2007/59/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství (4) stanoví povinnost provozovatelů infrastruktury a železničních podniků zavést vlastní systémy zajišťování bezpečnosti takovým způsobem, aby byl železniční systém schopen alespoň dosáhnout společných bezpečnostních cílů a dodržovat vnitrostátní bezpečnostní předpisy a bezpečnostní požadavky stanovené v technických specifikacích pro interoperabilitu (dále též jen „TSI“) a aby byly používány příslušné části společných bezpečnostních metod. Tyto systémy zajišťování bezpečnosti stanoví mimo jiné programy školení zaměstnanců a systémy, které zajišťují udržování způsobilosti zaměstnanců a odpovídající úroveň plnění úkolů.

(2)

Směrnice 2004/49/ES stanoví, že železniční podnik musí být držitelem osvědčení o bezpečnosti, aby mu byl povolen přístup k železniční infrastruktuře.

(3)

Podle směrnice Rady 91/440/EHS ze dne 29. července 1991 o rozvoji železnic Společenství (5) měly licencované železniční podniky od 15. března 2003 právo na přístup k transevropské síti mezinárodní železniční nákladní dopravy a nejpozději od roku 2007 budou mít přístup k celé síti vnitrostátní a mezinárodní nákladní dopravy. Toto postupné rozšíření práv přístupu nevyhnutelně povede ke zvýšení mobility strojvedoucích přes státní hranice. V důsledku toho bude růst poptávka po strojvedoucích, kteří jsou vyškoleni a jsou držiteli osvědčení pro poskytování služeb ve více členských státech.

(4)

Studie provedená Komisí v roce 2002 zdůraznila skutečnost, že se právní předpisy členských států, které upravují podmínky pro vydávání osvědčení strojvedoucím, značně liší. Měla by proto být přijata pravidla Společenství pro vydávání osvědčení strojvedoucím, aby bylo možné překonat tyto rozdíly při současném zachování stávající vysoké úrovně bezpečnosti železničního systému Společenství.

(5)

Tato pravidla Společenství by měla rovněž přispívat k cílům politik Společenství v oblasti volného pohybu pracovníků, svobody usazování a volného pohybu služeb v souvislosti se společnou dopravní politikou tak, aby nedocházelo k žádnému narušení hospodářské soutěže.

(6)

Cílem těchto společných ustanovení by mělo být především usnadnění pohybu strojvedoucích z jednoho členského státu do druhého, ale také z jednoho železničního podniku do druhého, a obecně usnadnění uznávání licencí a harmonizovaného doplňkového osvědčení všemi zúčastněnými subjekty v odvětví železniční dopravy. K tomuto účelu je nezbytné, aby daná ustanovení zaváděla určité minimální požadavky, které musí žadatelé o udělení licence nebo harmonizovaného doplňkového osvědčení splňovat.

(7)

Tato směrnice navazuje na historickou vzájemnou dohodu uzavřenou mezi Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Společenstvím evropských železnic (CER) o některých aspektech pracovních podmínek mobilních pracovníků poskytujících interoperabilní přeshraniční služby v železniční dopravě (6).

(8)

I když členský stát vyjme z oblasti působnosti této směrnice strojvedoucí poskytující služby výhradně na určitých kategoriích železničních systémů, sítí a infrastruktury, neměla by tím být dotčena povinnost členského státu respektovat platnost licencí na celém území Evropské unie nebo platnost harmonizovaných doplňkových osvědčení na příslušné části infrastruktury.

(9)

Požadavky by se měly týkat alespoň minimálního věku pro řízení vlaku, tělesné a pracovní psychologické způsobilosti žadatele, odborné praxe a znalosti určité problematiky týkající se řízení vlaku, znalosti infrastruktury, na které by strojvedoucí měli jezdit, jakož i jazyka, který na ní bude používán.

(10)

V zájmu zvýšení efektivnosti nákladů by školení, kterého by se měli strojvedoucí zúčastnit s cílem získat harmonizované doplňkové osvědčení, mělo být zaměřeno, je-li to možné a žádoucí z hlediska bezpečnosti, na konkrétní služby, jež má strojvedoucí poskytovat, jako jsou posun, údržba nebo osobní nebo nákladní doprava. Při hodnocení provádění této směrnice by Evropská agentura pro železnice (dále jen „agentura“) měla posoudit, zda je nezbytné změnit požadavky týkající se školení uvedené v příloze, aby lépe odpovídaly nově vznikající struktuře trhu.

(11)

Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury vydávající harmonizovaná doplňková osvědčení mohou sami poskytovat školení v oblasti obecných odborných znalostí, jazykových znalostí, znalostí o kolejových vozidlech a infrastruktuře. Aniž je však dotčena možnost, aby zkoušející patřil k železničnímu podniku nebo provozovateli infrastruktury vydávajícímu harmonizované doplňkové osvědčení, je třeba ve věci zkoušek zamezit jakémukoli střetu zájmů.

(12)

V souladu s čl. 13 odst. 4 směrnice 2004/49/ES odpovídá každý železniční podnik a každý provozovatel infrastruktury za úroveň školení svých strojvedoucích. Za tímto účelem by železniční podniky a provozovatelé infrastruktury při náboru strojvedoucích měli zohlednit všechna jejich dřívější školení a kvalifikaci v souladu s čl. 13 odst. 3 uvedené směrnice. Také je důležité zajistit, aby byl vyškolen dostatečný počet strojvedoucích. V této souvislosti je však nezbytné přijmout opatření s cílem zabránit tomu, aby z investic železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury do školení strojvedoucího neměl nepatřičný prospěch jiný železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury v případě, že daný strojvedoucí dobrovolně odejde k tomuto jinému železničnímu podniku nebo provozovateli infrastruktury. Tato opatření mohou být přijata například v rámci vnitrostátního práva, kolektivních pracovních smluv, v doložkách smluv upravujících vztah strojvedoucího k zaměstnavateli nebo v dohodách, kterými se řídí podmínky přechodu strojvedoucího z jednoho podniku do druhého, pokud jsou strojvedoucí jejich stranou.

(13)

Podmínky pro způsobilost zaměstnanců a zdravotní a bezpečnostní podmínky jsou rozvíjeny v rámci směrnic o interoperabilitě, zejména jako součást TSI „řízení dopravy a provoz“. Je třeba zajistit soudržnost mezi těmito TSI a přílohami této směrnice. Komise toho dosáhne změnami nebo přizpůsobením příslušných TSI této směrnici a jejím přílohám za použití postupů uvedených ve směrnici Rady 96/48/ES ze dne 23. července 1996 o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES ze dne 19. března 2001 o interoperabilitě konvenčního železničního systému (8).

(14)

Za účelem zlepšení volného pohybu pracovníků a zvýšení bezpečnosti na železnicích Společenství je třeba věnovat zvláštní pozornost ostatním členům doprovodu vlaku plnícím úkoly v oblasti bezpečnosti na hnacích vozidlech a ve vlacích. Členské státy by proto měly zajistit, aby ostatní členové doprovodu vlaku plnící úkoly v oblasti bezpečnosti splňovali minimální požadavky stanovené v TSI „řízení dopravy a provoz“. Při zohlednění národních plánů provádění, které je třeba oznámit Komisi v souvislosti s prováděním TSI, vypracuje agentura možný profil pro vydávání osvědčení pro ostatní členy doprovodu vlaku plnící úkoly v oblasti bezpečnosti a zhodnotí dopad těchto různých možností. Na základě této zprávy by Komise tam, kde je to vhodné, měla předložit návrh ohledně podmínek a postupů pro vydávání osvědčení ostatním členům doprovodu vlaku plnícím úkoly v oblasti bezpečnosti na hnacích vozidlech a vlacích.

(15)

Požadavky týkající se licence a harmonizovaných doplňkových osvědčení stanovené v této směrnici by se měly týkat výhradně právních podmínek pro to, aby směl strojvedoucí řídit vlak. Všechny ostatní právní požadavky týkající se železničních podniků, provozovatelů infrastruktury, infrastruktury a kolejových vozidel, které musí být slučitelné s právními předpisy Společenství a být uplatňovány nediskriminačním způsobem, by měly být rovněž splněny dříve, než může strojvedoucí řídit vlak na určité části infrastruktury.

(16)

Touto směrnicí by nemělo být dotčeno provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (9) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (10).

(17)

Aby bylo možné zaručit požadovanou jednotnost a průhlednost, mělo by Společenství stanovit jednotný vzor osvědčení, které bude vzájemně uznáváno členskými státy a které bude prokazovat splnění některých minimálních požadavků, odbornou kvalifikaci a jazykové znalosti strojvedoucích, a zároveň ponechávat orgánům členských států pravomoc vydávat licence a železničním podnikům a provozovatelům infrastruktury pravomoc vydávat harmonizovaná doplňková osvědčení.

(18)

Agentura by měla přezkoumávat rovněž použití čipové karty namísto licence a harmonizovaných doplňkových osvědčení. Karta se zabudovaným čipem by měla tu výhodu, že by spojovala všechny tyto doklady a zároveň by mohla být využívána k jiným účelům v oblasti bezpečnosti nebo pro účely řízení činnosti strojvedoucích.

(19)

Bezpečnostní orgány by měly použít všechny údaje uvedené v licencích, harmonizovaných doplňkových osvědčeních a rejstřících licencí a harmonizovaných doplňkových osvědčení, aby se usnadnil postup pro hodnocení vydávání osvědčení zaměstnancům, stanovený v článcích 10 a 11 směrnice 2004/49/ES, a urychlilo vydávání osvědčení o bezpečnosti, které je rovněž stanoveno v uvedených článcích.

(20)

Zaměstnávání strojvedoucích s osvědčením vydaným v souladu s touto směrnicí by nemělo železniční podniky a provozovatele infrastruktury zbavovat odpovědnosti zavést systém dohledu a vnitřní kontroly způsobilosti a chování jejich strojvedoucích v souladu s článkem 9 a přílohou III směrnice 2004/49/ES; zaměstnávání těchto strojvedoucích by mělo být součástí tohoto systému. Harmonizované doplňkové osvědčení by nemělo železniční podniky ani provozovatele infrastruktury zbavovat odpovědnosti v oblasti bezpečnosti, a zejména pokud jde o školení jejich zaměstnanců.

(21)

Některé společnosti poskytují služby strojvedoucích železničním podnikům a provozovatelům infrastruktury. V těchto případech by měl odpovědnost za to, že je strojvedoucí držitelem licence a osvědčení v souladu s touto směrnicí, nést železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury využívající služeb strojvedoucího.

(22)

Aby železniční doprava i nadále fungovala účinně, měli by si strojvedoucí, kteří vykonávali svou profesi již před vstupem této směrnice v platnost, zachovat získaná oprávnění během přechodného období.

(23)

Při výměně oprávnění k řízení, která byla strojvedoucím vydána před použitím příslušných ustanovení této směrnice, za harmonizovaná doplňková osvědčení a licence, které jsou s touto směrnicí v souladu, je potřeba se vyhnout zbytečné administrativní a finanční zátěži. Oprávnění k řízení, která byla strojvedoucím vydána dříve, by proto měla být v co nejširší míře zachována. Pokud mají být tato oprávnění vyměněna, měl by vydávající subjekt přihlédnout ke kvalifikacím a praxi každého strojvedoucího nebo skupiny strojvedoucích. Vydávající subjekt by měl na základě kvalifikací nebo praxe rozhodnout, zda je nezbytné, aby byli strojvedoucí nebo skupina strojvedoucích před získáním vyměněných licencí a harmonizovaných doplňkových osvědčení podrobeni dodatečné zkoušce nebo aby se zúčastnili školení. Vydávající subjekt by měl rozhodovat, zda kvalifikace nebo praxe dostačuje k vydání požadovaných licencí a harmonizovaných doplňkových osvědčení bez potřeby další zkoušky nebo školení.

(24)

Je rovněž třeba vyhnout se zbytečné administrativní a finanční zátěži v případě, kdy strojvedoucí mění zaměstnavatele. Železniční podnik zaměstnávající strojvedoucího by měl vzít v úvahu dříve získanou způsobilost a měl by v co největší míře upustit od dalších zbytečných zkoušek a školení.

(25)

Aniž je dotčen obecný systém vzájemného uznávání podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (11), který bude platit i po skončení přechodného období, neměla by tato směrnice zaručovat žádná práva na vzájemné uznávání oprávnění k řízení, která strojvedoucí získali přede dnem použitelnosti této směrnice.

(26)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (12).

(27)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovení podmínek a kritérií nezbytných pro provedení této směrnice. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice nebo doplnit tuto směrnici o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v čl. 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(28)

Pokud ze závažných naléhavých důvodů nelze dodržet lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou, měla by mít Komise možnost použít ke stanovení kritérií Společenství pro výběr zkoušejících a zkoušek podle této směrnice a k přizpůsobení příloh této směrnice vědecko-technickému pokroku v souladu s touto směrnicí postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES.

(29)

V souladu s bodem 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (13) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(30)

Členské státy by měly zavést kontroly dodržování této směrnice a přijmout vhodná opatření v případě, že strojvedoucí poruší kterékoli ustanovení této směrnice.

(31)

Členské státy by měly stanovit vhodné sankce za porušování vnitrostátních předpisů provádějících tuto směrnici.

(32)

Jelikož cíle této směrnice, totiž stanovení společného právního rámce pro vydávání osvědčení strojvedoucím, kteří obsluhují hnací vozidla a vlaky v osobní a nákladní dopravě, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků této směrnice lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(33)

Z důvodů efektivnosti nákladů se může ukázat jako vhodné vyjmout na omezenou dobu z působnosti ustanovení této směrnice týkajících se povinnosti, na základě které mají být strojvedoucí držiteli licencí a harmonizovaných doplňkových osvědčení v souladu s touto směrnicí, ty strojvedoucí vlaků, kteří poskytují služby výhradně na území jednoho členského státu. Podmínky, kterými se tato vynětí řídí, by měly být jasně definovány.

(34)

Povinnost uplatňovat a provádět tuto směrnici by pro členský stát, který nemá žádný železniční systém a ani jej v nejbližší budoucnosti mít nebude, byla nepřiměřená a zbytečná. Po dobu, po kterou uvedené členské státy nebudou mít železniční systém, by proto měly být osvobozeny od povinnosti provést a uplatňovat tuto směrnici,

a)

metro, tramvaje a další městské kolejové systémy;

b)

sítě, které jsou funkčně oddělené od ostatního železničního systému a jsou určeny pouze pro místní, městskou a příměstskou osobní a nákladní dopravu;

c)

železniční infrastruktura v soukromém vlastnictví, která je určena pouze pro používání vlastníkem infrastruktury pro jeho vlastní nákladní dopravu;

d)

úseky trati, které jsou dočasně uzavřeny pro normální provoz za účelem údržby, obnovy nebo modernizace železničního systému.

a)

„příslušným orgánem“ bezpečnostní orgán uvedený v článku 16 směrnice 2004/49/ES;

b)

„strojvedoucím“ osoba způsobilá a oprávněná řídit samostatně, zodpovědně a bezpečně vlaky včetně hnacích vozidel, posunovacích hnacích vozidel, pracovních vlaků, vozidel údržby nebo vlaků určených pro železniční přepravu cestujících nebo zboží;

c)

„ostatními členy doprovodu vlaku plnícími úkoly v oblasti bezpečnosti“ se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou přítomni ve vlaku, nejsou strojvedoucí, ale podílejí se na zajišťování bezpečnosti vlaku, cestujících a převáženého zboží;

d)

„železničním systémem“ struktura složená ze železniční infrastruktury, která zahrnuje tratě a pevná zařízení železničního systému a kolejová vozidla všech kategorií a původu provozovaná na této infrastruktuře, jak je definována ve směrnicích 96/48/ES a 2001/16/ES;

e)

„provozovatelem infrastruktury“ subjekt nebo podnik pověřený zejména zřizováním a údržbou železniční infrastruktury nebo její části, jak je definována v článku 3 směrnice 91/440/EHS, což může rovněž zahrnovat provozování kontrolních a bezpečnostních systémů infrastruktury. Funkcemi provozovatele infrastruktury v rámci sítě nebo její části mohou být pověřeny různé subjekty nebo podniky;

f)

„železničním podnikem“ železniční podnik definovaný ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění železniční infrastruktury (14) a jakýkoli jiný veřejný nebo soukromý podnik, jehož hlavní činností je železniční přeprava zboží nebo cestujících, přičemž podnik musí zajistit trakci. Tento pojem zahrnuje i podniky zajišťující pouze trakci;

g)

„technickými specifikacemi pro interoperabilitu“ neboli „TSI“ specifikace, které platí pro každý subsystém nebo část subsystému za účelem dodržení základních požadavků a zajištění interoperability transevropských vysokorychlostních a konvenčních železničních systémů definovaných ve směrnicích 96/48/ES a 2001/16/ES;

h)

„agenturou“ Evropská agentura pro železnice, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 881/2004 (15) ze dne 29. dubna 2004;

i)

„osvědčením o bezpečnosti“ osvědčení, které železničnímu podniku vydává bezpečnostní orgán v souladu s článkem 10 směrnice 2004/49/ES;

j)

„osvědčením“ harmonizované doplňkové osvědčení uvádějící, na které části infrastruktury je držitel oprávněn řídit a která kolejová vozidla je držitel oprávněn řídit;

k)

„schválením z hlediska bezpečnosti“ osvědčení, které provozovateli infrastruktury vydává příslušný orgán v souladu s článkem 11 směrnice 2004/49/ES;

l)

„školicím střediskem“ subjekt pověřený nebo uznaný příslušným orgánem k poskytování školení.

a)

licence prokazující, že strojvedoucí splňuje minimální podmínky, pokud jde o zdravotní požadavky, základní vzdělání a všeobecné profesní dovednosti. Licence obsahuje osobní údaje strojvedoucího a název vydávajícího orgánu a uvádí dobu své platnosti. Dokud nebude přijat vzor Společenství pro vydávání osvědčení uvedený v odstavci 4, musí licence splňovat požadavky přílohy I;

b)

jednoho nebo více osvědčení uvádějících, na kterých částech infrastruktury je držitel oprávněn řídit a která kolejová vozidla je oprávněn řídit. Každé osvědčení musí splňovat požadavky přílohy I.

a)

pokud narušení plynulosti železniční dopravy vyžaduje odklonění vlaků nebo údržbu tratě, které stanoví provozovatel infrastruktury;

b)

v případě výjimečných jednorázových jízd historických vlaků;

c)

v případě výjimečných jednorázových jízd nákladních vlaků, pokud s tím provozovatel infrastruktury souhlasí;

d)

v případě dodávky nebo předváděcí jízdy nového vlaku nebo hnacího vozidla;

e)

pro účely školení nebo zkoušek strojvedoucích.

a)

kategorie A: posunovací hnací vozidla, pracovní vlaky, vozidla traťové údržby a veškerá další hnací vozidla, pokud jsou používána při posunu;

b)

kategorie B: přeprava cestujících nebo zboží.

a)

vydávání a aktualizace licencí a vystavování duplikátů podle článků 6 a 14;

b)

provádění pravidelných prohlídek nebo zkoušek podle čl. 16 odst. 1;

c)

pozastavování a odebírání licencí a zasílání žádostí o pozastavení osvědčení podle článku 29 vydávajícímu subjektu s uvedením důvodů;

d)

uznávání osob nebo subjektů uvedených v článcích 23 a 25, pokud k tomu je členským státem určen;

e)

zajišťování zveřejnění a aktualizace rejstříku akreditovaných nebo uznaných osob a subjektů uvedeného v článku 20;

f)

vedení a aktualizace rejstříku licencí podle čl. 16 odst. 1 a čl. 22 odst. 1;

g)

dohled nad postupem vydávání osvědčení strojvedoucím podle článku 26;

h)

provádění kontrol podle článku 29;

i)

stanovení vnitrostátních kritérií pro zkoušející podle čl. 25 odst. 5.

a)

železniční podnik vydává licence pouze svým vlastním strojvedoucím;

b)

železniční podnik nemá na dotyčném území výhradní právo na žádný z úkolů, kterým byl pověřen nebo který mu byl zadán na základě smlouvy.

a)

vést rejstřík všech licencí, které byly vydány, aktualizovány, obnoveny, změněny, pozastaveny, odebrány nebo nahlášeny jako ztracené, odcizené či zničené, anebo jejichž platnost skončila. Tento rejstřík obsahuje údaje o každé licenci předepsané v bodě 4 přílohy I, které jsou přístupné pomocí vnitrostátního čísla přiděleného každému strojvedoucímu. Rejstřík je pravidelně aktualizován;

b)

poskytovat, na základě odůvodněné žádosti, příslušným orgánům jiných členských států, agentuře nebo zaměstnavateli strojvedoucích informace o stavu těchto licencí.

a)

vést rejstřík všech vydaných, aktualizovaných, obnovených, změněných, pozastavených a zrušených osvědčení, osvědčení nahlášených jako ztracená, odcizená či zničená a osvědčení, jejichž platnost skončila, anebo zajistit vedení takového rejstříku. Tento rejstřík obsahuje údaje o každém osvědčení předepsané v bodě 4 přílohy I a údaje týkající se pravidelných kontrol podle článku 16. Rejstřík je pravidelně aktualizován;

b)

spolupracovat s příslušným orgánem členského státu, ve kterém mají sídlo, s cílem vyměňovat si informace s příslušným orgánem, a umožnit mu tak okamžitý přístup k požadovaným údajům;

c)

poskytovat příslušným orgánům jiných členských států na žádost informace o obsahu těchto osvědčení, je-li to požadováno v důsledku přeshraničních činností podniku nebo provozovatele.

a)

o příslušné TSI přijaté v souladu se směrnicí 96/48/ES nebo směrnicí 2001/16/ES. V tomto případě Komise zajistí soulad mezi těmito TSI a přílohami IV, V a VI, nebo

b)

o kritéria navržená agenturou podle článku 17 nařízení (ES) č. 881/2004. Tato kritéria, která mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 32 odst. 3.

a)

pro část týkající se licence: příslušný orgán při stanovení postupu, který je třeba dodržet k vydání licence v souladu s čl. 14 odst. 1;

b)

pro část týkající se osvědčení: železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury při stanovení postupu, který je třeba dodržet k vydání osvědčení v souladu s článkem 15.

a)

v případě licence vydané příslušným orgánem: příslušný orgán licenci pozastaví. Toto pozastavení je v závislosti na rozsahu rizika pro bezpečnost železnic dočasné nebo trvalé. Aniž je dotčeno právo na odvolání podle článku 21, uvědomí o svém rozhodnutí s uvedením důvodů neprodleně dotyčného strojvedoucího a jeho zaměstnavatele. Příslušný orgán sdělí, jakým postupem je možné licenci znovu získat;

b)

v případě licence vydané příslušným orgánem v jiném členském státě: příslušný orgán se obrátí na uvedený orgán a požádá s uvedením důvodů buď o provedení další kontroly, nebo o pozastavení licence. Dožadující příslušný orgán uvědomí o své žádosti Komisi a ostatní příslušné orgány. Orgán, který dotyčnou licenci vydal, žádost do čtyř týdnů posoudí a sdělí dožadujícímu orgánu své rozhodnutí. Orgán, který licenci vydal, uvědomí o rozhodnutí rovněž Komisi a ostatní příslušné orgány. Dokud orgán, který licenci vydal, nesdělí své rozhodnutí, může kterýkoli příslušný orgán zakázat strojvedoucím poskytování služeb v rámci jeho místní příslušnosti;

c)

v případě osvědčení: příslušný orgán se obrátí na vydávající orgán a požádá buď o provedení další kontroly, nebo o pozastavení osvědčení. Vydávající orgán přijme vhodná opatření a do čtyř týdnů podá zprávu příslušnému orgánu. Dokud příslušný orgán neobdrží zprávu vydávajícího orgánu, může strojvedoucím zakázat poskytování služeb v rámci své místní příslušnosti a uvědomí o tom Komisi a ostatní příslušné orgány.

a)

postupy vydávání licencí a osvědčení;

b)

akreditaci školicích středisek a hodnotitelů;

c)

systém řízení jakosti zavedený příslušnými orgány;

d)

vzájemné uznávání osvědčení;

e)

přiměřenost požadavků na školení uvedených v přílohách IV, V a VI ve vztahu ke struktuře trhu a ke kategoriím uvedeným v čl. 4 odst. 2 písm. a);

f)

propojení rejstříků a mobilitu na trhu práce.

1)

Rejstříky stanovené v článku 22 budou zřízeny do dvou let po přijetí základních parametrů rejstříků stanovených v čl. 22 odst. 4.

2)

3)

Strojvedoucí, kterým bylo oprávnění k řízení hnacích vozidel vydáno v souladu s předpisy platnými před začátkem použitelnosti bodu 2 písm. a) nebo b), mohou nadále vykonávat svou profesní činnost na základě svých oprávnění k řízení a bez použití této směrnice až do sedmi let po zřízení rejstříků uvedených v bodě 1.

Učňům, kteří zahájili schválený program vzdělávání nebo školení nebo schválený školicí kurz před začátkem použitelnosti bodu 2 písm. a) nebo b), mohou členské státy vydat osvědčení v souladu se stávajícími vnitrostátními předpisy.

Strojvedoucím a učňům uvedeným v tomto bodě může příslušný orgán nebo orgány ve výjimečných případech udělit výjimku ze zdravotních požadavků uvedených v příloze II. Platnost licence vydané s uplatněním této výjimky se omezuje na území dotyčného členského státu.

4)

Příslušné orgány, železniční podniky a provozovatelé infrastruktury zajistí pro strojvedoucí, kteří nejsou držiteli licence a osvědčení v souladu s touto směrnicí, postupné zavedení pravidelných zkoušek odpovídajících zkouškám podle článku 16.

5)

Pokud o to některý členský stát požádá, požádá Komise agenturu, aby po konzultaci s tímto členským státem provedla analýzu nákladů a přínosů uplatňování ustanovení této směrnice pro strojvedoucí, kteří poskytují služby výhradně na území tohoto členského státu. Analýza nákladů a přínosů pokrývá období deseti let. Komisi bude předložena do dvou let po zřízení rejstříků uvedených v bodě 1.

Pokud tato analýza nákladů a přínosů ukáže, že náklady na uplatňování ustanovení této směrnice pro tyto strojvedoucí převyšují přínosy, přijme Komise rozhodnutí regulativním postupem podle čl. 32 odst. 2 do šesti měsíců od předložení výsledků této analýzy. Rozhodnutí může stanovit, že bod 2 písm. b) a c) tohoto článku nemusí být použit na tyto strojvedoucí na území dotyčného členského státu po dobu nejvýše deseti let.

Nejpozději 24 měsíce před uplynutím této doby dočasné výjimky může Komise s přihlédnutím k významnému vývoji v odvětví železniční dopravy v dotyčném členském státě regulativním postupem podle čl. 32 odst. 2 požádat agenturu o provedení další analýzy nákladů a přínosů, kterou je třeba předložit Komisi nejpozději dvanáct měsíců před uplynutím této doby dočasné výjimky. Komise přijme rozhodnutí postupem uvedeným v druhém pododstavci tohoto bodu.

a)

slova „Licence strojvedoucího“ vytištěná velkými písmeny v jazyce nebo jazycích členského státu, který licenci vydává;

b)

název členského státu, který licenci vydává;

c)

poznávací značku členského státu vydávajícího licenci v souladu s kódem země podle ISO 3166, zobrazenou negativně v modrém pravoúhlém čtyřúhelníku a obkrouženou dvanácti žlutými hvězdami;

d)

údaje týkající se vydávané licence, očíslované takto:

e)

slova „Vzor Evropských společenství“ v jazyce nebo jazycích členského státu, který licenci vydává, a slova „Licence strojvedoucího“ v ostatních jazycích Společenství, vytištěná žlutě a tvořící pozadí licence;

f)

referenční barvy:

g)

další informace nebo zdravotní omezení pro použití stanovená příslušným orgánem v souladu s přílohou II, ve formě kódů.

Kódy stanoví Komise regulativním postupem podle čl. 32 odst. 2 na základě doporučení agentury.

a)

příjmení držitele;

b)

jméno (jména) a příjmení držitele;

c)

datum a místo narození držitele;

d)

e)

číslo licence umožňující přístup k údajům v národním rejstříku;

f)

fotografii držitele;

g)

podpis držitele;

h)

tvralé bydliště nebo poštovní adresu držitele (nepovinné);

i)

název a adresu železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury, pro kterého je strojvedoucí oprávněn k řízení vlaků;

j)

kategorie, ve kterých je držitel oprávněn k řízení;

k)

druh nebo druhy kolejových vozidel, která je držitel oprávněn řídit;

l)

části infrastruktury, na kterých je držitel oprávněn řídit;

m)

další informace nebo omezení;

n)

jazykové znalosti.

a)

Údaje týkající se licence:

Veškeré údaje uvedené v licenci a údaje týkající se kontroly požadavků stanovených v článcích 11 a 16.

b)

Údaje týkající se osvědčení:

Veškeré údaje uvedené v osvědčení a údaje týkající se kontroly požadavků stanovených v článcích 12, 13 a 16.

—

náhlou ztrátu vědomí,

—

snížení pozornosti nebo koncentrace,

—

náhlou neschopnost,

—

ztrátu rovnováhy nebo koordinace,

—

výrazné pohybové omezení.

—

ostrost vidění do dálky s korekcí nebo bez ní: 1,0; minimálně 0,5 pro horší oko,

—

maximální hodnoty korektivních čoček: dalekozrakost +5/krátkozrakost –8. Výjimky jsou udělovány ve výjimečných případech a na základě vyjádření odborného očního lékaře. Lékař poté přijme rozhodnutí,

—

ostrost vidění na blízko a na střední vzdálenost: dostatečná, s korekcí nebo bez ní,

—

kontaktní čočky a brýle jsou povoleny, pokud jsou pravidelně kontrolovány odborným lékařem,

—

normální barevné vidění: použití uznaného testu, jako je test Ishihara, případně jiného uznaného testu,

—

zorné pole: úplné,

—

vidění oběma očima: efektivní; není požadováno u osob s odpovídající adaptací a dostatečnými zkušenostmi s kompenzací. Pouze v případě ztráty binokulárního vidění po nástupu osoby do zaměstnání,

—

binokulární vidění: efektivní,

—

rozpoznávání barevných odstínů: test musí být založen na rozpoznávání jednotlivých barev, nikoliv na relativních rozdílech,

—

kontrastní citlivost: dobrá,

—

žádná postupující oční onemocnění,

—

čočkové implantáty, keratotomie a keratektomie jsou povoleny pouze za předpokladu, že jsou kontrolovány každý rok nebo s pravidelností, kterou stanoví lékař,

—

odolnost vůči oslnění,

—

barevné kontaktní čočky a fotochromatické čočky nejsou povoleny. Čočky s UV filtrem jsou povoleny.

—

schopnost sluchu dobrá natolik, aby byla osoba schopna vést telefonní rozhovor a slyšet varovné signály a rádiové zprávy.

—

sluchová nedostatečnost nesmí být vyšší než 40 dB při 500 a 1 000 Hz,

—

sluchová nedostatečnost ucha s horším vzduchovým přenosem zvuku nesmí být vyšší než 45 dB při 2 000 Hz,

—

žádná anomálie vestibulárního systému,

—

žádná chronická porucha řeči (z důvodu nutnosti hlasité a jasné výměny zpráv),

—

použití přístrojů pro nedoslýchavé je povoleno ve zvláštních případech.

—

všeobecná zdravotní prohlídka,

—

vyšetření smyslových funkcí (zrak, sluch, vnímání barev),

—

rozbor krve nebo moči, mimo jiné ke zjištění cukrovky, je-li to nezbytné pro posouzení tělesné způsobilosti uchazeče,

—

klidový elektrokardiogram (EKG),

—

vyšetření na psychotropní látky, jako jsou nedovolené drogy nebo psychotropní léky a zneužívání alkoholu, které zpochybňují způsobilost k výkonu povolání,

—

kognitivní funkce: pozornost a koncentrace; paměť; vnímání; usuzování,

—

komunikace,

—

psychomotorické funkce: rychlost reakce, koordinace rukou.

—

všeobecnou zdravotní prohlídku,

—

vyšetření smyslových funkcí (zrak, sluch, barevné vidění),

—

rozbor krve a moči za účelem zjištění cukrovky a jiných onemocnění podle výsledku klinického vyšetření,

—

vyšetření na drogy, je-li to předepsáno v návaznosti na klinické vyšetření.

—

získat znalosti a osvojit si postupy v souvislosti s železničními technologiemi, včetně zásad bezpečnosti a hlubšího významu provozních předpisů,

—

získat znalosti a osvojit si postupy v souvislosti s riziky spojenými s železničním provozem a různé způsoby jejich snižování,

—

získat znalosti a osvojit si postupy týkající se zásad upravujících jeden nebo více způsobů železničního provozu,

—

získat znalosti a osvojit si postupy týkající se vlakových souprav, jejich skladby a technických požadavků na hnací vozidla, nákladní a osobní železniční vozy a ostatní kolejová vozidla.

—

rozumět specifickým požadavkům na práci strojvedoucího, jejímu významu, profesním požadavkům a požadavkům na jednotlivce (dlouhá pracovní doba, častý pobyt mimo domov atd.),

—

uplatňovat bezpečnostní předpisy pro zaměstnance,

—

rozpoznávat jednotlivá kolejová vozidla,

—

znát a přesně uplatňovat pracovní metody,

—

rozpoznávat referenční a aplikační dokumenty (příručka postupů a příručka tratí, jak jsou definovány v „provozních“ TSI, příručka strojvedoucího, havarijní příručka atd.),

—

osvojit si chování, které je slučitelné s výkonem odpovědností zásadně důležitých pro bezpečnost,

—

znát postupy při nehodách s účastí osob,

—

znát nebezpečí při železničním provozu všeobecně,

—

znát zásady pro bezpečnost dopravy,

—

ovládat základy elektrotechniky.

—

obstarat si dokumentaci a nezbytné vybavení,

—

zkontrolovat funkce hnacího vozidla,

—

zkontrolovat údaje uvedené v dokumentech na palubě hnacího vozidla,

—

provedením kontrol a zkoušek se ujistit, že hnací vozidlo je schopné poskytnout požadovanou tažnou sílu a že jsou bezpečnostní zařízení funkční,

—

při předání hnacího vozidla nebo při zahájení cesty zkontrolovat, zda jsou předepsaná ochranná a bezpečnostní zařízení k dispozici a zda jsou funkční,

—

vykonávat veškeré činnosti běžné preventivní údržby.

—

trakce (hnacího systému),

—

brzdového systému,

—

zařízení souvisejících s bezpečností provozu.

—

mechanickou konstrukcí,

—

závěsným a spřahovacím zařízením,

—

pojezdovým ústrojím (pojezdem),

—

bezpečnostním zařízením,

—

palivovými nádržemi, palivovou soustavou, výfukovým systémem,

—

významem značení na vnitřní a vnější straně kolejových vozidel, zejména se symboly používanými pro přepravu nebezpečných věcí,

—

systémy zaznamenávání jízd,

—

elektrickými systémy a systémy stlačeného vzduchu,

—

sběrači proudu a vysokonapěťovými systémy,

—

komunikačním zařízením (rádiové spojení mezi dispečerským pracovištěm a vlakem atd.),

—

organizací cest,

—

jednotlivými součástmi kolejových vozidel, jejich funkcí a zařízeními specifickými pro tažené vozy, zejména se systémem zastavení vlaku vypuštěním vzduchu z brzdového potrubí,

—

brzdovým systémem,

—

částmi specifickými pro hnací vozidla,

—

trakčním řetězcem, motory a převodovkou.

—

před odjezdem zkontrolovat a vypočítat, zda brzdný výkon vlakové soupravy vyhovuje požadavkům na brzdný výkon předepsaný pro danou trať stanoveným v dokumentaci vozidla,

—

kontrolovat funkci různých součástí brzdného systému hnacího vozidla a vlakové soupravy podle potřeby před odjezdem, při zahájení jízdy a během jízdy.

—

obeznámit se s informacemi, které jsou jim poskytnuty před odjezdem,

—

určit způsob jízdy a maximální rychlost vlaku na základě proměnných údajů, jako jsou omezení rychlosti, povětrnostní podmínky nebo jakékoli změny signalizace.

—

používat všechny dostupné řídicí systémy v souladu s platnými předpisy,

—

rozjíždět vlak při respektování meze adheze a výkonu,

—

používat brzdy pro zpomalení a zastavení tak, aby nedošlo k poškození kolejových vozidel a zařízení.

—

být schopni registrovat neobvyklé události ve vztahu k chování vlaku,

—

být schopni zkontrolovat vlak a rozpoznat příznaky nepravidelností, rozlišovat mezi nimi, reagovat podle jejich závažností a pokusit se je odstranit, přičemž na prvním místě musí být vždy bezpečnost železničního provozu a osob,

—

znát dostupné zabezpečovací a komunikační prostředky.

—

být schopni podniknout kroky na ochranu vlaku a přivolat pomoc v případě nehody s účastí osob přepravovaných ve vlaku,

—

být schopni stanovit, zda vlak převáží nebezpečné věci, a určit toto zboží na základě dokladů vlaku a seznamů vozidel,

—

znát postupy evakuace vlaku v případě nouzové situace.

—

obeznámit se s informacemi, které jim jsou poskytnuty, jako jsou omezení rychlosti nebo jakékoli změny v signalizaci,

—

určit způsob jízdy a maximální rychlost vlaku na základě charakteristik tratě.

—

provozní podmínky (změny koleje, provoz v jednom směru atd.),

—

ověření plánu trasy na základě příslušných podkladů,

—

určení kolejí, které mohou být použity pro daný druh provozu,

—

platné dopravní předpisy a význam signalizačního systému,

—

provozní režim,

—

systém autobloku a související předpisy,

—

názvy stanic a poloha a schopnost rozpoznání stanic a stavědel na dálku, aby bylo možno přizpůsobit řízení,

—

signalizace přechodu z jednoho provozního nebo napájecího systému na druhý,

—

rychlostní omezení pro různé kategorie vlaků,

—

topografické profily,

—

zvláštní brzdné podmínky, například na tratích s prudkým klesáním,

—

zvláštní provozní charakteristiky: zvláštní návěsti, značení, podmínky pro odjezd atd.

—

uvést vlak do pohybu teprve tehdy, pokud jsou splněny všechny předepsané podmínky (jízdní řád, pokyn nebo návěst k odjezdu, případně vydání návěstí atd.),

—

sledovat signalizaci na trati nebo v kabině strojvedoucího, okamžitě ji bezchybně interpretovat a odpovídajícím způsobem jednat,

—

řídit vlak bezpečně v souladu se specifickými druhy provozu: zvláštní režimy jízdy na základě pokynu, přechodné omezení rychlosti, jízda v opačném směru, povolení nedbat návěstí v případě nezbezpečí, řazení, otáčení, jízda vlaku přes úseky, na kterých probíhají stavební práce, atd.,

—

dodržovat plánované nebo dodatečné zastávky a v případě potřeby na těchto zastávkách poskytovat cestujícím dodatečné služby, zejména otevírat a zavírat dveře.

—

vždy vědět, kde se vlak na příslušné trati nachází,

—

používat brzdy pro snížení rychlosti a zastavení tak, aby nedošlo k poškození kolejových vozidel a zařízení,

—

přizpůsobit provoz vlaku jízdnímu řádu a případným pokynům k úspoře energie při zohlednění charakteristik hnacího vozidla, vlaku, tratě a životního prostředí.

—

věnovat pozornost, pokud to řízení vlaku dovolí, mimořádným situacím, jež se týkají infrastruktury a životního prostředí: návěstem, kolejím, napájení, úrovňovým železničním přejezdům, okolí kolejiště, ostatní dopravě,

—

odhadnout vzdálenost viditelných překážek,

—

informovat provozovatele infrastruktury bezodkladně o místě a povaze zjištěných odchylek a ujistit se, že informace byly správně pochopeny,

—

při zohlednění infrastruktury zajistit nebo podniknout kroky pro zajištění bezpečnosti dopravy a osob, kdykoli je to nutné.

—

podniknout kroky na ochranu vlaku a přivolat pomoc v případě nehody s účastí osob,

—

určit místo pro zastavení vlaku v případě požáru a v případě nutnosti poskytnout pomoc při evakuaci cestujících,

—

bezodkladně poskytnout všechny potřebné informace o požáru, pokud nemohou zdolat požár vlastními silami,

—

o těchto podmínkách bezodkladně informovat provozovatele infrastruktury,

—

posoudit, zda a za jakých podmínek umožňuje stav infrastruktury pokračování vozidla v jízdě.

a)

jazykové znalosti (s výjimkou rodilých mluvčích): každé tři roky nebo po každé absenci přesahující jeden rok;

b)

znalosti infrastruktury (včetně znalosti trasy a provozních předpisů): každé tři roky nebo po každé absenci na dané trase přesahující jeden rok;

c)

znalosti kolejových vozidel: každé tři roky.