(ES) č. 1066/2007Nařízení Komise (ES) č. 1066/2007 ze dne 17. září 2007 , kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovozy určitých oxidů manganičitých pocházejících z Jihoafrické republiky

(1)

Dne 10. listopadu 2006 obdržela Komise podnět podaný podle článku 5 základního nařízení společností Tosoh Hellas AIC (dále jen „žadatel“), která představuje významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby určitých oxidů manganičitých ve Společenství.

(2)

Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za postačující pro zahájení řízení.

(3)

Řízení bylo zahájeno dne 21. prosince 2006 zveřejněním oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(4)

Komise oficiálně oznámila žadateli, dalšímu výrobci ve Společenství, vyvážejícímu výrobci, dovozci, uživatelům, kterých se řízení týká, a zástupcům Jihoafrické republiky zahájení řízení. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(5)

Výrobce předkládající podnět, vyvážející výrobce, dovozce a uživatelé předložili svá stanoviska. Všem zúčastněným stranám, které o to požádaly a které prokázaly, že mají důvod ke slyšení, bylo umožněno slyšení.

(6)

Komise zaslala dotazníky všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Odpovědi na dotazníky zaslali vyvážející výrobce z Jihoafrické republiky, výrobce předkládající podnět, dovozce dotčeného výrobku z Jihoafrické republiky a čtyři uživatelé dotčeného výrobku.

(7)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství a provedla inspekci v prostorách následujících společností:

(8)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období šetření“). Průzkum trendů významných pro posouzení újmy se týkal období od 1. ledna 2002 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(9)

Dotčeným výrobkem je oxid manganičitý vyráběný elektrolytickým procesem, který nebyl po elektrolýze tepelně ošetřen, pocházející z Jihoafrické republiky. Obvykle kódu KN ex 2820 10 00.

(10)

Dotčený výrobek obsahuje dva hlavní typy: elektrolytický oxid manganičitý stupně uhlík-zinek a elektrolytický oxid manganičitý alkalického stupně. Oba typy se vyrábějí elektrolýzou s pozměněním jistých parametrů procesu, abychom získali buď elektrolytický oxid manganičitý stupně uhlík-zinek, nebo elektrolytický oxid manganičitý alkalického stupně. Obvykle mají oba vysokou čistotu manganu a obecně se používají jako meziprodukt při výrobě suchých článků baterií pro spotřebitele.

(11)

Šetření ukázalo, že i přes určité odlišnosti, pokud jde o některé specifické fyzikální a chemické vlastnosti, jako např. hustota, průměrná velikost částic, Brunauer-Emmet-Teller (dále jen „BET“) plocha povrchu a alkalický potenciál, sdílí oba typy stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se ke stejnému účelu. Pro účely tohoto řízení se tedy považují za jeden výrobek.

(12)

Je třeba poznamenat, že existují i jiné typy oxidu manganičitého, které nemají stejné základní fyzikální, chemické nebo technické vlastnosti jako elektrolytický oxid manganičitý a které mají úplně jiná specifická použití. Neměly by tedy tvořit součást dotčeného výrobku. Tyto odlišné výrobky zahrnují: i) přirozené oxidy manganičité, které obsahují významné množství nečistot a obvykle jsou kódu KN 2602 00 00; ii) chemické oxidy manganičité, které jsou vyráběny chemickým procesem a mají výrazně vyšší plochu povrchu BET než elektrolytický oxid manganičitý; a iii) tepelně ošetřené elektrolytické oxidy manganičité, které se i přesto, že jsou vyráběny elektrolýzou jako elektrolytické oxidy manganičité, od nich liší množstvím základních charakteristik jako např. obsahem vlhkosti, strukturou krystalů a alkalickým potenciálem, což je činí vhodnými k použití v lithiových bateriích, které jsou založeny na nevodních systémech a mají jako anodu lithium, ale nikoli v uhlíkovo-zinkových nebo v alkalických bateriích, jež jsou založeny na vodních systémech a mají za anodu zinek jako anoda u elektrolytických oxidů manganičitých.

(13)

Rovněž by se mělo poznamenat, že žádná ze zúčastněných stran nezpochybnila výše uvedenou definici nebo rozdíl mezi dvěma hlavními typy dotčeného výrobku.

(14)

Šetření prokázalo, že elektrolytický oxid manganičitý vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství do Společenství i vyráběný a prodávaný na jihoafrickém domácím trhu nebo dovážený do Společenství z Jihoafrické republiky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a mají i stejné použití.

(15)

Proto se tyto výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(16)

Pokud jde o určení běžné hodnoty, zkoumala Komise nejprve to, zda u společnosti Delta byly celkové domácí prodeje elektrolytických oxidů manganičitých reprezentativní ve vztahu k jeho celkovým vývozům do Společenství. Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení se prodeje na domácím trhu považovaly za reprezentativní, protože celkový objem prodejů vyvážejícího výrobce na domácím trhu byl vyšší než 5 % celkového objemu prodeje na vývoz do Společenství.

(17)

Komise následně určila ty druhy výrobků prodávaných na domácím trhu, které měly celkově reprezentativní prodeje na domácím trhu a byly shodné nebo přímo srovnatelné s druhy prodávanými na vývoz do Společenství.

