. prodeje výrobního závodu v […], by vedla k redukci sortimentu výroby BB o 46 % a ke snížení počtu obráběcích strojů o 12 %. Výrobní závod v […] je však zatížen podstatnou částí zadlužení; restrukturalizace tohoto zadlužení má být financována prostřednictvím plánované státní podpory. Aktiva závodu v […] jsou navíc zatížena hypotékou a slouží jako jistina splacení obchodních pohledávek BB. Polské úřady tudíž tvrdí, že nejprve je třeba vyřešit problém zadlužení závodu v […] a teprve poté, tzn. nejdříve v roce 2009, může dojít k odprodeji zmíněného závodu. BB se zavázala podniknout veškeré kroky nezbytné k ukončení prodeje do konce roku 2009 v případě, že Komise rozhodne, že by to bylo odpovídající vyrovnávací opatření.

(38)

Pokud jde o financování procesu restrukturalizace, polské úřady vysvětlily, že vzhledem k rostoucím cenám nemovitostí v regionu v poslední době i vzhledem k umístění pozemku určeného k prodeji (centrum Białystoku) činí očekávaný příjem z tohoto prodeje […] mil. PLN. Odhadovaný příjem z prodeje výrobního závodu v […] navíc vynese […] mil. PLN. A konečně, v souladu s právním základem plánované státní podpory je BB povinna převést na veřejný subjekt (operátora) aktiva ve výši 2,795 PLN výměnou za prominutí dluhů.

5.   POSOUZENÍ PODPORY

5.1   Státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES

(39)

Článek 87 odst. 1 Smlouvy o ES stanoví, že veškeré podpory poskytnuté v jakékoli formě členským státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem.

(40)

Plánované prominutí veřejných dluhů včetně narůstajících úroků, stejně jako půjčka od státní agentury, jsou spojeny s využitím státních prostředků. Toto řešení přináší podniku jisté výhody díky snížení jeho nákladů. Pokud jde o druhé opatření, je třeba obzvláště zdůraznit, že BB jako společnost potýkající se s finančními komplikacemi, jejíž závazky značně převyšují aktiva, by v tržních podmínkách toto financování nezískala. Půjčku v celé výši tak lze vzhledem k uvedenému považovat ze prvek podpory.

(41)

Dosud vydaná rozhodnutí o restrukturalizaci slibující prominutí veřejných pohledávek a odložení vymáhání splacení dluhů lze rovněž považovat za druh podpory. Komise je však toho názoru, že v tom případě byl již prvek podpory spojený s podobnými „odročeními“ zahrnut do oznámené podpory, tzn. ve formě úroků, jež byly započteny v době celého zmíněného období a byly připočteny k částce pohledávek, jež mají být prominuty.

(42)

Držáky ke kovovým nástrojům vyráběné společností BB se prodávají na trhu ES. BB navíc soutěží s konkurenty z ES na trzích mimo Společenství. Posílení pozice BB vyplývající ze státní podpory tak může mít vliv na konkurenci uvnitř ES, což znamená, že kritérium vztahující se k obchodování uvnitř Společenství bylo splněno.

(43)

Proto se výše uvedená opatření považují za státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

5.2   Výjimky na základě čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES

(44)

V tomto případě nejsou uplatňovány výjimky uvedené v čl. 87 odst. 2 Smlouvy o ES. V případě výjimek stanovených čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES – s ohledem na to, že základním cílem podpory je obnovit dlouhodobou životaschopnost podniku v obtížích – lze uplatnit pouze výjimku uvedenou ve čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, jež povoluje státní podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Z tohoto hlediska lze podporu uznat za slučitelnou se zásadami společného trhu dle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, pokud jsou splněny podmínky Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (5) (dále jako „pokyny“).

5.3   Způsobilost podniku k získání podpory

(45)

Podle pokynů se za podnik v obtížích považuje podnik, jenž nedokáže dosáhnout uspokojivé hospodářské situace za pomoci vlastních zdrojů, pomocí prostředků získaných od akcionářů nebo věřitelů a jenž by bez zásahu veřejných orgánů takřka jistě zmizel z trhu. Tyto pokyny rovněž uvádějí určité typické znaky svědčící o tom, že se subjekt nachází ve složité situaci, např. rostoucí zadlužení či zmenšující se nebo nulová netto hodnota aktiv. Podle bodu č. 13 pokynů podnik, který patří k větší obchodní skupině není za běžných okolností způsobilý k získání podpory na restrukturalizaci s výjimkou situace, kdy lze prokázat, že problémy subjektu vyplývají z jeho individuální situace a nejsou výsledkem svévolného rozložení nákladů v rámci skupiny a že finanční problémy jsou natolik vážné, že je nelze vyřešit v rámci skupiny.

(46)

BB je třeba uznat jako podnik v obtížích ve smyslu pokynů. Jeho vlastní kapitál je záporný. Podnik splácí staré zadlužení vůči soukromým věřitelům na základě uzavřených dohod (poslední splátky budou vyrovnány v roce 2009). Pokud společnost nevyrovná veřejný dluh (jeho splacením nebo jeho prominutím), stane se okamžitě vymahatelným. Exekuce tohoto dluhu znemožní splátky soukromým věřitelům a společnost se pravděpodobně ocitne v úpadku. BB nemůže získat dlužný kapitál ke splacení veřejného dluhu v tržních podmínkách, neboť její finanční situace je velmi kritická a veškerá aktiva společnosti již byla dána do zástavy.

(47)

Skutečnost, že společnost dosahuje zisku, nemá vliv na její způsobilost k získání podpory, protože její vlastní kapitál je stále záporný. Navíc je potřeba vzít v úvahu, že zisku bylo dosaženo výhradně díky tomu, že veřejné úřady s ohledem na plánované prominutí dluhu odročily jeho vymáhání.

(48)

Mateřská společnost BB se rovněž potýká s problémy a je ztrátová, přičemž její zadlužení roste, a to je důvodem, proč nemůže vyřešit problémy BB. Problémy mateřské společnosti začaly krátce po roce 2000. V tomto kontextu je nutno skutečnost, že mateřská společnost nesplatila půjčku poskytnutou ze strany BB, což se stalo jednou z příčin problémů posledně jmenované společnosti, uznat za důkaz skutečných finančních problémů mateřské společnosti. Nebyl to přitom způsob, jak zvýšit zisk části skupiny ani jak vědomě prohloubit problémy BB.

5.4   Obnovení životaschopnosti podniku

(49)

Ve svém rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise vyjádřila pochybnosti ohledně restrukturalizace, když poukázala na fakt, že tato restrukturalizace má především finanční charakter a nebere dostatečně v potaz aspekty spojené s průmyslovou restrukturalizací. Po vydání rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení polské úřady poskytly dodatečné informace a vyjasnily tak výše zmíněné pochybnosti Komise ve věci možnosti obnovení životaschopnosti podniku.

(50)

Na základě podrobné analýzy finančních zpráv BB lze vysledovat faktické zlepšení fungování společnosti počínaje lety 2004–2005, přičemž události ojedinělého charakteru měly na toto zlepšení pouze omezený vliv. Podobné události, např. prominutí dluhu, sice dodatečně přispěly ke zlepšení výsledků společnosti, nicméně hlavním zdrojem zisků BB nadále zůstávají výrobní aktivity.

(51)

Předložená analýza restrukturalizace výroby naznačuje, že společnost se stále více soustřeďuje na produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou (zatímco v roce 2001 BB vyrobila 709 000 kusů a obrat dosáhl 84,9 mil. PLN, v roce 2006 BB vyrobila 377 000 kusů a obrat dosáhl 93,8 mil. PLN).

(52)

Hodnota plánovaných investic v letech 2003-2009 dosahuje výše 14,75 mil. PLN. Společnost rovněž plánuje na rok 2010 realizaci programu dodatečných významných investic ve výši […] mil. PLN; tento program souvisí s plánovanou změnou sídla závodu. Komise je toho názoru, že teprve realizace druhé části investičního programu zajistí společnosti dlouhodobou životaschopnost.

(53)

Z tohoto důvodu a s ohledem na skutečnost, že prodej nemovitostí nezbytný k financování investic se přesunuje na rok 2010, je Komise toho názoru, že restrukturalizační období by mělo být prodlouženo až na konec roku 2010, přičemž plánované investice společnosti na rok 2010 by se měly stát součástí restrukturalizačních opatření. Celkově by výše investic v letech 2003-2010 dosáhla […] mil. PLN (14,75 mil. PLN + […] mil. PLN), což je částka značně převyšující původně plánovanou sumu 15,6 mil. PLN.

(54)

Komise upozorňuje na skutečnost, že v současnosti nelze vykalkulovat odhad návratnosti z vlastního kapitálu BB, neboť kapitál společnosti má stále zápornou hodnotu. Tento kapitál bude do roku 2010 postupně obnovován. Údaje za rok 2011 mohou posloužit jako hodnoty dlouhodobého charakteru. V tomto roce dosáhne výše návratnosti kapitálu 9 % (čistý zisk ve výši 4 mil. PLN z vlastního kapitálu ve výši 44 mil. PLN). Ač je to poměrně nevysoká částka, Komise je i přesto toho názoru, že BB působí na trhu, na němž existuje velká konkurence asijských výrobců a omezená výše marží, a proto se tento zisk jeví jako opodstatněný.

(55)

Na základě výše zmíněných skutečností Komise prohlašuje, že realizace restrukturalizačního plánu povede k návratnosti zisků pod podmínkou, že do restrukturalizace bude zahrnuta realizace investic plánovaných na rok 2010 a restrukturalizační období bude prodlouženo do konce roku 2010.

5.5   Zamezení přílišnému narušení hospodářské soutěže

(56)

Po vydání rozhodnutí Komise dle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES přišly polské úřady s návrhem tří alternativních vyrovnávacích opatření, jež by mohly být ze strany BB aplikovány.

(57)

V případě prvního návrhu, tzn. 5 % snížení množství vyráběných produktů, je Komise toho názoru, že BB přirozeným způsobem směřuje k produkci nižšího počtu výrobků, avšak s vyšší přidanou hodnotou. Komise je tedy toho názoru, že toto opatření nemusí mít faktický dopad na činnost podniku a v této souvislosti nezaručuje omezení přítomnosti BB na trhu.

(58)

Druhá varianta spočívá v odprodeji 5 % strojového vybavení společnosti. S ohledem na skutečnost, že BB plánuje zavést program významné modernizace, jenž předpokládá nákup nových výkonnějších strojů, nepovažuje Komise toto opatření za faktický nástroj vyrovnání, jelikož výrobní kapacita prodávaného strojového vybavení může být ve stejné míře kompenzována vyšší výrobní kapacitou nového vybavení.

(59)

Vzhledem k výše uvedenému došla Komise k závěru, že tyto dvě možnosti nezajišťují omezení nepříznivých dopadů opatření na hospodářskou soutěž.

(60)

Třetí varianta spočívá v prodeji výrobního závodu společnosti v […]. Tento prodej by zredukoval výrobní sortiment BB o 46 %, obrat o 13 % a počet obráběcích strojů o 12 %. Tato varianta obsahuje řešení navrhovaná v prvních dvou variantách s dodatečnými prvky. Navíc v okamžiku nabídky výrobního závodu v […] k prodeji bude potenciálním konkurentům společnosti poskytnuta možnost převzetí organizované části výrobních kapacit BB, což může vést ke zmírnění negativních dopadů podpory. A konečně, výrobní závod v […] je ziskový, např. v roce 2006 vykázal zisk ve výši 1,2 min. PLN, a proto jeho odprodej není z hlediska restrukturalizace nezbytný.

(61)

Vzhledem k výše uvedenému je Komise toho názoru, že prodej výrobního závodu v […] je vhodné a dostatečné vyrovnávací opatření.

5.6   Omezení podpory na minimum

(62)

V bodě č. 45 rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti, zda plánované splácení některých pohledávek v restrukturalizačním období (6) lze zahrnout do nákladů restrukturalizace. Tyto pochybnosti zatím nebyly rozptýleny. Komise upozorňuje, že získání tohoto dlužného kapitálu bylo součástí běžného financování výrobních aktivit společnosti a že splátka musí být realizována z vlastních prostředků společnosti.

(63)

Naopak z důvodu prodloužení restrukturalizačního období do roku 2010 s cílem zahrnutí plánovaných investic na tento rok do restrukturalizačního období musejí být tyto investice zahrnuty do přehledu restrukturalizačních nákladů.

(64)

V bodech č. 46 a 47 rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda některá opatření oznámená Polskem mohou být uznána za příspěvek příjemce podpory v souladu s body č. 43 a 44 pokynů. Tyto pochybnosti zatím nebyly rozptýleny. Proto v dalších analýzách nebudou tyto prostředky považovány za vlastní příspěvek příjemce podpory.

(65)

Celkově přehled restrukturalizačních nákladů, příspěvku příjemce státní podpory vypadá následovně:

(v tis. PLN)

 

2003–2009

2010

2003–2010

Restrukturalizační náklady

Restrukturalizace veřejného dluhu

31 431

 

31 431

Investice

14 754

[…]

[…]

Celkem

46 185

[…]

[…]

Vlastní příspěvek

Prodej aktiv (nemovitost na ulici […])

 

[…]

[…]

Převedení aktiv

2 795

 

2 795

Prodej výrobního závodu v […]

[…]

 

[…]

Celkem

[…]

[…]

[…]

Státní podpora

31 431

 

31 431

Vlastní příspěvek/restrukturalizační náklady 50,4 %

(66)

Vlastní příspěvek BB sloužící k pokrytí celkových restrukturalizačních nákladů tak dosahuje 50,4 %, tzn. že se pohybuje v rozmezí daném bodem č. 44 pokynů pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků.

(67)

V bodě č. 45 pokynů se stanoví: „Aby se omezila míra narušení hospodářské soutěže, musejí být výše podpory nebo způsob, jakým je poskytována, takové, aby danému podniku nebyl poskytnut nadbytek prostředků.“ Komise upozorňuje, že aktivity společnosti jsou opět ziskové. Její výnosy jsou však ohroženy s ohledem na částku okamžitě vymahatelných pohledávek. V tomto kontextu tak skutečnost, že polovina podpory je přiznávána formou půjčky, přispívá k záruce, že podpora je omezena na nezbytné minimum. Půjčka totiž poskytuje BB okamžitě využitelné prostředky potřebné ke splacení nutných pohledávek. Zároveň bude BB muset tento úvěr v budoucnu splatit. To bude možné díky standardním ziskům a zaručí to, že společnost nebude hromadit nadbytek prostředků ve smyslu pokynů.

(68)

Vzhledem k uvedenému došla Komise k závěru, že podpora je omezena na nezbytně nutné minimum.

6.   ZÁVĚR

(69)

Komise prohlašuje, že žádost o státní podporu ve prospěch podniku Bison Bial lze uznat za slučitelnou se společným trhem při splnění zde kladených podmínek,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Opatření státní podpory oznámená Polskem ve výši 31,34 mil. PLN ve prospěch podniku Bison Bial jsou slučitelná se společným trhem při dodržení povinností a podmínek uvedených v čl. 2.

Článek 2

1.   Restrukturalizační období bude prodlouženo do konce roku 2010 a plán restrukturalizace musí být realizován v celém rozsahu.

2.   Nemovitost na ulici […] bude prodána do konce roku 2010.

3.   Investice ve výši nejméně 41,61 mil. PLN budou uskutečněny do konce restrukturalizačního období, tzn. do konce roku 2010.

4.   Výrobní závod v […] bude do konce roku 2009 prodán nabyvateli nezávislém na BB. V době předcházející prodeji musí polské úřady zajistit běžný chod hospodářské činnosti výrobního závodu v […], vybavení tohoto závodu prostředky nezbytnými pro normální rozvoj a zajistit, že příjemce podpory nepodnikne žádná opatření s cílem úmyslně snížit hodnotu závodu, zejména prostřednictvím přesunu nemateriálních a právních hodnot, zaměstnanců, zákazníků nebo prodejního potenciálu do jiných závodů podniku Bison Bial

Článek 3

Polské úřady se zavazují k předkládání půlročních zpráv o postupu restrukturalizačního procesu.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Polské republice.

V Bruselu dne 12. září 2007.

Za Komisi

Neelie KROES

členka Komise


(1)  Úř. věst. C 23, 1.2.2007, s. 20.

(2)  Viz poznámka č. 1.

(3)  Důvěrné informace.

(4)  Polské úřady uvedly, že vzhledem ke kalkulaci prvku podpory v rámci opatření by měla být nominální hodnota podpory snížena o hodnotu aktiv, jež by měla být převedena na operátora výměnou za prominutí dluhu. Převedení těchto aktiv je prakticky shodné s vkladem společnosti do restrukturalizace a nemá vliv na hodnotu podpůrného opatření. V takovém případě je prvek podpory roven nominální částce podpory.

(5)  Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(6)  Viz tabulka č. 1 v rozhodnutí o zahájení řízení.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU