(ES) č. 208/2006Nařízení Komise (ES) č. 208/2006 ze dne 7. února 2006 , kterým se mění přílohy VI a VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, pokud jde o normy zpracování pro zařízení na výrobu bioplynu a kompostování a požadavky na hnůj (Text s významem pro EHP)

Publikováno:	Úř. věst. L 36, 8.2.2006, s. 25-31	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	7. února 2006	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	11. února 2006	Nabývá účinnosti:	1. ledna 2006
Platnost předpisu:	Zrušen předpisem (ES) č. 1069/2009	Pozbývá platnosti:	4. března 2011

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 208/2006

ze dne 7. února 2006,

kterým se mění přílohy VI a VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, pokud jde o normy zpracování pro zařízení na výrobu bioplynu a kompostování a požadavky na hnůj

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (1), a zejména na čl. 32 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 1774/2002 stanoví opatření pro zajištění toho, aby hnůj a produkty z něj získané byly používány nebo odstraňovány takovým způsobem, který nebude představovat riziko pro zdraví lidí nebo zvířat.

(2)	Kapitola II přílohy VI nařízení (ES) č. 1774/2002 stanoví zvláštní požadavky na schválení zařízení na výrobu bioplynu a kompostování používajících vedlejší produkty živočišného původu.

(3)

Podle stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 7. září 2005 týkajícího se bezpečnosti v souvislosti s biologickými riziky norem pro ošetření bioplynem a kompostováním u vedlejších produktů živočišného původu je vhodné změnit kapitolu II přílohy VI nařízení (ES) č. 1774/2002 a umožnit povolení jiných parametrů zpracování.

(4)	Kapitola III přílohy VIII nařízení (ES) č. 1774/2002 stanoví požadavky na hnůj, zpracovaný hnůj a zpracované výrobky z hnoje a dále parametry zpracování a kontrol, kterými musí hnůj projít, aby splňoval požadavky na zpracovaný hnůj a zpracované výrobky z hnoje.

(5)	Podle stanoviska EFSA ze dne 7. září 2005 o biologické bezpečnosti tepelného ošetření hnoje je vhodné změnit příslušné požadavky kapitoly III přílohy VIII tak, aby zohlednily uvedené stanovisko.

(6)	Nařízení (ES) č. 1774/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy VI a VIII nařízení (ES) č. 1774/2002 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2006. Požadavky přílohy VI kapitoly II části C odst. 13 písm. a) a přílohy VIII kapitoly III bodu II části A odst. 5 písm. c) nařízení (ES) č. 1774/2002 se však použijí ode dne 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. února 2006.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise

(1) Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 416/2005 (Úř. věst. L 66, 12.3.2005, s. 10).

PŘÍLOHA

Přílohy VI a VIII nařízení (EHS) č. 1774/2002 se mění takto:

V příloze VI se kapitola II mění takto:

V části A se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.

Zařízení na výrobu bioplynu musí být vybaveno:

pasterizačně/hygienickou jednotkou, kterou není možné obejít, vybavenou:

i)	zařízením na sledování teploty v reálném čase,

ii)	záznamovými přístroji ke kontinuálnímu zaznamenávání výsledků měření podle bodu i) a

iii)	odpovídajícím bezpečnostním systémem k zabránění nedostatečnému ohřevu;

odpovídajícím vybavením pro očistu a dezinfekci vozidel a nádob opouštějících zařízení na výrobu bioplynu.

Pasterizačně/hygienická jednotka však není povinná pro zařízení na výrobu bioplynu, která přeměňují pouze:

i)	vedlejší produkty živočišného původu, které byly zpracovány zpracovatelskou metodou 1,

ii)	materiál kategorie 3, který prošel pasterizačně/hygienickým ošetřením na jiném místě, nebo

iii)	vedlejší produkty živočišného původu, které mohou být využity jako surovina bez zpracování.

Je-li zařízení na výrobu bioplynu umístěno v místě, kde jsou držena hospodářská zvířata, a nevyužívá pouze hnůj, který pochází od těchto zvířat, musí být umístěno v dostatečné vzdálenosti od prostoru, v němž jsou tato zvířata držena, a v každém případě se musí zajistit naprosté fyzické oddělení zařízení od zvířat, jejich krmiva a podestýlky, a to případně prostřednictvím plotu.

Zařízení na kompostování musí být vybaveno:

uzavřeným kompostujícím reaktorem, který není možné obejít, vybaveným:

i)	zařízením na sledování teploty v reálném čase,

ii)	záznamovými přístroji k případnému kontinuálnímu zaznamenávání výsledků měření podle bodu i) a

iii)	odpovídajícím bezpečnostním systémem k zabránění nedostatečnému ohřevu;

odpovídajícím vybavením pro očistu a dezinfekci vozidel a nádob přepravujících nezpracované vedlejší produkty živočišného původu.

Lze však povolit i jiné systémy kompostování, pokud:

i)	zajišťují odpovídající opatření na kontrolu škůdců,

ii)	jsou provozovány takovým způsobem, že všechen materiál v systému odpovídá parametrům na čas a teplotu, a případně je zajištěno kontinuální sledování všech parametrů,

iii)	odpovídají všem dalším požadavkům tohoto nařízení.

Je-li zařízení na kompostování umístěno v místě, kde jsou držena hospodářská zvířata, a nevyužívá pouze hnůj, který pochází od těchto zvířat, musí být umístěno v dostatečné vzdálenosti od prostoru, v němž jsou tato zvířata držena, a v každém případě se musí zajistit naprosté fyzické oddělení zařízení od zvířat, jejich krmiva a podestýlky, a to případně prostřednictvím plotu.“

V části B se odstavec 11 nahrazuje tímto:

„11.	Zbytky rozkladu a kompost musí být v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování manipulovány a uskladněny tak, aby se zabránilo rekontaminaci.“

V části C se odstavec 12 nahrazuje tímto:

„12.

Materiál kategorie 3 využívaný jako surovina v zařízeních na výrobu bioplynu vybavených pasterizačně/hygienickou jednotkou musí být vystaven těmto minimálním požadavkům:

a)	maximální velikost částic před vstupem do jednotky: 12 mm,

b)	minimální teplota celé hmoty materiálu v jednotce: 70 °C a

c)	minimální doba v jednotce bez přerušení: 60 minut.

Mléko, mlezivo a mléčné výrobky kategorie 3 však mohou být v zařízení na výrobu bioplynu využity bez pasterizačně/hygienického ošetření jako surovina, pokud je příslušný orgán nepovažuje za riziko šíření závažné přenosné choroby.“

V části C se odstavec 13 nahrazuje tímto:

„13.

Materiál kategorie 3 využívaný jako surovina v zařízeních na kompostování musí být vystaven těmto minimálním požadavkům:

a)	maximální velikost částic před vstupem do kompostujícího reaktoru: 12 mm,

b)	minimální teplota celé hmoty materiálu v reaktoru: 70 °C a

c)	minimální doba v reaktoru při 70 °C (v celé hmotě): 60 minut.“

V části C se vkládá nový odstavec 13a, který zní:

„13a.

Příslušný orgán však může povolit použití jiných standardních parametrů zpracování, pokud žadatel prokáže, že tyto parametry zajišťují minimalizaci biologických rizik. Do uvedeného prokázání patří ověření, které se provádí v souladu s písmeny a) až f):

a)	Identifikace a rozbor možných rizik, včetně účinku vstupního materiálu, na základě úplné definice podmínek zpracování.

b)	Vyhodnocení rizik, jež zhodnotí, jak je v praxi za běžné a atypické situace dosahováno zvláštních podmínek zpracování podle písmene a).

Ověření zamýšleného zpracování pomocí měření snížení životaschopnosti/infekčnosti:

endogenních indikátorových organismů během zpracování, kde indikátor:

—	je trvale přítomen v surovině ve vysokém počtu,

—	není méně termorezistentní vůči letálním aspektům procesu ošetření, ale rovněž není mnohem více rezistentní než patogeny, k jejichž sledování se používá,

—	relativně snadno se stanoví jeho kvantita, relativně snadno se identifikuje a potvrzuje,

nebo

ii)	dobře charakterizovaného testovacího mikroorganismu nebo viru během expozice vloženého ve vhodném testovacím tělese do výchozího materiálu.

Ověření zamýšleného zpracování podle písmene c) musí prokázat, že zpracováním se dosáhne tohoto celkového snížení rizik:

u tepelného a chemického zpracování:

—	snížením o pět řádů počtu mikroorganismů Enterococcus faecalis nebo Salmonella Senftenberg (775W, H2S negativní),

—	snížením infekčního titru termorezistentních virů, jako je parvovirus nejméně o tři řády, pokaždé když jsou identifikovány jako příslušné riziko,

ii)

pokud jde o chemické zpracování:

—	snížením množství rezistentních parazitů, jako např. vajíček ascaris sp. nejméně o 99,9 % (3 řády) životaschopných stádií.

e)	Navržení komplexního kontrolního programu včetně postupů sledování zpracování podle písmene c).

Opatření zajišťující kontinuální sledování příslušných parametrů zpracování stanovených v kontrolním programu během provozu zařízení a dohled nad těmito parametry.

Podrobné údaje o příslušných parametrech zpracování používaných v zařízeních na výrobu bioplynu a kompostování a rovněž jiných kritických kontrolních bodech musí být zaznamenávány a zachovávány, tak aby vlastník, provozovatel nebo jejich zástupce a příslušný orgán mohli sledovat provoz zařízení. Záznamy musí být na požádání k dispozici příslušným orgánům.

Komisi musí být na požádání k dispozici informace týkající se zpracování povoleného podle tohoto písmene.“

V části C odst. 14 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	dojde k závěru, že zbytky nebo kompost jsou nezpracované materiály.“

V části D se odstavec 15 nahrazuje tímto:

„15.

Reprezentativní vzorky odebrané ze zbytků rozkladu nebo kompostu v průběhu nebo ihned po zpracování v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování musí za účelem sledování zpracování splňovat tyto normy:

Escherichia coli: n = 5, c = 1, m = 1 000, M = 5 000 in 1 g;

nebo

Enterococaceae: n = 5, c = 1, m = 1 000, M = 5 000 in 1 g;

Reprezentativní vzorky odebrané ze zbytků rozkladu nebo kompostu v průběhu nebo při vyskladnění v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování musí splňovat tyto normy:

Salmonella: absence in 25 g: n = 5; c = 0; m = 0; M = 0

kde:

n	=	počet vzorků, které mají být otestovány;
m	=	prahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojující, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m;
M	=	maximální hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojující, pokud počet bakterií v jednom nebo více vzorcích je roven nebo vyšší než M a
c	=	počet vzorků, jejichž bakteriální počet smí být v rozmezí mezi m a M, přičemž vzorek je ještě stále považován za přípustný, pokud je bakteriální počet ostatních vzorků roven m nebo nižší.

Zbytky rozkladu nebo kompost, které nesplňují požadavky uvedené v této kapitole, budou znovu zpracovány; v případě salmonelly manipulovány nebo bezpečně odstraněny v souladu s pokyny příslušného orgánu.“

V příloze VIII se v kapitole III v bodě II části A odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.

Uvedení zpracovaného hnoje a zpracovaných výrobků z hnoje na trh podléhá těmto podmínkám uvedeným pod písmeny a) až e):

a)	Musí pocházet z technického zařízení, zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování schváleného příslušným orgánem v souladu s tímto nařízením.

b)	Musí být podrobeny tepelnému ošetření při teplotě nejméně 70 °C v délce minimálně 60 minut a musí být podrobeny snížení počtu sporotvorných a toxinogenních bakterií.

Příslušný orgán však může povolit použití jiných standardních parametrů zpracování, než jsou uvedeny pod písmenem b), pokud žadatel prokáže, že tyto parametry zajišťují minimalizaci biologických rizik. Do uvedeného prokázání patří ověření, které se provádí takto:

i)	Identifikace a rozbor možných rizik, včetně účinku vstupního materiálu, na základě úplné definice podmínek zpracování a vyhodnocení rizik, jež zhodnotí, jak je v praxi za běžné a atypické situace dosahováno specifických podmínek zpracování.

ii)

Ověření zamýšleného zpracování

ii-1)

pomocí měření snížení životaschopnosti/infekčnosti endogenních indikátorových organismů během zpracování, kde indikátor:

—	je trvale přítomen v surovině ve vysokém počtu,

—	není méně termorezistentní vůči letálním aspektům procesu ošetření, ale rovněž není mnohem více rezistentní než patogeny, k jejichž sledování se používá,

—	relativně snadno se stanoví jeho kvantita, relativně snadno se identifikuje a potvrzuje,

nebo

ii-2)

pomocí měření snížení životaschopnosti/infekčnosti dobře charakterizovaného testovacího mikroorganismu nebo viru během expozice vloženého ve vhodném testovacím tělese do výchozího materiálu.

iii)

Ověření podle bodu ii) musí prokázat, že zpracováním se dosáhne tohoto celkového snížení rizik:

—	u tepelného a chemického zpracování snížením Enterococcus faecalis nejméně o pět řádů a snížením infekčního titru termorezistentních virů, jako je parvovirus, nejméně o tři řády, pokud jsou identifikovány jako příslušné riziko,

—	u chemického zpracování rovněž snížením množství rezistentních parazitů, jako např. vajíček ascaris sp., nejméně o 99,9 % (3 řády) životaschopných stádií.

iv)	Navržení komplexního kontrolního programu včetně postupů sledování zpracování.

v)	Opatření zajišťující kontinuální sledování příslušných parametrů zpracování stanovených v kontrolním programu během provozu zařízení a dohled nad těmito parametry.

Podrobné údaje o příslušných parametrech zpracování používaných v zařízeních a rovněž jiných kritických kontrolních bodech musí být zaznamenávány a zachovávány, tak aby vlastník, provozovatel nebo jejich zástupce a příslušný orgán mohli sledovat provoz zařízení. Záznamy musí být na požádání k dispozici příslušným orgánům.

Komisi musí být na požádání k dispozici informace týkající se zpracování povoleného podle tohoto písmene.

Reprezentativní vzorky hnoje odebrané v průběhu nebo ihned po zpracování v zařízení musí za účelem sledování zpracování splňovat tyto normy:

Escherichia coli: n = 5, c = 5, m = 0, M = 1 000 in 1 g

nebo

Enterococaceae: n = 5, c = 5, m = 0, M = 1 000 in 1 g

reprezentativní vzorky hnoje odebrané v průběhu nebo při vyskladnění v technickém zařízení, zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování musí splňovat tyto normy:

Salmonella: absence v 25 g: n = 5; c = 0; m = 0; M = 0

kde:

n	=	počet vzorků, které mají být otestovány;
m	=	prahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojující, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m;
M	=	maximální hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojující, pokud počet bakterií v jednom nebo více vzorcích je roven nebo vyšší než M, a
c	=	počet vzorků, jejichž bakteriální počet smí být v rozmezí mezi m a M, přičemž vzorek je ještě stále považován za přípustný, pokud je bakteriální počet ostatních vzorků roven m nebo nižší.

Zpracovaný hnůj nebo zpracované výrobky z hnoje, které nesplňují výše uvedené požadavky, jsou považovány za nezpracované.

Musí být uskladněny tak, aby po zpracování byla minimalizována jejich kontaminace nebo sekundární infekce a zvlhnutí. Musí proto být skladovány:

i)	v pevně utěsněných a dobře izolovaných silech nebo

ii)	v řádně uzavřených obalech (plastické pytle nebo žoky).“

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání