(ES) č. 1781/2006Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků (Text s významem pro EHP)

(1)

Toky špinavých peněz prostřednictvím převodu peněžních prostředků mohou poškodit stabilitu a pověst finančního sektoru a ohrozit vnitřní trh. Terorismus otřásá samotnými základy naší společnosti. Zdravý charakter, integrita a stabilita systému převodu peněžních prostředků a důvěra ve finanční systém jako celek by mohly být vážně ohroženy snahami pachatelů trestné činnosti a jejich společníků buď zastírat původ výnosů z trestné činnosti nebo směrovat finanční prostředky na teroristické účely.

(2)

Ti, kdo perou peníze a financují terorismus, by se k usnadnění své trestné činnosti mohli pokoušet využívat volného pohybu kapitálu, který integrovaný finanční prostor zahrnuje, pokud nebudou na úrovni Společenství přijata určitá koordinační opatření. Opatření Společenství by mělo svým rozsahem zaručit jednotné provádění zvláštního doporučení č. VII o bezhotovostních převodech (dále jen „SR VII“) Finančního akčního výboru (FATF), zřízeného v roce 1989 na summitu G7 v Paříži, v rámci celé Evropské unie a zejména to, aby nedocházelo k rozlišování mezi vnitrostátními platbami v rámci členského státu a přeshraničními platbami mezi členskými státy. Nekoordinovaný postup jednotlivých členských států v oblasti přeshraničních převodů peněžních prostředků by mohl mít významný dopad na hladké fungování platebních systémů na úrovni EU, a v důsledku toho poškodit vnitřní trh v oblasti finančních služeb.

(3)

Po teroristických útocích v USA z 11. září 2001 Evropská rada na zvláštním zasedání konaném dne 21. září 2001 znovu potvrdila, že boj proti terorismu je hlavním cílem Evropské unie. Evropská rada schválila akční plán k posílení policejní a justiční spolupráce, vypracování mezinárodních právních nástrojů proti terorismu, předcházení financování terorismu, posílení bezpečnosti letecké dopravy a lepšímu souladu všech příslušných politik. Tento akční plán pozměnila Evropská rada po teroristických útocích z 11. března 2004 v Madridu a nyní se konkrétně zabývá potřebou zajistit, aby byl právní rámec vytvořený Společenstvím pro boj proti terorismu a pro zlepšení justiční spolupráce přizpůsoben devíti zvláštním doporučením namířeným proti financování terorismu, která přijal FATF.

(4)

S cílem předcházet financování terorismu byla přijata opatření zaměřená na zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů některých osob, skupin a subjektů, včetně nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 (3) a nařízení Rady (ES) č. 881/2002 (4). Za stejným účelem byla přijata opatření zaměřená na ochranu finančních systémů před směrováním finančních prostředků a jiných hospodářských zdrojů na teroristické účely. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES (5) obsahuje řadu opatření zaměřených na boj proti zneužívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Uvedená opatření však dokonale nebrání přístupu teroristů a dalších pachatelů trestné činnosti k platebním systémům za účelem přesunu jejich peněžních prostředků.

(5)

V zájmu prosazení soudržného přístupu k boji proti praní peněz a financování terorismu na mezinárodní úrovni by další kroky Společenství měly zohlednit vývoj na této úrovni, jmenovitě devět zvláštních doporučení pro boj proti financování terorismu, která přijal FATF, a zejména SR VII a revidovanou výkladovou poznámku k jeho provádění.

(6)

Zvlášť důležitým a cenným nástrojem pro předcházení, vyšetřování a odhalování praní peněz nebo financování terorismu může být úplná dohledatelnost převodů peněžních prostředků. V zájmu zajištění předávání informací o plátci v rámci celého platebního řetězce je proto vhodné zavést systém, který ukládá poskytovatelům platebních služeb povinnost doprovázet převody peněžních prostředků přesnými a smysluplnými informacemi o plátci.

(7)

Tímto nařízením není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (6). Informace shromažďované a uchovávané pro účely tohoto nařízení by tedy například neměly být využívány ke komerčním účelům.

(8)

Osoby, které pouze přeměňují dokumenty v listinné podobě na elektronické údaje a jednají na základě smlouvy s poskytovatelem platebních služeb, nespadají do působnosti tohoto nařízení. Totéž platí pro každou fyzickou nebo právnickou osobu, která pouze poskytuje poskytovateli platebních služeb systém přenosu zpráv nebo jiné podpůrné systémy pro převod peněžních prostředků nebo systémy pro zúčtování a vypořádání.

(9)

Z oblasti působnosti tohoto nařízení je vhodné vyjmout převody peněžních prostředků, které představují nižší riziko praní peněz nebo financování terorismu. Tato vynětí zahrnují kreditní nebo debetní karty, výběry z bankomatů, přímá inkasa, šeky převedené do elektronické podoby, platby daní, pokut a jiných dávek a převody peněžních prostředků, kdy jsou plátce i příjemce platby poskytovateli platebních služeb, kteří jednají svým vlastním jménem. Kromě toho mohou členské státy s cílem zohlednit zvláštnosti vnitrostátních platebních systémů vyjmout i žirové platby, pokud je vždy možné dohledat převod peněžních prostředků zpět k plátci. V případě, že členský stát uplatňuje výjimku pro elektronické peníze stanovenou ve směrnici 2005/60/ES, měla by tato výjimka být uplatňována rovněž v rámci tohoto nařízení, pokud převáděná částka není vyšší než 1 000 EUR.

(10)

Vynětí elektronických peněz ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES (7) zahrnuje elektronické peníze bez ohledu na to, zda se na instituci vydávající tyto peníze vztahuje výjimka podle článku 8 uvedené směrnice.

(11)

Aby nedocházelo ke snižování účinnosti platebních systémů, měly by být požadavky na ověřování týkající se převodů peněžních prostředků z účtu odděleny od takových požadavků týkajících se převodů, které z účtu prováděny nejsou. V zájmu vyvážení rizika, že v důsledku uplatňování příliš přísných identifikačních požadavků budou transakce prováděny skrytě, na jedné straně a potenciálních teroristických hrozeb představovaných malými převody peněžních prostředků na straně druhé by se povinnost prověřovat přesnost informací o plátci měla v případě převodů peněžních prostředků, které nejsou prováděny z účtu, ukládat pouze u jednotlivých převodů peněžních prostředků přesahujících částku 1 000 EUR, aniž jsou dotčeny požadavky směrnice 2005/60/ES. U převodů peněžních prostředků z účtu by nemělo být od poskytovatelů platebních služeb vyžadováno, aby ověřovali informace o plátci doprovázející každý převod peněžních prostředků, pokud jsou splněny požadavky směrnice 2005/60/ES.

(12)

Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 (8) a sdělení Komise nazvaného „Nový právní rámec pro platby na vnitřním trhu“ stačí stanovit, že převody peněžních prostředků v rámci Společenství mají být doprovázeny zjednodušenými informacemi o plátci.

(13)

Aby se orgánům, které ve třetích zemích odpovídají za boj proti praní peněz nebo financování terorismu, umožnilo dohledat zdroj peněžních prostředků používaných k těmto účelům, měly by převody peněžních prostředků ze Společenství mimo území Společenství být doprovázeny úplnými informacemi o plátci. Uvedeným orgánům by měl být poskytnut přístup k úplným informacím o plátci pouze za účelem předcházení, vyšetřování a odhalování praní peněz nebo financování terorismu.

(14)

Pokud jde o převody peněžních prostředků od jediného plátce několika příjemcům, které jsou zasílány s nízkými náklady v dávkovém souboru obsahujícím jednotlivé převody ze Společenství mimo něj, je třeba stanovit, že k těmto jednotlivým převodům lze uvádět pouze číslo účtu plátce nebo jedinečný identifikační kód, pokud úplnou informaci o plátci obsahuje dávkový soubor.

(15)

V zájmu kontroly, zda převody peněžních prostředků doprovázejí požadované informace o plátci, a s cílem napomoci zjišťování podezřelých transakcí by poskytovatelé platebních služeb příjemce měli mít k dispozici účinné postupy pro odhalování chybějících informací o plátci.

(16)

Vzhledem k potenciální hrozbě financování terorismu, kterou představují anonymní převody, by poskytovateli platebních služeb příjemce mělo být umožněno, aby nedovolil vznik nebo sjednal nápravu takových situací, kdy zjistí chybějící či neúplné informace o plátci. V tomto směru je třeba umožnit jistou pružnost, pokud jde o rozsah informací o plátci, na základě posouzení míry rizika. Kromě toho by za přesnost a úplnost informací o plátci měl nadále odpovídat poskytovatel platebních služeb plátce. Pokud se poskytovatel platebních služeb plátce nachází mimo území Společenství, měla by být u přeshraničního korespondenčního bankovního vztahu s dotyčným poskytovatelem platebních služeb uplatněna zesílená hloubková kontrola klienta v souladu se směrnicí 2005/60/ES.

(17)

V případech, kdy příslušné vnitrostátní orgány vydávají pokyny týkající se povinnosti zamítnout veškeré převody poskytovatele platebních služeb, který pravidelně nedodává požadované informace o plátci, nebo rozhodnout, zda omezit či ukončit obchodní vztahy s tímto poskytovatelem služeb nebo nikoliv, měly by se tyto pokyny mimo jiné řídit osvědčenými postupy a také by měla být zohledněna skutečnost, že výkladová poznámka k SR VII FATF třetím zemím umožňuje, aby pro povinnost poskytnout informace o plátci určily hranici ve výši 1 000 EUR nebo 1 000 USD, aniž je dotčen cíl účinného boje proti praní peněz a financování terorismu.

(18)

Poskytovatel platebních služeb příjemce by měl v každém případě při zjištění chybějících či neúplných informací o plátci postupovat zvláště obezřetně a na základě posouzení míry rizika a měl by podezřelé transakce oznámit příslušným orgánům v souladu s oznamovací povinností stanovenou ve směrnici 2005/60/ES a vnitrostátních prováděcích předpisech.

(19)

Ustanoveními o převodech peněžních prostředků s chybějícími nebo neúplnými informacemi o plátci nejsou dotčeny žádné povinnosti poskytovatelů platebních služeb, které se týkají pozastavení nebo odmítnutí převodů peněžních prostředků, které porušují ustanovení občanského, správního nebo trestního práva.

(20)

Dokud nebudou odstraněny technické překážky, které mohou zprostředkujícím poskytovatelům platebních služeb bránit v plnění povinnosti předávat všechny obdržené informace o plátci, měli by tito zprostředkující poskytovatelé platebních služeb vést záznamy s těmito informacemi. Tyto technické překážky by měly být odstraněny, jakmile dojde ke zkvalitnění platebních systémů.

(21)

Protože při vyšetřování trestné činnosti lze často identifikovat požadované údaje nebo zúčastněné osoby až po mnoha měsících či dokonce letech po uskutečnění původního převodu peněžních prostředků, je vhodné, aby poskytovatelé platebních služeb uchovávali záznamy s informacemi o plátci pro účely předcházení, vyšetřování a odhalování praní peněz nebo financování terorismu. Tato doba by měla být omezena.

(22)

S cílem napomoci rychlým akcím v rámci boje proti terorismu by poskytovatelé platebních služeb měli urychleně reagovat na žádosti o informace o plátci ze strany orgánů odpovědných za boj proti praní peněz nebo financování terorismu v členských státech, kde se nacházejí.

(23)

Počet dnů pro odpověď na žádost o informace o plátci je určen počtem pracovních dnů v členském státě poskytovatele platebních služeb plátce.

(24)

Vzhledem k významu boje proti praní peněz a financování terorismu by členské státy měly ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce za nedodržení tohoto nařízení.

(25)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).

(26)

Řada zemí a území, které nejsou součástí území Společenství, sdílí s některým členským státem měnovou unii, jsou součástí měnového prostoru některého členského státu nebo podepsaly měnovou dohodu s Evropským společenstvím zastupovaným některým členským státem a mají poskytovatele platebních služeb, kteří se přímo nebo nepřímo účastní platebních a zúčtovacích systémů daného členského státu. S cílem zabránit uplatňování tohoto nařízení na převody peněžních prostředků mezi dotyčnými členskými státy a zmíněnými zeměmi či územími, které by mohlo mít značně negativní dopad na hospodářství těchto zemí či území, je vhodné umožnit, aby se s takovými převody nakládalo jako s převody peněžních prostředků v rámci dotyčných členských států.

(27)

Aby nedošlo k odrazování od darů na dobročinné účely, měly by být členské státy oprávněny zprostit poskytovatele platebních služeb, kteří se nacházejí na jejich území, povinnosti shromažďovat, ověřovat, zaznamenávat nebo zasílat informace o plátci u převodů peněžních prostředků do maximální výše 150 EUR a prováděných na území tohoto členského státu. Je rovněž vhodné podmínit tuto možnost požadavky, které musí neziskové organizace splňovat, aby tak členské státy mohly zajistit, že toto zproštění povinnosti nebude teroristy zneužito jako prostředek k zastření nebo usnadnění financování jejich činnosti.

(28)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků činnosti lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(29)

V zájmu zajištění soudržného přístupu v boji proti praní peněz a financování terorismu by se hlavní ustanovení tohoto nařízení měla použít od stejného dne jako příslušná ustanovení přijatá na mezinárodní úrovni,

1.

„financováním terorismu“ poskytnutí nebo shromažďování finančních prostředků ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice 2005/60/ES;

2.

„praním peněz“ jakékoli jednání, které, pokud je pácháno úmyslně, je považováno za praní peněz ve smyslu čl. 1 odst. 2 nebo 3 směrnice 2005/60/ES;

3.

„plátcem“ buď fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem účtu a která dává souhlas s převodem peněžních prostředků z tohoto účtu, nebo v případě, že účet neexistuje, fyzická nebo právnická osoba, která podává příkaz k převodu peněžních prostředků;

4.

„příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, která je zamýšleným konečným příjemcem převáděných peněžních prostředků;

5.

„poskytovatelem platebních služeb“ fyzická nebo právnická osoba, jejíž předmět podnikání zahrnuje poskytování převodů peněžních prostředků;

6.

„zprostředkujícím poskytovatelem platebních služeb“ poskytovatel platebních služeb, který není ani plátcem ani příjemcem a který se účastní uskutečnění převodu peněžních prostředků;

7.

„převodem peněžních prostředků“ jakákoli transakce uskutečněná elektronicky jménem plátce prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, s cílem zpřístupnit peněžní prostředky příjemci u některého poskytovatele platebních služeb bez ohledu na to, zda je plátce a příjemce jedna a tatáž osoba;

8.

„převodem dávkového souboru“ několik jednotlivých převodů peněžních prostředků, které jsou zasílány společně;

9.

„jedinečným identifikačním kódem“ kombinace písmen, čísel nebo symbolů, určená poskytovatelem platebních služeb v souladu s protokoly platebního a zúčtovacího systému nebo systému přenosu zpráv používaných k provádění převodů peněžních prostředků.

a)

příjemce má s poskytovatelem platebních služeb dohodu umožňující platbu za poskytování zboží a služeb

a

b)

převod těchto peněžních prostředků doprovází jedinečný identifikační kód, podle něhož lze transakci dohledat zpět až k plátci.

a)

příjemce má s poskytovatelem platebních služeb dohodu povolující platbu za poskytování zboží a služeb;

b)

převod peněžních prostředků doprovází jedinečný identifikační kód, podle něhož lze transakci dohledat zpět až k plátci,

a

c)

poskytovatel platebních služeb podléhá povinnostem stanoveným směrnicí 2005/60/ES.

a)

poskytovatel platebních služeb příjemce podléhá povinnostem stanoveným směrnicí 2005/60/ES;

b)

poskytovatel platebních služeb příjemce je schopen pomocí jedinečného referenčního čísla prostřednictvím příjemce dohledat zpět fyzickou nebo právnickou osobu, která má s příjemcem dohodu o poskytování zboží a služeb,

a

c)

částka transakce činí nejvýše 1 000 EUR.

a)

u nichž si plátce vybírá hotovost ze svého vlastního účtu;

b)

u nichž mezi oběma stranami existuje povolení k inkasu umožňující vzájemné platby mezi účty, pokud je převod peněžních prostředků doprovázen jedinečným identifikačním kódem, podle něhož lze dohledat zpět fyzickou nebo právnickou osobu;

c)

u nichž se používají elektronicky zpracované šeky;

d)

orgánům veřejné správy k platbám daní, pokut nebo jiných odvodů v rámci členského státu;

e)

u nichž jsou plátce i příjemce poskytovateli platebních služeb, kteří jednají svým vlastním jménem.

a)

byla ověřena totožnost plátce při otevření účtu a takto získaná informace byla uchována v souladu s povinnostmi uvedenými v čl. 8 odst. 2 a čl. 30 písm. a) směrnice 2005/60/ES,

nebo

b)

plátce spadá do oblasti působnosti čl. 9 odst. 6 směrnice 2005/60/ES.

a)

pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž se poskytovatel platebních služeb plátce nachází ve Společenství, informace požadované podle článku 6;

b)

pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž se poskytovatel platebních služeb plátce nachází mimo Společenství, úplné informace o plátci podle článku 4 nebo v příslušných případech informace požadované podle článku 13,

a

c)

pokud jde o převody dávkových souborů, u nichž se poskytovatel platebních služeb plátce nachází mimo Společenství, úplné informace o plátci podle článku 4 pouze u převodu dávkového souboru, avšak nikoli u jednotlivých převodů v něm zahrnutých.

a)

dotyčná země nebo území sdílí měnovou unii s dotyčným členským státem, je součástí měnového prostoru tohoto členského státu nebo podepsala měnovou dohodu s Evropským společenstvím zastoupeným členským státem;

b)

poskytovatelé platebních služeb v dotyčné zemi nebo na dotyčném území se přímo nebo nepřímo účastní platebních a zúčtovacích systémů v daném členském státě

a

c)

dotyčná země nebo území vyžaduje od poskytovatelů platebních služeb ve své soudní pravomoci uplatňování stejných pravidel, jaká stanoví toto nařízení.

a)

uplatňování článku 3 s ohledem na další zkušenosti s případným zneužíváním elektronických peněz ve smyslu čl. 1 odst. 3 směrnice 2000/46/ES a jiných nově vyvinutých platebních způsobů pro účely praní peněž a financování terorismu. Pokud riziko takového zneužití k praní peněz a financování terorismu existuje, Komise předloží návrh na změnu tohoto nařízení;

b)

uplatňování článku 13 s ohledem na technická omezení, která mohou bránit přenosu úplných informací o plátci k poskytovateli platebních služeb příjemce. Pokud je s ohledem na nový vývoj v platební oblasti a s přihlédnutím k souvisejícím nákladům pro poskytovatele platebních služeb možné tato technická omezení překonat, Komise předloží návrh na změnu tohoto nařízení.