(Euratom) č. 1908/2006Oprava nařízení Rady (Euratom) č. 1908/2006 ze dne 19. prosince 2006 , kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii a pro šíření výsledků výzkumu (2007–2011) ( Úř. věst. L 400, 30.12.2006 )

Publikováno: Úř. věst. L 54, 22.2.2007, s. 4-20 Druh předpisu: Oprava
Přijato: 22. února 2007 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 22. února 2007 Nabývá účinnosti: 22. února 2007
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Oprava nařízení Rady (Euratom) č. 1908/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii a pro šíření výsledků výzkumu (2007–2011)

( Úřední věstník Evropské unie L 400 ze dne 30. prosince 2006 )

Nařízení (Euratom) č. 1908/2006 se nahrazuje tímto:

NAŘÍZENÍ RADY (Euratom) č. 1908/2006,

ze dne 19. prosince 2006,

kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii a pro šíření výsledků výzkumu (2007–2011)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na články 7 a 10,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Sedmý rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii byl přijat rozhodnutím Rady 2006/970/Euratom ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007–2011) (4). Za provádění rámcového programu a jeho zvláštních programů včetně souvisejících finančních hledisek odpovídá Komise.

(2)

Sedmý rámcový program se provádí v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5) (dále jen „finanční nařízení“), a nařízením (ES, Euratom) č. 2342/2002 o prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení (6) (dále jen „prováděcí pravidla“).

(3)

Sedmý rámcový program se také provádí v souladu s pravidly pro poskytování státní podpory, zejména s pravidly pro poskytování státní podpory na výzkum a vývoj; v současné době jde o rámec Společenství pro státní podporu na výzkum a vývoj (7).

(4)

Nakládání s důvěrnými údaji se řídí všemi příslušnými právními předpisy Společenství, včetně vnitřních předpisů orgánů, jako je rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (8), pokud jde o bezpečnostní předpisy.

(5)

Pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol by měla poskytnout jednotný, souhrnný a průhledný rámec, a zajistit tak nejúčinnější možné provádění při zohlednění potřeby snadného přístupu pro všechny účastníky prostřednictvím zjednodušených postupů, v souladu se zásadou proporcionality.

(6)

Pravidla by měla rovněž zjednodušit využívání duševního vlastnictví vytvořeného účastníkem, přičemž se zohlední i způsob, jakým může být účastník organizován na mezinárodní úrovni, a zároveň ochránit oprávněné zájmy dalších účastníků a Společenství.

(7)

Sedmý rámcový program by měl podporovat účast nejvzdálenějších regionů Společenství a také širokého spektra podniků, výzkumných středisek a vysokých škol.

(8)

Z důvodů soudržnosti a transparentnosti by měla být použita definice mikropodniků, malých a středních podniků uvedená v doporučení Komise 2003/361/ES (9).

(9)

Je třeba stanovit minimální podmínky pro účast, a to ve formě obecného pravidla i s ohledem na zvláštní rysy nepřímých akcí sedmého rámcového programu. Zejména by měla být stanovena pravidla týkající se počtu účastníků a místa jejich usazení.

(10)

Je vhodné, aby byla účast umožněna všem právním subjektům, splní-li minimální podmínky. Účast nad rámec minimálních podmínek by měla zajistit účinné provádění dané nepřímé akce.

(11)

Mezinárodní organizace, které se věnují rozvoji spolupráce v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy v Evropě a sestávají většinou z členských států nebo přidružených zemí, by měly být podporovány v účasti na sedmém rámcovém programu.

(12)

Mělo by se rovněž počítat s účastí právních subjektů usazených ve třetích zemích a s účastí mezinárodních organizací, jak je zakotveno v článku 101 Smlouvy. Je však na místě požadovat, aby tato účast byla odůvodněna větším přínosem k plnění cílů sedmého rámcového programu.

(13)

Podle článku 198 Smlouvy jsou právní subjekty z mimoevropských území podléhajících pravomoci členských států způsobilé pro sedmý rámcový program.

(14)

V souladu s výše uvedenými cíli je třeba stanovit podmínky pro poskytování finančních prostředků Společenství účastníkům nepřímých akcí.

(15)

Mělo by dojít k účinnému a hladkému přechodu od režimu výpočtu nákladů používaného v šestém rámcovém programu. V zájmu účastníků by proto proces sledování sedmého rámcového programu měl být zaměřen na dopad této změny na rozpočet, zejména pokud jde o vliv na administrativní zatížení účastníků.

(16)

Komise musí kromě pravidel a postupů stanovených ve finančním nařízení a jeho prováděcích pravidlech a v tomto nařízení stanovit ještě další pravidla a postupy upravující podávání, hodnocení a výběr návrhů a udělování grantů, jakož i možnosti pro stížnosti účastníků. Zejména by měla být stanovena pravidla upravující využívání nezávislých odborníků.

(17)

Je třeba, aby Komise kromě pravidel a postupů stanovených ve finančním nařízení a jeho prováděcích pravidlech stanovila ještě další pravidla a postupy upravující posuzování právní a finanční životaschopnosti účastníků v nepřímých akcích sedmého rámcového programu. Tato pravidla by měla vyjadřovat správnou rovnováhu mezi ochranou finančních zájmů Společenství a zjednodušením a usnadněním účasti právních subjektů v rámcovém programu.

(18)

V této souvislosti finanční nařízení a prováděcí pravidla a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (10) upravují mimo jiné ochranu finančních zájmů Společenství, boj proti podvodům a nesrovnalostem, postupy pro zpětné vymáhání částek dlužných Komisi, vylučování ze smluvních a grantových řízení a související sankce, jakož i audity, kontroly a inspekce prováděné Komisí a Účetním dvorem podle článku 160c Smlouvy.

(19)

Je nutné, aby účastníci obdrželi finanční příspěvek Společenství bez zbytečného prodlení.

(20)

Dohody uzavřené pro jednotlivé akce by měly upravovat dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo zástupce pověřeného Komisí i audit prováděný Účetním dvorem a kontroly na místě prováděné Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (11).

(21)

Komise by měla sledovat nepřímé akce prováděné v rámci sedmého rámcového programu i sedmý rámcový program a jeho zvláštní programy. S cílem zajistit účinné a jednotné sledování a hodnocení provádění nepřímých akcí by Komise měla zavést a udržovat vhodný informační systém.

(22)

Sedmý rámcový program by měl odrážet a prosazovat obecné zásady stanovené v Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a v Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků (12) a současně respektovat jejich dobrovolný charakter.

(23)

Pravidla pro šíření výsledků výzkumu by měla zajistit, aby účastníci případně chránili duševní vlastnictví vytvořené v rámci akcí a využívali a šířili tyto výsledky.

(24)

Tato pravidla by měla dodržovat práva vlastníků duševního vlastnictví a zároveň by měla být navržena tak, aby zajistila, že účastníci a případně jejich přidružené subjekty usazené v členském státě nebo přidružené zemi budou mít přístup k informacím, které do projektu vnesou, a k poznatkům vyplývajícím z výzkumné práce v rámci projektu, a to do té míry, aby mohli provádět výzkumnou práci nebo využívat výsledné poznatky.

(25)

Bude zrušena povinnost stanovená v šestém rámcovém programu, podle níž měli někteří účastníci přebírat finanční odpovědnost za své partnery ve stejném konsorciu. V této souvislosti by měl být na pokrytí dlužných částek, které nesplatili někteří partneři, zřízen účastnický záruční fond, spravovaný Komisí. Tento přístup podpoří zjednodušení a usnadní účast a současně ochrání finanční zájmy Společenství způsobem vhodným pro rámcový program.

(26)

Příspěvky Společenství společnému podniku zřízenému podle článků 45 až 51 Smlouvy nespadají do působnosti tohoto nařízení.

(27)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(28)

Společenství může poskytovat finanční podporu, jak stanoví finanční nařízení, mimo jiné prostřednictvím:

a)

veřejných zakázek, ve formě ceny za zboží nebo služby stanovené smlouvou a vybrané na základě výzev k podávání nabídek;

b)

grantů;

c)

příspěvků organizaci ve formě členského poplatku;

d)

honorářů pro nezávislé odborníky podle článku 16 tohoto nařízení.

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a dalších právních subjektů na akcích pořádaných jedním nebo několika účastníky prostřednictvím režimů financování stanovených v části a) přílohy II rozhodnutí 2006/970/Euratom, kterým se zřizuje sedmý rámcový program, dále jen „nepřímé akce“.

Stanoví také pravidla, v souladu s pravidly stanovenými ve finančním nařízení a v prováděcích pravidlech, ohledně finančního příspěvku Společenství účastníkům nepřímých akcí v rámci sedmého rámcového programu.

Pokud jde o výsledky výzkumu prováděného v rámci sedmého rámcového programu, toto nařízení stanoví pravidla pro zveřejnění nových znalostí jakýmikoli vhodnými prostředky kromě těch, které vyplývají z náležitostí pro ochranu těchto nových znalostí, a to včetně zveřejnění nových znalostí prostřednictvím jakéhokoli média, dále jen „šíření“.

Dále stanoví pravidla pro přímé nebo nepřímé užívání nových znalostí v dalších výzkumných činnostech jiných než těch, jež jsou zahrnuty do dané nepřímé akce, nebo pro vývoj či tvorbu produktu či procesu a pro jeho uvádění na trh nebo pro vytvoření a poskytování služby, dále jen „využívání“.

V souvislosti s novými i stávajícími znalostmi stanoví toto nařízení pravidla týkající se licencí a uživatelských práv k těmto novým i stávajícím znalostem, dále jen „přístupová práva“.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se kromě definic uvedených ve finančním nařízení a prováděcích pravidlech použijí ještě tyto definice:

1.

„právním subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená podle vnitrostátního práva platného v místě svého usazení nebo podle práva Společenství nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a je oprávněna vlastním jménem vykonávat jakákoliv práva a podléhat povinnostem. V případě fyzických osob se za místo usazení považuje místo obvyklého pobytu;

2.

„přidruženým subjektem“ se rozumí jakýkoli právní subjekt, který je pod přímou nebo nepřímou kontrolou účastníka, nebo pod stejnou přímou nebo nepřímou kontrolou jako účastník, přičemž kontrola může mít některou z podob uvedených v čl. 7 odst. 2;

3.

„spravedlivými a přiměřenými podmínkami“ se rozumí vhodné podmínky včetně možných finančních podmínek zohledňující zvláštní okolnosti žádosti o přístup, například skutečnou nebo možnou hodnotu nových nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup, nebo rozsah, trvání nebo další charakteristiky předpokládaného využití;

4.

„novými znalostmi“ se rozumí výsledky, včetně informací, zda mohou být chráněny, či nikoli, které vzešly z daných nepřímých akcí. Tyto výsledky zahrnují práva související s autorskými právy, chráněnými průmyslovými vzory, patentovými právy, odrůdovými právy nebo podobnými formami ochrany;

5.

„stávajícími znalostmi“ se rozumí informace, které účastníci měli před podpisem grantové dohody, jakož i autorská práva a další práva duševního vlastnictví, jež se k těmto informacím váží, pokud byla žádost o jejich ochranu podána před podpisem grantové dohody, a které jsou zapotřebí k provedení nepřímé akce nebo k využití jejích výsledků;

6.

„účastníkem“ se rozumí právní subjekt, který přispívá k nepřímé akci a má práva a povinnosti s ohledem na Společenství za podmínek tohoto nařízení;

7.

„výzkumnou organizací“ se rozumí právní subjekt založený jako nezisková organizace, pro níž je provádění výzkumu nebo technologického rozvoje jeden z jejích hlavních cílů;

8.

„třetí zemí“ se rozumí stát, který není členským státem;

9.

„přidruženou zemí“ se rozumí třetí země, která je smluvní stranou některé mezinárodní dohody uzavřené se Společenstvím, na jejímž základě nebo podle jejíchž podmínek tato země hradí finanční příspěvek na sedmý rámcový program nebo na jeho část;

10.

„mezinárodní organizací“ se rozumí mezivládní organizace kromě Evropského společenství, která má právní subjektivitu podle mezinárodního veřejného práva, jakož i specializované agentury takovou mezinárodní organizací zřízené;

11.

„mezinárodní evropskou zájmovou organizací“ se rozumí mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo přidružené země a jejímž hlavním cílem je podporovat vědeckou a technologickou spolupráci v Evropě;

12.

„veřejným orgánem“ se rozumí jakýkoli právní subjekt, který je jako takový definován vnitrostátním právem, jakož i mezinárodní organizace;

13.

„malým nebo středním podnikem“ se rozumí mikropodniky, malé a střední podniky ve smyslu doporučení 2003/361/ES ve znění ze dne 6. května 2003;

14.

„pracovním programem“ se rozumí plán přijatý Komisí k provedení zvláštního programu, jak je uvedeno v článku 2 rozhodnutí 2006/970/Euratom;

15.

„režimy financování“ se rozumí mechanismy, jimiž Společenství financuje nepřímé akce, jak je stanoveno v části a) přílohy II rozhodnutí 2006/970/Euratom.

Článek 3

Důvěrnost

S výhradou podmínek stanovených v grantové dohodě, jmenovací listině nebo smlouvě zachovává Komise a účastníci důvěrnost veškerých údajů, poznatků a dokumentů, které jim jsou svěřeny jako důvěrné.

KAPITOLA II

ÚČAST

Článek 4

Zvláštní pravidla pro výzkum energie z jaderné syntézy

Pravidla uvedená v této kapitole se použijí, aniž jsou dotčena zvláštní pravidla pro činnosti v rámci tematické oblasti „Výzkum energie z jaderné z syntézy“ uvedené v kapitole IV.

ODDÍL 1

Minimální podmínky

Článek 5

Obecné zásady

1.   Nepřímé akce se může zúčastnit jakýkoliv podnik, vysoká škola nebo výzkumné středisko či jiný právní subjekt, který je usazen v členském státě nebo v přidružené zemi či ve třetí zemi, pokud jsou splněny minimální podmínky stanovené v této kapitole, včetně jakýchkoliv podmínek stanovených podle článku 11.

V případě nepřímé akce uvedené v článcích 6 nebo 8, při níž mohou být minimální podmínky splněny bez účasti právního subjektu usazeného v členském státě, musí tato akce přispívat k dosažení cílů stanovených v článcích 1 a 2 Smlouvy.

2.   Společné výzkumné středisko Evropské komise, dále jen „SVS“, se může účastnit nepřímých akcí na stejném základě a má stejná práva a stejné povinnosti jako právní subjekt usazený v některém členském státě.

Článek 6

Minimální podmínky

1.   Minimální podmínky pro nepřímé akce jsou tyto:

a)

musí se jich účastnit nejméně tři právní subjekty, z nichž všechny musí být usazené v členském státě nebo přidružené zemi a dva z nich nesmí být usazené ve stejném členském státě nebo přidružené zemi;

b)

všechny tři právní subjekty musí být vzájemně nezávislé v souladu s článkem 7.

2.   Pro účely odst. 1 písm. a) se v případě, kdy je jedním z účastníků SVS, mezinárodní evropská zájmová organizace nebo subjekt zřízený podle práva Společenství, na tohoto účastníka pohlíží jako na subjekt usazený v jiném členském státě nebo přidružené zemi, než je členský stát nebo přidružená země, v níž je usazený jiný z účastníků téže akce.

Článek 7

Nezávislost

1.   Dva právní subjekty se považují za vzájemně nezávislé, pokud žádný z nich není přímo či nepřímo kontrolován druhým subjektem nebo žádný z nich není pod toutéž přímou či nepřímou kontrolou jako druhý.

2.   Pro účely odstavce 1 může mít kontrola zejména některou z těchto podob:

a)

přímé či nepřímé držení více než 50 % nominální hodnoty vydaného akciového kapitálu v daném právním subjektu nebo většinového hlasovacího práva akcionářů či společníků tohoto subjektu;

b)

přímé nebo nepřímé faktické či právní držení rozhodovacích pravomocí v daném právním subjektu.

3.   Následující vztahy mezi právními subjekty však nebudou samy o sobě považovány za vztah kontroly:

a)

stejná veřejná investiční společnost, institucionální investor nebo společnost či fond rizikového kapitálu má v přímém či nepřímém držení více než 50 % nominální hodnoty vydaného akciového kapitálu nebo většinového hlasovacího práva akcionářů či společníků;

b)

dané právní subjekty vlastní nebo na ně dohlíží stejný veřejný orgán.

Článek 8

Koordinační a podpůrné akce, odborná příprava a profesní rozvoj výzkumných pracovníků

U koordinačních a podpůrných akcí a akcí pro odbornou přípravu a profesní rozvoj výzkumných pracovníků je minimální podmínkou účast jednoho právního subjektu.

První odstavec se nepoužije v případě akcí, jejichž účelem je koordinovat výzkumné činnosti.

Článek 9

Jediný účastník

Pokud minimální podmínky nepřímé akce splňuje řada právních subjektů, které dohromady tvoří jeden právní subjekt, může být tento subjekt jediným účastníkem nepřímé akce, pokud je usazen v některém členském státě nebo přidružené zemi.

Článek 10

Mezinárodní organizace a právní subjekty usazené ve třetích zemích

Nepřímých akcí se mohou účastnit mezinárodní organizace a právní subjekty usazené ve třetích zemích, pokud jsou splněny minimální podmínky stanovené v této kapitole a také jakékoliv podmínky stanovené ve zvláštních programech nebo příslušných pracovních programech.

Článek 11

Dodatečné podmínky

Kromě minimálních podmínek stanovených v této kapitole mohou být podmínky s ohledem na minimální počet účastníků stanoveny i ve zvláštních programech nebo v pracovních programech.

Ty mohou dále také podle povahy a cílů nepřímé akce stanovit dodatečné podmínky, které je třeba splnit s ohledem na druh účastníků, případně místo jejich usazení.

ODDÍL 2

Postupy

Pododdíl 1

Výzvy k předkládání návrhů

Článek 12

Výzvy k předkládání návrhů

1.   Komise zveřejní výzvy k předkládání návrhů na nepřímé akce v souladu s požadavky stanovenými v příslušných zvláštních programech a v pracovních programech.

Kromě zveřejňování uvedeného v prováděcích pravidlech Komise výzvy k předkládání návrhů zveřejňuje na internetových stránkách sedmého rámcového programu, pomocí zvláštních informačních kanálů a v národních kontaktních místech zřízených členskými státy a přidruženými zeměmi.

2.   Komise ve výzvě k předkládání návrhů případně upřesní, že účastníci nemusí uzavírat dohodu o založení konsorcia.

3.   Výzvy k předkládání návrhů uvádějí jasné cíle, aby bylo zajištěno, že zájemci nebudou reagovat zbytečně.

Článek 13

Výjimky

K předkládání návrhů Komise nevyzývá v případě:

a)

koordinačních a podpůrných akcí, které mají být prováděny právními subjekty uvedenými ve zvláštních programech či v pracovních programech, pokud zvláštní program umožňuje, aby příjemci byli v pracovních programech určeni v souladu s prováděcími pravidly;

b)

koordinačních a podpůrných akcí spočívajících v nákupu zboží nebo službách podle předpisů o veřejných zakázkách uvedených ve finančním nařízení;

c)

koordinačních a podpůrných akcí týkajících se jmenování nezávislých odborníků;

d)

dalších akcí, pokud tak stanoví finanční nařízení nebo prováděcí pravidla.

Pododdíl 2

Hodnocení a výběr návrhů a udělování grantů

Článek 14

Hodnocení, výběr a udělování

1.   Komise vyhodnotí všechny návrhy, které byly předloženy v reakci na výzvu k předkládání návrhů, na základě zásad pro hodnocení a kritérií pro výběr a udělování grantů.

Kritérii budou kritéria excelence, dopadu a provádění. V tomto rámci pracovní program stanoví kritéria hodnocení a výběru a může doplnit další požadavky, koeficienty a prahy nebo uvést další podrobnosti o používání kritérií.

2.   Nelze vybrat návrh, který je v rozporu se základními etickými zásadami nebo který nesplňuje podmínky stanovené ve zvláštním programu, v pracovním programu nebo ve výzvě k předkládání návrhů. Takový návrh může být kdykoliv z postupů hodnocení, výběru a udělování vyloučen.

3.   Návrhy jsou seřazeny v souladu s výsledky hodnocení. Rozhodnutí o financování je učiněno na základě tohoto pořadí.

Článek 15

Postupy předkládání, hodnocení, výběru a udělování

1.   Pokud je ve výzvě k předkládání návrhů stanoven dvoustupňový postup hodnocení, pak do dalšího hodnocení postupují pouze ty návrhy, které projdou prvním kolem na základě hodnocení podle omezeného souboru kritérií.

2.   Pokud je ve výzvě k předkládání návrhů stanoven dvoustupňový postup podávání, pak pouze ti žadatelé, jejichž návrhy projdou hodnocením prvního kola, budou podávat úplný návrh do druhého kola.

Všichni žadatelé budou urychleně informováni o výsledcích hodnocení prvního kola.

3.   Komise přijme a zveřejní pravidla upravující postup předkládání návrhů a související postupy hodnocení, výběru a udělování a zveřejní pokyny pro zájemce, včetně pokynů pro hodnotitele. Zejména stanoví podrobná pravidla pro dvoustupňový postup podávání (včetně rozsahu a povahy návrhu v prvním kole, jakož i úplného návrhu v druhém kole) a pravidla pro dvoustupňový postup hodnocení.

Komise žadatelům poskytuje informace a stanoví možnosti pro jejich stížnosti.

4.   Komise přijme a zveřejní pravidla zajišťující jednotné ověřování existence a právního statusu účastníků nepřímých akcí a jejich finanční způsobilosti.

Komise se zdrží opětovného ověřování s výjimkou případů, kdy se situace dotčeného účastníka změnila.

Článek 16

Jmenování nezávislých odborníků

1.   Komise jmenuje nezávislé odborníky na pomoc při hodnocení návrhů.

Pro koordinační a podpůrné akce, uvedené v článku 13, jsou nezávislí odborníci jmenováni pouze v případě, že to Komise považuje za vhodné.

2.   Vybírají se nezávislí odborníci na základě dovedností a znalostí odpovídajících úkolům, které jsou jim kladeny. V případě, že nezávislí odborníci budou muset pracovat s utajenými informacemi, bude pro jejich jmenování vyžadována příslušná bezpečnostní prověrka.

Nezávislí odborníci se určují a vybírají na základě výzev k předkládání přihlášek pro jednotlivce a výzev určených příslušným organizacím jako například národním výzkumným agenturám, výzkumným institucím či podnikům s cílem vypracovat seznamy vhodných kandidátů.

Pokud to Komise považuje za vhodné, může vybrat jakoukoli osobu s patřičnými dovednostmi, i když není v seznamech uvedena.

Při jmenování skupin nezávislých odborníků je třeba přijmout vhodná opatření k tomu, aby byla ve skupinách zajištěna přiměřená vyváženost obou pohlaví.

3.   Při jmenování nezávislého odborníka učiní Komise všechna nezbytná opatření k tomu, aby zajistila, že se ve věci, v níž má podat odborný posudek, tento odborník nedostane do střetu zájmů.

4.   Komise přijme vzorovou jmenovací listinu, dále jen „jmenovací listina“, která obsahuje prohlášení o tom, že v době svého jmenování není nezávislý odborník v žádném střetu zájmů a že se zavazuje, že pokud se v době, kdy bude poskytovat odborný posudek nebo vykonávat své povinnosti, do střetu zájmů dostane, uvědomí o tom Komisi. Komise podepíše jmenovací listinu mezi Společenstvím a každým nezávislým odborníkem.

5.   Seznam nezávislých odborníků, kteří jsou Komisi při rámcovém programu a při jednotlivých zvláštních programech nápomocni, zveřejní Komise jednou ročně prostřednictvím vhodného média.

Pododdíl 3

Provádění a grantové dohody

Článek 17

Obecná ustanovení

1.   Účastníci provádějí nepřímou akci a přijímají v tomto směru všechna nezbytná a přiměřená opatření. Účastníci stejné nepřímé akce provádějí práci vůči Společenství společně a jednotlivě.

2.   Na základě vzoru uvedeného v čl. 18 odst. 8 a s ohledem na povahu daného režimu financování vypracuje Komise grantovou dohodu mezi Společenstvím a účastníky.

3.   Účastníci nepřevezmou žádné závazky, které by nebyly slučitelné s grantovou dohodou.

4.   Pokud některý účastník nesplní své povinnosti spojené s technickým prováděním nepřímé akce, splní grantovou dohodu ostatní účastníci, aniž by Společenství poskytlo jakýkoli další příspěvek, pokud je Komise této povinnosti výslovně nezprostí.

5.   Pokud akci není možné provést nebo ji účastníci neprovedou, zajistí Komise ukončení akce.

6.   Účastníci zajistí, aby byla Komise informována o jakékoliv události, která by mohla ovlivnit provádění nepřímé akce nebo zájmy Společenství.

7.   Účastníci nepřímé akce mohou zadat provádění určitých prvků činnosti třetím stranám, pokud tak stanoví grantová dohoda.

8.   Komise pro účastníky rovněž stanoví možnosti pro stížnosti.

Článek 18

Obecná ustanovení v grantových dohodách

1.   Grantová dohoda stanoví práva a povinnosti účastníků vůči Společenství v souladu s rozhodnutím 2006/970/Euratom, tímto nařízením, finančním nařízením a prováděcími pravidly, a v souladu s obecnými zásadami práva Společenství.

V souladu se stejnými podmínkami také stanoví práva a povinnosti právních subjektů, které se staly účastníky v průběhu nepřímé akce.

2.   Grantová dohoda také případně určí, jaká část finančního příspěvku Společenství bude založena na náhradě způsobilých nákladů a jaká část na financování pevnou sazbou (včetně násobků jednotkových nákladů) nebo na paušálních částkách.

3.   Grantová dohoda stanoví, jaké změny ve složení konsorcia budou vyžadovat předchozí vyhlášení soutěže.

4.   Grantová dohoda stanoví povinnost předkládat Komisi pravidelné zprávy o pokroku dosaženém při provádění dané nepřímé akce.

5.   Grantová dohoda může případně stanovit, že Komisi musí být předem oznámen každý zamýšlený převod vlastnictví nových znalostí na třetí stranu.

6.   Pokud grantová dohoda vyžaduje, aby účastníci vykonávali činnosti ve prospěch třetích stran, dají to účastníci obecně na vědomí a tyto třetí strany určují, hodnotí a vybírají transparentně, spravedlivě a nestranně. Pokud je to uvedeno v pracovním programu, určí grantová dohoda kritéria pro výběr takových třetích stran. Komise si vyhrazuje právo vznést proti výběru třetích stran námitky.

7.   Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracuje vzorovou grantovou dohodu v souladu s tímto nařízením. Pokud se ukáže, že je nutné provést v této vzorové grantové dohodě důležitou změnu, Komise tuto grantovou dohodu v úzké spolupráci s členskými státy odpovídajícím způsobem reviduje.

8.   Vzorová grantová dohoda vychází z obecných zásad uvedených v Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a v Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků. Podle situace zahrnuje otázky součinnosti se vzděláváním na všech úrovních, připravenosti a schopnosti podporovat dialog a diskusi o vědeckých záležitostech a výsledcích výzkumu se širokou veřejností i mimo vědeckou komunitu, činností k posilování účasti a role žen ve výzkumu a činností zaměřených na společensko-hospodářské aspekty výzkumu.

9.   Vzorová grantová dohoda upravuje dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo zástupce pověřeného Komisí a Účetního dvora.

10.   Grantová dohoda může pro účastníky stanovit lhůty pro různá oznámení uvedená v tomto nařízení.

Článek 19

Ustanovení týkající se přístupových práv, využívání a šíření

1.   Grantová dohoda stanoví příslušné práva a povinnosti účastníků s ohledem na přístupová práva, využívání a šíření, pokud tyto práva a povinnosti nebyly stanoveny tímto nařízením.

Pro tyto účely vyžaduje, aby byl Komisi předložen plán využívání a šíření nových znalostí.

2.   V grantové dohodě mohou být upřesněny podmínky, za nichž mohou účastníci vznést námitky proti technologickému auditu využívání a šíření nových znalostí prováděnému některými pověřenými zástupci Komise.

Článek 20

Ustanovení týkající se ukončení

Grantová dohoda uvede důvody pro její úplné či částečné ukončení, zejména z důvodu nedodržení tohoto nařízení, neplnění či porušení, jakož i důsledky jakéhokoliv nedodržení podmínek ze strany některého z účastníků pro všechny účastníky.

Článek 21

Zvláštní ustanovení

1.   V případě nepřímých akcí na podporu stávajících výzkumných infrastruktur a případně nových výzkumných infrastruktur může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení o důvěrnosti, zveřejňování, přístupových právech a závazcích, které by mohly mít vliv na uživatele této infrastruktury.

2.   V případě nepřímých akcí na podporu odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení o důvěrnosti, přístupových právech a závazcích týkajících se výzkumných pracovníků, kteří mají z dané akce prospěch.

3.   Grantová dohoda může pro účely zajištění obranných zájmů členských států ve smyslu článku 24 Smlouvy případně obsahovat zvláštní ustanovení o důvěrnosti, stupni utajení informací, přístupových právech, převodu vlastnictví nových znalostí a jejich využívání.

Článek 22

Podpis a přistoupení k dohodě

Grantová dohoda vstupuje v platnost podpisem koordinátora a Komise.

Vztahuje se na každého účastníka, který k ní formálně přistoupil.

Pododdíl 4

Konsorcia

Článek 23

Dohody o založení konsorcia

1.   Pokud není ve výzvě k předkládání návrhů stanoveno jinak, uzavřou všichni účastníci nepřímé akce dohodu, dále jen „dohoda o konsorciu“, která mimo jiné upravuje:

a)

vnitřní organizaci konsorcia;

b)

rozdělení finančního příspěvku Společenství;

c)

doplňující pravidla k pravidlům v kapitole III týkající se šíření a využívání a přístupová práva, jakož i související ustanovení grantové dohody;

d)

urovnávání vnitřních sporů včetně případů zneužití pravomoci;

e)

ujednání o odpovědnosti, odškodnění a důvěrnosti mezi účastníky.

2.   Komise vyhotoví a zveřejní pokyny týkající se hlavních otázek, se kterými se mohou účastníci ve svých dohodách o konsorciu setkat.

Článek 24

Koordinátor

1.   Právní subjekty, které se chtějí účastnit nepřímé akce, jmenují z řad svých členů jednoho koordinátora, který bude v souladu s tímto nařízením, finančním nařízením, prováděcími pravidly a grantovou dohodou vykonávat tyto úkoly:

a)

sledovat, zda účastníci nepřímé akce dodržují své povinnosti;

b)

ověřovat, zda právní subjekty uvedené v grantové dohodě plní nezbytné formality pro přistoupení ke grantové dohodě;

c)

přijímat finanční příspěvek Společenství a rozdělovat jej v souladu s dohodou o konsorciu a s grantovou dohodou;

d)

vést záznamy a finanční účty týkající se finančního příspěvku Společenství a informovat Komisi o jeho rozdělení v souladu s čl. 23 odst. 1 písm. b) a s článkem 35;

e)

zprostředkovávat účinnou a správnou komunikaci mezi účastníky a pravidelně podávat účastníkům a Komisi zprávy o pokroku projektu.

2.   Jméno koordinátora je uvedeno v grantové dohodě.

Jmenování nového koordinátora vyžaduje písemný souhlas Komise.

Článek 25

Změny v konsorciu

1.   Účastníci nepřímé akce mohou souhlasit s přijetím nového účastníka nebo s vyloučením některého ze stávajících účastníků v souladu s příslušnými ustanoveními uvedenými v dohodě o konsorciu.

2.   Každý právní subjekt, který se připojí k probíhající akci, přistoupí ke grantové dohodě.

3.   Ve zvláštních případech, v nichž je tak stanoveno v grantové dohodě, zveřejní konsorcium vyhlášení soutěže a zajistí její rozšíření prostřednictvím zvláštní informační podpory, zejména internetových stránek sedmého rámcového programu, specializovaného tisku a brožur a národních kontaktních míst zřízených členskými a přidruženými státy pro účely informovanosti a podpory.

Konsorcium vyhodnotí nabídky podle kritérií použitých pro původní akci, a to za pomoci nezávislých odborníků jmenovaných konsorciem v souladu se zásadami stanovenými v článcích 14 a 16.

4.   Konsorcium oznámí každou navrženou změnu složení Komisi, která může do 45 dní od oznámení vznést námitky.

Změny ve složení konsorcia spojené s návrhy na další změny grantové dohody, které přímo nesouvisejí se změnou složení, podléhají písemnému schválení Komisí.

Pododdíl 5

Sledování a hodnocení programů a nepřímých akcí a sdělování informací

Článek 26

Sledování a hodnocení

1.   Komise sleduje provádění nepřímých akcí na základě pravidelných zpráv o dosaženém pokroku předkládaných podle čl. 18 odst. 4.

Komise sleduje zejména provádění plánu využívání a šíření nových znalostí předkládaného podle čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce.

Pro tyto účely mohou být Komisi nápomocni nezávislí odborníci jmenovaní v souladu s článkem 16.

2.   Komise zavede a udržuje informační systém, který umožní, aby toto sledování bylo prováděno účinným a soudržným způsobem v celém rámcovém programu.

S výhradou článku 3 Komise zveřejní prostřednictvím jakéhokoliv vhodného média informace o financovaných projektech.

3.   Sledování a hodnocení uvedené v článku 6 rozhodnutí 2006/970/Euratom zahrnuje aspekty týkající se používání tohoto nařízení a zabývá se dopadem změn ve výpočtu nákladů na rozpočet oproti šestému rámcovému programu a jejich vlivem na administrativní zátěž účastníků.

4.   Komise v souladu s článkem 16 jmenuje nezávislé odborníky, kteří jí budou nápomocni při hodnocení vyžadovaném sedmým rámcovým programem a jeho zvláštními programy a, bude-li ti uznáno za nutné, při hodnocení předchozích rámcových programů.

5.   Komise navíc může vytvářet skupiny nezávislých odborníků jmenovaných v souladu s článkem 16, kteří budou poskytovat poradenství při navrhování a provádění výzkumné politiky Společenství.

Článek 27

Zpřístupňované informace

1.   S patřičným ohledem na článek 3 Komise na požádání kterémukoliv členskému státu nebo přidružené zemi zpřístupní jakékoliv užitečné informace o nových znalostech, které má k dispozici a které vyplývají z práce provedené v rámci nepřímé akce, za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)

dané informace jsou relevantní pro veřejnou politiku;

b)

účastníci neuvedli přiměřené a dostatečné důvody, proč by tyto informace neměly být poskytnuty.

2.   Za žádných okolností se poskytnutím informací podle odstavce 1 nepřenášejí na příjemce žádná práva ani žádné povinnosti Komise či účastníků.

Příjemce je však povinen zachovávat důvěrnost takových informací, pokud nejsou tyto informace zveřejněny nebo je účastníci veřejně nezpřístupní nebo pokud nebyly Komisi sděleny bez omezení týkajících se důvěrnosti.

ODDÍL 3

Finanční příspěvek společenství

Pododdíl 1

Způsobilost pro financování a formy grantů

Článek 28

Způsobilost pro financování

1.   Finanční příspěvek Společenství mohou získat tyto právní subjekty účastnící se nepřímé akce:

a)

jakýkoliv právní subjekt usazený v některém členském státě nebo přidružené zemi či zřízený podle práva Společenství;

b)

jakákoliv mezinárodní evropská zájmová organizace.

2.   V případě, že účastníkem je jiná mezinárodní organizace než mezinárodní evropská zájmová organizace, nebo právní subjekt usazený v jiné třetí zemi, než je přidružená země, může být finanční příspěvek Společenství přidělen, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)

zvláštní programy nebo příslušný pracovní program obsahují příslušná ustanovení za tímto účelem;

b)

je to nezbytné pro provedení nepřímé akce;

c)

toto financování je stanoveno v dvoustranné vědecké a technologické dohodě nebo v jiném ujednání mezi Společenstvím a zemí, v níž je právní subjekt usazen.

Článek 29

Formy grantů

Finanční příspěvek Společenství u grantů uvedených v části a) přílohy II rozhodnutí 2006/970/Euratom je založen na náhradě způsobilých nákladů, a to plné nebo částečné.

Finanční příspěvek Společenství však může mít podobu financování pevnou sazbou, včetně sazebníku jednotkových nákladů, nebo financování paušálními částkami nebo může kombinovat náhradu způsobilých nákladů s pevnou sazbou nebo paušální částkou. Finanční příspěvek Společenství může mít také podobu stipendií nebo cen.

V pracovních programech a výzvách k předkládání návrhů jsou upřesněny formy grantů, které budou v dotyčných akcích použity.

Článek 30

Náhrada způsobilých nákladů

1.   Nepřímé akce financované granty jsou spolufinancovány účastníky.

Finanční příspěvek Společenství k náhradě způsobilých nákladů nesmí vést k zisku.

2.   Příjmy se berou v úvahu pro výplatu grantu na konci provádění akce.

3.   Aby byly považovány za způsobilé, musejí náklady vzniklé při provádění nepřímé akce splňovat tyto podmínky:

a)

musejí být skutečné;

b)

musejí být vynaloženy v průběhu akce, s výjimkou nákladů na vypracování závěrečných zpráv, je-li to stanoveno v grantové dohodě;

c)

musejí být stanoveny podle obvyklých účetních a správních zásad a postupů účastníka a použity výhradně za účelem dosažení cílů a očekávaných výsledků nepřímé akce, a to za dodržování zásad úspornosti, účinnosti a efektivity;

d)

musejí být zaneseny v účetnictví účastníka a, v případě příspěvku třetích stran, zaneseny v účetnictví těchto třetích stran;

e)

musejí být odděleny od nezpůsobilých nákladů, zejména od identifikovatelných nepřímých daní, včetně daně z přidané hodnoty, cel, dlužných úroků, rezerv na možné budoucí ztráty nebo výdaje, kurzových ztrát, nákladů spojených s kapitálovým výnosem, nákladů deklarovaných, vzniklých nebo nahrazených v souvislosti s jiným projektem Společenství, dluhů a poplatků za dluhovou službu, nadměrných nebo lehkomyslných výdajů a veškerých dalších nákladů, které nesplňují podmínky uvedené v písmenech a) až d).

Pro účely bodu a) lze použít průměrné osobní náklady, jsou-li v souladu se správními zásadami a účetními postupy účastníka a neliší se výrazně od skutečných nákladů.

4.   Finanční příspěvek Společenství se vypočítá s ohledem na náklady nepřímé akce jako celku, jeho náhrada je však založena na nákladech, které jednotliví účastníci vykazují.

Článek 31

Přímé způsobilé náklady a nepřímé způsobilé náklady

1.   Způsobilé náklady se skládají z nákladů, které lze přímo připsat dané akci, dále jen „přímé způsobilé náklady“, a případně z nákladů, které nelze dané akci přímo připsat, ale které byly vynaloženy v přímém vztahu s přímými způsobilými náklady dané akci připsanými, dále jen „nepřímé způsobilé náklady“.

2.   Náhrada nákladů účastníků je založena na jejich přímých a nepřímých způsobilých nákladech.

Účastník může v souladu s čl. 30 odst. 3 písm. c) použít zjednodušenou metodu výpočtu svých nepřímých způsobilých nákladů na úrovni svého právního subjektu, je-li to v souladu s obvyklými účetními a správními zásadami a postupy. Zásady, jež je třeba v tomto ohledu dodržovat, jsou uvedeny ve vzorové grantové dohodě.

3.   V některých případech, zejména u koordinačních a podpůrných akcí a případně u akcí na podporu odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků, může být náhrada nepřímých způsobilých nákladů grantovou dohodou omezena na určitý maximální procentní podíl přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky.

4.   Odchylně od odstavce 2 si účastníci mohou pro krytí nepřímých způsobilých nákladů zvolit pevnou sazbu svých celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky nebo náhrady nákladů třetích stran.

Komise stanoví příslušné pevné sazby na základě přibližné hodnoty dotyčných skutečných nepřímých nákladů v souladu s finančním nařízením a jeho prováděcími pravidly.

5.   Neziskové veřejné subjekty, instituce středního a vysokoškolského vzdělávání, výzkumné organizace a malé a střední podniky, které nemohou s jistotou stanovit své skutečné nepřímé náklady na dotyčnou akci, si při účasti v režimech financování, které zahrnují činnosti spojené s výzkumem, technologickým rozvojem a demonstracemi, jak je uvedeno v článku 32, mohou pro granty udělené v rámci výzev k předkládání návrhů, které budou uzavřeny před 1. lednem 2010, zvolit pevnou sazbu ve výši 60 % celkových přímých způsobilých nákladů.

Aby byl usnadněn přechod k plnému používání obecné zásady uvedené v odstavci 2, stanoví Komise pro granty udělené v rámci výzev k předkládání návrhů, které budou uzavřeny po 31. prosinci 2009, vhodnou úroveň pevné sazby, která by měla vyjadřovat přibližnou hodnotu dotyčných skutečných nepřímých nákladů, avšak neměla by být nižší než 40 %. To bude založeno na hodnocení účasti ze strany neziskových veřejných subjektů, institucí středního a vysokoškolského vzdělávání, výzkumných organizací a malých a středních podniků, které nemohou s jistotou stanovit své skutečné nepřímé náklady na dotyčnou akci.

6.   Všechny pevné sazby se uvedou ve vzorové grantové dohodě.

Článek 32

Maximální podíl na financování

1.   V případě činností výzkumu a technologického rozvoje může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 50 % celkových způsobilých nákladů.

V případě neziskových veřejných subjektů, institucí středního nebo vysokoškolského vzdělávání, výzkumných organizací a malých a středních podniků však může dosáhnout maximálně 75 % celkových způsobilých nákladů.

2.   U demonstračních činností může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 50 % celkových způsobilých nákladů.

3.   U činností podporovaných koordinačními a podpůrnými akcemi a akcemi na podporu odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 100 % celkových způsobilých nákladů.

4.   Pokud jde o správní činnosti, včetně osvědčení o finančních výkazech, a další činnosti, které nejsou uvedeny v odstavcích 1, 2 a 3, může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 100 % celkových způsobilých nákladů.

Mezi další činnosti uvedené v prvním pododstavci patří mimo jiné odborná příprava v rámci akcí, které nespadají do režimu financování odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků, koordinace, navazování kontaktů a šíření výsledků.

5.   Pro účely odstavců 1 až 4 se při určování finančního příspěvku Společenství vezmou v úvahu způsobilé náklady a příjmy.

6.   Odstavce 1 až 5 se případně použijí pro nepřímé akce, kde se na celou nepřímou akci používá financování pevnou sazbou nebo paušální částkou.

Článek 33

Vykazování a audit způsobilých nákladů

1.   Komisi se předkládají pravidelné zprávy týkající se způsobilých nákladů, finančních výnosů z předběžného financování a příjmů v souvislosti s danou nepřímou akcí a případně osvědčení o finančních výkazech, v souladu s finančním nařízením a prováděcími pravidly.

Pokud v případě dané akce dochází ke spolufinancování, toto spolufinancování se vykazuje a případně po skončení akce stvrzuje osvědčením.

2.   Aniž je dotčeno finanční nařízení a prováděcí pravidla, je osvědčení o finančních výkazech nutné pouze v případech, kdy kumulativní částka průběžných plateb a plateb zůstatků uhrazených účastníkovi nepřímé akce činí 375 000 EUR nebo více.

Nicméně u nepřímých akcí v délce trvání 2 let nebo kratší se od účastníka vyžaduje pouze jedno osvědčení o finančních výkazech, a to na konci projektu.

Osvědčení o finančních výkazech se nevyžadují pro nepřímé akce, které byly v plné výši uhrazeny paušálními částkami nebo pevnými sazbami.

3.   V případě veřejných orgánů, výzkumných organizací a institucí středního a vysokoškolského vzdělávání může osvědčení o finančních výkazech požadované podle odstavce 1 vydat příslušný státní úředník.

Článek 34

Sítě excelence

1.   Pracovní program stanoví formu grantů, které budou použity pro sítě excelence.

2.   Pokud má finanční příspěvek Společenství pro sítě excelence podobu paušální částky, vypočítá se na základě počtu výzkumných pracovníků, kteří se mají do sítě excelence zapojit, a délky trvání akce. Jednotková částka u paušálních částek je 23 500 EUR na rok na výzkumného pracovníka.

Tuto částku Komise upraví v souladu s finančním nařízením a prováděcími pravidly.

3.   Pracovní program stanoví maximální počet účastníků, případně maximální počet výzkumných pracovníků, který může být použit jako základ pro výpočet maximální paušální částky. Další účastníci nad tento maximální počet pro stanovení finančního příspěvku se však případně také mohou účastnit.

4.   Paušální částky se vyplácejí v pravidelných dávkách.

Tyto pravidelné dávky se vyplácejí na základě posouzení postupného provádění společného programu činností prostřednictvím míry integrace výzkumných zdrojů a kapacit na základě ukazatelů výkonu dojednaných s konsorciem a uvedených v grantové dohodě.

Pododdíl 2

Platba, rozdělení, zpětné vymáhání a záruky

Článek 35

Platba a rozdělení

1.   Finanční příspěvek Společenství se účastníkům vyplatí prostřednictvím koordinátora bez zbytečného prodlení.

2.   Koordinátor vede záznamy, jež umožňují kdykoliv zjistit, jaké podíly finančních prostředků Společenství byly jednotlivým účastníkům přiděleny.

Na vyžádání poskytne koordinátor tyto informace Komisi.

Článek 36

Zpětné vymáhání

Komise může přijmout rozhodnutí o zpětném vymáhání částek v souladu s finančním nařízením.

Článek 37

Mechanismus pro zabránění riziku

1.   S výhradou odstavců 2 a 5 je finanční odpovědnost každého z účastníků omezena na jeho vlastní dluhy.

2.   Pro účely řízení rizika spojeného s nevracením dlužných částek Společenství Komise zřídí a provozuje „účastnický záruční fond“ (dále jen „fond“) v souladu s přílohou.

Finanční úroky z fondu jsou doplněny do fondu a slouží výlučně účelům uvedeným v bodě 3 přílohy, aniž je dotčen její bod 4.

3.   Finanční příspěvek účastníka nepřímé akce do fondu, který má podobu grantu, nepřesáhne 5 % finančního příspěvku Společenství určeného účastníkovi. Na konci akce se částka příspěvku do fondu vrátí prostřednictvím koordinátora účastníkovi, s výhradou odstavce 4.

4.   Nejsou-li úroky z fondu dostačující pro pokrytí částek dlužných Společenství, může Komise z částky vracené účastníkovi odečíst maximálně jedno procento finančního příspěvku Společenství.

5.   Odečet uvedený v odstavci 4 se nevztahuje na veřejné orgány, právní subjekty, jejichž účast na nepřímé akci je zaručena členským státem nebo přidruženou zemí, a instituce středního nebo vyššího vzdělávání.

6.   Komise ověří ex ante pouze finanční způsobilost koordinátorů a jiných účastníků než těch, kteří jsou uvedeni v odstavci 5 a kteří žádají o finanční příspěvek Společenství v nepřímé akci přesahující výši 500 000 EUR, pokud neexistují výjimečné okolnosti a pokud na základě již dostupných informací existují oprávněné důvody k pochybnostem o finanční způsobilosti těchto účastníků.

7.   Fond se považuje za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Od účastníků nelze vyžadovat žádnou další záruku nebo zajištění, ani jim je nelze ukládat.

KAPITOLA III

ŠÍŘENÍ A VYUŽÍVÁNÍ A PŘÍSTUPOVÁ PRÁVA

ODDÍL 1

Nové znalosti

Článek 38

Zvláštní pravidla pro výzkum energie z jaderné syntézy

Pravidla uvedená v této kapitole se použijí, aniž jsou dotčena zvláštní pravidla pro činnosti v rámci tematické oblasti „Výzkum energie z jaderné z syntézy“ uvedené v kapitole IV.

Pododdíl 1

Vlastnictví

Článek 39

Vlastnictví nových znalostí

1.   Nové znalosti, které jsou výsledkem práce vykonané v rámci nepřímých akcí jiných než akce, které jsou uvedeny v odstavci 3, jsou vlastnictvím účastníka, který práci, z níž nové znalosti vzešly, vykonal.

2.   Jestliže jsou zaměstnanci nebo jiní pracovníci pracující pro některého účastníka oprávněni nárokovat si práva na nové znalosti, pak tento účastník zajistí, aby mohla být tato práva vykonávána způsobem, který je v souladu s povinnostmi účastníka podle grantové dohody.

3.   Nové znalosti jsou vlastnictvím Společenství v těchto případech:

a)

koordinační a podpůrné akce spočívající v nákupu zboží nebo ve službách podle předpisů o veřejných zakázkách uvedených ve finančním nařízení;

b)

koordinační a podpůrné akce týkající se nezávislých odborníků.

Článek 40

Společné vlastnictví nových znalostí

1.   V případech, kdy práci, z níž výstup vzešel, provedlo více účastníků společně a kdy jejich jednotlivé podíly na práci nelze určit, mají k výstupu vlastnictví společné.

Uzavřou dohodu o rozdělení a podmínkách výkonu tohoto společného vlastnictví v souladu s podmínkami grantové dohody.

2.   Pokud ještě nebyla uzavřena dohoda o společném vlastnictví, je každý ze spoluvlastníků oprávněn udílet nevýhradní licence třetím stranám bez práva poskytovat sublicence, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

ostatní spoluvlastníci o tom musí být předem informováni;

b)

ostatním spoluvlastníkům musí být poskytnuta spravedlivá a přiměřená kompenzace.

3.   Komise na žádost poskytne pokyny ohledně možných aspektů, které budou začleněny do dohody o společném vlastnictví.

Článek 41

Převod nových znalostí

1.   Vlastník nových znalostí je může převést na jakýkoliv právní subjekt, s výhradou odstavců 2 až 5 a článku 42.

2.   Jestliže některý účastník převádí své vlastnické právo k novým znalostem, převede na nabyvatele i své povinnosti související s těmito novými znalostmi, včetně povinnosti postoupit je jakémukoliv dalšímu nabyvateli, a to v souladu s grantovou dohodou.

3.   Požaduje-li se, aby účastník postoupil přístupová práva, uvědomí o tom předem ostatní účastníky téže akce a poskytne jim, s výhradou závazků týkajících se důvěrnosti, dostatečné informace o novém vlastníkovi nových znalostí, aby mohli vykonávat svá přístupová práva podle grantové dohody.

Ostatní účastníci se však mohou písemnou dohodou vzdát svého práva na předchozí informování v případě převodu vlastnictví z jednoho účastníka na konkrétně určenou třetí stranu.

4.   Po informování v souladu s prvním pododstavcem odstavce 3 může kterýkoli účastník proti jakémukoliv převodu vlastnictví vznést námitky s odůvodněním, že by jím byla nepříznivě dotčena jeho přístupová práva.

Pokud kterýkoli z ostatních účastníků prokáže, že jeho práva by byla nepříznivě dotčena, k zamýšlenému převodu nedojde, dokud mezi danými účastníky nedojde k dohodě.

5.   Grantová dohoda může případně stanovit, že Komisi musí být předem oznámen každý zamýšlený převod vlastnictví nových znalostí nebo každé zamýšlené udělení licence na třetí stranu usazenou ve třetí zemi, která není přidružena k sedmému rámcovému programu.

Článek 42

Zachování konkurenceschopnosti Evropy, obranné zájmy členských států a etické zásady

Komise může vznést námitky proti převodu vlastnictví nových znalostí nebo proti udělení licence k novým znalostem třetí straně usazené ve třetí zemi, která není přidružena k sedmému rámcovému programu, domnívá-li se, že to není v souladu se zájmy rozvíjet konkurenceschopnost evropského hospodářství, s obrannými zájmy členských států ve smyslu článku 24 Smlouvy nebo se to neslučuje s etickými zásadami.

V takových případech k převodu vlastnictví nebo udělení licence nedojde, dokud se Komise neujistí, že budou zavedena příslušná ochranná opatření.

Pododdíl 2

Ochrana, zveřejnění, šíření a využívání

Článek 43

Ochrana nových znalostí

Jestliže nové znalosti mohou nalézt průmyslové nebo obchodní využití, zajistí jejich vlastník přiměřenou a účinnou ochranu s patřičným ohledem na své oprávněné zájmy a oprávněné zájmy, zejména obchodní, jiných dotčených účastníků dané nepřímé akce.

Pokud účastník, který není vlastníkem nových znalostí, uplatňuje svůj oprávněný zájem, musí v každém případě prokázat, že by byl výrazně poškozen.

Jestliže nové znalosti mohou nalézt průmyslové nebo obchodní využití a jejich vlastník je nechrání ani je nepřevede na jiného účastníka, přidružený subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi nebo na jinou třetí stranu usazenou v členském státě nebo přidružené zemi spolu se souvisejícími povinnostmi v souladu s článkem 41, nelze tyto nové znalosti šířit, dokud není informována Komise.

V těchto případech může Komise se souhlasem daného účastníka vlastnictví těchto nových znalostí převzít a přijmout opatření na jejich přiměřenou a účinnou ochranu. Daný účastník může odmítnout pouze tehdy, může-li prokázat, že by tím byly výrazně narušeny jeho oprávněné zájmy.

Článek 44

Prohlášení o finančním příspěvku Společenství

Veškeré publikace, patentové přihlášky podané kterýmkoliv účastníkem nebo z jeho pověření nebo jakékoliv jiné formy šíření nových znalostí obsahují prohlášení, které může obsahovat vizuální prostředky, o tom, že dané nové znalosti vznikly s finančním přispěním Společenství.

Znění tohoto prohlášení se stanoví v grantové dohodě.

Článek 45

Využívání a šíření

1.   Účastníci využívají nové znalosti, které vlastní, nebo jejich využívání zajistí.

2.   Každý účastník zajistí, aby byly jím vlastněné nové znalosti šířeny co nejrychleji. Pokud tak neučiní, může Komise tyto nové znalosti šířit podle článku 12 Smlouvy.

Grantová dohoda může v tomto ohledu stanovit lhůty.

3.   Činnosti v oblasti šíření jsou v souladu s ochranou práv duševního vlastnictví, s povinnostmi zachovávat důvěrnost a s oprávněnými zájmy vlastníka nových znalostí a obrannými zájmy členských států ve smyslu článku 24 Smlouvy.

4.   Před jakýmkoliv šířením nových znalostí uvědomí účastník ostatní dotčené účastníky.

Po tomto oznámení může kterýkoliv z dotčených účastníků vznést námitky, pokud se domnívá, že by mohly být výrazně narušeny jeho oprávněné zájmy v souvislosti s novými nebo stávajícími znalostmi. V takovém případě nemůže dojít k šíření znalostí, dokud nejsou podniknuty náležité kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů.

ODDÍL 2

Přístupová práva ke stávájícím znalostem a k novým znalostem

Článek 46

Příslušné stávající znalosti

Účastníci mohou určit stávající znalosti nezbytné pro účely nepřímé akce v písemné dohodě, případně mohou konkrétní stávající znalosti vyloučit.

Článek 47

Zásady

1.   Veškeré žádosti o přístupová práva se podávají písemně.

2.   Není-li vlastníkem nových nebo stávajících znalostí dohodnuto jinak, přístupová práva neopravňují k udělování sublicencí.

3.   Udílení výhradních licencí na nové znalosti nebo stávající znalosti je možné za předpokladu, že všichni ostatní účastníci písemně stvrdí, že se svých přístupových práv k nim zříkají.

4.   Aniž by tím byl dotčen odstavec 3, jakákoliv dohoda poskytující přístupová práva k novým znalostem nebo stávajícím znalostem účastníkům nebo třetím stranám zajistí, že budou zachována potenciální přístupová práva pro ostatní účastníky.

5.   Aniž jsou dotčeny články 48 a 49 a grantová dohoda, informují se účastníci téže akce co nejdříve o jakýchkoli omezeních pro udělování přístupových práv ke stávajícím znalostem nebo jakýchkoli jiných omezeních, která by mohla výrazně ovlivnit udělování přístupových práv.

6.   Ukončení účasti na nepřímé akci nemá žádný vliv na povinnost účastníka poskytnout přístupová práva zbývajícím účastníkům téže akce podle podmínek stanovených v grantové dohodě.

Článek 48

Přístupová práva pro provádění nepřímých akcí

1.   Přístupová práva k novým znalostem se udělí ostatním účastníkům téže nepřímé akce, je-li to nezbytné k tomu, aby tito účastníci mohli vykonávat svou vlastní práci v rámci této nepřímé akce.

Taková přístupová práva se udělují bezplatně.

2.   Přístupová práva ke stávajícím znalostem se udělí ostatním účastníkům téže nepřímé akce, je-li to nezbytné k tomu, aby tito účastníci mohli vykonávat svou vlastní práci v rámci této nepřímé akce, za předpokladu, že daný účastník je oprávněn tato práva udělovat.

Tato přístupová práva se udělí bez poplatků, nedohodnou-li se všichni účastníci před přistoupením ke grantové dohodě jinak.

Článek 49

Přístupová práva pro využívání

1.   Účastníci téže nepřímé akce požívají přístupových práv k novým znalostem, pokud je potřebují k využívání svých vlastních nových znalostí.

S výhradou souhlasu se tato přístupová práva udělí buď za spravedlivých a přiměřených podmínek nebo bez poplatku.

2.   Účastníci téže nepřímé akce požívají přístupových práv ke stávajícím znalostem, potřebují-li je k využívání svých vlastních nových znalostí, za předpokladu, že daný účastník je oprávněn tato práva udělovat.

S výhradou souhlasu se tato přístupová práva udělí buď za spravedlivých a přiměřených podmínek nebo bez poplatku.

3.   Nestanoví-li grantová dohoda nebo dohoda o konsorciu jinak, má přidružený subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi rovněž přístupová práva uvedená v odstavcích 1 a 2 k novým nebo stávajícím znalostem, a to za stejných podmínek jako účastník, k němuž je přidružen.

4.   Žádost o přístupová práva podle odstavců 1, 2 a 3 lze podat do jednoho roku po některé z těchto událostí:

a)

skončení nepřímé akce;

b)

ukončení účasti vlastníka daných stávajících znalostí nebo nových znalostí.

Dotčení účastníci se však mohou dohodnout i na jiné časové lhůtě.

KAPILOTA IV

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO ÚČAST NA AKCÍCH V RÁMCI TEMATICKÉ OBLASTI „VÝZKUM ENERGIE Z JADERNÉ SYNTÉZY“

Článek 50

Oblast působnosti

Pravidla uvedená v této kapitole se použijí pro činnosti v rámci tematické oblasti „Výzkum energie z jaderné z syntézy“ uvedené ve zvláštním programu. V případě jakéhokoli rozporu mezi pravidly uvedenými v této kapitole a pravidly uvedenými v kapitole II a III se použijí pravidla uvedená v této kapitole.

Článek 51

Provádění výzkumu energie z jaderné syntézy

Činnosti v rámci tematické oblasti „Výzkum energie z jaderné syntézy“ mohou být prováděny na základě postupů a pravidel pro šíření a využívání, jak jsou uvedena v těchto rámcích:

a)

ve smlouvách o přidružení, uzavřených mezi Společenstvím a členskými státy nebo přidruženými třetími zeměmi nebo právními subjekty v členských státech nebo přidružených zemích;

b)

v Evropské dohodě o vývoji jaderné syntézy (EFDA), uzavřené mezi Společenstvím a organizacemi v členských státech a přidružených zemích nebo jednajícími v jejich zájmu;

c)

ve společném evropském podniku pro ITER na základě kapitoly 5 hlavy II Smlouvy;

d)

v mezinárodních dohodách týkajících se spolupráce s třetími zeměmi nebo jakéhokoli právního subjektu, který může být takovouto dohodou zřízen, zejména v dohodě ITER;

e)

v jakékoli jiné vícestranné dohodě uzavřené mezi Společenstvím a přidruženými organizacemi, zejména v dohodě o mobilitě zaměstnanců;

f)

v akcích založených na sdílení nákladů na podporu výzkumu v oblasti energie z jaderné syntézy a s cílem přispět k tomuto výzkumu, na nichž se podílejí subjekty v členských státech nebo v zemích přidružených k sedmému rámcovému programu, se kterými nebyla uzavřena smlouva o přidružení.

Článek 52

Finanční příspěvek Společenství

1.   Smlouvy o přidružení uvedené v čl. 51 písm. a) a akce založené na sdílení nákladů uvedené v čl. 51 písm. f) stanoví pravidla týkající se finančního příspěvku Společenství pro činnosti, které zahrnují.

Roční základní sazba finančního příspěvku Společenství nepřesáhne 20 % délky trvání sedmého rámcového programu.

2.   Po konzultaci poradního výboru pro program syntézy uvedený v čl. 7 odst. 2 zvláštního programu, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007 až 2011) (13), může Komise financovat:

a)

v rámci smluv o přidružení sazbou, která nepřekračuje 40 %: výdaje v rámci zvláštních projektů spolupráce mezi přidruženými zeměmi nebo subjekty, které poradní výbor doporučil pro prioritní podporu a které byly schváleny Komisí, přičemž se prioritní podpora zaměří na akce s významem pro ITER/DEMO s výjimkou projektů, jimž byl prioritní status udělen již dříve v průběhu předchozích rámcových programů;

b)

akce prováděné v rámci Evropské dohody o vývoji jaderné syntézy, včetně zprostředkování, nebo v rámci společného podniku podle čl. 51 písm. c);

c)

akce prováděné v rámci dohody o mobilitě zaměstnanců.

3.   V případě projektů a akcí, pro něž je poskytován finanční příspěvek podle odst. 2 písm. a) nebo b), mají všechny právní subjekty uvedené v čl. 51 písm. a) a b) právo účastnit se pokusů na daném materiálu.

4.   Finanční příspěvek Společenství na akce prováděné v rámci dohody o mezinárodní spolupráci uvedené v čl. 51 písm. d) se stanoví v souladu s podmínkami této dohody nebo je stanoví jakýkoli právní subjekt zřízený dohodou. Společenství může svou účast na této dohodě a finanční příspěvek k ní řídit prostřednictvím jakéhokoli vhodného právního subjektu.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 53

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2006.

Za Radu

předseda

J. KORKEAOJA

PŘÍLOHA

Účastnický záruční fond

1.

Fond bude řízen Společenstvím, které bude zastoupeno Komisí jednající jako výkonný orgán jménem svých účastníků, a to za podmínek, které budou stanoveny v grantové dohodě.

Komise svěří finanční řízení fondu buď Evropské investiční bance nebo, v souladu s čl. 13 písm. b), příslušné finanční instituci (dále jen „depozitní banka“). Depozitní banka fond řídí na základě instrukcí Komise.

2.

Komise může z původního předběžného financování, které poskytne konsorciu, poskytnout vyrovnání příspěvku účastníků určeného pro fond a zaplatit fondu jejich jménem.

3.

Pokud účastník dluží částky Společenství, může Komise, aniž jsou dotčeny sankce, které mohou být některým účastníkům uloženy v souladu s finančním nařízením:

a)

v souladu s čl. 17 odst. 4 nařídit depozitní bance, aby přímo převedla dlužnou částku z fondu koordinátorovi nepřímé akce, pokud tato stále probíhá a zbývající účastníci souhlasí s provedením stejným způsobem, pokud jde o její cíle. Částky převedené z fondu budou považovány za finanční příspěvek Společenství nebo

b)

účinně vymáhat uvedenou částku z fondu, pokud byla nepřímá akce ukončena nebo již dokončena.

Komise vydá ve prospěch fondu inkasní příkaz určený účastníkovi. Komise může za tímto účelem přijmout rozhodnutí o zpětném vymáhání v souladu s finančním nařízením.

4.

Částky zajištěné z fondu v průběhu sedmého rámcového programu budou představovat jeho příjem ve smyslu čl. 18 odst. 2 finančního nařízení.

Jakmile bude provedení všech grantů v rámci sedmého rámcového programu dokončeno, bude veškerý zůstatek fondu vybrán Komisí a vložen do rozpočtu Společenství, s výhradou rozhodnutí o osmém rámcovém programu.


(1)  Stanovisko ze dne 30. listopadu 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko ze dne 5. července 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Stanovisko vydané po nepovinné konzultaci.

(3)  Úř. věst. C 203, 25.8.2006, s. 1. Stanovisko vydané z vlastního podnětu.

(4)  Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 60; opraveno na stran č 21 v tomto čísle Úředního věstníku.

(5)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 1248/2006 (Úř. věst. L 227, 19.8.2006, s. 3).

(7)  Úř. věst. C 45, 17.2.1996, s. 5.

(8)  Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/548/ES, Euratom (Úř. věst. L 215, 5.8.2006, s. 38).

(9)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(10)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(12)  Úř. věst. L 75, 22.3.2005, s. 67.

(13)  Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU