(ES) č. 1420/2007Nařízení Rady (ES) č. 1420/2007 ze dne 4. prosince 2007 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozů silikomanganu pocházejícího z Čínské lidové republiky a Kazachstánu a ukončuje se řízení týkající se dovozů silikomanganu pocházejícího z Ukrajiny

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) dne 6. září 2006 (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) informovala Komise v souladu s článkem 5 základního nařízení o zahájení antidumpingového řízení ohledně dovozů silikomanganu (včetně ferosilikomanganu) (dále jen „SiMn“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Kazachstánu a Ukrajiny (dále jen „dotčené země“) do Společenství.

(2)

Řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět, který podal dne 24. července 2006 Comité de Liaison des Industries de Ferro-Alliages (Styčný výbor odvětví feroslitin, EUROALLIAGES) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby SiMn ve Společenství (dále jen „výrobci, kteří podali podnět“). Podnět obsahoval zjevné důkazy o dumpingu SiMn pocházejícího z dotčených zemí a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostačující pro zahájení řízení.

(3)

Jedna zúčastněná strana požadovala, aby Komise zahájila toto řízení rovněž proti dovozům pocházejícím z Indie. V době zahájení tohoto řízení však Komise neměla k dispozici dostatek důkazů o dumpingu působícím újmu, které by odůvodňovaly zahájení řízení proti dovozům pocházejícím z Indie, v souladu s požadavky čl. 5 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Komise úředně oznámila žadateli, výrobcům, kteří podali podnět, a dalším známým výrobcům ve Společenství, vyvážejícím výrobcům v dotčených zemích, dovozcům/obchodníkům a jejich sdružením, dodavatelům a uživatelům, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a zástupcům dotčených vyvážejících zemí zahájení řízení. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost vyjádřit svá stanoviska písemně a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všem zúčastněným stranám, jež o to požádaly a prokázaly, že existují zvláštní důvody pro slyšení, bylo slyšení umožněno.

(5)

Aby mohli vyvážející výrobci v ČLR a Kazachstánu, pokud si to přáli, podat žádost o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, rozeslala Komise formuláře žádostí vyvážejícím výrobcům, o kterých bylo známo, že jsou na věci zainteresovaní, a orgánům ČLR a Kazachstánu. Čtyři skupiny vyvážejících výrobců v ČLR a jeden vyvážející výrobce v Kazachstánu podali žádost o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení nebo o individuální zacházení, pokud by šetření ukázalo, že nesplnili podmínky pro status tržního hospodářství.

(6)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců ve Společenství se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení pro určení dumpingu a újmy předpokládá výběr vzorku.

(7)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v ČLR a dovozci ze Společenství požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení řízení uvedli základní informace o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v průběhu období od 1. července 2005 do 30. června 2006.

(8)

Pokud jde o vyvážející výrobce v ČLR, vzhledem k tomu, že pouze čtyři skupiny společností vyvážejících SiMn do Společenství v průběhu období šetření naznačilo svou ochotu být zahrnuto do vzorku, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(9)

Pokud jde o dovozce do Evropského společenství, pouze dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, se přihlásili a poskytli požadované informace v řádné lhůtě. Bylo proto rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(10)

Komise odeslala dotazníky všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Odpovědi na dotazník byly obdrženy od čtyř výrobců ve Společenství, čtyř skupin vyvážejících výrobců v ČLR, jediného kazašského vyvážejícího výrobce, tří ukrajinských vyvážejících výrobců, dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, a devíti uživatelů ve Společenství, kteří nejsou ve spojení. Kromě toho dva uživatelé předložili své připomínky, aniž by odpověděli na dotazník.

(11)

Jedna ze skupin vyvážejících výrobců v ČLR však následně nesouhlasila s předpokládanou inspekcí na místě týkající se informací poskytnutých v jejích žádostech o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení a v odpovědích na dotazník. V důsledku toho Komise poté, co informovala dotčené společnosti o důsledcích nedostatečné spolupráce tak, jak je stanoveno v čl. 18 odst. 1 základního nařízení, v souladu s ustanoveními článku 18 považovala uvedené společnosti za nedostatečně spolupracující v řízení a na žádná z jejich podání nebyl brán ohled.

(12)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely statusu tržního hospodářství nebo individuálního zacházení v případě ČLR a Kazachstánu a pro stanovení dumpingu, následné újmy a zájmu Společenství pro všechny dotčené země. Inspekce na místě proběhly v prostorách těchto společností:

(13)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR a Kazachstánu, kterým by nemusel být udělen status tržního hospodářství, proběhla v zájmu stanovení běžné hodnoty na základě údajů ze srovnatelné země inspekce v prostorách následujícího výrobce a obchodní společnosti, která je s ním ve spojení, ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“):

(14)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2005 do 30. června 2006 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Průzkum trendů významných pro posouzení újmy se týkal období od 1. ledna 2002 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(15)

Dotčeným výrobkem je silikomangan (včetně ferosilikomanganu) (dále jen „SiMn“) pocházející z ČLR, Kazachstánu a Ukrajiny (dále jen „dotčený výrobek“), obvykle kódů KN 7202 30 00 a ex81110011.

(16)

Dotčený výrobek se používá v ocelářství na odkysličení a jako slitina. Vyrábí se zejména z manganové rudy a z křemíku, které se smíchají a přivedou v peci k teplotě tavení.

(17)

SiMn existuje v různé kvalitě a může mít různý obsah železa (Fe), manganu (Mn), křemíku (Si) a uhlíku (C). Pokud jde o obsah uhlíku, rozlišuje se mezi SiMn s velmi nízkým obsahem uhlíku, který je kvalitnější (za vyšší cenu), a SiMn s vyšším obsahem uhlíku, který lze považovat za SiMn běžné kvality. SiMn se prodává v různé formě jako prášek, zrnka nebo hrudky. Bez ohledu na tyto rozdíly je SiMn jakékoli kvality a formy považován za jeden výrobek, neboť má tytéž chemické a fyzické vlastnosti a hlavní použití.

(18)

Šetření prokázalo, že SiMn, který vyrábí a prodává ve Společenství výrobní odvětví Společenství, SiMn vyráběný a prodávaný na domácích trzích v ČLR, Kazachstánu a na Ukrajině a na domácím trhu v USA, které nakonec sloužily jako srovnatelná země, a SiMn dovážený do Společenství z ČLR, Kazachstánu a z Ukrajiny mají v podstatě tytéž chemické a fyzické vlastnosti a totéž základní použití. Jsou proto považovány za obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(19)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že netvářený mangan, obvykle uváděný pod kódem KN 8111 00 11, by neměl být do šetření zahrnut. V tomto ohledu je potvrzeno, že dotčeným výrobkem je silikomangan, jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, nikoli netvářený mangan, ale dotčený výrobek zahrnuje i netvářený silikomangan. I když SiMn je zpravidla uváděn pod kódem KN 7202 30 00, může být rovněž, v závislosti na obsahu železa, uváděn jako netvářený silikomangan nebo silikomanganový prášek pod kódem KN 8111 00 11.

(20)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v rámci antidumpingových šetření týkajících se dovozů pocházejících z ČLR a Kazachstánu stanoví běžná hodnota v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u nichž bylo zjištěno, že splňují kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. pokud tito vyvážející výrobci prokáží, že při výrobě a prodeji obdobného výrobku platí podmínky tržního hospodářství. Tyto podmínky jsou ve zkrácené podobě a pouze pro usnadnění odvolání se na ně uvedeny v následujícím souhrnném seznamu:

(21)

Čtyři skupiny čínských vyvážejících výrobců požádaly původně o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a odpověděly na formulář žádosti o status tržního hospodářství pro vyvážející výrobce ve stanovené lhůtě. Jedna z těchto skupin se však následně rozhodla nespolupracovat při šetření (jak bylo uvedeno výše v 11. bodě odůvodnění). Byly tak posuzovány pouze žádosti o status tržního hospodářství zbývajících tří spolupracujících čínských vyvážejících výrobců uvedených v 12. bodě odůvodnění. Všechny tyto skupiny zahrnovaly jak výrobce dotčeného výrobku, tak společnosti ve spojení s výrobci zapojené do prodeje dotčeného výrobku. Komise vždy důsledně postupuje tak, že zkoumá, zda podmínky pro přiznání statusu tržního hospodářství splňuje skupina společností ve spojení jako celek.

(22)

Jediný kazašský vyvážející výrobce požádal o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a odpověděl na formulář žádosti o status tržního hospodářství pro vyvážející výrobce ve stanovené lhůtě.

(23)

V případě spolupracujících vyvážejících výrobců si Komise vyžádala všechny informace považované za nezbytné a ověřila podle potřeby informace podané v žádosti o status tržního hospodářství v prostorách dotčených společností.

(24)

Šetření prokázalo, že status tržního hospodářství nemůže být přiznán žádnému z čínských vyvážejících výrobců uvedených v 12. bodě odůvodnění, neboť žádná ze skupin nesplnila kritérium 1 stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení a kromě toho jedna z nich nesplnila kritérium 2 a jiná nesplnila kritérium 3. Dále, pokud jde o skupinu, která nesplnila kritéria 1 a 2, přetrvávají silné pochybnosti o kritériu 3 a tato skupina v každém případě nepředložila úplný soubor formulářů žádosti o status tržního hospodářství a odpovědí na dotazník společností, které jsou s ní ve spojení a jsou zapojeny do výroby dotčeného výrobku nebo do obchodu s tímto výrobkem.

(25)

Co se týče kritéria 1, žádná z čínských skupin dotčených společností neprokázala splnění tohoto kritéria. U všech skupin společností se nakonec ukázalo, že jsou vlastněny státem, a ani jedna z nich nepředložila důkaz, který by mohl být považován za dostatečný k tomu, aby rozptýlil pochybnosti o významném zasahování státu do rozhodování vedení. Nebylo proto možné vyloučit, že společnosti jsou pod významnou kontrolou státu a že do nich stát významně zasahuje.

(26)

U jedné skupiny společností bylo kromě nesplnění kritéria 1 zjištěno, že nemohla prokázat, že v ní neexistují podstatná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství (kritérium 3) v podobě několika nevyrovnaných půjček, které jedna ze společností ve skupině dostala od své státem vlastněné mateřské společnosti.

(27)

Dále, u jiné skupiny společností bylo kromě nesplnění kritéria 1 zjištěno, že nemůže prokázat, že neexistují žádná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství, zejména co se týče existence barterového obchodu v období šetření. Tato skupina rovněž neprokázala, že účty několika jejích prověřovaných jednotek jsou nezávisle auditovány v souladu s mezinárodními účetními standardy, neboť použití zdravých a základních účetních zásad, zejména pokud jde o amortizaci fixních aktiv, mateřská společnost odmítla a auditoři společností toto porušení připustili.

(28)

Kromě toho v téže skupině přinejmenším jedna společnost, u níž se zdálo, že je zapojena do obchodu s dotčeným výrobkem, nepředložila ani formulář žádosti o status tržního hospodářství, ani odpověď na dotazník, čímž zpochybnila poskytnuté informace.

(29)

Zúčastněné strany dostaly možnost vyjádřit se k výše uvedeným zjištěním. Připomínky obdržené od dvou skupin čínských vyvážejících výrobců neposkytly žádné nové důkazy, které by změnily zjištění, co se týče rozhodnutí o přiznání statusu tržního hospodářství.

(30)

Na základě výše uvedených skutečností žádná ze skupin čínských vyvážejících výrobců neprokázala, že splnila všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a nemohl jí být přiznán status tržního hospodářství.

(31)

Jediný kazašský vyvážející výrobce prokázal, že splňuje všech pět kritérií stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a byl mu proto přiznán status tržního hospodářství. Vyvážejícímu výrobci a výrobnímu odvětví Společenství (viz 91. bod odůvodnění) byla dána možnost vyjádřit se ke zjištěním o statusu tržního hospodářství. Připomínky výrobního odvětví Společenství neposkytly žádné nové důkazy, které by změnily zjištění týkající se rozhodnutí o přiznání statusu tržního hospodářství.

(32)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné celostátní clo stanoví pro země spadající pod tento článek, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splnily všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(33)

Co se týče ČLR, všichni vyvážející výrobci, kteří žádali o přiznání statusu tržního hospodářství, též požádali o individuální zacházení, pokud jim nebude přiznán status tržního hospodářství.

(34)

Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že všechny tyto skupiny dotčených společností neprokázaly, že v souhrnu splňují všechny podmínky pro přiznání individuálního zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Bylo jmenovitě zjištěno, že společnosti nesplnily kritérium stanovené v čl. 9 odst. 5 písm. c) základního nařízení, že většina akcií patří soukromým osobám, neboť jak je vysvětleno ve 25. bodě odůvodnění, u všech společností bylo zjištěno, že jejich většinovým vlastníkem je skutečně stát. V důsledku toho musely být jejich žádosti zamítnuty.

(35)

Co se týče stanovení běžné hodnoty, Komise nejdříve zjistila v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení u každého dotčeného vyvážejícího výrobce v Kazachstánu a na Ukrajině, zda je jeho domácí prodej dotčeného výrobku nezávislým odběratelům reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představuje alespoň 5 % objemu jeho celkového vývozu dotčeného výrobku do Společenství.

(36)

Komise následně určila ty typy výrobků prodávané na domácím trhu vyvážejícími výrobci s celkově reprezentativním domácím prodejem, které byly shodné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(37)

Pro každý typ výrobku prodávaný vyvážejícími výrobci na jejich domácích trzích, o kterém bylo zjištěno, že je přímo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Společenství, se stanovilo, zda je domácí prodej dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když celkový objem tohoto typu výrobku prodaného na domácím trhu nezávislým odběratelům během období šetření představoval 5 % nebo více z celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku vyvezeného do Společenství.

(38)

Komise následně zkoumala u každého dotčeného vyvážejícího výrobce v Kazachstánu a na Ukrajině, zda domácí prodej každého typu výrobku prodávaného na domácích trzích v reprezentativním množství může být považován za prodej v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Bylo to prováděno tak, že pro každý vyvážený typ výrobku byl stanoven poměr ziskových domácích prodejů nezávislým odběratelům v průběhu období šetření.

(39)

U typů výrobků, u nichž více než 80 % objemu prodeje na domácím trhu nebylo učiněno pod jednotkové náklady a u nichž byla vážená průměrná prodejní cena rovna váženým průměrným výrobním nákladům nebo vyšší, byla běžná hodnota pro každý typ výrobku vypočtena jako vážený průměr všech cen dotčeného typu stanovených pro domácí prodej.

(40)

V případech, kdy objem ziskových prodejů typu výrobku představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodejů tohoto typu, nebo v případech, kdy vážená průměrná cena tohoto typu byla nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen pouze ziskových prodejů tohoto typu, pokud tyto prodeje představovaly alespoň 10 % z celkového objemu prodejů tohoto typu.

(41)

V případě, že objem ziskových prodejů jakéhokoli typu výrobku představoval méně než 10 % celkového objemu prodeje daného typu, se mělo za to, že tento konkrétní typ se za cenu na domácím trhu prodával v množství nepostačujícím pro to, aby bylo možno stanovit odpovídající základ pro stanovení běžné hodnoty.

(42)

V případech, kde nebylo možno pro stanovení běžné hodnoty použít u konkrétního typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem cenu na domácím trhu, bylo nutné použít jinou metodu. V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení Komise místo toho běžnou hodnotu vypočetla, jak je uvedeno níže.

(43)

Běžná hodnota byla početně zjištěna tak, že k výrobním nákladům na daný vyvážený typ výrobku každého výrobce, v případě potřeby přizpůsobeným, byla připočtena přiměřená částka za prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí.

(44)

Ve všech případech byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny metodami stanovenými v čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Za tímto účelem Komise zkoumala, zda údaje o vynaložených prodejních, správních a režijních nákladech a zisku uskutečněném každým dotčeným vyvážejícím výrobcem na domácím trhu jsou spolehlivé.

(45)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se v zemích, jejichž hospodářství prochází transformací, musí běžná hodnota v případě vyvážejících výrobců, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, určit na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) nebo ceny, za niž se prodává výrobek z této třetí země do jiných zemí, nebo pokud to není možné, na jiném přiměřeném základě.

(46)

V oznámení o zahájení řízení se jako vhodná srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR a Kazachstán podle potřeby uváděla Brazílie a zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomu vyjádřily. Žádná ze zúčastněných stran se proti tomuto návrhu neohradila.

(47)

Komise požádala o spolupráci známé výrobce v Brazílii a následně i výrobce v jiných možných srovnatelných zemích, tj. v Indii, Japonsku, Norsku, Jihoafrické republice a USA. Nabídky na spolupráci však obdržela pouze od výrobců v Norsku a v USA. Na základě informací poskytnutých třemi norskými společnostmi došla Komise k závěru, že domácí trh se SiMn v Norsku je velice malý. Proto nebyl norský trh považován za dostatečně reprezentativní pro stanovení běžné hodnoty pro ČLR a Kazachstán.

(48)

Co se týče jediného známého výrobce v USA, byl mu zaslán dotazník a údaje, které v odpovědi poskytl, byly na místě ověřeny. Objem domácího prodeje dotčeného výrobce v USA byl shledán jako významný a dostatečně reprezentativní ve srovnání s objemem čínského a kazašského vývozu dotčeného výrobku do Společenství. Trh v USA může být kromě toho považován za otevřený trh, neboť úroveň dovozního cla je nízká (celní sazba DNV 3,9 % z ceny FOB). Šetření prokázalo, že dovozy SiMn na trh v USA byly značné. Proto byl trh v USA považován za konkurenční a dostatečně reprezentativní pro stanovení běžné hodnoty pro ČLR a Kazachstán.

(49)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomu vyjádřily, a své připomínky zaslaly tři zúčastněné strany, které měly výhrady k volbě USA jako srovnatelné země. Jedna skupina čínských vyvážejících výrobců zaprvé tvrdila, že na trhu v USA je nedostatečná hospodářská soutěž, neboť i) spolupracující výrobce je jediným výrobcem na domácím trhu a ii) objem dovozů na trh v USA je údajně omezen v důsledku existence antidumpingových opatření v USA týkajících se dovozů silikomanganu ze zemí, které jsou největšími výrobci ve světě. Zadruhé skupina tvrdila, že skutečnost, že spolupracující výrobce v USA je společnost ve spojení s jedním z výrobců, kteří podali podnět, zpochybňuje důvěryhodnost a reprezentativnost jejích informací o nákladech a ceně. Zatřetí tvrdila, že je třeba vzít v úvahu skutečnost, že přístup k surovinám je údajně odlišný v USA, neboť tam nejsou žádné domácí zásoby hlavních surovin, manganové rudy, a v ČLR, kde domácí zásoby jsou. Začtvrté tvrdila, že země s podobnější úrovní hospodářského rozvoje jako v ČLR by byla vhodnější srovnatelnou zemí než USA.

(50)

Čínský vyvážející výrobce tvrdil, že Indie, nebo – na druhém místě – Ukrajina by byla vhodnější volbou jako srovnatelná země, zejména proto, že hospodářská soutěž a tržní podmínky v těchto zemích by byly srovnatelnější se situací v ČLR. Jako třetí možnost bylo navrhováno, aby běžná hodnota pro ČLR byla stanovena na základě údajů poskytnutých čínskými výrobci, kteří žádají o status tržního hospodářství. Pokud by USA byly nakonec ponechány jako srovnatelná země, bylo uváděno, že je třeba přizpůsobit běžnou hodnotu tak, aby počítala s rozdílným přístupem k surovinám a s rozdílem ve výrobních nákladech v důsledku vyšších nákladů na pracovní síly a na životní prostředí v USA.

(51)

Připomínky dvou dalších zúčastněných stran nepřinesly v zásadě nic nového k výše uvedeným vyjádřením čínského vyvážejícího výrobce.

(52)

Co se týče Indie, Komise usilovala o spolupráci s několika indickými výrobci, ale přes počáteční kladné náznaky nebyla nakonec žádná spolupráce navázána. Indie tedy nemohla být ponechána jako srovnatelná země. Co se týče Ukrajiny, při šetření v této zemi byla shledána vysoká úroveň dumpingu (viz 87. bod odůvodnění). V souladu se stálou praxí není země s takovým dumpingem považována za vhodnou srovnatelnou zemi. Co se týče třetího návrhu, tj. stanovení běžné hodnoty pro ČLR na základě údajů poskytnutých čínskými výrobci žádajícími o status tržního hospodářství, stačí připomenout, že čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení konkrétně stanoví, že je třeba použít „třetí zemi s tržním hospodářstvím“, a kromě toho žádný z čínských spolupracujících výrobců nebyl způsobilý získat status tržního hospodářství.

(53)

Kromě toho, co se týče konkrétních výhrad ke vhodnosti USA jako srovnatelné země, je třeba poznamenat následující: zaprvé, co se týče údajné neexistence hospodářské soutěže na místním trhu, jak již bylo uvedeno v 48. bodě odůvodnění, šetření prokázalo, že i když spolupracující výrobce z USA je jediným místním výrobcem, existuje významný dovoz silikomanganu do USA. Dovozy v průběhu období šetření byly skutečně mnohonásobné ve srovnání s objemem domácího prodeje spolupracujícího výrobce v USA. V této souvislosti je třeba rovněž poznamenat, že existence platných opatření na ochranu obchodu u dotčeného výrobku neznemožňují výběr určité země jako srovnatelné země, neboť účelem antidumpingových opatření je právě obnovení spravedlivé soutěže na dotčeném trhu.

(54)

Co se týče tvrzení, že by vztah mezi spolupracující společností v USA a evropským výrobcem mohl ovlivnit důvěryhodnost poskytnutých údajů, nejsou tato tvrzení v souladu se zjištěními šetření. Nebyl zjištěn žádný náznak, že by tento vztah jakkoli zkresloval ceny, výrobní náklady a ziskovost výrobce ze Spojených států, a Komise se ujistila o správnosti a spolehlivosti informací poskytnutých pro účely tohoto šetření.

(55)

Konečně byly zvažovány i argumenty týkající se přístupu k surovinám a rozdílů v nákladech. Cena hlavní suroviny (manganové rudy) používané pro výrobu silikomanganu spolupracující společností v USA byla porovnána s cenami placenými čínskými společnostmi za manganovou rudu a nebyly shledány žádné zásadní rozdíly. Kromě toho je třeba poznamenat, že čínští spolupracující výrobci část požadované manganové rudy rovněž dováželi. Tento argument a rovněž žádost o přizpůsobení byly proto zamítnuty.

(56)

Co se týče jiných uváděných faktorů, jako je úroveň hospodářského rozvoje nebo náklady na pracovní sílu a životní prostředí, zúčastněná strana své tvrzení dostatečně nedoložila a tyto faktory nebyly považovány za významné pro určení, zda USA jsou vhodnou srovnatelnou zemí, ani pro odůvodnění přizpůsobení běžné hodnoty. Rovněž je třeba poznamenat, že vzhledem k tomu, že náklady a ceny obvykle nejsou považovány za schůdný základ pro stanovení běžné hodnoty v zemích spadajících pod čl. 2 odst. 7 základního nařízení, vyvrací ve skutečnosti toto srovnání účel použití metod stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(57)

S ohledem na výše uvedené byl učiněn závěr, že USA představují vhodnou srovnatelnou zemi v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(58)

Po zvolení USA jako srovnatelné země a podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro čínské vyvážející výrobce, z nichž žádnému nebyl přiznán status tržního hospodářství, určena na základě ověřených informací obdržených od jediného spolupracujícího výrobce v USA.

(59)

Na spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi byla použita obecná metodika popsaná ve 35.–44. bodě odůvodnění. Vzhledem k tomu, že domácí prodej SiMn spolupracujícím výrobcem v USA neprobíhal v průběhu období šetření v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota početně zjištěna podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Ziskové rozpětí použité k výpočtu běžné hodnoty bylo stanoveno podle čl. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení na základě ziskového rozpětí použitelného na tutéž obecnou kategorii výrobků u výrobce v USA. Byly použity prodejní, režijní a správní náklady spolupracujícího výrobce v USA u veškerého domácího prodeje v průběhu období šetření.

(60)

Na jediného vyvážejícího výrobce v Kazachstánu, kterému byl přiznán status tržního hospodářství, byla použita obecná metodika popsaná ve 35.–44. bodě odůvodnění. Vzhledem k omezenému domácímu prodeji musela být běžná hodnota početně zjištěna podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení. V tomto ohledu bylo zjištěno, že domácí prodej obdobného výrobku společností Kazchrome nebyl reprezentativní a že domácí prodej téže obecné kategorie výrobků tohoto výrobce neprobíhal v běžném obchodním styku. Proto byly částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použité pro výpočet běžné hodnoty zpočátku založeny podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení na váženém průměru těchto částek, kterých dosáhly spolupracující ukrajinští výrobci u svého domácího prodeje obdobného výrobku. Následně po konečném zveřejnění vyvážející výrobce tvrdil, že metodika použitá pro stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku nebyla vhodná z hlediska skutečnosti, že u spolupracujících ukrajinských vyvážejících výrobců byl zjištěn významný dumping. Kazašský vyvážející výrobce alternativně požadoval, aby byly použity prodejní, režijní a správní náklady a zisk stanovené ve srovnatelné zemi. Na základě těchto připomínek bylo skutečně zváženo, že není vhodné použít za těchto okolností zisky ukrajinských výrobců. V souladu s čl. 2 odst. 6 bylo tedy přezkoumáno, na jakém základě by mohly být stanoveny částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. V tomto ohledu bylo posouzeno, zda by bylo možné použít některé z údajů společnosti týkajících se prodejních, režijních a správních nákladů a zisku u SiMn, aby byla stanovena relevantní částka. Vzhledem k tomu, že se má za to, že společnost působí v tržních podmínkách, a aby se co nejpřesněji odráželo postavení kazašské společnosti na domácím trhu, bylo rozhodnuto, že se použije vážený průměr prodejních, režijních a správních nákladů a zisku z domácího prodeje SiMn zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, a zákazníkům, kteří jsou ve spojení, na základě čl. 2 odst. 6 základního nařízení. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk z domácích prodejů zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, a zákazníkům, kteří jsou ve spojení, byl téměř na stejné úrovni, což naznačuje, že ani prodejní, režijní a správní náklady ani zisk z prodeje domácím zákazníkům ve spojení nejsou tímto vztahem ovlivněny. Kromě toho bylo zjištěno, že domácí prodej probíhal v běžném obchodním styku a na přiměřeně významné úrovni (2,8 % objemu vývozů SiMn do Společenství). Vzhledem k tomu, že čl. 2 odst. 6 základního nařízení dává přednost použití vlastních prodejních, režijních a správních nákladů a zisku společnosti z domácích prodejů probíhajících v běžném obchodním styku, byla žádost o použití údajů poskytnutých výrobcem ve srovnatelné zemi zamítnuta.

(61)

Obecná metodika popsaná výše ve 35.–44. bodě odůvodnění byla použita na všechny tři vyvážející výrobce na Ukrajině. U většiny prodejů musela být běžná hodnota početně zjištěna, vzhledem k neexistenci dostatečného domácího prodeje srovnatelných modelů. Podle čl. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení byly částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použité pro početní zjištění běžné hodnoty založeny na aktuálních údajích společností týkajících se výroby a prodeje téže obecné kategorie výrobků v běžném obchodním styku.

(62)

Vyvážející výrobci uskutečnili své vývozy do Společenství buď přímo nezávislým odběratelům nebo prostřednictvím obchodních společností, které jsou nebo nejsou ve spojení, se sídlem mimo Společenství.

(63)

Pokud byl prodej na vývoz do Společenství uskutečněn buď přímo nezávislým odběratelům ve Společenství nebo prostřednictvím obchodních společností, které nejsou ve spojení, se sídlem mimo Společenství, byly vývozní ceny stanoveny na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotyčný výrobek v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(64)

Pokud byl prodej na vývoz do Společenství uskutečněn prostřednictvím obchodních společností, které jsou ve spojení, se sídlem v třetí zemi, byly vývozní ceny stanoveny na základě první ceny při dalším prodeji těchto prodejců, kteří jsou ve spojení, nezávislým odběratelům ve Společenství.

(65)

Vzhledem k tomu, že žádnému ze spolupracujících čínských vyvážejících výrobců nebyl přiznán status tržního hospodářství ani individuální zacházení, nebyly údaje o jejich vývozu použity pro stanovení individuálních dumpingových rozpětí, ale pouze při výpočtu celostátního cla, jak je vypracováno níže v 79. bodě odůvodnění.

(66)

Všechny tři skupiny spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR uskutečňovaly veškerý vývoz do Společenství přímo nezávislým odběratelům ve Společenství. Vývozní ceny byly proto stanoveny na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(67)

Jediný spolupracující vyvážející výrobce uskutečňoval vývozy dotčeného výrobku do Společenství prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení se sídlem ve třetí zemi. Vývozní cena této společnosti byla proto stanovena na základě cen tohoto obchodníka při dalším prodeji prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství.

(68)

Dva vyvážející výrobci na Ukrajině uskutečňovali vývoz do Společenství výhradně prostřednictvím obchodních společností, které nejsou ve spojení, se sídlem v třetí zemi mimo Společenství, a třetí ukrajinský vyvážející výrobce uskutečňoval část svého prodeje dotčeného výrobku do Společenství nezávislé obchodní společnosti na Ukrajině pro vývoz do Společenství. V obou případech byla vývozní cena stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za výrobek při prodeji obchodní společnosti na vývoz do Společenství.

(69)

Část prodeje třetího vyvážejícího výrobce byla uskutečňována prostřednictvím řetězce společností ve spojení a nakonec prostřednictvím obchodníka ve spojení se sídlem v třetí zemi. V těchto případech byla vývozní cena stanovena na základě cen tohoto obchodníka ve spojení při dalším prodeji nezávislým odběratelům ve Společenství.

(70)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě ceny ze závodu na stejné obchodní úrovni. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozních cen se formou úprav přihlédlo k rozdílům majícím vliv na ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(71)

Na základě toho byly u všech prověřovaných kazašských a ukrajinských vyvážejících výrobců provedeny úpravy o rozdíly v úrovni obchodu a v nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, v nákladech na balení, v nákladech na úvěry a nákladech na zákaznický servis (záruky a ručení) tam, kde bylo potřeba je použít a kde byly odůvodněné.

(72)

Prodejní, režijní a správní náklady použité pro početní zjištění běžné hodnoty u kazašského vyvážejícího výrobce na základě metodiky stanovené výše v 60. bodě odůvodnění zahrnovaly domácí přepravní náklady a pojištění. Třebaže tedy v tomto ohledu nebyla podána žádná žádost, byla z moci úřední provedena úprava běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 10 písm. e) tak, aby se prodejní, režijní a správní náklady snížily o částku nákladů vzniklých při domácí přepravě a pojištění.

(73)

Jediný spolupracující vyvážející výrobce v Kazachstánu, Kazchrome, uvedl, že společně se svým obchodníkem ve spojení se sídlem ve Švýcarsku, ENRC, tvoří takzvanou „jedinou hospodářskou jednotku“. Tvrdil, že proto neměly být prováděny žádné úpravy u nákladů na dopravu, u prodejních, režijních a správních nákladů a u zisku obchodníka, a že pro stanovení vývozní ceny měla být použita prodejní cena obchodníka.

(74)

Požadavek byl řádně prošetřen. Bylo zjištěno, že ENRC a Kazchrome, i když jsou ve spojení, jsou samostatnými právnickými osobami. Kromě toho tyto dvě osoby jednaly na základě vztahu mezi kupujícím a prodávajícím. Komise tedy došla k závěru, že v prodeji společnosti Kazchrome do Společenství měl ENRC funkci podobnou funkci zprostředkovatele pracujícího na základě provize. Navíc bylo zjištěno, že zatímco veškerý prodej společnosti Kazchrome do Společenství probíhal prostřednictvím ENRC, nebyl tento obchodník součástí domácího prodeje společnosti Kazchrome. Kromě toho došla Komise k závěru, že úprava vývozní ceny by se měla týkat rovněž nákladů na dopravu ze závodu a brát v úvahu různé podmínky prodeje, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou na úrovni ze závodu.

(75)

Požadavek proto musel být zamítnut a úpravy vývozní ceny o provizi podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení a o dopravu podle čl. 2 odst. 10 písm. e) základního nařízení byly provedeny. Výše provize byla vypočítána na základě přímého svědectví ukazujícího na existenci takových funkcí. V této souvislosti byly při výpočtu provize vzaty v úvahu prodejní, režijní a správní náklady ENRC na prodej dotčeného výrobku vyrobeného společností Kazchrome, stejně jako ziskové rozpětí ENRC založené v tomto případě na rozpětí udávaném vývozcem, který není ve spojení, spolupracujícím na šetření.

(76)

U ukrajinského výrobce skutečně prodávajícího prostřednictvím obchodníka ve spojení se sídlem v třetí zemi (viz 69. bod odůvodnění) byla provedena úprava vývozní ceny o provizi v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení v případech, kdy prodej probíhal prostřednictvím tohoto obchodníka ve spojení, neboť tento obchodník měl funkci podobnou funkci zprostředkovatele pracujícího na základě provize. Bylo zjištěno, že dotčená společnost, NFP, a dotčený obchodník ve spojení, Steelex SA, jsou samostatnými právnickými osobami, které přímo nebo nepřímo pracují na základě vztahu mezi kupujícím a prodávajícím. Za vývoz do Společenství prostřednictvím společnosti Steelex SA byla navíc vyplacena provize. Výše provize vypočítaná orgány Společenství byla založena na přímém svědectví ukazujícím na existenci takových funkcí. V této souvislosti byly vzaty v úvahu prodejní, režijní a správní náklady společnosti Steelex SA na prodej dotčeného výrobku vyrobeného společností NFP, stejně jako ziskové rozpětí udávané spolupracujícím dovozcem, který není ve spojení, spolupracujícím na šetření. Kromě toho byl NFP součástí jeho prodejů do Společenství společností Steelex SA prostřednictvím obchodníka, který není ve spojení, se sídlem v jiné třetí zemi. U těchto prodejů bylo kromě provize pro Steelex SA považováno za přiměřené provést úpravu o provizi pro obchodníka, který není ve spojení, v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, neboť tento obchodník měl rovněž funkci podobnou funkci zprostředkovatele pracujícího na základě provize. Tato provize byla stanovena na základě vypočítaného zvýšení ceny dotčených prodejů.

(77)

Jeden ukrajinský vyvážející výrobce požadoval úpravu přepočtu měn v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení. Tento požadavek se zakládal na fluktuaci mezi směnným kurzem k datu vystavení faktury a směnným kurzem k datu provedení platby. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že datum vystavení faktury je v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení považováno za datum prodeje a použitý směnný kurz by tedy měl být směnným kurzem platným k datu prodeje. Tento požadavek bylo proto nutno zamítnout.

(78)

Vzhledem k tomu, že žádnému ze spolupracujících čínských vyvážejících výrobců nebyl přiznán status tržního hospodářství ani individuální zacházení, bylo celostátní dumpingové rozpětí vypočítáno pro celou ČLR za použití váženého faktoru pro hodnotu CIF každé skupiny výrobců, tj. spolupracujících i nespolupracujících.

(79)

Za tímto účelem bylo dumpingové rozpětí nejdříve vypočteno pro spolupracující čínské vyvážející výrobce podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty srovnatelné země podle typu výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou podle typu výrobku tak, jak bylo výše stanoveno.

(80)

Je třeba poznamenat, že dovozy z ČLR spočívaly jak v SiMn s běžným obsahem uhlíku, tak v SiMn s nízkým obsahem uhlíku. Spolupracující výrobce ve srovnatelné zemi však vyráběl pouze SiMn s běžným obsahem uhlíku. Proto byly ve srovnání použity pouze údaje týkající se tohoto společného typu výrobku.

(81)

Dumpingové rozpětí bylo zadruhé stanoveno pro všechny nespolupracující vyvážející výrobce na základě dostupných údajů v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení.

(82)

Aby bylo stanoveno dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce, byla stanovena míra nedostatečné spolupráce. Za tímto účelem byl porovnán objem vývozů do Společenství uváděný spolupracujícími čínskými vyvážejícími výrobci s celkovým objemem dovozů pocházejících z ČLR, a to na základě statistik Eurostatu o dovozu. Toto srovnání ukázalo, že úroveň spolupráce byla nízká, neboť vývozy spolupracujících výrobců představovaly méně než 29 % celkových dovozů Společenství z ČLR v průběhu období šetření.

(83)

Proto byla úroveň dumpingu pro objemy vývozu nespolupracujících čínských vyvážejících výrobců určena na základě nejvyššího dumpingového rozpětí stanoveného pro spolupracující vyvážející výrobce pro SiMn s běžným obsahem uhlíku. Tento přístup byl považován za vhodný, neboť neexistovaly žádné náznaky, že by některý nespolupracující výrobce prováděl dumping na nižší úrovni než spolupracující vyvážející výrobci. Proto bylo celostátní průměrné dumpingové rozpětí vypočítáno za použití váženého faktoru pro hodnotu CIF každé skupiny vývozců, tj. spolupracujících vývozců i nespolupracujících vývozců. Celostátní dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením je tak 60,1 %.

(84)

Na základě podnětu, informací poskytnutých vyvážejícím výrobcem, které byly předloženy, a dalších statistických údajů se ukázalo, že OJSC Kazchrome je jediným kazašským vyvážejícím výrobcem silikomanganu. Vzhledem k tomu, že nebyly nalezeny žádné známky toho, že by se některý vyvážející výrobce záměrně zdržoval spolupráce, bylo považováno za vhodné stanovit zbytkové dumpingové rozpětí na téže úrovni, jako byla úroveň pro OJSC Kazchrome.

(85)

Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením jsou proto stanovena takto:

(86)

Na základě podnětu, informací poskytnutých vyvážejícími výrobci, které byly předloženy, a dalších statistických údajů byl učiněn závěr, že úroveň spolupráce je v případě Ukrajiny vyšší než 80 %. Proto bylo považováno za vhodné stanovit zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí stanoveného pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce v dotčené zemi.

(87)

Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před proclením jsou proto stanovena takto:

(88)

V roce 1998 byla uložena antidumpingová opatření na dovozy SiMn pocházejícího z ČLR a z Ukrajiny (nařízení (ES) č. 495/98 (3)). Platnost těchto opatření skončila počátkem března 2003. Proto na počátku posuzovaného období platila opatření na dovoz ze dvou z dotčených zemí. Tato skutečnost byla vzata v úvahu při provádění analýzy újmy. Jak je uvedeno níže ve 118. bodě odůvodnění, vývoj rentability jasně naznačuje, že odstranění antidumpingových opatření v březnu 2003 významně neovlivnilo situaci výrobního odvětví Společenství v následujícím období. Došlo se tedy k závěru, že na rozdíl od tvrzení některých zúčastněných stran může být rok 2002 považován za základ pro výpočet indexů uvedených v 93.–141. bodě odůvodnění.

(89)

SiMn je klíčovou surovinou používanou pro výrobu oceli. Výrazné zvýšení poptávky po oceli, které začalo koncem roku 2003 a pokračovalo v průběhu první poloviny roku 2004, bylo celosvětové, avšak především se projevilo v Asii. To ve spojení s nedostatečnou výrobou SiMn v Asii vyústilo ve zvýšenou celosvětovou poptávku po SiMn a vedlo k bezpříkladnému zvyšování ceny v roce 2004. Při provádění analýzy újmy bylo třeba vzít v úvahu tyto neobvyklé okolnosti, aby bylo zajištěno, že neovlivní nepatřičně obraz újmy.

(90)

Ve Společenství vyrábí obdobný výrobek pět výrobců. Produkce těchto pěti výrobců Společenství je tedy považována za výrobu Společenství podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(91)

Z těchto pěti výrobců celkem čtyři, kteří jsou členy sdružení, které podalo podnět, uvedli svůj zájem spolupracovat na řízení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení a řádně spolupracovali při šetření. Bylo zjištěno, že tito čtyři výrobci představují převážnou část, v tomto případě přibližně 88 %, celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství. Tito čtyři spolupracující výrobci tedy představují výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a budou tudíž dále označováni jako „výrobní odvětví Společenství“. Zbývající výrobce Společenství bude dále označován jako „další výrobce ve Společenství“. Tento další výrobce Společenství proti podnětu neprotestoval.

(92)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu vlastní výroby výrobního odvětví Společenství, s ohledem na změny v úrovni zásob, údajů o objemu dovozu a vývozu na trhu Společenství poskytnutých Eurostatem, a co se týče dalšího výrobce Společenství, na základě odhadů výrobců výrobního odvětví Společenství.

(93)

V období šetření vzrostl trh Společenství u dotčeného výrobku a obdobných výrobků oproti roku 2002 přibližně o 9 %, tj. na přibližně 914 000 tun. V posuzovaném období se spotřeba zvýšila na nejvyšší hodnotu v roce 2004, kdy byla o 14 % vyšší než v roce 2002, ale v následujících dvou letech se snížila.

(94)

Komise zvažovala, zda by měly být dovozy z dotčených zemí hodnoceny souhrnně na základě kritérií stanovených v čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(95)

Dumpingové rozpětí zjištěné pro každou z dotčených zemí bylo nad minimální prahovou hodnotou de minimis, objem dovozů z každé z těchto zemí nebyl zanedbatelný a souhrnné hodnocení mohlo být považováno za vhodné z hlediska podmínek hospodářské soutěže mezi dovozy z dotčených zemí a obdobným výrobkem ze Společenství. Tyto podobné podmínky hospodářské soutěže dokládala skutečnost, že dotčený výrobek dovážený z dotčených zemí a obdobný výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství byly podobné a byly distribuovány prostřednictvím stejných obchodních kanálů. Kromě toho veškeré objemy dovozu byly značné a představovaly významný podíl na trhu. Nicméně, vzhledem k neexistenci cenového podbízení dovozem z Ukrajiny, jak je uvedeno ve 104. bodě odůvodnění, se má za to, že účinek dovozů z Ukrajiny by měl být posouzen samostatně.

(96)

Vyvážející výrobce v Kazachstánu tvrdil, že Kazachstán by neměl být sdružován s ČLR pro účely posouzení újmy vzhledem k jejímu naprosto odlišnému tržnímu chování. Tento vyvážející výrobce tvrdil mimo jiné, že vývoj kazašských objemů dovozu, hodnot a podílu na trhu Společenství je odlišný od ostatních dotčených zemí, a že je rozdíl ve skladbě výrobků. S ohledem na to se potvrzuje, že pokud jde o Kazachstán, došlo v průběhu posuzovaného období k celkovému poklesu objemu dovozů a podílu na trhu (podíl na trhu byl v roce 2002 5,8 % a v průběhu období šetření 4,6 %). Jak objem, tak podíl kazašských dovozů na trhu byl ovšem v průběhu posuzovaného období relativně stálý a držel se na úrovni, kterou nelze považovat za bezvýznamnou. Kromě toho šetření prokázalo, že vývoj cen kazašských dovozů není výrazně odlišný od vývoje cen dovozů z jiných dotčených zemí. Proto, i ve světle úvah uvedených v 73.–75. bodě odůvodnění nelze dojít k závěru, že by se tržní chování u dovozů z ČLR a z Kazachstánu naprosto lišilo, a žádost by tedy měla být zamítnuta.

(97)

Ve světle výše uvedeného bylo zváženo, že všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla splněna u ČLR a Kazachstánu. Dovozy z těchto dvou dotčených zemí byly proto přezkoumány souhrnně, zatímco dovozy z Ukrajiny byly posuzovány samostatně.

(98)

Objem dovozů dotčeného výrobku z ČLR a Kazachstánu do Společenství soustavně vzrůstal z přibližně 48 000 tun v roce 2002 na přibližně 162 000 tun v roce 2004, poté v průběhu období šetření poklesl na přibližně 96 000 tun. Mezi rokem 2002 a obdobím šetření vzrostl objem dovozů z těchto zemí o 99 %.

(99)

Objem dovozů dotčeného výrobku z Ukrajiny do Společenství lehce poklesl z přibližně 154 000 tun v roce 2002 na přibližně 138 000 tun v letech 2003 a 2004, poté vzrostl na přibližně 180 000 tun v roce 2005 a na přibližně 210 000 tun v průběhu období šetření. Mezi rokem 2002 a obdobím šetření vzrostl objem dovozů z těchto zemí o 36 %.

(100)

Podíl dovozů z ČLR a z Kazachstánu na trhu dosáhl v roce 2002 5,8 %. V roce 2003 vzrostl a znovu vzrostl v roce 2004, kdy dosáhl 17 %. V roce 2005 podíl na trhu lehce poklesl na 15,5 % a znovu poklesl v průběhu období šetření na 10,4 %. Celkově mezi rokem 2002 a obdobím šetření vzrostl podíl na trhu o 4,6 procentních bodů na téměř dvojnásobek oproti roku 2002.

(101)

Podíl dovozů z Ukrajiny na trhu dosáhl v roce 2002 18,5 %. V roce 2003 poklesl a znovu poklesl v roce 2004, kdy dosáhl 14,4 %. V roce 2005 podíl na trhu stoupl na 19,5 % a v období šetření se znovu zvýšil na 23,0 %. Celkově mezi rokem 2002 a obdobím šetření vzrostl podíl na trhu o 4,5 procentních bodů.

(102)

V roce 2004 vzrostly ceny SiMn celosvětově na mimořádnou úroveň v důsledku neobvykle vysoké poptávky a malých zásob, jak bylo vysvětleno v 89. bodě odůvodnění. To se odráží v cenách dovozů z dotčených zemí z tohoto roku a částečně z roku 2005. Neovlivnilo to ovšem ceny v období šetření. Celkově vzrostla průměrná cena dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR a z Kazachstánu o 22 % mezi rokem 2002 a obdobím šetření, zatímco průměrná cena dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z Ukrajiny vzrostla o 8 % v tomtéž období.

(103)

U jednotlivých typů výrobku bylo provedeno porovnání průměrných prodejních cen vyvážejícího výrobce a výrobního odvětví Společenství. Za tímto účelem byly porovnány ceny výrobního odvětví Společenství pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, s cenami spolupracujících vyvážejících výrobců dotčených zemí. Podle potřeby byly provedeny úpravy, které vzaly v úvahu rozdíly v úrovni obchodu a v kvalitě výrobků.

(104)

Porovnáním bylo zjištěno, že během období šetření docházelo u SiMn pocházejícího jak z ČLR, tak i z Kazachstánu prodávaného ve Společenství k cenovému podbízení cen výrobního odvětví Společenství o 4,5 %, celkově tedy o 4,5 % na základě váženého průměru. Ceny dovozů z Ukrajiny byly na srovnatelné úrovni s cenami výrobního odvětví Společenství (tj. žádné cenové podbízení).

(105)

S cílem zajistit, aby byly při výpočtu podbízení ceny srovnávány na stejné obchodní úrovni, byly srovnávány ceny ze závodu výrobního odvětví Společenství s cenami dováženého zboží v okamžiku, kdy fyzicky vstoupí na území Společenství, řádně upravenými o náklady na vykládku a proclení. Jedna zúčastněná strana zpochybnila použitou metodiku, pokud jde o kazašskou společnost, a požadovala, aby základem pro výpočet ceny dovozů byla cena CIF při proclení v přístavech EU, nikoli cena dovezeného zboží v okamžiku, kdy fyzicky vstoupí na území Společenství (v tomto případě na pozemní hranici v Litvě). Nebyl předložen žádný přesvědčivý argument, který by podpořil potřebu použít jinou metodu výpočtu u této společnosti. Je třeba naopak poznamenat, že ceny CIF při proclení kazašských dovozů zahrnují významnou částku týkající se nákladů na dopravu poté, co zboží překročilo hranici Společenství v Litvě, a jejich srovnávání s cenami výrobního odvětví Společenství ze závodu by bylo pro ceny ze závodu diskriminační, neboť ceny ze závodu nezahrnují náklady na dopravu. Byl proto učiněn závěr, že použitá metodika je nejvhodnější, a požadavek je tedy zamítnut.

(106)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav výrobního odvětví Společenství.

(107)

Z úrovně přibližně 241 000 tun v roce 2002 vzrostla výroba výrobního odvětví Společenství na vrcholný objem přibližně 255 000 tun v roce 2004 v důsledku mimořádné poptávky, jak bylo vysvětleno v 89. bodě odůvodnění, poté poklesla v roce 2005 a lehce vzrostla v období šetření. Celkově výroba poklesla během posuzovaného období o 6 % na přibližně 226 000 tun v období šetření. Je třeba poznamenat, že jeden výrobce ve Společenství zastavil výrobu SiMn v roce 2003 a po většinu období šetření.

(108)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství byla v průběhu celého posuzovaného období stabilní na úrovni přibližně 325 000 tun.

(109)

Míra využití kapacity byla v roce 2002 74 %. V roce 2003 poklesla na 68 %, v roce 2004 znovu vzrostla na 79 % a poté poklesla na 69 % v období šetření. To odráží rozdíly v objemu výroby, jak je popsáno ve 107. bodě odůvodnění.

(110)

Úroveň konečných zásob výrobního odvětví Společenství poklesla v roce 2003 o 45 %, avšak v roce 2004 se vrátila téměř na tutéž úroveň jako v roce 2002. Prudký pokles zásob na konci roku 2003 byl způsoben mimořádným zvýšením poptávky uvedeným v 89. bodě odůvodnění. Konečné zásoby poté vzrostly v roce 2005 o 22 % a následně v období šetření výrazně poklesly na úroveň o 30 % nižší než v roce 2002. Tento celkový pokles konečných zásob byl způsoben skutečností, že objem prodeje výrobního odvětví Společenství v ES zůstal celkově stabilní (viz 111. bod odůvodnění) bez ohledu na pokles výroby popsaný ve 107. bodě odůvodnění.

(111)

Objem prodejů vlastní výroby výrobního odvětví Společenství odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Společenství v průběhu období šetření byl přibližně 227 000 tun, tedy stejně jako v roce 2002. Nicméně objem prodejů v roce 2003 byl o 6 % a v roce 2005 o 8 % nižší. V roce 2004 byl objem prodejů vyšší, na úrovni 104 % oproti roku 2002 a na úrovni v období šetření, objasněné již v 89. bodě odůvodnění.

(112)

Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu poklesl z 27,2 % v roce 2002 na 24,2 % v roce 2003, poté opět stoupl na 24,8 % v roce 2004. V roce 2005 poklesl podíl na trhu na 22,6 %. V období šetření se poněkud zvýšil na 24,9 %. V posuzovaném období ztratilo výrobní odvětví Společenství 2,3 procentních bodů podílu na trhu.

(113)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření, kdy spotřeba Společenství stoupla o 9 procentních bodů, objem prodejů výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství nestoupl a podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se snížil o 2,3 procentních bodů. Na druhou stranu objem prodejů a podíl na trhu ČLR a Ukrajiny za totéž období vzrostl. Lze tedy dojít k závěru, že výrobní odvětví Společenství nemohlo využít růstu na trhu Společenství.

(114)

Úroveň zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství nejprve poklesla o 32 % mezi lety 2002 a 2003, vzrostla o 27 procentních bodů v roce 2004, poté poklesla o 13 procentních bodů v roce 2005 a o dalších 26 procentních bodů v období šetření. V posuzovaném období zůstával objem výroby relativně stabilní s výkyvy od 91 do 106 % oproti úrovni roku 2002. Pro jednoho výrobce, který v období šetření zastavil výrobu SiMn, jak je uvedeno ve 107. bodě odůvodnění, však byla změna v objemu výroby v posuzovaném období výraznější a změny v zaměstnanosti to odrážejí. Celkově poklesla zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství o 44 % mezi rokem 2002 a obdobím šetření, tj. z přibližně 700 osob na přibližně 400 osob. To ukazuje, že výrobní odvětví Společenství zvýšilo výkonnost, neboť objem výroby se za totéž období snížil pouze o 6 %.

(115)

Produktivita pracovníků výrobního odvětví Společenství měřená jako výstup (tuny) na zaměstnance za rok počínaje úrovní 344 tun na zaměstnance vzrůstala v posuzovaném období, kromě roku 2004, a skončila v období šetření na úrovni o 68 % vyšší než v roce 2002. To odráží skutečnost, že zaměstnanost se v posuzovaném období snížila o 44 %, zatímco výroba poklesla pouze o 6 %. Ke zvýšení produktivity došlo částečně díky skutečnosti, že snižování počtu pracovních míst bylo větší u těch výrobců ve Společenství, u nichž byla v počátku produktivita relativně nízká.

(116)

Průměrná mzda na zaměstnance vzrostla mezi lety 2002 a 2003 o 26 %, v roce 2004 zůstala na podobné úrovni, v roce 2005 se znovu zvýšila a v období šetření byla o 77 % vyšší než v roce 2002. Růst průměrných mzdových nákladů je částečně způsoben skutečností, že snižování počtu pracovních míst bylo větší u těch výrobců ve Společenství, u nichž byly v počátku průměrné mzdy relativně nízké.

(117)

Jednotkové ceny prodejů výrobního odvětví Společenství pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, se celkově zvýšily o 14 % mezi rokem 2002 a obdobím šetření. V roce 2004 byly ceny mimořádně vysoké v důsledku celosvětové neobvykle vysoké poptávky a nízkých zásob, což je uvedeno v 89. bodě odůvodnění. Dopad této situace přetrvával částečně do roku 2005, kdy se ceny vrátily na obvyklejší úroveň, avšak nakonec byly v období šetření o 14 % vyšší než v roce 2002.

(118)

Během posuzovaného období vzrostla ziskovost prodejů obdobného výrobku uskutečněných výrobním odvětvím Společenství, vyjádřená jako procento z čistého prodeje, z 0,8 % v roce 2002 na 3,1 % v roce 2003, mimořádně vzrostla na 37,2 % v roce 2004 v důsledku situace popsané v 89. bodě odůvodnění, vrátila se na 7 % v roce 2005 a na 2,5 % v období šetření. Ziskovost proto vzrostla o 1,7 procentního bodu mezi rokem 2002 a obdobím šetření.

(119)

Návratnost investic vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic v zásadě sledovala tendenci ziskovosti. Vzrostla z úrovně 3,6 % v roce 2002 na 11 % v roce 2003, mimořádně vzrostla na 410 % v roce 2004, vrátila se na 24 % v roce 2005 a nakonec dosáhla 10,4 % v období šetření, takže se během posuzovaného období zvýšila o 6,8 procentních bodů.

(120)

Čistý peněžní tok z provozních činností byl v roce 2002 téměř nulový. Vzrostl na přibližně 9 milionů EUR v roce 2003, na 83 milionů EUR v roce 2004, poté se vrátil na přibližně 16 milionů EUR v roce 2005 a na 17 milionů v období šetření. Neexistovaly žádné náznaky, že výrobní odvětví Společenství má obtíže se shromažďováním kapitálu.

(121)

Roční investice výrobního odvětví Společenství do výroby obdobného výrobku vzrostly mezi roky 2002 a 2003 pětinásobně, poté se v roce 2004 vrátily přibližně na úroveň roku 2002. Investice vzrostly opět přibližně osminásobně mezi roky 2004 a 2005 a poté v období šetření lehce poklesly. Celkově investice vzrostly mezi rokem 2002 a obdobím šetření o 900 %. Investice výrobního odvětví Společenství lze připisovat zejména jednomu výrobci ve Společenství a bylo zjištěno, že investice sloužily k údržbě a obnově stávajícího vybavení, nikoli ke zvýšení kapacity.

(122)

Vezmeme-li v úvahu objem, podíl na trhu a ceny dovozů z dotčených zemí, nemůže být vliv rozsahu stávajícího dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství považován za zanedbatelný.

(123)

Jak bylo uvedeno v 88. bodě odůvodnění, vývoj ziskovosti jasně ukazuje, že odstranění antidumpingových opatření na SiMn v březnu 2003 neovlivnilo významně situaci výrobního odvětví Společenství v následujícím období.

(124)

V souvislosti s rostoucí spotřebou se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu snížil v průběhu posuzovaného období o 2,3 procentních bodů na 24,9 %. Zároveň se snížila výroba o 6 % a využití kapacit rovněž pokleslo o 5 procentních bodů. Kromě toho muselo výrobní odvětví Společenství propustit řadu zaměstnanců. Na druhou stranu, některé ukazatele o újmě vykazují pozitivní trend v průběhu posuzovaného období, jako například ziskovost, peněžní toky, návratnost investic a prodejní cena, která se zvýšila o 14 %. Podrobnější analýza těchto údajů však ukazuje, že vzhledem k povaze obchodu není rozpětí zisku 2,5 % považováno za dostatečné a nemůže zaručit v dlouhodobé perspektivě další existenci výrobního odvětví. Co se týče cenového růstu, byl dostatečný, aby pokryl zvýšení cen surovin, avšak nestačil na zvýšení rozpětí zisku na udržitelnou úroveň. Proto zatímco řada ukazatelů vykazuje pozitivní trendy, výrobní odvětví Společenství nemohlo mít v žádném prospěch z celkového zvýšení spotřeby na trhu Společenství, jak prokazuje ztráta podílu na trhu, propad výroby a nízká ziskovost.

(125)

Vzhledem k tomu, že jeden z výrobců ve Společenství nevyráběl obdobný výrobek po celé posuzované období a úplně zastavil výrobu v průběhu roku 2003 a po většinu období šetření, jak bylo uvedeno ve 107. bodě odůvodnění, byl dopad tohoto přerušení dále zkoumán. Analýza však ukázala, že v důsledku poměrně malého celkového výstupu tohoto výrobce měla jeho přerušovaná výroba pouze omezený dopad na celkovou újmu a nezvýšila významně ukazatele újmy. To je prokázáno skutečností, že vyloučení tohoto výrobce z analýzy by vedlo pouze k nepatrně lepším údajům o výkonnosti. Zejména ziskovost výrobního odvětví Společenství by stále byla daleko od uspokojivých 3,2 % v období šetření, zatímco výroba a využití kapacit by stále vykazovalo negativní trendy. Proto se dospělo k závěru, že újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, nelze přičítat pouze tomuto výrobci ve Společenství.

(126)

Ve světle předcházejících informací se má za to, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(127)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise posuzovala, zda dumpingové dovozy způsobily výrobnímu odvětví Společenství újmu v takové míře, aby mohla být označena za podstatnou. Přezkoumány byly i známé činitele jiné než dumpingové dovozy, které mohly ve stejnou dobu poškodit výrobní odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebude připisována dumpingovým dovozům.

(128)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření se objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR a Kazachstánu zvýšil o 99 % a jeho podíl na trhu Společenství vzrostl o 4,6 procentních bodů. Průměrná cena těchto dovozů se zvýšila o 22 % mezi rokem 2002 a obdobím šetření, avšak ceny byly obecně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období. V tomtéž období vzrostl objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z Ukrajiny o 36 % a jejich podíl na trhu Společenství vzrostl přibližně o 4,5 procentních bodů. Průměrná cena těchto dovozů se zvýšila o 8 % mezi rokem 2002 a obdobím šetření, avšak ceny byly obecně na úrovni, která se blížila cenám výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období.

(129)

Jak bylo uvedeno výše ve 104. bodě odůvodnění, cenové podbízení dovozů z ČLR a z Kazachstánu bylo celkově 4,5 % na základě váženého průměru, zatímco u dovozů z Ukrajiny žádné podbízení neexistovalo.

(130)

Vzhledem k podbízení dovozů z ČLR a z Kazachstánu cenám výrobního odvětví Společenství se má za to, že tyto dumpingové dovozy vykonávaly tlak na snížení cen, zabraňovaly výrobnímu odvětví Společenství zvyšovat prodejní ceny na úroveň, která by byla nezbytná, aby vznikl udržitelný zisk. Proto existuje jasný příčinný vztah mezi těmito dovozy a újmou výrobního odvětví Společenství. Na druhou stranu, vzhledem k neexistenci podbízení dovozů z Ukrajiny a skutečnosti, že rozpětí újmy pro Ukrajinu je nižší než minimální (viz 168. a 169. bod odůvodnění), má se za to, že neexistuje žádný příčinný vztah mezi dovozy z Ukrajiny a újmou výrobního odvětví Společenství.

(131)

Jak je vidět z níže uvedené tabulky, objem vývozů poklesl v posuzovaném období o 40 %. Jednotková cena těchto prodejů zůstala poměrně stabilní s výjimkou cen v roce 2004.

(132)

Je však třeba poznamenat, že úroveň vývozů není významná ve srovnání s celkovým prodejem výrobního odvětví Společenství a představuje jen přibližně 3 až 7 % celkových prodejů v posuzovaném období. Má se proto za to, že vývozní činnosti nemohly žádným způsobem přispět k podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(133)

Analýza dovozů ze třetích zemí je založena na údajích z Eurostatu. U řady zemí bylo možno porovnat tyto údaje s ověřenými informacemi poskytnutými zúčastněnými stranami, které potvrdily spolehlivost údajů Eurostatu.

(134)

Celkové dovozy ze všech ostatních zemí, než jsou dotčené země, v posuzovaném období poklesly přibližně o 6 %, tj. z přibližně 377 000 tun v roce 2002 na přibližně 354 000 tun v období šetření. Odpovídající podíl na trhu se snížil z přibližně 45 % na přibližně 39 %. Hlavními zdroji dovozů ze třetích zemí jsou Norsko, Indie, Jihoafrická republika a Brazílie.

(135)

Dovozy z Norska se snížily přibližně o 11 % a podíl těchto dovozů na trhu v posuzovaném období klesl o 4,9 procentních bodů (období šetření = 21,9 %). Celkově byla v posuzovaném období průměrná cena dovozů z Norska vyšší než cena výrobního odvětví Společenství. Vzhledem k tomu, že ceny dovozů s nízkým obsahem uhlíku z Norska se mohou do určité míry podbízet cenám výrobního odvětví Společenství na základě toho, že výrobek této kvality představuje malou část (zhruba 5 %) celkové výroby výrobního odvětví Společenství, a vzhledem k neexistenci celkového podbízení a k poklesu jak objemu dovozů, tak podílu na trhu, má se za to, že dovozy z Norska nepřispěly k podstatné újmě, již utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(136)

Dovozy z Indie se zvýšily o více než 300 % a podíl těchto dovozů na trhu v posuzovaném období se zvýšil o 7,3 procentních bodů (období šetření = 9,7 %). Průměrná cena dovozů z Indie byla zároveň o něco vyšší než ceny výrobního odvětví Společenství (tj. žádné podbízení). Vzhledem k neexistenci podbízení u dovozů z Indie se má za to, že neexistuje jasný důkaz, že dovozy z Indie přispěly k újmě, již utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(137)

Dovozy z Jihoafrické republiky se snížily přibližně o 38 % a podíl těchto dovozů na trhu v posuzovaném období klesl o 2,5 procentních bodů (období šetření = 3,2 %). Průměrná cena dovozů z Jihoafrické republiky byla nižší než cena výrobního odvětví Společenství a byla podobná ceně dotčených zemí. Má se proto za to, že dovozy z Jihoafrické republiky mohly přispět k újmě, již utrpělo výrobní odvětví Společenství. Vzhledem k výraznému celkovému poklesu dovozů z Jihoafrické republiky a k jejich malému podílu na trhu se však má za to, že nejsou dostatečné, aby porušily příčinnou souvislost mezi podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, a dumpingovými dovozy z ČLR a z Kazachstánu.

(138)

Dovozy z ostatních třetích zemí, včetně Brazílie, se snížily přibližně o 59 % a podíl těchto dovozů na trhu v posuzovaném období poklesl přibližně o 6,4 procentních bodů (období šetření = 3,8 %). Zároveň byla průměrná cena dovozů z ostatních třetích zemí vyšší než cena výrobního odvětví Společenství (tj. žádné podbízení). Vzhledem k neexistenci podbízení u těchto dovozů a k jejich klesajícímu trendu se má za to, že nepřispěly k podstatné újmě, již utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(139)

Jak bylo uvedeno výše v 91. bodě odůvodnění, jeden výrobce ve Společenství nespolupracoval při šetření. Na základě informací poskytnutých v průběhu šetření od spolupracujících výrobců ve Společenství se odhaduje, že objem jeho prodejů ve Společenství je přibližně 30 000 tun v průběhu posuzovaného období. Odpovídající podíl na trhu byl v průběhu posuzovaného období podobně stabilní a dosahoval přibližně 3 %. Další výrobce ve Společenství tedy nedosáhl objemů prodeje a podílu na trhu na úkor výrobního odvětví Společenství. Co se týče cen tohoto výrobce ve Společenství, nebyla k dispozici žádná informace.

(140)

Na základě výše uvedeného a v důsledku neexistence informace o opaku se došlo k závěru, že další výrobce ve Společenství nepřispěl k újmě, již utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(141)

Hlavními položkami v celkových výrobních nákladech jsou suroviny (přibližně 45–55 %) a elektrická energie (přibližně 20–30 %). Přímá práce představuje přibližně 5 % nákladů. Výrobní náklady výrobního odvětví Společenství se mezi rokem 2002 a obdobím šetření zvýšily o 12 %.

(142)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že újmu, již utrpělo výrobní odvětví Společenství, lze přičíst zvýšení výrobních nákladů. Co se týče nákladů na suroviny, vzhledem k tomu, že suroviny jsou obvykle komoditami, s nimiž se v zásadě obchoduje na mezinárodním trhu, má se za to, že zvýšení cen ovlivnilo všechny výrobce SiMn, kteří by za běžných okolností byli nuceni obecně zvýšit své prodejní ceny. Újma tedy nebyla způsobena všeobecným zvýšením cen surovin jako takovým, ale skutečností, že v důsledku dumpingových dovozů, které se podbízely cenám výrobního odvětví Společenství, nebylo výrobní odvětví Společenství schopno prodávat na úrovni, která by mu umožnila zrealizovat dostatečné ziskové rozpětí. Co se týče nákladů práce, jak bylo uvedeno výše ve 115. bodě odůvodnění, údaje týkající se produktivity ukazují, že výrobnímu odvětví Společenství se obecně podařilo vykompenzovat zvýšení nákladů zvýšením výkonnosti a produktivity. Některé zúčastněné strany uváděly náklady na elektrickou energii jako hlavní důvod, proč výrobní odvětví Společenství utrpělo újmu. V tomto ohledu bylo zjištěno, že ceny elektrické energie pro průmyslové odběratele v zemích, kde sídlí výrobní odvětví Společenství, byly ve shodě s cenami na jiných velkých trzích ve světě, a nemohou tak být považovány za zdroj újmy, kterou si způsobilo výrobní odvětví Společenství samo. Náklady na elektrickou energii mohly mít určitý vliv na celkovou výkonnost, ale pouze v případě jednoho výrobce ve Společenství, který měl nedostatečné dodávky elektrické energie způsobené výrazným zvýšením cen elektrické energie, a s tím spojené spory s dodavatelem elektrické energie. Došlo se k závěru, že zvýšení výrobních nákladů celkově nepřispělo k újmě, již utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(143)

Vzhledem k tomu, že investice jednoho výrobce ve Společenství se mezi roky 2004 a 2005 výrazně zvýšila (viz 121. bod odůvodnění), bylo šetřeno, zda si újmu nezpůsobil sám. Tato investice měla přímý dopad na výrobní náklady a tím i na ziskovost výrobního odvětví Společenství. Analýza však ukázala, že v důsledku omezeného významu této investice v celkových výrobních nákladech byl dopad na ziskovost okrajový. Došlo se proto k závěru, že investice jednoho výrobce ve Společenství mohla přispět k újmě, již utrpělo výrobní odvětví Společenství, avšak nikoli natolik, aby porušila příčinné souvislosti.

(144)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že pokles poptávky po oceli a následný pokles poptávky po SiMn, k němuž došlo ve druhé polovině roku 2004 a v první polovině roku 2005, následující po bezpříkladném zvýšení poptávky popsaném v 89. bodě odůvodnění, přispěl ke špatnému stavu výrobního odvětví Společenství. Šetření však ukázalo, že za celé posuzované období stoupla spotřeba Společenství celkově o 9 %. S ohledem na tuto skutečnost se tento argument zamítá.

(145)

Časová shoda mezi nárůstem dumpingových dovozů z ČLR a z Kazachstánu, zvýšením podílu na trhu a zjištěným cenovým podbízením na jedné straně a zhoršením situace výrobního odvětví Společenství na druhé straně vede k závěru, že dumpingové dovozy způsobily podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(146)

Byly analyzovány i další faktory, ale bylo zjištěno, že nejsou určujícím důvodem utrpěné újmy. Pokud jde o Ukrajinu, která představuje podíl na trhu ve výši 23 %, vzhledem k tomu, že celkově neexistuje žádné podbízení, má se za to, že dovozy nepřispěly k újmě výrobního odvětví Společenství. Dovozy z Jihoafrické republiky mohly přispět k újmě, již utrpělo výrobní odvětví Společenství, ale díky jejich malému podílu na trhu a klesajícím objemům nejsou schopny porušit příčinnou souvislost existující u dovozů z ČLR a z Kazachstánu. Vzhledem k neexistenci podbízení, objemům dovozu a trendům není ani důkaz, že by dovozy z Indie nebo z jiné třetí země (včetně Brazílie) přispěly k újmě, již utrpělo výrobní odvětví Společenství. Investice výrobce ve Společenství mohla přispět k újmě, již utrpělo výrobní odvětví Společenství, ovšem v důsledku omezeného významu této investice ne natolik, aby porušila příčinnou souvislost. Navíc žádný jiný známý faktor, tj. vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství, konkurence dalšího výrobce ve Společenství, zvýšení výrobních nákladů nebo tržní cyklus oceli, nepřispěl k újmě, již utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(147)

Na základě výše uvedené analýzy, která správně odlišila a oddělila účinky všech známých faktorů, které mají vliv na situaci výrobního odvětví Společenství, od škodlivých účinků dumpingových dovozů, byl přijat závěr, že dovozy z ČLR a z Kazachstánu způsobily podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(148)

Komise zkoumala, zda i přes závěry o dumpingu, újmě a příčinném vztahu existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Společenství přijmout v tomto konkrétním případě opatření. Za tímto účelem a podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení zvažovala Komise možný vliv opatření na všechny zúčastněné strany a také důsledky nepřijetí opatření.

(149)

Ve světle výše uvedených skutečností by byla uložena opatření na dovozy z ČLR a z Kazachstánu. Očekává se však, že uložení těchto opatření by vedlo ke zvýšení cen SiMn z těchto zemí a poskytlo by výrobnímu odvětví Společenství možnost zlepšit svou situaci pomocí vyšších cen a případně prostřednictvím větších objemů prodeje a většího podílu na trhu. Při neexistenci opatření se očekává, že dovozy z ČLR a z Kazachstánu budou pokračovat za nízké ceny a že výrobní odvětví Společenství nebude mít možnost zlepšit svou situaci.

(150)

Co se týče výrobku s nízkým obsahem uhlíku, ten představuje pouze 5 % výroby výrobního odvětví Společenství a dováží se zejména z Norska, ale i z ČLR. Zatímco se má za to, že pokud by byla uložena opatření, objemy přicházející v současné době z ČLR by mohly být do určité míry nahrazeny dovozy z Norska, opatření by poskytla výrobnímu odvětví Společenství příležitost zvýšit vlastní výrobu a prodej výrobku s nízkým obsahem uhlíku, aby byla uspokojena poptávka.

(151)

Ve Společenství existuje pouze jeden další výrobce kromě výrobního odvětví Společenství. Vzhledem k tomu, že tento výrobce nespolupracoval, a nejsou tedy k dispozici přesné údaje o jeho činnosti, odhaduje se na základě informací spolupracujících výrobců ve Společenství, že výroba tohoto výrobce představuje přibližně 10–15 % výroby výrobního odvětví Společenství. Budou-li uložena antidumpingová opatření, dá se očekávat tentýž vývoj, který je uveden ve 149. a 150. bodě odůvodnění pro výrobní odvětví Společenství, i u tohoto dalšího výrobce ve Společenství.

(152)

V řízení spolupracovali dva nezávislí dovozci dotčeného výrobku tak, že vyplnili a odevzdali dotazníky.

(153)

Tito dovozci vyjádřili v případě uložení opatření znepokojení týkající se i) negativního dopadu na situaci dodávek ve Společenství vzhledem k tomu, že celková výrobní kapacita ve Společenství dosahuje přibližně pouze jedné třetiny spotřeby, a ii) nepříznivého účinku, který by jakékoli opatření mělo na náklady na dotčený výrobek, který, jako základní surovina pro výrobu oceli, by ovlivnil celkovou výrobu oceli ve Společenství.

(154)

Co se týče situace dodávek ve Společenství, je pravda, že spotřeba je přibližně třikrát vyšší než současná výrobní kapacita ve Společenství a že výrobní odvětví Společenství dodávalo v období šetření pouze přibližně 25 % poptávky ve Společenství. Výrobní odvětví Společenství však pracovalo v období šetření s přibližně 70 % využitím kapacit a v posuzovaném období se 70–80 % využitím kapacit. Je proto schopno výrazně zvýšit svou stávající výrobu. Vzhledem k poměrně omezeným objemům dovozu, které budou předmětem opatření (jak je uvedeno ve 149. a 150. bodě odůvodnění výše), a vzhledem k tomu, že možné omezení dovozu z dotčených zemí by mohlo být vyváženo vývozy z ostatních zemí, má se za to, že uložení cel by nemělo mít nepřiměřený dopad na dostupnost dodávek pro dovozce. Kromě dodávek od výrobců ve Společenství a ze zemí dotčených šetřením je trh Společenství zásobován rovněž téměř ze 40 % spotřeby dovozy z ostatních zemí, zejména z Norska, Indie, Jihoafrické republiky a Brazílie. Tyto země v minulosti dodávaly do Společenství souhrnně vyšší množství.

(155)

Uznává se, že pokud by byla zavedena opatření, mohlo by nastat krátké přerušení v důsledku možných zpoždění při zvyšování výroby ve Společenství a případně u některých uživatelů při zařizování nových nebo alternativních dodávek.

(156)

Co se týče dovozců, i kdyby chtělo výrobní odvětví Společenství zvýšit svou výrobu, prodej a podíl na trhu ve Společenství, vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství může zásobovat pouze přibližně 30 % trhu a že spotřeba ve Společenství roste, stále bude potřeba značné dovozní činnosti. Přestože se uznává, že dovozci mají obvykle poměrně malé ziskové rozpětí a že krátkodobé přerušení, které by bylo důsledkem toho, že uživatelé by se snažili zařídit si nové nebo alternativní dodávky, by mohlo negativně ovlivnit jejich rozpětí, má se za to, že dovozci jsou schopni zachovat si svá rozpětí tím, že zvýšené náklady přenesou na uživatele.

(157)

Deset uživatelů dotčeného výrobku v odvětví výroby kovů spolupracovalo v řízení tak, že vyplnili a odevzdali dotazníky nebo předložili návrhy. Návrh poslala i European Confederation of Iron and Steel Industries (EUROFER – Evropská federace průmyslu železa a oceli).

(158)

Uživatelé vyjadřovali, stejně jako dovozci, podobné obavy týkající se dostatečného zásobování a zvýšených nákladů pro konečné uživatele, jak je uvedeno ve 153. bodě odůvodnění výše. Z důvodů uvedených ve 154. bodě odůvodnění se má za to, že uložení opatření by nemělo ve střednědobém výhledu vážný škodlivý účinek na situaci dodávek ve Společenství.

(159)

Přímý účinek zvýšení ceny SiMn na výrobní náklady při výrobě oceli by byl omezený, neboť SiMn představuje nejvýše 1 % výrobních nákladů uhlíkové oceli a ještě méně v případě nerezové oceli. Na základě informací poskytnutých průmyslovým sdružením uživatelů (EUROFER) a týkajících se celkových ročních nákladů na používání SiMn se odhaduje, že účinkem byť i významného zvýšení ceny veškerého SiMn o 20 % by snížilo ziskovost výrobců oceli (kteří v současné době dosahují úrovně zisku 10–40 %) pouze přibližně o 0,2 %. Vzhledem k tomu, že úroveň opatření by byla výrazně nižší a opatření by měla dopad pouze na nejvýše 10 % spotřeby Společenství (v případě, že by žádné dovozy, na něž se vztahují opatření, nebyly nahrazeny dovozy jiného původu), účinek jakýchkoli možných opatření na ziskovost ocelářského průmyslu by byl velmi omezený.

(160)

Objevilo se tvrzení, že trh se SiMn je globální, a že globální poptávka se zvyšuje tak, jak se zvyšuje poptávka po oceli. Je-li poptávka vyšší než nabídka, může to vést k výraznému zvýšení cen, jak tomu bylo v roce 2004. Dojde-li k dočasnému přerušení dodávek a poptávky ve Společenství, jak bylo popsáno ve 155. bodě odůvodnění, mohlo by to vést v krátkodobé perspektivě ke zvýšení cen nad úroveň jakýchkoli zavedených cel. Vzhledem ke skutečnosti, že trh se SiMn je globální, má se však za to, že úroveň cen ve Společenství je stanovena na základě souhry celosvětové nabídky a poptávky a že ceny Společenství nevybočí na delší dobu nijak výrazně ze světových cen v důsledku významných dovozů jiného původu, které na trhu existují. Kromě toho výrobci oceli, kteří mají v současné době uspokojivou úroveň zisku (10–40 %), budou mít v každém případě možnost přenést účinek jakéhokoli zvýšení cen dotčeného výrobku, které bude omezené díky poměrně malému významu SiMn pro celkové náklady na výrobu oceli.

(161)

Uživatelé rovněž pochybovali o účinnosti ukládaných opatření a tvrdili, že uložení a odstranění předchozích opatření mělo malý účinek na ziskovost výrobního odvětví Společenství. V tomto ohledu, přestože účelem zavedení antidumpingových opatření je obnovení spravedlivých tržních podmínek s cílem poskytnout výrobnímu odvětví Společenství, které utrpělo podstatnou újmu kvůli dumpingu, příležitost zotavit se, nemůže být skutečnost, že k takovému zotavení v minulosti možná nedošlo, důvodem proti zvažování vhodnosti uložení antidumpingových opatření tam, kde je to nyní oprávněné.

(162)

Někteří uživatelé zdůrazňovali, že v uplynulých přibližně 10 letech utrpěl ocelářský průmysl ve Společenství újmu v důsledku zvýšení nákladů v souvislosti s antidumpingovými opatřeními, která byla zavedena na řadu surovin používaných výhradně nebo většinou při výrobě oceli. Zdůraznili rovněž, že kromě stávajícího řízení proběhla řada jiných řízení, která jsou v současné době otevřená a týkala se surovin používaných při výrobě oceli. Tvrdili, že celkovým důsledkem bylo postavení výrobců oceli ve Společenství do mezinárodně nevýhodné pozice. Co se týče předchozích opatření, je třeba poznamenat, že doba platnosti většiny předchozích opatření již uplynula. Co se týče kumulativního účinku opatření na řadu surovin, je třeba mít na paměti, že účelem antidumpingových opatření je odstranění dopadu pokřivených tržních podmínek vyplývajících z existence dumpingových dovozů. Jako takový by neměl mít účinek antidumpingových opatření, i když jsou zavedena na řadu surovin, a postihují tak totéž výrobní odvětví, deformující účinek. V každém případě by byl dopad uložení jakýchkoli opatření na ocelářský průmysl v tomto případě zanedbatelný, jak bylo vysvětleno výše ve 159. bodě odůvodnění.

(163)

Po zveřejnění EUROFER znovu zopakoval své tvrzení, že uložení opatření by nebylo v obecném zájmu Společenství, neboť opatření by vedla ke zvýšení nákladů pro uživatele a měla by malý vliv na zlepšení situace výrobního odvětví Společenství. V tomto ohledu nebyly poskytnuty žádné nové informace, a proto se výše uvedená argumentace (157.–162. bod odůvodnění) potvrzuje a na tomto základě se má za to, že jakýkoli dopad uložení antidumpingového cla na finanční situaci uživatelů je celkově pravděpodobně zanedbatelný.

(164)

Závěrem lze uvést, že se očekává, že uložení opatření na dovozy z ČLR a z Kazachstánu by mělo poskytnout, bez ohledu na dostupnost omezeného a klesajícího množství SiMn na trhu z ostatních zemí (tj. Jihoafrické republiky a Norska v případě SiMn s nízkým obsahem uhlíku) a od ostatních dodavatelů, kteří nejsou předmětem opatření, za ceny podobné cenám ČLR a Kazachstánu před zavedením jakýchkoli cel, příležitost výrobnímu odvětví Společenství, stejně jako dalšímu výrobci ve Společenství, zlepšit svou situaci prostřednictvím větších objemů prodeje, vyšších prodejních cen a většího podílu na trhu. I když může dojít k některým negativním účinkům, jako je zvýšení nákladů pro uživatele vyplývající z možné potřeby zařídit si nové nebo alternativní dodávky, má se za to, že celkový účinek uložení opatření na ČLR a na Kazachstán bude pro uživatele zanedbatelný. Ve světle výše uvedených skutečností se došlo k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k tomu, aby opatření nebyla v tomto případě uložena, a že použití těchto opatření je v zájmu Společenství.

(165)

Úroveň jakýchkoli antidumpingových opatření musí být dostatečná na to, aby odstranila újmu, která byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy, ale nesmí být překročena zjištěná dumpingová rozpětí. Při výpočtu výše cla nutného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu se uvažovalo, že opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství, aby realizovalo zisk před zdaněním, kterého by bylo možné dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez přítomnosti dumpingových dovozů.

(166)

Výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že ziskové rozpětí 8 % z obratu lze brát jako přiměřenou úroveň, které by pravděpodobně mohlo dosáhnout, pokud by neexistoval dumping působící újmu. To bylo prošetřeno a bylo zjištěno, že uváděné ziskové rozpětí by vyústilo v obnovení kapitálové investice v relativně krátké době. Šetření kromě toho prokázalo, že samo výrobní odvětví Společenství obecně podcenilo své kapitálové investice v dlouhodobé perspektivě. Na tomto základě se má za to, že ziskové rozpětí 5 %, které je v souladu s rozpětím použitým při šetření, které vedlo k předchozím antidumpingovým opatřením, je přiměřenou úrovní, u níž lze očekávat, že by jí výrobní odvětví Společenství mohlo dosáhnout, pokud by neexistoval dumping působící újmu.

(167)

Nutné zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny podle typu výrobku, jak bylo stanoveno pro výpočet cenového podbízení, a újmu nepůsobící ceny obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Cena nepůsobící újmu byla stanovena úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství tak, aby odrážela výše uvedené ziskové rozpětí. Případné rozdíly vyplývající z tohoto srovnání byly následně vyjádřeny jako procentní podíl celkové dovozní hodnoty CIF. Vzhledem k tomu, že nebyl přiznán status tržního hospodářství ani individuální zacházení žádnému ze spolupracujících čínských vyvážejících výrobců, bylo vypočteno celostátní rozpětí újmy pro celou ČLR na základě cen z Comext.

(168)

Výše uvedené srovnání cen ukázalo následující rozpětí újmy:

(169)

Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být konečné antidumpingové clo uloženo na dovozy SiMn pocházejícího z Kazachstánu a z ČLR ve výši nižší hodnoty z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy v souladu s pravidlem nižšího cla. V souladu s čl. 9 odst. 3 základního nařízení vzhledem k tomu, že rozpětí újmy pro Ukrajinu je pod úrovní de minimis, mělo by být šetření vůči této zemi zastaveno.

(170)

V důsledku toho a z důvodů již uvedených ve 165. až 169. bodě odůvodnění by měla být antidumpingová cla stanovena takto:

(171)

Po zveřejnění hlavních skutečností, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečných antidumpingových cel, nabídl vyvážející výrobce v Kazachstánu cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Dotčený výrobek vykazoval v uplynulých letech značnou pohyblivost cen, a není proto vhodný pro závazek o pevné ceně. Aby se překonal tento problém, vyvážející výrobce nabídl indexaci minimální dovozní ceny podle ceny hlavní suroviny, konkrétně manganové rudy. Kolísání ceny dotčeného výrobku však nelze vysvětlit kolísáním ceny hlavní suroviny, a proto není možné indexovat minimální dovozní cenu podle ceny suroviny. Jako alternativní přístup nabídl vyvážející výrobce rovněž indexaci minimální dovozní ceny na základě vlastních výrobních nákladů, jak vykazují jeho auditované účty. Tento přístup však nelze přijmout, neboť vývoj jeho nákladů neodpovídá nutně vývoji jeho cen. Kromě toho je takový závazek považován za neproveditelný, neboť by pro Komisi bylo velmi obtížné neustále sledovat vývoj nákladů. Na základě výše uvedených skutečností se došlo k závěru, že závazek nabízený vývozcem nemůže být přijat,