(ES) č. 365/2006Nařízení Rady (ES) č. 365/2006 ze dne 27. února 2006 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1676/2001 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu polyethylentereftalátového filmu pocházejícího mimo jiné z Indie a kterým se zastavuje částečný prozatímní přezkum antisubvenčních opatření použitelných na dovoz polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího mimo jiné z Indie

Publikováno: Úř. věst. L 68, 8.3.2006, s. 1-5 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 27. února 2006 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 9. března 2006 Nabývá účinnosti: 9. března 2006
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 8. března 2011
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 365/2006

ze dne 27. února 2006,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1676/2001 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu polyethylentereftalátového filmu pocházejícího mimo jiné z Indie a kterým se zastavuje částečný prozatímní přezkum antisubvenčních opatření použitelných na dovoz polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího mimo jiné z Indie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní antidumpingové nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení, a s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (2) (dále jen „základní antisubvenční nařízení“), a zejména na článek 19 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Stávající opatření a ukončená šetření týkající se stejného výrobku

(1)

Nařízením (ES) č. 2597/1999 (3) uložila Rada konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (dále jen „PET“) filmu kódů KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90 a pocházejícího z Indie (dále jen „konečná vyrovnávací opatření“). Opatření měla podobu valorického cla v sazbě od 3,8 % do 19,1 % vztahující se na dovoz od jednotlivě vyjmenovaných vývozců a ve zbytkové celní sazbě 19,1 % vztahující se na dovoz od všech ostatních společností.

(2)

Nařízením (ES) č. 1676/2001 (4) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu PET filmu pocházejícího mimo jiné z Indie. Opatření měla podobu valorického cla v sazbě od 0 % do 62,6 % uloženého na dovoz PET filmu pocházejícího z Indie (dále jen „konečná antidumpingová opatření“), s výjimkou dovozu od pěti indických společností (Ester Industries Limited (dále jen „Ester“), Flex Industries Limited (dále jen „Flex“), Garware Polyester Limited (dále jen „Garware“), MTZ Polyfilms Limited (dále jen „MTZ“) a Polyplex Corporation Limited (dále jen „Polyplex“)), od nichž byly rozhodnutím Komise 2001/645/ES (5), kterým se přijímají závazky v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozů polyethylentereftalátového filmu pocházejícího mimo jiné z Indie, přijaty cenové závazky.

(3)

Nařízeními (ES) č. 1975/2004 a (ES) č. 1976/2004 rozšířila Rada konečná vyrovnávací a antidumpingová opatření uložená z dovozu PET filmu pocházejícího z Indie na dovoz téhož výrobku zasílaného z Brazílie a Izraele, ať již je prohlášen za pocházející z Brazílie nebo Indie či nikoli.

(4)

Dne 4. ledna 2005 (6) zahájila Komise částečný prozatímní přezkum nařízení (ES) č. 1676/2001, omezený pouze na úroveň konečných antidumpingových opatření. Toto šetření bylo ukončeno nařízením Rady (ES) č. 366/2006 (7), které upravilo výši konečných antidumpingových opatření.

(5)

Dne 10. prosince 2004 (8) zahájila Komise přezkum konečných vyrovnávacích opatření před pozbytím platnosti. Toto šetření bylo ukončeno nařízením Rady (ES) č. 367/2006 (9), které konečná vyrovnávací opatření zachovalo.

2.   Žádosti o přezkum

(6)

V roce 2002 podala společnost Polyplex, indický vyvážející výrobce, od něhož již byl rozhodnutím 2001/645/ES přijat závazek v souvislosti s platnými antidumpingovými opatřeními, žádost o částečný prozatímní přezkum omezený na podobu vyrovnávacích opatření ve vztahu k jedné společnosti. Společnost Polyplex poskytla informace o tom, že závazek stejného charakteru by odstranil poškozující účinek subvencování a mohl by být sledován. Proto požádala o přezkum podoby vyrovnávacího opatření.

