(ES) č. 383/2007Nařízení Rady (ES) č. 383/2007 ze dne 4. dubna 2007 , kterým se zrušuje částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření použitelných na dovoz syntetických polyesterových střižových vláken pocházejících z Čínské lidové republiky, Saúdské Arábie, Běloruska a Korejské republiky

Publikováno: Úř. věst. L 96, 11.4.2007, s. 1-6 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 4. dubna 2007 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 4. dubna 2007 Nabývá účinnosti: 4. dubna 2007
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 383/2007

ze dne 4. dubna 2007,

kterým se zrušuje částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření použitelných na dovoz syntetických polyesterových střižových vláken pocházejících z Čínské lidové republiky, Saúdské Arábie, Běloruska a Korejské republiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Stávající opatření

(1)

Rada uložila nařízením (ES) č. 1522/2000 (2) konečné antidumpingové clo z dovozů syntetických polyesterových střižových vláken (dále jen „PSV“) pocházejících z Austrálie, Indonésie a Thajska.

(2)

Rada uložila nařízením (ES) č. 2852/2000 (3) konečné antidumpingové clo z dovozů PSV pocházejících z Korejské republiky a Indie.

(3)

Rada uložila nařízením (ES) č. 1799/2002 (4) konečné antidumpingové clo z dovozů PSV pocházejících z Běloruska.

(4)

Rada uložila nařízením (ES) č. 428/2005 konečné antidumpingové clo z dovozů PSV pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Saudské Arábie a pozměnila a obnovila na dalších pět let opatření týkající se Korejské republiky.

(5)

Všechna tato nařízení budou dále označována jako „původní nařízení“. Šetření, která vedla k uložení opatření původními nařízeními, budou dále označována jako „původní šetření“. Na základě přezkumů opatření před pozbytím platnosti týkajících se dovozu PSV pocházejících z Austrálie, Indie, Indonésie a Thajska (5) zrušila Rada nařízením (ES) č. 1515/2006 (6) antidumpingové clo související s těmito dovozy.

(6)

Nové antidumpingové řízení týkající se dovozu PSV pocházejících z Malajsie a Tchaj-wanu bylo zahájeno dne 12. dubna 2006 (7) a nařízením (ES) č. 2005/2006 (8) byla uložena prozatímní opatření.

1.2.   Odůvodnění přezkumu

(7)

Základem pro zahájení tohoto přezkumu byla informace, kterou předložil korejský vyvážející výrobce Saehan Industries Inc., který uvádí, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání, jak je uvedeno ve 20. bodě odůvodnění, by měla být vyloučena z definice dotčeného výrobku, protože se zdá, že mají rozdílné základní fyzikální a chemické vlastnosti a konečné použití, než ostatní druhy PSV. Konkrétně, na rozdíl od ostatních druhů PSV mají polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání inherentní vazbové vlastnosti.

1.3.   Zahájení

(8)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení částečného prozatímního přezkumu, a zveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie  (9) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení, omezeného na přezkum definice dotčeného výrobku, kterého se týkají antidumpingová opatření použitelná na dovoz PSV pocházejících z ČLR, Saúdské Arábie, Běloruska, Austrálie, Indonésie, Thajska, Korejské republiky a Indie. Poznamenává se, že Komise zahájila tento přezkum z vlastního podnětu.

1.4.   Přezkumné šetření

(9)

Komise oficiálně oznámila orgánům ČLR, Saudské Arábie, Běloruska, Austrálie, Indonésie, Thajska, Korejské republiky a Indie (dále jen „dotčené země“) a ostatním stranám, o nichž je známo, že se jich záležitost týká, tj. výrobcům/vývozcům v dotčených zemích a jejich sdružením, uživatelům a dovozcům ve Společenství a jejich sdružením a výrobcům ve Společenství a jejich sdružením, že zahajuje přezkumné šetření. Zúčastněné strany dostaly příležitost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení v časové lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají důvod ke slyšení, byly vyslyšeny.

(10)

Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným stranám i všem dalším stranám, které se během lhůty stanovené v oznámení o zahájení řízení přihlásily.

(11)

S ohledem na rozsah přezkumu, nebylo pro účel tohoto přezkumu stanoveno žádné období šetření. Informace uvedené v dotazníku se týkaly období od roku 1998 do roku 2005 (dále jen „uvažované období“). Pro uvažované období byly požadovány informace týkající se objemu a hodnoty prodejů/nákupů, objemu výroby a kapacity pro všechny druhy PSV a polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání. Zúčastněné strany byly dále požádány, aby se vyjádřily k jakýmkoliv rozdílům nebo podobnostem mezi polyesterovými střižovými vlákny s nízkým bodem tání a ostatními druhy PSV týkajícím se jejich výrobního procesu, technických vlastností, konečného použití, zaměnitelnosti, atd.

(12)

Na dotazník dostatečně odpověděl jeden thajský, dva korejští a jeden saúdskoarabský vyvážející výrobce PSV, čtyři výrobci PSV ze Společenství, pět uživatelů a dva dovozci PSV ze Společenství. Několik dalších stran, včetně sdružení uživatelů a sdružení výrobců PSV ve Společenství, předložilo svá vyjádření.

(13)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely posouzení pokud jde o potřebu změny rozsahu stávajících opatření.

(14)

Zaznamenává se, že od října 2006, v důsledku paralelních přezkumů před pozbytím platnosti, byla opatření týkající se dovozu PSV pocházejících z Austrálie, Indie, Indonésie a Thajska zrušena (viz 5. bod odůvodnění), současný přezkum týkající se těchto zemí zastaral a jeho zjištění se týkají pouze opatření pro PSV pocházející z ČLR, Saudské Arábie, Běloruska a Korejské republiky.

2.   DOTČENÝ VÝROBEK

(15)

Dotčeným výrobkem jsou, jak je jednotně definováno ve všech původních nařízeních, syntetická polyesterová střižová vlákna, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání, pocházející z ČLR, Saúdské Arábie, Běloruska, Austrálie, Indonésie, Thajska, Korejské republiky a Indie (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN 5503 20 00. Obecně se uvádějí jako polyesterová střižová vlákna nebo PSV.

3.   VÝSLEDKY PŘEZKUMNÉHO ŠETŘENÍ

3.1.   Metodika

(16)

V zájmu posouzení, zda by měla polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a ostatní druhy PSV být posuzována jako stejný výrobek nebo dva rozdílné výrobky, bylo zkoumáno, zda mají polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a ostatní druhy PSV stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a konečné použití. Z tohoto důvodu byl také posuzován výrobní proces, zaměnitelnost a rozdíly u polyesterových střižových vláken a ostatních druhů PSV.

3.2.   Zjištění

3.2.1.   Obecné poznámky

(17)

PSV je základní materiál používaný v různých fázích výrobního procesu textilních výrobků. PSV se používají buď pro spřádání, tj. pro výrobu nití z nekonečných vláken pro výrobu textilií, po přimíchání nebo nepřimíchání jiných vláken, jako je bavlna a vlna, nebo na netkané výrobky, jako jsou náplně, tj. vycpávky nebo výplně určitého textilního zboží jako například polštářů, sedadel automobilů a sak.

(18)

PSV se prodávají v různých typech výrobků určených pro spřádání nebo využití netkaných textilií, které jsou monokomponentní nebo bikomponentní a mají různé vlastnosti jako například denier/decitex, pevnost, lesk, úroveň kvality, atd. Tyto typy výrobků nejsou vždy vzájemně zaměnitelné (např. vlákna pro spřádání a využití netkaných textilií, monokomponentní nebo bikomponentní vlákna, vlákna se specifickými tepelnými vlastnostmi jako jsou vlákna zpomalující hoření, atd.). Nicméně, jak stanovila původní šetření, fyzikální a chemické vlastnosti a konečné použití těchto typů výrobků jsou v podstatě stejné. Kromě toho, zatímco ne všechny typy výrobků mohou být vzájemně zaměnitelné s každým dalším typem, existuje mezi různými typy alespoň částečná zaměnitelnost a možnost souběžného použití, přičemž žádný z nich není jasně oddělen od alespoň několika dalších.

(19)

Je třeba poznamenat, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání nejsou novým výrobkem. Polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání, jako jeden z druhů PSV, však nebyla v rámci původních šetření zkoumána odděleně, protože žádná ze zúčastněných stran nepoukázala na jejich údajně rozdílné fyzikální a technické vlastnosti. Přezkum potvrdil, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání, která byla poprvé vyrobena v osmdesátých letech a od té doby obchodována v zemích jako např. Japonsko, Tchaj-wan a ve Společenství, už byla vyráběna a obchodována ve velkých objemech nejméně třemi výrobci ve Společenství a v nejméně jedné dotčené zemi, Korejské republice, během původních šetření. Ve skutečnosti bylo zjištěno, že dovoz PSV včetně polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání z Korejské republiky je dumpingový a způsobil újmu výrobnímu odvětví Společenství.

3.2.2.   Fyzikální a technické vlastnosti polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání

(20)

Polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání jsou jedním z bikomponentních druhů PSV. Jedná se o polyesterové vlákno s nízkým bodem tání a strukturou jádro/plášť: skládá se z jádra z polyesteru a pláště z kopolymeru polyesteru. Při zahřátí taje vnější kopolymerová vrstva při nižší teplotě než polyesterové jádro a roztavený plášť se chová jako lepidlo. Existuje několik poddruhů polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání, které se například při různých teplotách tání chovají různě.

(21)

Polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání jsou vyrobena ze stejných surovin a vypadají stejně jako ostatní druhy PSV. Ve skutečnosti však obsahují dva různé polymery polyesteru. V této souvislosti je třeba říci, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání nejsou jediným bikomponentním druhem PSV; existuje řada dalších bikomponentních druhů PSV, které byly pro účely antidumpingových řízení vždy považovány za stejný výrobek.

(22)

Někteří uživatelé ve Společenství a jeden vyvážející výrobce tvrdili, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a ostatní druhy PSV, jak monokomponentní, tak bikomponentní, jsou vyrobeny z rozdílných surovin. Sdružení výrobců ve Společenství a někteří výrobci ve Společenství tvrdili, že suroviny, ze kterých se vyrábí všechny druhy PSV, včetně polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání, jsou stejné. V tomto ohledu je nutné poznamenat, že všechny druhy PSV, včetně polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání, jsou vyrobeny z kyseliny tereftalové a ethylenglykolu. Tyto suroviny jsou základní složkou, ke které je možné přidávat aditiva nebo doplňkové složky, aby se dosáhlo některých specifických vlastností vlákna, jako například nízký bod tání u polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání. Proto se tvrzení, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání jsou vyrobena z rozdílných surovin, zamítá.

(23)

Jeden vyvážející výrobce také tvrdil, že faktor „vzhled“ není relevantní při posuzování fyzikálních a technických vlastností různých výrobků nebo typů výrobků. S ohledem na toto tvrzení se poznamenává, že vzhled sám o sobě by za normálních okolností nebyl dostatečným důvodem pro definování dotčeného výrobku, zvláště pokud se jedná o chemické výrobky. To však neznamená, že by se tento faktor neměl brát vůbec v úvahu. V tomto konkrétním případě představuje stejný vzhled dodatečný element pro zjištění, že není snadné rozlišit polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání od ostatních druhů PSV. Tvrzení se proto zamítá.

(24)

S ohledem na výše uvedené se dospělo k závěru, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání nemají rozdílné základní fyzikální a chemické vlastnosti od ostatních druhů PSV, zejména těch bikomponentních.

3.2.3.   Výrobní proces

(25)

Připomíná se, že původní šetření stanovila, že z hlediska výroby je možno rozlišovat mezi přírodními PSV vyrobenými z přírodních surovin a umělými PSV vyrobenými z recyklovaného polyesteru.

(26)

Co se týče polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání tato přezkumná šetření ukázala, že mezi výrobou polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání a ostatních bikomponentních PSV není žádný významný rozdíl. Zjistilo se, že kterýkoliv výrobce ostatních bikomponentních PSV by mohl snadno přejít na výrobu polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání. Systémy pro bikomponentní spřádání se ve Společenství a jinde používají více než dvacet let. Výroba bikomponentních vláken je složitější než monokomponentních; nicméně rozdíl mezi oběma systémy se nepovažuje za velký.

(27)

Někteří uživatelé ve Společenství tvrdili, že přechod na výrobu polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání by nebyl cenově výhodný. Bylo namítnuto, že i přesto, že výrobní linky pro polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a pro ostatní bikomponentní PSV jsou v podstatě stejné, přechod na výrobu polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání by vyžadoval určité úpravy, zejména změnu zvlákňovacích trysek, a způsobil by značné prostoje. Proto, i přesto, že přechod na výrobu polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání a naopak je technicky proveditelný, nemusí být výhodný a může ovlivnit dostupnou kapacitu polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání. Sdružení výrobců ve Společenství a jeden výrobce ve Společenství tvrdili, že výrobní procesy všech bikomponentních PSV jsou v podstatě stejné a přechod na výrobu polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání nezpůsobí žádné technické problémy, ale závisí pouze na tržní síle jako je poptávka a ceny. Dále tvrdili, že celková kapacita pro uspokojení poptávky po polyesterových střižových vláknech s nízkým bodem tání ve Společenství je dostačující, pokud to dovolí podmínky trhu. V této souvislosti by se mělo poznamenat následující. Za prvé, závěr, že mezi výrobou polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání a výrobou ostatních bikomponentních PSV není velký rozdíl, nebyl zpochybněn. Za druhé, cenová výhodnost přechodu na výrobu polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání a naopak se může lišit u každého výrobce, ale někteří výrobci ve Společenství již tak činí. A konečně to, zda by výrobce přešel na výrobu polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání, závisí velkou měrou na prodejních cenách, které může za různé druhy PSV na trhu obdržet. V této souvislosti se také poznamenává, že ve Společenství nebo v dotčených vývozních zemích neexistují exkluzivní výrobci polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání. Proto nemůže toto tvrzení změnit závěry týkající se výrobního procesu.

(28)

Výrobní proces, který sám o sobě není rozhodující pro definici výrobku, tedy nemůže být v žádném případě považován za rozlišující faktor mezi polyesterovými střižovými vlákny a ostatními druhy PSV.

3.2.4.   Obvyklé konečné využití polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání

(29)

Polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání díky své nízké teplotě tání tvoří součást technických využití netkaných textilií pojených za tepla a náplní pojených za tepla. Používají se hlavně v těchto skupinách výrobků: domácnost (nábytek, matrace, polštáře), automobilový průmysl (koberce, filtry), osobní hygiena (pleny, savé materiály), oděvy (izolace). Ve všech využitích jsou polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání smíšená s ostatními druhy PSV a obvykle v takovýchto směsích tvoří přibližně 15 % objemu.

(30)

Někteří uživatelé ve Společenství tvrdili, že těchto 15 % tvoří polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání pouze ve směsích používaných ve vatě pojené za tepla určené pro použití u nábytku a ložních potřeb. U některých ostatních využití, jako jsou akviziční distribuční vrstvy, se poměr polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání ve směsi pohybuje od 35 % do 50 % a u výrobků, které se používají pro filtraci vzduchu, tvoří polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání až 70 % směsi. Zde je nutné doplnit, že v některých dalších výrobcích, jako je například oděvní izolační vata, tvoří polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání méně než 15 % objemu. Přezkumné šetření ukázalo, že relativní objem polyesterových střižových vláken je opravdu v různých výrobcích odlišný, ale ve většině z nich je menšinovou složkou (v průměru 15 %) ve srovnání s ostatními druhy PSV, které obsahují tyto výrobky. Posouzení uvedené ve 29. bodě odůvodnění se proto potvrzuje.

(31)

Hlavní uživatelé polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání ve Společenství jsou z odvětví netkaných textilií. Tyto společnosti většinou používají mnoho dalších druhů PSV, které patří do skupiny netkaných textilií. Ve Společenství nejsou žádní zvláštní uživatelé polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání. Dále se zjistilo, že mezi distribučními cestami polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání a ostatních druhů PSV není velký rozdíl. Připomíná se, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání se vždy používají ve směsi s ostatními druhy PSV.

(32)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že fakt, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a ostatní druhy PSV mají stejné uživatele a že distribuční cesty polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání a ostatních druhů PSV jsou v podstatě stejné, neznamená, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a ostatní druhy PSV jsou „obdobné výrobky“. Je pravda, že tento fakt sám o sobě neznamená, že by polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a ostatní druhy PSV měla být považována za stejný výrobek, nicméně ukazuje, že co se týče distribuce, není rozdíl mezi polyesterovými střižovými vlákny a ostatními druhy PSV. Jinými slovy, z pohledu distribuce neexistuje důvod k vyloučení polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání z působnosti opatření. Navíc, jak bylo ukázáno v 29. bodě odůvodnění, polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání mají s ostatními druhy PSV stejné konečné využití, protože mohou být použita pouze ve směsích s těmito vlákny. Proto se toto tvrzení zamítá.

(33)

S ohledem na výše uvedené se dospělo k závěru, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a ostatní druhy PSV mají stejné základní konečné využití a jsou distribuována stejnými cestami.

3.2.5.   Zaměnitelnost

(34)

Jak je ukázáno výše, i přesto, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání nemají jiné základní fyzikální a chemické vlastnosti než ostatní druhy PSV, mají určité odlišnosti. V mnoha využitích však mohou být polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání nahrazena ostatními druhy PSV při použití odlišných technologií pojení, jako je pojení PSV pryskyřicí nebo pojení PSV za tepla s použitím ostatních tavících pojivových vláken. Jsou tedy do značné míry zaměnitelné s dalšími druhy PSV.

(35)

Některé strany zpochybnily výše uvedený závěr týkající se zaměnitelnosti polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání s ostatními druhy PSV. Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že zaměnitelnost polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání s ostatními druhy PSV není možná, protože pojení pryskyřicí vyžaduje nahrazení polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání vlákny z pryskyřice a pojení ostatními tavícími pojivovými vlákny vyžaduje nahrazení polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání pojivými vlákny, která nejsou vyrobena z polyesteru. Někteří uživatelé ve Společenství tvrdili, že použití jiných technologií pojení, na které se odkazuje výše, by mělo za následek odlišné vlastnosti některých konečných výrobků a proto není v některých využitích tato záměna možná. Tato tvrzení byla dále posuzována. Šetření ukázalo, že i přesto, že různé technologie pojení nejsou vždy mezi sebou zaměnitelné ve všech konečných využitích, určitá zaměnitelnost možná je, a proto polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání u některých využití soutěží s PSV pojenými pryskyřicí a s PSV pojenými pojivovými vlákny jinými než se strukturou jádro/plášť. Proto nemůže být vytvořen všeobecný závěr, že neexistují náhrady za polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a že nejsou zaměnitelná s některými dalšími druhy PSV.

(36)

Jeden vyvážející výrobce také poznamenal, že jeho tvrzení týkající se ohrožení životního prostředí a zdraví pracovníků, které představují některé chemické pryskyřice, nebylo dostatečně posouzeno. V tomto ohledu se poznamenává, že takové tvrzení není v tomto případě relevantní, protože u některých využití nemůže být pojení pryskyřicí nahrazeno jinou technologií pojení a v každém případě pojení pryskyřicí musí být v souladu se všemi ekologickými požadavky ve Společenství a v členských státech. Proto se tento argument zamítá.

3.2.6.   Rozdíly mezi polyesterovými střižovými vlákny a ostatními druhy PSV

(37)

Mezi polyesterovými střižovými vlákny s nízkým bodem tání a ostatními druhy PSV není žádný viditelný a hmatatelný rozdíl. Příčný průřez polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání je jiný než u monokomponentních vláken; ne vždy je však jiný než příčný průřez ostatních bikomponentních druhů PSV. Připomíná se, že existuje mnoho variant polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání, které se liší například bodem tání. Z tohoto důvodu je není možné jasně rozlišit na základě bodu tání. Proto se zdá, že není snadné rozlišit polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání od ostatních druhů PSV a jakákoliv spolehlivá identifikace tohoto typu výrobku by vyžadovala použití složitého vybavení.

(38)

Někteří uživatelé ve Společenství nesouhlasili s výše uvedeným závěrem, že není snadné rozlišit polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání od ostatních druhů PSV, konkrétně co se týče bodu tání. Bylo namítnuto, že bod tání pláště polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání se sice pohybuje mezi 110 °C a 190 °C, ale vždy bude podstatně nižší než u ostatních druhů PSV, který je údajně okolo 255 °C. Poznamenává se, že výše uvedené rozpětí teploty tání potvrzuje, že existuje mnoho variant polyesterových střižových vláken s nízkým bodem tání i ostatních druhů PSV a že jejich identifikace není vždy snadno proveditelná. Proto nemůže být závěr uvedený v 37. bodě odůvodnění pozměněn.

(39)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že pouhý fakt, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání jsou vizuálně podobná ostatním druhům PSV, nemůže být důvodem nevyloučit je z rozsahu opatření. Jak je vysvětleno ve 23. bodě odůvodnění, zatímco „vzhled“ sám o sobě není rozhodující v otázce, zda by různé výrobky měly patřit do kategorie „stejný výrobek“, představuje dodatečný prvek pro analýzu (viz také 16. bod odůvodnění). Není možné nebrat v úvahu, že není snadné od sebe rozlišit různé typy výrobků. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

4.   ZÁVĚRY TÝKAJÍCÍ SE DEFINICE DOTČENÉHO VÝROBKU

(40)

Výše uvedená zjištění ukazují, že polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné konečné použití jako ostatní druhy PSV. V mnoha využitích soutěží polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání přímo či nepřímo s ostatními druhy PSV na trhu Společenství. Na tomto základě se dospělo k závěru, že by měla být polyesterová střižová vlákna s nízkým bodem tání a ostatní druhy PSV považována za stejný výrobek a částečný prozatímní přezkum týkající se definice výrobku pro uplatňování stávajících antidumpingových opatření by měl být ukončen.

(41)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o základních faktech a okolnostech, na jejichž základě se dospělo k výše uvedeným závěrům. Stranám byla poskytnuta lhůta, ve které mohly v reakci na toto oznámení podat námitku.

(42)

Ústní a písemná vyjádření, která strany předložily, byla vzata v úvahu, neměla však vliv na závěr neměnit definici dotčeného výrobku, kterého se týkají platná antidumpingová opatření použitelná na dovoz PSV,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Jediný článek

Částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 definice dotčeného výrobku, kterého se týkají antidumpingová opatření použitelná na dovoz syntetických polyesterových střižových vláken kódu KN 5503 20 00 pocházejících z Čínské lidové republiky, Saúdské Arábie, Běloruska a Korejské republiky, se ukončuje beze změn platných antidumpingových opatření.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. dubna 2007.

Za Radu

předseda

F.-W. STEINMEIER


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. č. L 340, 23.12.2005, s. 17).

(2)  Úř. věst. L 175, 14.7.2000, s. 10.

(3)  Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 17. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 428/2005 (Úř. věst. L 71, 17.3.2005, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 274, 11.10.2002, s. 1.

(5)  Úř. věst. C 174, 14.7.2005, s. 15; Úř. věst. C 323, 20.12.2005, s. 21.

(6)  Úř. věst. L 282, 13.10.2006, s. 1.

(7)  Úř. věst. C 89, 12.4.2006, s. 2.

(8)  Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 65.

(9)  Úř. věst. C 325, 22.12.2005, s. 20.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU