(ES) č. 1124/2007Nařízení Rady (ES) č. 1124/2007 ze dne 28. září 2007 , kterým se mění nařízení (ES) č. 367/2006, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie

Publikováno: Úř. věst. L 255, 29.9.2007, s. 1-11 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 28. září 2007 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 30. září 2007 Nabývá účinnosti: 30. září 2007
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 8. března 2011
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1124/2007

ze dne 28. září 2007,

kterým se mění nařízení (ES) č. 367/2006, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 19 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

I.   Předchozí šetření a stávající opatření

(1)

Nařízením (ES) č. 2597/1999 (2) uložila Rada konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (dále jen „PET“) filmu kódů KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90 pocházejícího z Indie (dále jen „dotčený výrobek“). Na šetření, které vedlo k přijetí uvedeného nařízení, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“. Opatření měla podobu valorického cla se sazbou v rozmezí od 3,8 % do 19,1 % na dovoz od jednotlivě vyjmenovaných vývozců a dále se zbytkovou celní sazbou 19,1 %, na dovoz dotčeného výrobku od všech ostatních společností. Vyrovnávací clo uložené na PET film vyráběný a vyvážený společností Jindal Poly Films Limited, dříve známé pod názvem Jindal Polyester Ltd (3), (dále jen „Jindal“ nebo „společnost“) činilo 7 %. Období původního šetření trvalo od 1. října 1997 do 30. září 1998.

(2)

Nařízením (ES) č. 367/2006 (4) Rada zachovala konečné vyrovnávací clo uložené nařízením (ES) č. 2597/1999 z dovozu (PET) filmu pocházejícího z Indie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 základního nařízení. Období přezkumného šetření trvalo od 1. října 2003 do 30. září 2004.

(3)

Nařízením (ES) č. 1288/2006 Rada po provedení prozatímního přezkumu vztahujícího se na jiného indického výrobce PET filmu, společnost Garware Polyester Limited (dále jen „Garware“), změnila konečné vyrovnávací clo uložené společnosti Garware nařízením (ES) č. 367/2006.

II.   Zahájení částečného prozatímního přezkumu z moci úřední

(4)

Komise měla k dispozici důkazy nasvědčující, že společnost Jindal má výhody plynoucí z výše subvencování, která je vyšší oproti původnímu šetření, a že změna na tuto vyšší hodnotu je trvalé povahy.

III.   Šetření

(5)

Komise proto po konzultaci s poradním výborem rozhodla zahájit z moci úřední částečný prozatímní přezkum v souladu s článkem 19 základního nařízení rozsahem omezený na výši subvencování společnosti Jindal a sloužící k posouzení potřeby pokračování, zrušení nebo změny stávajících vyrovnávacích opatření. Dne 2. srpna 2006 Komise informovala o zahájení uvedeného přezkumu oznámením o zahájení zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (5).

(6)

Období přezkumného šetření trvalo od 1. dubna 2005 do 31. března 2006.

(7)

Komise o zahájení částečného prozatímního přezkumu úředně vyrozuměla společnost Jindal, indickou vládu a společnosti Du Pont Tejin Films v Lucembursku, Mitsubishi Polyester Film v Německu, Toray Plastics Europe ve Francii a Nuroll v Itálii, které zastupují převážnou většinu objemu výroby PET filmu na území Společenství (dále jen „výrobní odvětví Společenství“). Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k podání písemných vyjádření a žádostí o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření.

(8)

Aby Komise získala informace potřebné pro své šetření, zaslala dotazník společnosti Jindal, jež prokázala ochotu spolupracovat a dotazník vyplnila. V provozovnách společnosti Jindal v Indii byly provedeny inspekce na místě.

(9)

Společnosti Jindal, indické vládě a výrobnímu odvětví Společenství byly sděleny podstatné výsledky šetření a byla jim poskytnuta možnost vyjádřit se k nim. Vyjádření byla doručena společnosti Jindal a jsou projednána níže. Indická vláda nepředložila žádné vyjádření.

B.   DOTČENÝ VÝROBEK

(10)

Dotčený výrobek je jako v případě původního šetření polyetylentereftalátový (PET) film pocházející z Indie, obvykle kódů KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90.

C.   SUBVENCE

I.   Úvod

(11)

Na základě dostupných informací a odpovědí na dotazník Komise byly prošetřeny tyto režimy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

(a)   Celostátní režimy:

i)

režim předběžné licence (Advance Licence Scheme, ALS),

ii)

režim celního úvěru (Duty Entitlement Passbook Scheme, DEPS),

iii)

režim jednotek zaměřených na vývoz/režim zvláštních ekonomických zón (Export Oriented Units Scheme, EOUS/Special Economic Zones Scheme, SEZS),

iv)

režim vývozní podpory investičního majetku (Export Promotion Capital Goods Scheme, EPCGS),

v)

režim vývozního osvobození od daně z příjmů (Export Income Tax Exemption Scheme, EITES),

vi)

režim vývozního úvěru (Export Credit Scheme, ECS),

vii)

režim osvědčení pro bezcelní obnovení zásob (Duty-Free Replenishment Certificate, DFRC).

(12)

Režimy uvedené v bodech i) až iv) a vii) vycházejí ze zákona o rozvoji a řízení zahraničního obchodu z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Podle zákona o zahraničním obchodu je indická vláda oprávněna vydávat oznámení týkající se vývozní a dovozní politiky. Indická vláda vydala víceletý plán týkající se indické zahraničně obchodní politiky na období od 1. září 2004 do 31. března 2009 (dále jen „FTP 2004–09“), který nahradil dřívější politiku pro vývoz a dovoz (EXIM). Kromě toho vydala indická vláda příručku postupů platných pro FTP 2004–09 (dále jen „HOP I 2004–09“), jež je pravidelně aktualizována (6).

(13)

Režim vývozního osvobození od daně z příjmů uvedený v bodě v) vychází ze zákona o dani z příjmů z roku 1961, který je každoročně novelizován finančním zákonem.

(14)

Režim vývozního úvěru uvedený v bodě vi) vychází z oddílu 21 a 35A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který Indické centrální bance umožňuje vydávat pokyny obchodním bankám v oblasti vývozních úvěrů.

b)   Regionální režimy

(15)

Na základě dostupných informací a odpovědí na dotazník Komise rovněž přezkoumala režim souboru pobídek z roku 1993 poskytovaných vládou státu Maháráštra. Tento režim vychází z rozhodnutí ministerstva průmyslu, energetiky a práce vlády státu Maháráštra.

II.   Celostátní režimy

1.   Režim předběžné licence

a)   Právní základ

(16)

Podrobný popis tohoto režimu je obsažen v odstavcích 4.1.3 až 4.1.14 politiky FTP 2004–09 a v kapitolách 4.1 až 4.30 HOP I 2004–09. Tento režim byl nahrazen v dubnu 2006, tj. po ukončení období přezkumného šetření, „režimem předběžné autorizace“; to je však zřejmě v podstatě jen změna názvu. Následující analýza se zaměřuje na režim předběžné licence platný v období přezkumného šetření.

b)   Způsobilost

(17)

Režim předběžné licence se skládá ze šesti podrežimů. Tyto podrežimy se mj. liší kritérii způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci „vázaní na“ podpůrné výrobce jsou způsobilí pro režim předběžné licence pro fyzický vývoz a pro režim předběžné licence pro roční požadavek. Hlavní dodavatelé, kteří dodávají pro kategorie „analogického vývozu“ uvedené v odstavci 8.2 FTP 2004–09, např. dodavatelé jednotky zaměřené na vývoz („Export Oriented Unit“, dále jen „EOU“), jsou způsobilí pro režim předběžné licence pro analogický vývoz. Vyvážející výrobci dodávající konečnému vývozci jsou způsobilí pro režim předběžné licence pro dodávky meziproduktů. A konečně dodavatelé meziproduktů pro vyvážející výrobce jsou způsobilí pro výhody v režimu „analogického vývozu“ v rámci podrežimu předběžného propuštění a back-to-back tuzemského akreditivu. Dále se blíže pojednává pouze o prvních čtyřech z uvedených šesti podrežimů, jelikož pouze ty společnost Jindal v době přezkumného šetření využila.

c)   Praktické provádění

(18)

Předběžná licence může být vydána pro:

i)

Fyzický vývoz: Představuje hlavní podrežim. Umožňuje bezcelní dovoz vstupních materiálů pro výrobu konkrétního výsledného exportního výrobku. Termín „fyzický“ v tomto kontextu znamená, že výrobek na vývoz musí opustit území Indie. V licenci je konkrétně uvedeno bezcelní dovozní množství a povinnost vývozu a dále druh výrobku na vývoz.

ii)

Roční požadavek: Tato licence není určena pro konkrétní výrobek na vývoz, nýbrž pro širší skupinu výrobků (např. chemické látky a související výrobky). Držitel licence může, až po určitý limit stanovený podle jeho exportní výkonnosti v minulosti, dovážet bezcelně veškeré vstupy k použití při výrobě veškerých položek spadajících do příslušné výrobkové skupiny. Může se rozhodnout vyvážet libovolný výsledný výrobek v rámci takové výrobkové skupiny, který vznikl s použitím uvedeného materiálu osvobozeného od cla.

iii)

Analogický vývoz: Tento podrežim umožňuje hlavnímu dodavateli bezcelní dovoz vstupů potřebných pro výrobu zboží, které má být prodáno jako „analogický vývoz“ kategoriím odběratelů vyjmenovaných v odst. 8.2 písm. b) až f), g), i) a j) FTP 2004–09. Podle indické vlády se analogickým vývozem rozumějí transakce, při nichž dodané zboží neopouští zemi. Za analogický vývoz se pokládá řada kategorií dodávek za podmínky, že zboží bude vyrobeno v Indii, např. dodávky zboží některé EOU nebo společnosti s místem působení ve zvláštní ekonomické zóně (dále jen „SEZ“).

iv)

Dodávky meziproduktů: Tento podrežim se vztahuje na případy, kdy dva výrobci zamýšlejí vyrábět jeden výrobek na vývoz a podílet se na procesu výroby. Vyvážející výrobce vyrábí meziprodukt výrobku. Může bezcelně dovážet vstupní materiály a může pro tento účel získat úlevu v režimu předběžné licence pro bezcelní dodávky meziproduktů. Konečný vývozce finalizuje výrobu a je povinen dokončenou výrobu vyvézt.

(19)

Jak uvedeno výše, společnost Jindal v období přezkumného šetření využívala režim předběžné licence. Přesněji řečeno společnost Jindal využívala čtyři podrežimy popsané pod body i) až iv) výše.

(20)

Pro účely ověření indickými orgány má držitel licence zákonnou povinnost vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a používání dovezeného zboží ve vztahu k licenci“ v předepsané formě (kapitola 4.30 HOP I 2004–09) (dále jen „registr spotřeby“). Ověření ukázalo, že společnost tento registr spotřeby nevedla řádně, tj. neevidovala souvztažnost mezi vstupním materiálem a konečným místem určení výsledného výrobku, jak to ukládá forma předepsaná indickou vládou, přes skutečnost, že výsledný výrobek nejen vyváží, ale rovněž prodává na tuzemském trhu.

(21)

Pokud jde o výše uvedené podrežimy i) a iii), jsou bezcelní dovozní množství i povinnost vývozu (včetně analogického vývozu) pevně stanoveny co do objemu a hodnoty indickou vládou a jsou zaznamenány v licenci. Kromě toho mají být při dovozu a vývozu předmětné transakce pro doložení zaznamenány státními úředníky přímo do licence. Objem dovozu povolený v rámci tohoto režimu je stanoven indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů (dále jen „SION“). Normy SION existují pro většinu výrobků, včetně dotčeného výrobku, a jsou zveřejněny ve svazku II příručky postupů HOP I 2004–09. SION pro PET film a PET čipy byla zmírněna při úpravě v říjnu 2005.

(22)

Pokud jde o podrežim iii), konstatuje se, že analogický vývoz ke splnění příslušné povinnosti podle režimu předběžné licence spočíval v zásadě ve vnitropodnikovém prodeji, tj. závod společnosti Jindal na výrobu PET čipů (který není samostatnou právnickou osobou) prodával PET čipy jednotce EOU společnosti Jindal pro další následující stupně výroby PET filmu. Dovoz surovin probíhal v kontextu výroby meziproduktu (PET čipů). Jinak řečeno, za vývoz je v rámci podrežimu iii) pokládán tuzemský prodej.

(23)

Pokud jde o podrežim iv), vstupní materiály obstarávané společností Jindal v tuzemsku se odepisují z předběžné licence společnosti a předběžná licence na meziprodukt je vydána tuzemskému dodavateli. Držitel této předběžné licence na meziprodukt může bezcelně dovážet zboží potřebné k výrobě výrobku, který pak bude následně dodáván společnosti Jindal jako surovina pro výrobu dotčeného výrobku.

(24)

V případě výše uvedeného podrežimu ii) (předběžná licence pro roční požadavek) je v licenci doložena pouze hodnota bezcelního dovozního množství. Držitel licence je povinen „udržovat spojitost mezi dováženými vstupy a výsledným výrobkem“ (odst. 4.24A písm. c) HOP I 2004–09).

(25)

Dovážené vstupní materiály nelze převádět a musí být použity pro výrobu výsledného výrobku na vývoz. Vývozní povinnost musí být po vydání licence splněna v předepsané lhůtě (do 18 měsíců s možností dvou odkladů, každého v délce 6 měsíců, tj. celkem do 30 měsíců).

(26)

Ověření ukázalo, že konkrétní míra spotřeby hlavních surovin nutných pro výrobu jednoho kilogramu PET filmu, která v různém stupni závisí na kvalitě PET filmu a vykazuje se v registru spotřeby, je nižší než odpovídající SION. To zjevně platilo v případě staré normy SION pro PET film a PET čipy a v menším rozsahu také pro revidovanou normu SION, která vstoupila v platnost v září 2005, tj. v období přezkumného šetření. Řečeno jinak, společnosti Jindal bylo v rámci normy SION umožněno bezcelně dovážet větší množství surovin, než skutečně pro svůj výrobní proces potřebovala. Proto se registr skutečné spotřeby stal v souladu s FTP 2004–09 rozhodující složkou ověřování. Tento registr však doposud nebyl řádně veden a nikdy nebyl kontrolován indickou vládou. Společnost prohlásila, že indická vláda nadměrné zvýhodnění upraví po vypršení licence, tj. po uplynutí 30 měsíců od vydání licence, jelikož k běžné praxi náleží využít obou odkladů po 6 měsících. Toto tvrzení nicméně nebylo možno ověřit, jelikož prozatím nebyla splacena žádná z licencí využívaných společností Jindal.

(27)

Změny ve správě FTP 2004–09, které nabyly účinnosti na podzim roku 2005 (povinné zasílání registru spotřeby indickým orgánům v rámci procedury pro splacení licencí), nebyly prozatím v případě Jindal uplatněny. V dané etapě proto nebylo možno ověřit faktické provádění tohoto ustanovení.

d)   Závěr

(28)

Osvobození od cla při dovozu je subvencí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení v tom smyslu, že upuštění od výběru jinak splatného dovozního cla představuje finanční příspěvek indické vlády, která poskytla společnosti Jindal výhodu tím, že zvýšila likviditu společnosti.

(29)

Kromě toho čtyři podrežimy využité společností Jindal (tj. režimy uvedené výše pod bodem i) až iv)) jsou ze zákona možné pro výkon vývozní činnosti, a proto se pokládají za specifické a napadnutelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Společnost bez vývozního závazku nemůže získat výhody podle těchto režimů. Tak tomu zjevně je, pokud jde o režimy i), ii) a iv), avšak i analogický vývoz v režimu předběžné licence v aktuálním případě tomuto kritériu vyhovuje, jelikož dodávání EOU v konečném důsledku směřuje ke skutečnému vývozu.

(30)

Podrežimy využité v aktuálním případě nelze považovat za povolené systémy vracení cla nebo systémy vracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nesplňují závazné požadavky stanovené v bodě i) přílohy I, v příloze II (definice a pravidla pro vrácení cla) a příloze III (definice a pravidla pro vrácení cla u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinným způsobem svůj ověřovací systém ani postup, aby zjistila, zda a jaké objemy vstupů byly spotřebovány při výrobě daného vyváženého výrobku (odstavec 4 části II přílohy II základního nařízení a v případě systémů vracení cla u náhradních vstupů odstavec 2 části II přílohy III základního nařízení). Normy SION pro dotčený výrobek nebyly dostatečně přesné. Samotné normy SION nelze pokládat za systém pro ověřování skutečné spotřeby, jelikož konstrukce těchto příliš vstřícných norem neumožňuje indické vládě s dostatečnou přesností ověřovat objem spotřebovaných vstupů obsažený ve výrobku na vývoz. Kromě toho se neuskutečnila žádná účinná kontrola indickou vládou, která by se opírala o registr spotřeby.

(31)

Společnost ve svých dodatečných připomínkách k vykázaným údajům trvala na tom, že vede řádný registr spotřeby, a že je tudíž zaveden řádný ověřovací systém v souladu s přílohou II základního nařízení. Dále rovněž trvala na tom, že předběžná licence funguje jako systém náhradních vstupů, a že tudíž lze bezcelní vstupy využívat pro výrobu výrobků prodávaných v tuzemsku, jelikož tyto bezcelní vstupy jsou (přímo nebo prostřednictvím náhradních vstupů) spotřebovány při výrobě zboží, které je následně během přiměřené doby vyvezeno. I kdyby se přijalo za skutečnost, že společnost vede registr spotřeby surovin pro výrobu určitého dotčeného výrobku, neudržuje žádný systém, který by umožňoval ověřit, které vstupy a v jakém objemu byly spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku, jak to ukládá indický FTP 2004–09 (příloha 23) a také vyžaduje odstavec 4 části II přílohy II základního nařízení. Kromě toho neudržuje společnost systém, který by umožňoval ověřit, že množství vstupů, za něž je žádáno vrácení poplatků, nepřesahuje množství podobných výrobků vyvezených v jakékoli podobě, v souladu s odstavcem 2 části II přílohy III. V tomto konkrétním případě se má po pečlivém zvážení za to, že neexistuje žádná vazba mezi spotřebovanými bezcelními vstupy a vyvezenými výrobky, a že tudíž není zaveden žádný systém pro řádné ověřování.

(32)

Podrežimy jsou proto napadnutelné.

e)   Výpočet výše subvence

(33)

Výše subvence byla vypočtena následovně: Čitatelem je ušlé dovozní clo (základní clo a zvláštní dodatečné clo) z materiálu dovezeného v rámci podrežimů i) až iii) tak, jak byl materiál způsobilý podle jednotlivých podrežimů pro dovoz prostřednictvím výrobce meziproduktů; v případě podrežimu iv) je čitatel úhrnem ušlého dovozního cla ze vstupů použitých při výrobě dotčeného výrobku v období přezkumného šetření.

(34)

Společnost uplatnila ve svých dodatečných připomínkách k vykázaným údajům požadavek, podle něhož se clo ze surovin potřebných k výrobě PET filmu snížilo od března 2006, tj. po ukončení období šetření, z 15 % na 7,5 % a požádala, aby Komise tuto skutečnost vzala v úvahu při výpočtu míry subvence pro režim předběžné licence. Nicméně ačkoli existují některé dřívější případy, kdy bylo přihlíženo k událostem nastalým po konci období, je takový postup omezen na výjimečné okolnosti, jež zjevně v tomto případě neexistují. Proto s článkem 5 a čl. 11 odst. 1 základního nařízení byl tento požadavek zamítnut.

(35)

Společnost dále ve svých dodatečných připomínkách k vykázaným údajům vznesla požadavek, podle něhož výhoda poskytnutá v podrežimu iv) byla ve skutečnosti představována cenovým rozdílem mezi běžným nákupem vstupů v tuzemsku a nákupem vstupů oproti zneplatnění režimu předběžné licence, a v tomto smyslu také předložila určité výpočty, které však nebyly doloženy podkladovou dokumentací. Výhoda je však vypočtena na základě cla ušlého z titulu licence, jelikož kupní nebo prodejní cena materiálu je věcí ryze obchodního rozhodování a nemění nic na výši nezaplaceného cla. Uvedený požadavek byl tak jako tak předložen poprvé až po vykázání údajů, a jelikož Komise neměla možnost jej ověřit, byl zamítnut.

(36)

V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence odečteny z částek subvencí v případech, kdy byly vzneseny oprávněné požadavky. Jako čitatel se bere celková výše ušlého dovozního cla, nikoli nadměrné úlevy nebo osvobození, jak to požaduje společnost, protože režim předběžné licence nesplňuje podmínky stanovené v příloze II základního nařízení. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byl jako jmenovatel použit vývozní obrat v období přezkumného šetření. Společnost tvrdila, že by analogický vývoz měl být v období přezkumného šetření zahrnut do celkového vývozního obratu společnosti. Nicméně protože tyto transakce ve skutečnosti nejsou vývozem a představují prodej na domácím trhu, nelze je řádně klasifikovat jako vývozy, a nebyly tudíž zahrnuty do výše celkového vývozního obratu.

(37)

Rozpětí subvence stanovené pro režim předběžné licence činí 14,68 %.

2.   Režim celního úvěru

a)   Právní základ

(38)

Popis režimu celního úvěru je obsažen v odstavci 4.3 FTP 2004–09.

b)   Způsobilost

(39)

Bylo zjištěno, že společnost Jindal v období přezkumného šetření režim celního úvěru nevyužívala, proto není nutná další analýza napadnutelnosti tohoto režimu.

3.   Režim jednotek zaměřených na vývoz (dále jen „EOU“) a zvláštních ekonomických zón (dále jen „SEZ“)

a)   Právní základ

(40)

Podrobné informace o těchto režimech jsou obsaženy v kapitole 6 FTP 2004–09, příručce HOP I 2004–09 (EOU), zákoně o SEZ z roku 2005 a pravidlech vycházejících z tohoto zákona (SEZ).

b)   Způsobilost

(41)

S výjimkou čistě obchodních společností mohou být všechny podniky, které se zavázaly vyvážet určitý objem své produkce zboží nebo služeb, zřizovány v režimu EOU nebo SEZ. Jindal podle zjištění v období přezkumného šetření využívá výhod režimu EOU, nikoli však SEZ. Další analýza se proto zaměřuje pouze na EOU.

c)   Praktické provádění

(42)

Jednotku EOU lze zřídit kdekoli v Indii. Tento režim doplňuje režim SEZ.

(43)

Žádost o přiznání statusu EOU musí mj. zahrnovat informace o plánovaných výrobních množstvích, plánované hodnotě vývozu, požadavcích dovozu a domácích požadavcích na období pěti let. Pokud úřady žádosti společnosti vyhoví, jsou jí oznámeny podmínky příslušného souhlasu. Dohoda o uznání společnosti jako jednotky v režimu EOU je platná po dobu pěti let, může však být prodloužena na další období.

(44)

Rozhodující povinností EOU, stanovenou ve FTP 2004–09, je dosáhnout čistých devizových příjmů, tj. v referenčním období (5 let) musí být celková hodnota vývozu vyšší než celková hodnota dovezeného zboží.

(45)

Jednotky EOU mají právo na následující úlevy:

i)

osvobození od dovozních cel u všech typů zboží (včetně výrobních prostředků, surovin a spotřebního materiálu) nezbytných k výrobě, produkci a zpracování nebo v souvislosti s nimi,

ii)

osvobození od spotřební daně u zboží nakoupeného z domácích zdrojů,

iii)

refundaci ústřední daně z prodeje zaplacené ze zboží opatřeného z místních zdrojů,

iv)

možnost prodat až 50 % FOB hodnoty vývozu na domácím trhu – v tzv. zóně tuzemského celního tarifu (dále jen „DTA“) – při zaplacení zvýhodněného cla,

v)

osvobození od daně z příjmu běžně splatné ze zisku realizovaného z vývozního prodeje v souladu s oddílem 10A nebo 10B zákona o dani z příjmu po dobu 10 let od zahájení činnosti, avšak nejdéle do roku 2010,

vi)

možnost vlastnictví majetkových účastí v zahraničních subjektech až do výše 100 %.

(46)

Jednotky působící v rámci těchto režimů působí pod dohledem celních úředníků v souladu s oddílem 65 celního zákona. Ze zákona musí vést řádnou evidenci všeho dovozu, spotřeby a využití veškerých dovezených materiálů a uskutečněného vývozu ve stanovené formě. Jednotky mají uloženo tyto doklady pravidelně předkládat příslušným orgánům (dále jen „čtvrtletní a výroční zprávy o aktuálním vývoji“). Podle odstavce 6.11.2 FTP 2004–09 však „není v žádném okamžiku vyžadováno, aby (EOU) vedla každou zásilku dováženého zboží souvztažně se svým vývozem nebo převody na jiné jednotky, prodejem v rámci DTA a stavem zásob“.

(47)

Údaje o prodeji na domácím trhu jsou odesílány a evidovány na základě autocertifikace. Proces odesílání vývozních zásilek v rámci EOU probíhá pod dohledem pracovníka celního/finančního úřadu, který je v EOU trvale umístěn.

(48)

Společnost Jindal využívala režim EOU pro dovoz investičního majetku bez dovozní celní přirážky a dále k získávání vratek ústřední daně z prodeje placené ze zboží nakupovaného v tuzemsku. Nevyužívala osvobození od dovozního cla na suroviny, neboť EOU používá pro výrobu PET filmu jako surovinu PET čipy. Tyto PET čipy vyrábí jiná jednotka uvedené společnosti ze surovin nakupovaných v režimu předběžné licence.

d)   Závěry k EOU

(49)

Osvobození EOU od dvou typů dovozního cla („základní clo“ a „zvláštní dodatečné clo“) a vrácení ústřední daně z prodeje jsou finančními příspěvky indické vlády ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Příjem vlády, který by jinak byl splatný, kdyby tento režim neexistoval, je ušlým příjmem, a v důsledku z něj plynou EOU výhody ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení, jelikož zvyšuje likviditu společnosti.

(50)

Osvobození od základního cla a zvláštního dodatečného cla a vrácení daně z prodeje tedy představují subvence ve smyslu článku 2 základního nařízení. Právně závisí na exportní výkonnosti, a proto jsou považovány za specifické a napadnutelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Zaměření EOU na vývoz, jak je uvedeno v odst. 6.1 FTP 2004–09, je nutnou podmínkou k získání těchto pobídek.

(51)

Dále bylo potvrzeno, že indická vláda neuplatňovala žádný účinný systém ani proces ověřování, zda a v jakém rozsahu byly vstupy získané bezcelně a bez daně z prodeje spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (odstavec 4 části II přílohy II základního nařízení a v případě vracení cla u náhradních vstupů odstavec 2 části II přílohy III základního nařízení). Osvobození od cla z investičního majetku v každém případě již není dovoleným režimem vracení cla, jelikož tento investiční majetek není spotřebován ve výrobním procesu.

(52)

Indická vláda neprovedla další přezkum založený na skutečně použitých vstupech, přestože by při neexistenci účinného systému ověřování takové přezkoumání obvykle muselo být provedeno (odstavec 5 části II přílohy II a odstavec 3 části II přílohy III základního nařízení), ani neprokázala, že nedošlo k nadměrné úlevě.

e)   Výpočet výše subvence

(53)

Napadnutelnou výhodou je tedy osvobození ode všech celních přirážek (základního cla a zvláštního dodatečného cla), které se při dovozu běžně uplatňují, a také vrácení daně z prodeje, obojí v období přezkumného šetření.

i)   Vrácení ústřední daně z prodeje ze zboží nakupovaného v tuzemsku

(54)

Čitatel byl určen následovně: Výše subvence byla vypočtena na základě daně z prodeje refundovatelné z prodejů uskutečněných ve výrobním odvětví, např. dílů a obalových materiálů, v období přezkumného šetření. Poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence byly od této částky odečteny v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení.

(55)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat vytvořený z veškerého vývozního prodeje v období přezkumného šetření (jmenovatel), neboť subvence závisí na exportní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Takto získané rozpětí subvence činilo 0,04 %.

ii)   Osvobození od dovozních cel (základního cla a zvláštního dodatečného cla) a vrácení ústřední daně z prodeje z investičního majetku

(56)

V souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla výhoda vypočtena na základě výše nezaplaceného cla z dovezeného investičního majetku a z výše ústřední daně z prodeje vrácené při nákupu investičního majetku, přičemž obé bylo rozloženo na dobu odpovídající běžné době odpisů tohoto investičního majetku v odvětví dotčeného výrobku. Společnost tvrdila, že by mělo jít o odpisovou sazbu, kterou ve skutečnosti použila ve svých finančních výkazech; nicméně požadavek čl. 7 odst. 3 se vykládá s odkazem na odpisovou sazbou stanovenou právními předpisy, které se na společnost vztahují, v tomto případě odpisovou sazbu stanovenou zákonem o společnostech z roku 1956. Takto vypočtená částka, která připadá na období přezkumného šetření, byla upravena připočtením úroku za toto období, aby byla zohledněna hodnota výhody v čase, a tím stanovena úplná výhoda tohoto režimu pro příjemce. Poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny a tato výše subvence byla použita jako čitatel. V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat prodeje dotčeného výrobku v období přezkumného šetření, a to jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na exportní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Společnost tvrdila, že by analogický vývoz měl být zahrnut do celkového vývozního obratu, toto tvrzení bylo ale zamítnuto z důvodů uvedených v 36. bodě odůvodnění. Takto získané rozpětí subvence činilo 1,26 %.

(57)

Společnost Jindal tak z režimu EOU získala subvence v celkové výši 1,3 %.

4.   Režim vývozní podpory investičního majetku

a)   Právní základ

(58)

Podrobný popis režimu vývozní podpory investičního majetku je obsažen v kapitole 5 FTP 2004–09 a v kapitole 5 HOP I 2004–09.

b)   Způsobilost

(59)

Pro tento režim jsou způsobilí vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb. Bylo zjištěno, že společnost Jindal tento režim v období přezkumného šetření využívala.

c)   Praktické provádění

(60)

Pod podmínkou povinnosti vývozu je společnosti dovoleno dovážet výrobní prostředky (nové a – od dubna 2003 – i použité výrobní prostředky až 10 let staré) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem vydává indická vláda na žádost a po zaplacení poplatku licenci pro vývozní podporu investičního majetku. Od dubna 2000 tento režim stanoví sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 %, platnou pro všechen investiční majetek dovezený podle tohoto režimu. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezený investiční majetek v průběhu určitého období využit k výrobě určitého množství zboží na vývoz.

d)   Závěr k režimu vývozní podpory investičního majetku

(61)

Režim vývozní podpory investičního majetku představuje poskytování subvencí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení, jelikož indická vláda nechává ujít jinak splatnou daň. Nadto snížení cla poskytuje vývozci výhodu, protože nezaplacením celní přirážky ušetřené při dovozu se zvyšuje likvidita společnosti.

(62)

Kromě toho je režim vývozní podpory investičního majetku ze zákona závislý na exportní výkonnosti, protože tyto licence nelze získat bez závazku zboží vyvézt. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(63)

Tento režim nelze považovat za povolený systém vracení cla nebo systém vracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Investiční majetek nespadá do působnosti těchto povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I bodě i) základního nařízení, protože není spotřebován při výrobě vyvážených výrobků.

e)   Výpočet výše subvence

(64)

Čitatel byl určen následovně: Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dováženého investičního majetku na běžnou dobu odpisů tohoto investičního majetku ve výrobním odvětví polyethylentereftalátového filmu, přičemž jde o sazbu stanovenou zákonem o společnostech z roku 1956, nikoli o tu, kterou použila společnost, a to z důvodů uvedených v 56. bodě odůvodnění. K této částce byl připočten úrok, aby byla zohledněna úplná hodnota výhody v čase. Poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny.

(65)

Společnost tvrdila, že investiční majetek dovážený bezcelně v rámci režimu vývozní podpory investičního majetku pro využití jednotkou Khanvel již není nadále používán a že výhoda spojená s tímto majetkem nemá být zahrnována do čitatele. Neexistuje však žádný doklad o tom, že společnost již uvedený majetek nevlastní nebo že jej znovu nepoužije, a Komise proto musí toto tvrzení odmítnout.

(66)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat dotčeného výrobku vytvořený v období přezkumného šetření (jmenovatel), nebo subvence závisí na exportní výkonnosti. Společnost tvrdila, že by analogický vývoz měl být zahrnut do celkového vývozního obratu, toto tvrzení bylo ale odmítnuto z důvodů uvedených v 36. bodě odůvodnění. Společnost Jindal získala subvenci ve výši 1,11 %.

5.   Režim vývozního osvobození od daní z příjmů

a)   Právní základ

(67)

Právní základ tohoto režimu je obsažen v zákoně o dani z příjmu z roku 1961, který je každoročně novelizován finančním zákonem. Finanční zákon každý rok stanoví základ pro výběr daní a různé výjimky a odpočty, které lze uplatnit. Jednotky zaměřené na vývoz např. mohou uplatnit osvobození od daně z příjmu podle oddílu 10B zákona o dani z příjmu z roku 1961.

b)   Praktické provádění

(68)

Vzhledem k tomu, že společnost Jindal nezískala žádné výhody v režimu vývozního osvobození od daně z příjmů, nebylo třeba dále zkoumat napadnutelnost tohoto režimu.

6.   Režim vývozního úvěru

a)   Právní základ

(69)

Bližší údaje k tomuto režimu jsou uvedeny v rámcovém oběžníku IECD č. 5/04.02.01/2002–03 (vývozní úvěr v cizí měně) a rámcovém oběžníku IECD č. 10/04.02.01/2003–04 (vývozní úvěr v rupiích) Indické centrální banky (dále jen „RBI“), který je určen všem komerčním bankám v Indii.

b)   Způsobilost

(70)

Pro tento režim jsou způsobilí vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci. Bylo zjištěno, že společnost Jindal tento režim v období přezkumného šetření využívala.

c)   Praktické provádění

(71)

Podle tohoto režimu RBI stanoví závazné maximální úrokové sazby platné pro vývozní úvěry, a to v indických rupiích i v cizí měně, které mohou komerční banky účtovat vývozci, „aby vývozcům zajistily dostupnost úvěrů za mezinárodně konkurenceschopné sazby“. Režim vývozního úvěru se skládá ze dvou podrežimů, režimu vývozního úvěru před odesláním (balicí úvěr), který upravuje úvěry poskytované vývozcům na financování nákupu, zpracování, výrobu, balení a případně vypravení zboží před vývozem, a z režimu vývozního úvěru po odeslání, ve kterém jsou poskytovány úvěry na pracovní kapitál k financování pohledávek z vývozu. RBI také vydává bankám pokyny, aby poskytly určitou částku svého čistého bankovního úvěru na financování vývozu.

(72)

Na základě rámcových oběžníků RBI mohou vývozci získat vývozní úvěry za preferenční úrokové sazby ve srovnání s úrokovými sazbami běžných komerčních úvěrů (hotovostních úvěrů), které jsou stanoveny za tržních podmínek.

d)   Závěr k režimu vývozního úvěru

(73)

Za prvé, snížením nákladů na financování ve srovnání s tržními úrokovými mírami poskytují výše uvedené preferenční úrokové míry takovým vývozcům výhodu ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Přes skutečnost, že preferenční úvěry v režimu vývozního úvěru jsou poskytovány komerčními bankami, jedná se o výhodu poskytovanou vládou ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu iv) základního nařízení. RBI je orgánem veřejné moci, na který se tak vztahuje definice pojmu „vláda“ v čl. 1 odst. 3 základního nařízení, a uděluje pokyny komerčním bankám, aby poskytovaly preferenční financování vyvážejícím společnostem. Toto preferenční financování je subvencí, která je podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení považována za specifickou a napadnutelnou, neboť závisí na vývozní výkonnosti.

e)   Výpočet výše subvence

(74)

Výše subvence byla vypočtena na základě rozdílu mezi úrokem placeným za vývozní úvěry čerpané v období přezkumného šetření a částkou, která by byla splatná, pokud by byly účtovány úrokové sazby platné pro běžné komerční úvěry přijaté společností. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence (čitatel) přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti a neposkytuje se podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Společnost Jindal využila výhod podle režimu vývozního úvěru a získala subvenci ve výši 0,1 %.

7.   Režim osvědčení pro bezcelní obnovení zásob

a)   Právní základ

(75)

Právní základ tohoto režimu je obsažen v odstavci 4.2 FTP 2004–09.

b)   Praktické provádění

(76)

Nebylo zjištěno, že by společnost Jindal v období přezkumného šetření využila nějakých výhod v režimu osvědčení pro bezcelní obnovení zásob, proto není nutná další analýza napadnutelnosti tohoto režimu.

III.   Regionální režim

a)   Právní základ

(77)

Aby podpořila rozšíření průmyslu do méně rozvinutých oblastí státu, poskytuje vláda státu Maháráštra od roku 1964 pobídky nově zakládaným jednotkám v rozvojových regionech státu, a to na základě režimu obecně známého jako „soubor pobídek“. Tento režim byl po svém vytvoření několikrát novelizován, přičemž v období od 1. října 1993 do 31. března 2001 bylo možné uplatňovat „režim z roku 1993“. Nejnovější novela, soubor pobídek z roku 2006, byla zavedena v rámci „Průmyslové, investiční a infrastrukturální politiky státu Maháráštra 2006“ na jaře 2006 a předpokládá se, že jej bude možno uplatňovat do 31. března 2011. Uvedený soubor pobídek poskytovaných vládou státu Maháráštra se skládá z několika podrežimů, z nichž nejdůležitější jsou přímé dotace prostřednictvím tzv. subvence na podporu průmyslu, osvobození od místní daně z prodeje a vrácení poplatku z elektřiny a spotřební daně.

(78)

Společnost Jindal bude nadále až do května 2011 využívat pobídek v rámci souboru pobídek v režimu z roku 1993, nikoli pobídek v rámci nástupnických programů. Proto byl v rámci aktuálního případu zkoumán pouze soubor pobídek z roku 1993.

b)   Způsobilost

(79)

Aby byly společnosti pro tento režim způsobilé, musí investovat do méně rozvinutých oblastí, kde buď založí nový průmyslový podnik, nebo umístí rozsáhlou investici do rozvoje nebo diverzifikace stávajícího průmyslového podniku. Uvedené oblasti jsou podle své hospodářské rozvinutosti rozděleny do několika kategorií (málo rozvinutá oblast, méně rozvinutá oblast, nejméně rozvinutá oblast). Hlavním hlediskem pro určení výše pobídek je oblast, ve které se dotčený podnik nachází nebo ve které bude umístěn, a velikost investice.

c)   Praktické provádění

(80)

Osvobození od místní daně z prodeje: Zboží běžně podléhá ústřední dani z prodeje (z transakcí mezi jednotlivými státy) nebo (v minulosti) státní dani z prodeje (z transakcí v rámci jednoho státu), odstupňované v závislosti na státu (státech), kde se transakce uskutečňují. Od dubna 2005 byla právní úprava daně z prodeje v rámci státu Maháráštra nahrazena systémem daně z přidané hodnoty (DPH). Na základě režimu osvobození od daně nejsou vybrané jednotky povinny u svých prodejních transakcí účtovat žádnou daň z prodeje. Obdobně jsou vybrané jednotky osvobozeny od placení místních daní z prodeje v případě nákupu zboží od dodavatele, který je sám též způsobilý k využití tohoto režimu. Bylo zjištěno, že společnost Jindal využívala v období přezkumného šetření výhod tohoto osvobození od daně v souvislosti s prodejními transakcemi.

(81)

Vrácení poplatku z elektřiny: Způsobilé jednotky jsou způsobilé k vrácení poplatku z elektřiny spotřebované pro výrobní účely, a to po dobu sedmi let ode dne zahájení komerční výroby. V případě společnosti Jindal tato sedmiletá lhůta uplynula 31. března 2003. V důsledku toho není společnost Jindal nadále způsobilá k vracení poplatku z elektřiny.

(82)

Vrácení místní spotřební daně: Spotřební daň je daň, kterou vybírají místní vlády v Indii, včetně vlády státu Maháráštra, ze zboží, které vstoupí na území města. Průmyslové podniky mají nárok na vrácení místní spotřební daně vládou státu Maháráštra, pokud se jejich provozovny nacházejí v určitém městě nebo městech v rámci daného státu. Celková výše daně, kterou je možno vrátit, je omezena rámcem 100 % investic do fixního kapitálu. Závod společnosti Jindal je umístěný mimo území města, proto je ze své podstaty od místní spotřební daně osvobozen a uvedený podrežim se v aktuálním případě neuplatní.

d)   Závěr k souboru pobídek v režimu z roku 1993 poskytovanému vládou státu Maháráštra

(83)

Společnosti Jindal v období přezkumného šetření vznikla pouze práva na úlevu od daně z prodeje hotových výrobků, což podle zjištění učiněného v minulosti nepřinášelo příjemci žádné zvýhodnění (114. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 67/2006). V důsledku toho není soubor pobídek v aktuálním případě napadnutelný.

IV.   Výše napadnutelných subvencí

(84)

Výše napadnutelných subvencí stanovená v souladu s příslušnými ustanoveními základního nařízení, vyjádřená valoricky, dosahovala u šetřeného vyvážejícího výrobce 17,1 %. Tato částka subvencování je vyšší než nepatrná ve smyslu čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

REŽIM

ALS

EOUS

EPCGS

ECS

Celkem

 

%

%

%

%

%

Jindal

14,68

1,30

1,11

0,1

17,1

V.   Přetrvávající povaha změněných okolností týkajících se subvencování

(85)

V souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení bylo prošetřeno, zda by zachování stávajícího opatření dostačovalo k vyrovnání účinku napadnutelné subvence, která působí újmu.

(86)

Bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření společnost Jindal nadále požívala výhod v rámci napadnutelného subvencování poskytovaného indickými orgány. Kromě toho je sazba subvence zjištěná během nynějšího přezkumu výrazně vyšší než sazba zjištěná během původního šetření. Nejsou k dispozici doklady o tom, že tyto uvedené režimy budou v blízké budoucnosti ukončeny.

(87)

Jelikož bylo prokázáno, že společnost je příjemcem mnohem vyšších objemů subvencování než dříve a že i nadále pravděpodobně bude příjemcem subvencí vyšších, než určilo původní šetření, byl učiněn závěr, že zachování stávajícího opatření nedostačuje k vyrovnání účinku napadnutelné subvence, která působí újmu, a že je tudíž třeba změnit výši opatření tak, aby zohlednila tato nová zjištění.

VI.   Závěr

(88)

Vzhledem k závěrům učiněným ve vztahu k výši subvencování přijímaného společností Jindal a nedostatečností stávajících opatření k vyrovnání účinku zajištěných napadnutelných subvencí je třeba změnit napadnutelné vyrovnávací clo týkající se společnosti Jindal, aby byla zohledněna nově zjištěná výše subvencování.

(89)

Změněné vyrovnávací clo bylo stanoveno v novém rozpětí subvence, zjištěném během nynějšího přezkumu, jelikož rozpětí újmy vypočtené při původním šetření zůstává vyšší.

(90)

Podle čl. 24 odst. 1 základního nařízení a čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 384/96 nesmí být žádný výrobek podroben zároveň antidumpingovému a vyrovnávacímu clu za účelem řešení jedné a téže situace s původem v dumpingu nebo v subvencování vývozu. Společnost Jindal je nicméně ve vztahu k dotčenému výrobku podrobena nulovému antidumpingovému clu, a proto se na tento případ uvedená ustanovení nevztahují.

(91)

Společnosti Jindal, indické vládě a výrobnímu odvětví Společenství byly sděleny podstatné výsledky šetření a zohledněné okolnosti, které jsou podkladem pro záměr doporučit změnu stávajících opatření, a byla jim poskytnuta možnost vyjádřit se k nim. Od indické vlády nebyly obdrženy žádné připomínky, zatímco připomínky společnosti Jindal byly projednány výše v příslušných bodech odůvodnění.

(92)

Společnost ve svých dodatečných připomínkách k vykázaným údajům požádala Komisi, aby akceptovala cenový závazek jako nástroj sloužící ke kompenzaci napadnutelných subvencí zde zjištěných. Komise posoudila návrh společnosti a je názoru, že cenový závazek přijmout nelze. Cenové závazky na základě skupin výrobků, jak to navrhuje společnost, umožňují velkou míru pružnosti ve změnách technických vlastností výrobků v rámci skupiny. PET film zahrnuje velmi četné a vyvíjející se diferenciační vlastnosti, které ve značné míře ovlivňují prodejní cenu. V důsledku tedy mají změny těchto vlastností významný dopad na ceny. Pokus rozčlenit skupiny na podskupiny, aby tím bylo dosaženo jejich větší stejnorodosti ve smyslu fyzických vlastností, by vedl k násobnému zvýšení počtu skupin, které by v praxi znemožňovalo sledování a jmenovitě by při dovozu činilo potíže celním orgánům při zjišťování rozdílů mezi druhy výrobků a při zatřiďování výrobků do skupin. Z těchto důvodů se pokládá přijetí uvedeného závazku za neproveditelné ve smyslu čl. 13 odst. 3 základního nařízení. Společnost Jindal byla informována a byla jí poskytnuta možnost vyjádření. Připomínky společnosti však uvedený závěr nijak nezměnily.

(93)

Jelikož India Polyfilms Limited, společnost dříve ve spojení se společností Jindal, se dne 1. dubna 1999 se společností Jindal sloučila a již netvoří samostatný subjekt, byla vyřazena ze seznamu uvedeného v čl. 1 odst. 2,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V článku 1 nařízení Rady (ES) č. 367/2006 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Celní sazba použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením se pro dovážené výrobky vyráběné níže uvedenými společnostmi v Indii stanoví takto:

Společnost

Konečné clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

Ester Industries Limited, 75-76, Amrit Nagar, Behind South Extension Part-1,

New Delhi 110 003, India

12,0

A026

Flex Industries Limited, A-1, Sector 60, Noida 201301 (U.P.), India

12,5

A027

Garware Polyester Limited, Garware House, 50-A, Swami Nityanand Marg, Vile Parle (East),

Mumbai 400 057, India

14,9

A028

Jindal Poly Films Limited, 56 Hanuman Road, New Delhi 110 001, India

17,1

A030

MTZ Polyfilms Limited, New India Centre, 5th Floor, 17 Co-operage Road,

Mumbai 400 039, India

8,7

A031

Polyplex Corporation Limited, B-37, Sector-1, Noida 201 301, Dist. Gautam Budh Nagar,

Uttar Pradesh, India

19,1

A032

Všechny ostatní společnosti

19,1

A999“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. září 2007.

Za Radu

předseda

M. PINHO


(1)  Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).

(2)  Úř. věst. L 316, 10.12.1999, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 297, 2.12.2004, s. 2.

(4)  Úř. věst. L 68, 8.3.2006, s. 15. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1288/2006 (Úř. věst. L 236, 31.8.2006, s. 1).

(5)  Úř. věst. C 180, 2.8.2006, s. 90.

(6)  Oznámení ministerstva obchodu a průmyslu indické vlády č. 1 (RE-2006)/2004–2009 ze dne 7. dubna 2006.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU