2007/162/ES2007/162/ES,Euratom: Rozhodnutí Rady ze dne 5. března 2007 o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu (Text s významem pro EHP )

(1)

Podle čl. 3 odst. 1 písm. u) Smlouvy o ES mají činnosti Společenství zahrnovat opatření v oblasti civilní ochrany.

(2)

Za tím účelem byl rozhodnutím 2001/792/ES, Euratom (2) zřízen mechanismus Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany (dále jen „mechanismus“).

(3)

Platnost rozhodnutí Rady 1999/847/ES ze dne 9. prosince 1999 o zavedení akčního programu Společenství v oblasti civilní ochrany (3) skončila dnem 31. prosince 2006.

(4)

Je třeba vytvořit finanční nástroj pro civilní ochranu (dále jen „nástroj“), na jehož základě může být poskytována finanční pomoc, a to jako příspěvek ke zlepšení účinnosti odezvy na závažné mimořádné události, zejména v rámci rozhodnutí 2001/792/ES, Euratom, i jako příspěvek k posílení opatření prevence a připravenosti na všechny druhy mimořádných událostí, jako jsou přírodní a člověkem způsobené pohromy, teroristické činy včetně chemického, biologického, radiologického a jaderného terorismu a technologické, radiologické nebo ekologické havárie, včetně pokračování opatření, která byla přijata dříve na základě rozhodnutí 1999/847/ES.

(5)

Pro zajištění návaznosti na rozhodnutí 1999/847/ES by se toto rozhodnutí mělo použít od 1. ledna 2007.

(6)

Nástroj zajistí zřetelné vyjádření evropské solidarity vůči zemím postiženým závažnými mimořádnými událostmi tím, že usnadní poskytování pomoci prostřednictvím mobilizace zásahových prostředků členských států.

(7)

Izolované a nejvzdálenější regiony a některé další regiony nebo ostrovy Společenství se často vyznačují zvláštními rysy a potřebami vzhledem ke své zeměpisné poloze, terénu a společenské a hospodářské situaci. Tyto aspekty mají nepříznivé důsledky, brání poskytnutí pomoci a nasazení zásahových prostředků tím, že ztěžují zásobování záchrannými prostředky a vytvářejí specifické požadavky na pomoc v případě vážného rizika závažné mimořádné události.

(8)

Tímto rozhodnutím by neměly být dotčeny akce spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability (4), opatření v oblasti veřejného zdraví přijatá na základě právních předpisů Společenství o akčních programech v oblasti zdraví ani opatření v oblasti ochrany spotřebitele přijatá na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1926/2006/ES ze dne 18. prosince 2006, kterým se zavádí akční program Společenství v oblasti spotřebitelské politiky (2007–2013) (5).

(9)

Z důvodu soudržnosti by se toto rozhodnutí nemělo vztahovat na akce, které spadají do oblasti působnosti rozhodnutí Rady 2007/124/ES, Euratom ze dne 12. února 2007, kterým se na období 2007–2013 zavádí zvláštní program „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností“ jakožto součást obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod (6), nebo která souvisejí s udržováním práva a pořádku a se zajištěním vnitřní bezpečnosti.

(10)

Toto rozhodnutí by se nemělo použít na činnosti, na které se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (7).

(11)

Po dni 31. prosince 2006, kdy skončila platnost rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2850/2000/ES ze dne 20. prosince 2000 o stanovení rámce Společenství pro spolupráci v oblasti havarijního nebo záměrného znečišťování moře (8), by toto rozhodnutí mělo zahrnovat reakce na mimořádné události havarijního znečištění moře prostřednictvím mechanismu. Na aspekty připravenosti a prevence by se měly vztahovat jiné nástroje, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (9).

(12)

S cílem zajistit účinné fungování nástroje je vhodné, aby akce, na které se poskytuje finanční pomoc, byly s to prakticky a včas přispět k prevenci mimořádných událostí a k připravenosti na ně a k odezvě na závažné mimořádné události.

(13)

Mechanismus by měl být podpořen účinným a integrovaným systémem detekce a včasného varování, který může členské státy a Společenství varovat před pohromami nebo hrozícími pohromami, které by mohly zasáhnout území členských států. I když by rozhodnutí o vytvoření takových systémů mělo být učiněno na základě jiných zvláštních nástrojů, nástroj by měl – jelikož je mechanismus uživatelem – přispět k vytvoření takových systémů určením toho, co je potřebné, a zajištěním vzájemného propojení těchto systémů a jejich napojení na mechanismus. Jakmile budou tyto systémy zavedené, mechanismus by je měl plně využívat a měl by přispívat k jejich rozvoji všemi prostředky, které jsou jinak dostupné podle tohoto rozhodnutí.

(14)

Komise by měla poskytovat odborníkům na vyhodnocování nebo koordinaci, které vysílá, odpovídající logistickou podporu.

(15)

Členské státy odpovídají za poskytnutí vybavení a dopravy pro pomoc v oblasti civilní ochrany, kterou nabízejí v rámci mechanismu. Členské státy by měly rovněž poskytovat zásahovým týmům a jednotkám, které vysílají, odpovídající logistickou podporu.

(16)

Komise však hraje roli při podpoře členských států tím, že usnadňuje společné využívání zdrojů dopravy a vybavení členských států. Komise by mohla také pomáhat členským státům určit dopravní zdroje, jež mohou být dostupné z jiných zdrojů včetně obchodního trhu, a usnadňovat přístup k nim. Komise by mohla členským státům pomáhat určit vybavení, které může být dostupné z jiných zdrojů.

(17)

Komise by rovněž měla být schopna v případě potřeby doplnit dopravu poskytnutou členskými státy financováním další dopravy nezbytné pro zajištění včasné a účinné odezvy v oblasti civilní ochrany v rámci mechanismu. Toto financování by mělo podléhat určitým kritériím a částečné náhradě obdržených finančních prostředků.

(18)

Zadávání veřejných zakázek a udělování grantů v rámci nástroje by mělo být prováděno v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (10) (dále jen „finanční nařízení“). Vzhledem ke zvláštní povaze akcí v oblasti civilní ochrany je vhodné stanovit, že finanční pomoc lze poskytovat i fyzickým osobám. Je rovněž důležité, aby byla dodržována pravidla uvedeného nařízení, zejména pokud jde o jím stanovené zásady hospodárnosti, účinnosti a účelnosti.

(19)

Měla by být umožněna účast třetích zemí na nástroji.

(20)

Pokud mechanismus reaguje na žádost o pomoc mimo Společenství v rámci celkové humanitární odezvy Společenství, je obzvlášť důležité, aby se akce podle tohoto rozhodnutí a akce financované na základě nařízení (ES) č. 1257/96 navzájem doplňovaly a byly soudržné a aby se akce podle tohoto rozhodnutí řídily humanitárními zásadami stanovenými uvedeným nařízením, totiž aby tyto akce byly v souladu s obecným pravidlem civilní ochrany nediskriminační, nezávislé, nestranné a v souladu s potřebami a zájmy obětí.

(21)

V případě zásahů ve třetích zemích by měla být zajištěna koordinace a soulad s akcemi mezinárodních organizací a agentur.

(22)

Pro zlepšení schopnosti Komise sledovat provádění tohoto rozhodnutí by mělo být možné financovat z podnětu Komise výdaje spojené se sledováním, kontrolou, auditem a vyhodnocováním tohoto provádění.

(23)

Mělo by se vhodným způsobem zajistit náležité sledování provádění akcí, na které je na základě nástroje poskytována finanční pomoc.

(24)

Měla by být rovněž přijata vhodná opatření k předcházení nesrovnalostem a podvodům a měly by být učiněny nezbytné kroky k získání zpět ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (11), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (12) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (13).

(25)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (14), přičemž je třeba rozlišovat mezi opatřeními, jež podléhají řídicímu postupu a opatřeními, na něž se vztahuje regulativní postup, který je v některých případech vzhledem k významu přijímaných opatření nejvhodnější.

(26)

Finanční referenční částka ve smyslu bodu 38 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (15) je do tohoto rozhodnutí začleněna pro celou dobu trvání nástroje, aniž jsou tím dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu vymezené Smlouvou o ES. Má se za to, že tato částka měla být financována částečně z podokruhu 3B – „Občanství“ – a částečně z podokruhu 4 – „EU jako globální partner“ – finančního rámce 2007–2013.

(27)

Provádění tohoto rozhodnutí by mělo být pravidelně hodnoceno.

(28)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy jednajícími samostatně, a může jich být s ohledem na rozsah a účinky akcí, jež mají být financovány na základě nástroje, a na prospěch, pokud jde o snížení počtu lidských obětí a raněných a zmírnění environmentálních, hospodářských a hmotných škod lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o ES. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(29)

Pro přijetí tohoto rozhodnutí nestanoví Smlouva o ES jiné pravomoci než pravomoci uvedené v článku 308 této smlouvy a Smlouva o Euratomu jiné pravomoci než pravomoci uvedené v článku 203 této smlouvy,

a)

akce v oblasti mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany (dále jen „mechanismus“),

b)

opatření k předcházení nebo snížení účinků mimořádné události a

c)

akce určené k posílení připravenosti Společenství reagovat na mimořádné události, včetně akcí pro zvyšování informovanosti občanů EU.

a)

akce spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1717/2006;

b)

akce a opatření spadající do oblasti působnosti právních předpisů Společenství o akčních programech Společenství v oblasti zdraví;

c)

akce a opatření spadající do oblasti působnosti rozhodnutí č. 1926/2006/ES;

d)

akce spadající do oblasti působnosti rozhodnutí 2007/124/ES, Euratom;

e)

akce spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1257/96, aniž je dotčen čl. 4 odst. 2 písm. c) tohoto rozhodnutí;

f)

akce spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1406/2002.

a)

„mimořádnou událostí“ jakákoliv situace, která má či může mít nepříznivý dopad na obyvatelstvo, životní prostředí nebo majetek;

b)

„závažnou mimořádnou událostí“ jakákoliv situace, která má či může mít nepříznivý dopad na obyvatelstvo, životní prostředí nebo majetek a která může vést k žádosti o poskytnutí pomoci na základě mechanismu;

c)

„odezvou“ jakákoliv akce přijatá na základě mechanismu během závažné mimořádné události nebo po ní, s cílem řešit její přímé následky;

d)

„připraveností“ stav pohotovosti a schopnosti lidských a materiálních prostředků, dosažený v důsledku předem přijaté akce, umožňující zajistit účinnou a rychlou odezvu na mimořádnou událost;

e)

„prevencí“ jakákoliv akce, která pomáhá členskému státu při předcházení rizikům nebo omezování škod na obyvatelstvu, životním prostředí nebo na majetku v důsledku mimořádných událostí;

f)

„včasným varováním“ včasné a účinné poskytnutí informací, jež umožňují přijmout akci s cílem zabránit rizikům nebo je snížit a zajistit připravenost na účinnou odezvu.

a)

studie, průzkumy, modelování a vytváření scénářů s cílem

b)

odborná příprava, cvičení, semináře, výměna zaměstnanců a odborníků, vytváření sítí, demonstrační projekty a převod technologií s cílem posílit prevenci, připravenost a účinnou odezvu;

c)

opatření pro informování a vzdělávání veřejnosti a zvyšování informovanosti a související šíření informací za účelem minimalizace účinků mimořádných událostí na občany EU a za účelem pomoci občanům EU účinněji se chránit;

d)

zachování funkcí zajišťovaných monitorovacím a informačním střediskem mechanismu (MIC) s cílem usnadnit rychlou odezvu při závažné mimořádné události;

e)

komunikační akce a opatření podporující zviditelnění odezvy Společenství;

f)

přispívání k vývoji systémů detekce a včasného varování pro pohromy, které mohou postihnout území členských států, s cílem umožnit rychlou odezvu členských států a Společenství, jakož i k zavedení takových systémů na základě studií a posouzení nezbytnosti a proveditelnosti těchto systémů a prostřednictvím akcí na podporu jejich vzájemného propojení a jejich napojení na MIC a systém CECIS uvedený v písmenu g). Tyto systémy musí zohledňovat stávající informační, monitorovací nebo detekční zdroje a musí z nich vycházet;

g)

vytvoření a údržba bezpečného společného komunikačního a informačního systému pro případy mimořádných událostí (CECIS) a nástrojů umožňujících komunikaci a sdílení informací mezi MIC a kontaktními místy členských států a jiných účastníků v rámci mechanismu;

h)

činnosti monitorování, posuzování a hodnocení;

i)

vytvoření programu na vyhodnocení zkušeností získaných ze zásahů a cvičení v rámci mechanismu.

a)

vysílání odborníků na vyhodnocování a koordinaci spolu s jejich podpůrným vybavením, zejména komunikačními nástroji, s cílem usnadnit poskytování pomoci a spolupráci s jinými zúčastněnými subjekty;

b)

podpora členských států v získání přístupu ke zdrojům vybavení a dopravy:

c)

doplnění dopravy poskytované členskými státy financováním dalších dopravních zdrojů nezbytných k zajištění rychlé odezvy na závažné mimořádné události, které spadají do oblasti působnosti článku 1. Tyto akce jsou způsobilé pro finanční pomoc na základě nástroje pouze při splnění těchto kritérií:

3.

a)

do 31. prosince 2008 první hodnotící zprávu o kvalitativních a kvantitativních hlediscích provádění čl. 4 odst. 2 písm. b) a c) a odst. 3. Tato zpráva zohlední výsledky společné analýzy provedené Komisí a členskými státy do 31. prosince 2007 o potřebách dopravy a vybavení při zásazích civilní ochrany většího rozsahu a o opatřeních přijatých podle tohoto rozhodnutí v reakci na ně.

Je-li to s ohledem na závěry této zprávy nezbytné,

b)

do 30. června 2010 průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a kvalitativních a kvantitativních hlediscích provádění tohoto rozhodnutí;

c)

do 31. prosince 2011 sdělení o pokračování tohoto rozhodnutí;

d)

do 31. prosince 2014 hodnotící zprávu ex post.