(ES) č. 414/2007Nařízení Komise (ES) č. 414/2007 ze dne 13. března 2007 o technických pokynech pro plánování, zavádění a provozování říčních informačních služeb (RIS) podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství

1.

2.

2.1

2.2

2.3

2.4

2.5

2.6

2.7

2.8

2.9

2.10

2.11

2.12

3.

4.

4.1

4.2

4.2.1

4.2.2

4.2.3

4.2.4

4.2.5

4.3

4.4

4.5

4.6

4.7

4.8

5.

5.1

5.1.1

5.1.2

5.1.3

5.1.4

5.2

5.2.1

5.2.2

5.2.3

5.3

5.3.1

5.3.2

5.3.3

5.4

5.5

5.6

6.

6.1

6.2

6.3

6.4

6.5

7.

8.

ADNR

Accord Européen relative au transport international des marchandises dangereuses par voie de navigation intérieur du Rhin (Dohoda o přepravě nebezpečných látek na Rýnu)

AIS

Automatic identification system (Systém automatické identifikace) (transpondér)

ARGO

Advanced River Navigation (Pokročilý systém pro říční plavbu)

AVV

Adviesdienst Verkeer en Vervoer (Poradenská služba pro provoz a dopravu) (Nizozemsko)

BICS

Binnenvaart informatie en communicatie systeem (Informační a komunikační systém ve vnitrozemské plavbě)

CAS

Calamity abatement support (Podpora při nehodách)

CCNR

Central Commission for the Navigation on the Rhine (Ústřední komise pro plavbu na Rýnu)

CCTV

Closed circuit television (Uzavřený televizní okruh)

CEVNI

Code Européen de Voies de la Navigation Intérieure (Evropský kodex pro vnitrozemské vodní cesty), vydaný EHK OSN

COMPRIS

Consortium Operational Management Platform River Information Services (projekt výzkumu a vývoje EU, 2003–2005)

D4D

Data Warehouse for the river Danube (Databáze pro řeku Dunaj)

DGPS

Differential global positioning system (Diferenciální globální systém určování polohy)

ECDIS

Electronic chart and display information system (Systém elektronického zobrazování map a informací)

EHK

Economic Commission for Europe of the United Nations (Evropská hospodářská komise OSN)

EDI

Electronic data interchange (Výměna elektronických dat)

EDIFACT

Electronic data interchange for administration, commerce and transport (Výměna elektronických dat pro správu, obchod a dopravu) (norma EHK OSN)

ENC

Electronic Navigational Chart (Elektronická plavební mapa)

ETA

Estimated time of arrival (Předpokládaný čas příjezdu)

ETD

Estimated time of departure (Předpokládaný čas odjezdu)

ETSI

European Telecommunications Standards Institute (Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích)

FI

Fairway information (Informace o plavebních dráhách)

FIS

Fairway information service (Informační služba plavebních drah)

GLONASS

Global navigation satellite system (Globální plavební satelitní systém)

GNSS

Global navigation satellite system (Globální plavební satelitní systém)

GSM

Global system for mobile communication (Globální systém pro mobilní komunikaci)

HF

High frequency (Vysoká frekvence)

Kód HS

Harmonised commodity description and coding system of WCO (Harmonizovaný systém popisu komodit a kódování WCO)

IALA

International Organisation of Marine Aids to Navigation and Lighthouse Authorities (Mezinárodní organizace námořních pomůcek pro plavbu a orgánů pro správu majáků)

IEC

International Electrotechnical Commission (Mezinárodní elektrotechnická komise)

IHO

International Hydrographic Organisation (Mezinárodní hydrografická komise)

Kód IMDG

International maritime dangerous goods code (Mezinárodní kodex námořní přepravy nebezpečného zboží)

IMO

International Maritime Organisation (Mezinárodní námořní organizace)

INDRIS

Inland Navigation Demonstrator of River Information Services (Projekt výzkumu a vývoje EU, 1998–2000)

ISO

International Standardisation Organisation (Mezinárodní organizace pro normalizaci)

IT

Informační technologie

ITU

International Telecommunication Union (Mezinárodní telekomunikační unie)

LAN

Local area network (Místní počítačová síť)

LBM

Lock and bridge management (Řízení plavebních komor a mostů)

OFS

Official ship number (Úřední číslo lodě)

PIANC

International Navigation Association (Mezinárodní plavební sdružení)

PTM

Port and terminal management (Řízení přístavů a překladišť)

RIS

River Information Services (Říční informační služby)

RTA

Required time of arrival (Požadovaný čas příjezdu)

SAR

Search and rescue (Pátrání a záchrana)

SIGNI

Signs and signals on inland waterways, edited by UN/ECE (Značky a signály na vnitrozemských vodních cestách, vydané EHK OSN)

SMS

Short message service (Krátká textová zpráva)

SOLAS

International Convention on Safety of Life at Sea (Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři)

SOTDMA AIS

Self organising time division multiple access AIS (Samoorganizovaný mnohonásobný přístup s časovým dělením kanálů AIS)

STI

Strategic traffic information (Strategické informace o provozu) (zobrazení)

TCP/IP

Transmission control protocol/Internet protocol

TI

Traffic information (Informace o provozu)

TTI

Tactical traffic information (Taktické informace o provozu) (zobrazení)

UMTS

Universal mobile telecommunication system (Univerzální mobilní telekomunikační systém)

UTC

Universal time co-ordinated (Světový koordinovaný čas)

VDL

VHF data link (Datové spojení v pásmu VKV)

VKV

Very high frequency (Velmi krátké vlny)

VTC

Vessel traffic centre (Středisko provozu plavidel)

VTMIS

Vessel traffic management and information services – maritime navigation (Služby pro řízení lodní dopravy a informační služby týkající se lodní dopravy) (námořní plavba)

VTS

Vessel traffic services (Služby provozu plavidel)

WAP

Wireless application protocol (Protokol pro bezdrátovou komunikaci)

WCO

World Customs Organisation (Světová celní organizace)

WI-FI

Wireless fidelity (Bezdrátová reprodukce)

ZKR/CCNR

Zentralkommission für die Rheinschifffahrt (Ústřední komise pro plavbu na Rýnu)

Obrázek 2.3

Vztah mezi oblastí RIS a oblastí VTS

Obrázek 4.1

Vývoj a přetváření RIS

Obrázek 4.4a

Oblasti, role a úkoly řízení ve vnitrozemské lodní dopravě

Obrázek 4.4c

Prvky smyčky zpracování informací

Obrázek 4.4d

Smyčka zpracování informací

Tabulka 4.4b

Odvození služeb RIS

Tabulka 4.5

Říční informační služby

Tabulka 4.6

Funkční rozdělení říčních informačních služeb

Tabulka 4.8

Vztah mezi službami a systémy

Tabulka 5.2.3

Soubor údajů pro hlášení lodí

Tabulka 6.4

Proces plánování pro RIS

Tabulka 7

Možný postupný vývoj různých částí RIS

1.

Pokyny pro RIS popisují zásady a obecné požadavky pro plánování, zavádění a provozování říčních informačních služeb a souvisejících systémů.

2.

Jsou stejně použitelné na provoz nákladních, osobních a rekreačních plavidel.

3.

Měly by se používat spolu s mezinárodními předpisy, doporučeními a pokyny, jako jsou:

4.

Řada konceptů a normalizačních návrhů týkajících se říčních informačních služeb se vypracovala v rámci výzkumného a vývojového projektu INDRIS Evropské unie (2). Jsou to:

5.

Koncepce vnitrozemského ECDIS se vypracovala v německém projektu ARGO (3) ve spolupráci s INDRIS.

6.

Koncepci architektury RIS vypracovala tematická síť WATERMAN (4), akce v rámci pátého rámcového programu pro výzkum a technický rozvoj EU v oblastech VTMIS (námořní plavba) a RIS. S využitím těchto výsledků se architektura RIS komplexně a podrobně vypracovala v projektu výzkumu a vývoje COMPRIS (5) Evropské unie v roce 2003.

7.

V případě, že se tento dokument zmiňuje o vnitrozemském ECDIS (a elektronických plavebních mapách), vnitrozemském AIS (nebo o systémech sledování polohy a pohybu plavidel obecně), elektronických hlášeních lodí a zprávách vůdcům plavidel, rozumí se tím technické specifikace podle směrnice o RIS.

1.

RIS zahrnuje propojení s dalšími druhy dopravy: námořní, silniční a železniční.

2.

Řeky v souvislosti s RIS zahrnují všechny vnitrozemské vodní cesty a přístavy ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice o RIS.

3.

RIS je také druhový pojem pro všechny jednotlivé informační služby na harmonizovanou podporu vnitrozemské plavby.

4.

RIS shromažďují, hodnotí a rozšiřují informace o plavebních dráhách, provozu a dopravě.

5.

RIS se nevztahují na interní obchodní činnosti mezi jednou nebo více zúčastněnými obchodními společnostmi, ale jsou pojaty jako služby otevřené pro propojení s obchodními činnostmi.

—

informační služba je služba, jejímž účelem je zajistit, aby byly zásadní informace včas zpřístupněny pro palubní plavební rozhodování,

—

plavební asistenční služba je služba, jejímž účelem je pomáhat palubnímu plavebnímu rozhodování a sledovat jeho důsledky; plavební asistence je obzvlášť důležitá za snížené viditelnosti nebo za obtížných povětrnostních podmínek nebo v případě závad či nedostatků postihujících radar, řízení nebo pohon; plavební pomoc se poskytuje v náležité podobě informace o poloze na žádost účastníka dopravy nebo za zvláštních okolností, pokud to provozovatel VTS pokládá za nezbytné, a s využitím technologií, jako je GNSS/Galileo,

—

služba organizace provozu je služba, jejímž účelem je zabránit vývoji nebezpečných situací v provozu plavidel prostřednictvím řízení pohybů v provozu plavidel a umožnit bezpečný a efektivní provoz plavidel v oblasti VTS (kapitoly 4.5 a 5.3.1).

1.

Informace o plavebních dráhách (FI) obsahují zeměpisné, hydrologické a správní informace o vodních cestách (plavebních dráhách) v oblasti RIS, které uživatelé RIS požadují pro plánování, provádění a sledování plavby. Informace o plavebních dráhách jsou jednosměrné informace: poskytují se ze břehu na loď nebo ze břehu do kanceláře (uživatele).

2.

Taktické informace o provozu (TTI) jsou informace, které ovlivňují okamžitá rozhodnutí vůdce plavidla nebo okamžitá rozhodnutí pracovníka VTS o plavbě ve skutečné situaci plavebního provozu a v blízkém zeměpisném okolí. Taktické zobrazení provozu obsahuje informace o poloze a konkrétní lodní informace o všech cílech zachycených radarem a zobrazených na elektronické plavební mapě, které jsou v případě dostupnosti rozšířeny o vnější informace o provozu, např. informace poskytované vnitrozemským AIS. TTI lze poskytovat na palubě plavidla nebo na břehu, např. ve středisku VTS.

3.

Strategické informace o provozu (STI) jsou informace, které ovlivňují střednědobá a dlouhodobá rozhodnutí uživatelů RIS. Strategické zobrazení situace v provozu zlepšuje předpoklady pro plánování bezpečné a efektivní plavby. Strategické zobrazení situace v provozu se vypracovává ve středisku RIS a uživatelům se poskytuje na požádání. Strategické zobrazení situace v provozu zahrnuje všechna důležitá plavidla v oblasti RIS i s jejich charakteristikami, nákladem a polohami, uloženými v databázi a předložené prostřednictvím tabulky nebo elektronické mapy. Strategické informace o provozu může poskytovat středisko RIS/VTS nebo kancelář.

1.

Plavidla, která se plaví v oblasti RIS, musí využívat povinné služby a doporučuje se jim využívat co nejvíce informace, které poskytuje RIS a příslušné služby.

2.

Za rozhodnutí, která se týkají skutečné plavby a manévrů plavidla, zůstává odpovědný vůdce plavidla. Informace poskytované RIS nemohou nahradit rozhodnutí přijímaná vůdcem plavidla.

3.

V závislosti na úrovni dostupných informací a požadavcích příslušného orgánu se plavidlům (s výjimkou rekreačních plavidel) doporučuje, aby se postupně vybavila (viz kapitola 4.8):

1.

Doprava by měla být bezpečná:

2.

Doprava by měla být efektivní:

3.

Doprava by měla být šetrná k životnímu prostředí:

—

v rovině dopravní logistiky, na níž iniciátoři dopravy spolupracují se stranami, které dopravu organizují (např. s odesílateli zboží, příjemci zboží, zasílateli, zprostředkovateli dopravy a majiteli lodí),

—

v rovině dopravy, na níž strany, které organizují dopravu, spolupracují se stranami, které dopravu provádějí (např. s majiteli loďstev, provozovateli překladišť a se zákazníky),

—

v rovině provozu, na níž strany provádějící dopravu (např. kapitáni lodí a navigátoři) spolupracují se stranami řídícími výsledný provoz plavidel (např. s vedoucím řízení provozu a příslušnými úřady).

a)

Vizuální pomůcky pro plavbu

b)

Radiotelefonní služby na vnitrozemských vodních cestách

c)

Internetová služba

d)

Služba elektronické plavební mapy

a)

Taktické informace o provozu (TTI)

b)

Strategické informace o provozu (STI)

a)

Řízení místního provozu (služby provozu plavidel – VTS)

b)

Navigační podpora (NS)

c)

Řízení plavebních komor a mostů (LBM)

4.

a)

Plánování plavby (VP)

b)

Řízení dopravy (TPM)

c)

Kombinované řízení přístavů a překladišť (PTM)

d)

Řízení nákladů a loďstev (CFM)

6.

7.

8.

1.

Tradiční prostředky poskytování FIS jsou např. vizuální pomůcky pro plavbu, zprávy vůdcům plavidel poskytované na papíře, vysílané rádiem nebo sdělované pevnou telefonní linkou v plavebních komorách. Mobilní telefony využívající GSM poskytly nové možnosti hlasové a datové komunikace, GSM však není dostupný všude a vždy. Individuálně přizpůsobené FIS pro vodní cesty lze poskytnout prostřednictvím:

Tato kapitola se zabývá uvedenými třemi kategoriemi FIS. Uvedené kategorie jsou založeny na nynější situaci, ale například zprávy vůdcům plavidel bude v budoucnu možno poskytovat také prostřednictvím služby ENC.

2.

Druhy informací o plavebních dráhách jsou uvedeny v tabulce 4.6.

3.

Informace o plavebních dráhách obsahují statické, dynamické, jakož i naléhavé informace o plavebních dráhách. Statické a dynamické informace by se měly sdělovat na základě stanoveného harmonogramu. Naléhavé informace se musí velmi často aktualizovat a/nebo by se měly sdělovat v reálném čase (např. hlasem prostřednictvím rádiového zařízení s pásmem VKV nebo výměnou elektronických dat, internetem a prostřednictvím WAP).

4.

Informace o plavebních dráhách, které souvisejí s bezpečností, by měl poskytovat příslušný orgán nebo jiný subjekt s pověřením uvedeného orgánu.

5.

Informace o plavebních dráhách pro mezinárodní říční oblast by měl poskytovat jeden informační bod, jemuž údaje dodávají dotčené příslušné orgány.

6.

Poskytované údaje související s bezpečností by měl potvrzovat příslušný orgán.

7.

Číselné hodnoty by se měly poskytovat pouze s uvedením přesnosti, kterou jim lze připisovat.

8.

Informační služby plavebních drah by se měly poskytovat prostřednictvím schválených komunikačních nástrojů (např. zprávy vůdcům plavidel přes internet nebo pomocí VKV) a měly by být do té míry individuálně přizpůsobené, jak je to jen možné.

9.

Plavební dráha by měla být vybavena bójemi a signalizačními plavebními znaky s radarovými odrážeči v jejich vrchní části a radarovými odrážeči před pilíři mostů. Vybavení plavební dráhy pro radarovou navigaci je infrastrukturním úkolem pomůcek pro plavbu, které odrážejí radarové vlny. Tento úkol souvisí s RIS, není ale součástí RIS. Proto se jím tyto pokyny pro RIS nezabývají.

1.

Radiotelefonní služba na vnitrozemských vodních cestách umožňuje rádiovou komunikaci pro určité účely prostřednictvím použití dohodnutých kanálů a dohodnutého provozního postupu (kategorie služeb). Radiotelefonní služba zahrnuje pět kategorií služeb:

Z uvedených pěti kategorií jsou pro RIS důležité jen první tři. Radiotelefonní služba umožňuje přímou a rychlou komunikaci mezi vůdci plavidel, orgány říční správy a přístavními orgány. Je nejvíce vhodná pro sdělování naléhavě potřebných informací v reálném čase.

2.

Radiotelefonní služba je založena na těchto pravidlech a předpisech:

3.

V kategoriích služeb ve vztahu loď – loď, nautických informací a ve vztahu loď – přístavní orgány by se měly přenášet zprávy, které se týkají výlučně bezpečnosti lidského života, jakož i pohybů a bezpečnosti plavidel.

4.

Doporučuje se zavést poskytování informací o plavebních dráhách hlasem v kategorii služeb nautické informace (břeh/loď):

5.

Naléhavé a dynamické informace, které se mají sdělovat hlasem pomocí vysílačky, se mohou týkat například:

6.

Oblast RIS by měla být plně pokryta rozsahem stanic VKV pro nautické informace.

7.

V kategorii služeb nautické informace lze informace poskytovat „všem uživatelům“ jako:

8.

Pro pracovníky ve středisku RIS by mělo být možné na požádání zodpovědět konkrétní dotazy vůdců plavidel a přijímat zprávy od vůdců plavidel.

1.

Zavedení internetové služby se doporučuje pro následující druhy informací o plavebních dráhách:

Výše uvedené informace se poskytují prostřednictvím zpráv vůdcům plavidel nebo prostřednictvím vnitrozemského ECDIS pro vodní cesty třídy Va a třídy vyšší.

2.

Ve zprávách vůdcům plavidel se používá normalizovaný slovník, aby se umožnil snadný nebo automatický překlad do dalších jazyků.

3.

V případě husté a/nebo rozsáhlé sítě vodních cest lze dynamické informace uspořádat v interaktivních databázích (systém řízení obsahu), aby se umožnil snadný přístup k údajům.

4.

Kromě zveřejnění na internetu lze zprávy vůdcům plavidel zasílat prostřednictvím:

5.

Aby se vůdcům plavidel usnadnilo plánování trasy, všechny informace o plavebních dráhách potřebné pro trasu z přístavu odjezdu do přístavu určení lze na žádost uživatele poskytnout na jedné stránce.

6.

Zprávy vůdcům plavidel prostřednictvím internetu nebo prostřednictvím výměny údajů mezi orgány by se měly sdělovat v dohodnutém formátu, aby se usnadnil automatický překlad do dalších jazyků.

7.

Musí být splněny požadavky technických specifikací na zprávy vůdcům plavidel podle směrnice o RIS.

1.

Elektronické plavební mapy (ENC) jako prostředek poskytnutí informací o plavebních dráhách musí splňovat požadavky technických specifikací pro vnitrozemský ECDIS podle směrnice o RIS.

2.

Mapové informace, které se mají použít ve vnitrozemském ECDIS, by měly být nejnovějším vydáním informací.

3.

Jestliže se ENC mají používat v plavebním režimu vnitrozemského ECDIS, ENC by měly zahrnovat přinejmenším zeměpisné objekty důležité pro bezpečnost. Informace důležité pro bezpečnost by měl ověřit příslušný orgán.

4.

Do ENC se doporučuje zahrnout všechny zeměpisné objekty z katalogu objektů technických specifikací pro vnitrozemský ECDIS.

5.

Do ENC se doporučuje zahrnout hloubky vody (obrysy hloubky). Hloubky vody se mohou vztahovat k předem stanovenému vodnímu stavu nebo k aktuálnímu vodnímu stavu.

a)

jako taktické informace o provozu (TTI) s použitím radaru a v případě dostupnosti s použitím systému sledování polohy a pohybu plavidel, jako je vnitrozemský AIS s elektronickými plavebními mapami, které jsou jeho základem;

b)

jako strategické informace o provozu (STI) s použitím systému elektronických hlášení lodí (např. databáze s údaji o lodích a nákladech, zpráv sdělovaných prostřednictvím zařízení VKV nebo dalších mobilních komunikačních zařízení, a to hlasových a datových).

1.

Plavidla by měla být vybavena radarem, aby za špatné viditelnosti sledovala všechny ostatní lodě v blízkém plavebním okolí vůdce plavidla.

2.

Taktické zobrazení provozu na palubě (bod 2 kapitoly 2.11) by mělo být rozšířeno přinejmenším o znázornění informací z radaru a v případě dostupnosti o znázornění informací vnitrozemského AIS na elektronické plavební mapě (ENC).

3.

Integrované znázornění by mělo být v souladu s požadavky na plavební režim uvedenými v technických specifikacích pro vnitrozemský ECDIS podle směrnice RIS.

4.

V plavebním režimu vnitrozemského ECDIS by se poloha plavidla měla odvozovat od systému nepřetržitého určování polohy, jehož přesnost je v souladu s požadavky bezpečné plavby.

5.

Použití systému sledování polohy a pohybu plavidel (např. vnitrozemského AIS) jako dalšího snímače pro zjišťování polohy okolních plavidel by mělo splňovat požadavky technických specifikací pro takové systémy podle směrnice o RIS. Informace o plavidlech by měly být znázorněny na taktickém zobrazení provozu a další informace o plavidlech by měly být dostupné.

6.

Taktické informace o provozu na břehu se využívají také v řízení místního provozu (např. ve střediscích VTS) (kapitola 5.3.1).

1.

Strategické informace o provozu (bod 3 kapitoly 2.11) by se měly zavádět, jestliže je pro střednědobá a dlouhodobá rozhodnutí zapotřebí trvalý přehled dopravní situace v oblasti RIS (např. pro řízení v mimořádných situacích za povodně a ledu).

2.

Strategické informace o provozu mohou být užitečné pro tyto služby:

3.

Pro strategické informace by příslušný orgán měl zavést systém hlášení lodí (např. v souvislosti se střediskem RIS). Systém má za úkol shromažďovat, ověřovat a rozšiřovat nahlášené údaje.

4.

STI by se měly dodávat uživatelům RIS (kapitola 2.10) na požádání (bod 7 kapitoly 5.5), přičemž by se měly zohledňovat právní předpisy o ochraně soukromí.

5.

Údaje o plavidlech a nákladech by se měly shromažďovat v databázi. Databázi lze doplňovat prostřednictvím:

6.

Zprávy od vnitrozemských plavidel by měly splňovat požadavky technických specifikací pro systém elektronických hlášení lodí podle směrnice o RIS.

7.

Příklad možného složení souborů údajů pro různé služby, jako jsou řízení plavebních komor a mostů, podpora při nehodách nebo řízení překladišť, je uveden v tabulce 5.2.3.

Tabulka 5.2.3

Soubor údajů pro hlášení lodí

8.

Strategické zobrazení provozu na břehu může být omezeno na zvláštní druhy plavidel (např. mimořádně velká plavidla, plavidla s nebezpečným nákladem, zvláštní přepravy a zvláštní vlečné sestavy).

9.

Mezi sousedními orgány by se měla zavést výměna údajů. V případě sousedních orgánů v členských zemích, které spadají do oblasti působnosti směrnice o RIS, by se výměna údajů měla uskutečňovat elektronicky. V jiných případech a v závislosti na počtu dotčených plavidel by se výměna měla uskutečňovat pomocí telefonu, faxu, e-mailových zpráv nebo výměnou elektronických dat.

1.

Odkazuje se na pokyny pro vnitrozemské VTS, vydané IALA (kapitola 1, č. 3.a).

2.

V zájmu bezpečnosti plavby v obtížných místních situacích a v zájmu ochrany okolního obyvatelstva a infrastruktury před nebezpečími lodní dopravy by mělo být na břehu zřízeno středisko VTS pro řízení místního provozu prostřednictvím taktického zobrazení provozu (kapitola 2.11). Důraz se klade na organizaci provozu. Obtížné místní situace mohou být:

3.

Taktické zobrazení provozu (TTI) se vypracovává pomocí shromažďování informací získaných radarem umístěným na břehu a informací získaných sledováním polohy a pohybu plavidel a pomocí znázornění informací o plavidlech ve vnitrozemském ECDIS na základě technických specifikací pro vnitrozemský ECDIS a pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel podle směrnice o RIS. V případě dlouhého říčního úseku a silného provozu lze TTI rozšířit o sledování polohy cílů.

1.

RIS by měly optimalizovat tok provozu prostřednictvím:

2.

Systém pro sledování polohy a pohybu plavidel s databází a s vhodnými komunikačními prostředky (např. VKV, GSM – hlasovými a datovými) (kapitola 5.2.3) může podpořit plánování plavebních komor a mostů.

1.

Podpora při nehodách zaznamenává ve středisku RIS údaje o plavidlech a dopravě na počátku plavby a během plavby je aktualizuje. V případě nehody středisko RIS neprodleně sděluje údaje záchranným službám.

2.

V závislosti na hodnocení rizik (tabulka 6.4 č. B.2.a) může služba podpory při nehodách zaznamenat pouze určité druhy plavidel a jejich sestav (bod 8 kapitoly 5.2.3) nebo všechna plavidla.

3.

Nahlásit požadované údaje by mělo být povinností vůdce plavidla (tabulka 5.2.3).

4.

Měl by být zaveden systém hlášení lodí s databází a s vhodnými komunikačními prostředky (viz kapitola 5.2.3).

5.

Poloha a směr plavby by se měly hlásit:

1.

Logistické aplikace RIS zahrnují:

2.

Plánování plavby je úkol vůdce plavidla a majitele plavidla. Plánování plavby zahrnuje plánování nakládky a ponoru plavidla, jakož i plánování ETA a možné nakládky a vykládky během plavby. RIS by měly podporovat plánování plavby prostřednictvím:

3.

Řízení dopravy znamená řízení dopravního řetězce, který přesahuje rámec plavby související se zprostředkovateli dopravy a vedoucími odpovědnými za kvalitu dopravní služby. Je zaměřeno na:

4.

Příslušné orgány by měly uzpůsobit své informační systémy tak, aby byl umožněn tok údajů mezi veřejností a soukromými partnery. Používají se normy a technické specifikace podle kapitoly 1 odst. 3 písm. e) až j).

5.

Komunikace a výměna informací mezi soukromými a veřejnými partnery v RIS pro logistické aplikace by se měly provádět podle postupů a technických specifikací, které jsou pro RIS dohodnuty.

6.

Příslušné orgány by měly v rámci svých možností poskytnout dostatečný prostor pro logistické aplikace, jako jsou:

Příslušné orgány by měly tvůrcům aplikací sdělit používanou strukturu údajů.

7.

V souladu s článkem 9 směrnice o RIS je třeba zajistit důvěrnost výměny údajů v RIS. V případech, kdy logistické informace poskytují systémy provozované příslušným orgánem, uvedený orgán by měl podniknout kroky nezbytné pro zajištění ochrany důvěrnosti obchodních informací. Poskytují-li se důvěrné údaje třetím stranám, je třeba zohlednit právní předpisy o ochraně soukromí.

a)

řízení pohybů přes hranici (např. pohybu lidí kontrolovaného imigračním úřadem, celní správou);

b)

shoda s požadavky na bezpečnost dopravy;

c)

shoda s požadavky na ochranu životního prostředí.

1.

Příslušný orgán je povinný, pokud RIS souvisejí s provozem, plánovat RIS, uvádět RIS do provozu a zajišťovat financování RIS. V případě existujících RIS by měl příslušný orgán změnit rozsah RIS, vyžadují-li to okolnosti.

2.

Pokud mají na zřízení RIS v určité oblasti zájem dvě nebo více vlád nebo příslušných orgánů, mohou se dohodnout, že budou vyvíjet společné RIS.

3.

Pozornost by se měla věnovat možnostem sledování a udržování požadované úrovně spolehlivosti a dostupnosti RIS.

4.

Během plánování RIS by dotčený příslušný orgán měl:

a)

Hydrografické, hydrologické a meteorologické podmínky

b)

Podmínky vodních cest

např. parametry vodních cest (plavební komory, mosty, plavební dráhy), viditelnost podél vodních dráh, zvláštní omezení (zákruty, mělčiny, úzké a nízké mosty), plavební vzory, úzké profily, provozní doby plavebních komor

c)

Současná a budoucí situace v provozu a dopravě

počet cestujících, hmotnost nákladu, druh nákladu, složení loďstva

d)

Počet, druh a vliv nehod, včetně analýzy důsledků

e)

Právní situace

orgány, předpisy pro případ nehod/havárií

f)

Regionální management a organizační situace

např. provozovatelé plavebních komor, přístavů a překladišť

g)

Existující systémy RIS

h)

Jiné problémy v oblasti,

např. zpoždění

2.

Cíle viz kapitola 4.3

3.

Úkoly viz kapitola 4.4

4.

Služby a funkce, které se mají poskytovat viz kapitoly 4.5 a 4.6

5.

6.

7.

a)

Návrh funkčního základu

vnější a vnitřní funkce závislé na místní situaci

b)

Převod funkčního návrhu na technický návrh (systémy)

c)

Vymezení technického zařízení potřebného na plavidlech a na břehu

a)

Hodnocení rizik

např. druhy rizik a posuzování rizik srovnáváním ve dvojicích

b)

Efektivita dopravy podle analýzy nákladů a zisků

zkrácení čekacích dob plavidel, větší spolehlivost, kratší doba plavby, menší náklady související s nehodami a zpožděními

c)

Studie vlivu na životní prostředí

v případě vhodnosti pro městské oblasti a řeky

a)

Odpovědnost v právních předpisech a regionální právní základ

b)

Příslušný orgán pro plánování a budování

c)

Orgán RIS pro provoz

orgán, který provádí úkoly

d)

Vybavenost personálu

nakonec plně automatizovaná zařízení, hlediska odborné přípravy

1.

Přehled možného postupného vývoje různých částí RIS je uveden v tabulce 7.

2.

Kvůli velmi odlišným parametrům není možné poskytnout všeobecná doporučení, pokud jde o řešení RIS za určitých okolností.

1.

Normalizace RIS je potřebná z těchto důvodů:

2.

RIS se vyvíjejí a provozují podle dohodnutých norem a technických specifikací, jako jsou:

3.

Technické specifikace by se měly vyvíjet v souladu s námořní plavbou, aby byl možný smíšený provoz v ústích řek / námořně-říční obchod.

4.

Mezinárodní organizace, které se již podílejí na námořní normalizaci, by se měly požádat, aby zohlednily vývoj normalizace v oblasti vnitrozemských vodních cest, např.:

5.

Uvedené organizace by se měly vyzvat k účasti a spolupráci při vývoji a údržbě technických specifikací a norem (jak se již děje).

6.

Mezinárodní orgány jako EHK OSN, Ústřední komise pro plavbu po Rýnu, Dunajská komise a podobné orgány v jiných částech světa se žádají, aby buď přijaly, nebo doporučily technické specifikace podle směrnice o RIS.

7.

Vlády jednotlivých států se žádají, aby vydávaly osvědčení pro zařízení vyrobená podle technických specifikací ve smyslu směrnice o RIS.

8.

Vlády jednotlivých států se žádají, aby dvoustranně a mnohostranně spolupracovaly za účelem dosažení co největší harmonizace.