779/2007/ESRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 779/2007/ES ze dne 20. června 2007 , kterým se na období let 2007–2013 zavádí zvláštní program pro předcházení násilí páchanému na dětech, mladých lidech a ženách a jeho potírání a pro ochranu obětí a ohrožených skupin (program Daphne III) jako součást obecného programu Základní práva a spravedlnost

Publikováno: Úř. věst. L 173, 3.7.2007, s. 19-26 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 20. června 2007 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 4. července 2007 Nabývá účinnosti: 4. července 2007
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 779/2007/ES

ze dne 20. června 2007,

kterým se na období let 2007–2013 zavádí zvláštní program pro předcházení násilí páchanému na dětech, mladých lidech a ženách a jeho potírání a pro ochranu obětí a ohrožených skupin (program Daphne III) jako součást obecného programu „Základní práva a spravedlnost“

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 152 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Smlouva stanoví, že při vymezování a provádění všech politik a činností Společenství musí být zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví; ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. p) Smlouvy vyžaduje, aby činnosti Společenství zahrnovaly přínos k dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví.

(2)

Činnost Společenství by měla doplňovat politiky členských států ke zlepšování veřejného zdraví a odstraňování příčin ohrožení lidského zdraví.

(3)

Fyzické, sexuální a psychické násilí páchané na dětech, mladých lidech a ženách, včetně vyhrožování takovými činy, nátlak nebo svévolné zbavení svobody, ať ve veřejném nebo soukromém životě, představuje porušení jejich práva na život, bezpečnost, svobodu, důstojnost a fyzickou a emocionální nedotknutelnost a vážnou hrozbu pro tělesné a duševní zdraví obětí takového násilí. Toto násilí, tak rozšířené v celém Společenství, představuje vážné porušení základních práv, ohrožení zdraví a překážku pro požívání bezpečného, svobodného a plnoprávného občanství.

(4)

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako stav celkové fyzické, duševní a sociální pohody, nikoli pouze jako nepřítomnost nemoci nebo postižení. Podle rezoluce shromáždění WHO z roku 1996 je násilí jedním z hlavních celosvětových problémů souvisejících s veřejným zdravím. Ve své zprávě o násilí a zdraví ze dne 3. října 2002 doporučuje WHO podporovat opatření primární prevence, posilovat opatření na pomoc obětem násilí a zlepšovat spolupráci a výměnu informací v oblasti předcházení násilí.

(5)

Tyto zásady jsou uznány v řadě úmluv, prohlášení a protokolů hlavních mezinárodních organizací a institucí, jako jsou Organizace spojených národů, Mezinárodní organizace práce (MOP), Světová konference o ženách a Světový kongres proti pohlavnímu vykořisťování dětí pro obchodní účely.

(6)

Boj proti násilí by měl být vsazen do souvislosti ochrany základních práv uznaných v Listině základních práv Evropské unie (4) a v doprovodných vysvětlujících poznámkách, s přihlédnutím k právnímu postavení této Listiny, která mimo jiné uznává právo na důstojnost, rovnoprávnost a solidaritu. Zahrnuje řadu konkrétních článků týkajících se ochrany a podpory fyzické a psychické nedotknutelnosti, rovného zacházení pro muže a ženy, práv dětí a nediskriminace, jakož i uznávání zákazu nelidského nebo ponižujícího zacházení, otroctví a nucené práce a dětské práce. Uznává, že při vymezování a provádění veškerých politik a činností Společenství je nezbytná vysoká úroveň ochrany lidského zdraví.

(7)

Evropský parlament vyzval Komisi, aby vypracovala a prováděla akční programy pro boj proti takovému násilí, a to mimo jiné ve svém usnesení ze dne 19. května 2000 ke sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Za další opatření v boji proti obchodu se ženami“ (5), usnesení ze dne 20. září 2001 o mrzačení ženských pohlavních orgánů (6), usnesení ze dne 17. ledna 2006 o strategiích předcházení obchodu se ženami a dětmi, jimž hrozí pohlavní vykořisťování (7), a usnesení ze dne 2. února 2006 o současném stavu boje proti násilí páchanému na ženách a o případných budoucích krocích (8).

(8)

Akční program Společenství zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 293/2000/ES ze dne 24. ledna 2000, kterým se přijímá akční program Společenství (program Daphne) (2000 až 2003) o preventivních opatřeních v boji proti násilí páchanému na dětech, mladých lidech a ženách (9), pomohl zvýšit informovanost v Evropské unii a posílit a upevnit spolupráci mezi organizacemi, které v členských státech bojují proti násilí.

(9)

Akční program Společenství zavedený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 803/2004/ES ze dne 21. dubna 2004, kterým se přijímá akční program Společenství (2004 až 2008) pro předcházení násilí páchanému na dětech, mladých lidech a ženách a jeho potírání a pro ochranu obětí a ohrožených skupin (program Daphne II) (10), dále rozvinul výsledky již dosažené v rámci programu Daphne; podle čl. 8 odst. 2 rozhodnutí č. 803/2004/ES Komise přijme nezbytná opatření k zajištění souladu ročních přidělovaných částek s novými finančními výhledy.

(10)

Je žádoucí zajistit pokračování projektů podporovaných programy Daphne a Daphne II.

(11)

Je důležité a nezbytné uvědomit si závažné bezprostřední i dlouhodobé důsledky násilí páchaného na dětech, mladých lidech a ženách pro jejich tělesné a duševní zdraví a jejich duševní a sociální vývoj a pro rovné příležitosti dotčených osob, pro jednotlivce, rodiny a společenství lidí a také vysoké sociální a ekonomické náklady pro společnost jako celek.

(12)

Násilí páchané na ženách má mnoho podob, od domácího násilí, jež je běžné na všech úrovních společnosti, po nepřípustné tradiční zvyklosti související s vykonáváním fyzického násilí na ženách, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů a trestné činy související se ctí, které představují zvláštní formu násilí páchaného na ženách.

(13)

Děti, mladí lidé nebo ženy, které se staly svědky napadení blízké příbuzné osoby, by měly být pokládány za oběti násilí v souladu s programem zavedeným tímto rozhodnutím (dále jen „program“).

(14)

Pokud jde o předcházení násilí, včetně zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, mladých lidí a žen, a o ochranu obětí a ohrožených skupin, může Evropská unie přispět přidanou hodnotou k akcím prováděným převážně členskými státy, a to těmito prostředky: šířením a výměnou informací, zkušeností a osvědčených postupů, podporou inovačního přístupu, společným stanovováním priorit, rozvojem vhodných sítí, výběrem projektů na úrovni Společenství, včetně projektů na podporu bezplatných telefonních linek na pomoc dětem a tísňových telefonních linek pro pohřešované a pohlavně vykořisťované děti; motivací a mobilizací všech zúčastněných stran; a celoevropskými osvětovými kampaněmi proti násilí. Tyto činnosti by měly zahrnovat také podporu dětí, mladých lidí a žen, které jsou oběťmi obchodu s lidmi.

(15)

Vzhledem k tomu, že základní příčiny a důsledky násilí mohou často účinně řešit místní a regionální organizace ve spolupráci se svými protějšky z jiných členských států, měl by program patřičně zdůraznit preventivní opatření a akce na podporu obětí prováděné na místní a regionální úrovni.

(16)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí, totiž předcházení všem formám násilí páchaného na dětech, mladých lidech a ženách a jeho potírání, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z důvodu potřeby vyměňovat si informace na úrovni Společenství a šířit osvědčené postupy v celém Společenství a může jich být proto lépe dosaženo na úrovni Společenství vzhledem k potřebě koordinovaného a víceoborového přístupu a z důvodu rozsahu nebo účinků programu, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(17)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (11).

(18)

Je třeba použít nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (12) (dále jen „finanční nařízení“) a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (13), která chrání finanční zájmy Společenství, s přihlédnutím k zásadám jednoduchosti a jednotnosti ve výběru rozpočtových nástrojů, k omezení počtu případů, kdy si Komise ponechává přímou odpovědnost za jejich provádění a řízení, a k požadované proporcionalitě mezi objemem prostředků a administrativní zátěží související s jejich využíváním.

(19)

Měla by být rovněž přijata vhodná opatření k předcházení nesrovnalostem a podvodům a měly by být učiněny nezbytné kroky k vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (14), s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (15) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (16).

(20)

Pro granty na provozní výdaje vyžaduje finanční nařízení přijetí základního právního aktu.

(21)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (17).

(22)

Vyvážená účast žen a mužů v procesu rozhodování je jedním ze zásadních prvků umožňujících dosažení skutečné rovnosti mezi ženami a muži. Členské státy by z tohoto důvodu měly vyvinout co největší úsilí o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve výboru uvedeném v článku 10,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Na základě politik a cílů stanovených v programech Daphne a Daphne II se tímto rozhodnutím zavádí zvláštní program pro předcházení násilí páchanému na dětech, mladých lidech a ženách a jeho potírání a pro ochranu obětí a ohrožených skupin (program Daphne III) (dále jen „program“) jako součást obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, jehož účelem je přispět k vysoké úrovni ochrany před násilím s cílem zvýšit ochranu tělesného a duševního zdraví.

2.   Program zahrnuje období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

3.   Pro účely programu pojem „děti“ zahrnuje věkové rozpětí 0–18 let v souladu s mezinárodními akty, které se vztahují k právům dítěte.

4.   Avšak projekty s akcemi zvláště určenými pro cílové skupiny, jakými jsou například „mládež“ (ve věku 13 až 19 let) nebo osoby ve věku od 12 do 25 let, se považují za projekty zaměřené na kategorii „mladých lidí“.

Článek 2

Obecné cíle

1.   Cílem programu je přispět k ochraně dětí, mladých lidí a žen před všemi formami násilí a dosáhnout vysoké úrovně ochrany zdraví, tělesné a duševní pohody a sociální soudržnosti.

2.   Aniž jsou dotčeny cíle a pravomoci Evropského společenství, přispívají obecné cíle programu, zejména pokud jde o děti, mladé lidi a ženy, k rozvoji politik Společenství a konkrétněji těch, které se týkají veřejného zdraví, lidských práv a rovnosti žen a mužů, jakož i akcí zaměřených na ochranu práv dětí a boj proti obchodu s lidmi a pohlavnímu vykořisťování.

Článek 3

Konkrétní cíl

Konkrétním cílem programu je přispívat k předcházení všem formám násilí páchaného na dětech, mladých lidech a ženách, včetně pohlavního vykořisťování a obchodu s lidmi, ať k němu dochází na veřejnosti nebo v soukromí, a k potírání všech těchto forem násilí, a to přijímáním preventivních opatření a poskytováním podpory a ochrany obětem a ohroženým skupinám. Toho se dosáhne prostřednictvím následujících akcí nadnárodní povahy nebo jinými druhy akcí uvedených v článku 4:

a)

pomocí a podporou nevládních a jiných organizací působících v této oblasti, které jsou uvedeny v článku 7;

b)

přípravou a prováděním osvětových akcí zaměřených na konkrétní cílové skupiny, jako jsou určitá povolání, příslušné orgány, určené skupiny z řad veřejnosti a ohrožené skupiny, s cílem zlepšit chápání a podporu v souvislosti s přijetím nulové tolerance vůči násilí, jakož i prosazovat podporu obětem a hlásit případy násilí příslušným orgánům;

c)

šířením výsledků získaných v rámci programů Daphne a Daphne II, včetně jejich úpravy, přenosu a využití jinými příjemci nebo v jiných zeměpisných oblastech;

d)

stanovením a podporou akcí přispívajících k pozitivnímu přístupu k lidem ohroženým násilím, konkrétně prosazováním přístupu, který podporuje úctu k těmto lidem, jejich tělesnou a duševní pohodu a seberealizaci;

e)

vytvořením a podporou víceoborových sítí s cílem posílit spolupráci mezi nevládními a jinými organizacemi působícími v této oblasti;

f)

zajištěním rozšíření základního okruhu informací a poznatků podložených důkazy, výměny, určení a šíření informací a osvědčených postupů, mimo jiné prostřednictvím výzkumu, odborné přípravy, studijních pobytů a výměny zaměstnanců;

g)

přípravou a testováním informačních a vzdělávacích materiálů týkajících se předcházení násilí páchaného na dětech, mladých lidech a ženách, jakož i doplněním a úpravou materiálů, které jsou již k dispozici pro použití v jiných zeměpisných oblastech nebo pro jiné cílové skupiny;

h)

studiem jevů souvisejících s násilím a jeho dopadu na oběti i na společnost jako celek, včetně nákladů na zdravotní péči, sociálních a ekonomických nákladů, s cílem řešit základní příčiny násilí na všech úrovních společnosti;

i)

přípravou a prováděním podpůrných programů pro oběti a ohrožené osoby a intervenčních programů pro pachatele, při současném zajištění bezpečnosti obětí.

Článek 4

Druhy akcí

Za účelem sledování obecných a konkrétních cílů uvedených v článcích 2 a 3 podporuje program za podmínek stanovených v ročních pracovních programech tyto druhy akcí:

a)

konkrétní akce prováděné Komisí, například studie a výzkum, průzkumy veřejného mínění a šetření, vypracování ukazatelů a metodik, sběr, zpracování a šíření údajů a statistických dat, semináře, konference a odborná setkání, organizaci veřejných kampaní a akcí, tvorbu a provoz asistenční služby a internetových stránek, přípravu a šíření informačních materiálů (včetně počítačových aplikací a materiálů pro odbornou přípravu), založení a podporu koncepční skupiny odborníků poskytující odborné poradenství v souvislosti s násilím, podporu jiným sítím odborníků členských států a analytické, monitorovací a hodnotící činnosti;

b)

specifické nadnárodní projekty v zájmu Společenství, do nichž jsou zapojeny alespoň dva členské státy za podmínek stanovených v ročních pracovních programech;

c)

podporu činností nevládních a jiných organizací sledujících cíl obecného evropského zájmu týkající se obecných cílů tohoto programu uvedených v článku 2, a to za podmínek stanovených v ročních pracovních programech.

Článek 5

Účast třetích zemí

Akcí programu se mohou účastnit tyto země:

a)

země, s nimiž Evropská unie podepsala smlouvy o přistoupení;

b)

kandidátské země, jež jsou příjemci pomoci z předvstupní strategie, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Společenství stanovenými v rámcové dohodě a v rozhodnutích příslušných rad přidružení;

c)

státy ESVO, které jsou smluvními stranami Dohody o EHP, a to v souladu s ustanoveními této dohody;

d)

země západního Balkánu, v souladu s úpravami, které mají být s těmito zeměmi stanoveny podle rámcových dohod o obecných zásadách jejich účasti v programech Společenství.

K projektům se mohou přidružit kandidátské země, které se programu neúčastní, pokud to přispěje k jejich přípravě na přistoupení, nebo jiné třetí země neúčastnící se programu, pokud to poslouží cílům projektů.

Článek 6

Skupiny příjemců a cílové skupiny

1.   Příjemci programu jsou děti, mladí lidé a ženy, které jsou oběťmi násilí nebo kterým hrozí, že se jimi stanou.

2.   Hlavními cílovými skupinami programu jsou mimo jiné rodiny, učitelé a další pedagogičtí pracovníci, sociální pracovníci, policisté a příslušníci pohraniční stráže, místní, celostátní a vojenské orgány, lékaři a další zdravotníci, pracovníci v soudnictví, nevládní organizace, odbory a náboženské obce.

Článek 7

Přístup k programu

Program je otevřen účasti soukromých či veřejných organizací a institucí (příslušných místních orgánů na vhodné úrovni, univerzitních kateder a výzkumných středisek), které se zabývají předcházením násilí páchanému na dětech, mladých lidech a ženách a jeho potíráním nebo ochranou proti takovému násilí nebo poskytováním pomoci obětem nebo prováděním cílených opatření k podpoře odmítnutí takového násilí nebo k podpoře změn postoje a chování vůči ohroženým skupinám a obětem násilí.

Článek 8

Druhy opatření

1.   Financování Společenstvím může mít tyto právní formy:

granty,

smlouvy na veřejné zakázky.

2.   Granty Společenství se udělují po posouzení žádostí podaných na základě výzev k předkládání návrhů, s výjimkou řádně odůvodněných výjimečných naléhavých případů nebo případů, kdy charakteristika příjemce nedává pro určitou akci jinou možnost. Granty Společenství se poskytují prostřednictvím grantů na provozní náklady a grantů na akce. Maximální míra spolufinancování se upřesní v ročních pracovních programech.

3.   Kromě toho mohou být zpřístupněny výdaje na doplňková opatření prostřednictvím veřejných zakázek, přičemž v takovém případě finanční prostředky Společenství pokrývají nákup služeb a zboží přímo souvisejících s cíli tohoto programu. To se týká mimo jiné výdajů na informace a komunikaci, na přípravu, provádění, sledování, kontrolu a hodnocení projektů, politik, programů a právních předpisů.

Článek 9

Prováděcí opatření

1.   Komise provádí pomoc poskytovanou Společenstvím v souladu s finančním nařízením.

2.   Za účelem provádění programu přijme Komise, v mezích obecných cílů programu uvedených v článku 2 roční pracovní program blíže určující konkrétní cíle, tematické priority, popis doprovodných opatření uvedených v článku 8 a bude-li to nutné, rovněž seznam dalších akcí. Roční pracovní program stanoví minimální podíl ročních výdajů, které mají být na granty přiděleny.

3.   Roční pracovní program se přijímá řídícím postupem podle čl. 10 odst. 2.

4.   Opatření nezbytná pro provádění tohoto rozhodnutí se ve všech ostatních záležitostech přijímají poradním postupem podle čl. 10 odst. 3.

5.   Při postupech posuzování a udělování podpory, které se týkají grantů na akce, se zohledňují mimo jiné tato kritéria:

a)

obecné a konkrétní cíle uvedené v článcích 2 a 3 a opatření přijatá v jednotlivých oblastech vymezených v článku 3 a soulad s ročním pracovním programem;

b)

kvalita navrhované akce, pokud jde o její koncepci, uspořádání, prezentaci a očekávané výsledky;

c)

požadovaná částka, která má být financována Společenstvím a její nákladová efektivnost vzhledem k očekávaným výsledkům;

d)

vliv očekávaných výsledků na obecné a konkrétní cíle programu vymezené v článcích 2 a 3 a na opatření přijatá v jednotlivých oblastech vymezených v článku 3;

e)

inovace.

6.   Žádosti o granty na provozní výdaje uvedené v čl. 4 písm. c) se hodnotí na základě:

a)

souladu s cíli programu;

b)

kvality plánovaných činností;

c)

pravděpodobného multiplikačního účinku těchto činností na veřejnost;

d)

zeměpisného dopadu prováděných činností;

e)

zapojení občanů do organizační struktury dotčených subjektů;

f)

nákladové efektivnosti navrhované činnosti.

Článek 10

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená ve čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

4.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 11

Doplňkovost

1.   Bude usilováno o součinnost a doplňkovost tohoto programu s dalšími nástroji Společenství, zejména s obecnými programy „Bezpečnost a ochrana svobod“ a „Solidarita a řízení migračních toků“, se 7. rámcovým programem pro výzkum a rozvoj, jakož i s programy pro ochranu zdraví, programem „Zaměstnanost a sociální solidarita – PROGRESS“ a programem „Bezpečnější internet plus“. Rovněž bude usilováno o doplňkovost s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů. Statistická složka informací o násilí bude rozvíjena ve spolupráci s členskými státy, v případě potřeby s využitím statistického programu Společenství.

2.   Program může sdílet zdroje s jinými nástroji Společenství, zejména s obecnými programy „Bezpečnost a ochrana svobod“, „Solidarita a řízení migračních toků“ a se 7. rámcovým programem pro výzkum a rozvoj, za účelem provádění akcí splňujících cíle všech uvedených programů.

3.   Na akce financované podle tohoto rozhodnutí nelze získat pomoc pro stejný účel z jiných finančních nástrojů Společenství. Komise zajistí, aby jí příjemci programu poskytli informace o finančních prostředcích obdržených ze souhrnného rozpočtu Evropské unie a z jiných zdrojů, jakož i informace o podaných žádostech o financování.

Článek 12

Financování

1.   Finanční krytí pro provádění tohoto rozhodnutí v období uvedeném v článku 1 se stanoví na 116 850 000 EUR.

2.   Částky vyčleněné na akce uvedené v programu se zanesou do ročních prostředků souhrnného rozpočtu Evropské unie. Dostupné roční prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

Článek 13

Sledování

1.   U každé akce financované programem Komise zajistí, aby příjemce podpory předložil technické a finanční zprávy o postupu prací. Do tří měsíců od dokončení akce se rovněž předloží závěrečná zpráva. Formu a obsah těchto zpráv stanoví Komise.

2.   Komise zajistí, aby byl ve smlouvách a dohodách vyplývajících z provádění programu stanoven zejména dohled a finanční kontrola ze strany Komise (nebo jakéhokoliv zástupce pověřeného Komisí), které jsou v případě potřeby prováděny přímo na místě, včetně namátkových kontrol, a audity Účetního dvora.

3.   Komise od příjemce finanční pomoci vyžaduje, aby uchovával veškerou podkladovou dokumentaci o výdajích na danou akci k dispozici Komisi po dobu pěti let po provedení poslední platby na danou akci.

4.   Na základě výsledků zpráv a namátkových kontrol uvedených v odstavcích 1 a 2 Komise v případě potřeby upraví rozsah původně schválené finanční pomoci nebo podmínky jejího přidělení a případně také časový rozvrh plateb.

5.   Komise podnikne veškeré další kroky potřebné k ověření, zda jsou financované akce prováděny řádně a v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí a finančního nařízení.

Článek 14

Ochrana finančních zájmů Společenství

1.   Komise zajistí, aby při provádění akcí financovaných na základě tohoto rozhodnutí byly chráněny finanční zájmy Společenství uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jiným nedovoleným činnostem, a to pomocí účinných kontrol a vymáháním neoprávněně vyplacených částek, a v případě zjištění nesrovnalostí pomocí účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 2988/95, nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízením (ES) č. 1073/1999.

2.   Pokud jde o akce Společenství financované v rámci programu, použije se nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 při jakémkoli porušení právních předpisů Společenství nebo jakémkoli nesplnění smluvní povinnosti stanovené na základě programu, vyplývajícím z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být z důvodu neoprávněného výdaje poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty jí spravované.

3.   Komise sníží, pozastaví nebo získá zpět částku finanční pomoci udělenou na akci, pokud shledá nesrovnalosti, včetně nesouladu s tímto rozhodnutím nebo individuálním rozhodnutím nebo smlouvou či dohodou, na základě kterých byla daná finanční pomoc udělena, nebo pokud vyjde najevo, že akce doznala bez souhlasu Komise změny, která je v rozporu s podstatou nebo prováděcími podmínkami daného projektu.

4.   Pokud nebyly dodrženy lhůty nebo pokud pokrok učiněný při provádění akce opravňuje k udělení pouze části z přidělené finanční pomoci, požádá Komise příjemce této pomoci o předložení vyjádření ve stanovené lhůtě. Pokud příjemce neposkytne uspokojivou odpověď, Komise může zbývající část finanční pomoci zrušit a požadovat vrácení již vyplacených částek.

5.   Jakékoliv neoprávněné platby se vrátí Komisi. K částkám, které nejsou vráceny včas a v souladu s podmínkami stanovenými ve finančním nařízení, se přičte úrok.

Článek 15

Hodnocení

1.   Program bude průběžně monitorován tak, aby bylo možné sledovat provádění činnosti v jeho rámci.

2.   Komise zajistí pravidelné a nezávislé externí hodnocení programu.

3.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě:

a)

nejdéle do 31. března 2011 průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a kvalitativních a kvantitativních ukazatelích provádění programu, ke které bude přiložen seznam financovaných projektů a opatření;

b)

nejdéle do 31. května 2012 sdělení o pokračování programu;

c)

nejdéle do 31. prosince 2014 zprávu s hodnocením ex post o provádění a o výsledcích programu.

Článek 16

Zveřejňování projektů

Komise každoročně zveřejní seznam projektů financovaných v rámci programu spolu se stručným popisem každého projektu.

Článek 17

Přechodná opatření

Rozhodnutí č. 803/2004/ES se zrušuje. Akce zahájené na základě uvedeného rozhodnutí se jím nadále řídí až do svého dokončení.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 20. června 2007.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

G. GLOSER


(1)  Úř. věst. C 69, 21.3.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 192, 16.8.2006, s. 25.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 5. září 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 5. března 2007 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Evropského parlamentu ze dne 22. května 2007 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1.

(5)  Úř. věst. C 59, 23.2.2001, s. 307.

(6)  Úř. věst. C 77 E, 28.3.2002, s. 126.

(7)  Úř. věst. C 287 E, 24.11.2006, s. 75.

(8)  Úř. věst. C 288 E, 25.11.2006, s. 66.

(9)  Úř. věst. L 34, 9.2.2000, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 1.

(11)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).

(13)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 478/2007 (Úř. věst. L 111, 28.4.2007, s. 13).

(14)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(16)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(17)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU