(ES) č. 1583/2006Nařízení Rady (ES) č. 1583/2006 ze dne 23. října 2006 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu ethanolaminů pocházejících ze Spojených států amerických

Publikováno: Úř. věst. L 294, 25.10.2006, s. 2-16 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 23. října 2006 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 26. října 2006 Nabývá účinnosti: 26. října 2006
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 25. října 2008
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1583/2006

ze dne 23. října 2006,

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu ethanolaminů pocházejících ze Spojených států amerických

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9 a čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Platná opatření

(1)

V únoru 1994 uložila Rada nařízením (ES) č. 229/94 (2) konečná antidumpingová cla z dovozu ethanolaminů (dotčený výrobek) pocházejících ze Spojených států amerických (dále jen „USA“). Cla měla podobu proměnných celních sazeb cel na základě minimální ceny, uvalených na jednotlivé typy ethanolaminů, tj. monoethanolamin (MEA), diethanolamin (DEA) a triethanolamin (TEA).

(2)

Na žádost Evropské rady pro chemický průmysl (CEFIC) byl v únoru 1999 zahájen prozatímní přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a 3 základního nařízení. Nařízením (ES) č. 1603/2000 (3) Rada tyto přezkumy uzavřela a uložila na dovoz ethanolaminů pocházejících z USA konečná antidumpingová opatření. Podoba opatření byla změněna tím, že získala podobu určitého pevného cla z tuny u všech typů ethanolaminů. Dvěma ze tří společností, které využívaly individuální antidumpingové clo, byly Dow Chemical Company a Union Carbide Corporation.

(3)

Po stažení výroby ethanolaminu z Dow Chemical Company do INEOS LLC bylo individuální antidumpingové clo ve výši 69,40 EUR na tunu, platné pro Dow Chemical Company, přiřazeno i INEOS LLC (4). Avšak jelikož Dow Chemical Company získala dne 6. února 2001 všechny akcie Union Carbide Corporation, která využívala individuální antidumpingové clo ve výši 59,25 EUR na tunu, je Dow Chemical Company v oblasti výroby ethanolaminu stále činná. Union Carbide Corporation stále existuje, stala se však součástí skupiny Dow Chemical Company a nevyvíjí již žádnou samostatnou výrobní činnost.

2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(4)

Po zveřejnění oznámení v listopadu 2004 o nadcházejícím skončení platnosti antidumpingových opatření týkajících se dovozu ethanolaminů pocházejících ze Spojených států amerických (5) obdržela Komise dne 25. dubna 2005 žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost podala CEFIC jménem výrobců Společenství, jejichž úhrnný objem výroby tvoří většinu, v tomto případě přes 75 %, celkové výroby ethanolaminů ve Společenství.

(6)

Žádost byla odůvodněna tím, že skončení platnosti opatření bude mít nejspíše za následek přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmu pro odvětví Společenství. Komise po konzultacích s poradním výborem konstatovala, že existují dostatečné důvody pro to, aby bylo ukončení platnosti podrobeno přezkumu, a zahájila je oznámením o zahájení šetření (6) podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

3.   Šetření

(7)

O zahájení přezkumu vyrozuměly útvary Komise oficiálně výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce v USA, dovozce nebo obchodníky, odvětví uživatelů, o nichž je známo, že se jich záležitost dotýká, a orgány USA. Zúčastěným stranám bylo umožněno, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(8)

Útvary Komise zaslaly všem stranám, o kterých bylo známo, že jsou dotčeny, a stranám, které o to ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu požádaly, dotazník.

(9)

Komise také přímo dotčeným stranám umožnila, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu písemně sdělily své stanovisko a požádaly o slyšení.

(10)

Odpovědi na dotazník došly od dvou vyvážejících výrobců v USA a devíti dovozců ve Společenství, kteří jsou s nimi ve spojení, jednoho dovozce ve Švýcarsku, který je s nimi ve spojení, tří výrobců ve Společenství (dále jen „žádající výrobci ve Společenství“) a jednoho průmyslového spotřebitele ve Společenství. Jeden výrobce ve Společenství dotazník v úplnosti nevyplnil, nýbrž zaslal pouze stručné informace, a dva průmysloví spotřebitelé ve Společenství sdělili své stanovisko.

(11)

Útvary Komise si vyžádaly a ověřily všechny informace, které pokládaly za potřebné k posouzení toho, zda je pravděpodobné, že dumping a újma způsobovaná Společenství bude přetrvávat nebo se obnoví, a ke stanovení zájmu Společenství. V prostorách těchto společností byly provedeny inspekce:

a)

Žádající výrobci ve Společenství

 

BASF AG, Ludwigshafen, Německo

 

Innovene Europe Ltd., Staines, Spojené království

 

SASOL GmbH, Marl, Německo

b)

Vyvážející výrobci v USA

The Dow Chemical Company, Midland, Michigan, a Houston, Texas, USA

c)

Dovozci ve Společenství ve spojení s výrobci

 

Dow Chemical Iberica SL, Tarragona, Španělsko

 

INEOS Oxide Ltd., Antverpy, Belgie

d)

Dovozce ve Švýcarsku ve spojení s výrobci

Dow Europe GmbH, Horgen, Švýcarsko

e)

Průmysloví spotřebitelé ve Společenství

Degussa Goldschmidt España SA, Granollers, Španělsko

4.   Období šetření

(12)

Šetření týkající se přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy zahrnovalo období od 1. července 2004 do 30. června 2005 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání tendencí významných pro posouzení toho, nakolik je přetrvávání nebo obnovení újmy pravděpodobné, zahrnovalo období od 1. ledna 2002 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1.   Dotčený výrobek

(13)

Dotčeným výrobkem je stejný výrobek, jaký byl předmětem předchozího šetření. Ethanolaminy se získávají reakcí ethylenoxidu (C2H4O) se čpavkem, přičemž ethylenoxid sám se získává reakcí ethylenu s kyslíkem. Důsledkem tohoto slučování jsou tři konkurující si reakce, během nichž vznikají tři různé typy ethanolaminů: monoethanolamin (MEA), diethanolamin (DEA) a triethanolamin (TEA), podle toho, kolikrát je ethylenoxid navázán. Maximální počet kombinací je omezen počtem atomů vodíku v molekule čpavku, což jsou tři. Konečný poměr těchto tří typů je dán konstrukcí výrobního zařízení, do jisté míry však může být kontrolován prostřednictvím volby poměru čpavek/ethylenoxid (dále jen „molární poměr“). Zařízení ve Společenství obvykle používají jako zdroj energie naftu, zatímco v USA se používá zemní plyn.

(14)

Dotčený výrobek slouží jako meziprodukt nebo přísada pro povrchově aktivní látky používané v detergentech a výrobcích osobní hygieny a kosmetiky, v hnojivech a prostředcích na ochranu plodin (glyfosát), prostředcích na zpomalení koroze, mazacích olejích, pomocných přípravcích v textilním průmyslu a změkčovadlech tkanin (esterquaty), fotografických chemikáliích, v papírenských a kovodělných provozech, jako brusná a pojivová přísada při výrobě cementu a jako absorpční přísada při čištění plynů (které neutralizuje odstraňováním kyselin). Od konce roku 2004 a počátku roku 2005 se výrobek také v rostoucí míře používá při zpracování dřeva. Konečně mohou výrobek používat sami výrobci nebo jiní výrobci, kteří jsou s nimi ve spojení, při výrobě ethylenaminů.

2.   Obdobný výrobek

(15)

Podobně jako při předchozích šetřeních bylo zjištěno, že dotčený výrobek vyráběný v USA a prodávaný Společenství je z hlediska fyzikálních i technických charakteristik totožný s výrobkem, který ve Společenství vyrábějí a prodávají výrobci Společenství, a že ani v použití těchto výrobků nejsou žádné rozdíly. Dále bylo zjištěno, že dotčený výrobek vyráběný v USA a prodávaný Společenství je totožný s výrobkem, jenž je v USA prodáván na domácím trhu. Proto je třeba všechny tyto výrobky považovat za výrobky obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

(16)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda v současnosti dochází k dumpingu, a pokud ano, zda je pravděpodobné, že pokud opatření pozbudou platnosti, bude dumping přetrvávat nebo se obnoví.

1.   Předběžné poznámky

(17)

Ze čtyř vyvážejících výrobců v USA uvedených v podnětu dva při šetření spolupracovali.

(18)

Uvedení dva spolupracující vyvážející výrobci zajišťovali během období přezkumného šetření 100 % dovozu do Společenství, který činil 41 000 tun. Množství dotčeného výrobku dovezeného do Společenství a pocházejícího z USA činilo během období přezkumného šetření 16,7 % spotřeby Společenství, což představovalo pokles z 29 % v předchozím období šetření (rok 1998).

2.   Dumping dovozů během období přezkumného šetření

(19)

Pokud jde o uvedené dva spolupracující vyvážející výrobce v USA, byla běžná hodnota stanovena pro každý typ dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení na základě ceny placené nebo splatné nezávislými odběrateli na domácím trhu USA, jelikož, jak bylo zjištěno, probíhá tento prodej v dostatečném množství a v běžném obchodním styku.

(20)

Stejně jako při původním šetření a při předchozím přezkumném šetření bylo i při tomto šetření zjištěno, že oni dva vyvážející výrobci v USA vyvážejí dotčený výrobek do Společenství prostřednictvím společností, které jsou s nimi ve spojení. Z tohoto důvodu byly vývozní ceny stanoveny podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě cen, za něž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům ve Společenství. Přitom bylo přihlédnuto ke všem nákladům vzniklým mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů a zisku dosaženého ve Společenství dovozními společnostmi během období přezkumného šetření.

(21)

Pro každý typ dotčeného výrobku byla běžná hodnota porovnána s průměrnou vývozní cenou na základě ceny ze závodu na stejné obchodní úrovni. V souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení a k zajištění spravedlivého srovnání bylo přihlédnuto k rozdílům činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a jejich srovnatelnost. Byly provedeny úpravy na přepravné při vnitrozemské a námořní dopravě, dodatečné rabaty, náklady na manipulaci a balení, úvěrové náklady a dovozní cla, které byly všechny od cen dalšího prodeje odečteny, aby se dospělo k cenám ze závodu.

(22)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno pro každý typ výrobku na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen na stejné obchodní úrovni. Tímto srovnáním bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření docházelo k dumpingu, i když na nižší úrovni než při předchozím přezkumu. Vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentuální podíl ceny CIF na hranice Společenství činilo u INEOS 4,8 % a u Dow Chemical 20,3 %.

3.   Vývoj dovozů v případě, že opatření budou zrušena

(23)

V návaznosti na analýzu výskytu dumpingu během období přezkumného šetření bylo zkoumáno, jak pravděpodobné je jeho přetrvání.

(24)

Zrušení opatření by vývozcům umožnilo snížit své vývozní ceny. Snížením vývozních cen by se výrobek USA stal na trhu Společenství přitažlivějším. Pokud by se vývozní ceny snížily úměrně s výší cel, činilo by dumpingové rozpětí zjišťované během období přezkumného šetření u INEOS 13,4 % a u Dow Chemical 28,3 %.

(25)

Odhaduje se, že nevyužitá výrobní kapacita v USA činila během období přezkumného šetření zhruba 90 000 tun. Toto množství bylo vypočítáno na základě informací získaných od dvou spolupracujících vyvážejících výrobců a informací z předního hospodářského tisku. V porovnání s odhadovanou celkovou instalovanou kapacitou v USA ve výši 650 000 tun znamená celková odhadovaná uspokojená poptávka a využití pro vlastní spotřebu ve výši 560 000 tun koeficient využití kapacity 86 %, což je při příznivých tržních podmínkách během období přezkumného šetření poměrně málo. Tento poměrně nízký koeficient využití kapacity byl důsledkem provozních obtíží v určitých výrobních zařízeních. Volnou kapacitu 90 000 tun je třeba porovnat s objemem vývozu z USA do Společenství během období přezkumného šetření (41 088 tun) a s celkovou spotřebou ve Společenství (246 670 tun). Znamená to, že je zde značný potenciál pro zvýšení vývozu z USA a k převzetí velkého podílu trhu Společenství. Dispozice ke zvýšenému vývozu do Společenství jsou dále posíleny zvýšením kapacity o 45 000 tun, ke kterému v roce 2006 dochází v Mexiku a v Brazílii, což jsou pro výrobce v USA významné vývozní trhy.

(26)

Závěrem lze tedy konstatovat, že je zde k dispozici určitá volná kapacita, které by se v případě, že by opatření byla zrušena, dalo využít k výrobě dalšího množství ethanolaminu a jeho prodeji na trh Společenství.

(27)

Trh ethanolaminu byl v letech 2000–2001 charakterizován výrazným nárůstem poptávky po DEA, vyvolaným jeho použitím při výrobě glyfosátových herbicidů, které slouží při postupech zaměřených na vývoj geneticky modifikovaných plodin, jež by byly vůči těmto herbicidům odolné. Na poptávce po TEA se podílí zejména odvětví cementu a výroba změkčovadel tkanin. Od roku 2004 vzrůstá trh MEA výrazně potom, co bylo v USA vydáno nařízení, jež s účinností od 1. ledna 2005 v USA zakazuje používat pro zpracování dřeva alternativní výrobky na bázi kovů; tím se poptávka po MEA zvýšila odhadem o 80 000 tun. Důsledkem je skutečnost, že kvůli vysoké poptávce jsou vysoké i světové ceny ethanolaminů.

(28)

Z šetření vyplynulo, že ceny na domácím trhu v USA jsou v průměru vyšší než průměrné prodejní ceny na trhu Společenství. Průmysloví uživatelé mají na obou trzích zřejmě podobné podmínky, protože často jde o mezinárodní společnosti, které si své zásobování zajišťují na celosvětovém základě a volí si takové dodavatele, kteří dokáží zajistit dodávky v podobném rozsahu. Ceny na domácím trhu v USA jsou však u všech typů ethanolaminů vyšší, jsou-li účtovány obchodníkům a distributorům. Tento typ prodeje probíhá na domácím trhu v USA obvykle na okamžitém základě, zatímco prodej na trhu Společenství bývá obvykle smluvně sjednán za pevných podmínek. To znamená, že se prodejní ceny na trhu Společenství stanovují na delší časové období a jsou stabilnější.

(29)

Prodej výrobků obou spolupracujících vyvážejících výrobců obchodníkům a distributorům představuje pouze 13 % objemu prodaného v USA na domácím trhu a 32 % prodeje na trhu Společenství, avšak domácí ceny v USA na stejné obchodní úrovni byly v průměru o 35 % vyšší než ceny ve Společenství. Tato skutečnost je v souladu s tím, že při okamžité povaze prodeje obchodníkům a distributorům se domácí ceny v USA přizpůsobují rychleji cenovým výkyvům. V souvislosti s rostoucími cenami budou mít ceny na domácím trhu USA tendenci setrvávat na vyšší úrovni než ceny ve Společenství. Na druhé straně ovšem představuje tato úroveň prodeje jen menší část odbytu jak na domácím trhu v USA, tak na trhu Společenství.

(30)

U průmyslových uživatelů, kteří mezi odběrateli představují většinu, by zrušení opatření pravděpodobně nemělo na hladinu cen, za které se ethanolamin prodává na trhu Společenství, výrazný vliv, protože, jak je zjišťováno, břemeno těchto opatření nesou vyvážející výrobci v USA. V tomto scénáři by byl pro tyto výrobce prodej ziskovější, takže by byli podníceni k tomu, aby vývoz na trh Společenství zvýšili. Ovšem průmysloví spotřebitelé by mohli zrušení opatření využít k tomu, aby si jak u vyvážejících výrobců v USA, tak v odvětví Společenství sjednali nižší ceny.

(31)

Vývozní ceny dotčeného výrobku na další hlavní vývozní trhy, zejména do Kanady a do Jihoafrické republiky, nevykazují žádné pravidelné znaky. Prodejní ceny jsou podle prodejních podmínek někdy nižší a někdy vyšší než v USA nebo na trhu Společenství. Při nižších přepravovaných objemech bývá obvykle prodejní cena vyšší.

(32)

V souhrnu lze konstatovat, že u obou spolupracujících vyvážejících výrobců zůstává trh USA v zásadě nejdůležitějším odbytištěm. Ovšem během období přezkumného šetření bylo 17 % výroby vyvezeno, což znamená, že prodej do Společenství a do zbytku světa hraje i nadále významnou úlohu v celkovém využití a ziskovosti instalovaných výrobních kapacit.

(33)

Z krátkodobého hlediska lze u obou spolupracujících výrobců v USA očekávat, že objem jejich vývozu zůstane přinejmenším stabilní. I v situaci, kdy jsou opatření účinná, a přes veškerou přitažlivost trhu USA totiž stále slouží svým odběratelům ve Společenství. Určitý pokles objemu vývozu lze snad v USA očekávat u výrobní společnosti INEOS po převzetí Innovene, s jejími výrobními kapacitami ve Společenství, až společnost u nabytých výrobních zařízení odstraní všechny úzké profily a rozšíří se vybudováním nových kapacit ve Společenství, což se očekává nejdříve v roce 2008. Současně se očekává, že vyvážející výrobci v USA napraví škody, které utrpěli hurikánem ve druhé polovině roku 2005, a do plného provozu se dostanou opět ve druhé polovině roku 2006 a počátkem roku 2007 pak budou vyrábět další množství, která mohou být prodávána na trh Společenství.

(34)

Pokud jde o nespolupracující výrobce v USA, jejichž podíl na výrobní kapacitě USA během období přezkumného šetření činil 27 %, není vyloučeno, že pokud by opatření pozbyla platnosti, rovněž by začali opět do Společenství vyvážet.

(35)

Byla také provedena analýza možného střednědobého (do pěti let) vývoje poptávky a výrobní kapacity ve Společenství, v USA a ve zbytku světa. Bylo analyzováno, jak předpokládaná situace v oblasti nabídky a poptávky ovlivní ve Společenství ceny. Všechny číselné údaje v následujících bodech odůvodnění vycházejí z informací získaných od BASF, Dow a INEOS a čerpaných z nejvýznamnějších referenčních publikací chemického průmyslu, jež vydávají PCI a Tecnon.

(36)

Na základě projekcí budoucí poptávky a výrobních kapacit z pohledu výrobců jak v USA, tak ve Společenství lze očekávat, že růst na trhu Společenství bude nižší než ve zbytku světa. Očekávaný průměrný roční nárůst ve Společenství se ve střednědobém výhledu bude pohybovat na úrovni 3 %, oproti 7 % v Asii a 4,2 % v celosvětovém měřítku.

(37)

V roce 2004 převyšovala poptávka na evropském trhu instalovanou výrobní kapacitu Společenství zhruba o 40 000 tun. V USA tomu bylo naopak: stávající kapacita zde přibližně o 90 000 tun převyšovala skutečné využití a prodej výrobku, což ovšem kvůli provozním problémům ve výrobě, které omezovaly dodávky odběratelům, nemělo žádný záporný vliv na vysoké ceny. Na základě porovnání očekávaného tempa růstu s ohlašovaným rozšiřováním kapacit lze od roku 2008 očekávat určitý převis kapacity nad poptávkou na trhu Společenství, zejména s ohledem na pravděpodobné uskutečnění investičních plánů INEOS ve Společenství, kterými by se instalovaná kapacita ve Společenství zvýšila o jednu čtvrtinu na jednu třetinu. Nepředpokládá se, že by tyto rozšířené kapacity byly v provozu dříve než počátkem roku 2008. I když tento nárůst kapacity může být současně částečně vyvážen snížením dovozu do Společenství a zvýšeným vývozem od výrobců ve Společenství, očekává se, že celková instalovaná kapacita ve Společenství bude během roku 2008 převyšovat poptávku na jeho trhu.

(38)

Na základě důkazů, které má Komise k dispozici, se očekává, že současná přebytečná kapacita v USA přinejmenším v krátkodobém výhledu přebytečnou zůstane, protože domácí spotřeba, jakkoli narůstá, neodčerpá volnou kapacitu, která se opět dostane do provozu. V delším časovém rámci, do roku 2010, by už neměla žádná nadbytečná kapacita zbýt, takže výrobci v USA už nebudou tolik pobízeni k tomu, aby své výrobky vyváželi. Současně existují předpovědi, podle nichž v Asii bude výrobků výrazný nedostatek. To dokládá skutečnost, že Dow Chemical utvořila společný podnik s Petronasem pod názvem Optimal a v Malajsii vybudovala závod o kapacitě 75 000 tun, který by měl zásobovat asijský trh s ethanolaminem.

(39)

V obecnější rovině se předpokládá, že do roku 2010 vzroste celosvětová výrobní kapacita ze zhruba 1 300 000 tun na 1 785 000 tun. Tento nárůst zahrnuje nové kapacity vybudované ve Společenství (+ 205 000), v USA (+80 000), v Saúdské Arábii (+ 100 000) a v Asii (+ 100 000). Celosvětová poptávka při očekávaném tempu růstu 4,2 % by se do roku 2010 zvýšila na hodnotu mezi 1 550 000 a 1 700 000 tun. Vzhledem k tomu, že část nadbytečné kapacity je pohlcena přerušením provozu kvůli údržbě a že z tohoto důvodu je potřebná určitá rezerva, bude podle předpovědi na rok 2010 ve Společenství přebytek kapacity, v USA bude nabídka a poptávka vyrovnaná a v Asii a ve zbytku světa bude výrobku nedostatek. V souhrnu z toho vyplývá, že ani rozšiřování kapacit nebude pro vyvážející výrobce v USA představovat podnět k tomu, aby na trhu Společenství uplatňovali dumping, protože v celosvětovém měřítku budou nabídka s poptávkou vyrovnané. Je však třeba poznamenat, že toto hodnocení se týká vývoje ve střednědobém výhledu, tj. do let 2008–2010.

(40)

Je třeba připomenout, že během období přezkumného šetření byl dumping zjištěn u obou spolupracujících vyvážejících výrobců, avšak v menší míře než při předchozím přezkumném šetření.

(41)

Oproti předchozímu přezkumnému šetření poklesl tržní podíl vývozu z USA z 29 % na 16,7 %. V USA je zjišťována volná kapacita ve výši 90 000, nízká spotřeba během období šetření byla důsledkem přechodných událostí a odhadem u 27 % instalované kapacity v USA nemohlo být využití kvůli chybějící spolupráci prošetřeno. Nelze zcela vyloučit, že pokud budou opatření zrušena, vrátí se tito nespolupracující výrobci na trh Společenství s dumpingovými cenami. Jakkoli se očekává, že poptávka bude na trhu USA vyšší než ve Společenství, předpokládá se, že přebytečná kapacita v USA bude absorbována pouze ve střednědobém výhledu. Dále, aby se udržela ziskovost instalovaných výrobních kapacit, budou v případě, že opatření budou zrušena, všichni výrobci podníceni k tomu, aby svůj odbyt na trhu Společenství zvýšili.

(42)

Závěrem lze tedy konstatovat, že pokud budou opatření zrušena, je pravděpodobné, že dumping bude přetrvávat, a je zde nebezpečí, že nárůst objemu dovozu může vyvolávat tlak na to, aby se ceny ve Společenství snižovaly, přinejmenším ve střednědobém výhledu.

D.   DEFINICE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(43)

Uvedení tři žádající výrobci Společenství při šetření plně spolupracovali. Během období přezkumného šetření zajišťovali 80 % výroby Společenství. Ve Společenství je sice ještě jeden podpůrný výrobce, který poskytl informace zejména týkající se své výroby, avšak v úplnosti dotazník nezodpověděl. Proto na něj bylo rovněž pohlíženo jako na nespolupracujícího.

(44)

Je třeba poznamenat, že od přijetí nařízení (ES) č. 1603/2000, které zavedlo nyní platná opatření, Union Carbide Ltd (Spojené království), kterou převzala Dow Chemical Company, již ve Společenství ethanolamin nevyrábí. Kromě toho se BP Chemicals přejmenovala na Innovene a Condea se přejmenovala na Sasol. Konečně INEOS Oxide Ltd. se sídlem ve Spojeném království, jež je mateřskou společností INEOS Americas LLC, získala dne 16. prosince 2005 Innovene. Obě společnosti, INEOS Americas LLC i Innovene, i nadále v řízení plně spolupracovaly.

(45)

Takto jsou tedy třemi výrobci ve Společenství BASF AG, Innovene a Sasol; ty ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 představují výrobní odvětví Společenství.

(46)

Ze šetření vyplynulo, že podobně jako při předchozím přezkumném šetření je část výroby ethanolaminu ve Společenství určena pro vnitřní či vlastní spotřebu. Tento podíl se odhaduje zhruba na jednu třetinu celkové výroby Společenství, stejně jako při předchozím přezkumném šetření. Výroba pro vlastní spotřebu byla zjištěna v prostorách jednoho ze tří výrobců tvořících výrobní odvětví Společenství. Tento výrobce má v provozu závod, který je určen a využíván výhradně pro účely vlastní spotřeby. Šetřením se potvrdilo, že žádající výrobci Společenství nenakupují dotčený výrobek pro účely obchodování ani pro vlastní spotřebu od nezávislých stran, ať již ve Společenství nebo mimo ně. Ethanolamin pro vlastní spotřebu se proto nepovažuje za konkurenci ethanolaminu dostupného na trhu Společenství (dále jen volný trh).

E.   SITUACE NA TRHU SPOLEČENSTVÍ

1.   Spotřeba na trhu Společenství

Spotřeba Společenství

2002

2003

2004

Období přezkumného šetření

Tun celkem

283 992

331 194

358 830

366 645

Index

100

117

126

129

Tun pro vlastní spotřebu

97 768

107 539

118 584

119 975

Index

100

110

121

123

Tun na volném trhu

186 224

223 655

240 246

246 670

Index

100

120

129

132

Pramen: Statistiky Eurostatu a odpovědi na dotazník.

(47)

Při stanovování celkové spotřeby Společenství se vycházelo z výroby, od které byl odečten dovoz všech výrobců ve Společenství a dovoz ze třetích zemí pro trh Společenství. Oproti roku 2002 vzrostla spotřeba během období přezkumného šetření o 83 000 tun, tj. o 29 %. Tento nárůst byl obzvláště výrazný mezi léty 2002 a 2003 (+48 000 tun, tj. + 17 %) a pokračoval i v roce 2004 a během období přezkumného šetření, i když pomalejším tempem. Spotřeba narůstala v důsledku rostoucí poptávky po ethanolaminech v širokých a rozšiřujících se oblastech použití. Nejvíce se od roku 2002 na poptávce podílely v případě DEA výroba glyfosátu, v případě TEA výroba esterquatů a v případě MEA zpracování dřeva.

(48)

Spotřeba na volném trhu vzrostla během posuzovaného období o 60 000 tun, tj. o 32 %, z čehož 37 000 tun, tj. 20 %, připadá na období mezi léty 2002 a 2003.

(49)

Pokud jde o trh vlastní spotřeby, vzrostla spotřeba kvůli narůstajícímu používání ethanolaminů při výrobě dalších chemikálií o 22 000 tun, tj. o 23 %.

2.   Dovoz z USA: objem, podíl na trhu a dovozní ceny

Dovoz z USA

2002

2003

2004

Období přezkumného šetření

Tun

46 075

40 576

40 512

41 088

Index

100

88

88

89

Podíl na trhu

24,7 %

18,1 %

16,9 %

16,7 %

Dovozní cena v EUR/tunu

979,63

915,15

975,09

995,55

Index

100

93

100

102

Pramen: Statistiky Eurostatu a odpovědi na dotazník.

(50)

Objem dovozu do Společenství z USA poklesl během let 2002 a 2003 o 12 % a od té doby na této hodnotě setrval. Podíl na trhu, stanovený na základě spotřeby na volném trhu, poklesl během posuzovaného období z 24,7 % na 16,7 %, tedy o 8 procentních bodů. Souběžně s poklesem dovozu a podílu na trhu došlo mezi léty 2002 a 2003 i k celkovému 7 % poklesu průměrné dovozní ceny. Mezi léty 2002 a 2003 se vyvážející výrobci na nárůstu spotřeby na volném trhu ve Společenství nepodíleli. Ani po roce 2003 nezvýšili vyvážející výrobci v USA svůj podíl na trhu, i když dovozní ceny opět vzrostly. Na trhu prodejců by taková zvýšená přitažlivost obvykle vedla ke zvýšení odbytu, avšak kvůli provozním obtížím a ještě přitažlivějším podmínkám na domácím trhu USA se vyvážející výrobci v USA na trh Společenství oproti očekávání nevrátili.

(51)

Je třeba poznamenat, že výše uvedené cenové údaje byly čerpány z dovozních statistik Eurostatu. Ty ve směsi výrobků nerozlišují a zahrnují různé obchodní podmínky, které nelze porovnávat s těmi, jež uplatňují ostatní subjekty na trhu Společenství. Bylo provedeno přesné porovnání cen dumpingového dovozu s cenami výrobců Společenství na stejné obchodní úrovni, jak je vysvětleno dále v 53. bodě odůvodnění. Během posuzovaného období průměrná dovozní cena mírně, o 2 %, vzrostla. Všechen dovoz do Společenství pocházející z USA se uskutečnil prostřednictvím dovozců, kteří jsou s výrobci ve spojení, takže dovozní ceny jsou převodními cenami v rámci skupiny dané společnosti. Při předchozím přezkumném šetření bylo zjištěno, že tyto dovozní ceny jsou nastaveny uměle tak, aby alespoň částečně pohlcovaly tehdy uplatňovaná antidumpingová opatření. Dovozci ve spojení ve Společenství utrpěli během minulého období přezkumného šetření značné ztráty a ziskové rozpětí, které uplatňovali mezi nákupní cenou (skutečnou dovozní cenou) a cenou při dalším prodeji na trhu, nepostačovalo ke krytí nákladů vzniklých mezi dovozem a dalším prodejem. To bylo důvodem, proč předchozí přezkumné šetření vedlo k revizi formy antidumpingových opatření a proč byly stanoveny specifické pevné celní sazby na tunu.

(52)

V rámci současného přezkumného řízení bylo zjištěno, že jak vyvážející výrobci v USA, tak s nimi spojení dovozci měli během období přezkumného šetření zisk a že ziskové rozpětí dovozců spojených s výrobci odpovídalo tržním podmínkám. Prodejní ceny v porovnání s běžnou hodnotou nebo výrobními náklady přinášely odpovídající zisk všem společnostem činným na trzích charakterizovaných vysokými prodejními cenami.

(53)

Z porovnání dovozních cen CIF na hranice Společenství účtovaných nezávislým odběratelům se zahrnutím antidumpingových cel s cenami ze závodu uplatňovanými výrobním odvětvím Společenství u výrobků téhož typu a na stejné obchodní úrovni vyplynulo, že u prodejních cen výrobního odvětví Společenství dochází k podbízení mezi 7,3 % a 17,5 %.

3.   Dovoz ze třetích zemí: objem, podíl na trhu a dovozní ceny

Dovoz ze třetích zemí

2002

2003

2004

Období přezkumného šetření

Tuny

17 596

18 688

12 276

8 773

Index

100

106

70

50

Podíl na trhu

9,4 %

8,4 %

3,4 %

2,4 %

Dovozní cena v EUR/tunu

1 034,23

970,75

982,67

955,24

Index

100

94

95

92

Pramen: Statistiky Eurostatu.

(54)

Dovoz ze třetích zemí poklesl během posuzovaného období na polovinu. Tržní podíl hlavních ostatních vývozních zemí, zejména Ruska a Íránu, se stal okrajovým. Podle spotřebitelského odvětví je tato klesající tendence důsledkem toho, že z těchto dvou zemí bylo obtížné získat přesně požadovaná množství v přesných dodacích termínech.

4.   Hospodářská situace ve výrobním odvětví Společenství

 

2002

2003

2004

Období přezkumného šetření

Výroba v tunách

206 481

242 350

279 307

290 625

Index

100

117

135

141

Kapacita v tunách

263 320

273 820

302 070

311 820

Index

100

104

115

118

Využití kapacity

78,4 %

88,5 %

92,5 %

93,2 %

(55)

Během posuzovaného období vzrostla výroba o 41 %, přičemž kapacita se zvýšila pouze o 18 %, což znamená, že došlo k lepšímu využití kapacity, a to z 78,4 % na 93,2 %.

(56)

Nárůst výrobní kapacity mezi léty 2002 a 2003 je nepodstatný a odráží určité zlepšení účinnosti. Od roku 2004 lze pozorovat výrazné odstraňování úzkých profilů a rozšiřování nových kapacit.

Zásoby

2002

2003

2004

Období přezkumného šetření

Tuny

9 543

10 883

10 228

7 596

Index

100

114

107

80

(57)

Stav zásob, který se porovnává v období let 2002–2004 koncem jednotlivých let, do určité míry kolísá podle objednávek. Koncem období přezkumného šetření je úroveň nižší, vztahuje se však k datu 30. června 2005, takže není zcela srovnatelná s hodnotami koncem roku. Je tomu tak proto, že s ohledem na nižší poptávku průmyslových spotřebitelů v letních měsících plánují společnosti nižší výrobu a zajišťují údržbu výrobních zařízení.

 

2002

2003

2004

Období přezkumného šetření

Objem prodeje v tunách

130 214

144 103

167 054

175 953

Index

100

111

128

135

Podíl trhu na celkové spotřebě (včetně spotřeby pro vlastní výrobu)

45,9 %

43,5 %

46,6 %

48,0 %

Podíl trhu na spotřebě na volném trhu

69,9 %

64,4 %

69,5 %

71,3 %

Prodejní cena v EUR/tunu (prodej na volném trhu)

801,77

758,49

835,68

936,08

Index

100

95

104

117

(58)

Objem prodeje výrobního odvětví Společenství odběratelům, kteří s ním nejsou ve spojení, vzrostl během posuzovaného období o 35 %. Tržní podíl celkové spotřeby Společenství i spotřeby na volném trhu ukazuje, že po ztrátě trhu mezi roky 2002 a 2003 se tržní podíl během období přezkumného šetření stabilizoval a ustálil se na 48 % z hlediska celkové spotřeby a na 71,3 % na volném trhu. Průměrná cena při prodeji odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se vyvíjela podobně; po poklesu o 5 % mezi roky 2002 a 2003 byla cena na volném trhu během období přezkumného šetření o 17 % vyšší než v roce 2002.

(59)

Oproti cenové hladině během období přezkumného šetření předchozího přezkumného šetření, které splývalo s kalendářním rokem 1998, byly prodejní ceny v roce 2004 a během současného období přezkumného šetření v průměru o 22,7 % a 37,5 % vyšší než v roce 1998. Na výrobu určenou pro vlastní spotřebu v integrovaných výrobních závodech se nevystavují faktury.

(60)

Spotřeba během uplynulého desetiletí soustavně rostla, a to ze 152 000 tun v roce 1995 na 367 000 tun během období přezkumného šetření, což představuje roční nárůst o 9,7 %. V pozdějším období, od roku 2002 do období přezkumného šetření, činil růst spotřeby během posuzovaného období v průměru ročně 10,7 %, oproti 7 % ročnímu nárůstu kapacity. Tímto vývojem byly ve Společenství podporovány vysoké ceny, přičemž současně bylo výrobní odvětví Společenství podníceno k významnému zlepšení stupně využití kapacity, a to ze 78,4 % na 93,2 %, což vedlo ke 14,5 % ročnímu růstu výroby. V absolutních číslech vzrostla výroba o 84 000 tun a spotřeba o 83 000 tun, přičemž kapacita se zvýšila pouze o 48 500 tun.

 

2002

2003

2004

Období přezkumného šetření

Průměrné náklady výroby v EUR/tunu

779,53

749,85

746,84

790,60

Index

100

96

96

101

(61)

Vysoká a rostoucí poptávka oproti nižšímu tempu nárůstu kapacity a celkovému poklesu dovozu ustálila cenu ethanolaminu ve Společenství. Navíc prodejní marže nebyly během posuzovaného období výrazně ovlivněny plnými výrobními náklady na jednu tunu, neboť zvýšení cen bylo způsobeno především vývojem na trhu. Nárůst výrobních nákladů o 5,9 % od roku 2004 do období přezkumného šetření byl způsoben vzrůstem cen nafty, která slouží jako ropný energetický zdroj při výrobě ethylenoxidu, jenž je ve Společenství hlavní surovinou pro výrobu ethanolaminu.

 

2002

2003

2004

Období přezkumného šetření

Zaměstnanost

102

103

101

102

Index

100

101

99

99

Produktivita v tunách na jednoho zaměstnance

2 016

2 354

2 755

2 861

Index

100

117

137

142

Mzdy v tisících eur

6 860

7 526

8 018

7 598

Index

100

110

117

111

Průměrná mzda na jednoho zaměstnance v eurech

66 976

73 105

79 097

74 797

Index

100

109

118

112

(62)

Zaměstnanost na úrovni odvětví Společenství pro výrobu obdobného výrobku zůstávala během posuzovaného období stálá. Výroba je většinou automatizována, takže se nevyznačuje vysokou pracovní náročností. Současně díky soustavnému zlepšování a odstraňování nedostatků výrobních zařízení vzrostla produktivita během posuzovaného období o 42 %.

(63)

Mzdy vzrostly během posuzovaného období o 11 %, s vrcholem v roce 2004, což lze připsat restrukturalizaci a propouštění u jednoho z výrobců Společenství, kteří podali podnět. Průměrná mzda na jednoho zaměstnance se vyvíjela podobně.

Prodej nezávislým subjektům ve Společenství

2002

2003

2004

Období přezkumného šetření

Hodnota prodeje v tisících EUR

104 402

109 301

139 603

164 705

Index

100

105

134

158

Výrobní náklady v tisících EUR

101 506

108 056

124 763

139 100

Index

100

106

123

137

Ziskovost

2,8 %

1,1 %

10,6 %

15,5 %

(64)

Ziskovost prodeje dotčeného výrobku nezávislým subjektům ve Společenství na volném trhu během posuzovaného období vzrostla z 2,8 % v roce 2002 až na 15,5 % během období přezkumného šetření po poklesu na 1,1 % v roce 2003. Toto zvýšení ziskovosti od roku 2003 je třeba vidět v souvislosti se stálým dovozem z USA a s rostoucí poptávkou, v jejichž důsledku došlo k nárůstu odbytu i cen, který byl během roku 2004 a období přezkumného šetření výraznější než nárůst výrobních nákladů.

 

2002

2003

2004

Období přezkumného šetření

Investice v tisících EUR

1 170

9 975

687 478

388 476

Index

100

852

58 750

33 198

Návratnost investic

2,2 %

0,9 %

10,2 %

17,6 %

(65)

Cenové hladiny dosažené ve Společenství určují, zda budou mít společnosti tendenci budovat další kapacity. Během období 2002–2003 nebyla návratnost investic považována za dostatečně vysokou na to, aby povzbuzovala k budování dalších výrobních zařízení. Proto se společnosti omezovaly na to, že odstraňovaly nedostatky ve výrobě a zvyšovaly účinnost. Soustavně rostoucí poptávka ve spojení s pouze omezeným nárůstem kapacity zvyšovala ceny, a to do té míry, že od roku 2004 přichází opět v úvahu uskutečňování investičních projektů, které byly dosud odkládány.

(66)

Pokud jde o schopnost získávat kapitál, je třeba poznamenat, že výroba ethanolaminu představuje jen malou část celkové výroby chemických výrobků výrobním odvětvím Společenství, které většinou zahrnuje velké mezinárodní chemické společnosti, vyznačující se značnými celkovými peněžními toky, samofinancováním a úvěrovou schopností. To znamená, že výrobní odvětví Společenství obecně nemělo se získáváním kapitálu žádné větší problémy.

 

2002

2003

2004

Období přezkumného šetření

Peněžní tok v tisících EUR

4 842

3 301

16 863

27 596

Index

100

68

348

570

Peněžní tok z obratu

4,6 %

3,0 %

12,1 %

16,6 %

(67)

Vývoj peněžního toku je dalším důkazem vzájemného propojení mezi cenou, ziskovostí a návratností investic. Po nízkých úrovních peněžního toku v letech 2002 a 2003 se výrobní odvětví Společenství vracelo od roku 2004 u peněžního toku ve vztahu k obratu k dvouciferným číslům a jeho hladina je ve většině firem dostatečně vysoká k tomu, aby přímé financování směrovala ve výrobě ethanolaminů k novým investicím.

(68)

Během posuzovaného období těžilo výrobní odvětví Společenství z růstu trhu, jak to dokládá nárůst tržního podílu celkové spotřeby ze 45,9 % na 48 % a jeho tržního podílu na volné spotřebě ze 69,9 % na 71,3 %.

(69)

Dumping během období přezkumného šetření přetrvával, i když v menší míře, než jak bylo zjištěno při předchozím přezkumném šetření.

(70)

Jak je uvedeno výše, mělo výrobní odvětví Společenství možnost zotavit se z minulého dumpingu, zejména z hlediska prodejních cen a ziskovosti.

 

2002

2003

2004

Období přezkumného šetření

Objem vývozu v tunách

15 631

15 278

16 709

17 428

Index

100

98

107

111

(71)

Objem vývozu výrobního odvětví Společenství do třetích zemí vzrostl během posuzovaného období o 11 %, což odpovídá průměrnému ročnímu růstu o 4 %; to je v podstatě ve shodě s růstem celosvětové spotřeby. Je to dokladem skutečnosti, že výrobní odvětví Společenství je na světových trzích schopné zapojit se do hospodářské soutěže.

5.   Závěry o situaci na trhu Společenství

(72)

Množství ethanolaminu spotřebovaného na trhu Společenství vzrostlo během posuzovaného období o 29 %, zatímco dovoz z USA o 11 % poklesl. Současně se výrobnímu odvětví Společenství podařilo zvýšit objem odbytu, a tím stabilizovat a dokonce o něco zvýšit svůj podíl na trhu.

(73)

Hospodářská situace výrobního odvětví Společenství se zlepšila ve většině hospodářských ukazatelů, jakými jsou výroba (+ 41 %), výrobní kapacita (+ 18 %) a její využití, objem prodeje (+ 35 % čili +45 000 tun) a jeho hodnota (+ 58 %), produktivita, podíl na trhu (+ 2 procentní body), peněžní tok a ziskovost a investice a jejich návratnost. Vývoj výrobních nákladů na tunu zůstal pod vývojem prodejních cen. Mimoto těžilo výrobní odvětví Společenství z růstu trhu Společenství a drželo krok s vývojem celosvětové poptávky, jelikož jeho vývozní aktivita v objemovém vyjádření vzrostla o 11 %.

(74)

Lze tedy uzavřít tak, že s ohledem na vývoj ukazatelů výrobního odvětví Společenství se situace tohoto odvětví posuzuje jako dobrá. Nebylo zjištěno, že by přetrvávala podstatná újma. Proto bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že by se újma obnovila, pokud by byla opatření zrušena.

F.   PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY

(75)

Připomíná se, že vyvážející výrobci v USA uplatňovali dumping i během období přezkumného šetření, i když na nižší úrovni než při předchozím přezkumu. Za předpokladu, že by vývozní ceny byly sníženy úměrně, by zrušení opatření mohlo u spolupracujících vyvážejících výrobců vést k dumpingovému rozpětí mezi 13,4 % a 28,3 %; chování nespolupracujících výrobců, jejichž podíl na dovozu činil při původním šetření 42 %, zůstává ovšem neznámé. Tito nespolupracující výrobci, na které se vztahují nejvyšší antidumpingová opatření, by také byli nejvíce podníceni k tomu, aby se na trh Společenství vrátili, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(76)

Na trhu USA přitom v současnosti existuje volná kapacita odhadem 90 000, jež bude k dispozici, jakmile budou odstraněny provozní problémy a pozůstatky po účincích hurikánu.

(77)

Proto se dochází k závěru, že pokud by byla opatření zrušena, je pravděpodobné, že by dumping přetrvával, a že je zde nebezpečí zvýšeného objemu dovozu, což by přinejmenším v krátkodobém výhledu vyvolalo tlak na snižování cen ve Společenství.

(78)

Je obvyklé, že by nárůst dumpingového dovozu vyvolal tlak na snižování prodejních cen a měl by nepříznivý vliv na ziskovost výrobního odvětví Společenství a jeho finanční zotavování, ke kterému během posuzovaného období docházelo. V této souvislosti je třeba poznamenat, že pokud by byla opatření zrušena, úroveň podbízení by výrazně vzrostla.

(79)

Očekává se, že se výrobci v USA při využívání základní suroviny, ethylenoxidu, do určité míry přeorientují z výroby monoethylenglykolu (MEG) na výrobu ethanolaminu.

(80)

Surovina ethylenoxid se používá při výrobě dalších chemických výrobků nebo derivátů, většinou ethylenglykolů, a zejména monoethylenglykolu (MEG). Pro vysokou výbušnost a toxicitu ethylenoxidu, kvůli kterým se na něj vztahují zvláštní ekologické, zdravotní, bezpečnostní a obranné předpisy, je jeho kapacita omezena pouze na několik míst ve světě. Proto závisí rozdělení ethylenoxidu na tržních cenách jeho derivátů.

(81)

Historicky zde existovala určitá cenová hierarchie: cena ethylenu byla vyšší než cena MEG a cena ethanolaminu byla vyšší než cena jak ethylenu, tak MEG. Od konce roku 2003 však ceny MEG ve Společenství výrazně vzrostly a převýšily tak ceny ethylenu a v určitých obdobích i ethanolaminu. Z tohoto důvodu se využívání ethylenoxidu v rostoucí míře přesměroval k výrobě MEG, čímž se ethylenoxid stává na trhu poměrně vzácnějším, a současně se tak přispívá k tomu, že ceny ethanolaminu zůstávají poměrně vysoké.

(82)

Země Středního východu však v současnosti zkoumají kapacitu ethylenglykolu na bázi nafty. Předpokládá se, že v brzké době budou uvedeny do provozu nové kapacity pro výrobu MEG v Kuvajtu (za spoluúčasti Dow Chemical), Saúdské Arábii a Íránu. Jelikož nafta je ropný materiál, skýtá to těmto zemím z nákladového hlediska zjevnou komparativní výhodu. Lze proto očekávat, že cena MEG v krátké době poklesne a že výrobci v USA budou mít méně možností prodávat MEG zejména v Asii, kde se čínský textilní průmysl a výroba polyesterů již v současnosti podílí na světové spotřebě MEG více než z 30 %. Tomu by tak bylo zejména u jednoho z nespolupracujících vyvážejících výrobců, který je v současnosti významným vývozcem MEG do Asie. Proto lze očekávat, že výrobci v USA by se přeorientovali spíše na výrobu ethanolaminu, čímž by se vyvolal tlak na snižování cen a potřeba nalézt další odběratele mimo domácí trh USA, tedy i na trhu Společenství.

(83)

Máme-li na paměti současnou stabilní situaci výrobního odvětví Společenství, závisí pravděpodobnost toho, že se újma vyplývající z tlaku na snižování cen obnoví, také na míře tohoto cenového poklesu a na vývoji dalších faktorů, jako jsou výrobní náklady a možnost přenést zvýšené náklady na odběratele. Z tohoto hlediska bylo zjišťováno, jaká byla situace po období přezkumného šetření.

(84)

Byly shromážděny další údaje k ověření, zda závěry učiněné na základě analýzy posuzovaného období a úžeji období přezkumného šetření platí i pro druhou polovinu roku 2005 a prvních pět měsíců roku 2006.

(85)

Ve druhém semestru roku 2005 vzrůstaly ceny všech typů ethanolaminů na trhu Společenství dále o 11,4 až 14,7 %. Na trhu USA byl průměrný cenový nárůst dokonce ještě výraznější, zde činil 22 %. Přechodný nedostatek na domácím trhu USA byl v prvé řadě důsledkem škod způsobených hurikánem v Louisianě.

(86)

Tento vývoj pokračoval i během prvních pěti měsíců roku 2006, ovšem výrazně nižším tempem: ceny vzrostly ve Společenství o 2,8 až 4 % a na domácím trhu USA o 9,9 %, což ukazuje, že se místní provozní problémy postupně řešily a škody se napravovaly.

(87)

Ceny ropy během druhé poloviny roku 2005 v porovnání s obdobím přezkumného šetření výrazně vzrostly, v průměru zhruba o 30 %, což dále ovlivnilo náklady na naftu, jejichž nárůst začal ve druhé polovině období přezkumného šetření (první pololetí roku 2005). Ceny dovozu z USA do Společenství se zřejmě přizpůsobovaly růstu cen surovin méně rychle, částečně kvůli pomalejšímu přizpůsobování smluvních cen a snahám ochránit podíl na trhu, částečně protože ve výrobních zařízeních výrobců v USA se jako energetický zdroj používá místo nafty plyn, přičemž nárůst cen plynu za nárůstem ceny ropy zaostává.

(88)

Do prvních pěti měsíců roku 2006 ceny ropy dále rostly, v průměru o 10 %, což mělo nepříznivý vliv na ziskovost výrobního odvětví Společenství, protože došlo k ohybu růstového vývoje prodejních cen.

(89)

Při zkoumání vývoje po období šetření zjišťujeme ve vývoji trhu Společenství s ethanolaminem obrat. Prodejní ceny zřejmě dosáhly stropu a u některých typů ethanolaminu se dokonce projevil slabý pokles. Ukazuje se, že nárůst výrobních nákladů se nepřevádí snadno na vyšší prodejní ceny pro odběratele. V současnosti však není jasné, nakolik v sobě narůstající výrobní náklady a tlak způsobující pokles ziskovosti nese situaci způsobující výrobnímu odvětví Společenství újmu ve střednědobém výhledu.

(90)

Pokud budou opatření zrušena, je v krátkodobém výhledu pravděpodobné, že dojde k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z USA do Společenství, což vyvolá tlak na snižování cen.

(91)

Ve střednědobém výhledu by situaci mohl ještě zhoršovat nárůst výroby ethanolaminu v USA v reakci na ztížené možnosti odbytu MEG, což bude výrobce v USA nutit hledat si další odbytiště, čímž větší objemy přesměrují na trh Společenství.

(92)

Také zjevný konec nárůstu prodejních cen počátkem roku 2006 a nepříznivý vývoj výrobních nákladů způsobený vývojem cen ropy má zřejmě záporný vliv na ziskovost výrobního odvětví Společenství.

(93)

Všechny tyto faktory poukazují na to, že obnovení újmy je pravděpodobné. Některé z výše uvedených závěrů však vycházejí z vývoje, který lze očekávat až ve střednědobém výhledu.

G.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1.   Předběžná poznámka

(94)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by zachování současných antidumpingových opatření nebylo proti zájmu Společenství jako celku. Při stanovování zájmu Společenství se posuzovaly všechny jednotlivé zúčastněné zájmy, tj. zájmy výrobního odvětví Společenství, dovozců, obchodníků, velkoprodejců a průmyslových spotřebitelů dotčeného výrobku.

(95)

Je třeba připomenout, že při předchozích šetřeních se mělo za to, že opatření nejsou proti zájmu Společenství. Současné šetření je navíc přezkumem před pozbytím platnosti, což znamená, že je analyzována situace, ve které se antidumpingová opatření uplatňují.

(96)

V této situaci bylo zkoumáno, zda zde přes závěr týkající se pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu a pravděpodobnosti obnovení újmy nejsou závažné důvody vedoucí k závěru, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství opatření dále zachovávat.

2.   Zájem výrobního odvětví Společenství

(97)

Připomíná se, že během období přezkumného šetření k dumpingu stále docházelo a že je pravděpodobné, že dumping bude u dotčeného výrobku pocházejícího z USA přetrvávat a že se újma způsobovaná výrobnímu odvětví Společenství obnoví.

(98)

Prokázalo se, že výrobní odvětví Společenství je schopné života a dokáže obstát v hospodářské soutěži, jak to potvrzuje příznivý vývoj většiny hospodářských ukazatelů, zejména ziskovost, peněžní tok a návratnost investic. Dříve uložená antidumpingová opatření přispívají k současné cenové hladině na trhu Společenství, díky které může výrobní odvětví Společenství opět dosahovat ziskovosti vedoucí k dostatečné návratnosti investic, a to v míře, kdy se investice do nových kapacit stávají z hospodářského hlediska proveditelnými. Zejména INEOS, vyvážející výrobce v USA, který se po převzetí Innovene stal de facto výrobcem ve Společenství, oznámil významné investice ve Společenství. Přetrvávající opatření by přispívala k udržení ziskovosti také tohoto investičního projektu. Proto je v zájmu výrobního odvětví Společenství, aby byla opatření proti dumpingovým dovozům z USA zachována.

3.   Zájmy dovozců a obchodníků nebo velkoprodejců

(99)

Z toho, že žádný obchodník ani velkoprodejce nespolupracoval, lze vyvodit, že zrušení nebo obnovení opatření nebude mít na tyto účastníky výraznější dopady. Mimoto nebyli při šetření zjištěni žádní nezávislí dovozci; všechen dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z USA do Společenství probíhá zřejmě přes dovozce, kteří jsou s vyvážejícími výrobci v USA ve spojení.

(100)

Pokračujícím uplatňováním opatření se nezmění současná situace dovozců, kteří jsou ve spojení s výrobci a u nichž bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření měli zisky s rozpětím, které odpovídá tržním podmínkám. Ukončení opatření by bylo samozřejmě v zájmu dovozců, kteří jsou s výrobci ve spojení, pokud by to nemělo vliv na prodejní ceny pro odběratele a pokud by se vyvážející výrobci v USA nedožadovali zčásti nebo zcela výsledného zvýšeného ziskového rozpětí při stanovování cen, za něž mohou dovozci, kteří jsou s výrobci ve spojení, ethanolamin nakupovat.

4.   Zájem průmyslových spotřebitelů

(101)

S ohledem na skutečnost, že pokračování opatření by představovalo již druhé prodloužení antidumpingových opatření, byla zvláštní pozornost věnována zájmu průmyslových odběratelů.

(102)

Do tohoto šetření se zapojili pouze spotřebitelé z oblasti výroby esterquatu. Dotazník zodpověděl jeden průmyslový odběratel, jehož podíl na celkovém vývozu z USA činil během období přezkumného šetření zhruba 14 %, další dva spotřebitelé sdělili svá stanoviska a poskytli údaje o nákladové struktuře výroby hotových výrobků. Esterquaty se vyrábějí z TEA a slouží jako změkčovadla tkanin, uváděná do maloobchodní sítě takzvanými „výrobci pracích prášků“, jako jsou Procter & Gamble, Unilever, Henkel, Benckiser nebo Colgate. Tito průmysloví spotřebitelé tvrdí, že by nárůst ceny TEA ohrozil jejich podniky a že na trhu Společenství je nabídka nedostatečná. Pokud by byla antidumpingová opatření zrušena, oba problémy by se zmírnily. Mimoto je v případě, že se nezvýší ziskovost výroby esterquatu, údajně ohrožena i další výroba ve Společenství.

(103)

Bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření činil podíl TEA na celkových výrobních nákladech esterquatů zhruba 23 %, což sice představuje nárůst ze 22 % v roce 2003, avšak celkově se blíží stavu z roku 2002, tj. prvního roku posuzovaného období. Při pozorovaném cenovém vývoji TEA lze očekávat, že po období přezkumného šetření bude podíl TEA na plných nákladech hotového výrobku ještě významnější. Je zřejmé, že zrušením antidumpingových opatření by se přinejmenším v krátkodobém výhledu zmenšilo břemeno nákladů TEA jako suroviny. Tímto snížením nákladů by se za předpokladu, že se zrušení opatření v plné míře odrazí na nižší nákupní ceně, snížily náklady na TEA zhruba o 7 %. Na plných výrobních nákladech hotových výrobků by se tato skutečnost projevila poklesem zhruba o 1 %, přičemž ziskovost by se zvýšila o totéž rozpětí.

(104)

Bylo zjištěno, že ziskovost výroby esterquatu během posuzovaného období skutečně poklesla, a to zhruba z 18 % na 8 %. Zdá se však, že hlavním působícím faktorem zde byl pokles prodejních cen esterquatů, celkem o 6 % během posuzovaného období, v důsledku čehož podíl výrobních nákladů na prodejních cenách vzrostl téměř o 10 %. V odvětví zřejmě působil vliv přesunu na východ, zejména do Ruska, kde jsou nižší náklady obecně, konkrétně ovšem při nákupu další suroviny, „mastné thalokyseliny“. Tento výrobek vyráběný z hovězích tkání lze nahradit rostlinným „palmstyrenem“, jehož nabídka je na východě širší. Mimoto výrobci pracích prášků z důvodů efektivity vyžadují, aby byli jejich dodavatelé zastoupeni na místě, což může být hlavním důvodem případného přemístění za hranice Společenství.

(105)

Nakonec bylo prověřováno tvrzení o nedostatku nabídky TEA ve Společenství a na základě nabídek některých výrobců, které nebyly dotčenými spotřebiteli akceptovány, bylo zjištěno, že je toto tvrzení neopodstatněné.

(106)

V souhrnu lze konstatovat, že je sice pravda, že u těch průmyslových spotřebitelů, kteří se zapojili, vyvolává nárůst cen TEA nepříznivý tlak na výrobní náklady hotových výrobků, tento tlak je však vcelku omezený a zrušení antidumpingových opatření by mělo jen okrajový kladný vliv. Mnohem významnější vliv byl shledán u jiných faktorů, jako jsou náklady na suroviny nebo požadavky, které na výrobky kladou zákazníci. Bylo proto rozhodnuto, že prodloužení platnosti opatření by nemělo závažný dopad na průmyslové uživatele.

5.   Závěr o zájmu Společenství

(107)

Šetření ukázalo, že současná antidumpingová opatření přispěla ke zotavení výrobního odvětví Společenství. Výrobní odvětví Společenství by mělo z pokračujících opatření prospěch v tom, že by se udržely současné ziskové ceny, což by umožňovalo provádět další investice. Uplynutí doby platnosti opatření by toto zotavování ohrozilo. Proto je prodloužení platnosti opatření v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(108)

Žádní dovozci, kteří by nebyli s výrobci ve spojení, zřejmě neexistují a nezávislí obchodníci nebo velkoprodejci se nezapojili. Všechen dovoz výrobků pocházejících z USA probíhá prostřednictvím obchodníků, kteří jsou s výrobci ve spojení, a jejich zisková rozpětí odpovídala během období přezkumného šetření tržním podmínkám.

(109)

Dále se ukazuje, že v minulosti neměla současná opatření zjevně žádný významný záporný vliv na hospodářskou situaci spotřebitelů. Podle údajů shromážděných při současném šetření nebyl žádný cenový nárůst způsobený antidumpingovými opatřeními, pokud k němu vůbec došlo, nijak neúměrně vysoký v porovnání s prospěchem, který mělo výrobní odvětví Společenství z toho, že se narovnala narušení obchodu vyvolaná dumpingovými dovozy.

(110)

Pokud jde o zájem Společenství, dochází se tedy k závěru, že nejsou žádné závažné důvody, proč by se v ukládání současných antidumpingových opatření týkajících se dovozů ethanolaminů pocházejících z USA nemělo pokračovat.

(111)

Proto se považuje za vhodné, aby byla současná antidumpingová opatření proti dovozu ethanolaminů pocházejících z USA zachována.

H.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(112)

Všechny strany byly zpraveny o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto doporučit, aby byla současná opatření zachována. Stranám byla také stanovena lhůta, ve které mohly po oznámení podat připomínky a námitky.

(113)

Šetření ukázalo, že v dotčené zemi jsou volné kapacity a že během období přezkumného šetření dumping přetrvával. Ve výrobním odvětví Společenství se u většiny faktorů způsobujících újmu situace během posuzovaného období zlepšila, zejména díky příznivým celosvětovým tržním podmínkám. Z příznivého vývoje hospodářské situace výrobního odvětví Společenství nebylo možno vyvodit, že podstatná újma přetrvávala. Šetření týkající se pravděpodobnosti toho, že se újma obnoví, však ukázalo, že v důsledku řady faktorů, jako je současná volná kapacita v USA, zhoršené možnosti odbytu MEG a situace v oblasti ethanolaminu jak v celosvětovém měřítku, tak na úrovni Společenství je ve střednědobém výhledu obnovení újmy pravděpodobné.

(114)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že ve smyslu čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření proti dovozu ethanolaminů pocházejících ze Spojených států amerických, uložená nařízením Rady (ES) č. 1603/2000, naposledy pozměněným oznámením o pevné antidumpingové celní sazbě uplatňované vůči INEOS (7), měla být zachována. Dále se má za to, že by opatření měla být zachována pouze po dobu dvou let.

(115)

Na jedné straně existuje pravděpodobnost opakovaného výskytu újmu působícího dumpingu, a to na základě těchto skutečností: i) dumping ze strany vyvážejících výrobců z USA pokračuje navzdory platným opatřením a ii) předpokládá se, že dojde ke zvýšení dovozu do Společenství v důsledku přebytečné výrobní kapacity v USA ve výši 90 000 tun, která bude koncem roku 2006 opět k dispozici a pro kterou neexistuje odpovídající domácí poptávka. Navíc má hlavní nespolupracující výrobce v USA, který v současnosti podléhá nejvyššímu antidumpingovému clu, a z toho důvodu má rovněž nejvyšší zájem vrátit se na trh Společenství, pokud by opatření pozbyla platnosti, k dispozici potřebné distribuční sítě, protože prodává na trhu Společenství jiné chemické výrobky.

(116)

Na druhé straně se předpokládá, že přebytečná kapacita v USA do roku 2010 postupně zanikne a zvýšení kapacity jednoho ze spolupracujících vyvážejících výrobců z USA do Společenství by se dle plánu mělo uskutečnit do konce roku 2008, tzn. do dvou let. Tyto úvahy spolu s přetrvávající nejistotou v souvislosti s působením vývoje cen ropy na výrobní náklady a ziskovost výrobního odvětví Společenství jsou oprávněným důvodem k tomu, aby byla platnost zachovaných opatření omezena na dobu dvou let.

(117)

Po uplynutí období dvou let zahájí Komise, bude-li to potřebné, přezkumné šetření z moci úřední podle článku 11 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu ethanolaminů kódů KN ex 2922 11 00 (monoethanolamin) (kód TARIC 2922110010), ex 2922 12 00 (diethanolamin) (kód TARIC 2922120010) a 2922 13 10 (triethanolamin) pocházejících ze Spojených států amerických.

2.   Sazba konečného antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením pro výše popsané výrobky vyráběné níže uvedenými společnostmi se stanoví takto:

Země

Společnost

Specifické pevné clo

Spojené státy americké

The Dow Chemical Corporation

2030 Dow Center Midland, Michigan 48674, USA

(doplňkový kód TARIC A115)

59,25 EUR za tunu

INEOS Americas LLC

7770 Rangeline Road

Theodore, Alabama 36582, USA

(doplňkový kód TARIC A145)

69,40 EUR za tunu

Huntsman Chemical Corporation

3040 Post Oak Boulevard

PO Box 27707

Houston, Texas 77056

(doplňkový kód TARIC A116)

111,25 EUR za tunu

Všechny ostatní společnosti

(doplňkový kód TARIC A999)

111,25 EUR za tunu

3.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

4.   V případech, kdy dojde k poškození zboží před propuštěním do volného oběhu a kdy je cena zaplacená nebo splatná pro určení celní hodnoty stanovena v souladu s článkem 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (8) poměrně, se výše antidumpingového cla, vypočítaná na základě výše stanovené částky, snižuje o procentní podíl, který odpovídá poměru ke skutečně zaplacené nebo splatné ceně.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a jeho doba platnosti činí dva roky.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 23. října 2006.

Za Radu

předseda

J.-E. ENESTAM


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).

(2)  Úř. věst. L 28, 2.2.1994, s. 40.

(3)  Úř. věst. L 185, 25.7.2000, s. 1.

(4)  Úř. věst. C 306, 10.12.2002, s. 2.

(5)  Úř. věst. C 276, 11.11.2004, s. 2.

(6)  Úř. věst. C 183, 26.7.2005, s. 13.

(7)  Úř. věst. C 306, 10.12.2002, s. 2.

(8)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU