(ES) č. 383/2007Nařízení Rady (ES) č. 383/2007 ze dne 4. dubna 2007 , kterým se zrušuje částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření použitelných na dovoz syntetických polyesterových střižových vláken pocházejících z Čínské lidové republiky, Saúdské Arábie, Běloruska a Korejské republiky
Publikováno: | Úř. věst. L 96, 11.4.2007, s. 1-6 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 4. dubna 2007 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
Platnost od: | 4. dubna 2007 | Nabývá účinnosti: | 4. dubna 2007 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 383/2007
ze dne 4. dubna 2007,
kterým se zrušuje částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření použitelných na dovoz syntetických polyesterových střižových vláken pocházejících z Čínské lidové republiky, Saúdské Arábie, Běloruska a Korejské republiky
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,
s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,
vzhledem k těmto důvodům:
1. POSTUP
1.1. Stávající opatření
(1) |
Rada uložila nařízením (ES) č. 1522/2000 (2) konečné antidumpingové clo z dovozů syntetických polyesterových střižových vláken (dále jen „PSV“) pocházejících z Austrálie, Indonésie a Thajska. |
(2) |
Rada uložila nařízením (ES) č. 2852/2000 (3) konečné antidumpingové clo z dovozů PSV pocházejících z Korejské republiky a Indie. |
(3) |
Rada uložila nařízením (ES) č. 1799/2002 (4) konečné antidumpingové clo z dovozů PSV pocházejících z Běloruska. |
(4) |
Rada uložila nařízením (ES) č. 428/2005 konečné antidumpingové clo z dovozů PSV pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Saudské Arábie a pozměnila a obnovila na dalších pět let opatření týkající se Korejské republiky. |
(5) |
Všechna tato nařízení budou dále označována jako „původní nařízení“. Šetření, která vedla k uložení opatření původními nařízeními, budou dále označována jako „původní šetření“. Na základě přezkumů opatření před pozbytím platnosti týkajících se dovozu PSV pocházejících z Austrálie, Indie, Indonésie a Thajska (5) zrušila Rada nařízením (ES) č. 1515/2006 (6) antidumpingové clo související s těmito dovozy. |
(6) |
Nové antidumpingové řízení týkající se dovozu PSV pocházejících z Malajsie a Tchaj-wanu bylo zahájeno dne 12. dubna 2006 (7) a nařízením (ES) č. 2005/2006 (8) byla uložena prozatímní opatření. |
1.2. Odůvodnění přezkumu
(7) |
Základem pro zahájení tohoto přezkumu byla informace, kterou předložil korejský vyvážející výrobce Saehan Industries Inc., který uvádí, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání, jak je uvedeno ve 20. bodě odůvodnění, by měla být vyloučena z definice dotčeného výrobku, protože se zdá, že mají rozdílné základní fyzikální a chemické vlastnosti a konečné použití, než ostatní druhy PSV. Konkrétně, na rozdíl od ostatních druhů PSV mají polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání inherentní vazbové vlastnosti. |
1.3. Zahájení
(8) |
Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení částečného prozatímního přezkumu, a zveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie (9) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení, omezeného na přezkum definice dotčeného výrobku, kterého se týkají antidumpingová opatření použitelná na dovoz PSV pocházejících z ČLR, Saúdské Arábie, Běloruska, Austrálie, Indonésie, Thajska, Korejské republiky a Indie. Poznamenává se, že Komise zahájila tento přezkum z vlastního podnětu. |
1.4. Přezkumné šetření
(9) |
Komise oficiálně oznámila orgánům ČLR, Saudské Arábie, Běloruska, Austrálie, Indonésie, Thajska, Korejské republiky a Indie (dále jen „dotčené země“) a ostatním stranám, o nichž je známo, že se jich záležitost týká, tj. výrobcům/vývozcům v dotčených zemích a jejich sdružením, uživatelům a dovozcům ve Společenství a jejich sdružením a výrobcům ve Společenství a jejich sdružením, že zahajuje přezkumné šetření. Zúčastněné strany dostaly příležitost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení v časové lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají důvod ke slyšení, byly vyslyšeny. |
(10) |
Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným stranám i všem dalším stranám, které se během lhůty stanovené v oznámení o zahájení řízení přihlásily. |
(11) |
S ohledem na rozsah přezkumu, nebylo pro účel tohoto přezkumu stanoveno žádné období šetření. Informace uvedené v dotazníku se týkaly období od roku 1998 do roku 2005 (dále jen „uvažované období“). Pro uvažované období byly požadovány informace týkající se objemu a hodnoty prodejů/nákupů, objemu výroby a kapacity pro všechny druhy PSV a polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání. Zúčastněné strany byly dále požádány, aby se vyjádřily k jakýmkoliv rozdílům nebo podobnostem mezi polyesterovými střižovými vlákny s nízkým bodem tání a ostatními druhy PSV týkajícím se jejich výrobního procesu, technických vlastností, konečného použití, zaměnitelnosti, atd. |
(12) |
Na dotazník dostatečně odpověděl jeden thajský, dva korejští a jeden saúdskoarabský vyvážející výrobce PSV, čtyři výrobci PSV ze Společenství, pět uživatelů a dva dovozci PSV ze Společenství. Několik dalších stran, včetně sdružení uživatelů a sdružení výrobců PSV ve Společenství, předložilo svá vyjádření. |
(13) |
Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely posouzení pokud jde o potřebu změny rozsahu stávajících opatření. |
(14) |
Zaznamenává se, že od října 2006, v důsledku paralelních přezkumů před pozbytím platnosti, byla opatření týkající se dovozu PSV pocházejících z Austrálie, Indie, Indonésie a Thajska zrušena (viz 5. bod odůvodnění), současný přezkum týkající se těchto zemí zastaral a jeho zjištění se týkají pouze opatření pro PSV pocházející z ČLR, Saudské Arábie, Běloruska a Korejské republiky. |
2. DOTČENÝ VÝROBEK
(15) |
Dotčeným výrobkem jsou, jak je jednotně definováno ve všech původních nařízeních, syntetická polyesterová střižová vlákna, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání, pocházející z ČLR, Saúdské Arábie, Běloruska, Austrálie, Indonésie, Thajska, Korejské republiky a Indie (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN 5503 20 00. Obecně se uvádějí jako polyesterová střižová vlákna nebo PSV. |
3. VÝSLEDKY PŘEZKUMNÉHO ŠETŘENÍ
3.1. Metodika
(16) |
V zájmu posouzení, zda by měla polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a ostatní druhy PSV být posuzována jako stejný výrobek nebo dva rozdílné výrobky, bylo zkoumáno, zda mají polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a ostatní druhy PSV stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a konečné použití. Z tohoto důvodu byl také posuzován výrobní proces, zaměnitelnost a rozdíly u polyesterových střižových vláken a ostatních druhů PSV. |
3.2. Zjištění
3.2.1. Obecné poznámky
(17) |
PSV je základní materiál používaný v různých fázích výrobního procesu textilních výrobků. PSV se používají buď pro spřádání, tj. pro výrobu nití z nekonečných vláken pro výrobu textilií, po přimíchání nebo nepřimíchání jiných vláken, jako je bavlna a vlna, nebo na netkané výrobky, jako jsou náplně, tj. vycpávky nebo výplně určitého textilního zboží jako například polštářů, sedadel automobilů a sak. |
(18) |
PSV se prodávají v různých typech výrobků určených pro spřádání nebo využití netkaných textilií, které jsou monokomponentní nebo bikomponentní a mají různé vlastnosti jako například denier/decitex, pevnost, lesk, úroveň kvality, atd. Tyto typy výrobků nejsou vždy vzájemně zaměnitelné (např. vlákna pro spřádání a využití netkaných textilií, monokomponentní nebo bikomponentní vlákna, vlákna se specifickými tepelnými vlastnostmi jako jsou vlákna zpomalující hoření, atd.). Nicméně, jak stanovila původní šetření, fyzikální a chemické vlastnosti a konečné použití těchto typů výrobků jsou v podstatě stejné. Kromě toho, zatímco ne všechny typy výrobků mohou být vzájemně zaměnitelné s každým dalším typem, existuje mezi různými typy alespoň částečná zaměnitelnost a možnost souběžného použití, přičemž žádný z nich není jasně oddělen od alespoň několika dalších. |
(19) |
Je třeba poznamenat, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání nejsou novým výrobkem. Polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání, jako jeden z druhů PSV, však nebyla v rámci původních šetření zkoumána odděleně, protože žádná ze zúčastněných stran nepoukázala na jejich údajně rozdílné fyzikální a technické vlastnosti. Přezkum potvrdil, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání, která byla poprvé vyrobena v osmdesátých letech a od té doby obchodována v zemích jako např. Japonsko, Tchaj-wan a ve Společenství, už byla vyráběna a obchodována ve velkých objemech nejméně třemi výrobci ve Společenství a v nejméně jedné dotčené zemi, Korejské republice, během původních šetření. Ve skutečnosti bylo zjištěno, že dovoz PSV včetně polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání z Korejské republiky je dumpingový a způsobil újmu výrobnímu odvětví Společenství. |
3.2.2. Fyzikální a technické vlastnosti polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání
(20) |
Polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání jsou jedním z bikomponentních druhů PSV. Jedná se o polyesterové vlákno s nízkým bodem tání a strukturou jádro/plášť: skládá se z jádra z polyesteru a pláště z kopolymeru polyesteru. Při zahřátí taje vnější kopolymerová vrstva při nižší teplotě než polyesterové jádro a roztavený plášť se chová jako lepidlo. Existuje několik poddruhů polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání, které se například při různých teplotách tání chovají různě. |
(21) |
Polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání jsou vyrobena ze stejných surovin a vypadají stejně jako ostatní druhy PSV. Ve skutečnosti však obsahují dva různé polymery polyesteru. V této souvislosti je třeba říci, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání nejsou jediným bikomponentním druhem PSV; existuje řada dalších bikomponentních druhů PSV, které byly pro účely antidumpingových řízení vždy považovány za stejný výrobek. |
(22) |
Někteří uživatelé ve Společenství a jeden vyvážející výrobce tvrdili, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a ostatní druhy PSV, jak monokomponentní, tak bikomponentní, jsou vyrobeny z rozdílných surovin. Sdružení výrobců ve Společenství a někteří výrobci ve Společenství tvrdili, že suroviny, ze kterých se vyrábí všechny druhy PSV, včetně polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání, jsou stejné. V tomto ohledu je nutné poznamenat, že všechny druhy PSV, včetně polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání, jsou vyrobeny z kyseliny tereftalové a ethylenglykolu. Tyto suroviny jsou základní složkou, ke které je možné přidávat aditiva nebo doplňkové složky, aby se dosáhlo některých specifických vlastností vlákna, jako například nízký bod tání u polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání. Proto se tvrzení, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání jsou vyrobena z rozdílných surovin, zamítá. |
(23) |
Jeden vyvážející výrobce také tvrdil, že faktor „vzhled“ není relevantní při posuzování fyzikálních a technických vlastností různých výrobků nebo typů výrobků. S ohledem na toto tvrzení se poznamenává, že vzhled sám o sobě by za normálních okolností nebyl dostatečným důvodem pro definování dotčeného výrobku, zvláště pokud se jedná o chemické výrobky. To však neznamená, že by se tento faktor neměl brát vůbec v úvahu. V tomto konkrétním případě představuje stejný vzhled dodatečný element pro zjištění, že není snadné rozlišit polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání od ostatních druhů PSV. Tvrzení se proto zamítá. |
(24) |
S ohledem na výše uvedené se dospělo k závěru, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání nemají rozdílné základní fyzikální a chemické vlastnosti od ostatních druhů PSV, zejména těch bikomponentních. |
3.2.3. Výrobní proces
(25) |
Připomíná se, že původní šetření stanovila, že z hlediska výroby je možno rozlišovat mezi přírodními PSV vyrobenými z přírodních surovin a umělými PSV vyrobenými z recyklovaného polyesteru. |
(26) |
Co se týče polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání tato přezkumná šetření ukázala, že mezi výrobou polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání a ostatních bikomponentních PSV není žádný významný rozdíl. Zjistilo se, že kterýkoliv výrobce ostatních bikomponentních PSV by mohl snadno přejít na výrobu polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání. Systémy pro bikomponentní spřádání se ve Společenství a jinde používají více než dvacet let. Výroba bikomponentních vláken je složitější než monokomponentních; nicméně rozdíl mezi oběma systémy se nepovažuje za velký. |
(27) |
Někteří uživatelé ve Společenství tvrdili, že přechod na výrobu polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání by nebyl cenově výhodný. Bylo namítnuto, že i přesto, že výrobní linky pro polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a pro ostatní bikomponentní PSV jsou v podstatě stejné, přechod na výrobu polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání by vyžadoval určité úpravy, zejména změnu zvlákňovacích trysek, a způsobil by značné prostoje. Proto, i přesto, že přechod na výrobu polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání a naopak je technicky proveditelný, nemusí být výhodný a může ovlivnit dostupnou kapacitu polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání. Sdružení výrobců ve Společenství a jeden výrobce ve Společenství tvrdili, že výrobní procesy všech bikomponentních PSV jsou v podstatě stejné a přechod na výrobu polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání nezpůsobí žádné technické problémy, ale závisí pouze na tržní síle jako je poptávka a ceny. Dále tvrdili, že celková kapacita pro uspokojení poptávky po polyesterových střižových vláknech s nízkým bodem tání ve Společenství je dostačující, pokud to dovolí podmínky trhu. V této souvislosti by se mělo poznamenat následující. Za prvé, závěr, že mezi výrobou polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání a výrobou ostatních bikomponentních PSV není velký rozdíl, nebyl zpochybněn. Za druhé, cenová výhodnost přechodu na výrobu polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání a naopak se může lišit u každého výrobce, ale někteří výrobci ve Společenství již tak činí. A konečně to, zda by výrobce přešel na výrobu polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání, závisí velkou měrou na prodejních cenách, které může za různé druhy PSV na trhu obdržet. V této souvislosti se také poznamenává, že ve Společenství nebo v dotčených vývozních zemích neexistují exkluzivní výrobci polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání. Proto nemůže toto tvrzení změnit závěry týkající se výrobního procesu. |
(28) |
Výrobní proces, který sám o sobě není rozhodující pro definici výrobku, tedy nemůže být v žádném případě považován za rozlišující faktor mezi polyesterovými střižovými vlákny a ostatními druhy PSV. |
3.2.4. Obvyklé konečné využití polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání
(29) |
Polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání díky své nízké teplotě tání tvoří součást technických využití netkaných textilií pojených za tepla a náplní pojených za tepla. Používají se hlavně v těchto skupinách výrobků: domácnost (nábytek, matrace, polštáře), automobilový průmysl (koberce, filtry), osobní hygiena (pleny, savé materiály), oděvy (izolace). Ve všech využitích jsou polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání smíšená s ostatními druhy PSV a obvykle v takovýchto směsích tvoří přibližně 15 % objemu. |
(30) |
Někteří uživatelé ve Společenství tvrdili, že těchto 15 % tvoří polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání pouze ve směsích používaných ve vatě pojené za tepla určené pro použití u nábytku a ložních potřeb. U některých ostatních využití, jako jsou akviziční distribuční vrstvy, se poměr polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání ve směsi pohybuje od 35 % do 50 % a u výrobků, které se používají pro filtraci vzduchu, tvoří polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání až 70 % směsi. Zde je nutné doplnit, že v některých dalších výrobcích, jako je například oděvní izolační vata, tvoří polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání méně než 15 % objemu. Přezkumné šetření ukázalo, že relativní objem polyesterových střižových vláken je opravdu v různých výrobcích odlišný, ale ve většině z nich je menšinovou složkou (v průměru 15 %) ve srovnání s ostatními druhy PSV, které obsahují tyto výrobky. Posouzení uvedené ve 29. bodě odůvodnění se proto potvrzuje. |
(31) |
Hlavní uživatelé polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání ve Společenství jsou z odvětví netkaných textilií. Tyto společnosti většinou používají mnoho dalších druhů PSV, které patří do skupiny netkaných textilií. Ve Společenství nejsou žádní zvláštní uživatelé polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání. Dále se zjistilo, že mezi distribučními cestami polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání a ostatních druhů PSV není velký rozdíl. Připomíná se, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání se vždy používají ve směsi s ostatními druhy PSV. |
(32) |
Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že fakt, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a ostatní druhy PSV mají stejné uživatele a že distribuční cesty polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání a ostatních druhů PSV jsou v podstatě stejné, neznamená, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a ostatní druhy PSV jsou „obdobné výrobky“. Je pravda, že tento fakt sám o sobě neznamená, že by polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a ostatní druhy PSV měla být považována za stejný výrobek, nicméně ukazuje, že co se týče distribuce, není rozdíl mezi polyesterovými střižovými vlákny a ostatními druhy PSV. Jinými slovy, z pohledu distribuce neexistuje důvod k vyloučení polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání z působnosti opatření. Navíc, jak bylo ukázáno v 29. bodě odůvodnění, polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání mají s ostatními druhy PSV stejné konečné využití, protože mohou být použita pouze ve směsích s těmito vlákny. Proto se toto tvrzení zamítá. |
(33) |
S ohledem na výše uvedené se dospělo k závěru, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a ostatní druhy PSV mají stejné základní konečné využití a jsou distribuována stejnými cestami. |
3.2.5. Zaměnitelnost
(34) |
Jak je ukázáno výše, i přesto, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání nemají jiné základní fyzikální a chemické vlastnosti než ostatní druhy PSV, mají určité odlišnosti. V mnoha využitích však mohou být polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání nahrazena ostatními druhy PSV při použití odlišných technologií pojení, jako je pojení PSV pryskyřicí nebo pojení PSV za tepla s použitím ostatních tavících pojivových vláken. Jsou tedy do značné míry zaměnitelné s dalšími druhy PSV. |
(35) |
Některé strany zpochybnily výše uvedený závěr týkající se zaměnitelnosti polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání s ostatními druhy PSV. Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že zaměnitelnost polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání s ostatními druhy PSV není možná, protože pojení pryskyřicí vyžaduje nahrazení polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání vlákny z pryskyřice a pojení ostatními tavícími pojivovými vlákny vyžaduje nahrazení polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání pojivými vlákny, která nejsou vyrobena z polyesteru. Někteří uživatelé ve Společenství tvrdili, že použití jiných technologií pojení, na které se odkazuje výše, by mělo za následek odlišné vlastnosti některých konečných výrobků a proto není v některých využitích tato záměna možná. Tato tvrzení byla dále posuzována. Šetření ukázalo, že i přesto, že různé technologie pojení nejsou vždy mezi sebou zaměnitelné ve všech konečných využitích, určitá zaměnitelnost možná je, a proto polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání u některých využití soutěží s PSV pojenými pryskyřicí a s PSV pojenými pojivovými vlákny jinými než se strukturou jádro/plášť. Proto nemůže být vytvořen všeobecný závěr, že neexistují náhrady za polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a že nejsou zaměnitelná s některými dalšími druhy PSV. |
(36) |
Jeden vyvážející výrobce také poznamenal, že jeho tvrzení týkající se ohrožení životního prostředí a zdraví pracovníků, které představují některé chemické pryskyřice, nebylo dostatečně posouzeno. V tomto ohledu se poznamenává, že takové tvrzení není v tomto případě relevantní, protože u některých využití nemůže být pojení pryskyřicí nahrazeno jinou technologií pojení a v každém případě pojení pryskyřicí musí být v souladu se všemi ekologickými požadavky ve Společenství a v členských státech. Proto se tento argument zamítá. |
3.2.6. Rozdíly mezi polyesterovými střižovými vlákny a ostatními druhy PSV
(37) |
Mezi polyesterovými střižovými vlákny s nízkým bodem tání a ostatními druhy PSV není žádný viditelný a hmatatelný rozdíl. Příčný průřez polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání je jiný než u monokomponentních vláken; ne vždy je však jiný než příčný průřez ostatních bikomponentních druhů PSV. Připomíná se, že existuje mnoho variant polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání, které se liší například bodem tání. Z tohoto důvodu je není možné jasně rozlišit na základě bodu tání. Proto se zdá, že není snadné rozlišit polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání od ostatních druhů PSV a jakákoliv spolehlivá identifikace tohoto typu výrobku by vyžadovala použití složitého vybavení. |
(38) |
Někteří uživatelé ve Společenství nesouhlasili s výše uvedeným závěrem, že není snadné rozlišit polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání od ostatních druhů PSV, konkrétně co se týče bodu tání. Bylo namítnuto, že bod tání pláště polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání se sice pohybuje mezi 110 °C a 190 °C, ale vždy bude podstatně nižší než u ostatních druhů PSV, který je údajně okolo 255 °C. Poznamenává se, že výše uvedené rozpětí teploty tání potvrzuje, že existuje mnoho variant polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání i ostatních druhů PSV a že jejich identifikace není vždy snadno proveditelná. Proto nemůže být závěr uvedený v 37. bodě odůvodnění pozměněn. |
(39) |
Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že pouhý fakt, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání jsou vizuálně podobná ostatním druhům PSV, nemůže být důvodem nevyloučit je z rozsahu opatření. Jak je vysvětleno ve 23. bodě odůvodnění, zatímco „vzhled“ sám o sobě není rozhodující v otázce, zda by různé výrobky měly patřit do kategorie „stejný výrobek“, představuje dodatečný prvek pro analýzu (viz také 16. bod odůvodnění). Není možné nebrat v úvahu, že není snadné od sebe rozlišit různé typy výrobků. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
4. ZÁVĚRY TÝKAJÍCÍ SE DEFINICE DOTČENÉHO VÝROBKU
(40) |
Výše uvedená zjištění ukazují, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné konečné použití jako ostatní druhy PSV. V mnoha využitích soutěží polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání přímo či nepřímo s ostatními druhy PSV na trhu Společenství. Na tomto základě se dospělo k závěru, že by měla být polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a ostatní druhy PSV považována za stejný výrobek a částečný prozatímní přezkum týkající se definice výrobku pro uplatňování stávajících antidumpingových opatření by měl být ukončen. |
(41) |
Všechny zúčastněné strany byly informovány o základních faktech a okolnostech, na jejichž základě se dospělo k výše uvedeným závěrům. Stranám byla poskytnuta lhůta, ve které mohly v reakci na toto oznámení podat námitku. |
(42) |
Ústní a písemná vyjádření, která strany předložily, byla vzata v úvahu, neměla však vliv na závěr neměnit definici dotčeného výrobku, kterého se týkají platná antidumpingová opatření použitelná na dovoz PSV, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Jediný článek
Částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 definice dotčeného výrobku, kterého se týkají antidumpingová opatření použitelná na dovoz syntetických polyesterových střižových vláken kódu KN 5503 20 00 pocházejících z Čínské lidové republiky, Saúdské Arábie, Běloruska a Korejské republiky, se ukončuje beze změn platných antidumpingových opatření.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 4. dubna 2007.
Za Radu
předseda
F.-W. STEINMEIER
(1) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. č. L 340, 23.12.2005, s. 17).
(2) Úř. věst. L 175, 14.7.2000, s. 10.
(3) Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 17. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 428/2005 (Úř. věst. L 71, 17.3.2005, s. 1).
(4) Úř. věst. L 274, 11.10.2002, s. 1.
(5) Úř. věst. C 174, 14.7.2005, s. 15; Úř. věst. C 323, 20.12.2005, s. 21.
(6) Úř. věst. L 282, 13.10.2006, s. 1.
(7) Úř. věst. C 89, 12.4.2006, s. 2.
(8) Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 65.
(9) Úř. věst. C 325, 22.12.2005, s. 20.