(7)

V říjnu 2003 podali následující výrobci ve Společenství: Du Pont Teijin Films, Mitsubishi Polyester Film GmbH a Nuroll SpA (dále jen „žadatelé“) žádost o částečný prozatímní přezkum omezený na podobu antidumpingových opatření. Žadatelé představují významnou část produkce PET filmu ve Společenství. Žádost podpořila společnost Toray Plastics Europe, ačkoli nebyla formálním žadatelem.

(8)

Žadatelé uvedli, že dosavadní podoba opatření (tj. stávající závazky přijaté rozhodnutím 2001/645/ES) již nedokáže zabránit poškozujícímu dumpingu. Uvedli, že od přijetí stávajících závazků, které jsou založeny na minimálních dovozních cenách, došlo k rozšíření sortimentu výrobků prodávaných dotčenými vývozci, zejména o technicky vyspělejší film, takže minimální ceny, pod něž některé výrobky spadají, již neodrážejí jejich skutečnou hodnotu, a proto již mechanismus opatření není vzhledem k novým technologickým pokrokům dostačující. Následkem toho již závazky údajně nestačí k odstranění poškozujících účinků dumpingu.

3.   Šetření

(9)

Dne 28. června 2002 oznámila Komise formou oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (10) zahájení částečného prozatímního přezkumu antisubvenčních opatření, omezeného na prošetření přijatelnosti cenového závazku nabízeného indickým vyvážejícím výrobcem, společností Polyplex, v souladu s článkem 19 základního antisubvenčního nařízení.

(10)

Vzhledem k tomu, že v listopadu 2003 byl zahájen částečný prozatímní přezkum podoby antidumpingových opatření (tj. stávajících závazků), jak je uvedeno v 12. a 13. bodu odůvodnění níže, byla otázka přijatelnosti nabídky závazku ze strany společnosti Polyplex ponechána otevřená, aby mohly být oba přezkumy dokončeny ve stejný okamžik. Komise tento svůj záměr úředně oznámila společnosti Polyplex. Žadatel k této skutečnosti nevznesl žádné připomínky.

(11)

Dne 22. listopadu 2003 vyhlásila Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (11) zahájení částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení.

(12)

Tento přezkum byl omezen na podobu opatření vztahujících se na pět indických vyvážejících výrobců, od nichž byly přijaty cenové závazky. Období šetření trvalo od 1. října 2002 do 30. září 2003 (dále jen „současné OŠ“).

(13)

Komise úředně oznámila zahájení přezkumu vyvážejícím výrobcům, zástupcům vyvážející země a výrobcům ve Společenství. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a žádostí o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(14)

Aby získala informace, které považovala za potřebné pro své šetření, rozeslala Komise dotazníky dotčeným vyvážejícím výrobcům, z nichž všichni projevili ochotu spolupracovat a dotazník vyplnili. V provozovnách následujících vyvážejících výrobců v Indii byly provedeny inspekce na místě:

Ester Industries Limited, New Delhi,

Flex Industries Limited, New Delhi,

Garware Polyester Limited, Aurangabad,

MTZ Polyfilms Limited, Bombaj,

Polyplex Corporation Limited, New Delhi.

B.   DOTYČNÝ VÝROBEK

(15)

Dotyčným výrobkem je stejný výrobek jako v případě původního šetření, tj. polyethylentereftalátový (dále jen „PET“) film pocházející z Indie, obvykle deklarovaný pod kódy KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90.

C.   ZJIŠTĚNÍ

(16)

PET film má zvláštní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, mezi které patří mj. tloušťka, vlastnosti vrchní vrstvy, povrchová úprava a mechanické vlastnosti, které jsou určující pro jednotlivé typy PET filmu a vznikají různým ošetřením základního filmu během výrobního procesu nebo po něm, včetně korónového zpracování, pokovení nebo chemické úpravy povrchu. Existuje proto v celé řadě forem nebo typů. Vzhledem k existenci velkého počtu různých podob výrobku (typů výrobku) a za účelem usnadnění sledování závazků byly výrobky rozděleny do několika kategorií (skupin) na základě technických vlastností. Tyto skupiny sloužily jako základ pro stanovení minimálních dovozních cen (dále jen „MDC“) uvedených v závazcích. V původním šetření se počet minimálních dovozních cen stanovených na základě těchto skupin připadajících na jednoho vývozce pohyboval od 10 do 32.

(17)

V rámci současného přezkumu bylo v rámci skupin provedeno srovnání různých skladeb typů modelů výrobků a cenových rozdílů mezi původním obdobím šetření (dále jen „původní OŠ“) a současným OŠ.

(18)

Analýza ukázala, že od přijetí závazků došlo ke změně skladby typů modelů prodávaných pod jednotlivými skupinami výrobků. U několika společností podrobených šetření byly tyto změny velmi podstatné, a to do té míry, že v některých skupinách již většina typů výrobku vyvážených do Společenství během OŠ vůbec neodpovídala výrobkům vyváženým během původního OŠ. Mezi obvyklé změny, které byly ve skupinách zaznamenány, patřilo upuštění od vývozu méně hodnotných výrobků, přidání nových znatelně hodnotnějších výrobků a někdy kombinace obou těchto změn.

(19)

Analýza rovněž ukázala, že od přijetí závazků došlo pro některé výrobkové skupiny k podstatným změnám cenových rozdílů (jejich výše v rámci sortimentu výrobků). V této souvislosti je třeba rovněž připomenout, že po přijetí závazků došlo k výrazné změně v prodejní struktuře mezi jednotlivými výrobkovými skupinami. Zejména se objevuje tendence koncentrovat prodej na skupiny s nižší minimální cenou.

(20)

Vzhledem k tomu, že minimální dovozní ceny a závazky byly stanoveny na základě skladby typů výrobků a odpovídajících hodnot v rámci výrobkových skupin během původního OŠ, je zřejmé, že změny, ke kterým došlo v současné skladbě výrobků a hodnot v rámci těchto výrobkových skupin, postihly tyto konkrétní MDC, a proto přestaly závazky dostatečně působit proti poškozujícímu účinku dumpingu.

(21)

Pokud jde o přezkum omezený na prošetření přijatelnosti cenového závazku nabízeného společností Polyplex, analýza ukázala, že vzhledem k organizační struktuře společnosti by bylo sledování závazku velmi složité, a proto závazek není vhodnou podobou vyrovnávacího opatření. Složitost sledování pramení ze skutečnosti, že dotyčný výrobek vyrábí také společnost, která je se společností Polyplex ve spojení a která působí ve třetí zemi (Thajsku), následkem čehož hrozí nebezpečí křížové kompenzace cen, pokud by thajská společnost také vyvážela dotyčný výrobek do Společenství. Sledování a potažmo prosazování závazku by bylo příliš obtížné na to, aby bylo možno zaručit jeho náležité fungování.

D.   ZÁVĚRY

(22)

Závazky ve své stávající podobě, s MDC založenými na výrobkových skupinách, skýtají výrobcům široký prostor pro změnu technických vlastností výrobků ve skupinách. Dotyčný výrobek má řadu rozlišujících vlastností, které se neustále vyvíjejí a které velkou měrou určují prodejní ceny. Změny těchto vlastností mají tudíž významný dopad na ceny. Jediným schůdným způsobem, jak docílit větší homogenity skupin, pokud jde o fyzikální vlastnosti a ceny, by bylo jejich podrobnější rozdělení. Důsledkem takového rozdělení by však bylo podstatné zvýšení počtu skupin, které by znemožňovalo sledování, zejména z toho důvodu, že by celní orgány jen obtížně rozpoznávaly rozdíly mezi jednotlivými typy výrobků a ověřovaly správnost zatřídění výrobků do skupin při dovozu. Navíc by se počet skupin připadajících na jednu společnost zvýšil v porovnání s počtem skupin použitým v závazcích pětkrát až jedenáctkrát, pokud by se mělo při přesnější klasifikaci přihlížet k většímu počtu vlastností jednotlivých výrobkových typů. V současné době již výrobky spadají do více než několika set podrobných skupin, což činí závazky nepoužitelnými. Tento počet se navíc může s dalším vývojem vlastností výrobků ještě zvýšit.

(23)

U některých společností podrobených přezkumu se typy modelů prodávané pod jednotlivými skupinami výrobků od přijetí závazků příliš nezměnily. Předpokládaný nárůst počtu výrobkových skupin v důsledku dalšího vývoje, jak bylo řečeno v 22. bodu odůvodnění, však může nastat kdykoli v budoucnu a v případě kteréhokoli vyvážejícího výrobce.

(24)

Lze tedy soudit, že pro účinné sledování závazků by měly být výrobkové skupiny podstatně homogennější, pokud jde o fyzikální vlastnosti a ceny. Tyto vlastnosti by měly být stabilní po celou dobu trvání závazku. Šetření potvrdilo, že v případě PET filmu tomu tak nebylo.

(25)

Na základě výše uvedených skutečností a úvah se má za to, že závazky nedokáží zabránit poškozujícímu účinku dumpingu, neboť jsou obtížně sledovatelné a prosaditelné, a navíc s sebou nesou nepřijatelná rizika. Za těchto okolností by měly být závazky přijaté od pěti indických výrobců podrobených přezkumu podoby antidumpingových opatření zrušeny.

(26)

Všem dotčeným stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě bylo přijato rozhodnutí zrušit stávající závazky, a byla jim poskytnuta možnost zaujmout k nim stanovisko.

(27)

V důsledku tohoto zjištění některé strany uvedly, že si myslely, že se závazky nebyly spojeny žádné potíže při dohledu nebo prosazování, a proto neexistovala rizika spojená s formou opatření. Mnoho vyvážejících výrobců dále uvedlo, že neporušili dohody o závazcích. Jeden dotčený vyvážející výrobce uvedl, že i přestože oznámení o zahájení upozorňuje na značný rozvoj nových typů výrobků, on sám do EU v období mezi předložením nabídky závazku a současným OŠ žádné nové typy výrobků nezavedl.

(28)

Pokud jde o technické aspekty, už jen počet variant tohoto výrobku násobený jeho možnostmi vývoje z něj činí výrobek, který není vhodný pro účely závazků, vzhledem k tomu, že jeho vývoj by vyžadoval neustálou aktualizaci MDC, která je neproveditelná (viz 22. bod odůvodnění). V tomto ohledu je třeba připomenout, že čl. 8 odst. 3 základního nařízení stanoví, že nabídnuté závazky nemusí být přijaty, pokud se jejich přijetí považuje za neproveditelné, například jestliže je počet skutečných nebo možných vývozců příliš velký nebo z jiných důvodů. Pokud jde o argument, který uvedli výrobci, že neporušili podmínky stanovené závazky, nic nenasvědčuje tomu, že došlo k porušení dohody. Rozhodnutí zrušit závazky se zakládá na důkazech shromážděných během vyšetřování, které ukázaly, že díky změně skladby výrobků jsou závazky nevhodné a že dohled nad prodejem těchto výrobků je velmi obtížný (viz 18. až 20. bod odůvodnění a 22. bod odůvodnění). Vyšetřování ukázalo, že filmy, které se liší od skladby výrobků, na kterých byly založeny MDC, jsou nyní všeobecně prodávány ve Společenství v rámci dohod o závazcích a že počet a rozmanitost těchto výrobků může stoupnout. Situace na trhu týkající se prodaných výrobků, v jaké byly tyto závazky přijaty, již není v současném přezkumu reprezentativní, a proto se MDC stanovené v závazcích staly nepřiměřené.

(29)

V této souvislosti nemění skutečnost, že jeden vyvážející výrobce zatím nezavedl do EU žádné nové typy výrobků, nic na tom, že závazky týkající se dotyčného výrobku byly shledány, jak je vysvětleno v 28. bodě odůvodnění, za nepřiměřené a dohled v rámci těchto závazků za nemožný.

(30)

Někteří vyvážející výrobci se kromě toho dovolávali článku 15 Dohody o provádění článku IV Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) z roku 1994 (dále jen „antidumpingová dohoda WTO“), která požaduje, aby rozvinuté země pomáhaly rozvojovým zemím, a uvádí, že vyvážejícím výrobcům by mělo být umožněno předložit novou dohodu o závazcích. Bylo naznačeno, že ke zrušení závazků došlo na spekulativních a nepodložených základech, což odporuje duchu článku 15 antidumpingové dohody WTO, a že se jedná o porušení zásady proporcionality.

(31)

Podle článku 15 antidumpingové dohody WTO je nutné před uplatněním antidumpingového cla prozkoumat možnosti konstruktivních řešení. Stávající závazky byly přijaty v duchu hledání konstruktivního řešení poškozujícího dumpingu. Je nutné nicméně připomenout, že čl. 8 odst. 3 antidumpingové dohody stanoví, že nabídnuté závazky nemusí být přijaty, pokud se jejich přijetí považuje za neproveditelné, například jestliže je počet skutečných nebo možných vývozců příliš velký nebo z jiných důvodů. Ke zrušení závazků nedošlo tedy na spekulativním základě, neboť vyšetřování odhalilo, že výrobky, pro které se indičtí výrobci dohodli stanovit závazkové ceny (tj. MDC), se značně liší od těch, které jsou v současnosti prodávány do Společenství. Zrušení závazků není proto nepřiměřené, ale uvážená reakce na vývoj na trhu, který sami ovlivnili vyvážející výrobci.

(32)

Závěry přezkumu podoby antidumpingových opatření, že závazky nedokáží zabránit poškozujícímu dumpingu, neboť jsou obtížně sledovatelné a prosaditelné, a navíc s sebou nesou nepřijatelná rizika, platí stejnou měrou i pro vyrovnávací opatření. Navíc bylo zjištěno, že vzhledem k organizační struktuře skupiny Polyplex by bylo sledování a prosazování závazku velmi složité. Z tohoto důvodu je přijetí závazku považováno za neproveditelné ve smyslu čl. 8 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení.

(33)

Na základě výše uvedených skutečností bylo shledáno, že by mělo být ukončeno přezkumné šetření podoby antisubvenčních opatření omezené na přijatelnost cenového závazku nabízeného společností Polyplex a tento závazek by neměl být přijat, neboť nebyly splněny podmínky pro přijetí závazku stanovené v čl. 13 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení.

(34)

Důvody, proč nebylo možno závazek přijmout, byly sděleny dotčenému žadateli,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   V nařízení (ES) č. 1676/2001 ve znění platném ke dni vyhlášení tohoto nařízení se v článku 1 zrušuje odstavec 3.

2.   V nařízení (ES) č. 1676/2001 ve znění platném ke dni vyhlášení tohoto nařízení se v článku 1 dosavadní odstavec 4 označuje jako odstavec 3.

3.   V nařízení (ES) č. 1676/2001 ve znění platném ke dni vyhlášení tohoto nařízení se zrušuje článek 2.

4.   V nařízení (ES) č. 1676/2001 ve znění platném ke dni vyhlášení tohoto nařízení se dosavadní články 3 a 4 označují jako články 2 a 3.

Článek 2

Částečný prozatímní přezkum nařízení (ES) č. 2597/1999 se zastavuje bez přijetí závazku.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. února 2006.

Za Radu

předseda

U. PLASSNIK


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).

(2)  Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).

(3)  Úř. věst. L 316, 10.12.1999, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1976/2004 (Úř. věst. L 342, 18.11.2004, s. 8).

(4)  Úř. věst. L 227, 23.8.2001, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1975/2004 (Úř. věst. L 342, 18.11.2004, s. 1).

(5)  Úř. věst. L 227, 23.8.2001, s. 56.

(6)  Úř. věst. C 1, 4.1.2005, s. 5.

(7)  Viz strana 6 v tomto čísle Úředního věstníku.

(8)  Úř. věst. C 306, 10.12.2004, s. 2.

(9)  Viz strana 15 v tomto čísle Úředního věstníku.

(10)  Úř. věst. C 154, 28.6.2002, s. 2.

(11)  Úř. věst. C 281, 22.11.2003, s. 4.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU