(ES) č. 691/2007Nařízení Rady (ES) č. 691/2007 ze dne 18. června 2007 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozů některých sedel pocházejících z Čínské lidové republiky a o konečném výběru prozatímně uloženého cla

(1)

Komise prostřednictvím nařízení (ES) č. 1999/2006 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo na dovozy některých sedel, v současnosti kódů KN 8714 95 00, ex 8714 99 90 a ex 9506 91 10, pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Připomíná se, že šetření ohledně dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Pokud jde o trendy relevantní pro posouzení újmy, Komise analyzovala údaje týkající se období od 1. ledna 2002 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(3)

Po uložení prozatímního antidumpingového cla na dovozy některých sedel pocházejících z ČLR předložily některé zúčastněné strany písemné připomínky. Strany, které o to požádaly, rovněž dostaly možnost slyšení. Komise nadále shromažďovala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné ke konečným zjištěním. Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlala Komise doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovozy některých sedel pocházejících z ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly vyjádřit k poskytnutým informacím. Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly zváženy a závěry byly podle potřeby odpovídajícím způsobem upraveny.

(4)

Jeden dovozce předložil námitku proti zařazení základních částí sedel (kostra, polstrování a potah) do šetření z toho důvodu, že zařazení výše uvedených částí nebylo v podnětu ani během šetření podloženo důkazy o dumpingu. Dovozce rovněž prohlásil, že nestačí pokládat sedla a části sedel za jediný výrobek na základě toho, že byly použity k výrobě stejného konečného výrobku (tj. jízdního kola a podobně). Tento dovozce dále uvedl, že některé části sedel byly zahrnuty do definice výrobku, aby se zabránilo obcházení opatření v případě uložení antidumpingových opatření. Na tomto základě byla vznesena námitka, že dovozci ve Společenství by měli mít možnost požádat o vynětí z antidumpingového cla ve smyslu čl. 13 odst. 4 základního nařízení.

(5)

Ze všeho nejdříve je třeba poznamenat, že podnět se týká sedel a jejich základních částí. Má se však zato, že přímé důkazy dumpingu nezbytné k zahájení šetření se nemusí týkat všech typů výrobku zahrnutých do šetření. Vzhledem k tomu, že části sedel mají stejné základní technické, fyzikální a chemické vlastnosti a nemohou mít jiné konečné využití než zapracování do celku (tj. do sedel) a jako takové nejsou odlišným výrobkem, jsou definovány jako část dotyčného výrobku a měly by být součástí šetření. Dále potom skutečnost, že základní části nebyly jako takové během OŠ vyváženy do Společenství spolupracujícími vyvážejícími výrobci, nevylučuje, že tyto části nevyváželi nespolupracující výrobci. Připomíná se, že nespolupracující vývozci představují více než 75 % vývozů dotyčného výrobku do Společenství.

(6)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření prokázalo, že i přes rozdíly ve tvarech, materiálech a výrobních postupech mají různé druhy dotyčného výrobku shodné základní fyzikální a technické vlastnosti a používají se v podstatě ke stejným účelům. Dotčený vývozce (ani jakákoli jiná zainteresovaná strana v tomto řízení) proti tomuto zjištění neprotestoval a nepředložil ani žádný důkaz nebo informace popírající prozatímní zjištění. Z toho vyplývá, že rozhodnutí, zda by se některé části sedel měly považovat za jediný výrobek, či nikoli, nebylo učiněno pouze na základě kritéria konečného využití. Prohlášení dovozce, že některé základní části sedel by se neměly pokládat za dotyčný výrobek, bylo tedy zamítnuto.

(7)

Z výše uvedeného rovněž vyplývá, že zvážení možnosti obejít opatření nebylo při stanovení dotyčného výrobku v tomto šetření rozhodující.

(8)

Vzhledem k tomu, že další připomínky ohledně dotyčného výrobku a obdobného výrobku nebyly předloženy, potvrzuje se 14. až 18. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(9)

Po předání prozatímních informací podala jedna skupina vyvážejících výrobců, jejichž požadavek na status tržního hospodářství nebo individuální zacházení byl zamítnut vzhledem k tomu, že předložili zavádějící informace ve smyslu článku 18 základního nařízení, námitku, že by neměli být považováni za nespolupracující a že opomenutí uvést některé informace, jež bylo Komisí v prozatímním zjištění kvalifikováno jako zavádějící, by nemělo vést k zamítnutí individuálního zacházení, neboť informace se týkaly pouze domácího trhu, a ovlivnily by tedy výpočet běžné hodnoty.

(10)

Společnost však nepodala uspokojivé vysvětlení, pokud jde o informace, které opomněla předložit. Proto se pokládá za vhodné neměnit prozatímní zjištění o úrovni její spolupráce. Z toho stále plynou pochybnosti o spolehlivosti veškerých informací, které tento vyvážející výrobce předložil, a vzhledem k tomu, že nedochází k plné spolupráci všech společností ve spojení v rámci jedné skupiny vyvážejících výrobců, nelze určit, zda jsou splněna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení pro individuální zacházení, pokud jde o tuto skupinu.

(11)

Výrobní odvětví Společenství prohlásilo, že skutečnost, že někteří vyvážející výrobci využívali osvobození od daně, jehož cílem bylo podnítit přímé zahraniční investice, není v souladu s udělením statusu tržního hospodářství těmto vyvážejícím výrobcům. Konkrétní výhody plynoucí společnostem z tohoto osvobození od daně však byly shledány jako zanedbatelné, a proto se má zato, že byly v souladu se statusem tržního hospodářství.

(12)

Výrobní odvětví Společenství rovněž podalo námitku, že status tržního hospodářství měl být zamítnut pro jednu skupinu vývozců, neboť v průběhu OŠ měli tito vývozci ve stanovách opatření stanovící určitý podíl vývozních prodejů. Má se však zato, že tato opatření, která vývozci ve skutečnosti nerespektovali a která byla po skončení OŠ odstraněna, neomezovala de iure ani de facto činnosti těchto společností.

(13)

Vzhledem k tomu, že nebyly v této věci předloženy žádné nové námitky ohledně udělení statusu tržního hospodářství a individuálního zacházení, potvrzuje se 19. až 27. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

Po předání prozatímních informací předložil jeden vyvážející výrobce připomínky ohledně podrobných výpočtů vedoucích ke stanovení běžné hodnoty. Bylo zjištěno, že tyto připomínky jsou odůvodněné, a výpočty běžné hodnoty byly odpovídajícím způsobem opraveny. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky ohledně výpočtu běžné hodnoty, potvrzuje se obecná metodika stanovená v 28. až 40. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(15)

Po předání prozatímních informací jeden dovozce zopakoval to, co již v průběhu řízení uvedla jiná strana, a sice že jediný spolupracující výrobce v Brazílii má na brazilském trhu dominantní postavení a je navíc ve spojení s žadatelem, a zpochybnil tak výběr Brazílie jako analogické země. Tyto argumenty již Komise analyzovala a tvrzení vyvrátila ve 47. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Vzhledem k tomu, že po předání prozatímních informací Komise v připomínkách neobdržela žádné nové informace a další šetření neprokázalo, že by postavení spolupracujícího brazilského výrobce na brazilském trhu nebo jeho vztah k žadateli ovlivnil spolehlivost údajů, které dodal, nebo vhodnost výběru Brazílie jako analogické země, potvrzuje se závěr, který byl učiněn v prozatímní fázi. Vzhledem k tomu, že další námitky ohledně použití Brazílie jako analogické země nebyly předloženy, potvrzuje se 41. až 49. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(16)

Údaje předložené spolupracujícím výrobcem v Brazílii byly ověřeny před uložením prozatímních opatření, avšak příliš pozdě v průběhu řízení na to, aby se v těchto opatřeních výsledky odrazily. Vzhledem k výsledkům ověření byl výpočet běžné hodnoty pro vyvážející výrobce v ČLR, jimž nebyl udělen status tržního hospodářství, upraven. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky ohledně stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, jimž nebyl udělen status tržního hospodářství, potvrzuje se obecná metodika stanovená v 41. až 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky ohledně vývozních cen, potvrzuje se obecná metodika stanovená v 52. až 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(18)

Po předání prozatímních informací prohlásil jeden vyvážející výrobce, že úpravy o rozdíly v provizích, v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, provedené ve vývozní ceně prodejů prostřednictvím společnosti ve spojení na Tchaj-wanu, nebyly oprávněné. Vývozce prohlásil, že tchajwanská společnost neplní žádnou z funkcí uvedených v čl. 2 odst. 10 písm. i). Toto prohlášení je však v rozporu s popisem prodejního procesu, jak jej společnost uvedla v dotazníku ohledně antidumpingu a jak bylo ověřeno při šetření na místě, a proto tuto námitku nelze přijmout. Vzhledem k tomu, že nebyly v této souvislosti podány žádné další připomínky, potvrzuje se 55. a 56. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Jeden spolupracující vyvážející výrobce prohlásil, že by mělo být individuální dumpingové rozpětí uděleno rovněž jedné společnosti ve skupině, která v průběhu OŠ nevyvážela do ES. Vzhledem k tomu, že skupina plně spolupracovala při šetření, byl jejich požadavek přijat a průměrné dumpingové rozpětí této skupiny by mělo být uděleno rovněž této společnosti, kterou je Cionlli Bicycle Components (Tianjin) Co. Ltd. Vzhledem k výše uvedeným opravám týkajícím se běžné hodnoty jsou konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před proclením:

(20)

Po předání prozatímních informací jeden dovozce prohlásil, že celostátní dumpingové rozpětí by nemělo být založeno na jediném spolupracujícím vyvážejícím výrobci, jemuž nebyl udělen ani status tržního hospodářství, ani individuální zacházení. Podle tohoto dovozce by mělo být celostátní dumpingové rozpětí založeno rovněž na vývozní ceně skupiny vyvážejících výrobců uvedených v 9. bodě odůvodnění. Jak je však uvedeno v 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, existují vážné pochybnosti o důvěryhodnosti veškerých údajů předložených tímto vývozcem, který záměrně opomenul uvést informace o vztahu k jednomu ze svých hlavních domácích odběratelů, a byl tedy považován za vývozce, který v tomto šetření nespolupracuje.

(21)

Komise však na základě připomínek, které obdržela, usoudila, že vzhledem k velmi malému objemu vývozů, které představuje jediný spolupracující vyvážející výrobce, jemuž nebyl udělen status tržního hospodářství ani individuální zacházení, by bylo vhodnější založit výpočet celostátního cla rovněž na údajích Eurostatu o dovozu založených na průměrné hmotnosti sedla 500 g. Celostátní dumpingové rozpětí bylo podle toho stanoveno jako vážený průměr:

(22)

Drobné opravy byly rovněž provedeny v běžné hodnotě založené na údajích analogické země. Výrobní odvětví Společenství prohlásilo, že průměrná hmotnost sedla 500 g, kterou Komise použila k výpočtu celostátního cla, byla příliš vysoká. Výrobní odvětví podalo námitku, že měla být místo toho použita průměrná hmotnost 420 g, což by znamenalo nižší průměrnou cenu za sedlo na základě údajů Eurostatu. Výrobní odvětví však nebylo schopno tento požadavek podložit dostatečnými prokazatelnými důkazy. Odhad průměrné hmotnosti 500 g, který byl proveden na základě údajů shromážděných během šetření, byl tedy zachován. Na tomto základě byla konečná celostátní úroveň dumpingu stanovena na 29,6 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(23)

Vzhledem k tomu, že nebyly podány připomínky ohledně výroby ve Společenství, potvrzuje se 64. a 65. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(24)

Vzhledem k tomu, že nebyly podány připomínky ohledně vymezení výrobního odvětví Společenství, potvrzuje se 66. a 67. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(25)

Vzhledem k tomu, že nebyly podány připomínky ohledně spotřeby ve Společenství, potvrzuje se 68. a 69. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(26)

Vzhledem k tomu, že nebyly podány připomínky ohledně dovozů z dotčené země, potvrzuje se 70. až 76. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(27)

Vzhledem k tomu, že nebyly podány námitky ohledně situace výrobního odvětví Společenství, potvrzuje se 77. až 100. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(28)

Vzhledem k tomu, že nebyly v této věci předloženy žádné nové zásadní informace ani námitky, potvrzuje se 105. až 118. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(29)

Vzhledem k tomu, že nebyly v této konkrétní věci předloženy žádné nové zásadní informace ani námitky, potvrzuje se 119. až 135. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(30)

Vzhledem k tomu, že nebyly podány žádné další připomínky ohledně úrovně pro odstranění újmy, potvrzuje se 136. až 140. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(31)

Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být konečné antidumpingové clo uloženo na úrovni dostatečné k odstranění újmy způsobené těmito dovozy, aniž by bylo překročeno zjištěné dumpingové rozpětí.

(32)

Na základě výše uvedeného jsou konečná cla:

(33)

Sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou v průběhu šetření u těchto společností. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právními subjekty. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(34)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi (3) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácích a vývozních prodejů a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby bude poté nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(35)

V zájmu zajištění řádného vymáhání antidumpingového cla by se zbytková celní sazba neměla vztahovat pouze na nespolupracující vývozce, ale rovněž na společnosti, jež v průběhu OŠ neuskutečnily žádný vývoz. Pokud však posledně jmenované společnosti splní požadavky stanovené v čl. 11 odst. 4 druhém pododstavci základního nařízení, mohou podle tohoto článku předložit žádost o přezkum, aby byla jejich situace zvlášť posouzena.

(36)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, tj. nařízením (ES) č. 1999/2006, a to v rozsahu uložených konečných cel. Pokud jsou konečná cla nižší než cla prozatímní, je třeba uvolnit částky, které byly prozatímně zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingových cel. Jsou-li konečná cla vyšší než prozatímní cla, provede se konečný výběr pouze částek na úrovni zajištěné prozatímními cly.

(37)

V zájmu co největšího snížení rizika obcházení z důvodu velkého rozdílu celních sazeb se má za to, že je v tomto případě pro zajištění řádného použití těchto antidumpingových cel nutné přijmout zvláštní opatření. Tato zvláštní opatření, která se týkají pouze společností, pro něž je stanovena individuální celní sazba, zahrnují povinnost předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu splňující požadavky stanovené přílohou tohoto nařízení. Dovozy, k nimž takováto faktura doložena není, podléhají zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému pro všechny ostatní vývozce.

(38)

Je třeba připomenout, že pokud by se po uložení antidumpingových opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo,

European Commission

Directorate-General for Trade

Direction H, office J-79 5/16

1049 Brussels/Belgie