(ES) č. 1289/2006Nařízení Rady (ES) č. 1289/2006 ze dne 25. srpna 2006 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých chladniček typu side by side pocházejících z Korejské republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

(1)

Dne 2. června 2005 zveřejnila Komise oznámení (2) o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů některých chladniček typu side by side pocházejících z Korejské republiky do Společenství. Dne 1. března 2006 Komise uložila nařízením (ES) č. 355/2006 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na tento výrobek.

(2)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření, předložily některé zúčastněné strany své písemné připomínky k prozatímním zjištěním. Strany, které o to požádaly, měly možnost být vyslechnuty.

(3)

Komise nadále zkoumala a ověřovala veškeré informace nezbytné pro konečná zjištění.

(4)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě mělo být doporučeno uložení konečného antidumpingového cla na některé chladničky typu side by side pocházející z Korejské republiky a konečné vybrání částek zajištěných formou prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, ve které mohly vznést námitky po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě jsou uložena konečná antidumpingová opatření.

(5)

Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a na jejich základě byla zjištění případně upravena.

(6)

Tentýž vyvážející výrobce, který je uveden v 11. a 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, znovu zopakoval a dále rozvedl své argumenty týkající se definice výrobků.

(7)

Zejména tento vývozce požadoval, aby definice výrobků pokrývala veškeré velkokapacitní kombinované chladničky s mrazničkou s objemem převyšujícím 400 litrů, neboť členění těchto chladniček by nebylo v souladu s dosavadní praxí orgánů Společenství, nebralo by ohled na důkazy jiných zúčastněných stran a opomíjelo by tržní realitu (požadavek i)).

(8)

Tento vývozce dále požadoval, pokud bude zamítnut požadavek i), aby každý pokus o členění trhu s kombinovanými chladničkami s mrazničkou vyloučil modely se třemi dvířky typu side by side (jak je popsáno ve 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) z rozsahu definice dotyčného výrobku. V zásadě tento vývozce tvrdil, že relevantní není vnější podoba modelů (konkrétně dvířka), ale vnitřní uspořádání. Vývozce se zejména domníval, že zásadním charakteristickým rozlišovacím rysem chladničky typu side by side je umístění části chladicí a části mrazicí vedle sebe (požadavek ii)).

(9)

Ustálenou praxí orgánů Společenství při definování dotyčného výrobku je zvažovat především základní fyzické a technické vlastnosti uvedeného výrobku. Dále jsou modely zařazené v různých segmentech výrobků obvykle považovány za jediný výrobek, pokud neexistují jasné dělicí čáry mezi různými segmenty.

(10)

Šetření pečlivě přihlédlo ke všem podáním k tomuto řízení, která učinily zúčastněné strany, a zjistilo, že trh s kombinovanými chladničkami s mrazničkou je tradičně rozdělen do tří segmentů: segment s mrazničkou ve spodní části (tj. chladicí část je umístěna nad mrazicí částí), segment s mrazničkou v horní části (tj. mrazicí část je umístěna nad chladicí částí) a segment chladniček typu side by side (tj. dvoudveřové otevírání k oběma částem umístěným vedle sebe). Toto rozčlenění trhu na tři odlišné segmenty je nesporné a znají jej všechny hospodářské subjekty v tomto konkrétním odvětví. Uznal je i uvedený vývozce v několika písemných podáních. Navíc požadavek založený na „důkazech jiných zúčastněných stran“ je projevem selektivního přístupu, který tento vývozce použil při čtení části podání výrobce bílého zboží, který opatření podporuje, ale nevyrábí obdobný výrobek (viz 10. a 104. bod odůvodnění prozatímního nařízení). V tomto podání však výrobce bílého zboží uvádí, že pocítil nepříznivý dopad dumpingového dovozu na své prodeje jiných než obdobných výrobků ve Společenství. Ovšem skutečnost, že tento výrobce údajně pocítil uvedený dopad není sama v sobě nezvratným důkazem o tom, že by za dotyčný výrobek měly být považovány všechny velkokapacitní kombinované chladničky s mrazničkou s objemem převyšujícím 400 litrů bez ohledu na to, do kterého z výše uvedených segmentů patří. Naopak se dospělo k závěru, že hlavní technické a fyzické vlastnosti těchto dvou výrobků jsou zcela odlišné.

(11)

Má se tedy za to, že existuje jasná dělicí čára mezi těmito třemi segmenty, z nichž se skládá trh kombinovaných chladniček s mrazničkou. Závěrem se má za to, že není žádný důvod pro rozšiřování rozsahu definice dotyčného výrobku tak, aby obsáhla veškeré kombinované chladničky s mrazničkou, jak to požaduje dotčený vývozce. V důsledku toho bylo nutné požadavek i) zamítnout.

(12)

V požadavku ii) žádá stejný vývozce o vyjmutí určitého modelu kombinované chladničky s mrazničkou (dále jen „model se třemi dvířky“), který byl popsán již ve 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, z rozsahu definice dotyčného výrobku.

(13)

Od počátku tohoto řízení Komise vymezila rozsah definice výrobku na základě vnějších vlastností, zejména přítomnosti alespoň dvou oddělených dvířek umístěných vedle sebe. Tento přístup byl považován za vhodný jak vzhledem k fyzickým vlastnostem, tak i vzhledem k vnímání zákazníky. Pokud jde o fyzické vlastnosti, je přítomnost dvou dvířek umístěných vedle sebe považována za rys, který je na první pohled nejvýraznější. Pokud jde o vnímání zákazníky, hlavním prvkem byla skutečnost, že sám žadatel opakovaně prodával a propagoval model se třemi dvířky jako chladničku typu side by side. Komise byla informována o tom, že vnitřní části jsou v typické chladničce typu side by side rozmístěny odlišně než v modelu se třemi dvířky, avšak toto rozlišení nebylo považováno za rozhodující pro to, aby chladničky se třemi dvířky byly vyloučeny z definice výrobku, neboť v tomto ohledu nebyly předloženy žádné nezvratné důkazy. Na základě tehdy dostupných informací Komise ve 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení uvedla, že „neexistuje běžně používaná definice chladniček typu side by side.“

(14)

Tato otázka byla dále zkoumána i po uložení prozatímních opatření. Výše uvedený vývozce předložil další důkazy na podporu definice segmentu chladniček typu side by side na základě vnitřní konfigurace jednotlivých částí a nikoli na základě umístění dvířek. Po zveřejnění konečných informací a s ohledem na další důkazy předložené stejným vývozcem byla dále zvážena stanoviska některých významných výzkumných institucí a subjektů zabývajících se klasifikací, z nichž většina klasifikuje chladničky typu side by side na základě vnitřní konfigurace a nikoli na základě umístění dvířek. To vedlo k závěru, že pokud jde od fyzické vlastnosti, model se třemi dvířky nelze v souladu s 10. bodem odůvodnění považovat za součást segmentu chladniček typu side by side. Pokud jde o vnímání zákazníky, jak žadatel, tak i výrobní odvětví Společenství předložili spotřebitelské průzkumy, které potvrzují názor příslušné strany a vzájemně si odporují. V tomto ohledu tedy nebylo možné dospět v žádném směru k jednoznačnému závěru.

(15)

Z výše uvedeného vyplývá, že model se třemi dvířky by měl být považován za model, který patří do segmentu chladniček s mrazničkou ve spodní části a nikoli do segmentu chladniček typu side by side. Požadavek ii) byl proto přijat.

(16)

Proto se považovalo za vhodné přepracovat rozsah definice výrobku uvedené v prozatímním nařízení. Dotyčný výrobek se tedy s konečnou platností definuje jako kombinované chladničky s mrazničkou s objemem převyšujícím 400 litrů a s mrazicí a chladicí částí umístěnými vedle sebe, pocházející z Korejské republiky, v současnosti kódu KN ex 8418 10 20.

(17)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky, závěry 18. až 22. bodu odůvodnění prozatímního nařízení týkající se běžné hodnoty se potvrzují.

(18)

Jak je stanoveno ve 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vývozní cena prodejů do Společenství uskutečněných prostřednictvím dovozců ve spojení byla stanovena na základě ceny při dalším prodeji prvnímu nezávislému odběrateli v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Při tomto stanovení vývozní ceny bylo použito ziskové rozpětí společnosti, která byla považována za nezávislého dovozce dotyčného výrobku. Poté, co byly zúčastněným stranám poskytnuty konečné informace, oznámil jeden vyvážející výrobce, že společnost, která byla použita ke stanovení tohoto ziskového rozpětí, nebyla dovozcem, který by nebyl ve spojení, ale prvním nezávislým odběratelem jednoho dovozce, který s ním byl ve spojení. Toto tvrzení bylo řádně prošetřeno a dospělo se k závěru, že dotčená společnost skutečně nesplňuje podmínky pro to, aby byla dovozcem, který není ve spojení. Proto bylo rozhodnuto, že jeho ziskové rozpětí nelze pro stanovení vývozních cen použít. Musel se proto nalézt náhradní zdroj pro stanovení přiměřeného rozpětí zisku podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. V rámci tohoto šetření nebylo možné získat žádné údaje o zisku náhradních nezávislých dovozců. Proto s ohledem na skutečnost, že oba výrobky se týkají stejného odvětví bílého zboží a že i dotčení korejští vyvážející výrobci jsou stejní, se považovalo za přiměřené uchýlit se pro tento účel k 5 % ziskovému rozpětí, které bylo použito v antidumpingovém řízení týkajícím se mikrovlnných trub (4).

(19)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, obsah 23. až 24. bodu odůvodnění prozatímního nařízení týkající se stanovení vývozní ceny se potvrzuje.

(20)

Jak je uvedeno ve 26. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, v případech, kdy nelze přímo srovnat vyvážené modely a modely prodávané na domácím trhu, a aby mohla být stanovena běžná hodnota pokud možno na základě prodejů vyvážejících výrobců na domácím trhu, byly běžné hodnoty stanovené pro některé modely upraveny tak, aby odrážely tržní hodnotu fyzických vlastností rozdílných u modelů prodávaných na domácím trhu a u modelů vyvážených podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení. Dva z vyvážejících výrobců vznesli námitku proti úpravě provedené v prozatímní fázi.

(21)

Jeden vyvážející výrobce požadoval, aby se neprováděly žádné úpravy, neboť přestože existují rozdíly ve fyzických vlastnostech vyvážených modelů a modelů prodávaných na domácím trhu navržených ke srovnání, tyto rozdíly nemají žádný vliv na tržní cenu. K tomuto požadavku se nepřihlíželo, neboť bylo nalezeno sedm rozdílů mezi vyváženými modely a modely prodávanými na domácím trhu a navrženými ke srovnání a tyto rozdíly zahrnovaly často významné rysy, jako je automat na výdej vody a ledu, konečná úprava dvířek a systém řízení teploty. Proto by podle běžné hospodářské logiky měly tyto rozdíly mít vliv na tržní hodnotu těchto modelů.

(22)

Jiný vyvážející výrobce, u něhož Komise provedla v prozatímní fázi úpravu předložených hodnot u rozdílných fyzických vlastností tak, aby řádně odrážely tržní hodnotu těchto rozdílů, odmítl výsledný výpočet. Po poskytnutí konečných informací upozornila společnost na některé prvky v přístupu Komise, které mohou vést ke zkreslení takto vypočtené běžné hodnoty, a požadovala, aby běžná hodnota pro vyvážené modely bez odpovídajících prodejů na domácím trhu byla zjištěna početně. Tato žádost byla prošetřena a dospělo se k závěru, že některé úpravy fyzických vlastností provedené Komisí na základě žádosti společnosti mohly vést ke zkresleným běžným hodnotám. Proto bylo rozhodnuto, že běžné hodnoty budou pro tuto společnost početně zjištěny v případech, kdy nelze přímo srovnat vyvážené modely a modely prodávané na domácím trhu, v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(23)

Všichni tři vyvážející výrobci odmítli prozatímní rozhodnutí neuplatnit úpravu požadovanou podle čl. 2 odst. 10 písm. g) základního nařízení pro úvěrové náklady, které údajně vynaložili na své domácí prodeje. Tito tři vývozci doložili, že úvěrové podmínky byly smluvně dohodnuty a společnostmi uplatněny. Bylo rovněž prokázáno, že faktury lze přiřadit k platbám. Na základě výše zmíněného bylo shledáno, že domácí úvěrové náklady měly vliv na cenovou srovnatelnost tak, jak to požaduje čl. 2 odst. 10 základního nařízení, a následně bylo rozhodnuto použít pro tyto náklady úpravy.

(24)

Jeden vyvážející výrobce požadoval vyjmutí prodejů poškozených a/nebo defektních výrobků vývozcem s ním spojeným z výpočtu dumpingu. Tyto prodeje, které představovaly malou část prodejů společnosti na trhu Společenství, byly vykázány samostatně a byly ověřeny při kontrolách na místě. Bylo prokázáno, že při těchto prodejích šlo skutečně o defektní nebo poškozené výrobky a že zákazníci a ceny těchto výrobků se naprosto lišili od zákazníků a cen řádného prodeje. Jelikož na domácím trhu společnost podobné prodeje neprováděla, nebylo možno provést smysluplné srovnání těchto prodejů. Požadavek byl tedy přijat.

(25)

Tentýž vyvážející výrobce odmítl prozatímní rozhodnutí Komise zamítnout vykázané náklady na námořní dopravu pro účely úpravy vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 písm. e) základního nařízení. Vykázané náklady na námořní dopravu byly zamítnuty, protože byly fakturovány vývozci společností ve spojení. Vyvážející výrobce nyní dokázal, že společnost ve spojení je logistická společnost, která uzavřela smlouvu na dopravní služby s nezávislými dopravními společnostmi. Dále bylo prokázáno, že společnost ve spojení fakturovala vývozci skutečné náklady za dopravu, které jí byly fakturovány nezávislými dopravními společnostmi, navýšené o přiměřenou přirážku za služby. Bylo proto rozhodnuto, že vykázané náklady na námořní dopravu lze považovat za spolehlivé a výpočet byl podle toho upraven.

(26)

Kromě provedených úprav popsaných v 22. až 25. bodě odůvodnění tohoto nařízení se potvrzují závěry 25. až 30. bodu odůvodnění prozatímního nařízení týkající se srovnání běžné hodnoty a vývozních cen.

(27)

Všechny tři společnosti odmítly metodiku, kterou Komise použila pro výpočet dumpingového rozpětí. Jak je vysvětleno v 31. až 34. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, aby výpočet dumpingu odrážel významné rozdíly mezi vývozními cenami, které tvořily vzorek z různých regionů, a jelikož by srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen nebo jednotlivých vývozních a domácích prodejních transakcí neodráželo prováděný dumping v plném rozsahu, byl vážený průměr běžné hodnoty srovnáván s cenami všech jednotlivých vývozních transakcí do Společenství. U všech tří vyvážejících výrobců se potvrdilo, že existují významné rozdíly v prodejních cenách mezi jednotlivými regiony a že z důvodů uvedených již v 31. až 34. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je skutečně nutno srovnávat vážený průměr běžné hodnoty s cenami všech jednotlivých vývozních transakcí do Společenství. Požadavky vyvážejících výrobců byly proto zamítnuty.

(28)

Ve světle výše uvedených úprav a po opravě některých chyb ve výpočtu byla výše dumpingu nakonec stanovena a vyjádřena jako procentní podíl čisté ceny CIF na hranice Společenství před proclením takto:

(29)

Vzhledem k tomu, že v této souvislosti nebyly předloženy žádné nové a odůvodněné informace nebo argumenty, 37. až 40. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(30)

Po zavedení prozatímních opatření byl pozměněn rozsah definice výrobku, jak je vysvětleno v 16. bodě odůvodnění. Pro účely analýzy újmy tedy již nebylo přihlíženo k údajům týkajícím se modelu se třemi dvířky. Je však třeba poznamenat, že výrobní odvětví Společenství během období šetření tento typ výrobku nevyrábělo a že v tomto období bylo z Korejské republiky dovezeno jen zanedbatelné množství modelu se třemi dvířky.

(31)

Vzhledem k tomu, že se zjistilo, že společnost Samsung Electronics Corporation (dále jen „Samsung“) měla v období šetření dumpingové rozpětí na úrovni de minimis (viz 28. bod odůvodnění), je nutné rozlišit její dovozy od zbytku dovozů pocházejících z Korejské republiky. Tyto zbývající dovozy budou dále označovány jako „dumpingové dovozy“. Ustanovení 44. až 47. bodu odůvodnění prozatímního nařízení jsou proto nahrazena následujícími úvahami. Aby se zachovala důvěrnost údajů, předkládají se údaje o dovozech od dvou zbývajících korejských výrobců v podobě indexů.

(32)

Z tohoto základu lze stanovit, že objem dumpingových dovozů se mezi rokem 2002 a obdobím šetření prudce zvýšil (o 266 %). Mezi lety 2002 a 2003 vzrostl o 83 %, v roce 2004 o dalších 153 procentních bodů a v období šetření o dalších 30 procentních bodů. Během období šetření se objem dumpingových dovozů pohyboval mezi 180 000 a 250 000 kusů.

(33)

Odpovídající podíl dumpingových dovozů na trhu se mezi rokem 2002 a obdobím šetření zvýšil o zhruba 20 procentních bodů a během období šetření dosáhl úrovně mezi 42 % a 50 %. Pokud jde o indexy, podíl na trhu se v roce 2003 zvýšil o 21 %, poté se v roce 2004 zvýšil o dalších 43 procentních bodů a v období šetření o dalších 6 procentních bodů. Celkově došlo mezi rokem 2002 a obdobím šetření ke zvýšení podílu na trhu o 70 %.

(34)

Průměrné ceny dumpingových dovozů se mezi rokem 2002 a obdobím šetření snížily o zhruba 5 % a při srovnání podle jednotlivých modelů se dumpingové dovozy podbízely cenám výrobního odvětví Společenství o 34,4 % až 42 % podle jednotlivých dotčených vývozců.

(35)

Podobně ustanovení 68. bodu odůvodnění se aktualizují takto. Mezi rokem 2002 a obdobím šetření se objem dumpingových dovozů dotyčného výrobku pocházejícího z Korejské republiky významně zvýšil o 226 % a odpovídající podíl těchto dovozů na trhu se mezi rokem 2002 a obdobím šetření zvýšil o přibližně 20 procentních bodů. Průměrné ceny dumpingových dovozů byly v posuzovaném období trvale nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Na základě srovnání vážených průměrů mezi jednotlivými modely se dumpingové dovozy podbízely cenám výrobního odvětví Společenství v rozmezí od 34,4 % do 42 %, v závislosti na dotčeném vývozci, přičemž u některých modelů bylo cenové podbízení dokonce vyšší.

(36)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další nové a odůvodněné informace nebo argumenty týkající se újmy, 41. až 71. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují, s výjimkou 44. až 47. bodu odůvodnění a 68. bodu odůvodnění, které byly rozebrány výše.

(37)

Jak bylo uvedeno výše, dospělo se k závěru, že společnost Samsung měla v průběhu období šetření dumpingové rozpětí na úrovni de minimis. Ovšem značný nárůst objemu dumpingových dovozů o 266 % mezi rokem 2002 a obdobím šetření, růst odpovídajícího podílu na trhu o zhruba 20 procentních bodů a zjištěné podbízení se objevily ve stejnou dobu jako zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Společenství.

(38)

Vzhledem k tomu, že společnost Samsung měla v období šetření dumpingové rozpětí na úrovni de minimis, bylo nutné posoudit, zda dovozy společnosti Samsung mohly i tak způsobit výrobnímu odvětví Společenství újmu. Aby se zachovala důvěrnost informací, předkládají se níže údaje ohledně společnosti Samsung v podobě indexů.

(39)

Objem dovozů od společnosti Samsung se mezi rokem 2002 a obdobím šetření zvýšil o 88 %. Konkrétně mezi lety 2002 a 2003 vzrostl o 56 %, v roce 2004 o dalších 27 procentních bodů a v období šetření o dalších 5 procentních bodů. Během období šetření se objem dovozů od společnosti Samsung pohyboval mezi 100 000 a 170 000 kusů.

(40)

Odpovídající podíl dovozů od společnosti Samsung na trhu se mezi rokem 2002 a obdobím šetření snížil o zhruba 5 procentních bodů a během období šetření dosáhl úrovně mezi 28 % a 36 %. Pokud jde o indexy, podíl na trhu se v roce 2003 zvýšil o 3 %, ale poté se v roce 2004 snížil o 13 procentních bodů a v období šetření o další 2 procentní body. Celkově došlo mezi rokem 2002 a obdobím šetření k poklesu podílu na trhu o 12 %.

(41)

Průměrné ceny dovozů od společnosti Samsung se snížily mezi rokem 2002 a obdobím šetření o zhruba 14 % a při srovnání jednotlivých modelů se dovozy od společnosti Samsung podbízely cenám výrobního odvětví Společenství o 34,1 %.

(42)

Vzhledem k růstu objemu dovozů od společnosti Samsung a zjištěnému podbízení nelze vyloučit, že tyto dovozy přispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Ovšem upozorňuje se rovněž na to, že i) dovozy od společnosti Samsung se v období mezi rokem 2002 a obdobím šetření zvyšovaly mnohem pomaleji než jiné dovozy pocházející s Korejské republiky; ii) na rozdíl od jiných korejských dovozů ztratily dovozy od společnosti Samsung mezi rokem 2002 a obdobím šetření zhruba 5 procentních bodů podílu na trhu; iii) výsledné zastoupení dovozů od společnosti Samsung na trhu Společenství během období šetření, pokud jde o objem i podíl na trhu, bylo výrazně nižší než u jiných korejských dovozů; a iv) srovnání cen jednotlivých modelů ukázalo, že ceny společnosti Samsung, ačkoli byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, byly soustavně vyšší než ceny ostatních korejských dovozů.

(43)

V důsledku výše uvedeného se došlo k závěru, že dovozy od společnosti Samsung k újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství sice přispěly, ale značně nižší měrou než dumpingové dovozy zbývajících dvou korejských výrobců. Dopad související s dovozy od společnosti Samsung se proto považuje za nedostatečný k přerušení příčinné souvislosti mezi dumpingovými dovozy a výslednou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(44)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další nové a odůvodněné informace nebo argumenty, 72. až 96. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují s výjimkou první věty 73. bodu odůvodnění, jak je uvedeno výše.

(45)

Vzhledem k tomu, že v této souvislosti nebyly předloženy žádné nové a odůvodněné informace nebo argumenty, 97. až 114. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(46)

Vzhledem k závěrům dosaženým s ohledem na dumping, újmu, příčinné souvislosti a zájem Společenství a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na úrovni zjištěného dumpingového rozpětí, avšak nemělo by být vyšší než rozpětí újmy uvedené ve 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a potvrzené v tomto nařízení. Vzhledem k tomu, že rozpětí újmy bylo vždy vyšší než dumpingové rozpětí, měla by se opatření zakládat na dumpingovém rozpětí.

(47)

Konečná cla tedy budou tato:

(48)

Vzhledem k velikosti zjištěných dumpingových rozpětí vyvážejících výrobců v Korejské republice a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství, se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu uložených konečných cel. Jelikož model se třemi dvířky je nyní z definice výrobku vyňat (viz 12. až 16. bod odůvodnění) a konečné clo je nižší než clo prozatímní, je třeba uvolnit částky, které byly prozatímně zajištěny z dovozu modelu se třemi dvířky nebo nad rámec konečné sazby antidumpingových cel.

(49)

Sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou v průběhu šetření u těchto společností. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právními subjekty. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(50)

Všechny žádosti o uplatňování sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácích a vývozních prodejů a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Nařízení bude případně odpovídajícím způsobem pozměněno tak, že se aktualizuje seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby,