(ES) č. 1535/2007Nařízení Komise (ES) č. 1535/2007 ze dne 20. prosince 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na podporu de minimis v produkčním odvětví zemědělských produktů.

(1)

Nařízení (ES) č. 994/98 zmocňuje Komisi stanovit nařízením prahovou hodnotu, pod kterou jsou opatření podpory považována za opatření nesplňující všechna kritéria čl. 87 odst. 1 Smlouvy, a nepodléhají tedy oznamovacímu postupu podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

(2)

Komise použila články 87 a 88 Smlouvy v četných rozhodnutích, a zejména blíže objasnila pojem podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Komise rovněž představila svou politiku vzhledem ke stropu podpory de minimis, do jehož výše se čl. 87 odst. 1 Smlouvy nemusí použít, nejprve ve sdělení o pravidle de minimis pro státní podpory (3) a poté v nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na podporu de minimis  (4), nahrazeném ode dne 1. ledna 2007 nařízením Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis  (5). S ohledem na zvláštní pravidla uplatňovaná v zemědělském odvětví a na nebezpečí, že v tomto odvětví i podpora v malé výši může splňovat kritéria čl. 87 odst. 1 Smlouvy, vyloučilo nařízení (ES) č. 69/2001 zemědělské odvětví z oblasti své působnosti. Nařízení (ES) č. 1998/2006 vyloučilo ze své oblasti působnosti produkční odvětví zemědělských produktů.

(3)

Protože zkušenost získaná během let nicméně ukázala, že pokud jsou splněny některé podmínky, velmi malé částky podpory poskytnuté v zemědělském odvětví rovněž nemusejí splňovat kritéria čl. 87 odst. 1 Smlouvy, stanovila Komise pravidla umožňující v daném sektoru poskytovat podporu de minimis v nařízení Komise (ES) č. 1860/2004 ze dne 6. října 2004 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis v zemědělském odvětví (6). Uvedené nařízení, podle něhož se celková částka podpory de minimis poskytnuté témuž podniku považuje za odpovídající všem kritériím čl. 87 odst. 1 Smlouvy, pokud nepřesahuje 3 000 EUR na příjemce za období tří let, ani kumulovanou částku stanovenou členským státem a představující 0,3 % roční produkce zemědělského odvětví, se týká zároveň prvovýroby i zpracovatelských činností a uvádění zemědělských produktů na trh.

(4)

Z důvodu podobností mezi zpracovatelskou činností u zemědělských produktů a činností v souvislosti s uváděním zemědělských produktů na trh na straně jedné a průmyslovou činností na straně druhé byla zpracovatelská činnost u zemědělských produktů a činnost v souvislosti s uváděním zemědělských produktů na trh zahrnuta do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1998/2006, které upravuje podporu de minimis u průmyslové činnosti. Tyto činnosti byly tedy vyloučeny z oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1860/2004. V zájmu jasnosti je třeba zrušit nařízení (ES) č. 1860/2004 a nahradit je nařízením novým, jež se bude vztahovat pouze na produkční odvětví zemědělských produktů.

(5)

Na základě zkušenosti Komise lze maximální částku 3 000 EUR na příjemce za období tří let zvýšit na 7 500 EUR a strop 0,3 % roční produkce zemědělského odvětví na 0,75 %, aniž by byl dotčen obchod mezi členskými státy, aniž by byla nebo mohla být narušena hospodářská soutěž a aniž by podpora poskytnutá v těchto mezích spadala pod čl. 87 odst. 1 Smlouvy, pokud budou splněny některé podmínky. Toto zvýšení umožní mimo jiné snížit administrativní zátěž. Období, které se bere do úvahy, tvoří rozpočtové roky používané podnikem v dotčeném členském státě. Příslušné období tří let by mělo být posuzováno v postupných krocích, takže při každém novém přidělení podpory de minimis je potřebné určit celkovou částku poskytnuté podpory de minimis v dotčeném rozpočtovém roce i během předchozích dvou rozpočtových let. Nemělo by být možné rozdělit opatření podpory přesahující strop 7 500 EUR na několik menších částek tak, aby byly tyto části uvedeny do souladu s tímto nařízením.

(6)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podporu vývozu nebo podporu zvýhodňující domácí produkty na úkor produktů dovážených. Zejména by se neměla vztahovat na podporu financování zřízení a provozu distribuční sítě v jiných zemích. Podpora umožňující pokrytí nákladů na účast na veletrzích, na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího produktu na nový trh zpravidla vývozní podporu nepředstavuje.

(7)

Podle judikatury Soudního dvora Evropských společenství platí, že jakmile Společenství přijalo právní předpis o společné organizaci trhu v daném zemědělském odvětví, nesmějí členské státy přijmout jakékoli opatření, které by jej mohlo porušovat nebo k němu stanovit výjimky (7). Z tohoto důvodu se toto nařízení nepoužije na podpory, jejichž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů zakoupených nebo uvedených na trh.

(8)

Za účelem transparentnosti, rovného zacházení a správného použití stropu de minimis je třeba, aby členské státy používaly stejnou metodu výpočtu. Pro zjednodušení tohoto výpočtu je třeba, aby výše podpory, která není poskytnuta formou příspěvku vyplaceného v hotovosti, byly přepočteny na hrubý ekvivalent příspěvku. Pro výpočet ekvivalentu podpory v případě jiných transparentních podpor než formou příspěvků v několika splátkách je nutné použít tržní úrokové sazby platné v době poskytnutí této podpory. Pro výpočet ekvivalentu podpory v případě jiných transparentních podpor než formou příspěvků nebo podpory poskytované v několika splátkách je nutné použít tržní úrokové sazby platné v době poskytnutí této podpory. V zájmu jednotného, transparentního a jednoduchého uplatňování pravidel o státních podporách se za referenční sazby pro účely tohoto nařízení považují tržní sazby, které Komise pravidelně stanovuje na základě objektivních kritérií a zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie a na internetu. Může však být nutné doplnit další základní body k minimální sazbě s ohledem na poskytnuté jistoty nebo na riziko související s příjemcem.

(9)

Stejně tak se v zájmu transparentnosti, rovného zacházení a správného používání stropu de minimis toto nařízení musí vztahovat pouze na podporu de minimis, která je transparentní. „Transparentní podporou“ je třeba rozumět podporu, u níž lze přesně a předem vypočítat hrubý ekvivalent příspěvku, aniž je třeba provést analýzu rizika. Tento přesný výpočet se může například uskutečnit u grantů, úrokových subvencí nebo u daňových osvobození se stanoveným stropem. Podpora spočívající ve zvýhodněných úvěrech by se měla považovat za transparentní podporu de minimis, pokud se hrubý ekvivalent příspěvku vypočítá na základě tržní úrokové sazby platné v okamžiku přiznání podpory. Podpora spočívající v kapitálovém vkladu se nemá považovat za transparentní podporu de minimis, ledaže je celková částka kapitálového vkladu nižší než strop de minimis na příjemce. Podpora spočívající v opatřeních rizikového kapitálu uvedených v Pokynech Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků (8) se nemá považovat za transparentní podporu de minimis, ledaže v rámci dotyčného režimu rizikového kapitálu kapitálový vklad do každého cílového podniku nepřesahuje strop de minimis na příjemce.

(10)

Je nutné vytvořit právní jistotu pro systémy záruk, které nemají potenciál k ovlivnění trhu nebo narušení hospodářské soutěže, a k nimž je k dispozici dostatek údajů ke spolehlivému posouzení jakýchkoli potenciálních účinků. Toto nařízení by tudíž mělo provést zvláštní strop pro úvěry, založený na zaručené částce příslušné úvěry. Tento zvláštní strop by měl být vypočítán s použitím metodiky k posouzení částky státní podpory zahrnuté do systémů záruk k jištění úvěrů životaschopným podnikům. Neměl by se proto použít ani na jednotlivou podporu ad hoc poskytnutou mimo rozsah systému záruk, ani na záruky pro dané transakce, které nepředstavují úvěr, jakými jsou například záruky na kapitálové transakce. Zvláštní strop by měl být stanoven na základě skutečnosti, že při přihlédnutí k maximální sazbě (čistému podílu nesplacení) ve výši 13 %, představující nejhorší možný scénář pro systémy záruk ve Společenství, lze mít za to, že záruka ve výši 56 250 EUR představuje hrubý ekvivalent příspěvku, který je totožný s obecným stropem de minimis ve výši 7 500 EUR. Tento zvláštní strop by se měl vztahovat pouze na záruky pokrývající příslušný úvěr do výše 80 %. Metodika přijatá Komisí po oznámení této metodiky na základě nařízení Komise v oblasti státních podpor může být užita členskými státy i pro účely posouzení hrubého grantového ekvivalentu obsaženého v záruce, jestliže schválená metodika výslovně upravuje daný druh záruk a příslušných transakcí v kontextu uplatnění tohoto nařízení.

(11)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podniky v obtížích ve smyslu pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturaci podniků v obtížích (9) vzhledem k obtížím spjatým se stanovením hrubého ekvivalentu příspěvku podpory poskytnuté na tento druh podniků.

(12)

V souladu se zásadami, kterými se řídí podpora podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy, by měla být podpora de minimis považována za poskytnutou v okamžiku, kdy podnik získá na tuto podporu podle platného vnitrostátního právního režimu nárok.

(13)

K zamezení toho, aby se ustanovení o maximálních mírách podpory stanovená v různých právních předpisech Společenství obcházela, by nemělo být možné, aby se podpora de minimis kumulovala se státní podporou na tytéž způsobilé výdaje, pokud z této kumulace vyplývá míra podpory překračující úroveň stanovenou předpisy Společenství za zvláštních okolností každého případu.

(14)

Tímto nařízením není vyloučena možnost, aby se nějaké opatření přijaté členským státem nepovažovalo za státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy na základě něčeho jiného než tohoto nařízení, například v případě kapitálového vkladu nebo záruk, neboť dotyčné opatření je slučitelné se zásadou soukromého investora působícího za běžných podmínek tržního hospodářství.

(15)

Komise je povinna zajistit, aby byla dodržována pravidla státní podpory, a zejména pak podmínky, za kterých je podpora podle pravidel de minimis poskytována. V souladu se zásadou spolupráce zakotvenou v článku 10 Smlouvy by členské státy měly Komisi plnění tohoto úkolu usnadnit tím, že pomocí vhodných mechanismů zajistí, aby celková výše podpory poskytnutá podle pravidla de minimis nepřesáhla ani částku 7 500 EUR na příjemce, ani celkové stropy stanovené Komisí na základě hodnoty objemu výroby v zemědělském odvětví. K tomuto účelu je třeba, aby členské státy v případě poskytnutí podpory de minimis informovaly odkazem na toto nařízení dotčený podnik o výši podpory a o její povaze de minimis. Kromě toho by měl před poskytnutím takové podpory dotčený členský stát obdržet od podniku prohlášení o jiných podporách de minimis v daném rozpočtovém roce a dvou jemu předcházejících rozpočtových letech a pečlivě přezkoumat, zda nově poskytnutou podporou nebyla překročena celková částka podpory de minimis nad použitelné stropy. Případně je možné zajistit dodržování těchto stropů pomocí centrálního registru. V případě záručních režimů stanovených Evropským investičním fondem by mohl tento orgán sám vytvářet seznamy příjemců a vyžadovat od členských států, aby příjemce informovaly o obdržené podpoře de minimis.

(16)

Použitelnost nařízení (ES) č. 1860/2004 měla původně končit dnem 31. prosince 2008. Protože toto nařízení by mělo vstoupit v platnost před uvedeným dnem, je třeba objasnit jeho důsledky, pokud jde o jeho použitelnost na podporu poskytnutou podnikům v odvětví produkce zemědělských produktů na základě nařízení (ES) č. 1860/2004.

(17)

S ohledem na zkušenosti Komise, a zejména s ohledem na intervaly, v nichž je obvykle nutné politiku státní podpory přezkoumat, je vhodné dobu používání tohoto nařízení omezit. Pokud by platnost tohoto nařízení skončila a nebyla již prodloužena, mají členské státy pro programy podpory de minimis podle ustanovení tohoto nařízení k dispozici adaptační období šesti měsíců,

a)

podpory, jejíž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů uvedených na trh;

b)

podpory na činnosti spojené s vývozem, zejména podpory přímo spojené s vyváženým množstvím, se zavedením a provozem distribuční sítě nebo s jinými běžnými výdaji plynoucími z vývozní činnosti;

c)

podpory podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží;

d)

podpory poskytnuté podnikům v obtížích.

1.

„podniky z odvětví produkce zemědělských produktů“: podniky činné v oblasti prvovýroby zemědělských produktů;

2.

„zemědělskými produkty“: produkty uvedené v příloze I Smlouvy kromě produktů rybolovu a produktů akvakultury spadajících do působnosti nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (10).

a)

podpora spočívající v úvěrech se považuje za transparentní podporu, pokud se hrubý ekvivalent příspěvku vypočítá na základě tržní úrokové sazby platné v okamžiku přiznání podpory;

b)

podpora ve formě kapitálových vkladů se nepovažuje za transparentní podporu de minimis, ledaže celková částka vkladu z veřejných prostředků nepřesáhne strop de minimis;

c)

podporu ve formě opatření týkajících se rizikového kapitálu nelze považovat za transparentní podporu, ledaže je v rámci daného režimu rizikového kapitálu poskytován kapitál každému podniku pouze do stropu de minimis;

d)

jednotlivá podpora poskytnutá v rámci určitého režimu záruk podnikům, které nejsou podniky v obtížích, se považuje za transparentní podporu de minimis, jestliže zaručená část úvěru poskytnutá podle tohoto režimu nepřesáhne 56 250 EUR na jeden podnik. Pokud zaručená část příslušné půjčky tvoří pouze podíl tohoto stropu, má se za to, že hrubý ekvivalent příspěvku této záruky odpovídá témuž podílu stropu uvedeného v odstavci 2. Záruka nesmí převýšit 80 % odpovídajícího úvěru.

i)

před jejich realizací byla metodika výpočtu hrubého grantového ekvivalentu záruk pro účely provádění tohoto nařízení přijata Komisí po jejím oznámení Komisi podle předpisů přijatých Komisí v oblasti státní podpory,

ii)

schválená metodika výslovně upravuje daný druh záruk a příslušných transakcí v kontextu uplatnění tohoto nařízení.

a)

Evropský investiční fond vytvoří, na ročním základě na základě informací, které jsou mu finanční zprostředkovatelé povinni poskytnout, seznam příjemců podpory a hrubého grantového ekvivalentu, který každý z příjemců obdržel. Evropský investiční fond zašle tuto informaci dotčenému členskému státu a Komisi;

b)

dotčený členský stát předá informaci konečným příjemcům podpory během tří měsíců od přijetí těchto informací;

c)

dotčený členský stát obdrží od každého příjemce prohlášení, že částka podpory de minimis, kterou obdržel, nepřekračuje strop de minimis. Pokud je tento strop překročen, dotyčný členský stát se přesvědčí, že opatření podpory, v jehož důsledku se strop překračuje, se oznámí Komisi nebo se od příjemce zinkasuje nazpět.

a)

u jednotlivé podpory de minimis po dobu deseti let ode dne přiznání podpory;

b)

u režimů podpory de minimis po dobu deseti let ode dne přiznání poslední jednotlivé podpory podle daného režimu.