(18)

Prodej konkrétního druhu výrobku na domácím trhu se považoval za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodeje na domácím trhu pro nezávislé odběratele daného druhu výrobku v průběhu období šetření představoval nejméně 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku vyváženého do Společenství.

(19)

Pro všechny druhy výrobků prodávaných na vývoz do Společenství nebyl nalezen žádný stejný nebo přímo srovnatelný druh výrobku, který by byl na domácím trhu prodáván v reprezentativním množství. Bylo proto zapotřebí podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení vytvořit běžnou hodnotu pro všechny vyvážené druhy výrobku.

(20)

Běžná hodnota byla vytvořena přičtením a případnou úpravou přiměřené částky na prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené částky na zisk k výrobním nákladům vývozce na vyvážené druhy. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly stanoveny na základě metod uvedených v čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Za tímto účelem zkoumala Komise, zda vznikají prodejní, správní a režijní náklady a zda zisk, přiznávaný společností Delta na jejím domácím trhu, tvoří spolehlivé údaje.

(21)

Skutečné domácí prodejní, správní a režijní náklady byly považovány za spolehlivé, neboť celkový objem domácího prodeje dotčené společnosti byl reprezentativní ve srovnání s objemem vývozního prodeje do Společenství, jak již bylo uvedeno výše.

(22)

Za účelem posouzení, zda zisk vytvořený společností Delta na jejím domácím trhu představuje spolehlivé údaje, zkoumala Komise nejprve to, zda domácí prodej každého druhu dotčeného výrobku prodávaného v reprezentativním množství na domácím trhu lze považovat za prodej učiněný v rámci běžného obchodování podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. To bylo provedeno stanovením poměru ziskových prodejů dotčených druhů výrobků nezávislým odběratelům na domácím trhu.

(23)

Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný druh výrobku, pro nějž by objem ziskového prodeje představoval více než 10 % celkového objemu prodeje tohoto druhu na domácím trhu, má se zato, že domácí ceny nemohou poskytnout vhodný základ pro stanovení ziskového rozpětí, které se použije při výpočtu běžné hodnoty.

(24)

Vzhledem k tomu, že Delta je jediným známým výrobcem elektrolytického oxidu manganičitého v Jihoafrické republice, nemůže být přiměřený zisk potřebný k vytvoření běžné hodnoty založen na skutečných ziscích stanovených pro ostatní vývozce nebo výrobce, jichž se týkalo šetření, s ohledem na výrobu a prodej obdobného výrobku na domácím trhu, jak je popsáno v čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení.

(25)

Dále, vzhledem k tomu, že elektrolytický oxid manganičitý je jediným výrobkem, který společnost Delta vyrábí a prodává, přiměřený zisk potřebný k vytvoření běžné hodnoty není možné zakládat na skutečných ziscích použitelných na výrobu a prodej stejné obecné kategorie výrobku pro dotčeného vyvážejícího výrobce v běžném obchodním styku, jak popisuje čl. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení.

(26)

Přiměřený zisk potřebný k vytvoření běžné hodnoty byl proto stanoven v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(27)

V této souvislosti byly shromažďovány informace o ziskovosti všech dalších známých výrobců elektrolytického oxidu manganičitého v jiných zemích. Informace o jednom výrobci v Indii, dvou v Japonsku a dvou v USA byly získávány z veřejně dostupných zdrojů. Pro jednoho výrobce v USA a pro dva japonské výrobce však nebyly k dispozici informace o ziskovosti pro elektrolytický oxid manganičitý nebo pro část společnosti, v níž by byl elektrolytický oxid manganičitý významnou součástí.

(28)

Průměrné ziskové rozpětí za období šetření bylo vypočteno na základě veřejně dostupných zdrojů pro jednoho výrobce z Indie a zbývajícího výrobce v USA a rovněž na základě informací poskytnutých společností Delta, které se týkaly ziskovosti její společnosti ve spojení Delta EMD Australia Proprietary Ltd se sídlem v Austrálii na jejím domácím trhu. Průměrné vypočítané ziskové rozpětí dosáhlo 9,2 %. Vzhledem k dostupným informacím byla metodika shledána přiměřenou ve smyslu čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení a výsledek za přiměřený. Veřejně dostupné informace ukázaly, že toto ziskové rozpětí nepřesahuje zisky, kterých dosahovali jiní známí výrobci stejné obecné kategorie výrobků (tj. zvláštních chemických látek) v Jihoafrické republice během období šetření.

(29)

Společnost Delta prováděla vývozní prodej do Společenství výhradně prostřednictvím nezávislého zástupce, Traxys France SAS.

(30)

Vývozní ceny byly založeny na cenách skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek, když byl prodáván z Jihoafrické republiky do Společenství, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(31)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly porovnány na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly připočítány úpravy týkající se rozdílů, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Příslušné úpravy týkající se provizí, dopravy, pojištění, manipulačních a vedlejších nákladů, balení, úvěrových a bankovních poplatků byly provedeny ve všech případech, kdy byly přiměřené, přesné a podložené ověřenými podklady.

(32)

Vážená průměrná běžná hodnota dotčeného výrobku vyváženého do Společenství byla srovnána s váženou vývozní cenou odpovídajícího druhu dotčeného výrobku, jak stanoví čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(33)

Na tomto základě prozatímní vážený průměr dumpingového rozpětí vyjádřený jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před proclením představuje:

(34)

Pokud jde o celostátní dumpingové rozpětí použitelné pro všechny další vývozce z Jihoafrické republiky, stanovila Komise nejprve úroveň spolupráce. Bylo provedeno srovnání údajů Eurostatu s odpověďmi na dotazníky obdržené od spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Jihoafrické republice. Toto srovnání ukázalo, že podle dostupných informací představoval vývoz společnosti Delta do Společenství 100 % vývozu dotčeného výrobku z Jihoafrické republiky. Zjištěná míra spolupráce tedy byla velmi vysoká a celostátní dumpingové rozpětí bylo stanoveno na stejnou úroveň jako dumpingové rozpětí pro společnost Delta.

(35)

Šetření prokázalo, že na začátku dotčeného období byl obdobný výrobek vyráběn třemi výrobci ve Společenství. Jeden z výrobců však v roce 2003 výrobu ukončil, proto v období šetření byli ve Společenství pouze dva výrobci.

(36)

Podnět podal pouze jeden výrobce, který při šetření plně spolupracoval. Druhý výrobce nespolupracoval, ani však podnětu neodporoval. Vzhledem ke skutečnosti, že úplnou odpověď na dotazník zaslala pouze jedna společnost, veškeré údaje týkající se výrobního odvětví Společenství jsou předkládány buď ve formě indexů, nebo uvedeny jako rozmezí, aby byla zachována důvěrnost.

(37)

Z toho důvodu byl objem výroby ve Společenství pro účely čl. 4 odst. 1 základního nařízení předběžně vypočítán jako součet výroby jediného spolupracujícího výrobce ve Společenství a objemu výroby druhého výrobce na základě údajů dodaných v podnětu. Celková výroba ve Společenství byla v období šetření v rozsahu 20 až 30 tisíc tun.

(38)

Výroba spolupracujícího výrobce ve Společenství představovala více než 50 % elektrolytického oxidu manganičitého vyráběného ve Společenství. Proto se má za to, že tato společnost představuje výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(39)

Zřejmá spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemů prodeje žádajícího výrobce na trhu ES, prodejů dalších výrobců ve Společenství stanovených na základě nákupů oznámených uživateli a dovozů z dotčené země založených na ověřené odpovědi na dotazník a na informacích jiných třetích zemí, které byly získány od Eurostatu.

(40)

Podle těchto informací se spotřeba Společenství snížila během dotčeného období o 7 %. Zvláště prudký pokles se objevil v roce 2003 a 2004, zároveň s nejvýraznějším nárůstem objemu za velmi nízké ceny (– 35 %) elektrolytického oxidu manganičitého dováženého z Jihoafrické republiky a s uzavřením výroby největšího výrobce ve Společenství. V roce 2005 se spotřeba vrátila na svou původní úroveň a další výrazný pokles se objevil během období šetření. Trend ve spotřebě je patrně ovlivněn uzavřením výroby největšího výrobce ve Společenství v roce 2003, jehož výroba tvořila jednu třetinu výroby Společenství.

(41)

Objem dovozů z Jihoafrické republiky byl založen na ověřených hodnotách dodaných jediným vyvážejícím výrobcem. Jak je uvedeno výše, z důvodů důvěrnosti, protože se analýza týká jediné společnosti, je většina ukazatelů předkládána v indexech nebo ve formě rozpětí.

(42)

V oblasti objemu a podílu na trhu byl vývoj dovozů takovýto:

(43)

Zatímco spotřeba elektrolytického oxidu manganičitého během dotčeného období klesla o 7 %, dovozy z dotčené země během stejného období vzrostly o 69 %. Následně se podíl Jihoafrické republiky na trhu během dotčeného období výrazně zvýšil přibližně o 81 % z rozsahu 30 až 40 % na rozsah 60 až 70 %.

(44)

Během posuzovaného období klesly průměrné dovozní ceny o 31 %, ačkoli cena hlavní suroviny se zvýšila.

(45)

Pro stanovení cenového podbízení během období šetření byly příslušné prodejní ceny Společenství pokládány za čisté ceny pro nezávislé odběratele, které byly v případě nezbytnosti upraveny na ceny ze závodu, tj. bez přepravného ve Společenství a po odečtení slev a rabatů. Tyto ceny byly porovnány s prodejními cenami, které jihoafrický vyvážející výrobce účtoval jako očištěné o slevy, a pokud to bylo nutné, jako ceny CIF na hranice Společenství s patřičným přizpůsobením nákladům na odbavení a náklady po dovozu.

(46)

Srovnání ukázalo, že během období šetření vážená průměrná cena podbízejícího se rozpětí, vyjádřená jako procento prodejních cen výrobního odvětví Společenství, byla v rozmezí 11 to 14 %. Existovaly i vyšší úrovně prodávání pod cenou neboť výrobní odvětví Společenství během období šetření trpělo závažnými ztrátami.

(47)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnuje zkoumání vlivu dumpingového dovozu z Jihoafrické republiky na výrobní odvětví Společenství analýzu všech hospodářských faktorů a ukazatelů, které mají vztah k ke stavu výrobního odvětví od roku 2002 do období šetření. Jak je uvedeno výše, z důvodů důvěrnosti, protože se analýzy týká jediné společnosti, je většina ukazatelů uvedena ve formě indexů nebo rozsahu.

(48)

Vývoj výroby, výrobní kapacity a využití kapacity výrobním odvětvím Společenství byl tento:

(49)

Během dotčeného období se výroba společenství zvýšila o 30 %. Výrobní kapacita však zůstala stabilní během celého dotčeného období. Úroveň výroby dosáhla vrcholu v roce 2005 po prudkém nárůstu spotřeby na trhu ES v roce 2004, který byl zkombinován s likvidací největšího výrobce a s nárůstem poptávky na dovozním trhu výrobního odvětví Společenství. Od roku 2004 do období šetření, kdy se zdvojnásobily ceny suroviny, pokoušelo se výrobní odvětví Společenství během období šetření dosáhnout úspor ze zvýšené výroby a snížit náklady na výrobní jednotku.

(50)

Zásoby se během dotčeného období zvýšily o 32 %, což odráží zvyšující se obtíže výrobního odvětví Společenství při prodeji svých výrobků na trhu Společenství následkem konkurence dumpingových dovozů.

(51)

Níže uvedené hodnoty představují prodeje výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům ve Společenství.

(52)

Na pozadí 7 % snížení spotřeby ES se podíl na trhu Společenství snížil o 3 %. Kromě toho, v absolutních hodnotách, celkové objemy prodeje na trhu ES během dotčeného období výrazně poklesly o 9 % s zvláště prudkým poklesem o 22 procentních bodů během období šetření.

(53)

Zatímco v roce 2004 bylo výrobní odvětví Společenství schopno v menší míře těžit z nárůstu spotřeby zvýšením svých objemů prodeje o 52 % a podílu na trhu o 35 % v porovnání s rokem 2002, v následujících letech se jeho účast na trhu omezila v paralele k prudkému nárůstu objemu dumpingových dovozů z Jihoafrické republiky.

(54)

U průměrných prodejních cen pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, byl do roku 2004 zaznamenán na trhu Společenství klesající trend. To dokládá snahu výrobního odvětví Společenství konkurovat dumpingovým dovozům a zůstat na trhu. V roce 2004 však ceny dosáhly neudržitelně nízkých hodnot. V roce 2005 pak stouply o 4 procentní body. I přes tento malý nárůst cen v roce 2005, který byl v období šetření potvrzen, se však výrobnímu odvětví Společenství nezdařilo promítnout do svých cen vývoj cen manganové rudy, hlavní suroviny, jejíž cena prudce rostla v letech 2004 a 2005 až o 100 %.

(55)

Úroveň zisků a peněžního toku z prodeje elektrolytického oxidu manganičitého výrobním odvětvím Společenství byla značně negativní.

(56)

Ziskovost se během dotčeného období výrazně zhoršila na mínus 172 %. Své nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2003, v době nejvyššího snížení cen dovozů (– 30 %). Zlepšila se v letech 2004 a 2005 s nárůstem prodaného množství. V období šetření spadla ziskovost zpět na svou nejnižší úroveň vlivem cenového tlaku a zvýšení cen surovin.

(57)

Peněžní tok se během dotčeného období rovněž zhoršil, v souladu se snížením ziskovosti.

(58)

Investice se během dotčeného období zvýšily o 7 %. Uprostřed tohoto období zaznamenalo výrobní odvětví Společenství jisté množství investic na snížení výrobních nákladů a na údržbu nových strojů. V následujících letech investice pokračovaly, ovšem na nižší úrovni.

(59)

Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku následovala trendy prodeje a ziskovosti a byla v roce 2003 a na konci dotčeného období negativní.

(60)

Schopnost výrobního odvětví Společenství získat kapitál nebyla během dotčeného období výrazně ovlivněna, vzhledem k velikosti investic, které byly dostatečné na pokrytí nezbytných kapitálových investic.

(61)

Vývoj zaměstnanosti, produktivity a náklady práce ve výrobním odvětví Společenství byly tyto:

(62)

Počet zaměstnanců klesl mezi lety 2002 a obdobím šetření o 33 %. Jedná se o důsledek poklesu prodeje a úsilí výrobního odvětví Společenství zvýšit produktivitu. Výsledek tohoto racionalizačního procesu v rámci výrobního odvětví Společenství se jistě odrazil v produktivitě, která během dotčeného období vykázala znatelný rostoucí trend.

(63)

Celkové náklady práce se výrazně snížily, o 18 %. Průměrné náklady na jednoho zaměstnance relativně vzrostly, s ohledem na vývoj inflace. Celkově se však podíl nákladů práce na celkových výrobních nákladech výrazně snížil, což zřetelně ukazuje na zlepšení účinnosti.

(64)

Dumpingové rozpětí je uvedeno výše v oddílu o dumpingu. Toto rozpětí je zřetelně nad nejnižší úrovní. Dále, vzhledem k objemu a cenám dumpingových dovozů, nelze považovat vliv skutečného dumpingového rozpětí za zanedbatelný.

(65)

Neexistuje známka toho, že se Společenství zotavuje z účinků dřívějšího dumpingu nebo subvencování.

(66)

Připomíná se, že dovozy z Jihoafrické republiky významně vzrostly, jak v absolutních hodnotách, tak pokud jde o podíl na trhu. Během dotčeného období se dovozy zvýšily o 69 % v absolutních hodnotách a o přibližně 81 % v poměru ke spotřebě Společenství, aby dosáhly 60 až 70 % podílu na trhu.

(67)

Mimoto v období šetření prodejní ceny Společenství výrazně trpěly podbízením cen dumpingových dovozů dotčeného výrobku. Ve váženém průměru základu bylo cenové podbízení během období šetření v rozsahu 11 až 14 %.

(68)

Zatímco během dotčeného období se spotřeba Společenství snížila o 7 %, objemy prodeje výrobního odvětví Společenství se snížily o 9 % a podíl na trhu o 3 %. U těchto ukazatelů se během období šetření objevilo výrazné zhoršení ve srovnání s rokem 2005 – pokles o 22 procentních bodů v oblasti prodeje a o 13 procentních bodů v podílu na trhu.

(69)

S klesajícím objemem prodeje, podílu na trhu a cen nebylo výrobní odvětví Společenství schopno přesunout globální zvýšení cen surovin na bedra svých zákazníků. To vedlo k velmi negativní ziskovosti (ztrátě).

(70)

I přes nemalé investice výrobního odvětví Společenství během dotčeného období spolu s jeho pokračujícím úsilím na zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti, jeho ziskovost, peněžní tok a návratnost investic prudce klesaly, až dosáhly velmi negativních hodnot.

(71)

Zhoršující se situace výrobního odvětví Společenství v dotčeném období je rovněž potvrzena negativním vývojem zaměstnanosti.

(72)

S ohledem na výše uvedené se dospělo k prozatímnímu závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(73)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení se zkoumalo, zda existovala příčinná souvislost mezi dumpingovými dovozy z Jihoafrické republiky a hmotnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Zkoumaly se i jiné známé činitele než dumpingové dovozy, které mohly ve stejnou dobu působit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dumpingovým dovozům.

(74)

Jak je uvedeno v 43. a 44. bodě odůvodnění, během dotčeného období se dovozy zvyšovaly stále a výrazně, o 69 % pokud jde o objem a o 81 % pokud jde o podíl na trhu. Jednotková prodejní cena dovozu z Jihoafrické republiky se během dotčeného období snížila o 31 %. V období šetření se ceny dovozů pocházejících z Jihoafrické republiky podbízely cenám výrobního odvětví Společenství o 11 až 14 %.

(75)

Účinky dumpingových dovozů jsou dobře znázorněny rozhodnutím několika velkých odběratelů, kteří představují více než 60 % celkové spotřeby, přejít se svými nákupy od výrobního odvětví Společenství k výrobku z Jihoafrické republiky. Zatímco na začátku dotčeného období tito uživatelé nakupovali z Jihoafrické republiky pouze okrajová množství, na konci dotčeného období a během období šetření nakupovali z Jihoafrické republiky až 70–100 % své potřeby.

(76)

Ve stejném období muselo výrobní odvětví Společenství dramaticky snížit své ceny, aby si udrželo prodejní smlouvy s jinými uživateli.

(77)

Klesající podíl výrobního odvětví Společenství na trhu v dotčeném období je třeba vidět v souvislosti se zvýšením objemu a podílu na trhu dovozů z Jihoafrické republiky. Dále, v roce 2005 a v období šetření, když spotřeba Společenství klesla o 18 % ve srovnání se strmým nárůstem v roce 2004, zvýšily se dovozy z Jihoafrické republiky o 8 % v absolutních hodnotách a asi o 31 % podílu na trhu. Výrobní odvětví Společenství zároveň ztratilo 28 % podílu na trhu a 40 % prodeje.

(78)

Proto se předběžně shrnuje, že tlak vyvíjený dumpingovými dovozy, které výrazně zvýšily svůj objem a podíl na trhu od roku 2002 do současnosti a které byly poskytovány za dumpingové ceny a s významnou měrou cenového podbízení a prodeje pod cenou, hrál klíčovou úlohu při poklesu prodejů výrobního odvětví Společenství a následně též jeho ziskovosti, vývoje peněžního toku a negativní situace návratnosti investic, zaměstnanosti a zvýšení zásob.

(79)

Rozvoj dovozů z jiných třetích zemí byl podle údajů Eurostatu následující:

(80)

Na počátku dotčeného období představovaly dovozy elektrolytického oxidu manganičitého z jiných třetích zemí 15 % podílu na trhu. V následujících letech se tyto dovozy výrazně snížily a na konci období šetření představovaly už pouze 8 % podílu na trhu. Ceny těchto dovozů zůstaly většinou nad úrovní cen Jihoafrické republiky a dokonce se o 1 %.

(81)

Několik podání obvinilo dovozy elektrolytického oxidu manganičitého z Číny, která není zemí, jíž by se šetření týkalo, že výrazně přispěly k újmě, kterou utrpěl výrobce ve Společenství. V období šetření však dovozy z Číny, i když za průměrnou cenu nižší než jihoafrický výrobek, představovaly pouze 0,6 % všech dovozů ze třetích zemí a proto nelze říci, že by rušila příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy a hmotnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(82)

Bylo rovněž zkoumáno, zda vývozy do zemí mimo EU mohly nebo nemohly přispět k újmě během dotčeného období.

(83)

Zjistilo se, že objemy vývozu výrobního odvětví Společenství se během dotčeného období zvýšily o 9 % a že se vývozní cena snížila o 14 %, což bylo nad jednotkovou cenou výroby. Proto nemohly vývozy výrobního odvětví Společenství přispět během tohoto období k újmě.

(84)

Jak je uvedeno výše, na začátku dotčeného období byli ve Společenství další dva výrobci.

(85)

Jeden z výrobců se sídlem v Irsku ukončil výrobu v roce 2003 následkem finančních obtíží plynoucích z výrazného snížení prodejů pod velkým finančním tlakem dumpingových dovozů. Druhý výrobce se sídlem ve Španělsku v řízení nespolupracoval. Z nedostatku spolupráce plyne, že údaje o prodejích od dalších výrobců na trhu Společenství byly získány z dotazníků pro uživatele. Podle závěrů šetření se druhá společnost zabývá výrobou baterií i elektrolytického oxidu manganičitého. Většina elektrolytického oxidu manganičitého vyráběného touto společností je zjevně používána v její výrobě baterií. Tato společnost však rovněž hrála rostoucí úlohu na trhu Společenství s elektrolytickým oxidem manganičitým.

(86)

Je zřejmé, že obecný obrázek o dalších výrobcích v ES je ovlivněn skutečností, že jeden ukončil svou činnost v roce 2003 a další v dotčeném období neprodával na trh ES žádná podstatná množství. Z údajů získaných během šetření však lze učinit závěr, že tito výrobci ve Společenství byli rovněž ovlivněni tlakem, který vyvinuly ceny dovozů z Jihoafrické republiky a vývojem na trhu, neboť jejich podíl na trhu se snížil z rozmezí 10 až 25 % na rozmezí 4 až 10 %. V důsledku toho prodeje dalších výrobců ve Společenství nemohou být odpovědné za újmu výrobního odvětví Společenství.

(87)

Bylo rovněž šetřeno, zda snížení poptávky na trhu Společenství mohlo přispět k újmě během dotčeného období. To se nepotvrdilo. Jak je uvedeno v 52. a 77. bodě odůvodnění, prodeje výrobního odvětví se snížily o více než o celkovou spotřebu Společenství, zatímco odpovídající podíl na trhu, který držel dovoz z Jihoafrické republiky, se výrazně zvýšil.

(88)

Jedním z argumentů bylo, že k újmě došlo především díky celosvětovému nárůstu cen základní suroviny, manganové rudy. Ceny manganové rudy, které byly do roku 2004 stabilní, se v roce 2005 znenadání zdvojnásobily a během období šetření mírně poklesly. To zvýšilo jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Společenství o 19 %.

(89)

Vzhledem k tomu, že ceny dovozů z Jihoafrické republiky se ve stejném období (2004/05) zvýšily pouze o jeden procentní bod, nemohlo si výrobní odvětví Společenství, které se snažilo dumpingovým dovozům konkurovat a udržet se na trhu, dovolit přenést zvýšení celkových nákladů na konečné uživatele. Výrobní odvětví Společenství mohlo své ceny zvednout pouze o 4 procentní body, což zůstalo pod výrobními náklady.

(90)

Za těchto okolností bylo shledáno, že zvýšení nákladů není samo o sobě příčinou způsobující újmu, ale je jí skutečnost, že výrobní odvětví Společenství nebylo schopno přesunout zvýšení nákladů na své odběratele vzhledem k tlaku na snižování cen způsobenému dumpingovými dovozy z Jihoafrické republiky, které nezohlednily nárůst cen surovin. Proto je třeba toto tvrzení zamítnout.

(91)

Některé strany uvádějí, že globální nadbytek elektrolytického oxidu manganičitého způsobený zvýšenou výrobou v Číně stlačil ceny elektrolytického oxidu manganičitého a tím způsobil újmu výrobnímu odvětví Společenství.

(92)

Vzhledem k nízkému objemu dovozů z Číny a i přes jejich poměrně nízké ceny v dotčeném období se toto tvrzení nepovažuje za platné.

(93)

Dalším názorem, který některé strany uvádějí, je to, že snížení prodejních cen elektrolytického oxidu manganičitého v obchodním odvětví Společenství bylo výsledkem zvýšené konkurence mezi výrobci baterií a že cenový tlak je spíše jejich vinou než vinou dumpingových dovozů z Jihoafrické republiky.

(94)

Šetření prokázalo, že výrobci baterií v ES byli skutečně předmětem cenového tlaku, způsobeného globálním zvýšením nákladů na suroviny a zvýšenou konkurencí. Bylo však zjištěno, že vzhledem k malému počtu výrobců elektrolytického oxidu manganičitého fungujících na trhu Společenství měli velkou moc při vyjednávání cen dotčeného výrobku s výrobci baterií. Proto se má za to, že snížení prodejních cen elektrolytického oxidu manganičitého výrobního odvětví Společenství se přímo odvíjí od dumpingových dovozů a cenového podbízení uplatňovaného jihoafrickým vyvážejícím výrobcem od začátku dotčeného období a nikoli od údajného cenového tlaku vyvíjeného výrobci baterií. Ve světle výše uvedeného bylo zatím předběžně shrnuto, že zvýšení konkurence mezi výrobci baterií nenarušilo příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy z Jihoafrické republiky a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství.

(95)

Výše uvedená analýzy ukazuje, že během celého dotčeného období nastal dramatický nárůst objemu a podílu na trhu dovozů pocházejících z Jihoafrické republiky spolu s podstatným snížením jejich ceny doprovázeným významným cenovým podbízením během období šetření. Toto zvýšení podílu na trhu dumpingových dovozů se setkalo s výrazným snížením objemu prodeje a podílu na trhu pro výrobní odvětví Společenství. To spolu s tlakem na pokles cen vedlo mimo jiné i k podstatným ztrátám ve výrobním odvětví Společenství během období šetření.

(96)

Přezkoumání dalších faktorů, které mohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství, odhalilo, že žádný z nich by nemohla mít tak výrazný negativní dopad na výrobní odvětví, jako tomu je v případě dumpingových dovozů z Jihoafrické republiky.

(97)

Vzhledem k výše uvedenému se má předběžně za to, že dumpingové dovozy způsobily hmotnou újmu výrobnímu odvětví Společenství ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(98)

Podle článku 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda i přes závěry o dumpingu, újmě a příčinných souvislostech neexistují přesvědčivé důkazy, které by mohly vést k závěru, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství přijmout antidumpingová opatření na dovozy z dotčené země.

(99)

Komise zaslala jedinému dovozci elektrolytického oxidu manganičitého v Jihoafrické republice dotazník a všem průmyslovým odběratelům, o nichž se ví nebo předpokládá, že se jich opatření týkají.

(100)

Připomíná se, že výrobní odvětví Společenství je tvořeno jedním výrobcem s výrobním zařízením v Řecku, jehož prodeje a ziskovost se během dotčeného období výrazně zhoršily, což má dále negativní vliv na jeho podíl na trhu, zaměstnanost, návratnost investic a peněžní tok.

(101)

Pokud nebudou přijata opatření, je pravděpodobné, že v důsledku cenového tlaku dumpingových dovozů bude nedostatek ziskovosti nutit ukončit výrobu elektrolytického oxidu manganičitého ve Společenství. Připomíná se, že jeden z výrobců ve Společenství ukončil výrobu během dotčeného období. To se shoduje se zvýšeným tlakem jihoafrických dovozů na trh Společenství. Mimoto výrobce ve Společenství, který předložil podnět, byl v roce 2003 nucen na měsíc dočasně uzavřít výrobu a informoval Komisi o podobné situaci v roce 2007 s delším časovým rozsahem.

(102)

Poznamenává se, že tak jako jihoafrický vyvážející výrobce i výrobní odvětví Společenství vyrábí pouze elektrolytický oxid manganičitý a výrobní zařízení nelze použít k výrobě jiných výrobků.

(103)

Po uložení antidumpingových opatření se však očekává, že objemy prodeje a ceny ve výrobním odvětví Společenství na trhu Společenství porostou, což zlepší ziskovost výrobního odvětví Společenství a zabrání zavírání výroby.

(104)

Je tedy zřejmé, že antidumpingová opatření jsou v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(105)

Jediným výrobním odvětvím, které využívá elektrolytický oxid manganičitý, jsou primárně výrobci alkalických článků a uhlíkovo-zinkových baterií.

(106)

Jak je uvedeno výše, byly všem známým výrobcům baterií ve Společenství zaslán dotazník. Odpovědi zaslaly čtyři společnosti, které představují 93 % spotřeby Společenství; tři z odpovědí byly na místě ověřeny.

(107)

Jak je uvedeno výše, bylo zjištěno, že výrobci baterií v ES jsou pod značným tlakem plynoucím z globálního zvyšování cen surovin (zinek, nikl, měď, ocel) a z rostoucí globální konkurence na trhu s bateriemi. Uvedli, že uložení antidumpingových opatření na dovozy z Jihoafrické republiky zvýší stávající cenový tlak a způsobí ztráty, neboť nebudou moci žádné zvýšení cen přesunout na klienty. Bylo však zjištěno, že se nacházejí ve stále dobré finanční situaci, v období šetření měli podstatné zisky ještě před zdaněním a během dotčeného období zvýšili své objemy prodeje díky pozitivnímu veřejnému obrazu jejich značek. Na základě obdržených informací bylo možno ověřit, že náklady na elektrolytický oxid manganičitý na výrobu baterií se může pohybovat mezi 10 a 15 % (v závislosti na velikosti baterie) celkových nákladů a bylo možno odhadnout, že uložení antidumpingového cla v navrhované výši by nemělo zvýšit odhadovanou úroveň ceny baterií o více než 0,01 až 0,02 EUR. Zvýšení cen baterií, které by mohlo plynout z uložení antidumpingového cla, bylo získáno použitím navrhované výše cla na výrobní náklady různých druhů baterií.

(108)

Ačkoli obecně uložení opatření neschvalují, několik uživatelů připustilo, že zánik výrobního odvětví Společenství by pravděpodobně mělo negativní efekt na jejich situaci a na konkurenci na trhu ES, neboť výrobní odvětví Společenství vyrábí vysoce kvalitní elektrolytický oxid manganičitý vhodný pro výrobu špičkových baterií. Proto, kdyby mělo výrobní odvětví Společenství zaniknout, museli by uživatelé podstoupit riziko, že se stanou závislými na elektrolytickém oxidu manganičitém výhradně z Jihoafrické republiky.

(109)

Ve světle výše uvedených tvrzení lze prozatímně shrnout, že uložení antidumpingových opatření pravděpodobně vážně neohrozí situaci v výrobním odvětví uživatelů.

(110)

Jediný dovozce elektrolytického oxidu manganičitého z Jihoafrické republiky ve Společenství spolupracoval při šetření. Na základě zaslaných informací bylo zjištěno, že tento dovozce je výhradním a nezávislým agentem společnosti Delta. Všechny dovozy elektrolytického oxidu manganičitého z Jihoafrické republiky byly ve Společenství prodávány prostřednictvím této společnosti. Její obchodní činnosti představují méně než 20 % jejího obratu. Tento dovozce vyjádřil obavu z možného uložení opatření. Ovšem i pokud by se jeho prodeje po uložení opatření zmenšily a s tím se snížila i provize agenta, očekává se, že si zachová finanční zdraví a je nepravděpodobné, že by byl dovozce opatřeními nějak významně zasažen. Je teda zřejmé, že dopad antidumpingového cla by nesli uživatelé.

(111)

Bylo tedy předběžně shrnuto, že uložení antidumpingových opatření nebude mít pravděpodobně žádný závažný vliv na situaci dovozců ve Společenství.

(112)

Lze očekávat, že účinky uložení opatření umožní výrobnímu odvětví Společenství získat zpět ztracené prodeje a podíly na trhu a zlepšit jejich ziskovost. S ohledem na zhoršující se situaci výrobního odvětví Společenství existuje nezanedbatelné riziko, že pokud nebudou opatření uložena, výrobní odvětví Společenství bude muset uzavřít svá výrobní zařízení a propustit své zaměstnance.

(113)

Vzhledem k použití dotčeného výrobku při výrobě baterií, kde náklady na elektrolytický oxid manganičitý nejsou ve srovnání s hodnotou konečného výrobku významné, neměl by být vliv na uživatele znatelný, jak je uvedeno výše v 107. bodě odůvodnění.

(114)

S ohledem na výše uvedené se prozatímně shrnuje, že neexistují důvody, které by bránily uložení antidumpingových cel na dovoz některých oxidů manganičitých pocházejících z Jihoafrické republiky.

(115)

S ohledem na závěry učiněné ohledně dumpingu, z něj plynoucí újmy, příčinných souvislostech a zájmů Společenství, budou uložena prozatímní opatření s cílem zabránit další újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

(116)

Úroveň opatření musí být dostatečná na to, aby odstranila újmu, která byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy, ale nesmí být překročena zjištěná dumpingová rozpětí. Při výpočtu cla nezbytného k odstranění vlivu dumpingu působícího újmu bylo nutno vzít v úvahu i to, že případná opatření by měla umožnit, aby výrobní odvětví Společenství pokrylo své náklady a vytvořilo si hrubý zisk, který by přiměřeně vytvořilo za podmínek obvyklé soutěže, tj. při neexistenci dumpingu působícího újmu. Rozpětí hrubého zisku použité pro tento výpočet odpovídá zisku dosaženého výrobním odvětvím Společenství na počátku dotčeného období, v době, kdy ceny elektrolytického oxidu manganičitého z Jihoafrické republiky byly na stejné úrovni, jako ceny obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství.

(117)

Potřebný nárůst ceny byl poté stanoven na základě srovnání váženého průměru dovozní ceny, jak byla stanovena pro výpočet cenového podbízení (viz 45. bod odůvodnění), s průměrnou cenou obdobných výrobků prodaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství nepůsobící újmu. Cena nepůsobící újmu byla získána přizpůsobením prodejní ceny výrobního odvětví Společenství skutečné ztrátě/zisku vytvořené během období šetření a přičtením výše uvedeného ziskového rozpětí. Případné rozdíly vyplývající z tohoto srovnání byly následně vyjádřeny jako procentní podíl průměrné dovozní hodnoty CIF.

(118)

Rozpětí újmy bylo výrazně vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí.

(119)

Ve světle předcházejících informací se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení ukládá prozatímní antidumpingové clo ve výši dumpingového rozpětí, neboť je nižší, než rozpětí újmy vypočítané výše.

(120)

Na základě výše uvedeného jsou navrhované míry prozatímních cel tyto:

(121)

V zájmu řádné správy by mělo být stanoveno období, v jehož rámci mohou dotčené strany, které se přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení. Kromě toho je třeba uvést, že závěry týkající se uložení cel pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a je možné, že budou muset být přehodnoceny pro účel stanovení konečného cla,