(ES) č. 1551/2006Nařízení Komise (ES) č. 1551/2006 ze dne 17. října 2006 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých zmrazených jahod pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 19. ledna 2006 Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) oznámila zahájení antidumpingového řízení s ohledem na dovozy některých zmrazených jahod pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Společenství.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 5. prosince 2005 polským svazem výrobců mražených potravin (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové produkce zmrazených jahod ve Společenství. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu dotčeného výrobku a o podstatné újmě tím způsobené, což bylo považováno za dostatečné pro zahájení řízení.

(3)

Komise o zahájení řízení oficiálně informovala výrobce v rámci Společenství, kteří předložili podnět, další známé dotčené výrobce v rámci Společenství, vyvážející výrobce, dodavatele, dovozce a uživatele i sdružení uživatelů a dále také zástupce ČLR. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(4)

Výrobci, kteří podali podnět, další spolupracující výrobci v rámci Společenství, vyvážející výrobci, dovozci, uživatelé a sdružení uživatelů předložili svá stanoviska. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům z ČLR umožněno předložit žádost o zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím nebo o individuální zacházení, pokud si tak přejí, Komise odeslala formulář žádosti o zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím (status tržního hospodářství, dále jen „STH“) a formulář žádosti o individuální zacházení čínským společnostem, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká. V souladu s čl. 2 odst. 7 žádalo pět společností o zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím nebo o individuální zacházení v případě, že by šetření stanovilo, že nesplňují podmínky zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím, a jedna společnost žádala pouze o individuální zacházení.

(6)

V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že může být uplatněn výběr vzorku pro stanovení dumpingu a újmy v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni výrobci ve Společenství, vyvážející výrobci a vývozci, kteří nejsou ve spojení, požádáni, aby se Komisi přihlásili a uvedli dle pokynů uvedených v oznámení o zahájení řízení základní informace o své činnosti ve vztahu k dotčenému výrobku v období šetření (1. leden až 31. prosinec 2005). Po přezkoumání předložených informací a vzhledem k nízkému počtu vyvážejících výrobců v ČLR a výrobců, kteří nejsou ve spojení a kteří vyjádřili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku je nutný pouze s ohledem na výrobce v rámci Společenství.

(7)

Komise zaslala dotazníky všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Na vzorkovací formulář odpovědělo 26 výrobců ze Společenství. Vyplněné dotazníky byly přijaty od osmi do vzorku zařazených výrobců, kteří předložili podnět, od pěti vyvážejících výrobců v ČLR, dvou obchodníků se sídlem v Číně, čtyř dovozců, kteří nejsou ve spojení, a devíti nespřízněných uživatelů v rámci Společenství. Podání byla provedena jedním dovozcem, jenž není ve spojení, a jedním uživatelem. Podání byla obdržena rovněž od tří sdružení dovozců a čtyř sdružení uživatelů.

(8)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství a provedla inspekci v prostorách následujících společností:

(9)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, kterým by nemuselo být uděleno zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím, proběhla v zájmu stanovení běžné hodnoty na základě údajů analogických zemí inspekce v prostorách následujících společností:

Výrobci v Turecku:

(10)

S ohledem na výrobce ze Společenství provedla Komise podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení výběr osmi společností na základě nejvyšších reprezentativních objemů výroby ve Společenství (cca 14 %), u nichž bylo možné v příslušném časovém období provést přiměřené šetření. Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr projednán se sdružením výrobců ve Společenství, které nevzneslo žádné námitky. O poskytnutí všeobecných údajů k analýze újmy byli dále požádáni ostatní výrobci v rámci Společenství.

(11)

Šetření dumpingu a újmy se vztahovalo na období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů příslušných z hlediska posouzení újmy se vztahovalo na období od 1. ledna 2002 do konce období šetření (dále jen „období šetření“).

(12)

Zmrazené jahody se obvykle používají v potravinářském průmyslu pro výrobu džemů, ovocných šťáv, jogurtů a dalších mléčných výrobků. Pouze malá část se prodává do maloobchodu a pohostinství pro přímou spotřebu. Pro zachování chuťových a barevných vlastností je zmrazené jahody obvykle nutno zkonzumovat do jednoho roku. Výrobek se obvykle vyrábí podle standardních specifikací, které se následně mění podle požadavků konečného spotřebitele.

(13)

Dotčeným výrobkem jsou jahody, též vařené ve vodě nebo v páře, zmrazené, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN 0811 10 11, 0811 10 19 a 0811 10 90. Tyto kódy KN jsou uvedeny pouze pro informaci.

(14)

Šetřením bylo prokázáno, že i přes odrůdové, kvalitativní, velikostní a zpracovatelské odlišnosti sdílí různé druhy dotčeného výrobku stejné základní fyzické a biologické vlastnosti a používají se v podstatě ke stejným účelům. Proto jsou považovány za jeden výrobek.

(15)

Některými zúčastněnými stranami bylo namítnuto, že mezi dotčeným výrobkem a výrobkem vyráběným tímto odvětvím ve Společenství existují značné odlišnosti. Tyto odlišnosti jsou spojeny zejména s odlišnou odrůdovou a druhovou skladbou používaných jahod, kvalitou a konečným užitím výrobku. Šetřením však bylo zjištěno, že u veškerých druhů dotčeného výrobku vyrobených a prodávaných na domácím trhu v ČLR a na domácím trhu v Turecku, které bylo použito jako srovnatelná země, a u zmrazených jahod vyrobených a prodávaných ve Společenství výrobci pocházejícími ze Společenství byly i přes odlišnosti v některých faktorech, jako např. kvalitě a dodatečném zpracování, tvaru a velikosti, zjištěny stejné fyzické a biologické vlastnosti a způsoby použití.

(16)

Proto se má prozatímně za to, že veškeré typy zmrazených jahod tvoří jediný výrobek a považují se za obdobné ve smyslu ustanovení čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingovém šetření týkajícím se dovozů pocházejících z ČLR stanoví v souladu s odst. 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(18)

Pouze z orientačních důvodů jsou kritéria pro zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím v souhrnné podobě uvedena níže:

(19)

V rámci tohoto šetření v příslušných lhůtách o STH podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení požádalo a na formulář žádosti o STH odpovědělo pět vyvážejících výrobců v ČLR. Jestliže je dceřiná společnost či společnost jinak spojená s žadatelem v ČLR vývozcem dotčeného výrobku, byla tato spojená strana rovněž vyzvána k vyplnění formuláře žádosti o STH a byla provedena místní návštěva. Prověřování, zda podmínky STH splňuje skupina spřízněných společností jako celek, je totiž stálou praxí Komise.

(20)

Šetřením bylo zjištěno, že všechny podmínky pro přiznání STH splnil jeden z pěti čínských vyvážejících výrobců. Zbývající čtyři žádosti musely být zamítnuty.

(21)

V následující tabulce jsou shrnuta rozhodnutí u každé společnosti, jíž nebyl STH přiznán z hlediska pěti kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení:

(22)

Na tomto základě byl STH přiznán tomuto vyvážejícímu výrobci v ČLR:

Yantai Yongchang Foodstuff.

(23)

S ohledem na čtyři společnosti, jimž nebylo možno STH přiznat, bylo u tří zjištěno nesplnění kritéria č. 1. U dvou společností, byť vlastněných soukromými akcionáři, byla zjištěna podnikatelská oprávnění se zvláště krátkou dobou platnosti, čímž se tyto společnosti stávaly závislými na ochotě úřadů vystavit při každém skončení platnosti stávajícího podnikatelského oprávnění nové podnikatelské oprávnění, což poskytuje prostor pro zásahy státu. Nejistá podnikatelská budoucnost se rovněž odrážela v neochotě akcionářů poskytnout společnostem dostatek kapitálu, což představuje na kapitálově náročném trhu se zmrazenými jahodami zásadní problém. U třetí společnosti bylo zjištěno, že kupní ceny čerstvých jahod, tj. hlavní vstupní suroviny pro výrobu/zpracování zmrazených jahod, byly stanoveny na celou sezónu bez ohledu na kvalitu a sezónní výkyvy. Společnost proto nemohla prokázat, že náklady na hlavní vstupní suroviny byly skutečným odrazem tržních hodnot.

(24)

Bez ohledu na skutečnost, že dvě společnosti splnily kritérium 1, se uvádí, že všech pět společností čerpalo dotaci. U všech společností byl zjištěn nákup čerstvých jahod od místních zemědělců. Z tohoto prodeje jahod neplatili zemědělci žádnou DPH. Výrobci dotčeného výrobku však naopak odečetli tzv. implicitní DPH z těchto nákupů od splatné DPH z prodeje zmrazených jahod. Ačkoli však mohly mít společnosti prospěch z uvedeného mechanismu, zůstává vliv na celkové náklady omezený a veškerý prospěch společností z těchto nižších nákladů bylo možno upravit provedením opravy běžné hodnoty.

(25)

Žádná ze čtyř společností, jimž nebyl STH přiznán, nesplnila kritérium č. 2. V některých těchto případech nebylo účetnictví vedeno uceleně a porušovalo mezinárodní účetní standardy. Audity rovněž nepoukázaly na několik účetních nesrovnalostí či na závažnou finanční situaci v jedné společnosti. Tyto skutečnosti vrhají pochybnosti na hodnověrnost a nezávislost auditů. Ve dvou jiných případech byly zjištěny účetní nepřesnosti, které jsou v rozporu s mezinárodními účetními standardy. Ani v těchto případech nebylo na tato porušení účetních právních předpisů poukázáno audity. Bylo proto rozhodnuto, že čtyři dotyčné společnosti nejsou schopny prokázat, že disponují jednoznačným základním účetnictvím prověřovaným nezávislými auditory v souladu s mezinárodními standardy.

(26)

Tři ze čtyř společností, jimž nebyl přiznán STH, nesplnily kritérium č. 3. V jednom případě nebyla v rozvaze oceněna ani zmíněna práva na užívání pozemků. Tato společnost si rovněž od třetích stran pronajímala skladovací prostory, avšak v rámci účtovaného nájemného nebyly specifikovány náklady na elektrickou energii. Dále byl u téže společnosti pozorován závadný způsob odpisů a doklady výměnného obchodu s investičním majetkem. V případě jiné společnosti byla práva na užívání pozemků pronajata za příznivých podmínek a rovněž byly zjištěny nesrovnalosti v odpisech. U třetí společnosti nebylo šest úvěrů ze sedmi zajištěno žádnými zárukami. V těchto třech případech bylo rozhodnuto o nesplnění třetího kritéria, jelikož výrobní náklady či finanční situace těchto společností podléhají značnému zkreslení přenesenému z předchozího systému netržního hospodářství.

(27)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země, na které se vztahují ustanovení tohoto článku, případně stanoví celostátní clo, ledaže jsou společnosti schopny prokázat, že splňují veškerá kritéria uvedená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(28)

Individuální zacházení bylo možno přiznat tomuto vyvážejícímu výrobci:

Junao Foodstuff Co.,Ltd.

(29)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise u dotčených vyvážejících výrobců nejdříve stanovila, zda je jejich celkový domácí prodej zmrazených jahod reprezentativní, tj. zda celkový objem těchto prodejů představuje alespoň 5 % jejich celkového vývozního objemu dotčeného výrobku do Společenství.

(30)

Komise následně určila druhy výrobků, které na domácím trhu prodávala společnost s celkově reprezentativním domácím prodejem a které byly stejné či přímo srovnatelné s druhy prodávanými na vývoz do Společenství.

(31)

U každého druhu, jenž byl vyvážejícími výrobci prodáván na domácím trhu a u něhož bylo zjištěno, že je přímo srovnatelný s druhem zmrazených jahod prodávaných na vývoz do Společenství, bylo stanoveno, zda je domácí prodej dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého druhu výrobku byl považován za dostatečně reprezentativní, jestliže objem druhu výrobku prodaný na domácím trhu nezávislým zákazníkům během období šetření představoval alespoň 5 % celkového objemu srovnatelného druhu výrobku prodaného na vývoz do Společenství.

(32)

Komise následně u dotčené společnosti přezkoumala, zda lze každý typ dotčeného výrobku prodaného na domácím trhu v reprezentativním množství považovat za prodaný v rámci běžného obchodního styku ve smyslu čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Tento přezkum byl proveden tak, že u každého typu výrobku byl stanoven podíl ziskových prodejů nezávislým odběratelům na domácím trhu za období šetření.

(33)

Stanovení běžné hodnoty u vyvážejících výrobců, jimž byl přiznán STH, bylo provedeno v souladu s výše uvedenou metodologií. Šetřením bylo zjištěno, že vyvážející producent, jemuž byl přiznán STH, má reprezentativní domácí prodej. Dále bylo zjištěno, že ceny na domácím trhu byly stanoveny v rámci běžného obchodního styku, tzn. ceny na domácím trhu bylo možno použít u všech typů prodávaných tímto čínským výrobcem.

(34)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla u společností, jimž nemohl být přiznán STH, běžná hodnota stanovena na základě cen či početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(35)

V oznámení o zahájení uvedla Komise svůj záměr použít USA jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(36)

Proti tomuto návrhu někteří evropští zpracovatelé vznesli námitku s tím, že USA se nepovažuje za vhodnou srovnatelnou zemi vzhledem k odlišnému výrobnímu modelu, zejména pak k nákladům na pracovní síly. Všem známým výrobcům v USA byly rozeslány dotazníky, ale nebyla obdržena žádná odpověď. USA tedy nebylo možno zvolit za srovnatelnou zemi.

(37)

Komise proto zvažovala alternativní řešení a došla k názoru, že za vhodnou srovnatelnou zemi lze považovat Turecko. Šetřením bylo opravdu zjištěno, že Turecko představuje u uvedeného výrobku konkurenční trh, na němž působí řada domácích výrobců o různé velikosti. U domácích výrobců byla zjištěna výroba podobných typů výrobku jako v ČLR na základě specifikací zadaných evropskými zpracovateli a pomoc obdobných výrobních metod. Turecký trh byl proto považován za dostatečně reprezentativní pro účely stanovení běžné hodnoty. Proti této volbě srovnatelné země nebyly vzneseny žádné námitky.

(38)

Byli kontaktováni všichni známí výrobci v Turecku a tři z nich spolupráci přijali. Těmto výrobcům byl proto zaslán dotazník a údaje uvedené v odpovědi byly ověřeny na místě.

(39)

Zatímco sdružení zastupující uživatele souhlasilo s volbou Turecka jako srovnatelné země, jeden dovozce s touto volbou nesouhlasil s tím, že turecké jahody jsou mnohem vyšší jakosti než jahody čínské. Údajně byly často divoké ve srovnání s čínskými pěstovanými jahodami a údajně byly různých odrůd.

(40)

Po volbě Turecka jako srovnatelné země a podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla u vyvážejících výrobců, jimž nebyl přiznán STH nebo bylo přiznáno individuální zacházení, stanovena běžná hodnota na základě ověřených informací získaných od tří výrobců ze srovnatelné země, tj. na základě uhrazených či splatných cen podle výše uvedené metodologie.

(41)

Domácí prodej obdobného výrobku těchto tří tureckých výrobců byl shledán jako reprezentativní ve srovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Společenstvím vyvážejícími výrobci v ČLR.

(42)

Šetřením bylo prokázáno, že jejich prodejní objem prodaný za čistou prodejní cenu větší či rovnou jednotkovým nákladům představuje více než 80 % veškerého prodeje každého výrobce. Jejich prodej na domácím trhu byl proto považován za uskutečněný v rámci běžného obchodního styku.

(43)

Jelikož byl dotčený výrobek ve všech případech vyvážen nezávislým zákazníkům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tedy na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(44)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly připočítány úpravy týkající se rozdílů, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Příslušné oprávky se týkaly dopravy a pojištění, úvěrů, provizí a bankovních poplatků a byly provedeny v případech, kdy byly tyto oprávky shledány jako odůvodněné, přesné a podložené ověřenými doklady. U údajů o běžné hodnotě pocházejících ze srovnatelné země byla oprávka provedena u rozdílů ve fyzických vlastnostech výrobků podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení, jelikož bylo zjištěno, že jahody vyráběné a prodávané v Turecku byly vyšší jakosti než jahody vyvážené čínskými výrobci (viz 40. bod odůvodnění). Stejně tak byly turecké jahody vyšší jakosti než jahody produkované výrobním odvětvím v rámci Společenství. Tato oprava byla prozatím odhadem stanovena na 30 % turecké prodejní hodnoty. Toto procento odráželo přibližně cenový rozdíl mezi tureckými jahodami prodávanými na domácím trhu a prodejními cenami v rámci výrobního odvětví Společenství.

(45)

U společnosti, jíž byl přiznán STH, byla podle ustanovení čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení vážená průměrná běžná hodnota dotčeného výrobku vyváženého do Společenství srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou.

Na tomto základě je prozatímní vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF na hranici Společenství před proclením:

(46)

U společnosti, jíž bylo přiznáno individuální zacházení, byla podle ustanovení čl. 2 odst. 11 základního nařízení vážená průměrná běžná hodnota za srovnatelnou zemi porovnána s váženou průměrnou vývozní cenou do Společenství.

(47)

Na tomto základě je prozatímní vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF na hranici Společenství před proclením:

(48)

Za účelem výpočtu celostátního dumpingového rozpětí uplatněného na všechny ostatní vývozce v ČLR Komise nejdříve stanovila úroveň spolupráce. Bylo provedeno srovnání celkových dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR vypočtených podle Eurostatu a objemu dovozů dle údajů uvedených ve vyplněných dotaznících předložených vývozci v ČLR. Na tomto základě bylo stanoveno, že úroveň spolupráce je nízká, tj. 37 % celkových čínských vývozů do Společenství.

(49)

Dumpingové rozpětí bylo následně vypočítáno takto: Vývozní cena byla u spolupracujících vývozců stanovena na základě jimi poskytnutých a ověřených informací. Za druhé byla vývozní cena zjištěna na základě údajů z Eurostatu, kdy se počítalo s Eurostatem uvedeným množstvím, které bylo vyšší než množství uváděná spolupracujícími vývozci. Tyto dvě vývozní ceny byly pak váženy podle příslušného množství a byly srovnány s váženou průměrnou běžnou hodnotou stanovenou pro srovnatelnou zemi. Využití údajů z Eurostatu bylo nezbytné vzhledem k absenci většího množství informací k vývozním cenám pro stanovení celostátního cla.

(50)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu prozatímně stanovena na 66,9 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(51)

V průběhu tohoto šetření bylo zjištěno, že zmrazené jahody vyrábí ve Společenství:

(52)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného Polským svazem výrobců mražených potravin (dále jen „žadatel“) jménem 25 výrobců představujících významný podíl produkce zmrazených jahod v rámci Společenství.

(53)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobci ve Společenství, kteří podnět podali, společně s dalšími výrobci ve Společenství, kteří podnět podpořili a odpověděli na zkušební výběr vzorku, vyrobili za období šetření cca 41 100 tun zmrazených jahod. To představuje přibližně 29 % celkového objemu obdobného výrobku vyrobeného ve Společenství, a tím také významný podíl výroby ve Společenství. 25 výrobců ve Společenství, kteří podali podnět, a jeden další výrobce ve Společenství, jenž podnět podpořil, se proto považuje za výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Některými zúčastněnými stranami bylo uváděno, že některé ze 26 spolupracujících společností odvolaly svou podporu řízení. Toto se však nezakládá na skutečnosti a žádná z těchto 26 společností svou podporu neodvolala.

(54)

Jak je vyloženo v 10. bodu odůvodnění, zvolila Komise v souladu s článkem 17 základního nařízení vzhledem k vysokému počtu výrobců zmrazených jahod ve Společenství vzorek složený z osmi výrobců, kteří představovali největší reprezentativní objemy výroby, které bylo možno v příslušné době odpovídajícím způsobem přezkoumat.

(55)

Celková výroba osmi výrobců ve Společenství, kteří byli pro vzorek vybráni a kteří na šetření plně spolupracovali, činila přibližně 19 200 tun za období šetření neboli cca 14 % odhadované výroby zmrazených jahod ve Společenství.

(56)

Za posuzované období byl ve Společenství vývoj spotřeby následující:

(57)

Spotřeba ve Společenství byla stanovena na základě celkového objemu výroby zmrazených jahod výrobním odvětvím Společenství a dalšími výrobci výrobku v rámci Společenství v součtu s přičtením dovozů ze všech třetích zemí a s odečtením všech vývozů. Údaje o celkové výrobě dotčeného výrobku ze strany výrobního odvětví Společenství a dalších výrobců ve Společenství pocházejí z odhadů provedených příslušnými orgány a sdruženími v členských státech, v nichž probíhala výroba zmrazených jahod, zejména pak z IERiGEZ u Polska, FruitVeb u Maďarska, Assomela u Itálie a ministerstva zemědělství u Španělska. Dovezená a vyvezená množství byla získána z Eurostatu.

(58)

Je třeba uvést, že údaje o spotřebě obsahují rovněž objemy zmrazených jahod, které byly uskladněny. Jelikož však nebylo možno obdržet věrohodné údaje o prodeji a skladových zásobách od všech výrobců obdobného výrobku, považují se údaje o celkové výrobě obdobného výrobku od výrobců ve Společenství za věrohodný zdroj.

(59)

Jak je uvedeno v tabulce výše, spotřeba zmrazených jahod ve Společenství byla v posuzovaném období poměrně stabilní s výjimkou roku 2004, kdy se spotřeba ve srovnání s předchozím rokem zvýšila o 13 %. Toto zvýšení lze však vysvětlit kombinací návratu k vysoké úrovni výroby ve Společenství díky dobré úrodě a pokračujícím velkoobjemovým dovozům. V období šetření se spotřeba stabilizovala na úrovni let 2002 a 2003.

(60)

Vývoj dovozů z dotčené země byl z hlediska objemu a podílu na trhu následující:

(61)

Zatímco spotřeba zmrazených jahod zůstala v posuzovaném období poměrně stabilní, dovozy z dotčené země se za stejné období zvýšily o přibližně 381 %. V důsledku toho se odhadovaný tržní podíl ČLR během posuzovaného období podstatně zvýšil z 4 % v roce 2002 na 20 % v období šetření.

(62)

Výše uvedená tabulka znázorňuje vývoj průměrných cen dovozů z ČLR. Za posuzované období ceny postupně klesly o celkem 38 %.

(63)

Srovnání prodejních cen na trhu Společenství za období šetření bylo provedeno pomocí cen vzorku výrobního odvětví Společenství a dovozů z dotčené země. Příslušnými prodejními cenami byly u vzorku výrobního odvětví Společenství ceny uplatňované vůči nezávislým odběratelům, upravené v případě potřeby na úroveň ceny ze závodu, tzn. bez nákladů na dopravu v rámci Společenství a po odečtení všech srážek a slev. Tyto ceny byly srovnány s prodejními cenami účtovanými čínskými vyvážejícími výrobci po odečtení srážek a slev a po případné úpravě na cenu CIF na hranice Společenství prostřednictvím příslušné úpravy o náklady na celní odbavení a o podovozní náklady.

(64)

Srovnáním bylo zjištěno, že v průběhu období šetření se dotčený výrobek ve Společenství prodával oproti cenám ve výrobním odvětví Společenství za podbízivé ceny podražené o 6,0 % podle údajů předložených spolupracujícími výrobci a o 6,4 % podle údajů Eurostatu zahrnujících veškeré dovozy při vyjádření jako procento ceny ve výrobním odvětví Společenství nižší. Z této míry podbízení a z cenového vývoje ve výrobním odvětví Společenství (viz 74. bod odůvodnění), jenž je uveden níže, je zřejmé, že již dříve došlo k zásadnímu poklesu cen.

(65)

V souladu se zavedenou praxí jsou v následujících bodech odůvodnění údaje shromážděné při šetření újmy rozděleny do dvou částí. První z nich se týká výrobního odvětví Společenství zastoupeného osmi do vzorku zařazenými společnostmi. Druhá část se týká souboru dat o všech výrobcích dotčeného výrobku v rámci Společenství. Tato data byla získána od národních úřadů a sdružení členských států, v nichž se dotčený výrobek vyráběl.

(66)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum dopadu dumpingových dovozů na výrobní odvětví Společenství rovněž zhodnocení všech ekonomických činitelů a ukazatelů, které od roku 2002 do období šetření ovlivňovaly stav výrobního odvětví.

(67)

Níže uvedené údaje o výrobním odvětví Společenství jsou souhrnnými informacemi za osm spolupracujících výrobců ve Společenství zahrnutých do vzorku. Tyto údaje představují 26 spolupracujících výrobců, kteří předložili odpověď na výběr vzorku.

(68)

Tato tabulka vyjadřuje vývoj výroby, výrobní kapacity a využití kapacity u do vzorku zařazených výrobců ve Společenství:

(69)

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že výroba se za posuzované období snížila o 26 %, zatímco kapacita se zvýšila o 16 %. Využití kapacity se za stejné období snížilo o 36 %. Nižší využití kapacity souvisí s nárůstem kapacity pouze částečně. Hlavním důvodem poklesu využití kapacity je snížení výroby, tzn. úroda v daném roce.

(70)

Výroba zmrazených jahod je úzce spojena s výrobou čerstvých jahod. Objem a kvalita sklizně je proto rozhodující pro objem výroby dotčeného výrobku. Úroda roku 2003 byla špatná, což vedlo k zvýšení výroby, zatímco bohatá úroda roku 2004 vedla k opaku, čímž došlo k mírnému zvýšení úrovně výroby oproti roku 2002. Mezi rokem 2004 a obdobím šetření poklesla výroba o 29 %. Vezmeme-li však v úvahu skutečnost, že výroba zmrazených jahod závisí na objemu sklizně čerstvých plodů, nepovažuje se u tohoto výrobku pokles výroby mezi rokem 2004 a obdobím šetření za příslušný ukazatel újmy.

(71)

Níže uvedené údaje představují objem zásob vzorového výrobního odvětví Společenství na konci každého období.

(72)

Je třeba uvést, že v zájmu zachování chuťových a barevných vlastností je skladované zmrazené jahody obvykle nutno spotřebovat, a tedy prodat, do jednoho roku.

(73)

V průběhu posuzovaného období došlo k výraznému zvýšení zásob. Snížení skladových zásob v roce 2003 bylo důsledkem špatné úrody, která také v tomto roce následně ovlivnila dostupnost surovin ve výrobním odvětví Společenství. V roce 2004 se zásoby výrazně zvýšily vzhledem k bohatému výnosu ze sklizně tohoto roku. Ve srovnání s rokem 2002 se zásoby v roce 2004 zvýšily o 92 %. Po tomto vrcholu se úroveň zásob v období šetření vrátila na běžnější hodnoty, ale stále byla o 24 % vyšší než v roce 2002. Mezi rokem 2004 a obdobím šetření došlo k poměrně hromadnému výprodeji zásob s ohledem na zachování požadované kvality zmrazených jahod.

(74)

Níže uvedené údaje představují objem zásob vzorového výrobního odvětví Společenství na konci každého období.

(75)

Objem prodeje a tržní podíl výrobního odvětví Společenství v roce 2003 klesly v důsledku nedostatku surovin, tj. čerstvých jahod, v tomto roce. Prodej a tržní podíl se v roce 2004 snížily i přes návrat na běžnou úroveň výroby. Tento pokles odbytu vedl ke zvýšení zásob. V období šetření se objem prodeje vrátil do původní výše, částečně výprodejem zásob. K návratu k velkým objemům prodeje však došlo na úkor průměrné prodejní ceny, která zaznamenala výrazný pokles ze 1 019 EUR/t v roce 2004 na 671 EUR/t v období šetření, tj. o 34 %.

(76)

Průměrné ceny dotčeného výrobku prodávaného vzorovým výrobním odvětvím Společenství se za posuzované období snížily o 28 %, což vedlo k zásadnímu poklesu cen v období šetření. Jak bylo uvedeno výše, pokles průměrných cen byl nejvýraznější mezi rokem 2004 a obdobím šetření, kdy došlo k poklesu prodejních cen o 34 %. K hromadnému výprodeji zásob mezi rokem 2004 a obdobím šetření ovšem muselo dojít za velmi nízké ceny.

(77)

Níže uvedená ziskovost se týká prodeje na trh Společenství a vyjadřuje se jako zisk z obratu, zhodnocení investic a peněžní tok.

(78)

Výše uvedený zisk z obratu vykazuje mezi rokem 2002 a obdobím šetření strmý propad. Tento propad odpovídá poklesu o téměř 300 %. Toto je zvláště závažné, jelikož po zjevně přiměřených ziscích za rok 2002 a 2003 následovaly neudržitelné ztráty ve výši 12,5 % v období šetření.

(79)

Zisk z obratu, zhodnocení investic i peněžní tok svědčí o tom, že se za posuzované období situace do vzorku zařazených výrobců zhoršila.

(80)

Tato tabulka znázorňuje trend investic u vzorového výrobního odvětví Společenství.

(81)

I přes výše uvedený negativní vývoj ziskovosti se ve výrobním odvětví Společenství zvýšily jeho investice do dotčeného výrobku s cílem zvýšit jeho konkurenceschopnost. Investice byly uskutečněny zejména do nových objektů a do modernizace objektů a zařízení chladíren. Tyto kroky značnou měrou přispěly ke zvýšení efektivity vzorového výrobního odvětví Společenství.

(82)

Komisi nebyly k posuzovanému období předloženy žádné doklady o nižší či vyšší schopnosti získat kapitál.

(83)

Jak vyplývá z výše uvedeného, vzorové výrobní odvětví Společenství upravovalo počet zaměstnanců podle úrovně výroby. Počet zaměstnanců dosáhl nejvyšší hodnoty v roce 2004 vzhledem k návratu k vysokým výrobním objemům po nízkých výsledcích roku 2003. V důsledku poklesu výroby v období šetření došlo k poklesu hodnot u produktivity a zaměstnanosti. Mzdové náklady se za posuzované období snížily. Pokles produktivity na jednoho zaměstnance byl značnou měrou způsoben prudkým poklesem výroby v důsledku zvýšených dovozů. Od investic uskutečněných výrobním odvětvím Společenství v průběhu období šetření se očekává zvýšení efektivity a produktivity odvětví ve střednědobém a dlouhodobém výhledu.

(84)

Dumpingová rozpětí jsou uvedena výše v oddíle o dumpingu. Veškerá stanovená rozpětí s výjimkou rozpětí stanoveného u společnosti, jíž byl přiznán STH, leží jasně nad minimálními hodnotami. Dále také vzhledem k objemům a cenám dumpingových dovozů nelze dopad skutečného rozpětí dumpingu považovat za zanedbatelný.

(85)

Výrobní odvětví Společenství se nezotavuje z účinků dřívějšího dumpingu nebo subvencování, protože podobná šetření nebyla dříve provedena.

(86)

Následující údaje se týkají celkové výroby ve Společenství.

(87)

Jak již bylo uvedeno v části o spotřebě, nejsou k dispozici žádné oficiální údaje o celkovém objemu prodeje ve Společenství. Pro odhad celkového objemu prodeje ze strany výrobců působících na trhu Společenství byla výroba těchto výrobců snížena o množství na vývoz.

(88)

Jak bylo uvedeno výše, základ tabulky tvoří příslušný objem výroby po odečtení vývozů. Tabulka tak uvádí objemy na prodej, které by se buď prodaly během stejné sezóny, nebo by se uskladnily a pak prodaly v průběhu sezóny následující. Tyto údaje jsou tedy odvozeny spíše od výroby než od prodeje. Výše uvedené údaje však mohou vypovídat o poklesu za sledované období, a to jak z hlediska celkových objemů prodeje (– 11 %), tak tržního podílu (– 14 %) celého výrobního odvětví Společenství.

(89)

Především se uvádí, že u níže uvedených ukazatelů újmy byly za posuzované období zaznamenány negativní trendy: prodejní ceny a objemy, ziskovost, zásoby, využití kapacit, výroba, zaměstnanost, mzdy, produktivita, peněžní tok a tržní podíl. S ohledem na výše uvedené důvody se však trendy u výroby a využití kapacit nepovažují u tohoto výrobku za vhodné ukazatele újmy. Naopak pozitivní vývoj byl zjištěn u investic a výrobních kapacit.

(90)

Připomíná se, že v průběhu posuzovaného období došlo k nárůstu objemu dumpingových dovozů dotčeného výrobku z ČLR o více než 300 %, přičemž prodejní cena značně klesla (– 38 %). Dále byly v období šetření prodejní ceny výrobního odvětví Společenství zásadně sníženy podbízivými cenami dumpingových dovozů dotčeného výrobku, a to o 6 %.

(91)

Následkem toho došlo v posuzovaném období k zásadnímu zhoršení situace výrobního odvětví Společenství. Stav zásob se zvýšil o 24 % a ke konci roku 2004 dosáhl závažné výše. Zároveň došlo v roce 2004 k výraznému snížení prodejních cen a zejména objemu prodeje. Až v období šetření se objem prodeje vrátil na úroveň roku 2002, avšak na úkor cen, které byly sníženy na neudržitelnou úroveň. I přes investice průběžně realizované v odvětví za účelem zvýšení jeho konkurenceschopnosti se v důsledku tohoto snižování cen propadla úroveň ziskovosti za období šetření na – 12,5 %. Rovněž došlo k poklesu peněžního toku a zhodnocení investic, které za období šetření dosáhly záporných hodnot.

(92)

Za sledované období dále také došlo k poklesu produktivity i celkového počtu zaměstnaných osob.

(93)

Újma tedy spočívá především v poklesu ceny spolu s navýšením zásob. V důsledku tohoto vznikly výrobcům ve Společenství v období šetření značné ztráty.

(94)

S přihlédnutím ke skutečnosti, že spotřebu v rámci celého Společenství a tržní podíly celého výrobního odvětví Společenství bylo nutno odhadnout, bylo dbáno na omezení tohoto aspektu analýzy újmy na výrobní odvětví Společenství zahrnuté do vzorku.

(95)

S ohledem na všechny tyto činitele je prozatímním závěrem, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(96)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo rovněž přezkoumáno, zda existuje příčinná spojitost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a újmou vzniklou výrobnímu odvětví Společenství. Kromě těchto dumpingových dovozů byly rovněž přezkoumány jiné známé činitele, které mohly ve stejné době způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství, a to s cílem zajistit, aby dumpingovým dovozům nebyla připsána újma způsobená těmito jinými činiteli.

(97)

Připomíná se, že za posuzované období se objemy dovozu z ČLR zvýšily o přibližně 380 % a jejich tržní podíl vzrostl téměř čtyřnásobně. Dále také, jak je uvedeno v 62. bodu odůvodnění, došlo k poklesu cen dovozů z ČLR o 38 % a docházelo k významnému cenovému podbízení.

(98)

Výrobní odvětví Společenství na vysoké objemy dovozů za výrazně snížené ceny zareagovalo snížením svých prodejních cen v roce 2004. I přes toto snížení zůstala průměrná prodejní cena čínských dovozů o více než 30 % nižší než cena u výrobního odvětví Společenství. V důsledku toho došlo v této sezóně k výraznému propadu prodeje ze Společenství a výrobcům ve Společenství zůstaly ke konci roku velmi vysoké skladové zásoby. Vzhledem k omezené kapacitě chladíren a zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že zmrazené jahody mají omezenou životnost, bylo nutno zásoby z konce roku 2004 v průběhu období šetření vyprodat. Jelikož v období šetření čínské ceny ve srovnání s rokem 2004 dále klesly, bylo výrobní odvětví Společenství v zájmu vyprodání těchto zásob nuceno své ceny dále snížit (o téměř 24 %). Prodej v období šetření byl uskutečňován pod hranicí ziskovosti a není již dále udržitelný. Situace výrobního odvětví Společenství byla v období šetření dále ztížena masivním nárůstem objemu dovozů z ČLR o více než 40 %. Je proto zřejmé, že existuje silná spojitost mezi značným zvýšením objemu dovozů za stále nižší ceny a újmou zjištěnou výrobním odvětvím Společenství.

(99)

Objem nečínských dovozů se za posuzované období snížil o 20 %. Je proto velmi nepravděpodobné, že by dovozy z některých třetích zemí, např. z Maroka, jakýmkoli výrazným způsobem přispěly k újmě vzniklé výrobnímu odvětví Společenství. Naopak by z tohoto vyplývalo, že u vyvážejících výrobců z třetích zemí rovněž došlo ke ztrátě tržního podílu v důsledku dovozů z ČLR. Navíc byly v období šetření průměrné dovozní ceny z jiných třetích zemí o 78 % vyšší než dovozní ceny z ČLR a o 20 % vyšší než ceny u vzorku výrobního odvětví Společenství. Na základě snižujícího se tržního podílu a relativně vysoké cenové úrovně lze tedy mít prozatímně za to, že prodej od vyvážejících výrobců z třetích zemí nezpůsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu. V následující tabulce jsou uvedeny objemy dovozů a průměrné ceny u dovozů pocházejících z hlavních dalších třetích zemí (tzn. Maroka a Turecka).

(100)

Bylo rovněž namítnuto, že k újmě vzniklé výrobnímu odvětví Společenství přispěl pokles vývozních výkonů, zejména pak na trh USA. Podle údajů Eurostatu se vývozy ze Společenství za posuzované období opravdu snížily z přibližně 19 000 tun v roce 2002 na 15 000 tun v roce 2005. Ve srovnání s trhem Společenství je však celkový význam vývozního trhu poměrně omezený a vývoz ve skutečnosti odpovídá méně než 10 % spotřeby ve Společenství za celé posuzované období.

(101)

V případě ukazatelů, u nichž nelze rozlišovat mezi trhem Společenství a vývozním trhem, jako např. u výroby a využití kapacit či u investic a zaměstnanosti, jejich záporný vývojový trend jasně přesáhl míru, kterou by bylo možno přisoudit vývozním výkonům. Proto je nutno chápat negativní vývoj těchto ukazatelů jako důsledek snížení prodejů na trhu Společenství a snížení prodeje na vývoz.

(102)

V případě ziskovosti, peněžního toku a zhodnocení investic je jejich negativní vývoj částečně výsledkem nucené nízké míry využití kapacit ve výrobním odvětví Společenství v důsledku výše uvedeného negativního vývoje objemů prodeje jak ve Společenství, tak na vývozních trzích. Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly rovněž pod silným tlakem dumpingových dovozů, které také negativním způsobem přispěly k těmto ukazatelům.

(103)

A proto i když mohly nižší vývozní výkony výrobního odvětví Společenství přispět k vzniklé újmě, jejich celkový vliv nemůže být považován za významný a nemůže narušit příčinnou spojitost mezi dumpingovými dovozy a újmou vzniklou výrobnímu odvětví Společenství.

(104)

Jednou zúčastněnou stranou bylo namítnuto, že významným spolupůsobícím činitelem způsobivším újmu výrobnímu odvětví Společenství je špatná úroda z let 2002 a 2003 a snížení výroby spojené s nedostatkem suroviny, tzn. čerstvých jahod, v těchto letech. Je jasné, že špatná sklizeň opravdu vedla ke snížení výroby. Pravděpodobně však nejde o hlavní příčinu způsobené újmy. Nižší objemy výroby a prodeje doprovázel pokles cen, avšak obvykle bývá důsledkem špatné sklizně a nižší nabídky cenový růst. Přezkum ziskovosti výrobního odvětví Společenství za posuzované období navíc prokazuje, že odvětví bylo stále ziskové až do roku 2004, kdy došlo k výraznému poklesu cen dovozů z ČLR.

(105)

Bylo rovněž namítnuto, že se na trhu Společenství snížila spotřeba dotčeného výrobku a že důvodem stojícím za újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství je právě toto snížení a nikoli dumpingové dovozy z ČLR. Připomíná se, že údaje o spotřebě v tomto šetření byly odvozeny od údajů o výrobě a že výsledné číselné vyjádření spotřeby mohlo být ovlivněno započítáním skladových zásob výrobku. Možnost mírného poklesu spotřeby v roce 2004 proto nelze vyloučit. Tento pokles by měl vliv na objem prodeje výrobního odvětví Společenství. Avšak i kdyby opravdu došlo v posuzovaném období k poklesu spotřeby, připomíná se, že dovozy z ČLR se za posuzované období zvýšily o 381 %, přičemž cena za toto období klesla o 38 %. Proto se má za to, že jakýkoli případný pokles spotřeby nemůže představovat jedinou příčinu způsobené újmy.

(106)

Rovněž bylo namítnuto, že problémy výrobního odvětví Společenství souvisejí se strukturálními problémy odvětví, a to včetně systému výroby, jehož efektivitu by bylo možno zvýšit. V tomto ohledu však nebyly předloženy žádné konkrétní důkazy. I za předpokladu, že výrobní odvětví v posuzovaném období trpělo strukturálními nedostatky, se uvádí, že v odvětví byly v posuzovaném období průběžně uskutečňovány investice. Cílem těchto investic bylo další zvyšování efektivity odvětví.

(107)

Finanční výsledky a konkurenceschopnost výrobního odvětví Společenství byly kvalitní, dokud se neobjevily velké dovozní objemy dumpingových výrobků pocházejících z ČLR. Přezkoumanými ukazateli se znovu prokazuje, že se újma projevila až se zahájením dovozů značných objemů čínských zmrazených jahod za dumpingové ceny. Proto se má prozatímně za to, že veškeré případné strukturální nedostatky nemohly být jedinou či hlavní příčinou způsobené újmy.

(108)

Některé zúčastněné strany uvedly, že příčinou újmy vzniklé výrobnímu odvětví Společenství byla spekulace s cenami a zásobováním trhu Společenství zmrazenými jahodami a že následné ztráty vznikly vlastním zaviněním. Bylo tvrzeno, že polští výrobci při špatné sklizni roku 2003 udržovali uměle vysoké ceny snížením dodávek zmrazených jahod a že tato strategie pokračovala rovněž v sezóně 2004, čímž bylo uživatelské odvětví nuceno hledat alternativní dodávky v ČLR. Ve výrobním odvětví Společenství tak vznikly značné zásoby, které bylo nutno vyprodat za ceny pod hranicí ziskovosti.

(109)

Obvinění spojená s těmito tvrzeními o újmě vzniklé vlastním zaviněním však nebyla dále doložena. Navíc také tato obvinění nepodporuje analýza do údajů o prodeji a zásobách do vzorku zahrnutých výrobců v Společenství, které byly blíže popsány v částech 18.1.2 a 18.1.3. Vysoké ceny roku 2003 se shodují s vysokými nálady na suroviny v důsledku špatné sklizně v této sezóně. Úroveň zásob ke konci tohoto období byla rovněž nejnižší zaznamenanou úrovní za posuzované období. V roce 2004 se výroba vrátila na úroveň roku 2002 a tento nárůst doprovodil také pokles prodejních cen. I přes pokles prodejních cen nebylo výrobní odvětví Společenství schopno prodat všechnu svou produkci v tomto roce, což vedlo k výraznému zvýšení zásob ke konci roku 2004. V období šetření bylo výrobní odvětví Společenství nuceno prodejní ceny dále snižovat. Toto snižování lze částečně přičíst potřebě vyprodat zásoby vytvořené za předchozí rok. Avšak hlavním impulsem snižování cen byla potřeba reagovat na dumpingové dovozní ceny z ČLR, které se v tomto roce ve srovnání s rokem 2004 snížily o dalších 24 %.

(110)

I kdyby bylo teoreticky možné, aby výrobní odvětví Společenství vyprodalo v roce 2004 větší část svých zásob, stalo by se tak za silně ztrátových cen. Je proto jasné, že výrobní odvětví Společenství bylo v letech 2004 i 2005 v poškozující situaci. Hlavním problémem, kterému toto odvětví čelilo, byl zvýšený objem dumpingových dovozů s nízkou cenou, které snížily ceny ve výrobním odvětví Společenství, a nikoli rozhodnutí vedení o načasování výprodeje zásob dotčeného výrobku.

(111)

Dalším činitelem, který údajně způsobil danou újmu, je klesající směnný kurz amerického dolaru (na nějž je čínská měna CNY napojena) vůči euru. Snížení hodnoty dolaru vůči euru činilo v posuzovaném období 34 %.

(112)

Z hlediska rozpětí újmy mohlo snížení hodnoty dolaru podpořit vyšší vývozy dotčeného výrobku do Společenství. Nejsou však žádné důkazy o souvislosti mezi pádem cen čínského dovozu na trh Společenství a snížením hodnoty dolaru vůči euru. To prokazuje skutečnost, že pád cen čínského dovozu je vyšší než snížení hodnoty dolaru vůči euru a meziroční srovnání prokazuje výkyvy devizového kurzu, které se do dovozních cen nepromítly. Například v období šetření činilo snížení hodnoty dolaru vůči euru přibližně 10 %, avšak pokles cen čínských dovozů činil 24 %.

(113)

Je třeba připomenout, že v tomto případě jsou hlavním důkazem újmy snížení výroby spolu se zvýšením zásob a poklesem ceny vedoucí k snížené ziskovosti. S přihlédnutím ke skutečnosti, že rychlým nárůstem dovozů z ČLR došlo k značnému snížení cen výrobního odvětví Společenství, neexistují žádné náznaky, že by význam výše uvedených dalších činitelů mohl být takový, aby narušil příčinnou spojitost mezi dovozy dumpingových výrobků z ČLR a podstatnou újmou vzniklou výrobnímu odvětví Společenství. V průběhu šetření nedošlo ke zjištění žádných jiných dalších činitelů, které by mohly být příčinou této podstatné újmy.

(114)

Na základě analýzy působení všech výše uvedených činitelů na situaci ve výrobním odvětví Společenství se má prozatímně za to, že existuje příčinná spojitost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a podstatnou újmou vzniklou výrobnímu odvětví Společenství.

(115)

Bylo přezkoumáno, zda existují závažné důvody, které by mohly vést k závěru, že zavedení antidumpingových cel na dovozy z dotčené země by nebylo v zájmu Společenství. Stanovení zájmu Společenství se zakládalo na zhodnocení různých příslušných zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, dovozců, zpracovatelů/uživatelů a dodavatelů. Komise rozeslala dotazníky, zejména pak dovozcům a průmyslovým uživatelům zmrazených jahod.

(116)

Výrobní odvětví Společenství trpí přílivem levných dovozů zmrazených jahod z ČLR. Rovněž se připomíná, že výše uvedené hospodářské ukazatele výrobního odvětví Společenství prokazují zhoršování finančních výsledků v průběhu posuzovaného období. S přihlédnutím k charakteru újmy (tj. zejména pokles cen a ničení zisků) a k vzestupnému trendu dovozů dotčeného výrobku by došlo v případě neexistence opatření k dalšímu zhoršení situace výrobního odvětví Společenství.

(117)

Šetřením bylo prokázáno, že výroba ve Společenství obsahuje značný počet výrobců působících v mrazírenském průmyslu, kteří ve výrobě a prodeji dotčeného výrobku zaměstnávají přibližně 2 700 osob. Zmrazené jahody jsou důležitým výrobkem celého mrazírenského průmyslu Společenství. U výrobců, kteří odpověděli na formulář pro výběr vzorku, se dotčený výrobek na obratu celého podniku podílel více než 10 %. Nezavedení opatření by vedlo k dalšímu snižování cen a výrobcům ve Společenství by vznikly další výrazné ztráty. S ohledem na špatnou finanční situaci výrobců ve Společenství lze předpokládat, že v případě nezavedení opatření by byli někteří výrobci ve Společenství nuceni ukončit výrobu již v krátkodobém výhledu. Proto je pravděpodobné, že by došlo k výraznému snížení odhadovaného počtu 2 700 pracovních míst. Dále je v případě nezavedení opatření vysoce pravděpodobné, že by v různých uživatelských odvětvích vznikla ve střednědobém a dlouhodobém výhledu nedostatečná nabídka, jelikož by zemědělci v důsledku poklesu cen jahod již nepěstovali jahody určené pro zpracovatelský průmysl. Účinek ztráty pracovních sil by byl v tomto odvětví pociťován zvláště těžce, jelikož se řada výrobců v rámci výrobního odvětví Společenství nachází na venkově a má zásadní význam pro míru zaměstnanosti místního obyvatelstva. Vzhledem k výše uvedenému by bylo zavedení antidumpingových opatření pro výrobní odvětví Společenství zjevným přínosem.

(118)

V případě zavedení antidumpingových opatření by byli výrobci ve Společenství schopni zvýšit ceny na úroveň zajišťující přiměřené ziskové rozpětí a obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi výrobním odvětvím Společenství a vyvážejícími výrobci z ČLR. Zavedení opatření by výrobnímu odvětví Společenství rovněž umožnilo pokračovat v procesu restrukturalizace.

(119)

Proto se má prozatímně za to, že by antidumpingová opatření byla v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(120)

Na dotazník odpověděli čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení. Prostřednictvím písemných a ústních podání se vyjádřil rovněž jeden další dovozce, jenž není ve spojení, a tři sdružení dovozců.

(121)

Tři ze čtyř společností, které odpověděly na dotazník, vyplnily část o objemu dovozů. Tento objem tvoří méně než 5 % celkových dovozů dotčeného výrobku z ČLR v průběhu období šetření.

(122)

Jeden spolupracující dovozce souhlasil se zavedením opatření s tím, že by tato opatření byla stanovena na omezenou dobu a jejich forma by umožňovala účinnou hospodářskou soutěž.

(123)

Dva spolupracující dovozci byli proti zavedení opatření a zdůraznili, že by toto zavedení nebylo v zájmu Společenství, jelikož je problém omezen pouze na Polsko, přičemž zájem jediného výrobního odvětví jediného členského státu by měl být zvážen proti zájmům několika jiných členských států, v nichž mohou dovozcům po zavedení antidumpingových cel vzniknout hospodářské ztráty. Tito dovozci dále vyjádřili názor, že zavedení opatření by bránilo jejich stykům s vyvážejícími výrobci v ČLR a pomoci poskytované těmto výrobcům v podobě odborné přípravy a vzdělávání.

(124)

Cílem antidumpingových opatření však není zakazovat dovoz či klást překážky činnosti dovozců ve Společenství. Je třeba uvést, že všichni spolupracující dovozci rovněž nakupují značné objemy zmrazených jahod od polských výrobců ve Společenství a že podnikatelská činnost těchto společností zahrnuje také další zpracování dotčeného výrobku.

(125)

Kromě toho by měl být celkový účinek cla na výkony dovozců minimální. Dovozci obvykle nakupují rozsáhlý sortiment různých potravinářských výrobků. Zmrazené jahody obvykle nepředstavují více než 10 % celkových dovozů uskutečněných těmito dovozci. Účinek cla se tak patrně rozpustí.

(126)

Avšak s přihlédnutím ke skutečnosti, že dovozci v tomto odvětví obchodují jak s polskými, tak čínskými dodávkami, a vzhledem k mírné celní sazbě, která by byla zavedena, by nebyl trh dovozům z ČLR uzavřen a předpokládaný dopad na dovozce není zásadní. K dispozici jsou rovněž alternativní zdroje dodávek z jiných třetích zemí, pro něž antidumpingová cla neplatí (např. Maroko).

(127)

Odpověď na zaslaný dotazník předložilo devět uživatelských společností, tj. zpracovatelů zmrazených jahod. Některé tyto předložené dotazníky však byly v nedostatečné kvalitě a chyběly v nich důležité údaje o nákupu a použití dotčeného výrobku a o příslušných nákladech. Podání rovněž uskutečnila tři sdružení zpracovatelů a jeden další zpracovatel. Všechny uživatelské organizace a zpracovatelé, kteří vyjádřili zájem o řízení, byli proti zavedení opatření. Uživatelské společnosti, které předložily ve vyplněném dotazníku relevantní údaje o nákupu, představovaly celkem dalších 12 % dovozů do Společenství z dotčené země (ke 4 % představovaným dovozci). Podle vlastního tvrzení představují uživatelská sdružení, která uskutečnila podání, prostřednictvím svých členů 170 000 tun neboli 80 % celkové spotřeby zmrazených jahod ve Společenství.

(128)

Zmrazené jahody jsou popisovány jako polotovar určený především k dalšímu zpracování, ačkoli menší část se prodává do maloobchodu k přímé spotřebě. Odhaduje se, že přímá spotřeba zmrazených jahod v pohostinství a domácnostech nepřekračuje 20 000 tun ročně. Hlavními uživateli zmrazených jahod jsou zpracovatelé podnikající ve výrobě džemů, ovocných přípravků používaných především v mlékárenském průmyslu a dále ve výrobě ovocných nápojů. Výroba jahodového džemu ve Společenství je poměrně stálá a odhaduje se na 230 000 až 250 000 tun ročně. Odhadovaná spotřeba zmrazených jahod by v tomto odvětví činila přibližně 100 000 tun ročně. Oproti výrobě džemů, želé a marmelád zaznamenalo odvětví ovocných přípravků a zejména mlékárenského průmyslu za stejné období stabilní růst. Jahoda je oblíbenou příchutí ovocných přípravků v mlékárenství a hraje důležitou roli v celkové výrobě v obou těchto odvětvích. Odhaduje se, že zhruba 110 000 tun jahod spotřebuje odvětví čerstvých mléčných výrobků a zmrzliny. I přes svůj stálý význam je jahodová příchuť jako součást celkové výroby nápojů s ovocnou příchutí mnohem omezenější, než je tomu u džemů a ovocných přípravků.

(129)

Souhrnně se tedy, pokud ponecháme stranou segment ovocných přípravků (protože se nejedná o koncové výrobky prodávané spotřebitelům), zmrazené jahody používají zejména v segmentu výroby džemů a v mlékárenství, a to ve zhruba stejných množstvích.

(130)

Průmyslovými odvětvími využívajícími zmrazené jahody bylo uvedeno, že základem jejich výroby je zajišťování nákupu různých odrůd a jakostí zmrazených jahod, jelikož receptury v oboru využívané obvykle obsahují směs jahod z různých zdrojů. Různé preference a požadavky spotřebitelů v EU rovněž představují činitel, jenž přispívá ke skutečnosti, že se celé odvětví spoléhá na celou řadu zdrojů surovin. Spolupracující uživatelé rovněž obdobně tvrdili, že pro zajištění celoročního zásobování zmrazenými jahodami o dostatečném množství jsou nezbytné dodávky z řady různých zdrojů. Zpracovatelské společnosti spolupracující na šetření namítly, že zavedením opatření by vznikla nedostatečná nabídka zmrazených jahod v odvětví, a to jak z hlediska objemů, tak různých jakostí potřebných ve výrobě. Dále by zavedení opatření působilo proti značným investicím uskutečněným čínskými vyvážejícími výrobci a podporovaným uživateli s ohledem na plnění veškerých bezpečnostních norem vyvážejícími výrobci v ČLR.

(131)

Výroba zmrazených jahod se v EU soustředí zejména v Polsku, kde se výroba téměř výhradně zaměřuje na mrazení jahodové odrůdy Senga Sengana. Tato odrůda jahody je odvětvím zpracování ovoce ceněna, jelikož si při procesu mrazení zachovává své barevné a chuťové vlastnosti. Rozsáhlá skladovací kapacita polských výrobců zmrazených jahod umožňuje celoroční rozvržení dodávek, i když v Polsku každoročně probíhá pouze jedna sklizeň čerstvých jahod. Zdá se, že polské zmrazené jahody jsou společně s dovozovými zdroji, které nebudou antidumpingovými cly zasaženy (Turecko a Maroko), schopny zajistit stabilní dodávky všech odrůd jahod požadovaných zpracovatelským průmyslem (zejména odvětvím výroby džemů).

(132)

Výrobci v ČLR začali v roce 2003 vyvážet zmrazené jahody ve zvýšeném množství, viz 60. bod odůvodnění. V tomto roce se dovozy z ČLR zvýšily o 324 %. Zdá se, že veškeré další zdroje zásobování poskytly zpracovatelům ve Společenství odrůdy a jakosti, které požadovali pro vyrobení shodných konečných výrobků. Vývozy z ČLR obsahují řadu různých odrůd a jakostí zmrazených jahod, přičemž dodávky začínají v červnu a vrcholu dosahují v srpnu.

(133)

Jak je však podrobněji uvedeno výše ve 124. bodu odůvodnění, cílem antidumpingových opatření není zakazovat dovoz či klást překážky činnosti potravinářskému průmyslu ve Společenství. Cílem antidumpingových opatření by nebylo omezovat celoroční zásobování či přístupnost různých odrůd potřebných pro potravinářský průmysl. Uživatelské odvětví naopak zdůraznilo, že dostupnost zmrazených jahod z Společenství a zejména z Polska je vzhledem ke specifickým vlastnostem odrůdy Senga Sengana zásadní pro výrobu širokého sortimentu výrobků jako jsou džemy, jogurty a ovocné přípravky. Proto se musí mít za to, že zajištění návaznosti výroby ve Společenství je také v zájmu uživatelů. Zdá se dokonce, že se zpracovatelé ve Společenství stále méně spoléhají na zmrazené jahody z ČLR, a to s ohledem na vzorce nákupu před rokem 2002 a na skutečnost, že se dovážejí významnější objemy z jiných zdrojů, jako je např. Turecko a Maroko. Lze mít bezpečně za to, že vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je riziko nedostatečných dodávek způsobených antidumpingovými opatřeními možno vyloučit. V tomto ohledu se uvádí, že jeden z hlavních výrobců džemů ve Společenství neuskutečnil přímý dovoz dotčeného výrobku z ČLR.

(134)

Několik spolupracujících uživatelů uvádělo, že zavedením opatření by došlo k výraznému nárůstu nákladů, destabilizaci cen surovin a ohrožení hospodářské soutěže na evropském trhu, v důsledku čehož by zpracovatelům zbylo jako jediný zdroj dodávek zmrazených jahod Polsko. Rovněž bylo namítnuto, že zvýšení nákladů na suroviny ve zpracovatelském průmyslu nelze při stávající struktuře trhu přenést na maloobchodní úroveň distribučního řetězce.

(135)

Uživatelské odvětví doložilo, že dotčený výrobek představuje značnou část nákladů výroby džemů (přibližně 30–40 %). Nicméně je třeba připomenout, že se džemy podle vlastního prohlášení tohoto odvětví obecně skládají ze směsi jahod z různých zdrojů, v níž jsou jahody čínského původu omezeny na přibližně 20 %. Z analýzy dopadu vyplývá, že by společnosti musely nést pouze nárůst nákladů v přibližné výši 2,5 %. Dále se také žádné zpracovatelské odvětví, tedy ani výrobci džemů ani výrobci mléčných výrobků, nespoléhají výhradně na výrobky obsahující zmrazené jahody. Právě naopak – tyto výrobky obvykle tvoří pouze 10 % celkového obratu těchto společností. Obecně je tedy pravděpodobné, že opatření bude mít pouze okrajový vliv na celkové náklady výroby a na ziskovost uživatelů.

(136)

Navíc při počtu hospodářských subjektů působících na evropském trhu a při velkých objemech dovozů z řady třetích zemí zde není riziko, že by hospodářská soutěž na evropském trhu byla ohrožena i v případě značného snížení dovozů z ČLR.

(137)

Vzhledem k výše uvedenému není pravděpodobné, že by antidumpingová opatření vedla na trhu Společenství k nedostatku dodávek nebo k nekonkurenční situaci na trhu Společenství, zejména proto, že si čínské zmrazené jahody patrně udrží současný podíl na trhu a že existuje celá řada vyvážejících výrobců z třetích zemí. Z hlediska dopadu na uživatele bylo shledáno, že tento dopad by byl pouze okrajový a neměl by podstatný vliv na konkurenceschopnost a výkony potravinářského průmyslu. Uživatelské odvětví navíc poukázalo na skutečnost, že polská výroba zmrazených jahod je pro odvětví zpracování ovoce nezbytná, a opatření napomáhající při zachování životaschopné výroby ve Společenství by v konečném důsledku bylo ku prospěchu uživatelského odvětví. Proto se má prozatímně za to, že dopad na uživatele by nebyl zásadní.

(138)

V rámci tohoto šetření nepředložili informace žádní zemědělci. Informace k tomuto odvětví byly proto získány z generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova při Evropské komisi a od příslušných polských zemědělských orgánů, jelikož Polsko je v EU hlavním výrobcem jahod určených ke zmrazení. Oproti výrobě v ostatních členských státech, která se soustřeďuje na trh čerstvými plody, je téměř celý objem jahod pěstovaných v Polsku určen ke zmrazení a dalšímu zpracování. Z ukazatelů vyplývá, že odvětví pěstování jahod prochází konsolidací vedoucí k menšímu počtu farem o větší velikosti. Odhaduje se, že počet komerčních výrobců v Polsku se snížil ze 153 000 v roce 1996 ha 96 700 v roce 2002. Ačkoli se předpokládá, že se tento počet vzhledem ke konsolidaci v nedávných letech ještě dále snižoval, je stále jasné, že pro řadu zemědělských podniků v Polsku je pěstování jahod důležitou hospodářskou činností.

(139)

Cena čerstvých jahod určených pro zpracovatelský průmysl již tradičně kolísá v závislosti na nabídce a objemu sklizně. Od roku 2004 dále však ceny ležely pod úrovní nákladů výroby, což pro zemědělce znamenalo ztráty. Hlavním uváděným důvodem tohoto vývoje je nárůst levných dovozů z ČLR, v jehož důsledku je výrobní odvětví Společenství nuceno snižovat surovinové náklady a nabízet zemědělcům stále nižší ceny. V případě, že bude tento vývoj cen surovin pokračovat, se předpokládá značné riziko, že někteří zemědělci přestanou jahody pěstovat a vznikne nedostatečná nabídka zpracovatelskému odvětví. Při zavedení opatření by bylo výrobní odvětví Společenství v pozici, kdy by mohlo prodávat dotčený výrobek za vyšší ceny a nabízet také vyšší ceny dodavatelům jahod.

(140)

Je jasné, že dodavatelské odvětví by mělo z opatření prospěch, jelikož by díky nim mohlo fungovat na ziskové úrovni.

(141)

Uložení opatření na dovoz zmrazených jahod pocházejících z ČLR by nepochybně bylo v zájmu výrobního odvětví Společenství. Pokud jde o dovozce/obchodníky a o uživatelská výrobní odvětví, očekává se, že jakýkoli dopad na ceny zmrazených jahod bude pouze okrajový. Ve srovnání s tímto by ztráty tržního podílu, snižování cen a finanční ztráty vzniklé výrobnímu odvětví Společenství a jeho dodavatelům surovin v případě nezavedení opatření byly jasně rozsáhlejší povahy.

(142)

S ohledem na výše uvedené byl vyvozen předběžný závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro to, aby antidumpingová cla na dovozy zmrazených jahod pocházejících z ČLR nebyla uložena.

(143)

S ohledem na závěry učiněné ohledně dumpingu, újmy a zájmu Společenství by opatření měla být uložena, aby bylo zabráněno další újmě, která by byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy z ČLR.

(144)

Tato opatření by měla být zavedena na dostatečné úrovni pro odstranění újmy způsobené těmito dovozy, aniž by došlo k překročení zjištěného dumpingového rozpětí. Při výpočtu nezbytné výše cla pro odstranění následků dumpingu způsobujícího újmu se přihlíželo k tomu, že jakákoli opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout celkového zisku před zdaněním, kterého by mohlo v rozumné míře dosáhnout výrobní odvětví tohoto druhu z prodeje obdobného výrobku ve Společenství za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. za neexistence dumpingových dovozů. Pro výpočet bylo použito ziskové rozpětí před zdaněním ve výši 6,5 % obratu na základě průměrné úrovně zisku dosahované před výskytem dumpingových dovozů v roce 2002. K vysokým úrovním zisku za rok 2003 nebylo přihlédnuto, jelikož v tomto roce byly ceny i zisk výjimečně vysoké. Na základě dostupných informací bylo tedy předběžně zjištěno, že ziskové rozpětí ve výši 6,5 % obratu lze považovat za přiměřenou úroveň, jejíž dosažení lze u výrobního odvětví Společenství očekávat, pokud by neexistoval dumping působící újmu. Na tomto základě byla pro výrobní odvětví Společenství vypočtena cena obdobného výrobku, která nezpůsobuje újmu. Cena, která nezpůsobuje újmu, byla získána připočtením uvedeného ziskového rozpětí ve výši 6,5 % k výrobním nákladům.

(145)

Nezbytný cenový nárůst byl poté stanoven na základě srovnání váženého průměru dovozní ceny a průměrné ceny, která nezpůsobuje újmu. K dovozním cenám byla přičtena 15,4 % úprava pokrývající běžné clo (14,4 %) a manipulační poplatky dovozce (1 %).

(146)

Případné rozdíly vyplývající z tohoto srovnání byly následně vyjádřeny jako procentní podíl průměrné dovozní hodnoty CIF. Z provedeného šetření vyplývá, že dotčený výrobek prodávaný na trhu Společenství vyvážejícími výrobci i výrobním odvětvím Společenství je srovnatelný. Tento výpočet byl proto proveden na základě srovnání průměrů.

(147)

Prozatímní vážená průměrná rozpětí, která způsobovala újmu, byla u společností, kterým bylo uděleno individuální zacházení nebo zacházení jako v zemi s tržním hospodářstvím, následující:

(148)

Pro výpočet celostátní úrovně pro odstranění újmy pro všechny ostatní vývozce v ČLR je třeba připomenout nízkou úroveň spolupráce. Proto bylo vypočítáno vážené průměrné rozpětí na základě a) rozpětí újmy u těch spolupracujících vývozců, jimž nebyl přiznán STH ani individuální zacházení, a b) rozpětí újmy nejvyšší ze společností, jimž nebyl přiznán STH ani individuální zacházení, jako zastoupení nespolupracujících subjektů. Celostátní úroveň pro odstranění újmy byla 34,2 %, což představuje vážený průměr dvou výše uvedených prvků.

(149)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení by měla být uložena prozatímní antidumpingová cla na dovozy dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR. Antidumpingová cla by měla být stanovena podle dumpingového rozpětí či rozpětí pro odstranění újmy, podle toho, které je nižší, v souladu s pravidlem o menším clu.

(150)

Sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Vyjadřují tedy situaci zjištěnou u jednotlivých společností v průběhu tohoto šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu uplatňovanému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výhradně použitelné pro dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobených těmito společnostmi, konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(151)

Všechny žádosti o uplatňování sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi (3) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácích a vývozních prodejů a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení příslušně pozměněno formou aktualizace seznamu společností, které požívají výhod individuálních celních sazeb.

(152)

V zájmu zajištění správného uplatňování antidumpingového cla by nemělo zůstatkové clo platit pouze pro nespolupracující vyvážející výrobce, ale také pro výrobce, kteří v průběhu období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Společenství.

(153)

Navrhovaná prozatímní antidumpingová cla jsou následující:

(154)

V zájmu řádného správního postupu je třeba stanovit období, v němž mohou dotčené strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené oznámením o zahájení, předložit svá písemná stanoviska a požádat o slyšení. Kromě toho je třeba uvést, že závěry týkající se uložení cel pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a je možné, že budou muset být přezkoumány pro účel konečného cla,

Evropská komise

generální ředitelství pro obchod

ředitelství B

kancelář J-79 5/16

B-1049 Brusel.