2007/440/ES2007/440/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 25. června 2007 , kterým se zrušuje rozhodnutí 2005/704/ES, kterým se přijímají závazky nabízené v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu některých magnezitových cihel pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

V říjnu 2005 Rada nařízením (ES) č. 1659/2005 (2) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz některých magnezitových cihel pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“).

(2)

Komise v rozhodnutí 2005/704/ES (3) přijala závazky týkající se ceny, které nabídla společnost Yingkou Qinghua Refractories Co. Ltd (dále jen „společnost“).

(3)

V rámci závazku společnost mimo jiné slíbila, že nebude prodávat dotčený výrobek do Evropského společenství za nižší než určité minimální dovozní ceny (dále jen „MDC“) stanovené v závazku.

(4)

Ze závazku pro společnost rovněž vyplývá povinnost pravidelně Komisi poskytovat podrobné informace ve formě čtvrtletní zprávy o prodejích dotčeného výrobku, které uskutečnila do Evropského společenství.

(5)

Aby bylo zaručeno dodržování závazku, společnost rovněž slíbila, že umožní inspekce ve svých prostorách za účelem ověření přesnosti a pravdivosti údajů uváděných ve zmíněných čtvrtletních zprávách a že poskytne veškeré informace, které Komise pokládá za nezbytné.

(6)

Kromě toho, jak je v závazku stanoveno, jej Evropská komise přijímá na základě důvěry a jakákoli činnost, jež by mohla poškodit vztah s Evropskou komisí založený na důvěře, by mohla být důvodem k okamžitému zrušení závazku.

(7)

Dále, jak je v závazku uvedeno, mohou jakékoli změny okolností, k nimž dojde v průběhu provádění závazku, ve srovnání s okolnostmi v době přijímání závazku podstatnými pro rozhodnutí jej přijmout, vést k tomu, že Evropská komise závazek zruší.

(8)

V tomto ohledu byla provedena inspekce areálu společnosti v Čínské lidové republice.

(9)

Dva dny před inspekcí na místě předložila společnost opravenou verzi zpráv týkajících se závazku za druhé a třetí čtvrtletí 2006. Předložené opravy se týkaly mimo jiné prodloužení platebních lhůt pěti transakcí. Tyto změny lhůty povolené k provedení platby vedly k tomu, že ceny poklesly pod MDC.

(10)

Kromě toho inspekce na místě zjistila, že po uložení antidumpingových opatření došlo ke změně ve struktuře obchodu s Evropským společenstvím. V průběhu období šetření, jež vedlo k uložení stávajících opatření, prodávala společnost do Společenství výhradně dotčený výrobek. Po uložení opatření začala společnost svým zákazníkům ve Společenství prodávat rovněž jiné výrobky.

(11)

Taková změna ve struktuře obchodu má vliv na závazek, neboť přináší vážné riziko křížové kompenzace, tzn. výrobek nespadající do závazku lze prodávat za uměle nízké ceny s úmyslem kompenzovat MDC výrobku, jehož se závazek týká.

(12)

V zájmu dalšího posouzení, zda k takové kompenzaci skutečně došlo, Komise společnost požádala, aby jí předala kopie faktur týkajících se výrobků nespadajících do závazku a vydaných jiným zákazníkům v Evropském společenství i mimo něj.

(13)

Společnost podala námitku, že nemá smysl analyzovat ceny jiných výrobků v zájmu zjištění křížové kompenzace, neboť kvalita těchto výrobků a od ní se odvíjející cena se mohou mezi jednotlivými zákazníky lišit. Komise v zájmu řešit tuto věc společnost požádala, aby předložila seznam cen rozdělený podle různé kvality a zákazníků, avšak společnost to odmítla a prohlásila, že se jedná o důvěrné informace o výrobcích, jichž se platná opatření netýkají.

(14)

Nakonec společnost předložila kopie pěti faktur za výrobky, jež nespadají do závazku, vydaných v letech 2005 a 2006. Jedna faktura byla vydána pro zákazníka, který současně kupoval výrobek, jehož se závazek týká, jedna faktura byla vydána pro zákazníka ve Společenství, jenž od společnosti dotčený výrobek nekupoval, a zbývající faktury byly vydány pro zákazníky mimo Společenství.

(15)

Vzhledem k různé kvalitě výrobků, které těchto pět zákazníků koupilo, bylo zjištěno, že cena naúčtovaná zákazníkovi ve Společenství, jenž současně koupil výrobek spadající do závazku, byla značně nižší než cena naúčtovaná za obdobnou kvalitu druhému zákazníku ve Společenství, který výrobek spadající do závazku nekoupil. Obdobný rozdíl v cenách platil i pro ostatní zákazníky mimo Společenství. Tato cenová politika se tedy pokládá za jasný důkaz, že ke křížové kompenzaci skutečně došlo.

(16)

Společnost nedodržela povinnost respektovat MDC pro všechny prodeje výrobku spadajícího do závazku, jak je popsáno výše v 9. bodě odůvodnění.

(17)

Dále potom změna ve struktuře obchodu, k níž došlo po uložení opatření, vedla k vážnému riziku křížové kompenzace, které Komisi nadále neumožňuje účinně kontrolovat závazek, a ten tudíž neplní svůj účel.

(18)

Zdá se, že změna ve struktuře obchodu umožnila společnosti kompenzovat zákazníkům ve Společenství prodeje, na něž se uplatňovala MDC, a to uměle nízkými cenami za výrobek, jenž do závazku nespadá.

(19)

Tato změna ve struktuře obchodu se pokládá za podstatnou změnu okolností ve srovnání s okolnostmi v době přijetí závazku, a s ohledem na zjištění uvedená výše v 10. až 12. bodě odůvodnění by měla vést ke zrušení závazku.

(20)

Kromě toho společnost tím, že odmítla předat seznam cen výrobků, jež nespadají do závazku, nesplnila povinnost poskytnout příslušné informace v souladu s čl. 8 odst. 7 základního nařízení a s ustanoveními závazku.

(21)

Když společnost odmítla poskytnout tyto seznamy cen, porušila rovněž důvěru, na níž bylo přijetí závazku založeno.

(22)

Pokud jde o nedodržení cen, společnost připustila, že k němu došlo. Podala však námitku, že prodejní ceny všech ostatních transakcí byly v přísném souladu s MDC. Dále společnost uvedla, že konečná cena nebyla podstatně nižší než MDC. Prohlásila, že vzhledem k tomu by zrušení závazku nebylo proporcionální k porušení závazku, k němuž došlo.

(23)

Pokud jde o problém proporcionality, je třeba v reakci na tyto námitky zdůraznit, že podle závazku společnost slíbila, že zajistí, aby byly čisté prodejní ceny spadající do závazku rovné nebo vyšší než MDC stanovené v závazku.

(24)

Základní nařízení rovněž neuvádí žádný přímý nebo nepřímý požadavek, že by se porušení závazku muselo týkat určitého minimálního procenta prodejů nebo určitého minimálního procenta MDC.

(25)

Tento přístup byl také potvrzen judikaturou Soudu prvního stupně, který rozhodl, že jakékoli porušení závazku je dostatečným důvodem k ospravedlnění zrušení přijatých závazků (4).

(26)

Proto námitky předložené společností, pokud jde o proporcionalitu, nemění stanovisko Komise, že došlo k porušení závazku a že zrušení závazku by bylo úměrné tomuto porušení.

(27)

Pokud jde o změnu ve struktuře obchodu, společnost uvedla, že tuto strukturu nezměnila záměrně s cílem kompenzovat zákazníkům ve Společenství prodeje, pro něž platí MDC, uměle nízkými cenami za výrobky, jež do závazku nespadají.

(28)

Podala námitku, že zvýšení cen způsobené uložením antidumpingových opatření a následný pokles prodeje dotčeného výrobku do EU vedl společnost k tomu, aby prodej rozšířila o nové výrobky, jež nespadají do rozsahu opatření, a aby tak zachovala obchod se Společenstvím.

(29)

V odpovědi na tuto námitku je třeba zdůraznit, že samotná změna ve struktuře obchodu představuje významné riziko křížové kompenzace, a to bez ohledu na důvod takové změny. Ustálenou praxí Komise je nepřijmout cenové závazky, pokud je riziko křížové kompenzace velké. Pokud tedy k takové změně ve struktuře obchodu dojde během období uplatňování závazku, je tato změna dostatečným důvodem k tomu, aby Komise zrušila závazek, neboť kontrola takového závazku není účelná, a to bez ohledu na to, zda ke křížové kompenzaci skutečně došlo, či nikoli.

(30)

Proto námitky, které společnost v tomto ohledu předložila, nemění stanovisko Komise, že změna ve struktuře obchodu vedla k významnému riziku křížové kompenzace.

(31)

Společnost dále uvedla, že patří k rozumné strategii a obecné obchodní praxi nabídnout výhodné ceny při pokusu o průnik na trh s novým výrobkem, a proto tedy nelze dojít k závěru, že skutečně došlo ke kompenzaci, zejména vzhledem k tomu, že objem prodeje nového výrobku ani zdaleka nedostačoval k plnému pokrytí ztráty z prodejů výrobku, jehož se týká závazek.

(32)

V reakci na tuto poznámku je třeba zdůraznit, že nižší ceny společnost nabídla pouze zákazníkovi, který současně koupil jak výrobek, jehož se týká závazek, tak i jiné výrobky. Tyto ceny společnost nenabídla druhému zákazníku v EU, který výrobek, jehož se týká závazek, nekupuje. Velmi vysoká cena naúčtovaná druhému zákazníkovi v EU za obdobnou kvalitu proto tuto námitku zpochybňuje a dokládá tvrzení, že ke křížové kompenzaci skutečně došlo.

(33)

Pokud jde o závažnost a proporcionalitu, je třeba zdůraznit, že Komise nemá povinnost při posuzování, zda došlo ke křížové kompenzaci, prokazovat, že pokles prodeje dotčeného výrobku byl vyrovnán rovnocenným zvýšením prodeje nového výrobku.

(34)

Společnost kromě toho popřela, že by odmítla předat seznam cen výrobků, jichž se netýká závazek, ale podala námitku, že nemá univerzální seznam cen, protože pro různé zákazníky v různých regionech platí různé ceny.

(35)

V reakci na tuto poznámku je třeba připomenout, že Komise společnost požádala, aby předala seznamy cen, které má k dispozici, v zájmu řešení uvedeného problému, avšak společnost nebyla ochotná tento seznam předat a prohlásila, že se jedná o důvěrné informace o výrobcích, jež nespadají do závazku.

(36)

Proto námitky, které společnost v tomto ohledu předložila, nemění stanovisko Komise, že společnost nesplnila povinnost umožnit ověření předmětných údajů v souladu s čl. 8 odst. 7 základního nařízení.

(37)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti by mělo být přijetí uvedeného závazku zrušeno a rovněž by mělo být zrušeno rozhodnutí 2005/704/ES. Podle toho by se mělo na dovoz dotčeného výrobku od dané společnosti použít konečné antidumpingové clo uložené čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1659/2005,