(ES) č. 2005/2006Nařízení Komise (ES) č. 2005/2006 ze dne 22. prosince 2006 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu syntetických polyesterových střižových vláken (PSV) pocházejících z Malajsie a Tchaj-wanu

(1)

Komise dne 12. dubna 2006 zveřejněním oznámení (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) v Úředním věstníku Evropské unie  (3) informovala o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů syntetických polyesterových střižových vláken pocházejících z Malajsie a Tchaj-wanu do Společenství.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 3. března 2006 Mezinárodním sdružením výrobců chemických vláken (Comité International de la Rayonne et des Fibres Synthétiques, dále jen „CIRFS“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě přesahující 50 %, celkové výroby polyesterových střižových vláken ve Společenství. Uvedený podnět obsahoval důkazy o dumpingu zmíněného výrobku a o podstatné újmě, která v jeho důsledku vznikla, což bylo považováno za dostačující zdůvodnění pro zahájení řízení.

(3)

V březnu 2005 Rada nařízením (ES) č. 428/2005 (4) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu polyesterových střižových vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Saúdské Arábie a změnila stávající antidumpingové clo z dovozu polyesterových střižových vláken pocházejících z Korejské republiky. V platnosti jsou rovněž konečná antidumpingová opatření týkající se dovozu PSV z Běloruska (5).

(4)

Komise o zahájení tohoto řízení oficiálně informovala vyvážející výrobce v Malajsii a na Tchaj-wanu, dovozce/obchodníky a jejich sdružení, dodavatele a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich tato záležitost týká, zástupce dotčených vyvážejících zemí, žadatele a všechny známé výrobce ve Společenství. Účastníci řízení dostali příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Stranám, které o to požádaly, byla možnost slyšení udělena.

(5)

S ohledem na zjevně velký počet tchajwanských vyvážejících výrobců uvedených v podnětu a s ohledem na velký počet výrobců a dovozců PSV ve Společenství se v oznámení o zahájení řízení pro posouzení dumpingu a újmy předpokládá výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(6)

Aby Komise mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a aby v případě kladného rozhodnutí mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci na Tchaj-wanu, jakož i výrobci a dovozci ve Společenství vyzváni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním uvedeným v oznámení o zahájení řízení podali základní informace o svých činnostech souvisejících s PSV v období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 (dále jen „období šetření“ = „OŠ“).

(7)

V případě Tchaj-wanu na dotazy zaměřené na výběr vzorku odpovědělo devět společností. Osm z nich nahlásilo vývozy do Společenství v průběhu OŠ. Do vzorku byly zařazeny čtyři společnosti představující více než 80,0 % nahlášených objemů dovozu do Společenství za OŠ. Vybraný vzorek se zakládal na největším reprezentativním objemu vývozů, který mohl být přiměřeně prozkoumán v rámci daného časového období. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byla věc projednána s tchajwanskými orgány, které nevznesly žádné námitky. Vzorek sestává z těchto společností:

(8)

Pokud se jedná o dovozce do Evropského společenství, přihlásili se pouze tři dovozci, kteří nejsou ve spojení, a poskytli v předepsané lhůtě požadované informace. Nebylo tudíž nutné použít postup výběru vzorku. Těmto třem dovozcům, kteří nejsou ve spojení, byly zaslány dotazníky, avšak dva z nich byli následně považováni za nespolupracující, jelikož nevyplnili předložený dotazník v plném rozsahu.

(9)

Pokud jde o průmyslové výrobce ve Společenství, pouze tři se přihlásili, poskytli v předepsané lhůtě požadované informace a byli ochotni zodpovědět dotazník. Nebylo tudíž nutné použít postup výběru vzorku.

(10)

Komise zaslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a/nebo všem dalším společnostem, které se ve lhůtách vymezených v oznámení o zahájení řízení přihlásily. Odpovědi došly od dvou malajsijských vyvážejících výrobců, od čtyř tchajwanských vyvážejících výrobců zahrnutých do vzorku, od jedné společnosti ve spojení s jedním tchajwanským vyvážejícím výrobcem, jakož i od tří výrobců ve Společenství, jednoho dovozce, který není ve spojení, jednoho dodavatele surovin a od sedmi uživatelů.

(11)

Komise prozkoumala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro účely předběžného stanovení dumpingu, vzniklé újmy a zájmu Společenství. Byly uskutečněny inspekce na místě těchto společností:

(12)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posuzování vývoje v souvislosti s vyhodnocením újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2002 do konce období šetření („posuzované období“ nebo „období šetření újmy“ = „OŠÚ“).

(13)

Dotčeným výrobkem jsou syntetická polyesterová střižová vlákna, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání, která jsou v současné době kódu KN 5503 20 00. Běžně se tento výrobek označuje jako polyesterová střižová vlákna.

(14)

Tento výrobek se používá jako základní materiál v různých fázích procesu výroby textilních výrobků. Polyesterová střižová vlákna spotřebovávaná ve Společenství se užívají buď ke spřádání, tj. k výrobě nekonečných vláken pro výrobu textilií ve směsích s jinými vlákny, např. bavlněnými nebo vlněnými, nebo na netkané textilie, jako jsou výplně, tj. vycpávky nebo čalounění některých textilních výrobků, např. polštářů, sedadel automobilů, sak a kabátů.

(15)

Výrobek se prodává v různých druzích, které je možno identifikovat podle odlišných vlastností, např. hmotnosti, pevnosti, lesku či silikonové úpravy, nebo podle jejich zařazení do skupin výrobků, jako např. skupiny kruhových, dutých nebo dvousložkových vláken, nebo se může jednat o speciální výrobky, např. o barevná a trojlaločná vlákna. Z hlediska výroby je možno rozlišovat mezi přírodním polyesterovým střižovým vláknem vyrobeným z přírodních surovin a umělým polyesterovým střižovým vláknem vyrobeným z recyklovaného polyesteru. Jakost může být snížená nebo prvotřídní.

(16)

Šetření ukázalo, že všechny druhy dotčeného výrobku ve smyslu definice ve 13. bodě odůvodnění, přestože se navzájem liší celou řadou činitelů popsaných v předchozím bodě odůvodnění, mají stejné základní fyzické a chemické vlastnosti a užívá se jich ke stejným účelům. Z těchto důvodů a pro účely tohoto antidumpingového řízení se všechny druhy dotčeného výrobku považují za jediný výrobek.

(17)

Zjistilo se, že dotčený výrobek i PSV vyráběná a prodávaná ve Společenství výrobním odvětvím Společenství, jakož i PSV vyráběná a prodávaná na domácím trhu obou vyvážejících zemí mají stejné základní fyzické a chemické vlastnosti a stejné použití. Proto se tyto výrobky prozatímně považují za výrobky obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(18)

Níže je popsána obecná metodika. Proto následující závěry o dumpingu v dotčených zemích popisují pouze údaje, které jsou pro každou vyvážející zemi specifické.

(19)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení se nejdříve u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce přezkoumalo, zda je jeho prodej polyesterových střižových vláken na domácím trhu reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představuje alespoň 5 % celkového objemu vývozu daného výrobce do Společenství.

(20)

Komise následně označila typy PSF prodávaného na domácím trhu, které byly totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství. S ohledem na šetření na základě druhů výrobku a ve shodě s tím, co bylo uvedeno v 17. bodě odůvodnění, Komise považovala za přímo srovnatelné takové druhy výrobku, které jsou prodávány na tuzemském trhu i na vývoz a které měly podobný původ, denier, složení, průřez, lesk, barvu, silikonovou úpravu, jakost i použití.

(21)

Pro každý typ, který prodává vyvážející výrobce na domácím trhu a u něhož bylo zjištěno, že je přímo srovnatelný s typem polyesterových střižových vláken prodávaným na vývoz do Společenství, se stanovilo, zda jeho prodej na tuzemském trhu byl dostatečně reprezentativní ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej určitého typu polyesterových střižových vláken na tuzemském trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, jestliže celkový objem prodeje takového typu výrobku na tuzemském trhu představoval během období šetření alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu polyesterových střižových vláken vyvážených do Společenství.

(22)

Komise dále zjišťovala, zda může být prodej na tuzemském trhu u každého z typů polyesterových střižových vláken, které byly na tuzemském trhu prodávány v reprezentativním množství, považován za prodej realizovaný v běžném obchodním styku ve smyslu čl. 2 odst. 4 základního nařízení, a to tím, že stanovila podíl ziskových prodejů dotčeného typu polyesterových střižových vláken nezávislým odběratelům.

(23)

V těch případech, kdy objem prodeje takového typu polyesterových střižových vláken prodávaný za čistou prodejní cenu, která se rovná alespoň vypočteným výrobním nákladům, představoval více než 80 % celkového objemu prodeje střiže daného typu výrobku a kde vážená průměrná cena daného typu výrobku byla rovna výrobním nákladům nebo byla vyšší, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na tuzemském trhu, která byla vypočítána jako vážený průměr cen všech prodejů daného typu výrobku na tuzemském trhu během období šetření bez ohledu na jejich ziskovost nebo ztrátovost.

(24)

V případech, kdy objem ziskových prodejů polyesterových střižových vláken daného typu představoval nanejvýše 80 % celkového objemu prodejů daného typu nebo kde vážená průměrná cena daného typu výrobku byla nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na tuzemském trhu vypočtené jako vážený průměr pouze ziskových prodejů tohoto typu výrobku, pokud tyto prodeje představovaly alespoň 10 % celkového objemu prodejů tohoto typu výrobku.

(25)

V případech, kdy objem ziskových prodejů jakéhokoli typu výrobku představoval méně než 10 % celkového objemu prodeje daného typu, objem prodeje dotčeného konkrétního typu výrobku se považoval za nedostačující k tomu, aby jeho cena na tuzemském trhu mohla poskytnout odpovídající základ pro stanovení běžné hodnoty.

(26)

V případech, kdy ceny konkrétního typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem na jeho tuzemském trhu nebylo možno použít ke stanovení běžné hodnoty, bylo třeba použít jinou metodu. V takových případech podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota vypočtena na základě vlastních výrobních nákladů každého z vyvážejících výrobců, k nimž byly připočteny přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky.

(27)

Komise proto prošetřovala, zda se v případě prodejních, správních a režijních nákladů a zisků vzniklých při prodeji na tuzemském trhu u těchto jednotlivých vyvážejících výrobců jednalo o spolehlivé údaje.

(28)

Skutečné tuzemské prodejní, správní a režijní náklady byly považovány za spolehlivé, pokud objem prodeje dotčené společnosti na tuzemském trhu mohl být považován za reprezentativní ve smyslu definice podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Ziskové rozpětí na tuzemském trhu se stanovilo na základě prodejů na tuzemském trhu v běžném obchodním styku.

(29)

Ve všech případech, kdy tyto podmínky nebyly splněny, Komise prošetřovala, zda by bylo možno ve shodě s čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení použít údajů jiných vývozců nebo výrobců na tuzemském trhu dotčené země původu. Tam, kde byly spolehlivé údaje k dispozici jen u jednoho vyvážejícího výrobce, nebylo možno stanovit průměr podle čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení a prošetřovalo se, zda jsou splněny podmínky čl. 2 odst. 6 písm. b), tj. zda je možno pro dotčeného výrobce nebo vývozce použít údaje o výrobě a prodeji výrobků spadajících do téže obecné kategorie. Tam, kde takové údaje buď nebyly k dispozici, nebo je dotčený vyvážející výrobce neposkytl, byly údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a o ziscích stanoveny podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení, tj. použitím jakéhokoli jiného přiměřeného postupu.

(30)

Vzhledem k tomu, že veškeré vývozy byly uskutečněny nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, konkrétně na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(31)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly připočítány úpravy týkající se rozdílů, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Patřičné úpravy byly povoleny ve všech případech, kdy byly považovány za rozumné, přesné a doložené ověřenými údaji.

(32)

Podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byla dumpingová rozpětí pro každého vyvážejícího výrobce stanovena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty a váženého průměru vývozní ceny podle typu výrobku, jak je stanoveno výše.

(33)

Komise uplatňuje důslednou praxi, že pro stanovení dumpingového rozpětí považuje vyvážející výrobce ve spojení nebo výrobce patřící do stejné skupiny za jeden subjekt, takže je pro ně stanoveno jednotné dumpingové rozpětí. Jedním ze zásadních důvodů pro tento postup je skutečnost, že výpočet samostatných dumpingových rozpětí by mohl vést k obcházení antidumpingových opatření tím, že by se spřízněným vyvážejícím výrobcům umožnilo směrovat vývozy do Společenství prostřednictvím společnosti s nejnižším individuálním dumpingovým rozpětím; antidumpingová opatření by se tudíž stala neúčinnými.

(34)

V souladu s touto praxí byli vyvážející výrobci ve spojení patřící do stejných skupin považováni za jeden subjekt a bylo jim přiřazeno jedno společné dumpingové rozpětí vypočtené na základě váženého průměru dumpingových rozpětí spolupracujících výrobců v příslušné skupině.

(35)

Dumpingové rozpětí u spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří se přihlásili v souladu s článkem 17 základního nařízení, ale nebyli součástí vzorku, bylo stanoveno na základě váženého průměru dumpingových rozpětí společností zařazených do vzorku podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení.

(36)

U nespolupracujících vyvážejících výrobců bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě dostupných skutečností v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem byla nejprve stanovena úroveň nedostatečné spolupráce porovnáním objemu vývozů do Společenství nahlášených spolupracujícími vyvážejícími výrobci s odpovídajícími statistickými údaji Eurostatu o dovozech v průběhu období šetření.

(37)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla nízká u obou vyvážejících zemí, tj. vývozy spolupracujících vyvážejících výrobců každé vyvážející země představovaly méně než 80 % objemu dovozu z příslušné země, bylo zbytkové dumpingové rozpětí stanoveno na základě průměru nejvyšších dumpingových transakcí v reprezentativních množstvích provedených spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Tento přístup byl považován za nezbytný též proto, aby se zabránilo zvýhodnění některé společnosti za to, že nespolupracovala, a též s ohledem na skutečnost, že nic nenasvědčovalo tomu, že by některá nespolupracující společnost prováděla dumping v menší míře.

(38)

Vyplněné dotazníky zaslali dva vyvážející výrobci.

(39)

Jeden spolupracující vyvážející výrobce nevykazoval dostatečné reprezentativní prodeje obdobného výrobku na domácím trhu.

(40)

Proto byla běžná hodnota vypočtena, jak je uvedeno výše v 26. bodu odůvodnění.

(41)

Šetřením se zjistilo, že nahlášené výrobní náklady společnosti byly podhodnoceny, protože režijní náklady závodu (včetně odpisů, nájmu, mezd a údržby) fakticky vzniklé v průběhu OŠ byly překlasifikovány na prodejní, správní a režijní náklady. Společnost tvrdila, že tuto praxi uplatňuje, aby se v nákladech odráželo nízké využití kapacit jejích výrobních zařízení. Skutečné vzniklé náklady však zahrnují překlasifikované režijní náklady závodu. Skutečnost, že společnost pracuje na zlomek své plné výrobní kapacity, neznamená, že náklady související s příslušnými výrobními zařízeními nejsou náklady vzniklými. Tyto náklady byly samozřejmě zaneseny do účetních záznamů společnosti, a vzhledem k tomu, že přímo souvisely s výrobou obdobného výrobku, musely být nahlášené výrobní náklady opraveny.

(42)

Vzhledem k tomu, že neexistuje prodej obdobného výrobku na tuzemském trhu a údaje o stejné obecné kategorii výrobků, byly prodejní, správní a režijní náklady v průběhu období šetření stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. Prodejní, správní a režijní náklady se zejména odvíjejí od celkového prodeje všech výrobků na domácím trhu. Tyto náklady byly přičteny k vlastním průměrným výrobním nákladům společnosti na každý vyvážený typ výrobku v období šetření.

(43)

Pokud jde o zisk a vzhledem k tomu, že nebyl k dispozici jakýkoli jiný přiměřený základ, bylo použito ziskové rozpětí 5 %. Nebyly dostupné žádné informace, z nichž by bylo patrné, že uvedené ziskové rozpětí překračuje zisk běžně realizovaný jinými vývozci nebo výrobci prodejem výrobků téže obecné kategorie na malajsijském domácím trhu, jak to požaduje čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(44)

Druhý spolupracující vyvážející výrobce vykázal reprezentativní prodeje obdobného výrobku na svém domácím trhu. Avšak prodeje v běžném obchodním styku nebyly realizovány v dostatečných objemech, aby mohla být běžná hodnota vypočtena na základě skutečných domácích cen. Proto bylo nutné běžnou hodnotu vypočítat. V souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly prodejní, správní a režijní náklady stanoveny na základě skutečných údajů, které společnost skutečně zaznamenala při výrobě a prodeji obdobného výrobku. Pokud jde o zisk, bylo použito 5 % rozpětí jako u prvního vyvážejícího výrobce.

(45)

Oba vyvážející výrobci prodávali přímo nezávislým odběratelům ve Společenství. Vývozní ceny byly tudíž stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení podle cen, které byly ve Společenství zaplaceny nebo byly splatné.

(46)

Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání, byly provedeny úpravy pro zohlednění rozdílů v nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a ve vedlejších nákladech, nákladech na úvěry a provize tam, kde to bylo možné a oprávněné.

(47)

Stanovená prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená v procentech dovozní ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla jsou:

(48)

Odpovědi na dotazník došly od čtyř vyvážejících výrobců vybraných do vzorku, jakož i od jedné společnosti ve spojení ve vyvážející zemi.

(49)

Jeden tchajwanský výrobce vyplnil formulář pro výběr vzorku a požadoval stanovení individuálního cla. Tato společnost však žádná PSV do Společenství v průběhu OŠ nevyvážela, takže nemohla být považována za vyvážejícího výrobce. Pro tuto společnost nemohlo být tedy stanoveno individuální dumpingové rozpětí a musí podléhat prozatímnímu zbytkovému clu stanovenému pro všechny ostatní tchajwanské výrobce. Společnost byla o tomto přístupu informována a nereagovala.

(50)

Šetřením se zjistilo, že dva vyvážející výrobci vybraní do vzorku poskytli Komisi nepravdivé a zavádějící informace.

(51)

Jeden vyvážející výrobce nahlásil objemy a hodnoty prodejů na domácím trhu, které neodpovídaly skutečným objemům a hodnotám dodaným domácím odběratelům obdobného výrobku. U mnohých transakcí bylo dokonce shledáno, že nahlášené objemy byly vyšší a hodnoty nižší než na objednávkách domácích odběratelů vedených v záznamech spedičního oddělení společnosti. Musel být tudíž učiněn závěr, že skutečně prodanými objemy jsou objemy objednané domácími odběrateli a zanesené do přepravních výkazů spíše než objemy nahlášené Komisi a uvedené ve fakturách předložených Komisi.

(52)

Dále pokud jde o ohlášené hodnoty prodejů, bylo rovněž zjištěno, že společnost přidávala fiktivní transakce, aby to vypadalo, že se celková fakturovaná částka v jedné objednávce shoduje s celkovým objemem předmětné objednávky. Tyto přidané transakce musely být fiktivní, protože nebyly zaneseny do vlastních přepravních výkazů.

(53)

Je třeba uvést, že ohlášené transakce na domácím trhu vykazující zfalšované objemy a hodnoty a zahrnující fiktivní transakce společnost doložila dodacími listy a fakturami a tvrdila, že se jedná o pravé podkladové dokumenty. Vzhledem ke skutečnosti, že nahlášené údaje byly shledány nepravdivými, je třeba učinit závěr, že byly zfalšovány i podkladové dokumenty, aby vše bylo uvedeno do souladu s nahlášenými zfalšovanými informacemi.

(54)

Takto provedeným zmanipulováním domácích jednotkových cen a objemů poskytla společnost Komisi nepravdivé a zavádějící informace.

(55)

U druhého vyvážejícího výrobce bylo rovněž shledáno, že nahlásil nepravdivé a zavádějící informace, pokud jde o jeho prodeje na domácím trhu. Společnost zejména nahlásila prodeje určitých typů výrobků, které se neshodovaly s výrobky zanesenými v objednávkách odběratelů, ani se záznamy v knize objednávek vedené obchodním oddělením společnosti. To se týkalo nejvíce vyvážených druhů PSV, což by mělo za následek, že by Komise mylně pracovala s domácími cenami, ačkoli dotčené prodeje nebyly reprezentativní ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení vzhledem k jejich nízkým objemům.

(56)

Dále aby napravila rozpor zjištěný u jedné konkrétní transakce, který by odhalil, že typ dodaného výrobku není tím, který nahlásila Komisi, předložila společnost zfalšovaný doklad, který byl kopií podepsaného dodacího listu údajně zaslaného odběratelem faxem na žádost společnosti. Tento doklad se neshodoval s originálem, který společnost poskytla již dříve. Typy výrobku nebyly opravdu stejné, z čehož je patrné, že domnělé důkazy byly padělány za účelem uvedení Komise v omyl.

(57)

Dále se šetřením zjistilo, že na Tchaj-wanu je běžnou praxí, že si společnosti nechávají podepisovat dodací listy odběrateli jako důkaz, že objednané objemy jsou skutečně dodány. To potvrdil jednak dotčený vyvážející výrobce i ostatní navštívení vyvážející výrobci. Avšak třebaže se Komise dodacích listů konkrétně pro OŠ dožadovala, žádné takové dokumenty jí nebyly během inspekce dány k dispozici. Společnost tudíž nejen že odmítla poskytnout nezbytné doklady, nýbrž také závažným způsobem bránila šetření.

(58)

Vzhledem k tomu, že obě společnosti byly schopny předkládat falešné dodací listy a faktury k odůvodnění transakcí na domácím trhu a že takové doklady jsou součástí integrovaného systému, je třeba učinit závěr, že jakýkoli dokument, který se na takový systém váže, může být zmanipulovaný a je proto nespolehlivý. Dále sama podstata a šíře nepravdivých a zavádějících informací rovněž vyvolává pochybnosti o neporušitelnosti všech údajů předložených těmito společnostmi. Bylo tudíž rozhodnuto, že informace poskytnuté těmito společnostmi nebudou brány vůbec na zřetel v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(59)

Společnosti byly bezodkladně zpraveny o důvodech, pro něž měla Komise v úmyslu nebrat informace jimi poskytnuté na zřetel, a byla jim dána možnost podat dodatečné vysvětlení v souladu s čl. 18 odst. 4 základního nařízení. Vysvětlení podaná společnostmi však byla neuspokojivá a nemohla vyvrátit důkazy, že dotčené společnosti předložily zfalšované a zavádějící informace.

(60)

Dumpingová rozpětí byla tudíž prozatímně stanovena v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných skutečností.

(61)

U dvou spolupracujících výrobců byly prodeje obdobného výrobku na domácím trhu reprezentativní.

(62)

Jeden vyvážející výrobce prodával na domácím trhu jak spřízněným, tak nespřízněným odběratelům. Prodeje spřízněnému odběrateli byly znovu prodány nezávislým odběratelům. Vzhledem k tomu, že tyto dvě společnosti ve spojení sdílely funkce, pokud jde o výrobu a prodeje, bylo považováno za náležité brát je jako jeden hospodářský subjekt. Proto byla, kdekoli to bylo možné, běžná hodnota stanovena na základě ceny zaplacené nebo splatné v běžném obchodním styku prvním nezávislým odběratelem.

(63)

U většiny typů výrobku prodávaných těmito spolupracujícími výrobci neexistovaly dostačující objemy prodejů na domácím trhu realizované v běžném obchodním styku a běžná hodnota se musela stanovit v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení. V tomto případě byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk založeny na skutečných údajích o výrobě a prodeji obdobného výrobku vyvážejícího výrobce, který je předmětem šetření, v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

(64)

Pro oba spolupracující vyvážející výrobce byly vývozní ceny stanoveny podle cen skutečně zaplacených nespřízněnými odběrateli ve Společenství v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(65)

Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání, byly provedeny úpravy pro zohlednění rozdílů v nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a ve vedlejších nákladech, nákladech na úvěry, nákladech na technickou pomoc a provize tam, kde to bylo možné a oprávněné.

(66)

Pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě váženého průměru dumpingových rozpětí vypočtených pro společnosti vybrané do vzorku, představující více než 12,0 % tchajwanských vývozů do Společenství. Za tímto účelem nebyla dumpingová rozpětí stanovená pro nespolupracující vyvážející výrobce, která byla založená na dostupných skutečnostech v souladu s článkem 18 základního nařízení, do průměru zahrnuta, jak stanoví čl. 9 odst. 6 základního nařízení.

(67)

Prozatímní stanovená dumpingová rozpětí vyjádřená v procentech dovozní ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla jsou:

(68)

V průběhu OŠ vyrábělo PSV 18 společností ve Společenství:

(69)

Na základě výše uvedeného se má za to, že PSV vyráběná všemi výše uvedenými společnostmi představují celkovou výrobu ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(70)

Jak bylo uvedeno v 9. bodě odůvodnění, přihlásili se tři výrobci ve Společenství, poskytli v předepsané lhůtě informace požadované v oznámení o zahájení řízení a byli ochotni zodpovědět dotazník. Dotazníky byly tudíž rozeslány těmto třem výrobcům ve Společenství, kteří podporovali podnět a při šetřeních v plném rozsahu spolupracovali. Tito výrobci představují více než 25 % výroby dotčeného výrobku ve Společenství, a lze je tudíž označit za výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(71)

Spotřeba Společenství byla zjišťována na základě objemu dovozů dotčeného výrobku z dotčených zemí na základě ohlášených údajů doplněných údaji Eurostatu a na základě objemu dovozu ze všech ostatních třetích zemí, o nichž je známo, že dotčený výrobek vyrábějí a vyvážejí jej do Společenství podle údajů Eurostatu, a na základě objemu prodeje produkce výrobního odvětví Společenství a jiných výrobců Společenství na trhu Společenství. Pokud jde o posledně jmenované, byly použity údaje uvedené v minidotaznících, jak je vysvětleno ve 143. bodě odůvodnění, a pokud jde o výrobce ve Společenství, kteří nespolupracovali vůbec, byly použity údaje obsažené v podnětu.

(72)

Na tomto základě spotřeba Společenství v příslušném období mírně vzrostla, a sice o 3 % mezi rokem 2002 a OŠ. Nejdříve mezi léty 2002 a 2003 poklesla o 5 %, a poté vzrostla o více než 8 % na 834 093 tun v průběhu OŠ.

Tabulka 1

Spotřeba v EU (objem)

(73)

Nejdříve se zkoumalo, zda by se dovozy z Tchaj-wanu a Malajsie měly posuzovat souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(74)

Bylo zjištěno, že:

(75)

Z těchto důvodů se dospělo k prozatímnímu závěru, že všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení jsou splněna a že dovozy pocházející z Tchaj-wanu a Malajsie je třeba posuzovat souhrnně.

(76)

Objem dovozů z dotčených zemí se mezi rokem 2002 a OŠ zdvojnásobil. Zatímco tyto dovozy v roce 2002 představovaly 62 574 tun, v průběhu OŠ dosáhly úrovně 127 890 tun. Nejdříve mezi léty 2002 a 2003 poklesy o 5 %, a pak až do konce OŠ narostly o 115 %. Nárůst dovozů byl zvláště patrný mezi rokem 2004 a OŠ, protože tehdy vzrostly o 76 %.

Tabulka 2

Dovozy z dotčených zemí

(77)

Podíl na trhu zaujímaný dotčenými zeměmi se mezi rokem 2002 a OŠ téměř zdvojnásobil z 8 % na 15 %, tj. plus 7 procentních bodů. Nárůst byl zejména patrný mezi rokem 2004 a OŠ, kdy došlo k navýšení o 73,8 %.

Tabulka 3

Podíl dotčených zemí na trhu Společenství

(78)

Od roku 2002 do OŠ vzrostly ceny dovozů z dotčených zemí o 9 %. Nejdříve mezi léty 2002 a 2003 klesly o 7 %, a pak mezi rokem 2003 a OŠ vzrostly o 16 % a dosáhly výše 1 156 EUR za metrickou tunu.

(79)

Na tento nárůst je třeba pohlížet ve světle ceny surovin, která mezi rokem 2002 a OŠ vzrostla celosvětově o více než 30 %, jak je vysvětleno ve 124. až 129. bodě odůvodnění.

Tabulka 4

Ceny dotčených dovozů

(80)

S cílem odhalit cenové podbízení byl proveden rozbor údajů o cenách vztahujících se k OŠ. Odpovídající prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly čisté ceny po odečtení slev a rabatů. Podle potřeby byly tyto ceny upraveny na cenu ze závodu, tj. s vyloučením nákladů na dopravu ve Společenství. Dovozní ceny dotčených zemí byly také čisté ceny bez slev a rabatů a podle potřeby byly upraveny na ceny CIF na hranice Společenství.

(81)

Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství a dovozní ceny dotčených zemí byly porovnány na stejné úrovni obchodování, a sice na úrovni prodeje nezávislým odběratelům na trhu Společenství.

(82)

V průběhu OŠ se vážený průměr rozpětí cenového podbízení vyjádřený v procentech prodejních cen výrobního odvětví Společenství pohyboval od 48 % do 50 % u tchajwanských vývozců a od 43 % do 47 % u malajsijských vývozců. Vážený průměr rozpětí cenového podbízení byl 49 % pro Tchaj-wan a 45 % pro Malajsii.

(83)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání dopadu dumpingových dovozů na výrobní odvětví Společenství posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav výrobního odvětví Společenství v průběhu příslušného období.

(84)

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, výroba výrobního odvětví Společenství mezi rokem 2002 a OŠ klesla o 10 %. Pokles byl zvláště prudký mezi rokem 2004 a OŠ, kdy přišlo o 6 % objemu výroby neboli přibližně o 8 400 tun.

(85)

Výrobní kapacita zůstala mezi léty 2002 a 2004 poměrně stabilní, a poté poklesla mezi rokem 2004 a OŠ o 10 %. To je způsobeno skutečností, že jeden průmyslový výrobce ve Společenství reorganizoval výrobu a rozhodl se, že část výrobního zařízení dočasně použije k výrobě ziskovějších výrobků.

(86)

Ve světle vývoje výroby a kapacity kleslo využití kapacity mezi léty 2002 a 2004 meziročně o 2 procentní body, a pak v OŠ vzrostlo o 4 procentní body na úroveň roku 2002.

(87)

Následující tabulka ukazuje výkony výrobního odvětví Společenství v poměru k jeho prodejům nezávislým odběratelům ve Společenství.

Tabulka 6

Objem prodejů, podíl na trhu, ceny

(88)

Objemy prodejů výrobního odvětví Společenství klesly mezi rokem 2002 a OŠ o 11 %. Třebaže byl pokles mezi léty 2002 a 2003 téměř vykompenzován nárůstem mezi léty 2003 a 2004, šetření ukázalo, že hlavní pokles nastal mezi rokem 2004 a OŠ, kdy došlo ke ztrátě 11 % objemu prodejů.

(89)

Celkově poklesl podíl výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství mezi rokem 2002 a OŠ ze 16,8 % na 14,5 %. Tento podíl na trhu mírně vzrostl mezi léty 2002 a 2003 a poté neustále klesal až do OŠ. Pokles byl zvláště patrný mezi rokem 2004 a OŠ, kdy došlo ke ztrátě 2 procentních bodů. Pokles objemu prodejů i podílů na trhu je třeba nahlížet ve světle vývoje spotřeby Společenství, která během posuzovaného období vzrostla o 3 %.

(90)

Jednotkové ceny výrobního odvětví Společenství nejdříve mezi léty 2002 a 2003 o 3 % poklesly, a pak rostly až do OŠ na úroveň 1 417 EUR za tunu, tj. nárůst o 12 % mezi rokem 2002 a OŠ. Jak již bylo zmíněno v 79. bodě odůvodnění, je to rovněž třeba nahlížet ve světle vývoje cen surovin (tj. nárůst o více než 30 % ve stejném období).

(91)

Níže uvedená čísla představují objem zásob na konci každého období.

Tabulka 7

Zásoby

(92)

Šetřením se zjistilo, že zásoby nelze považovat za významného činitele vzniku újmy, protože se nevyrábějí do zásoby, a trendy ve vývoji objemu zásob jsou tudíž pouze informativní. Celkově zůstávala hladina zásob víceméně stabilní. Mezi léty 2002 a 2003 vzrostla o 15 %, poté až do konce roku 2004 klesala na úroveň nižší o 29 % a poté znovu vzrostla o 21 % na téměř stejnou úroveň jako v roce 2002.

(93)

Třebaže mezi rokem 2002 a OŠ investice značně vzrostly, lze konstatovat, že úroveň investic a jejich povaha (hlavně na náhradu zařízení a údržbu) je na odvětví s intenzivním využíváním kapitálu, jakým je odvětví PSV, nízká.

(94)

Šetření ukázalo, že se finanční výsledky výrobního odvětví Společenství zhoršily, ale neodhalilo, se by se již v průběhu posuzovaného období jeho schopnost získat kapitál vážně narušila.

(95)

Ziskovost výrobního odvětví Společenství mezi léty 2002 a 2003 značně klesla, a sice o 6 procentních bodů. V roce 2004 mohlo být dosaženo téměř nulového zisku, avšak další pokles finančních výsledků mezi rokem 2004 a OŠ vedl ke ztrátám dosahujícím 4,9 % obratu. V důsledku toho byly po většinu OŠÚ finanční výsledky výrobního odvětví Společenství záporné.

(96)

Je třeba rovněž uvést, že během téhož období vzrostly náklady na výrobu ve Společenství o 17 %. Pokud jde o suroviny, jedná se o celosvětový nárůst o 30 %. Návratnost celkových aktiv i peněžní tok vykazují stejné trendy jako ziskovost, a sice zhoršování od roku 2002 do roku 2003 s následným zlepšením mezi léty 2003 a 2004 a dalším prudkým poklesem mezi rokem 2004 a OŠ.

(97)

Vývoj finančních výsledků výrobního odvětví Společenství je třeba vidět ve světle rozhodnutí učiněného jedním průmyslovým výrobcem ve Společenství reorganizovat výrobu, jak je uvedeno již v 85. bodě odůvodnění výše. Uvedená reorganizace měla nepříznivý dopad na finanční výsledky tohoto konkrétního výrobce, který použil nejvýkonnější výrobní proces na výrobu ziskovějších výrobků na úkor PSV. Z tohoto důvodu nebyly při výpočtu úrovně pro odstranění újmy popsaném ve 172. bodě odůvodnění níže zohledněny náklady na výrobu tohoto výrobce ve Společenství.

(98)

Stojí však za zmínku, že dotčený výrobce je poměrně malý v porovnání s ostatními výrobci zařazenými do vymezení výrobního odvětví Společenství, takže není dotčen ani rozbor újmy, ani její vývoj.

(99)

Počet pracovníků zaměstnaných ve výrobním odvětví Společenství neustále klesal z 813 v roce 2002 na 659 během OŠ, tj. pokles o 19 %. Tento pokles byl však prudší než pokles výroby, což vedlo v posuzovaném období ke zvýšení produktivity práce o 11 %.

(100)

Je třeba uvést, že v důsledku sociálních nákladů na omezování počtu pracovních sil nebylo možné v průběhu příslušného období snížit náklady související s pracovními silami.

(101)

Dumpingová rozpětí uvedená v části o dumpingu jsou jasně nad minimálními hodnotami vymezenými v čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Dále s ohledem na objem a ceny dumpingových dovozů nelze dopad skutečných dumpingových rozpětí považovat za zanedbatelný.

(102)

Navzdory skutečnosti, že v březnu 2005 (tj. během OŠ) byla antidumpingová opatření uložena na dovozy PSV pocházející z Čínské lidové republiky a Saúdské Arábie, údaje o újmě shromážděné během OŠ nesvědčí o překonání účinků dřívějšího dumpingu výrobním odvětvím Společenství.

(103)

Šetření ukázalo, že navzdory růstu spotřeby o 3 % neboli přibližně o 24 000 tun ztratilo výrobní odvětví Společenství během příslušného období objem prodejů (–13 000 tun) a podíl na trhu (– 1,9 procentního bodu).

(104)

Během posuzovaného období se objem dumpingových dovozů PSV zdvojnásobil a jejich podíl na trhu vzrostl v OŠ o 7 procentních bodů na 15,3 % trhu Společenství. Po celosvětovém nárůstu cen surovin cena dumpingového dovozu z dotčených zemí mezi rokem 2004 a OŠ vzrostla. Avšak tento růst nebyl takového rázu, že by dorovnával nárůst nákladů na suroviny, a tyto ceny tudíž byly stále mnohem nižší než ceny účtované výrobním odvětvím Společenství během příslušného období.

(105)

Šetření ukázalo, že některé ukazatele újmy týkající se výrobního odvětví Společenství zůstaly během OŠÚ stabilní nebo vykázaly pozitivní vývoj jako např. využití kapacity, investice a produktivita.

(106)

Avšak od roku 2002 až do OŠ je patrné obecné zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Společenství: výroba, výrobní kapacita, podíl na trhu, objem prodejů i zaměstnanost poklesly. Pokles objemu prodejů rovněž znamená, že výrobní odvětví Společenství nemohlo těžit z nárůstu poptávky na svém stěžejním trhu. Šetření rovněž ukázalo prudké zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství: ztráty vznikaly po většinu OŠÚ a návratnost investic a peněžní tok z provozních činností vykazovaly stejný záporný trend.

(107)

Navzdory 12 % nárůstu mezi rokem 2002 a OŠ se nemohl do prodejních cen výrobního odvětví Společenství promítnout 30 % nárůst cen surovin, k němuž došlo ve stejné době. Dále bylo zjištěno, že ceny dovozů z dotčených zemí se během OŠ podbízely cenám výrobního odvětví Společenství o více než 40 %.

(108)

S ohledem na ztráty podílu na trhu, ztráty objemu prodejů a na záporné finanční výsledky výrobního odvětví Společenství, a to zejména v průběhu OŠ, byl vyvozen předběžný závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(109)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení se prošetřovalo, zda podstatná újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, byla způsobena dumpingovými dovozy z dotčených zemí. Dále se v souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise prošetřovala ostatní činitele, které mohly výrobní odvětví Společenství poškodit, aby se zajistilo, že případná újma vyvolaná těmito činiteli nebude nesprávně připsána na vrub dumpingovým dovozům.

(110)

Je třeba připomenout, že objem dumpingových dovozů pocházejících z dotčených zemí během příslušného období dramaticky vzrostl. Jak je patrné z tabulky 2 v 76. bodě odůvodnění, dotčené dovozy se mezi rokem 2002 a OŠ zdvojnásobily, tj. nárůst z 62 kilotun v roce 2002 přibližně na 127 kilotun v OŠ. Ve stejném období jejich podíl na trhu významně vzrostl, a to o 7 procentních bodů, tj. z 8 % na více než 15 %.

(111)

K nejvýznamnějšímu nárůstu objemu dumpingových dovozů došlo mezi rokem 2004 a OŠ, kdy tyto dovozy vzrostly o 75 % a získaly 6,5 procentního bodu podílu na trhu. Prudký nárůst dumpingových dovozů probíhal současně se zhoršováním hospodářské situace výrobního odvětví Společenství. Šetření skutečně ukázalo, že většina ukazatelů újmy týkajících se výrobního odvětví Společenství, zejména výroby, výrobní kapacity, objemu prodejů, podílu na trhu a ziskovosti, se prudce zhoršila mezi rokem 2004 a OŠ, tedy v době nejvyššího nárůstu dumpingových dovozů.

(112)

To platí zvláště pro výrobu, která klesla o 6 %, pro objem prodejů, který klesl o 11 %, pro podíl na trhu, který klesl o 1,9 procentního bodu, a pro ziskovost, která klesla o 5,7 procentního bodu mezi rokem 2004 a OŠ. Navíc k tomu došlo v době, kdy dumpingové dovozy významně podbízely ceny výrobního odvětví Společenství, a sice o více než 40 %. Toto nespravedlivé cenové počínání má za následek stlačení cen výrobního odvětví Společenství, které pak nemohou pokrýt ani nárůst cen surovin. To dále potvrdily značné ztráty vzniklé výrobnímu odvětví Společenství v průběhu OŠ.

(113)

Na základě výše uvedených skutečností a úvah je zřejmé, že nárůst levných dumpingových dovozů z dotčených zemí se kryl se situací poškozující výrobní odvětví Společenství. Nepříznivý dopad dumpingových dovozů byl zvláště patrný od roku 2004 až do OŠ a hrál rozhodující úlohu při zhoršování hospodářské situace výrobního odvětví Společenství.

(114)

Mezi rokem 2002 a OŠ vzrostla spotřeba Společenství o více než 3 %. Vývoj spotřeby tedy nepřispěl k újmě utrpěné výrobním odvětvím Společenství. Naproti tomu za běžných tržních podmínek mohlo výrobní odvětví Společenství očekávat nárůst prodejních objemů.

(115)

Dovozy ze třetích zemí, které nejsou předmětem stávajícího šetření, vykázaly během příslušného období tento vývoj:

(116)

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, podíl zemí podléhajících antidumpingovým clům na trhu zůstal mezi rokem 2002 a OŠ stabilní. Nejdříve mezi léty 2002 a 2004 získaly 4 procentní body, a poté se vrátily na úroveň roku 2002. Dovozy ze všech zemí podléhajících antidumpingovým opatřením mezi rokem 2004 a OŠ poklesly, a sice o 18 % v objemech a o 4 procentní body v podílu na trhu.

(117)

Ve světle shora řečeného se dospělo k prozatímnímu závěru, že dovozy ze třetích zemí podléhajících antidumpingovým opatřením nemají znatelný dopad na újmu výrobního odvětví Společenství.

(118)

Dovozy z jiných třetích zemí nepodléhajících antidumpingovým clům mezi léty 2002 a 2003 mírně poklesly, a poté mezi rokem 2003 a OŠ vzrostly o 45 %. Třebaže jejich ceny mezi rokem 2002 a OŠ klesly o 7 %, byly stále o 9 % vyšší než ceny zemí, jichž se týká OŠ.

(119)

Pouze dvě země měly podíl na trhu rovný 2 % nebo vyšší, a sice Turecko a Nigérie.

(120)

Je však třeba uvést, že jejich ceny mezi rokem 2002 a OŠ vzrostly o 8 % v Turecku a o 15 % v Nigérii, a dokonce ještě výrazněji mezi rokem 2004 a OŠ o 13 % a o 22 %, přičemž ceny dotčených zemí vzrostly ve stejném období jen o 10 %. Dále byly jejich ceny v průměru o 4 % vyšší než ceny účtované tchajwanskými a malajsijskými vývozci v průběhu OŠ. Třebaže objem prodejů tureckých a nigerijských PSV mezi rokem 2002 a OŠ značně vzrostl, představuje pouze 10,1 % a 2,7 %, pokud jde o dovozy do Společenství, přičemž pouze Turecko získalo mezi rokem 2002 a OŠ malý podíl na trhu, a sice 3 procentní body. Nigerijské dovozy nemohly tudíž přispět k újmě utrpěné výrobním odvětvím Společenství.

(121)

Pokud jde o Turecko, je třeba zmínit, že většinu dovozů PSV do Společenství realizuje jedna ze společností podílejících se na podnětu patřící do vymezení výrobního odvětví Společenství, která je ve spojení s tureckým vyvážejícím výrobcem. Smyslem těchto nákupů bylo doplnit sortiment výrobků daného výrobce ve Společenství v obdobích intenzivní tržní poptávky. Navíc tyto dovozy nebyly způsobeny žádnými investičními projekty, od kterých se upustilo nebo které byly zpožděny a které mohly vyvolat snížení výrobní kapacity společnosti ve spojení ve Společenství. Došlo se tudíž k závěru, že turecké výrobky doplňují škálu výrobků výrobního odvětví Společenství, poskytují tak širší nabídku modelů odběratelům a nemají nepříznivý dopad na situaci výrobního odvětví Společenství.

(122)

Ve světle výše uvedeného se dospělo k prozatímnímu závěru, že dovozy ze třetích zemí nepodléhajících antidumpingovým opatřením nemají znatelný dopad na újmu výrobního odvětví Společenství.

(123)

Ostatní výrobci dotčeného výrobku ve Společenství měli během OŠ 41 % podíl na trhu. Během posuzovaného období klesl jejich objem prodejů o 15 % a jejich podíl na trhu o 9 procentních bodů. To napovídá, že jsou v podobné situaci jako výrobní odvětví Společenství, tj. že skrze dumpingové dovozy utrpěli újmu. Nelze tudíž učinit závěr, že jiní výrobci ve Společenství způsobují výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu.

(124)

Vzhledem k tomu, že náklady na suroviny jsou podstatnou součástí celkových nákladů na výrobu polyesterových střižových vláken (asi 60 % celkových výrobních nákladů), zkoumalo se rovněž, zda byla podstatná újma utrpěná výrobním odvětvím Společenství způsobena jakýmkoli nárůstem cen surovin. K výrobě polyesterových střižových vláken z dosud nepoužité suroviny se využívá ropných derivátů (hlavně monoethylenglykolu (MEG) a přečištěné kyseliny tereftalové (PTA)). Mohou se rovněž vyrábět z recyklovaných materiálů (z polyethylentereftalátových (PET) láhví a jiného odpadu). Polyesterová střižová vlákna lze vyrábět i kombinací obou těchto druhů surovin, tj. ropných derivátů a recyklovaného PET odpadu.

(125)

Ceny MEG a PTA závisejí na výkyvech cen ropy, jelikož se jedná o ropné deriváty. V tomto ohledu, jak již bylo vysvětleno v nařízení Rady (ES) č. 428/2005 (6), ceny MEG a PTA vzrostly od roku 2002 do konce roku 2003 o 14 %. Navíc na základě různých podání, která odkazují na mezinárodní zdroje vývoje cen MEG a PTA, bylo zjištěno, že ceny MEG vzrostly od roku 2003 do poloviny OŠ o 25 % a ceny PTA v témže období o 29 %, tj. nárůst přibližně o 40 % mezi léty 2002 a polovinou roku 2005.

(126)

Výňatek z údajů Eurostatu dokonce ukázal cenový nárůst o 36 % mezi rokem 2002 a OŠ u PTA a o 75 % u MEG v témže období. Tento trend rovněž potvrdily informace od jediného spolupracujícího dodavatele surovin.

(127)

Jak je patrné z 95. bodu odůvodnění výše, celkové výrobní náklady mezi rokem 2002 a OŠ vzrostly o 17 %. To ukazuje, že výrobní odvětví Společenství vynaložilo racionalizační úsilí v zájmu zlepšení vlastní výkonnosti a zejména v zájmu odvrácení dopadů nárůstu cen surovin, jak se uvádí ve 124. a 125. bodě odůvodnění výše. To potvrzuje rovněž zvýšení produktivity práce, jak je uvedeno v 99. bodě odůvodnění. Avšak i navzdory racionalizačnímu úsilí výrobního odvětví Společenství se tento nárůst cen surovin nemohl celkově odrazit na průměrné prodejní ceně PSV vyrobených ve Společenství, která od roku 2002 do OŠ vzrostla pouze o 9 %, navzdory tomu, že toto vlákno je výrobkem, jehož cena citlivě reaguje na okolnosti výroby.

(128)

Kromě toho stojí za zmínku, že všichni výrobci na světě – tedy i výrobci v dotčených zemích – byli vystaveni podobnému nárůstu cen surovin, protože se jedná o komodity, s nimiž se obchoduje v celosvětovém měřítku. Je proto zjevné, že výrobci v dotčených zemích vývozní ceny do Společenství výrazně nezvýšili, takže se v nich vývoj cen surovin náležitě neodrážel. Má se tudíž za to, že nízká hladina vývozních cen z dotčených zemí způsobila stlačení cen a vedla k situaci, kdy výrobní odvětví Společenství nemohlo odpovídajícím způsobem zvýšit vlastní prodejní ceny. Jinak by byla ztráta odběratelů a podílu na trhu větší než stávající ztráta.

(129)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že i když se může zdát, že nárůst nákladů na suroviny mohl do jisté míry přispět k újmě utrpěné výrobním odvětvím Společenství, skutečnou příčinu oné újmy nepředstavoval. Podstatnou újmu způsobila naopak přítomnost levných dumpingových dovozů, které výrobnímu odvětví Společenství bránily v přizpůsobení jeho cen zvýšeným nákladům.

(130)

Některé zúčastněné strany namítaly, že vývoj cen dotčených dovozů byl ovlivněn vývojem směnného kurzu eura vůči USD. Je pravda, že mezi rokem 2002 a OŠ USD stále oslaboval, a to z hodnoty 1,06 EUR na 0,79 EUR neboli – 25 %.

(131)

Je třeba připomenout, že šetření musí prokázat, zda podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství způsobily dumpingové dovozy (z hlediska ceny a objemu), nebo zda je ona podstatná újma důsledkem jiných činitelů. Proto musí být podle čl. 3 odst. 6 základního nařízení doloženo, že újmu působí cenová hladina dumpingových dovozů. Hovoří se tedy pouze o rozdílu mezi cenami, a neexistuje tudíž žádná povinnost analyzovat činitele, které mají dopad na výši těchto cen.

(132)

V praxi se dopad dumpingových dovozů na ceny výrobního odvětví Společenství zjišťuje tak, že se stanoví cenové podbízení, snižování a stlačování cen. Za tím účelem se porovnávají dumpingové vývozní ceny a prodejní ceny výrobního odvětví Společenství, přičemž vývozní ceny použité pro výpočet újmy se musí někdy přepočítat na jinou měnu v zájmu vytvoření porovnatelného základu. Proto použití směnných kurzů v této souvislosti pouze zajišťuje stanovení cenového rozdílu na porovnatelném základě. Z toho plyne, že směnný kurz nemůže v zásadě být dalším činitelem způsobujícím újmu.

(133)

Výše uvedené je v souladu se zněním čl. 3 odst. 7 základního nařízení, kde se hovoří o jiných známých činitelích, než jsou dumpingové dovozy. Mezi jinými známými činiteli v tomto článku se neuvádí žádný činitel, který má dopad na úroveň cen dumpingových dovozů. Souhrnně řečeno, jestliže se jedná o dumpingové dovozy, a i kdyby tyto dovozy těžily z příznivého vývoje směnných kurzů, je obtížné doložit, jak by mohl být vývoj směnného kurzu označen za další činitel způsobující újmu.

(134)

Analýzu činitelů ovlivňujících úroveň cen dumpingových dovozů – ať už se jedná o kolísání směnného kurzu nebo o něco jiného – nelze tudíž považovat za průkaznou a taková analýza by šla nad rámec povinností plynoucích ze základního nařízení.

(135)

V každém případě – a aniž by bylo dotčeno výše uvedené – by se mělo za příčinu újmy výrobnímu odvětví Společenství počítat zhodnocení eura vůči USD v období, kdy k předmětnému zhodnocování především docházelo, tj. od roku 2002 do roku 2004, a zejména v prvních dvou letech, kdy byly rozdíly mezi těmito dvěma měnami více patrné. V této souvislosti stojí za zmínku, že mezi léty 2002 a 2003 poklesly dotčené dovozy o 5 %, zatímco k nejprudšímu poklesu hodnoty USD vůči euru došlo během stejného období (tj. – 16 %). Podobně zatímco mezi léty 2002 a 2004 USD oslabil o 25 %, vzrostly dotčené dovozy o pouhých 16 %, a když USD mezi léty 2004 a 2005 oslabil o další 2 %, vzrostly dotčené dovozy o 75 %.

(136)

Nadto z posílení eura rovněž těžily dovozy z jiných zemí než z těch, u kterých byl shledán dumping. Avšak jejich objemy narůstaly mnohem pozvolněji než objemy z dotčených zemí a trend byl více v souladu s kolísáním směnného kurzu. Ve skutečnosti vzrostly mezi léty 2002 a 2004 o 35 %, když USD oslabil o 25 % (přičemž dotčené dovozy vzrostly o 17 %), a mezi rokem 2004 a OŠ o pouhých 7 %, když USD oslabil o další 2 % (přičemž dotčené dovozy vzrostly o 75 %).

(137)

Skutečnost, že směnné kurzy a dovozy z dotčených zemí vykazovaly (mezi léty 2002 a 2003) rozdílné trendy nebo (mezi rokem 2004 a OŠ) trendy s rozevírajícími se nůžkami, naznačuje, že kolísání kurzů nelze považovat za kauzálního činitele nárůstu dumpingových dovozů z dotčených zemí, jak některé zúčastněné strany dokládají.

(138)

Některé zúčastněné strany namítaly, že výrobní odvětví Společenství není s to provést restrukturalizaci a plně těžit z antidumpingových cel uložených po mnoho let řadě třetích zemí.

(139)

Je však třeba mít na zřeteli skutečnost, že během oněch let výrobní odvětví Společenství trpí narušením obchodu a dumpingovými cenami, jimiž třetí země reagují. Trh Společenství byl tudíž soustavně narušován, což výrobnímu odvětví Společenství bránilo vyrovnat se s dumpingovými praktikami a činit podnikatelská rozhodnutí na zdravém základě. To zbavuje dané odvětví nezbytné předvídatelnosti, a to zvláště z hlediska dlouhodobého rozhodování.

(140)

Dále, jak již bylo vysvětleno ve 127. bodu odůvodnění, vynakládá výrobní odvětví Společenství úsilí o restrukturalizaci, jehož výsledkem je zvýšení produktivity a odvrácení dopadů nárůstu cen surovin. Toho je dosahováno za stálé přítomnosti dumpingových dovozů, z čehož plyne, že je toto odvětví životaschopné a může vykazovat ziskovost, pokud se na trhu Společenství znovu nastolí rovné podmínky.

(141)

Na základě výše uvedené analýzy, která náležitě rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na stav výrobního odvětví Společenství od účinků dumpingových dovozů působících újmu, byl vyvozen předběžný závěr, že existuje příčinná souvislost mezi dumpingovými dovozy a podstatnou újmou utrpěnou výrobním odvětvím Společenství ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Tento závěr se zakládá na jedné straně na významném nárůstu objemů dotčených dovozů a jejich podílů na trhu doprovázeném masivním cenovým podbízením a na druhé straně na ztrátě podílu na trhu a následném zhoršení finanční situace. Všechny uvedené jevy se časově překrývaly. Žádným dalším zkoumaným činitelem zhoršující se situaci výrobního odvětví Společenství vysvětlit nelze.

(142)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se zvažovalo, zda navzdory závěru o dumpingu způsobujícím újmu neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že uložení antidumpingových opatření by v tomto konkrétním případě nebylo v zájmu Společenství. Určení zájmu Společenství vycházelo ze zkoumání všech různých existujících zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, dovozců a uživatelů dotčeného výrobku a společností s ním obchodujících.

(143)

Pro posouzení pravděpodobného dopadu uložení nebo neuložení opatření byly vyžádány informace od všech účastníků řízení, o nichž buď bylo známo, že se jich tato záležitost týká, nebo kteří se sami přihlásili. Na tomto základě Komise rozeslala dotazníky výrobnímu odvětví Společenství, třem dovozcům, již nejsou ve spojení, 22 uživatelům a třem dodavatelům surovin. Dále se Komise obrátila rovněž na 14 výrobců ve Společenství, kteří požadované informace pro zařazení do vzorku neposkytli, aby získala základní informace o jejich výrobě a prodejích.

(144)

Jak bylo uvedeno v 10. bodu odůvodnění, na dotazník odpověděli tři průmysloví výrobci ve Společenství podílející se na podnětu, jeden dovozce, jenž není ve spojení, sedm uživatelů a jeden dodavatel surovin. Dále šest výrobců ve Společenství poskytlo základní informace o své výrobě a prodejích. Kromě toho 3 sdružení uživatelů předložila podání proti opatřením.

(145)

Je třeba připomenout, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu, jak bylo vyloženo ve 104. až 108. bodě odůvodnění.

(146)

Očekává se, že uložení opatření zabrání pokračujícímu narušování trhu a stlačování cen. Opatření by umožnila výrobnímu odvětví Společenství zvýšit prodeje, získat tak zpět ztracený podíl na trhu a těžit z úspor z rozsahu. Navíc se očekává, že by výrobní odvětví Společenství mohlo mírně zvýšit prodejní ceny na úroveň, která by pokryla náklady a umožnila zisk. To by pravděpodobně výrobnímu odvětví Společenství dovolilo dosáhnout hladin ziskovosti, které jsou v tomto kapitálově náročném odvětví nezbytné, neboť je třeba neustále investovat a využívat vývoje trhu Společenství. To by výrobnímu odvětví Společenství vyrábějícímu a prodávajícímu PSV zaručilo životaschopnost.

(147)

Pokud by však antidumpingová opatření uložena nebyla, bude nepříznivý vývoj finanční situace výrobního odvětví Společenství pravděpodobně pokračovat. Výrobní odvětví Společenství je zvláště poznamenáno ztrátou příjmů v důsledku stlačených cen, klesajícího podílu a značných ztrát na trhu. S ohledem na klesající zisk a značně se zhoršující vývoj v průběhu OŠ je velmi pravděpodobné, že se finanční situace výrobního odvětví Společenství bude i nadále zhoršovat, pokud by opatření přijata nebyla. To by nakonec vedlo ke snižování výroby a k zavírání výrobních závodů, což následně ohrožuje zaměstnanost a investice ve Společenství. To platí obzvláště nyní, když evropský trh zůstává jedním z mála vývozních trhů, které dotčeným zemím zbyly poté, co pro PSV z Tchaj-wanu uložily antidumpingová cla jiné třetí země jako Spojené státy americké, Indie a Japonsko.

(148)

Dospělo se tudíž k prozatímnímu závěru, že uložení antidumpingových opatření umožní výrobnímu odvětví Společenství překonat následky újmy z dumpingu, kterou utrpělo, a že je proto v jeho zájmu opatření zavést. Ostatní výrobci ve Společenství budou z uložení antidumpingových opatření také velmi pravděpodobně těžit. Ukázalo se, že se ostatní výrobci ve Společenství, kteří neposkytli informace požadované pro zařazení do vzorku, ale byli následně kontaktováni se žádostí o základní informace o jejich výrobě a prodejích, nacházejí v podobné situaci, protože objem jejich prodejů klesl o 23 % a jejich prodejní ceny vzrostly o pouhých 12 %.

(149)

Za spolupracujícího mohl být považován pouze jeden dovozce a tento dovozce byl proti uložení opatření, protože brání dovozu PSV jakožto suroviny a mohou údajně donutit navazující výrobní odvětví k přemístění mimo EU. Tento dovozce však nebyl s to poskytnout přesné informace o důsledcích jakéhokoli opatření pro jeho vlastní podnikání nebo jakékoli údaje o ziskovosti jeho prodejů dotčeného výrobku. Proto nebylo možné pravděpodobný dopad navrhovaných antidumpingových opatření na ziskovost spolupracujících dovozců posoudit.

(150)

Je třeba připomenout, že smyslem antidumpingových opatření není bránit dovozům do Společenství, ale zajistit, aby dovozy nebyly realizovány za dumpingové ceny a že subjekty na trhu mají přístup k PSV za spravedlivě stanovované ceny. Dovozy na trh Společenství byly a budou i nadále povolovány. Nedávné zkušenosti ukazují, že i při zavedených antidumpingových opatřeních tradiční jihokorejští vývozci nadále dodávají odběratelům sídlícím ve Společenství. Jak je vysvětleno níže ve 159. bodu odůvodnění, antidumpingová opatření uložená zemím jako Indie, Austrálie a Indonésie pozbyla platnosti a existují alternativní zdroje dodávek, které antidumpingovým clům nepodléhají, jako např. PSV z Nigérie a Turecka.

(151)

Na tomto základě a vzhledem k tomu, že velký počet dovozců při řízení nespolupracoval, se dospělo k prozatímnímu závěru, že antidumpingová opatření nebudou mít na dovozce jako celek natolik nepříznivý dopad, aby převážil potřebu odstranit obchod narušující vliv dumpingu působícího újmu a aby došlo k obnovení účinné hospodářské soutěže.

(152)

Uživatelé dotčeného výrobku patří do odvětví textilního průmyslu. Trh s polyesterovými střižovými vlákny se dělí na spotřebu pro spřádání (tj. výrobu vláken na textilie, ve kterých se používají samostatně nebo ve směsích s jinými vlákny, např. bavlněnými nebo vlněnými), spotřebu netkaných textilií (tj. výrobu roun a pavučin, které nebyly přeměněny na přízi a jsou k sobě vázány třením a/nebo silami koheze a/nebo adheze, s výjimkou papíru), a spotřebu na výplně (tj. vycpávky nebo čalounění některých druhů textilního zboží, např. polštářů nebo sedadel automobilů).

(153)

Většina spolupracujících uživatelů v tomto řízení jsou výrobci netkaných výrobků. Tito uživatelé jsou členy jednoho ze tří uživatelských sdružení, která při tomto řízení spolupracovala, a zastupují odvětví netkaných textilií na evropské úrovni.

(154)

Podle informací o nákupech uváděných v odpovědích těchto spolupracujících společností na dotazníky představují tyto společnosti v období šetření přibližně 6 % celkové spotřeby polyesterových střižových vláken ve Společenství a přibližně 7 % celkového objemu dovozů z dotčených zemí. Za zmínku stojí, že dovozy z dotčených zemí představují jen malou část jejich nákupů, a sice 16 %, zatímco dovozy z jiných třetích zemí představují 44 % a nákupy v EU 40 % jejich nákupů. Jeden spolupracující uživatel dokonce ani mezi rokem 2002 a OŠ z dotčených zemí nedovážel.

(155)

Uživatelé uváděli řadu argumentů svědčících proti uložení cel.

(156)

Zaprvé uživatelé tvrdili, že antidumpingová opatření mohou ohrozit navazující výrobní odvětví, které zaměstnává více než 20 000 lidí, zatímco výrobní odvětví Společenství údajně zaměstnává méně než 1 700 osob. Objevila se tvrzení, že uložení cel by mohlo vést ke ztrátě pracovních míst v navazujícím výrobním odvětví nebo k přesunům výrobních závodů do zámoří.

(157)

Rovněž tvrdili, že uložení antidumpingových cel vyvolá nárůst cen, který budou muset uživatelé přenést na navazující výrobky. Tento vývoj by dále vyvolal nárůst dovozů levnějších navazujících výrobků z jiných třetích zemí a ze zemí, na něž se vztahuje stávající šetření.

(158)

Nakonec tvrdili, že výrobní odvětví Společenství není schopno zásobovat trh Společenství v plném rozsahu a že uložení antidumpingových cel zhorší finanční situaci uživatelů vzhledem ke skutečnosti, že budou muset i nadále z dotčených zemí dovážet výrobky, které nejsou v rámci Společenství dostupné, jako tzv. polyester s nízkým bodem tání.

(159)

Pokud jde o údajnou závislost trhu Společenství na vnějších dodavatelích, je třeba připomenout, že nařízením Rady (ES) č. 1515/2006 (7) bylo rozhodnuto zrušit stávající opatření, pokud jde o dovozy z Austrálie, Indonésie, Thajska a Indie. Zatímco antidumpingová opatření uložená nařízením Rady (ES) č. 1522/2000 (8) a nařízením Rady (ES) č. 2852/2000 (9) dovozy z těchto zemí téměř zastavila, stojí za zmínku, že před uložením antidumpingových opatření na jejich dovozy PSV do Společenství měly Austrálie, Indonésie a Thajsko podíl na trhu ve výši 8,9 % a Indie podíl na trhu ve výši 2,9 %. Je tedy pravděpodobné, že jakmile budou antidumpingová opatření zrušena, dovozy z těchto třetích zemí se obnoví a přesměrují na trh Společenství. Navíc dovozy z jiných třetích zemí již disponují významným podílem na trhu Společenství dosahujícím v OŠ 11 %.

(160)

Proto navzdory navrhovanému zavedení cel proti Tchaj-wanu a Malajsii a s ohledem na ukončení opatření proti Austrálii, Indonésii, Thajsku a Indii budou uživatelé ve Společenství, kteří již během OŠ kupovali 84 % svých potřeb mimo dotčené země, stále moci spoléhat (nebo přejít) na významné dodavatele dotčeného výrobku ve Společenství nebo na jiné velké dodavatele sídlící v zemích nepodléhajících antidumpingovým clům, pokud budou potřebovat konkrétní výrobek jako polyester s nízkým bodem tání (dále jen „LMF“).

(161)

To rovněž potvrzuje jeden uživatel, který uvedl, že LMF dodává Korea nebo Japonsko a vyrábějí jej i dva evropští výrobci. Z toho plyne, že přinejmenším dva evropští výrobci mají příslušnou technologii a vědí, jak vyrábět takový speciální výrobek, a že nelze vyloučit, že jakmile ceny dosáhnou úrovně, na níž se účinky dumpingu působícího újmu neutralizují, výroba a nabídka se v rámci Společenství zvýší.

(162)

Navíc ačkoli v průběhu určitých období některé typy PSV výrobní odvětví Společenství nevyrábělo, neznamená to, že by výrobní odvětví Společenství nemohlo tyto druhy vyrábět. Platí, že v závislosti na typu výrobku jsou potřeba pouze malé úpravy výrobního procesu vyžadující nízké investice. Spíše docházelo k tomu, že v konkrétních momentech nebyly k dispozici určité druhy PSV, protože výrobci ve Společenství nebyli s to dodat požadované objemy za stlačené ceny, které byli uživatelé ochotni platit.

(163)

Pokud jde o úroveň zaměstnanosti v rámci výrobního odvětví Společenství a navazujících výrobních odvětví, za zmínku stojí, že výrobní odvětví Společenství trpí již po řadu let levnými dumpingovými dovozy PSV, což způsobuje stále klesající zaměstnanost, jak je uvedeno v 99. bodě odůvodnění. Skutečnost, že je v navazujících výrobních odvětvích zaměstnáno více lidí než ve výrobě PSV, sama o sobě nepostačuje k tomu, aby bylo výrobní odvětví Společenství ohroženo; vždyť výroba PSV je možná jen méně náročná na práci než navazující výrobní odvětví a je pro uživatele stejně životně důležitá, jak je uvedeno ve 154. bodě odůvodnění výše, protože všichni spolupracující uživatelé alespoň částečně nakupovali výrobek Společenství.

(164)

Pokud jde o pravděpodobný dopad na finanční situaci navazujícího výrobního odvětví, ukazují dostupné informace o struktuře nákladů uživatelského odvětví, o úrovni navrhovaných opatření a o podílu mezi dumpingovými dovozy a ostatními zdroji dodávek, že:

Navrhovaná opatření mohou tudíž způsobit nárůst výrobních nákladů uživatelů o 0,4 % až nanejvýš 1,5 %. Tento pravděpodobný maximální nárůst se považuje za poměrně nízký v porovnání s pozitivním dopadem navrhovaných opatření na obnovení účinné hospodářské soutěže na trhu Společenství.

(165)

Tento rozbor dopadů navrhovaných opatření na uživatele tedy ukázal, že uložení antidumpingových opatření pravděpodobně nezpůsobí zvýšení dovozu levných navazujících výrobků do Společenství. Tento závěr byl rovněž učiněn proto, že dotčení uživatelé nebyli s to doložit svá tvrzení, že dřívější opatření týkající se tohoto výrobku vedla k výše popsaným důsledkům.

(166)

Na stávajícím řízení spolupracoval prostřednictvím zodpovězení dotazníku jeden dodavatel surovin. Ten odvětví PSV dodává PTA a MEG a výslovně podporuje uložení cel, která umožní výrobnímu odvětví Společenství zůstat životaschopným a rovněž zabezpečí jeho vlastní postavení.

(167)

S ohledem na všechny výše uvedené činitele a s ohledem na úroveň přijatých opatření, jakož i na zastavení řízení proti Austrálii, Indonésii, Thajsku a Indii se došlo k závěru, že z uložení nevyplývá významné zhoršení – pokud vůbec – situace uživatelů a dovozců dotčeného výrobku. Je rovněž třeba připomenout, že v dřívějších řízeních týkajících se stejného výrobku nebylo přijetí opatření považováno za působící proti zájmu Společenství.

(168)

Na tomto základě se dospělo k prozatímnímu závěru, že neexistují žádné závažné důvody, proč by antidumpingová opatření neměla být uložena.

(169)

S ohledem na dočasné závěry, k nimž se došlo v souvislosti s dumpingem, škodami, příčinami a zájmem Společenství, je třeba použít dočasná ochranná opatření, aby se zabránilo dalším škodám způsobeným odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

(170)

Pro účely stanovení úrovně dočasných opatření se použilo jak zjištěné dumpingové rozpětí, tak i úhrn cla nezbytného pro odstranění škod, které odvětví Společenství utrpělo.

(171)

Dočasná opatření je třeba uvalit na dostatečně vysoké úrovni, kterou se odstraní újmy způsobené těmito dovozy, aniž se překročí zjištěné dumpingové rozpětí. Při výpočtu úhrnu cla nutného k odstranění důsledků škodlivého dumpingu se předpokládalo, že jakákoliv opatření musí odvětví Společenství umožnit pokrýt jeho výrobní náklady a získat takový hrubý zisk před zdaněním, který lze v odvětví tohoto typu v sektoru získat přiměřenou cestou za normálních konkurenčních podmínek, tj. bez dumpingových dovozů, prodejem obdobného výrobku ve Společenství.

(172)

Šetření potvrdilo, že bez dumpingových dovozů by ziskovost před zdaněním ve výrobním odvětví Společenství měla být 5 %. Tento zisk by měl umožnit odvětví pokrýt náklady. Na tomto základě byla vypočtena pro výrobní odvětví Společenství nepoškozující cena obdobného výrobku. Výsledná nepoškozující cena vznikla přičtením výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši 5 % k výrobním nákladům.

(173)

Nezbytné zvýšení ceny se pak určilo na základě porovnání váženého průměru dovozní ceny tak, jak byla stanovena pro výpočty týkající se prodejů pod cenou, s průměrnou nepoškozující cenou. Jakýkoli rozdíl vzešlý z tohoto srovnání byl pak vyjádřený v procentech průměrné dovozní hodnoty CIF.

(174)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je třeba zavést prozatímní antidumpingové clo na úrovni zjištěného dumpingového rozpětí, které však nesmí překročit rozpětí odstraňující způsobenou újmu, jež bylo vypočteno výše v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(175)

Jednotlivé sazby antidumpingových cel pro společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů současného šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během šetření, pokud jde o spolupracující společnosti. Tyto celní sazby (oproti zbytkovému clu uplatnitelnému na „všechny další společnosti“) jsou tedy výhradně použitelné pro dovozy výrobků pocházejících z dotčených zemí a vyrobených těmito společnostmi, konkrétně uvedenými právnickými osobami. Dovezené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou konkrétně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenými společnostmi, nemohou tyto sazby využívat a vztahuje se na ně sazba platná pro „všechny další společnosti“.

(176)

Všechny žádosti o uplatňování sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu společnosti nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně adresovány Komisi (10) se všemi náležitými informacemi, zejména s informacemi o jakýchkoli změnách činnosti společnosti spojených s výrobou, domácími a vývozními prodeji souvisejícími např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Nařízení bude případně odpovídajícím způsobem pozměněno aktualizací seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(177)

V zájmu zajištění řádného vynucování antidumpingového cla by neměla úroveň zbytkového cla platit pouze pro nespolupracující vyvážející výrobce, nýbrž také pro ty výrobce, kteří během OŠ žádné vývozy do Společenství neuskutečnili. Pokud se však jedná o vyvážející výrobce v Malajsii, kteří nebyli součástí vzorku, vyzývají se, aby – po splnění povinností plynoucích z čl. 11 odst. 4 druhého pododstavce základního nařízení – podali žádost podle tohoto článku, aby mohla být jejich situace posouzena individuálně.

Navržená antidumpingová cla jsou:

(178)

V zájmu řádné správy je třeba stanovit lhůtu, během níž mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Kromě toho je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení cel pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a je možné, že budou muset být přezkoumána pro účel konečných opatření.

European Commission

Directorate-General for Trade

Direction B

Office J-79 5/16

B-1049 Brussels.