2006/920/ES2006/920/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 11. srpna 2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému Provoz a řízení dopravy transevropského konvenčního železničního systému (oznámeno pod číslem K (2006) 3593) (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 359, 18.12.2006, s. 1-160 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 11. srpna 2006 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 1. ledna 1001 Nabývá účinnosti: 18. června 2007
Platnost předpisu: Zrušen předpisem 2011/314/EU Pozbývá platnosti: 1. ledna 2014
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 11. srpna 2006

o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „Provoz a řízení dopravy“ transevropského konvenčního železničního systému

(oznámeno pod číslem K(2006) 3593)

(Text s významem pro EHP)

(2006/920/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES ze dne 19. března 2001 o interoperabilitě konvenčního železničního systému (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 2 písm. c) směrnice 2001/16/ES se transevropský konveční železniční systém člení na strukturální a funkční subsystémy.

(2)

Podle čl. 23 odst. 1 směrnice se má na subsystém „Provoz a řízení dopravy“ vztahovat technická specifikace pro interoperabilitu (TSI).

(3)

Jako první krok musí Evropská asociace pro železniční interoperabilitu (European Association for Railway Interoperability – AEIF), která byla jmenována jako společný zastupující orgán, vypracovat návrh TSI.

(4)

V souladu s čl. 6 odst. 1 směrnice 2001/16/ES byla AEIF pověřena vypracováním návrhu TSI subsystému „Provoz a řízení dopravy“. Základní parametry podle čl. 6 odst. 4 uvedené směrnice byly projednány jako součást připojené TSI.

(5)

Návrh TSI doprovázela úvodní zpráva obsahující analýzu nákladů a výnosů podle čl. 6 odst. 5 směrnice.

(6)

Návrh TSI byl se zřetelem k úvodní zprávě přezkoumán výborem zřízeným podle směrnice Rady 96/48/ES ze dne 23. července 1996 o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému (2) a uvedeným ve článku 21 směrnice 2001/16/ES.

(7)

Technická specifikace pro interoperabilitu ve své aktuální verzi se nezabývá všemi hledisky interoperability; otázky, kterými se nezabývá, jsou klasifikovány jako „otevřené body“ v příloze U TSI. Vzhledem k tomu, že ověřování interoperability je podle čl. 16 odst. 2 směrnice 2001/16/ES nutno provést na základě požadavků TSI, je nezbytné během přechodného období mezi zveřejněním tohoto rozhodnutí a úplným provedením připojené TSI stanovit podmínky, které mají být splněny, vedle požadavků výslovně uvedených v připojené TSI. Za tímto účelem členské státy informují ostatní členské státy a Komisi o příslušných vnitrostátních technických pravidlech používaných pro dosažení interoperability a plnění základních požadavků směrnice 2001/16/ES a také o jimi jmenovaných subjektech pro provádění postupu posuzování shody nebo vhodnosti pro použití, jakož i o kontrolním postupu používaném pro ověřování interoperability subsystémů ve smyslu čl. 16 odst. 2 směrnice 2001/16/ES. Je třeba, aby Komise provedla analýzu informací předaných členskými státy a případně projednala s výborem potřebu přijetí jakýchkoli dalších opatření.

(8)

Je třeba, aby dotčená TSI nevyžadovala používání konkrétních technologií nebo technických řešení s výjimkou případů, kdy je to nezbytně nutné pro interoperabilitu transevropského konvenčního železničního systému.

(9)

Technická specifikace pro interoperabilitu je založena na nejlepších odborných znalostech dostupných v době přípravy příslušného návrhu. Technický pokrok, provozní, bezpečnostní nebo sociální požadavky si mohou vyžádat změnu nebo doplnění této TSI. V případě potřeby by v souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice 2001/16/ES měl být zahájen postup revize nebo aktualizace.

(10)

V zájmu podpory inovací a zohlednění získaných zkušeností by měla být připojená TSI periodicky revidována v pravidelných intervalech.

(11)

Pokud jsou navrhována inovativní řešení, výrobce nebo zadavatel uvedou odchylku od příslušné části TSI. Evropská železniční agentura dokončí vhodné funkční specifikace a specifikace rozhraní pro řešení a vytvoří způsoby posuzování.

(12)

Provedení připojené TSI a soulad s příslušnými částmi TSI musejí být stanoveny podle prováděcího plánu, který vypracují jednotlivé členské státy pro tratě, za něž odpovídají. Komise by měla provést analýzu informací předaných členskými státy a případně by měla projednat s výborem potřebu přijetí jakýchkoli dalších opatření.

(13)

Železniční doprava je v současné době provozována na základě vnitrostátních, dvoustranných, vícestranných nebo mezinárodních dohod. Je důležité, aby tyto dohody nebránily současnému a budoucímu pokroku k interoperabilitě. Za tímto účelem je nutno, aby Komise přezkoumala tyto dohody s cílem určit, zda lze TSI předloženou v tomto rozhodnutí odpovídajícím způsobem změnit.

(14)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 21 směrnice 96/48/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Komise přijímá technickou specifikaci pro interoperabilitu (dále jen „TSI“) týkající se subsystému „Provoz řízení a dopravy“ transevropského konvenčního systému uvedeného v čl. 6 odst. 1 směrnice 2001/16/ES.

Tato TSI je uvedena v příloze tohoto rozhodnutí.

Tato TSI se použije pro subsystém Provoz a řízení dopravy transevropského konvenčního železničního systému, jak stanoví příloha II část 2.4 směrnice 2001/16/ES.

Článek 2

1.   S ohledem na otázky uvedené v příloze U TSI a klasifikované jako „otevřené body“, jsou podmínkami, které musí být splněny pro ověření interoperability podle čl. 16 odst. 2 směrnice 2001/16/ES, platné technické předpisy členského státu, který povoluje uvedení subsystému popsaného v tomto rozhodnutí do provozu.

2.   Každý členský stát oznámí do šesti měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí ostatním členským státům a Komisi:

a)

seznam použitelných technických předpisů podle odstavce 1;

b)

postupy posuzování shody a ověřování, které mají být použity při provádění těchto předpisů;

c)

subjekty, které jmenuje pro provádění těchto postupů posuzování shody a ověřování.

Článek 3

Do šesti měsíců ode dne, kdy vstoupí v platnost připojená TSI, uvědomí členské státy Komisi o následujících typech dohod:

a)

vnitrostátní, dvoustranné nebo vícestranné dohody mezi členskými státy a železničními podniky nebo provozovateli infrastruktury, uzavřené na dobu neurčitou, nebo určitou, jejichž potřeba vznikla v důsledku velmi specifické nebo místní povahy zamýšlené dopravní služby;

b)

dvoustranné nebo vícestranné dohody mezi železničními podniky, provozovateli infrastruktury nebo členskými státy, které poskytují významnou úroveň místní nebo regionální interoperability;

c)

mezinárodní dohody mezi jedním nebo více členskými státy a alespoň jednou třetí zemí anebo mezi železničními podniky či provozovateli infrastruktury členských států a alespoň jedním železničním podnikem nebo provozovatelem infrastruktury v třetí zemi, které poskytují významnou úroveň místní nebo regionální interoperability.

Článek 4

Členské státy vypracují vnitrostátní prováděcí plán TSI podle kritérií uvedených v kapitole 7 přílohy.

Předají tento prováděcí plán ostatním členským státům a Komisi nejpozději jeden rok po dni, od kterého se toto rozhodnutí použije.

Článek 5

Toto rozhodnutí vstoupí v platnost šest měsíců ode dne jeho vyhlášení.

Článek 6

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 11. srpna 2006.

Za Komisi

Jacques BARROT

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 110, 20.4.2001, s. 1. Směrnice ve znění směrnice 2004/50/ES (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 114).

(2)  Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 6. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/50/ES.


PŘÍLOHA

TECHNICKÁ SPECIFIKACE PRO INTEROPERABILITU

SUBSYSTÉM: PROVOZ A ŘÍZENÍ DOPRAVY

1

ÚVOD

1.1

Technická oblast působnosti

1.2

Zeměpisná oblast působnosti

2

DEFINICE SUBSYSTÉMU/OBLASTI PŮSOBNOSTI

2.1

Subsystém

2.2

Oblast působnosti

2.2.1

Zaměstnanci a vlaky

2.2.2

Provozní zásady

2.2.3

Uplatnitelnost na stávající vozidla a infrastrukturu

2.3

Vazba mezi touto TSI a směrnicí 2004/49/ES

3

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

3.1

Soulad se základními požadavky

3.2

Základní požadavky – přehled

3.3

Konkrétní hlediska ve vztahu k těmto požadavkům

3.3.1

Bezpečnost

3.3.2

Spolehlivost a dostupnost

3.3.3

Ochrana zdraví

3.3.4

Ochrana životního prostředí

3.3.5

Technická kompatibilita

3.4

Hlediska týkající se konkrétně subsystému provozu a řízení dopravy

3.4.1

Bezpečnost

3.4.2

Spolehlivost a dostupnost

3.4.3

Technická kompatibilita

4

VLASTNOSTI SUBSYSTÉMU

4.1

Úvod

4.2

Funkční a technické specifikace subsystému

4.2.1

Specifikace týkající se zaměstnanců

4.2.1.1

Všeobecné požadavky

4.2.1.2

Dokumentace pro strojvedoucí

4.2.1.2.1

Kniha pravidel

4.2.1.2.2

Popis tratí a příslušného traťového vybavení spojeného s používanou tratí

4.2.1.2.2.1

Příprava tabulek traťových poměrů

4.2.1.2.2.2

Upravené prvky

4.2.1.2.2.3

Informování strojvedoucího v reálném čase

4.2.1.2.3

Jízdní řády

4.2.1.2.4

Kolejová vozidla

4.2.1.3

Dokumentace pro zaměstnance železničního podniku kromě strojvedoucích

4.2.1.4

Dokumentace pro zaměstnance provozovatele infrastruktury povolující jízdu vlaků

4.2.1.5

Komunikace týkající se bezpečnosti mezi doprovodem vlaku, dalšími zaměstnanci železničního podniku a zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků

4.2.2

Specifikace týkající se vlaků

4.2.2.1

Viditelnost vlaku

4.2.2.1.1

Všeobecné požadavky

4.2.2.1.2

Začátek vlaku

4.2.2.1.3

Konec vlaku

4.2.2.2

Slyšitelnost vlaku

4.2.2.2.1

Všeobecné požadavky

4.2.2.2.2

Ovládání

4.2.2.3

Identifikace vozidla

4.2.2.4

Nakládání nákladních vozů

4.2.2.4.1

Rozložení hmotnosti

4.2.2.4.2

Hmotnost na nápravu

4.2.2.4.3

Zajištění nákladu

4.2.2.4.4

Průjezdný průřez

4.2.2.4.5

Zakrytí nákladu

4.2.2.5

Řazení vlakových souprav

4.2.2.6

Brzdění vlaku

4.2.2.6.1

Minimální požadavky na brzdný systém

4.2.2.6.2

Brzdný účinek

4.2.2.7

Zajištění způsobilosti vlaku k jízdě

4.2.2.7.1

Všeobecné požadavky

4.2.2.7.2

Vyžadovaná data

4.2.3

Specifikace pro provozování vlaků

4.2.3.1

Plánování vlaků

4.2.3.2

Identifikace vlaků

4.2.3.3

Odjezd vlaku

4.2.3.3.1

Kontroly a zkoušky před odjezdem

4.2.3.3.2

Informování provozovatele infrastruktury o provozním stavu vlaku

4.2.3.4

Řízení provozu

4.2.3.4.1

Všeobecné požadavky

4.2.3.4.2

Zprávy o vlaku

4.2.3.4.2.1

Údaje vyžadované pro podávání zpráv o poloze vlaku

4.2.3.4.2.2

Předpokládaný čas předání

4.2.3.4.3

Nebezpečné věci

4.2.3.4.4

Provozní kvalita

4.2.3.5

Záznam údajů

4.2.3.5.1

Záznam údajů o dozoru mimo vlak

4.2.3.5.2

Záznam údajů o dozoru ve vlaku

4.2.3.6

Provoz za zhoršených podmínek

4.2.3.6.1

Informace pro jiné uživatele

4.2.3.6.2

Informování strojvedoucích vlaků

4.2.3.6.3

Nouzová opatření

4.2.3.7

Řízení v nouzové situaci

4.2.3.8

Pomoc vlakové četě v případě mimořádné události nebo závažné poruše vozidla

4.3

Funkční a technické specifikace rozhraní

4.3.1

Rozhraní s TSI Infrastruktura

4.3.2

Rozhraní s TSI řízení a zabezpečení

4.3.2.1

Záznam údajů o dozoru

4.3.2.2

Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího

4.3.2.3

Provozní pravidla ERTMS/ETCS a ERTMS/GSM-R

4.3.2.4

Viditelnost návěstidel a značení podél trati

4.3.2.5.

Brzdění vlaku

4.3.2.6

Použití písku. Minimální prvky týkající se odborné kvalifikace pro řízení vlaku

4.3.2.7

Záznam údajů a detekce horkoběžnosti ložiska nápravy

4.3.3

Rozhraní s TSI kolejová vozidla

4.3.3.1

Identifikace vozidla

4.3.3.2

Brzdění

4.3.3.3

Požadavky pro osobní vozidla

4.3.3.4

Viditelnost vlaku

4.3.3.4.1

Na prvním vozidle vlaku ve směru jízdy

4.3.3.4.2

Konec vlaku

4.3.3.5

Slyšitelnost vlaku

4.3.3.6

Viditelnost návěstidel

4.3.3.7

Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího

4.3.3.8

Řazení vlaku a příloha B

4.3.3.9

Nakládání nákladních vozů

4.3.3.10

Zajištění provozuschopnosti vlaku a nebezpečné věci

4.3.3.11

Řazení vlaku, přílohy H a L

4.3.3.12

Pohotovostní plány a řízení v nouzových situacích

4.3.3.13

Záznam údajů

4.3.4

Rozhraní s TSI telematické aplikace

4.3.4.1

Identifikace vlaků

4.3.4.2

Řazení vlakových souprav

4.3.4.3

Odjezd vlaku

4.3.4.4

Jízda vlaku

4.3.4.5

Identifikace vozidla

4.4

Provozní pravidla

4.5

Pravidla údržby

4.6

Odborná kvalifikace

4.6.1

Odborné schopnosti

4.6.1.1

Odborné znalosti

4.6.1.2

Schopnost uvést tyto znalosti do praxe

4.6.2

Jazykové schopnosti

4.6.2.1

Zásady

4.6.2.2

Úroveň znalostí

4.6.3

Vstupní a průběžné hodnocení zaměstnanců

4.6.3.1

Základní prvky

4.6.3.2

Analýza vzdělávacích potřeb

4.6.3.2.1

Zpracování analýzy vzdělávacích potřeb

4.6.3.2.2

Aktualizace analýzy vzdělávacích potřeb

4.6.3.2.3

Konkrétní prvky pro doprovod vlaku a pomocný personál

4.6.3.2.3.1

Znalost vlakové cesty

4.6.3.2.3.2

Znalost kolejových vozidel

4.6.3.2.3.3

Pomocný personál

4.7

Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti

4.7.1

Úvod

4.7.2

Kriteria pro schválení lékařů pro pracovní lékařství a zdravotnických organizací

4.7.3

Kriteria pro schvalování psychologů zabývajících se psychologickým hodnocením a požadavky psychologického hodnocení

4.7.3.1

Osvědčování psychologů

4.7.3.2

Obsah a interpretace psychologického hodnocení

4.7.3.3

Volba hodnotících nástrojů

4.7.4

Lékařské prohlídky a psychologická hodnocení

4.7.4.1

Před jmenováním:

4.7.4.1.1

Minimální obsah lékařské prohlídky

4.7.4.1.2

Psychologické hodnocení

4.7.4.2

Po jmenování

4.7.4.2.1

Četnost pravidelných lékařských prohlídek

4.7.4.2.2

Minimální obsah pravidelného lékařského vyšetření

4.7.4.2.3

Další zdravotní prohlídky a/nebo psychologická hodnocení

4.7.5

Zdravotní požadavky

4.7.5.1

Všeobecné požadavky

4.7.5.2

Požadavky na zrak

4.7.5.3

Požadavky na sluch

4.7.5.4

Těhotenství

4.7.6

Konkrétní požadavky týkající se řízení vlaku

4.7.6.1

Četnost pravidelných lékařských prohlídek

4.7.6.2

Další obsah lékařských prohlídek

4.7.6.3

Další požadavky na zrak

4.7.6.4

Další požadavky na sluch a mluvení

4.7.6.5

Antropometrika

4.7.6.6

Poradenství po traumatické situaci

4.8

Registry infrastruktury a kolejových vozidel

4.8.1

Infrastruktura

4.8.2

Kolejová vozidla

5

PRVKY INTEROPERABILITY

5.1

Definice

5.2

Seznam prvků

5.3

Výkon a vlastnosti prvků

6

VYHODNOCENÍ SOULADU A/NEBO VHODNOSTI PRO POUŽITÍ PRVKŮ A OVĚŘENÍ SUBSYSTÉMU

6.1

Prvky interoperability

6.2

Subsystém provozu a řízení dopravy

6.2.1

Zásady

6.2.2

Dokumentace pravidel a postupů

6.2.3

Postup vyhodnocování

6.2.3.1

Rozhodnutí příslušného orgánu

6.2.3.2

Pokud je vyhodnocení vyžadováno

6.2.4

Výkonnost systému

7

PROVEDENÍ

7.1

Zásady

7.2

Pokyny k provádění

7.3

Specifické případy

7.3.1

Úvod

7.3.2

Seznam specifických případů

PŘÍLOHA A1

PROVOZNÍ PRAVIDLA ERTMS/ETCS

PŘÍLOHA A2

ERTMS/GSM-R PROVOZNÍ PRAVIDLA

PŘÍLOHA B

OSTATNÍ PRAVIDLA UMOŽŇUJÍCÍ SPOLEČNÝ PROVOZ NOVÝCH STRUKTURÁLNÍCH SUBSYSTÉMŮ:

PŘÍLOHA C

METODIKA KOMUNIKACE SOUVISEJÍCÍ S BEZPEČNOSTÍ

PŘÍLOHA D

INFORMACE, KE KTERÝM MUSÍ MÍT ŽELEZNIČNÍ PODNIK PŘÍSTUP V SOUVISLOSTI S VLAKOVOU CESTOU (VLAKOVÝMI CESTAMI), NA KTERÉ HODLÁ ZAJIŠŤOVAT PROVOZ

PŘÍLOHA E

JAZYK A KOMUNIKAČNÍ ÚROVEŇ

PŘÍLOHA F

POKYNY PRO POSOUZENÍ SUBSYSTÉMU PROVOZU A ŘÍZENÍ DOPRAVY

PŘÍLOHA G

INFORMATIVNÍ A NEPOVINNÝ SEZNAM PRVKŮ, KTERÉ MAJÍ BÝT OVĚŘENY U KAŽDÉHO ZÁKLADNÍHO PARAMETRU

PŘÍLOHA H

MINIMÁLNÍ PRVKY TÝKAJÍCÍ SE ODBORNÉ KVALIFIKACE PRO ŘÍZENÍ VLAKU

PŘÍLOHA I

NENÍ POUŽITA

PŘÍLOHA J

MINIMÁLNÍ PRVKY TÝKAJÍCÍ SE ODBORNÉ KVALIFIKACE PRO ÚKOLY SOUVISEJÍCÍ S „DOPROVODEM VLAKŮ“

PŘÍLOHA K

NENÍ POUŽITA

PŘÍLOHA L

MINIMÁLNÍ PRVKY TÝKAJÍCÍ SE ODBORNÉ KVALIFIKACE PRO PŘÍPRAVU VLAKŮ

PŘÍLOHA M

NENÍ POUŽITA

PŘÍLOHA N

PROVÁDĚCÍ POKYNY

PŘÍLOHA O

NENÍ POUŽITA

PŘÍLOHA P

IDENTIFIKACE VOZIDLA

PŘÍLOHA Q

NENÍ POUŽITA

PŘÍLOHA R

IDENTIFIKACE VLAKU

PŘÍLOHA S

VIDITELNOST VLAKŮ – KONEC VLAKU

PŘÍLOHA T

BRZDNÝ ÚČINEK

PŘÍLOHA U

PŘEHLED OTEVŘENÝCH BODŮ

PŘÍLOHA V

PŘÍPRAVA A AKTUALIZACE DOKUMENTACE PRAVIDEL PRO STROJVEDOUCÍ

SLOVNÍČEK

TECHNICKÁ SPECIFIKACE PRO INTEROPERABILITU

SUBSYSTÉM PROVOZU A ŘÍZENÍ DOPRAVY

1   ÚVOD

1.1   TECHNICKÁ OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato TSI se týká subsystému provozu a řízení dopravy, který je uveden v bodu 1 přílohy II směrnice 2001/16/ES.

Další informace o tomto subsystému jsou uvedeny v kapitole 2.

1.2   ZEMĚPISNÁ OBLAST PŮSOBNOSTI

Zeměpisná oblast působnosti této TSI je transevropský konvenční železniční systém, který je popsán v příloze I směrnice 2001/16/ES.

Obsah této TSI

V souladu s čl. 5 odst. 3 směrnice 2001/16/ES tato TSI:

a)

uvádí určenou oblast působnosti subsystému provozu a řízení dopravy – kapitola 2;

b)

stanoví základní požadavky kladené na každý dotyčný subsystém a na jeho rozhraní s jinými subsystémy – kapitola 3;

c)

stanoví funkční a technické specifikace, kterým musí subsystém a jeho rozhraní s ostatními subsystémy vyhovovat. V případě potřeby se mohou tyto specifikace lišit podle užívání subsystému, například podle kategorií tratí, železničních uzlů nebo kolejových vozidel uvedených v příloze I uvedené směrnice – kapitola 4;

d)

určuje prvky interoperability a rozhraní obsažené v evropských specifikacích, včetně evropských norem, které jsou nezbytné pro dosažení interoperability v rámci transevropského konvenčního železničního systému – kapitola 5;

e)

v každém zvažovaném případě stanoveny postupy posuzování shody nebo vhodnosti pro použití. To zahrnuje zejména moduly definované v rozhodnutí 93/456/EHS nebo případně zvláštní postupy, které mají být použity při posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvků interoperability, jakož i při ES ověřování subsystémů. Případné dokumenty, které mohou být použity jako referenční dokumenty pro pomoc při provádění této TSI, jsou uvedeny v seznamu – kapitola 6;

f)

uvádí strategii uplatňování TSI. Zejména je nezbytné určit fáze, které mají proběhnout, s cílem uskutečnit postupný přechod od současného stavu do konečného stavu, ve kterém bude dodržování TSI obecnou normou – kapitola 7;

g)

uvádí pro dotčené zaměstnance odbornou kvalifikaci a podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyžadované pro provoz a údržbu výše uvedeného subsystému, jakož i pro uplatňování TSI – kapitola 4.

Kromě toho lze v souladu s čl. 5 odst. 5 vypracovat ustanovení pro konkrétní případy pro každou TSI; ty jsou uvedeny v kapitole 7.

Tato TSI také obsahuje v kapitole 4 pravidla provozování a údržby příslušná pro oblast působnosti uvedenou v pododdílech 1.1 a 1.2 výše.

2   DEFINICE SUBSYSTÉMU/OBLASTI PŮSOBNOSTI

2.1   SUBSYSTÉM

Subsystém provoz a řízení dopravy je definován v příloze II směrnice 2001/16/ES, část 2.4.

Zahrnuje zejména tyto body:

„Postupy a související zařízení umožňující souvislý provoz různých strukturálních subsystémů při provozu za normálních i za zhoršených podmínek, včetně zejména řízení pohybu vlaků, plánování a řízení provozu.

Odborná kvalifikace, která může být vyžadována pro provádění přeshraničních služeb“.

2.2   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato TSI se týká subsystému provozu a řízení dopravy provozovatelů infrastruktury a železničních podniků v souvislosti s provozováním vlaků na konvenčních železničních tratích transevropské sítě (dále jen TEN).

Specifikace stanovené v TSI o provozu a řízení dopravy mohou být použity jako referenční dokument pro provozování vlaků, i když nespadají do oblasti působnosti této TSI.

2.2.1   ZAMĚSTNANCI A VLAKY

Pododdíly 4.6 a 4.7 platí pro ty zaměstnance, kteří provádějí úkoly důležité pro bezpečnost, jako je řízení vlaku a doprovod vlaku, když přitom překračují hranice mezi státy a pracují za místem stanoveným jako „hraniční“ v prohlášení o dráze provozovatele infrastruktury a uvedeným v jeho osvědčení o bezpečnosti.

Zaměstnanec nebude považován za osobu překračující hranice, pokud bude jeho činnost omezena na práci nejdále do jakéhokoli výše popsaného „hraničního“ místa.

Pro zaměstnance, kteří provádějí úkoly důležité pro bezpečnost, jako je povolování jízdy vlaků a řízení jízdy vlaků, platí vzájemné uznávání odborné kvalifikace a podmínek ochrany zdraví a bezpečnosti mezi členskými státy.

Pro zaměstnance, kteří provádějí úkoly důležité pro bezpečnost spojené se závěrečnou přípravou vlaku před plánovaným překročením státních hranic a pracují za výše popsaným „hraničním“ místem, platí pododdíl 4.6 se vzájemným uznáním podmínek ochrany zdraví a bezpečnosti mezi členskými státy. Vlak nebude považován za přeshraniční službu, pokud všechna vozidla vlaku přejíždějící hranice státu ji přejíždějí pouze do výše popsaného „hraničního“ místa.

To lze shrnout v následujících tabulkách:

Zaměstnanci pracující ve vlacích, které přejíždějí státní hranice a pokračují za hraniční místo.

Úkol

Odborná kvalifikace

Zdravotní Požadavky

Řízení vlaku a doprovázení vlaku

4.6

4.7

Schvalování jízdy vlaku

Vzájemné uznání

Vzájemné uznání

Příprava vlaku

4.6

Vzájemné uznání

Vypravení vlaku

Vzájemné uznání

Vzájemné uznání


Zaměstnanci pracující ve vlacích, které nepřejíždějí státní hranice nebo dojíždějí pouze do hraničních míst

Úkol

Odborná kvalifikace

Zdravotní Požadavky

Řízení vlaku a doprovázení vlaku

Vzájemné uznání

Vzájemné uznání

Schvalování jízdy vlaku

Vzájemné uznání

Vzájemné uznání

Příprava vlaku

Vzájemné uznání

Vzájemné uznání

Vypravení vlaku

Vzájemné uznání

Vzájemné uznání

Při čtení těchto tabulek je třeba vzít v úvahu, že zásady komunikace popsané v kapitole 4.2.1 jsou závazným požadavkem.

2.2.2   PROVOZNÍ ZÁSADY

Současné rozdíly ve formě a pojetí infrastruktury v Evropě, které jsou alespoň částečně odpovědné za současné rozdíly mezi pravidly a postupy, mohou často být překonány pouze díky značným investicím.

V důsledku toho není obecným cílem současné verze této TSI, která je první od vstupu směrnice 2001/16/ES v platnost, vytvořit jediný platný evropský návod pro provoz a řízení konvenční železniční dopravy. Nicméně pravidla a postupy umožňující souvislý provoz nových strukturálních subsystémů, které se mají používat v TEN, a zejména ty, které jsou přímo spojeny s provozem nového sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, musí být shodné tam, kde existují shodné situace.

Původně se tato TSI týkala pouze těch prvků (uvedených v kapitole 4) subsystému „Provoz a řízení dopravy“, které se týkají v zásadě provozních rozhraní mezi železničními podniky a provozovatelem infrastruktury nebo které jsou významným přínosem pro interoperabilitu. Přitom byla příslušná pozornost věnována požadavkům směrnice 2004/49/ES (směrnice o bezpečnosti železnic).

Následně se předpokládá, že budou v příloze k této TSI specifikována podrobná provozní pravidla pro evropský systém řízení železniční dopravy (ERTMS) (A1 pro ERTMS/ETCS, A2 pro ERTMS/GSMR), jakmile budou k dispozici. V současné době je přiložená příloha A1 pouze informativní a nezávazná, protože pravidla ještě nejsou dokončena.

2.2.3   UPLATNITELNOST NA STÁVAJÍCÍ VOZIDLA A INFRASTRUKTURU

I když se většina požadavků obsažených v této TSI týká procesů a postupů, jejich část se týká i fyzických prvků, vlaků a vozidel, které jsou důležité pro provoz.

Konstrukční kritéria pro tyto prvky jsou popsána v TSI týkajících se jiných subsystémů, jako jsou kolejová vozidla. V kontextu OPE TSI se bere v potaz jejich provozní funkce.

V takových případech se uznává, že úprava stávajících kolejových vozidel nebo infrastruktury tak, aby splňovaly všechny požadavky této TSI nemusí být hospodárná. Dotyčné požadavky je tedy nutné uplatňovat pouze na nové prvky nebo na prvky modernizované či obnovované, které vyžadují nové povolení k uvedení do provozu podle čl. 14 odst. 3 směrnice 2001/16/ES.

2.3   VAZBA MEZI TOUTO TSI A SMĚRNICÍ 2004/49/ES

Přestože byla tato TSI vypracována podle směrnice 2001/16/ES o interoperabilitě, řeší i požadavky úzce spojené s provozními postupy a procesy požadovanými od provozovatele infrastruktury nebo železničního podniku při podávání žádosti o osvědčení o bezpečnosti podle směrnice o bezpečnosti 2004/49/ES.

3   ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

3.1   SOULAD SE ZÁKLADNÍMI POŽADAVKY

V souladu s čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/16/ES musí transevropský konveční železniční systém, jeho subsystémy a součásti jejich interoperability vyhovovat základním požadavkům obecně stanoveným v příloze III směrnice.

3.2   ZÁKLADNÍ POŽADAVKY – PŘEHLED

Základní požadavky se týkají:

bezpečnosti,

spolehlivosti a dostupnosti,

ochrany zdraví,

ochrany životního prostředí,

technické kompatibility.

Podle směrnice 2001/16/ES mohou být základní požadavky uplatněné na celý transevropský konvenční železniční systém obecně nebo mohou být specifické pro každý subsystém a jeho součásti.

3.3   KONKRÉTNÍ HLEDISKA VE VZTAHU K TĚMTO POŽADAVKŮM

Význam obecných požadavků pro subsystém provozu a řízení dopravy je určen v následujících odstavcích.

3.3.1   BEZPEČNOST

V souladu s přílohou III směrnice 2001/16/ES jsou základní požadavky na bezpečnost, které platí pro subsystém provozu a řízení dopravy, tyto:

Základní požadavek 1.1.1 přílohy III směrnice 2001/16/ES:

„Návrh, konstrukce nebo montáž, údržba a kontrola konstrukčních částí zásadně důležitých pro bezpečnost, a zejména konstrukčních částí souvisejících s jízdou vlaku, musí zaručovat bezpečnost na úrovni odpovídající cílovým záměrům stanoveným pro síť, včetně cílových záměrů pro řešení situací za zhoršených podmínek“.

Pokud jde o subsystém provoz a řízení dopravy, je tento základní požadavek řešen specifikací v pododdílu „viditelnost vlaku“ (pododdíl 4.2.2.1 a 4.3) a „slyšitelnost vlaku“ v pododdílu 4.2.2.2 a 4.3.

Základní požadavek 1.1.2 přílohy III směrnice 2001/16/ES:

„Parametry související se stykem kolo-kolejnice musí splňovat požadavky na stabilitu nezbytné k zaručení bezpečné jízdy při nejvyšší dovolené rychlosti“.

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

Základní požadavek 1.1.3 přílohy III směrnice 2001/16/ES:

„Použité konstrukční části musí odolat každému stanovenému normálnímu nebo výjimečnému namáhání po celou dobu provozu. Důsledky veškerých náhodných poruch pro bezpečnost musí být omezeny vhodnými prostředky“.

Pokud jde o subsystém provoz a řízení dopravy, je tento základní požadavek řešen specifikací pododdílu „viditelnost vlaku“ (pododdíly 4.2.2.1 a 4.3).

Základní požadavek 1.1.4 přílohy III směrnice 2001/16/ES:

„Konstrukce pevných zařízení a kolejových vozidel a volba použitých materiálů musí směřovat k omezení vzniku, šíření a účinků ohně a kouře v případě požáru“.

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

Základní požadavek 1.1.5 přílohy III směrnice 2001/16/ES:

„Veškerá zařízení určená k tomu, aby jimi manipulovali uživatelé, musí být navržena tak, aby neohrozila jejich bezpečnost, jsou-li používána předvídatelným způsobem, který není v souladu s vyznačenými pokyny“.

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

3.3.2   SPOLEHLIVOST A DOSTUPNOST

Základní požadavek 1,2 přílohy III směrnice 2001/16/ES

„Kontrola a údržba pevných nebo pohyblivých konstrukčních částí souvisejících s jízdou vlaku musí být organizována, prováděna a kvantifikována takovým způsobem, aby byl zajištěn jejich provoz za určených podmínek“.

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

3.3.3   OCHRANA ZDRAVÍ

Základní požadavek 1.3.1 přílohy III směrnice 2001/16/ES:

„Materiály, které mohou na základě způsobu používání představovat ohrožení zdraví osob, které k nim mají přístup, nesmějí být ve vlacích a železniční infrastruktuře používány“.

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

Základní požadavek 1.3.2 přílohy III směrnice 2001/16/ES:

„Všechny materiály musí být vybírány, rozmísťovány a používány takovým způsobem, aby byla omezena emise škodlivého a nebezpečného kouře nebo plynů, zejména v případě požáru“.

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

3.3.4   OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Základní požadavek 1.4.1 přílohy III směrnice 2001/16/ES:

„Ve fázi návrhu systému musí být posouzen a zohledněn vliv stavby a provozu transevropského konvenčního železničního systému na životní prostředí v souladu s platnými předpisy Společenství“.

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

Základní požadavek 1.4.2 přílohy III směrnice 2001/16/ES:

„Materiály používané ve vlacích a v infrastruktuře musí zabraňovat emisi kouře nebo plynů, které jsou pro životní prostředí škodlivé a nebezpečné, zejména v případě požáru“.

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

Základní požadavek 1.4.3 přílohy III směrnice 2001/16/ES:

„Kolejová vozidla a napájecí systémy musí být navrženy a vyrobeny takovým způsobem, aby byly elektromagneticky kompatibilní s instalacemi, zařízeními a veřejnými nebo soukromými sítěmi, s nimiž by se mohly vzájemně rušit“.

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

Základní požadavek 1.4.4 přílohy III směrnice 2001/16/ES:

„Při provozu transevropského konvenčního železničního systému musí být dodržovány stanovené meze hluku“.

Přestože toto je v zásadě základní požadavek, který řeší TSI o hluku, subsystém pro provoz a řízení dopravy definuje určité prvky s pododdílech 4.2.2.2 a 4.3, pokud jde o „slyšitelnost vlaku“.

Základní požadavek 1.4.5 přílohy III směrnice 2001/16/ES:

„Provoz transevropského železničního systému nesmí za normálního stavu údržby vyvolávat nepřípustné úrovně zemních vibrací působících na činnosti a prostředí v blízkosti infrastruktury“.

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

3.3.5   TECHNICKÁ KOMPATIBILITA

Základní požadavek 1.5 přílohy III směrnice 2001/16/ES

„Technické vlastnosti infrastruktury a pevných zařízení musí být kompatibilní jak navzájem, tak s vlastnostmi vlaků které mají být používány v transevropském konvenčním železničním systému.

Jestliže se dodržování těchto vlastností ukáže být na určitých úsecích sítě obtížné, mohou být zavedena dočasná řešení, která zajistí kompatibilitu v budoucnu“.

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

3.4   HLEDISKA TÝKAJÍCÍ SE KONKRÉTNĚ SUBSYSTÉMU PROVOZU A ŘÍZENÍ DOPRAVY

3.4.1   BEZPEČNOST

Základní požadavek 2.6.1 přílohy III směrnice 2001/16/ES:

„Sladění pravidel provozování sítě a kvalifikace strojvedoucích, obsluhy vlaku a zaměstnanců středisek řízení dopravy musí zaručovat bezpečný provoz, přičemž je třeba dbát na rozdílné požadavky přeshraničních a vnitrostátních služeb.

Provoz a intervaly údržby, vzdělávání a kvalifikace zaměstnanců středisek údržby a středisek řízení dopravy a systém zabezpečování jakosti zavedený dotyčnými provozovateli ve střediscích řízení dopravy a střediscích údržby musí zaručovat vysokou úroveň bezpečnosti“.

Základní požadavek je řešen v následujících pododdílech této specifikace:

Identifikace vozidla (pododdíl 4.2.2.3)

Brzdění vlaku (pododdíl 4.2.2.6)

Řazení vlaku (pododdíl 4.2.2.5)

Nakládání nákladních vozů (pododdíl 4.2.2.4)

Zajištění jízdní způsobilosti vlaku (pododdíl 4.2.2.7)

Viditelnost vlaku (pododdíl 4.2.2.1 a 4.3)

Slyšitelnost vlaku (pododdíl 4.2.2.2 a 4.3)

Odjezd vlaku (pododdíl 4.2.3.3)

Řízení provozu (pododdíl 4.2.3.4)

Viditelnost návěstidel a zařízení pro kontrolu bdělosti (pododdíl 4.3)

Komunikace spojená s bezpečností (pododdíly 4.2.1.5 a 4.6)

Dokumentace pro strojvedoucí (pododdíl 4.2.1.2)

Dokumentace pro zaměstnance železničních podniků, kteří nejsou strojvedoucí (pododdíl 4.2.1.3)

Dokumentace pro zaměstnance provozovatele infrastruktury, kteří povolují jízdu vlaků (pododdíl 4.2.1.4)

Provoz za zhoršených podmínek (pododdíl 4.2.3.6)

Řízení v nouzové situaci (pododdíl 4.2.3.7)

Pravidla pro provoz ERTMS (pododdíl 4.4)

Odborná kvalifikace (pododdíl 4.6)

Podmínky pro ochranu zdraví a bezpečnost (pododdíl 4.7)

3.4.2   SPOLEHLIVOST A DOSTUPNOST

Základní požadavek 2.6.2 přílohy III směrnice 2001/16/ES:

„Provoz a intervaly údržby, vzdělávání a kvalifikace zaměstnanců středisek údržby a středisek řízení dopravy a systém zabezpečování jakosti zavedený dotyčnými provozovateli ve střediscích řízení dopravy a střediscích údržby musí zaručovat vysokou úroveň spolehlivosti a dostupnosti systému“.

Tento základní požadavek řeší následující pododdíly této specifikace:

Řazení vlaku (pododdíl 4.2.2.5)

Zajištění jízdní způsobilosti vlaku (pododdíl 4.2.2.7)

Řízení provozu (pododdíl 4.2.3.4)

Komunikace spojená s bezpečností (pododdíl 4.2.1.5)

Provoz za zhoršených podmínek (pododdíl 4.2.3.6)

Řízení v nouzové situaci (pododdíl 4.2.3.7)

Odborná kvalifikace (pododdíl 4.6)

Podmínky pro ochranu zdraví a bezpečnost (pododdíl 4.7)

3.4.3   TECHNICKÁ KOMPATIBILITA

Základní požadavek 2.6.3 přílohy III směrnice 2001/16/ES:

„Sladění pravidel provozování sítě a kvalifikace strojvedoucích, obsluhy vlaku a pracovníků řízení provozu musí zaručovat provozní efektivnost transevropského konvečního železničního systému, přičemž je třeba dbát na rozdílné požadavky přeshraničních a vnitrostátních služeb“.

Základní požadavek je řešen v následujících pododdílech této specifikace:

Identifikace vozidla (pododdíl 4.2.2.3)

Brzdění vlaku (pododdíl 4.2.2.6)

Řazení vlaku (pododdíl 4.2.2.5)

Nakládání nákladních vozů (pododdíl 4.2.2.4)

Komunikace spojená s bezpečností (pododdíl 4.2.1.5)

Provoz za zhoršených podmínek (pododdíl 4.2.3.6)

Řízení v nouzové situaci (pododdíl 4.2.3.7)

4   VLASTNOSTI SUBSYSTÉMU

4.1   ÚVOD

Transevropský konveční železniční systém (TEN), pro který platí směrnice 2001/16/ES a jehož součástí je subsystém provozu a řízení dopravy, je částí systému, jehož soudržnost musí být ověřena. Tato soudržnost musí být kontrolována zejména s ohledem na specifikace subsystému, jeho rozhraní se systémem, se kterým je integrován, a provozními pravidly.

S ohledem na všechny příslušné základní požadavky zahrnuje subsystém provozu a řízení dopravy tak, jak je popsán v pododdílu 2.2, pouze prvky uvedené v následujícím oddílu.

V souladu se směrnicí 2001/14/ES je provozovatel infrastruktury plně odpovědný za poskytnutí všech příslušných požadavků, které mají splňovat vlaky, jimž je povolen provoz v jeho síti s ohledem na zeměpisné zvláštnosti jednotlivých tratí a níže uvedené funkční nebo technické specifikace.

4.2   FUNKČNÍ A TECHNICKÉ SPECIFIKACE SUBSYSTÉMU

Funkční a technické specifikace subsystému provozu a řízení dopravy se skládají z těchto bodů:

specifikace týkající se zaměstnanců,

specifikace týkající se vlaků,

specifikace týkající se provozu vlaků.

4.2.1   SPECIFIKACE TÝKAJÍCÍ SE ZAMĚSTNANCŮ

4.2.1.1   Všeobecné požadavky

Tato část se zabývá zaměstnanci, kteří přispívají k provozu subsystému prováděním úkolů důležitých pro bezpečnost týkajících se přímého rozhraní mezi železničním podnikem a provozovatelem infrastruktury.

Zaměstnanci železničního podniku:

řídí vlaky (v tomto dokumentu jsou označováni jako „strojvedoucí“) a jsou součástí „doprovodu vlaku“,

provádějí úkoly ve vlaku (nikoli však řízení) a jsou součástí „doprovodu vlaku“,

provádějí úkol přípravy vlaků.

Zaměstnanci provozovatele infrastruktury provádějící úkol povolování jízdy vlaků.

Oblasti, kterých se to týká, jsou:

dokumentace,

komunikace.

a v oblasti působnosti definované v části 2.2 této TSI:

odborná kvalifikace (viz pododdíl 4.6 a přílohy H, J a L) ,

podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti (viz pododdíl 4.7).

4.2.1.2   Dokumentace pro strojvedoucí

Železniční podnik provozující vlak musí poskytnout strojvedoucímu veškeré nezbytné informace, které potřebuje k plnění svých povinností.

Tyto informace musí zohledňovat nezbytné prvky pro provoz v normálních, zhoršených a nouzových situacích na tratích, kde se bude vlak provozovat, a o kolejových vozidlech používaných na těchto tratích.

4.2.1.2.1   Kniha pravidel

Všechny nezbytné postupy pro strojvedoucí musí být zahrnuty v dokumentu nebo na počítačovém médiu s názvem „Pravidla pro strojvedoucí“.

„Pravidla pro strojvedoucí“ musí definovat požadavky pro všechny provozované tratě a pro kolejová vozidla používaná na těchto tratích podle situací normálního provozu, provozu za zhoršených podmínek a v nouzových situacích, s nimiž se může strojvedoucí setkat.

„Pravidla pro strojvedoucí“ musí zahrnovat dvě samostatné části:

část, která popisuje soubor společných pravidel a postupů pro celou TEN (zohledňující obsah příloh A, B a C),

část, která stanoví veškerá nezbytná pravidla a postupy týkající se jednotlivých provozovatelů infrastruktury.

Musí zahrnovat postupy týkající se minimálně těchto hledisek:

Bezpečnost a ochrana personálu

zabezpečení a řízení,

provoz vlaku včetně provozu za zhoršených podmínek,

trakce a kolejová vozidla,

mimořádné události a nehody.

Provozovatel infrastruktury je odpovědný za vypracování tohoto dokumentu.

Provozovatel infrastruktury musí předložit Pravidla pro strojvedoucí ve stejném formátu pro celou infrastrukturu, na které budou jeho strojvedoucí pracovat.

Dokument bude mít dvě přílohy:

příloha 1: příručka pro komunikační postupy,

příloha 2: Kniha formulářů

Provozovatel infrastruktury musí Pravidla pro strojvedoucí vypracovat buď v jazyce jednoho z členských států nebo v „provozním“ jazyce provozovatele/provozovatelů infrastruktury, na kterou se budou pravidla vztahovat. To nebude platit pro zprávy a formuláře, které musí zůstat v „provozním“ jazyce provozovatele/provozovatelů infrastruktury.

Proces přípravy a aktualizace Pravidel pro strojvedoucí bude zahrnovat následující kroky:

provozovatel infrastruktury (nebo organizace odpovědná za přípravu provozních pravidel) musí poskytnout železničnímu podniku příslušné informace v „provozním“ jazyce provozovatele infrastruktury,

železniční podnik musí vypracovat původní nebo aktualizovaný dokument;

pokud jazyk, který zvolil železniční podnik pro Pravidla pro strojvedoucí, není jazykem, ve kterém byly původně poskytnuty příslušné informace, musí železniční podnik zajistit nezbytný překlad.

V souladu s přílohou III odstavcem 2 směrnice 2004/49/ES musí sytém řízení bezpečnosti provozovatele infrastruktury zahrnovat proces ověření, aby bylo zajištěno, že je obsah dokumentace předané železničnímu podniku úplný a přesný.

V souladu s přílohou III odstavcem 2 směrnice 2004/49/ES musí systém řízení bezpečnosti železničního podniku zahrnovat proces validace, který zajistí, aby obsah Pravidel pro strojvedoucí byl úplný a přesný.

Příloha V uvádí tento postup ve formě postupového grafu a poskytuje o něm přehled.

4.2.1.2.2   Popis tratí a příslušného traťového vybavení spojeného s používanou tratí

Strojvedoucí musí mít k dispozici popis tratí a příslušného traťového vybavení pro tratě, na kterých budou jezdit, který souvisí s úkolem řízení vlaku. Tyto informace musí být uvedeny v jediném dokumentu pod názvem „Tabulky traťových poměrů“ (v tradiční nebo elektronické formě).

Seznam minimálních informací, které musí být poskytnuty:

všeobecné provozní vlastnosti,

popis podélných sklonů trati,

podrobný diagram trati.

4.2.1.2.2.1   Příprava tabulek traťových poměrů

Tabulky traťových poměrů musí být zpracovány buď v některém jazyce členských států zvoleném železničním podnikem nebo v „provozním“ jazyce provozovatele infrastruktury.

Musí obsahovat následující informace (tento seznam není vyčerpávající):

všeobecné provozní vlastnosti:

typ zabezpečení a odpovídající režim provozu (dvojkolejná trať, kyvadlový provoz, jízda vlevo nebo vpravo atd.),

trakční soustavu,

typ radiového zařízení pro komunikaci řízení provozu – vlak.

popis podélných sklonů trati:

hodnoty sklonů s přesným určením místa

podrobný diagram trati:

názvy stanic na trati, klíčové lokality a jejich umístění,

tunely, včetně umístění, jména, délky, konkrétních informací, jako je existence chodníků a bodů bezpečného úniku a míst, kde je možno bezpečně evakuovat cestující,

základní lokality jako jsou neutrální pole,

nejvyšší traťové rychlosti pro každou trať, případně včetně různých rychlostí pro určité typy vlaků,

název organizace odpovědné za kontrolu řízení provozu a název/názvy oblastí řízení provozu,

názvy a oblasti středisek řízení provozu, např. stavědla,

určení radiových kanálů, které se mají používat.

Formát tabulek traťových poměrů musí být vypracován stejným způsobem pro všechny infrastruktury, ve kterých se používají vlaky určitého železničního podniku.

Železniční podnik odpovídá za zpracování tabulek traťových poměrů na základě informací, které poskytl (poskytli) provozovatel (provozovatelé) infrastruktury.

V souladu s přílohou III odstavcem 2 směrnice 2004/49/ES musí sytém řízení bezpečnosti provozovatele infrastruktury zahrnovat proces ověření, aby bylo zajištěno, že je obsah dokumentace předané železničnímu podniku úplný a přesný.

V souladu s přílohou III odstavcem 2 směrnice 2004/49/ES musí systém řízení bezpečnosti železničního podniku zahrnovat proces ověření, aby bylo zaručeno, že je obsah tabulek traťových poměrů úplný a přesný.

4.2.1.2.2.2   Upravené prvky

Provozovatel infrastruktury musí informovat železniční podnik o všech prvcích upravených dočasně nebo nastálo. Tyto změny musí být shrnuty železničním podnikem v samostatném dokumentu nebo na počítačovém médiu, jehož formát musí být stejný pro veškeré traťové úseky, po kterých jezdí vlaky daného železničního podniku.

V souladu s přílohou III odstavcem 2 směrnice 2004/49/ES musí sytém řízení bezpečnosti provozovatele infrastruktury zahrnovat proces ověření, aby bylo zajištěno, že je obsah dokumentace předané železničnímu podniku úplný a přesný.

V souladu s přílohou III odstavcem 2 směrnice 2004/49/ES musí systém řízení bezpečnosti železničního podniku zahrnovat proces ověření, aby bylo zajištěno, že je obsah dokumentu o upravených prvcích úplný a přesný.

4.2.1.2.2.3   Informování strojvedoucího v reálném čase

Postup pro informování strojvedoucích v reálném čase o všech změnách bezpečnostního uspořádání na trati musí definovat dotčený provozovatel infrastruktury (tam, kde se používá ERTMS/ETCS, musí být pouze jediný postup).

4.2.1.2.3   Jízdní řády

Poskytování informací o jízdních řádech vlaků usnadňuje jízdu vlaků načas a pomáhá v poskytování služby.

Železniční podnik musí poskytnout strojvedoucím informace nezbytné pro normální řízení vlaku. Tyto informace obsahují minimálně tyto prvky:

identifikaci vlaku,

dny, ve které vlak jezdí (je-li to zapotřebí),

body zastavení a činnosti se zastavením spojené,

další časové body,

příjezd/odjezd/délku zastávky v každém z těchto bodů.

Tyto informace o jízdě vlaku, které musí být založeny na informacích poskytnutých provozovatelem infrastruktury, mohou být poskytnuty v elektronické nebo tištěné formě.

Předkládání dokumentace strojvedoucím musí být stejné na všech tratích, na kterých železniční podnik zajišťuje provoz.

4.2.1.2.4   Kolejová vozidla

Železniční podnik musí poskytnout strojvedoucímu veškeré informace týkající se fungování kolejových vozidel při provozu za zhoršených podmínek (např. vyžádání pomoci). Tato dokumentace se v těchto případech musí zaměřit i na konkrétní rozhraní se zaměstnanci provozovatele infrastruktury.

4.2.1.3   Dokumentace pro zaměstnance železničního podniku kromě strojvedoucích

Železniční podnik musí poskytnout všem svým zaměstnancům (ať již ve vlaku nebo jinde), kteří plní úkoly důležité pro bezpečnost, jež se týkají přímého rozhraní se zaměstnanci, zařízením nebo systémy provozovatele infrastruktury, pravidla, postupy, konkrétní informace o kolejových vozidlech a o trati, které považuje za vhodné pro tyto úkoly. Tyto informace se používají jak v normálním provozu, tak i v provozu za zhoršených podmínek.

Pro zaměstnance ve vlacích musí struktura, formát, obsah a proces přípravy a aktualizace těchto informací vycházet ze specifikace uvedené v pododdílu 4.2.1.2 této TSI.

4.2.1.4   Dokumentace pro zaměstnance provozovatele infrastruktury povolující jízdu vlaků

Veškeré informace nezbytné pro zajištění komunikace týkající se bezpečnosti mezi zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků a doprovodem vlaku musí být stanoveny:

v dokumentech popisujících zásady komunikace (příloha C),

v dokumentu nazvaném kniha formulářů.

Provozovatel infrastruktury musí tyto dokumenty vypracovat ve svém „provozním“ jazyce.

4.2.1.5   Komunikace týkající se bezpečnosti mezi doprovodem vlaku, dalšími zaměstnanci železničního podniku a zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků

Jazykem pro komunikace týkající se bezpečnosti mezi doprovodem vlaku, dalšími zaměstnanci železničního podniku (jak stanoví příloha L) a zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků bude „provozní“ jazyk (viz glosář), který používá provozovatel infrastruktury na dotčené trati.

Zásady pro komunikaci týkající se bezpečnosti mezi doprovodem vlaku a zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků jsou uvedeny v příloze C.

V souladu se směrnicí 2001/14/ES je provozovatel infrastruktury zodpovědný za zveřejnění „provozního jazyka“, který používají jeho zaměstnanci v každodenním provozu.

Avšak tam, kde místní praxe vyžaduje možnost používání i druhého jazyka, musí provozovatel infrastruktury určit zeměpisné hranice jeho používání.

4.2.2   SPECIFIKACE TÝKAJÍCÍ SE VLAKŮ

4.2.2.1   Viditelnost vlaku

4.2.2.1.1   Všeobecné požadavky

Železniční podnik musí zajistit, aby vlaky byly vybaveny prostředky označujícími začátek a konec vlaku.

4.2.2.1.2   Začátek vlaku

Železniční podnik musí zajistit, aby byl přijíždějící vlak jasně viditelný a rozpoznatelný jako vlak tím, že bude mít rozsvícené speciálně umístněné bílé čelní reflektory. To má umožnit odlišení blížícího se vlaku od blízkých silničních vozidel nebo jiných pohybujících se objektů.

Podrobná specifikace je uvedena v pododdílu 4.3.3.4.1.

4.2.2.1.3   Konec vlaku

Tyto požadavky jsou stanoveny v příloze S.

4.2.2.2   Slyšitelnost vlaku

4.2.2.2.1   Všeobecné požadavky

Železniční podnik musí zajistit, aby vlaky byly vybaveny slyšitelným varovným zařízením označujícím blížící se vlak.

4.2.2.2.2   Ovládání

Spuštění slyšitelného varovného zařízení musí být možné ze všech poloh při řízení vlaku.

4.2.2.3   Identifikace vozidla

Každé vozidlo musí mít jedinečné identifikační číslo odlišující ho od ostatních kolejových vozidel. Toto číslo musí být zřetelně uvedeno alespoň na obou bočních stranách vozidla.

Musí být také možné identifikovat provozní omezení platná pro dané vozidlo.

Další požadavky jsou uvedeny v příloze P.

4.2.2.4   Nakládání nákladních vozů

Železniční podnik musí zajistit, aby vozidla byla bezpečně naložena, aby byl náklad zajištěn a aby se situace po celou jízdu nezměnila, zejména s ohledem na tyto skutečnosti:

4.2.2.4.1   Rozložení hmotnosti

Vozidla musí být naložena tak, aby hmotnost nákladu byla rovnoměrně rozložena na všechny nápravy. Tam, kde to v důsledku velikosti nebo tvaru nákladu není možné, musí železniční podnik uplatnit zvláštní podmínky přepravy pro tento náklad po celou jízdu.

4.2.2.4.2   Hmotnost na nápravu

Železniční podnik musí zajistit, aby vozidla nebyla naložena nad povolenou hmotnost na nápravu. Rovněž musí zajistit, aby vozidla nebyla naložena nad povolenou hmotnost na nápravu v kterékoli části plánované trati (pokud příslušný provozovatel infrastruktury nepovolil jízdu).

4.2.2.4.3   Zajištění nákladu

Železniční podnik musí zajistit, aby náklad a nepoužité zařízení na zajištění nákladu na vozidlech nebo ve vozidlech byly uloženy bezpečným způsobem, aby se během přepravy zbytečně nepohybovaly.

4.2.2.4.4   Průjezdný průřez

Průjezdný průřez nesmí u žádného z vozidel (včetně případného nákladu) překročit maximální přípustnou mez pro daný úsek trati.

4.2.2.4.5   Zakrytí nákladu

Železniční podniky musí zajistit, aby materiál používaný pro zakrytí nákladu na vozidle byl bezpečně připevněn k vozidlu nebo k nákladu. Toto krytí musí být vyrobeno z materiálů, které je vhodné pro zakrytí dotyčného nákladu s ohledem na síly, jejichž působení bude pravděpodobně vystaven během jízdy.

4.2.2.5   Řazení vlakových souprav

Železniční podnik musí stanovit pravidla a postupy, které musí jeho zaměstnanci uplatňovat, aby bylo zajištěno, že je vlak vyhovuje podmínkám na přidělené vlakové cestě.

Požadavky na řazení vlaku musí zohlednit následující prvky:

vozidla

všechna vozidla ve vlaku musí být v souladu se všemi požadavky platnými pro vlakové cesty, po kterých bude vlak jezdit,

všechna vozidla vlaku musí být schopna jet maximální rychlostí, kterou má vlak jet,

všechna vozidla vlaku se musí v daném okamžiku nacházet uvnitř intervalu údržby a interval pro údržbu neskončí do dokončení cesty (a to jak časově, tak i co se týče ujeté vzdálenosti),

vlak

kombinace vozidel tvořících vlak musí být v souladu s technickými omezeními příslušné trati a délka vlaku nesmí překročit maximum přípustné pro odesílací a přijímací terminály,

železniční podnik odpovídá za to, aby vlak byl a po celou cestu zůstal technicky způsobilý pro plánovanou cestu,

hmotnost a hmotnost na nápravu

hmotnost vlaku nesmí překročit maximální přípustnou hmotnost pro daný úsek trati, pevnost spřáhel, tažnou sílu nebo ostatní související vlastnosti vlaku. Omezení hmotnosti na nápravu musí být dodržena,

maximální rychlost vlaku

maximální možná rychlost vlaku musí zohledňovat veškerá omezení na příslušném úseku trati, brzdný účinek, hmotnost na nápravu a typ vozidla,

průjezdný průřez

průjezdný průřez nesmí u žádného z vozidel (včetně případného nákladu) překročit maximální přípustný limit pro daný úsek trati.

Další omezení mohou být požadována nebo uvalena ve vztahu k typu brzdného režimu nebo typu trakce u konkrétního vlaku.

Řazení vlaku musí být popsáno v harmonizovaném dokumentu o řazení vlaku (viz příloha U).

4.2.2.6   Brzdění vlaku

4.2.2.6.1   Minimální požadavky na brzdný systém

Všechna vozidla vlaku musí být napojena na průběžný automatický brzdný systém tak, jak je definován v RST TSI.

První a poslední vozidlo (včetně hnacích jednotek) ve všech vlacích musí mít funkční automatickou brzdu.

V případě, že se vlak náhodou rozdělí na dvě části, musí se obě rozpojené soustavy vozidel automaticky zastavit v důsledku maximálního účinku brzdy.

4.2.2.6.2   Brzdný účinek

Provozovatel infrastruktury musí rozhodnout, zda:

poskytne železničnímu podniku informace nezbytné pro výpočet požadovaného brzdného účinku pro příslušnou trať/tratě včetně informací o brzdných systémech, které lze použít, a o podmínkách jejich použití, nebo

poskytne informaci o požadovaném výkonu.

Železniční podnik odpovídá za zajištění dostatečného účinku brzd vlaku tím, že poskytne svým zaměstnancům pravidla pro brzdění, která musejí dodržovat.

Informace požadované železničním podnikem a určené k výpočtu brzdného účinku, který umožňuje, aby se vlak zastavil a zůstal stát, musí zohledňovat zeměpisné vlastnosti všech dotčených tratí, přidělené cesty a rozvoj ERTMS/ETCS.

Další požadavky jsou určeny v příloze T.

4.2.2.7   Zajištění způsobilosti vlaku k jízdě

4.2.2.7.1   Všeobecné požadavky

Železniční podnik musí určit postup, jak zajišťovat, aby veškeré vybavení vlaku související s bezpečností bylo plně funkční a aby byl provoz vlaku bezpečný.

Železniční podnik musí informovat provozovatele infrastruktury o veškerých změnách vlastností vlaku ovlivňujících jeho jízdu nebo o veškerých změnách, které by mohly ovlivnit schopnost přizpůsobení vlaku přidělené vlakové cestě.

Provozovatel infrastruktury a železniční podnik musí stanovit a aktualizovat podmínky a postupy pro jízdu vlaku při provozu za zhoršených podmínek.

4.2.2.7.2   Vyžadovaná data

Údaje požadované pro bezpečný a efektivní provoz a postup, kterým musí být údaje předávány, musí obsahovat:

identifikací vlaku,

název železničního podniku odpovědného za vlak,

skutečnou délku vlaku,

informaci, zda vlak přepravuje cestující nebo zvířata, i když k tomu není určen,

veškerá provozní omezení s uvedením vozidla/vozidel, kterých se týká (průjezdný průřez, rychlostní omezení atd.),

informace pro provozovatele infrastruktury požadované pro přepravu nebezpečných věcí.

Železniční podnik musí určit postup, aby zajistil, že tyto údaje bude mít provozovatel/é infrastruktury k dispozici před odjezdem vlaku.

Železniční podnik musí určit postup, jak informovat provozovatele infrastruktury v případě, že vlak nepojede po vlakové cestě, která mu byla přidělena, nebo že byl zrušen.

4.2.3   SPECIFIKACE PRO PROVOZOVÁNÍ VLAKŮ

4.2.3.1   Plánování vlaků

Provozovatel infrastruktury musí informovat o tom, jaké údaje potřebuje v případě, že je požadována vlaková cesta. Další hlediska tohoto prvku jsou uvedena ve směrnici 2001/14/ES.

4.2.3.2   Identifikace vlaků

Musí existovat jednoznačná identifikace všech vlaků.

Tyto požadavky jsou upřesněny v příloze R.

4.2.3.3   Odjezd vlaku

4.2.3.3.1   Kontroly a zkoušky před odjezdem

Železniční podnik musí v souladu s požadavky uvedenými v třetím odstavci pododdílu 4.1 této TSI určit kontroly a zkoušky (zejména v souvislosti s brzdami), které musí být provedeny před odjezdem.

4.2.3.3.2   Informování provozovatele infrastruktury o provozním stavu vlaku

Železniční podnik musí informovat provozovatele infrastruktury před odjezdem vlaku a během jízdy o všech odchylkách ovlivňujících vlak nebo jeho provoz, které by mohly mít dopad na jeho jízdu.

4.2.3.4   Řízení provozu

4.2.3.4.1   Všeobecné požadavky

Řízení provozu musí zajistit bezpečný, efektivní a přesný provoz železnice, včetně efektivního obnovení přerušené služby.

Provozovatel infrastruktury musí určit postupy a prostředky pro:

řízení pohybu vlaků v reálném čase,

provozní opatření na udržení co nejvyššího výkonu infrastruktury v případě zpoždění nebo mimořádných událostí, ať již skutečných nebo předpokládaných, a

poskytování informací železničnímu podniku/podnikům v takových případech.

Jakékoli další postupy vyžadované železničním podnikem ovlivňující rozhraní s provozovatelem/provozovateli infrastruktury mohou být zavedeny až po jejich schválení provozovatelem infrastruktury.

4.2.3.4.2   Zprávy o vlaku

4.2.3.4.2.1   Údaje vyžadované pro podávání zpráv o poloze vlaku

Provozovatel infrastruktury musí:

poskytnout prostředek pro zaznamenávání časů odjezdu, příjezdu a průjezdu vlaku v příslušných, předem stanovených bodech hlášení ve své síti v reálném čase a hodnotu časové odchylky,

poskytnout konkrétní údaje požadované v souvislosti se zprávou o poloze vlaku. Tyto informace musí obsahovat:

Identifikace vlaku

identita bodu hlášení,

trať, po které vlak jede,

plánovaný čas v bodu hlášení,

skutečný čas v bodu hlášení (a zda jde o odjezd, příjezd nebo průjezd – musí být poskytnuty samostatné časy příjezdu a odjezdu vzhledem k mezilehlým bodům podávání zpráv, kterými vlak projíždí),

počet minut náskoku nebo zpoždění v určitém bodě hlášení,

první vysvětlení jakéhokoli jednotlivého zpoždění překračujícího 10 minut nebo podle jiných požadavků režimu pro monitorování provozu,

upozornění, že zpráva z vlaku je zpožděná, počet minut zpoždění zprávy,

případné předcházející identifikace vlaku,

zprávu, že vlak byl zrušen v celé trase nebo části trasy.

4.2.3.4.2.2   Předpokládaný čas předání

Provozovatel infrastruktury musí mít k dispozici postup, který umožňuje uvedení odhadovaného počtu minut odchylky od plánovaného času, kdy má být vlak předán jedním provozovatelem infrastruktury jinému provozovateli.

Musí zahrnovat informaci o přerušení služby (popis a místo problému).

4.2.3.4.3   Nebezpečné věci

Železniční podnik musí stanovit postupy pro dohled na přepravu nebezpečných věcí.

Tyto postupy musí zahrnovat:

platné evropské normy stanovené směrnicí 1996/49/ES pro identifikaci nebezpečných věcí ve vlaku,

informaci pro strojvedoucího o přítomnosti a umístění nebezpečných věcí ve vlaku,

informace, které vyžaduje provozovatel infrastruktury pro přepravu nebezpečných věcí,

určení komunikačních kanálů v souladu s provozovatelem infrastruktury a plánování konkrétních opatření v případě nouzových situací týkajících se nákladu.

4.2.3.4.4   Provozní kvalita

Provozovatel infrastruktury a železniční podnik budou používat funkční postupy pro monitorování efektivního provozu všech dotčených služeb.

Monitorovací procesy budou navrženy tak, aby analyzovaly údaje a zjišťovaly základní trendy s ohledem jak na lidskou chybu, tak i na chybu systému. Výsledky této analýzy se použijí pro vytvoření akcí zaměřených na zlepšení, jejichž cílem bude vyloučit nebo omezit události, které by mohly ohrozit efektivní provoz TEN.

Pokud by tyto akce na zlepšení přinesly prospěch celé síti při zapojení ostatních provozovatelů infrastruktury a železničních podniků, budou o nich s výhradou obchodního tajemství tito provozovatelé a podniky informovány.

Události, které závažným způsobem narušily provoz, bude co nejdříve analyzovat provozovatel infrastruktury. Bude-li to vhodné a zejména tam, kde se to týká zaměstnanců železničních podniků, přizve provozovatel infrastruktury železniční podnik zúčastněný na události k účasti na analýze. Pokud výsledek této analýzy vyústí v doporučení ke zkvalitnění sítě, která mají odstranit nebo omezit příčiny nehod nebo mimořádných událostí, budou tato doporučení sdělena všem příslušným provozovatelům infrastruktury a železničním podnikům.

Tyto procesy budou dokumentovány a budou podléhat vnitřnímu auditu.

4.2.3.5   Záznam údajů

Údaje týkající se jízdy vlaku musí být zaznamenány a zachovány pro tyto účely:

podpora systematického monitorování bezpečnosti jako prostředek pro prevenci mimořádných událostí a nehod,

identifikace strojvedoucího, vlaku a výkonu infrastruktury v období před mimořádnou událostí nebo nehodou a (je-li to vhodné) bezprostředně po ní, aby bylo možné zjistit příčiny spojené s řízením vlaku nebo vybavením vlaku a podpora nových opatření nebo pozměněných opatření, která brání jejímu opakování,

záznam informací týkajících se lokomotivy/hnacího vozidla a strojvedoucího včetně pracovní doby.

Musí být možné porovnat zaznamenané údaje s:

datem a časem záznamu,

přesným zeměpisným umístěním zaznamenané události (vzdálenost v kilometrech od rozeznatelného místa),

identifikací vlaku,

identitou strojvedoucího.

Požadavky na ukládání a pravidelné hodnocení těchto údajů i na přístup k nim jsou definovány v příslušných vnitrostátních zákonech členského státu:

ve kterém získal železniční podnik licenci (jde o údaje zaznamenávané ve vlaku), nebo

členského státu, v němž se nachází infrastruktura (jde o údaje zaznamenávané mimo vlak).

4.2.3.5.1   Záznam údajů o dozoru mimo vlak

Provozovatel infrastruktury musí zaznamenávat alespoň tyto údaje:

selhání traťového zařízení spojeného s jízdou vlaků (zabezpečení, výhybky atd.),

zjištění přehřátí ložiska nápravy,

komunikace mezi strojvedoucím a zaměstnanci provozovatele infrastruktury povolujícími jízdu vlaku.

4.2.3.5.2   Záznam údajů o dozoru ve vlaku

Železniční podnik musí zaznamenávat alespoň tyto údaje:

jízda za návěst „stůj“ nebo „konec vlakové cesty“ bez povolení,

použití záchranné brzdy,

rychlost, kterou vlak jede,

všechna vypnutí nebo nerespektování vlakových systémů řízení (zabezpečení),

použití zvukového výstražného zařízení (houkačka),

použití ovládání dveří (uvolnění, zavření)

detekce prostřednictvím detektorů horkoběžnosti ložiska nápravy, pokud jsou instalovány,

identita stanoviště strojvedoucího, pro které jsou údaje zaznamenávány, pro účely kontroly,

údaje pro záznam pracovní doby.

4.2.3.6   Provoz za zhoršených podmínek

4.2.3.6.1   Informace pro jiné uživatele

Provozovatel infrastruktury ve spojení s železničním podnikem/železničními podniky musí stanovit postup pro okamžité vzájemné informování o všech situacích ohrožujících bezpečnost, výkon a/nebo dostupnost železniční sítě nebo kolejových vozidel.

4.2.3.6.2   Informování strojvedoucích vlaků

V případě provozu za zhoršených podmínek spojeného s oblastí odpovědnosti provozovatele infrastruktury musí provozovatel infrastruktury poskytnout strojvedoucím formální pokyny o opatřeních, která se musí přijmout, aby byly zhoršené provozní podmínky bezpečně překonány.

4.2.3.6.3   Nouzová opatření

Provozovatel infrastruktury ve spolupráci se železničními podniky využívajícími jeho infrastrukturu, ve vhodných případech i se sousedícími provozovateli infrastruktury, musí stanovit, zveřejnit a zpřístupnit příslušná pohotovostní opatření a přiřadit odpovědnosti na základě požadavku snížit všechny negativní dopady vyplývající z provozu za zhoršených podmínek.

Požadavky plánování a reakce na takové události musí být úměrné povaze a potenciální závažnosti ztížení provozu.

Tato opatření musí minimálně zahrnovat plány na obnovení „normálního“ stavu sítě a mohou se týkat též:

poruch kolejových vozidel (např. poruch, které by mohly způsobit podstatné narušení provozu, postupů pro odtažení neschopných vlaků),

poruch infrastruktury (např. přerušení dodávky elektřiny nebo podmínek, za kterých je možné odklonit vlak z předem dohodnuté vlakové cesty),

extrémních klimatických podmínek.

Provozovatel infrastruktury musí shromáždit a aktualizovat informace o kontaktech na klíčové zaměstnance provozovatele infrastruktury a železničního podniku, na které se lze obrátit v případě narušení služby, jež vede k provozu za zhoršených podmínek. Tyto informace musí obsahovat kontaktní údaje pro pracovní dobu i pro mimopracovní dobu.

Železniční podnik musí poskytnout tyto informace provozovateli infrastruktury a oznámit mu rovněž jakékoli změny těchto kontaktních údajů.

Provozovatel infrastruktury musí oznámit všem železničním podnikům všechny změny svých kontaktních údajů.

4.2.3.7   Řízení v nouzové situaci

Provozovatel infrastruktury musí po konzultaci:

se všemi železničními podniky využívajícími jeho infrastrukturu nebo

je-li to vhodné, se subjekty zastupujícími železniční podniky využívající jeho infrastrukturu, dále

v nezbytných případech se sousedícími provozovateli infrastruktury, jakož i

s místními úřady a

se subjekty zastupujícími na místní nebo celostátní úrovni záchranné služby včetně hasičů a záchranné služby,

a v souladu se směrnicí 2004/49/ES stanovit, zveřejnit a zpřístupnit příslušná opatření pro řízení v nouzových situacích a uvedení trati do normálního provozu.

Taková opatření obvykle zahrnují:

srážky vlaků,

požáry ve vlaku,

evakuace vlaků,

nehody v tunelech,

mimořádné události týkající se nebezpečných věcí,

vykolejení.

Železniční podnik musí poskytnout provozovateli infrastruktury veškeré konkrétní informace o těchto okolnostech, a to zejména v souvislosti se záchranou vlaků a jejich nakolejením. (Viz také ustanovení 4.2.7.1 TSI Nouzová opatření u konvenčního nákladního železničního vozu.)

Kromě toho musí mít železniční podnik zavedeny postupy pro informování cestujících o nouzové situaci ve vlaku a o bezpečnostních postupech.

4.2.3.8   Pomoc vlakové četě v případě mimořádné události nebo závažné poruše vozidla

Železniční podnik musí stanovit příslušné postupy na pomoc vlakové četě v situacích za zhoršených podmínek, aby bylo možné zabránit vzniku zpoždění způsobeného technickými nebo jinými poruchami kolejových vozidel (např. komunikační kanály, opatření nezbytná pro případ evakuace vlaku) nebo toto zpoždění zkrátit.

4.3   FUNKČNÍ A TECHNICKÉ SPECIFIKACE ROZHRANÍ

S ohledem na základní požadavky v kapitole 3 jsou funkční a technické požadavky na rozhraní následující:

4.3.1   ROZHRANÍ S TSI INFRASTRUKTURA

VYHRAZENO

4.3.2   ROZHRANÍ S TSI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ

4.3.2.1   Záznam údajů o dozoru

Subsystém provozu a řízení dopravy určuje provozní požadavky pro záznam údajů o dozoru (viz pododdíl 4.2.3.5 této TSI), se kterým musí být subsystém řízení a zabezpečení (viz část 4.2.15 CR CCS TSI) v souladu.

4.3.2.2   Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího

Prostředek k sledování reakcí strojvedoucího, který zastaví vlak, pokud strojvedoucí nereaguje v určeném čase, a tam, kde infrastruktura tuto funkci podporuje, také automaticky ohlásí tuto událost kontrolnímu signalizačnímu středisku. Existuje rozhraní mezi tímto provozním požadavkem a pododdílem 4.2.2 v CR CCS TSI v souvislosti s ERTMS.

4.3.2.3   Provozní pravidla ERTMS/ETCS a ERTMS/GSM-R

Příloha A (A1 a A2) této TSI je rozhraním s ERTMS/ETCS FRS a SRS, ERTMS/GSM-R FRS a SRS podrobně popsaném v příloze A k CR CCS TSI. Existuje i rozhraní se specifikacemi ETCS Strojvedoucí/Stroj/Rozhraní (DMI) (část 4.2.13 z CR CCS TSI) a specifikacemi EIRENE DMI (část 4.2.14 z CR CCS TSI). Existuje i rozhraní mezi přílohou A1 této TSI a pododdílem 4.2.2 z CR CCS TSI ve vztahu k vypnutí vlakové funkce ETCS.

4.3.2.4   Viditelnost návěstidel a značení podél trati

Strojvedoucí musí být schopen vidět návěstidla a značení podél trati a tato návěstidla a značení musejí být viditelná z normální pracovní polohy strojvedoucího. Totéž platí i pro jiné typy značek podél trati, pokud se týkají bezpečnosti.

Značení podél trati, značky a informační tabule musejí být zhotoveny tak, aby to usnadňovaly. Je nutno vzít v úvahu mimo jiné i tyto otázky:

musejí být umístěna tak, aby přední světla vlaku umožnila strojvedoucímu přečíst informaci,

vhodnost a intenzita osvětlení tam, kde je nutno informaci osvětlit,

pokud se používá zpětný odraz, musí být reflexní vlastnosti použitého materiálu v souladu s příslušnými specifikacemi a značky musí být vyrobeny tak, aby čelní světla umožnila strojvedoucímu snadno přečíst informaci.

Existuje rozhraní s pododdílem 4.2.16 z CR CCS TSI s ohledem na vnější zorné pole strojvedoucího. V budoucí verzi přílohy A CR CCS TSI bude nový bod v souvislosti se značením podél tratí vybavených ETCS.

4.3.2.5.   Brzdění vlaku

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.6.2 této TSI a pododdílem 4.3.1.5 (Zaručený výkon a vlastnosti brzdění vlaku) v CR CCS TSI.

4.3.2.6   Použití písku. Minimální prvky týkající se odborné kvalifikace pro řízení vlaku

Existuje rozhraní mezi přílohou H (a přílohou B(C1)) této TSI na jedné straně a pododdílem 4.2.11 (slučitelnost se systémem detekce vlaku rozmístěným podél trati) a odst. 4.1 přílohy 1 k příloze A (tak, jak je citován v pododdílu 4.3.1.10) CR CCS TSI na straně druhé týkající se použití písku.

4.3.2.7   Záznam údajů a detekce horkoběžnosti ložiska nápravy

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.3.5 této TSI na straně jedné a pododdílem 4.2.2 (funkce ETCS ve vlaku), indexy 5, 7 a 55 v příloze A, a pododdílem 4.2.10 (HABD (detektor horkoběžnosti ložiska nápravy)) CR CCS TSI na straně druhé. V budoucnu bude existovat rozhraní s přílohou B OPE TSI, jakmile bude vyřešen otevřený bod CR CCS.

4.3.3   ROZHRANÍ S TSI KOLEJOVÁ VOZIDLA

4.3.3.1   Identifikace vozidla

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.3 této OPE TSI a přílohou B RST TSI nákladní vozy.

Podobné rozhraní bude existovat i s dalšími CR RST TSI, jakmile budou vytvořeny.

4.3.3.2   Brzdění

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.6.1 této OPE TSI, pododdílem 4.2.4 a přílohou B RST TSI nákladní vozy.

Podobné rozhraní bude existovat i s dalšími CR RST TSI, jakmile budou vytvořeny.

4.3.3.3   Požadavky pro osobní vozidla

Je třeba poznamenat, že rozhraní bude existovat v následujících oblastech s dalšími CR RST TSI, jakmile budou vytvořeny.

Slučitelnost mezi osobními vozidly a nástupišti v plánovaných zastávkách musí být dostatečná, aby byl zajištěn bezpečný nástup a výstup.

Cestující nesmí mít možnost otevřít boční dveře pro ně určené, dokud vlak zcela nezastaví a dveře nejsou uvolněny členem doprovodu vlaku.

Uvolnění dveří musí být samostatné pro jednotlivé strany vlaku. Neporušené uzavření a blokování dveří v osobních vlacích musí být trvale označeno.

Aktivace uvolnění dveří musí zabránit použití tažné síly.

Všechna vozidla přepravující osoby musí být vybavena východy, které umožňují nouzový výstup.

Vozidla určená k přepravě osob musí být vybavena buď alarmem, který může cestující spustit, nebo záchrannou brzdou. V případě použití těchto zařízení musí být strojvedoucí okamžitě upozorněn, ale musí být schopen udržet si kontrolu nad vlakem.

4.3.3.4   Viditelnost vlaku

Subsystém provozu a řízení vlaku určuje, že základní požadavky na viditelnost vlaku, které musí stanovit subsystém kolejových vozidel, jsou uvedeny v následujících odstavcích.

4.3.3.4.1   Na prvním vozidle vlaku ve směru jízdy

Přední strana prvního vozidla vlaku ve směru jízdy musí být vybavena třemi světly ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku, jak je znázorněno níže. Tato světla musí být vždy rozsvícena, pokud je vlak řízen z tohoto konce.

Image

Přední světla musí optimalizovat rozlišitelnost vlaku (např. pro traťové dělníky a osoby používající veřejné přechody nebo přejezdy přes trať), poskytovat dostatečnou viditelnost pro strojvedoucího (osvětlení trati před vlakem, značení nebo tabulí podél trati atd.) v noci a při zhoršených podmínkách viditelnosti a nesmí oslňovat strojvedoucí protijedoucích vlaků.

Vzájemná vzdálenost, výška nad temenem kolejnice, průměr, intenzita světel, rozměry a tvar vyzařovaného paprsku v denním i nočním provozu musejí být normalizovány.

Bude existovat rozhraní s budoucími verzemi RST TSI tam, kde se týká kabin strojvedoucích, a s pododdílem 4.2.2.1.2 této TSI.

4.3.3.4.2   Konec vlaku

Bude existovat rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.1.3 této TSI a pododdílem 4.2.7.4 a přílohou BB CR RST (nákladní vozy), pokud bude uzavřen otevřený bod v příloze S OPE TSI tím, že bude specifikována návěst konec vlaku, pro kterou je nezbytná konzola.

4.3.3.5   Slyšitelnost vlaku

Subsystém provozu a řízení dopravy stanoví, že základním požadavkem pro slyšitelnost vlaku, který musí splňovat subsystém kolejových vozidel, je, že vlak musí být schopen poskytnout slyšitelné varování o své přítomnosti.

Zvuky vydávané varovným zařízením, jejich frekvence a intenzita a způsob jejich spuštění strojvedoucím musejí být normalizovány.

Bude existovat rozhraní s budoucími verzemi RST TSI tam, kde se týká kabin strojvedoucího, a s pododdílem 4.2.2.2 této TSI.

4.3.3.6   Viditelnost návěstidel

Strojvedoucí musí být schopen vidět návěstidla a návěstidla musí být pro strojvedoucího viditelná. Totéž platí pro značky podél trati, pokud se týkají bezpečnosti.

Kabiny strojvedoucího musí být konstruovány tak, aby strojvedoucí mohl snadno vidět příslušné informace ze své obvyklé pracovní polohy.

Bude existovat rozhraní mezi pododdílem 4.3.2.4 této TSI a budoucí verzí RST TSI tam, kde se týká stanovišť strojvedoucích.

4.3.3.7   Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího

Prostředek k sledování reakcí strojvedoucího, který zastaví vlak, pokud strojvedoucí nereaguje v určeném čase, a tam, kde infrastruktura tuto funkci podporuje, také automaticky ohlásí tuto událost kontrolnímu signalizačnímu středisku.

Bude existovat rozhraní s budoucími verzemi RST TSI tam, kde se zabývá kabinami strojvedoucího.

4.3.3.8   Řazení vlaku a příloha B

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.5 této TSI a pododdílem 4.2.2.1.2.2 (tažné ústrojí) z CR RST TSI (nákladní vozy), pokud jde o maximální přípustné hmotnosti vlaku. V budoucnosti může vzniknout rozhraní mezi přílohou B této TSI a pododdílem 4.2.2.1.2.1 (nárazníky) z CR RST TSI (nákladní vozy), pokud jde o rychlost posunování.

4.3.3.9   Nakládání nákladních vozů

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4. 2.2.4 této TSI a pododdílem 4.2.2.3.5 (zajištění nákladu) a přílohou YY CR RST TSI (nákladní vozy).

4.3.3.10   Zajištění provozuschopnosti vlaku a nebezpečné věci

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.7 a 4.2.3.4.3 této TSI a pododdílem 4.2.2.6 (nebezpečné věci) z CR RST TSI (nákladní vozy).

4.3.3.11   Řazení vlaku, přílohy H a L

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.5 a přílohami H a L této TSI a pododdílem 4.2.3.5 (podélné tlakové síly) z CR RST TSI (nákladní vozy) , pokud jde o řízení vlaků, posun s vlaky a umístění vozidel ve vlaku.

Bude existovat rozhraní s budoucími verzemi RST TSI tam, kde se týká hnacích vozidel a osobních vozů.

4.3.3.12   Pohotovostní plány a řízení v nouzových situacích

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.3.6.3 této TSI a pododdílem 4.2.6.1.2 (funkční a technické specifikace s ohledem na podmínky prostředí) z CR RST TSI (nákladní vozy) ve vztahu k extrémním klimatickým podmínkám.

Existuje také rozhraní mezi pododdíly 4.2.3.6 a 4.2.3.7 této TSI a pododdílem 4.2.7.1 (opatření pro případ nouze) a 4.2.7.2 (požární bezpečnost) z CR RST TSI (nákladní vozy).

Bude existovat rozhraní s budoucími verzemi RST TSI tam, kde se týká hnacích vozidel a osobních vozů.

4.3.3.13   Záznam údajů

Bude existovat rozhraní mezi pododdílem 4.2.3.5.2 (záznam údajů o dozoru ve vlaku) této CR OPE TSI a budoucími verzemi CR RST TSI tam, kde se týká hnacích vozidel s kabinami pro strojvedoucí.

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.3.5.1 (záznam údajů o dozoru mimo vlak) této CR OPE TSI a pododdílem 4.2.3.3.2 (detekce horkoběžnosti ložiska nápravy) z CR RST TSI (nákladní vozy). Bude existovat také rozhraní mezi tímto pododdílem CR OPE TSI a budoucími verzemi CR RST TSI tam, kde se týká hnacích vozidel a osobních vozů s ohledem na detekci ložiskové skříně nápravy zařízením umístěným podél trati.

4.3.4   ROZHRANÍ S TSI TELEMATICKÉ APLIKACE

4.3.4.1   Identifikace vlaků

Způsob jednoznačné identifikace všech vlaků jezdících v TEN musí být ještě upřesněn (viz pododdíl 4.2.3.2 a příloha R). V tomto ohledu existuje rozhraní s TSI telematické aplikace pro náklad v pododdílu 4.2.2. Bude existovat i rozhraní s TSI Využití telematiky v osobní dopravě, jakmile bude vytvořena.

4.3.4.2   Řazení vlakových souprav

Pododdíly 4.2.2.5 a 4.2.2.7.2 této TSI mají vzhledem k údajům o řazení vlaku rozhraní s pododdílem 4.2.3.2 TSI telematické aplikace pro náklad. Bude existovat i rozhraní s TSI Využití telematiky v osobní dopravě, jakmile bude vytvořena.

4.3.4.3   Odjezd vlaku

Pododdíl 4.2.3.3 této TSI má rozhraní v oblasti informací o odjezdu vlaku s pododdílem 4.2.3 TSI telematické aplikace pro náklad. Bude existovat i rozhraní s TSI Využití telematiky v osobní dopravě, jakmile bude vytvořena.

4.3.4.4   Jízda vlaku

Pododdíl 4.2.3.4 této TSI má rozhraní v oblasti údajů o jízdě vlaku s pododdíly 4.2.4, 4.2.5 a 4.2.6 TSI Využití telematiky v nákladní dopravě. Bude existovat i rozhraní s TSI Využití telematiky v osobní dopravě, jakmile bude vytvořena.

4.3.4.5   Identifikace vozidla

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.3 této OPE TSI a pododdílem 4.2.11.3 „referenční databáze kolejových vozidel“ a přílohou A index 1 („definice údajů a zprávy“ odst. 1.18 „Přirozený prvek: WagonIdent“) z TSI telematické aplikace pro náklad. Bude existovat i rozhraní s TSI Využití telematiky v osobní dopravě, jakmile bude vytvořena.

4.4   PROVOZNÍ PRAVIDLA

Pravidla a postupy umožňující společný provoz nových a odlišných strukturálních subsystémů, které mají být používány v TEN, a zejména těch, které jsou přímo spojeny s provozem nového systému řízení a zabezpečení, musejí být stejné tam, kde jsou situace stejné.

Za tímto účelem jsou provozní pravidla Evropského systému řízení železniční dopravy (ERTMS/ETCS) uvedena v příloze A1. Pravidla pro radiový systém ERTMS/GSM-R budou specifikována v příloze A2.

Další provozní pravidla, která lze normalizovat v celé TEN, budou specifikována v příloze B.

Protože tato pravidla mají platit pro celou síť TEN, je důležité, aby byla zcela shodná. Jediná organizace, která bude moci měnit tato pravidla, bude subjekt odpovídající za aktualizace příloh A, B a C této TSI.

4.5   PRAVIDLA ÚDRŽBY

Neuplatňuje se

4.6   ODBORNÁ KVALIFIKACE

V souladu s pododdílem 2.2.1 této TSI se tento oddíl zabývá odbornými a jazykovými schopnostmi a procesem hodnocení zaměstnanců pro získání těchto schopností.

4.6.1   ODBORNÉ SCHOPNOSTI

Zaměstnanci (včetně smluvních zaměstnanců) železničního podniku a provozovatele infrastruktury musí získat příslušné odborné schopnosti, aby mohli plnit všechny povinnosti spojené s bezpečností v normální situaci, za podmínek zhoršeného provozu a v nouzové situaci. Tyto schopnosti zahrnují odborné znalosti a schopnost uplatňovat tyto znalosti v praxi.

Minimální požadavky týkající se odborné kvalifikace pro jednotlivé úkoly jsou uvedeny v přílohách H, J a L.

4.6.1.1   Odborné znalosti

S ohledem na tyto přílohy a v závislosti na povinnostech příslušných zaměstnanců budou vyžadované znalosti zahrnovat:

obecný provoz železnice se zvláštním důrazem na činnosti důležité pro bezpečnost:

zásady provozování systému řízení bezpečnosti v jejich organizaci,

úlohy a odpovědnost klíčových aktérů zapojených do interoperability,

vyhodnocení rizik, a to zejména ve vztahu k rizikům spojeným s provozem železnice a dodávkou energie pro elektrické trakční napájení,

vhodnou znalost úkolů souvisejících s bezpečností, pokud jde o postupy a rozhraní pro:

trati a zařízení podél trati,

kolejová vozidla,

životní prostředí.

4.6.1.2   Schopnost uvést tyto znalosti do praxe

Schopnost uplatňovat tyto znalosti v rutinních situacích, za podmínek zhoršeného provozu a nouzových situacích znamená, že se zaměstnanci musí dokonale seznámit s:

metodou a zásadami pro uplatňování těchto pravidel a postupů,

postupem pro využívání zařízení podél trati a kolejových vozidel a veškerého konkrétního zařízení spojeného s bezpečností,

zásadami systému řízení bezpečnosti s cílem zabránit vyvolávání zbytečných rizik pro osoby a proces

a dále musejí mít i obecnou schopnost přizpůsobit se různým podmínkám, se kterými se mohou setkat.

V souladu s přílohou III odstavcem 2 směrnice 2004/49/ES mají železniční podniky a provozovatelé infrastruktury vytvořit systém řízení kvalifikace, který zajistí hodnocení a udržování jednotlivých schopností jejich zaměstnanců. Kromě toho je nutné podle potřeby organizovat školení, aby znalosti a dovednosti byly udržovány na současné úrovni, a to zejména ve vztahu ke slabým stránkám nebo nedostatkům v systému či individuálním výkonu.

4.6.2   JAZYKOVÉ SCHOPNOSTI

4.6.2.1   Zásady

Provozovatel infrastruktury a železniční podnik musí zajistit, aby jejich příslušní zaměstnanci byli schopni používat komunikační protokoly a zásady stanovené v této TSI.

Pokud se „provozní“ jazyk používaný provozovatelem infrastruktury liší od jazyka běžně používaného zaměstnanci železničního podniku, musí toto jazykové a komunikační školení tvořit podstatnou součást systému řízení celkové kvalifikace železničního podniku.

Zaměstnanci železničního podniku, jejichž povinností je i komunikovat se zaměstnanci provozovatele infrastruktury v záležitostech důležitých pro bezpečnost, ať již v běžných situacích, za zhoršených podmínek nebo v nouzových situacích, musí mít dostatečnou znalost „provozního“ jazyka provozovatele infrastruktury.

4.6.2.2   Úroveň znalostí

Úroveň znalosti jazyka provozovatele infrastruktury musí být dostatečná pro účely bezpečnosti.

Strojvedoucí musí být minimálně schopen:

odesílat zprávy a porozumět všem zprávám uvedeným v příloze C této TSI,

efektivně komunikovat v běžných situacích, za zhoršených podmínek a v nouzových situacích,

vyplňovat formuláře spojené s používáním knihy formulářů.

Ostatní členové doprovodu vlaku, jejichž povinnosti vyžadují komunikaci s provozovatelem infrastruktury o záležitostech závažných pro bezpečnost, musí být minimálně schopni odeslat informaci a porozumět informaci popisující vlak a jeho provozní stav.

Pokyny ohledně příslušné úrovně znalostí jsou definovány v příloze E. Úroveň znalostí pro strojvedoucího by měla být alespoň na stupni 3. Úroveň znalostí pro doprovodný personál vlaku musí být alespoň na stupni 2.

4.6.3   VSTUPNÍ A PRŮBĚŽNÉ HODNOCENÍ ZAMĚSTNANCŮ

4.6.3.1   Základní prvky

V souladu s přílohou III odstavcem 2 směrnice 2004/49/ES musí železniční podniky a provozovatelé infrastruktury určit postup hodnocení svých zaměstnanců.

Doporučuje se, aby byly zohledněny tyto prvky:

A

Výběr zaměstnanců

hodnocení zkušeností a schopností jednotlivých uchazečů,

hodnocení schopností zaměstnanců v používání požadovaného cizího jazyka/jazyků nebo schopnosti se tyto jazyky naučit.

B

Vstupní odborné školení

analýza vzdělávacích potřeb,

zdroje školení,

školení školitelů.

C

Vstupní posouzení

základní podmínky (minimální věk pro strojvedoucí,…),

program posouzení včetně praktických ukázek,

kvalifikace školitelů,

předání osvědčení o schopnosti.

D

Udržování schopností

zásady pro udržování schopností

zejména pro ty zaměstnance, kteří mají za úkol řídit vlak, se bude opětovné posuzování schopností provádět alespoň jednou ročně,

způsoby, které se mají používat,

formalizace postupu udržování schopností,

postup hodnocení.

E

Opakovací školení

zásady průběžného školení (včetně jazykového),

4.6.3.2   Analýza vzdělávacích potřeb

4.6.3.2.1   Zpracování analýzy vzdělávacích potřeb

Železniční podnik a provozovatel infrastruktury musí provést analýzu vzdělávacích potřeb pro příslušné zaměstnance.

Tato analýza musí definovat oblast působnosti i složitost a zohlednit rizika spojená s provozem vlaků v TEN, a to zejména ve vztahu k lidským schopnostem a omezením (lidský faktor), které mohou nastat v důsledku:

rozdílů v provozní praxi mezi provozovateli infrastruktury a rizik spojených s přechody mezi nimi,

rozdíly mezi úkoly, provozními postupy a komunikačními protokoly,

veškerých rozdílů v „provozním“ jazyce používaném zaměstnanci provozovatele infrastruktury,

místních provozních pokynů, které mohou zahrnovat zvláštní postupy nebo určité vybavení, které musí být použity v určitých případech, např. v konkrétním tunelu.

Pokyny k těmto prvkům lze nalézt v přílohách uvedených v pododdílu 4.6.1 výše. Je-li to vhodné, musí být zavedeny prvky vzdělávání zaměstnanců, které je zohledňují.

Je možné, že s ohledem na typ provozu, který předpokládá železniční podnik nebo na povahu sítě provozovatele infrastruktury, nebudou některé prvky v těchto přílohách vhodné. V analýze vzdělávacích potřeb musí být zdokumentovány ty, které nejsou považovány za vhodné, a příslušné důvody.

4.6.3.2.2   Aktualizace analýzy vzdělávacích potřeb

Železniční podnik a provozovatel infrastruktury musí definovat proces pro revizi a aktualizaci svých individuálních vzdělávacích potřeb a vzít při tom v úvahu např. předcházející audity, zpětné vazby v systému a známé změny pravidel a postupů, infrastruktury a technologií.

4.6.3.2.3   Konkrétní prvky pro doprovod vlaku a pomocný personál

4.6.3.2.3.1   Znalost vlakové cesty

Železniční podnik musí definovat proces, jakým bude doprovod vlaku získávat a udržovat znalosti o tratích, na kterých jezdí. Tento proces musí být:

založen na informacích o trati poskytnutých provozovatelem infrastruktury, a

v souladu s procesem popsaným v pododdílu 4.2.1 této TSI.

Strojvedoucí musí tyto trati poznat pomocí teoretických i praktických prvků.

4.6.3.2.3.2   Znalost kolejových vozidel

Železniční podnik musí definovat proces, jakým bude doprovod vlaku získávat a udržovat znalosti o hnacích a tažených vozidlech.

4.6.3.2.3.3   Pomocný personál

Železniční podnik zajistí, aby pomocný personál (např. zajišťující stravování a úklid), který není součástí „doprovodu vlaku“, získal kromě základních pokynů i školení, jak reagovat na pokyny plně vyškolených členů „doprovodu vlaku“.

4.7   PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ A BEZPEČNOSTI

4.7.1   ÚVOD

Zaměstnanci uvedení v pododdílu 4.2.1 jako zaměstnanci provádějící úkoly důležité pro bezpečnost v souladu s pododdílem 2.2 této TSI musí být v dostatečné kondici, aby mohly být splněny celkové provozní a bezpečnostní normy.

V souladu se směrnicí 2004/49/ES musí železniční podnik a provozovatelé infrastruktury definovat a zdokumentovat proces, který zavádějí pro splnění lékařských, psychologických a zdravotních požadavků na své zaměstnance v rámci systému řízení bezpečnosti.

Zdravotní prohlídky uvedené v pododdílu 4.7.4 a veškerá s tím spojená rozhodnutí o fyzickém stavu jednotlivých zaměstnanců musí provádět lékař, jehož odborností je pracovní lékařství.

Zaměstnanci nesmějí provádět úkoly důležité pro bezpečnost, pokud je jejich bdělost oslabena látkami, jako je alkohol, drogy nebo psychotropní léky. Proto železniční podnik a provozovatel infrastruktury musí uplatňovat postupy pro kontrolu rizika, že zaměstnanci nastoupí do práce pod vlivem těchto látek nebo budou tyto látky požívat v pracovní době.

Pro vymezení nejvyššího přípustného množství těchto látek se použijí vnitrostátní pravidla členských států, v nichž je železnice provozována.

4.7.2   KRITERIA PRO SCHVÁLENÍ LÉKAŘŮ PRO PRACOVNÍ LÉKAŘSTVÍ A ZDRAVOTNICKÝCH ORGANIZACÍ (1)

Železniční podnik a provozovatel infrastruktury musí vybrat lékaře pro pracovní lékařství a zdravotní zařízení pro zdravotní prohlídky v souladu s vnitrostátními předpisy a praxí země, kde má železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury licenci nebo registraci.

Pracovní lékaři provádějící zdravotní prohlídky uvedené v pododdílu 4.7.4 musí mít:

odbornost v pracovním lékařství,

znalosti o nebezpečích příslušné práce a o pracovním prostředí na železnici,

znalosti o tom, jak mohou být opatření na odstranění nebo snížení rizik vyplývajících z těchto nebezpečí ovlivněna nedostatečnou kondicí.

Pracovní lékař splňující tato kriteria může na podporu svých lékařských konzultací a hodnocení vyhledávat vnější lékařskou nebo ošetřovatelskou pomoc, např. oční lékaře.

4.7.3   KRITERIA PRO SCHVALOVÁNÍ PSYCHOLOGŮ ZABÝVAJÍCÍCH SE PSYCHOLOGICKÝM HODNOCENÍM A POŽADAVKY PSYCHOLOGICKÉHO HODNOCENÍ

4.7.3.1   Osvědčování psychologů

Psycholog musí mít příslušnou vysokoškolskou kvalifikaci a musí mít osvědčení v souladu s vnitrostátními předpisy země, ve které má železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury licenci nebo registraci.

4.7.3.2   Obsah a interpretace psychologického hodnocení

Obsah a postup pro interpretaci psychologického hodnocení musí určit osoba certifikovaná podle oddílu 4.7.3.1 s ohledem na práci a prostředí na železnici.

4.7.3.3   Volba hodnotících nástrojů

Hodnocení musí zahrnovat pouze ty hodnotící nástroje, které jsou založeny na základech vědecké psychologie.

4.7.4   LÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY A PSYCHOLOGICKÁ HODNOCENÍ

4.7.4.1   Před jmenováním:

4.7.4.1.1   Minimální obsah lékařské prohlídky

Lékařská prohlídka musí zahrnovat:

všeobecnou zdravotní prohlídku,

kontrolu smyslových funkcí (zrak, sluch, vnímání barev),

analýzu moči nebo krve pro zjištění cukrovky (diabetes mellitus) nebo jiných onemocnění indikovaných při klinické prohlídce,

zjištění užívání drog.

4.7.4.1.2   Psychologické hodnocení

Cílem psychologického hodnocení je podpora železničního podniku při jmenování a řízení zaměstnanců, kteří mají kognitivní, psychomotorické, behaviorální a osobnostní schopnosti pro bezpečný výkon svého povolání.

Při určování obsahu psychologického hodnocení musí psycholog vzít v úvahu alespoň tato kritéria pro vyhodnocení požadavků jednotlivých bezpečnostních funkcí:

Kognitivní:

pozornost a soustředění,

paměť,

schopnost vnímání,

uvažování,

komunikace.

Psychomotorická:

rychlost reakce,

pohybová koordinace.

Behaviorální a osobnostní:

ovládání vlastních emocí,

behaviorální spolehlivost,

samostatnost,

svědomitost.

Pokud psycholog vynechá některou z výše uvedených položek, musí být příslušné rozhodnutí odůvodněno a zdokumentováno.

4.7.4.2   Po jmenování

4.7.4.2.1   Četnost pravidelných lékařských prohlídek

Alespoň jedna systematická lékařská prohlídka musí být prováděna:

každé 5 roky u zaměstnanců mladších 40 let,

každé 3 roky u zaměstnanců ve věku od 41 do 62 let,

každý rok u zaměstnanců starších 62 let.

Zkrácení intervalu mezi prohlídkami musí stanovit pracovní lékař, pokud to zdravotní stav zaměstnance vyžaduje.

4.7.4.2.2   Minimální obsah pravidelného lékařského vyšetření

Pokud zaměstnanec splňuje kriteria požadovaná při prohlídce, která se provádí před prováděním profese, musí pravidelná specializovaná prohlídka zahrnovat minimálně:

všeobecnou zdravotní prohlídku,

kontrolu smyslových funkcí (zrak, sluch, vnímání barev),

analýzu moči nebo krve pro zjištění cukrovky (diabetes mellitus) nebo jiných onemocnění indikovaných při klinické prohlídce,

zjištění užívání drog, kde je klinicky indikováno.

4.7.4.2.3   Další zdravotní prohlídky a/nebo psychologická hodnocení

Kromě pravidelných zdravotních prohlídek musí být prováděna další zdravotní a/nebo psychologická hodnocení v případě, kdy je důvod pro pochybnosti o fyzické nebo psychické způsobilosti zaměstnance nebo odůvodněné podezření z užívání drog nebo nepatřičného požívání alkoholu. Ta se provádí zejména po mimořádné události nebo nehodě způsobené lidskou chybou tohoto zaměstnance.

Zaměstnavatel musí požadovat zdravotní prohlídku po všech absencích ze zdravotních důvodů přesahujících 30 dní. Ve vhodných případech může být prohlídka omezena na hodnocení pracovního lékaře na základě přístupných zdravotních informací, které naznačují, že schopnost zaměstnance vykonávat práci není změněna.

Železniční podnik a provozovatel infrastruktury musí mít systémy k zajištění toho, aby byly tyto doplňkové prohlídky a hodnocení příslušným způsobem prováděny.

4.7.5   ZDRAVOTNÍ POŽADAVKY

4.7.5.1   Všeobecné požadavky

Zaměstnanec nesmí být ve zdravotním stavu nebo procházet léčbou, které by mohly způsobit:

náhlou ztrátu vědomí,

zhoršení vědomí nebo koncentrace,

náhlou neschopnost,

zhoršení rovnováhy nebo koordinace,

výrazné omezení pohyblivosti.

Musí být splněny následující požadavky na zrak a sluch:

4.7.5.2   Požadavky na zrak

Ostrost vidění na dálku s pomocí nebo bez pomoci: 0,8 (pravé oko + levé oko – měřeno samostatně); minimálně 0,3 na horším oku,

maximální korektivní čočky: hypermetropie + 5/myopie – 8. Akreditovaný pracovní lékař (jak je definován v pododdílu 4.7.2) může povolit hodnoty mimo tento rozsah ve výjimečných případech po konzultaci s očním specialistou,

vidění na střední a krátkou vzdálenost: dostatečné s pomocí nebo bez pomoci,

kontaktní čočky jsou povoleny,

normální barevné vidění: je vyžadován uznávaný test, jako je Ishihara, případně doplněný dalším uznávaným testem,

zorné pole: normální (neexistence abnormalit ovlivňujících úkol, který má být prováděn),

vidění na obě oči: existuje,

stereoskopické vidění: existuje,

kontrastní citlivost: dobrá,

neexistence postupující oční choroby,

implantáty čoček, keratotomie a keratektomie jsou povoleny za podmínky, že budou prováděny každoroční prohlídky nebo prohlídky v intervalech stanovených pracovním lékařem.

4.7.5.3   Požadavky na sluch

Dostatečný sluch potvrzený tónovým audiogramem, tj.:

sluch dostatečný na vedení telefonického hovoru a vnímání varovných tónů a zpráv z vysílačky.

Následující hodnoty jsou uvedeny pro informaci a mají být pouze vodítkem:

sluchová nedostatečnost nesmí překročit 40 dB při 500 a 1 000 Hz,

sluchová nedostatečnost nesmí překročit 45 dB při 2 000 Hz u ucha s nejhorším přenosem zvuku vzduchem.

4.7.5.4   Těhotenství

V případě špatného snášení těhotenství nebo patologického těhotenství pracovnice vykonávající práci strojvedoucího musí být těhotenství považováno za důvod pro její dočasné postavení mimo službu. Zaměstnavatel musí zajistit, aby byla uplatněna zákonná ustanovení na ochranu těhotných pracovnic.

4.7.6   KONKRÉTNÍ POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ŘÍZENÍ VLAKU

4.7.6.1   Četnost pravidelných lékařských prohlídek

Pokud jde o zaměstnance provádějící řízení vlaku, pododdíl 4.7.4.2.1 této TSI se mění takto:

Alespoň jedna systematická lékařská prohlídka musí být prováděna:

každé 3 roky u zaměstnanců mladších 60 let,

každý rok u zaměstnanců starších 60 let.

4.7.6.2   Další obsah lékařských prohlídek

Pokud jde o řízení vlaku, musí lékařské prohlídky před jmenováním a všechny pravidelné lékařské prohlídky u zaměstnanců ve věku 40 a více let zahrnovat i vyšetření EKG v klidu.

4.7.6.3   Další požadavky na zrak

Ostrost vidění na dálku s pomocí nebo bez pomoci 1,0 (obě oči), minimálně 0,5 na horším oku.

barevné kontaktní čočky a fotochromatické čočky nejsou povoleny. Čočky s UV filtrem jsou povoleny.

4.7.6.4   Další požadavky na sluch a mluvení

Žádná anomálie vestibulárního systému,

žádná chronická porucha řeči (vzhledem k nutnosti vyměňovat si zprávy hlasitě a zřetelně).

Požadavky na sluch uvedené v pododdílu 4.7.5.3 musí být splněny bez používání sluchových pomůcek. V závislosti na lékařském posudku lze použití pomůcek pro sluch ve zvláštních případech povolit.

4.7.6.5   Antropometrika

Antropometrické hodnoty zaměstnanců musí být vhodné pro bezpečné využívání kolejových vozidel. Strojvedoucímu nesmí být nařizováno ani dovoleno, aby řídil určité typy vozidel, pokud by řízení tohoto typu vozidla nebylo z důvodu výšky, hmotnosti nebo jiné fyzické vlastnosti strojvedoucího bezpečné.

4.7.6.6   Poradenství po traumatické situaci

Poradenství po traumatické situaci Zaměstnancům, kteří při řízení vlaku zažili traumatickou nehodu, jež způsobila smrt nebo vážné zranění lidí, bude poskytnuta příslušná péče od zaměstnavatele.

4.8   REGISTRY INFRASTRUKTURY A KOLEJOVÝCH VOZIDEL

V souladu s čl. 24 odst. 1 směrnice 2001/16/ES „Členské státy zajistí zveřejňování a každoroční aktualizaci registrů infrastruktury a registrů kolejových vozidel. Tyto registry musí uvádět hlavní vlastnosti každého subsystému nebo částí dotyčného subsystému (například základní parametry) a jejich vztah k charakteristickým znakům stanoveným použitelnými TSI. Za tímto účelem musí být v každé TSI přesně uvedeno, jaké informace musí být do registru infrastruktury a do registru kolejových vozidel zařazovány“.

V důsledku každoroční aktualizace a publikování těchto registrů nejsou vhodné pro určité požadavky subsystému „provoz a řízení dopravy“. Proto tato TSI neurčuje nic ve vztahu k těmto registrům.

Nicméně existuje provozní požadavek, aby určité údaje spojené s infrastrukturou byly k dispozici pro železniční podnik, a naopak, aby některé údaje týkající se kolejových vozidel byly k dispozici provozovateli infrastruktury. V obou případech musí být údaje úplné a přesné.

4.8.1   INFRASTRUKTURA

Údaje týkající se požadavků na konvenční železniční infrastrukturu ve vztahu k podsystému provozu a řízení dopravy, která musí být k dispozici železničním podnikům, jsou uvedeny v příloze D. Provozovatel infrastruktury odpovídá za správnost údajů.

4.8.2   KOLEJOVÁ VOZIDLA

Provozovatel infrastruktury musí mít k dispozici následující údaje o vozidlech. Držitel (vlastník vozidla) odpovídá za správnost těchto údajů:

zda je vozidlo vyrobené z materiálů, které mohou být nebezpečné v případě nehody nebo požáru (např. azbest),

délka přes nárazníky.

5   PRVKY INTEROPERABILITY

5.1   DEFINICE

Podle článku 2 odst. d směrnice 2001/16/ES:

Prvky interoperability jsou „veškeré základní části, skupiny konstrukčních částí nebo úplné sestavy řízení, která jsou nebo mají být v budoucnu zahrnuty do subsystému a na nichž přímo nebo nepřímo závisí interoperabilita transevropského konvenčního železničního systému. Pojetí ‚prvku‘ zahrnuje jak hmotné, tak nehmotné předměty, jako je programové vybavení.“

Prvkem interoperability je:

výrobek, který může být uveden na trh před integrací a použitím v subsystému. V tomto smyslu musí být možné nezávisle ověřit jeho soulad se subsystémem, do kterého bude zařazen,

nebo nehmotný předmět, jako je programové vybavení nebo proces, organizace, postup atd., který má funkci v subsystému a jehož soulad musí být ověřen, aby bylo zajištěno splnění základních požadavků.

5.2   SEZNAM PRVKŮ

Prvky interoperability jsou uvedeny v příslušných ustanoveních směrnice 2001/16/ES. Pokud jde o subsystém provozu a řízení dopravy, v současné době žádné prvky interoperability nejsou definovány.

5.3   VÝKON A VLASTNOSTI PRVKŮ

Jakmile bude definováno označení konce vlaku, je možné, že se stane prvkem interoperability. Může se tak stát, že bude nutná další příloha definující svítivost, zpětný odraz a způsob uchycení. Mohou také vzniknout další rozhraní s budoucími verzemi RST TSI.

6.   VYHODNOCENÍ SOULADU A/NEBO VHODNOSTI PRO POUŽITÍ PRVKŮ A OVĚŘENÍ SUBSYSTÉMU

6.1   PRVKY INTEROPERABILITY

Jelikož tato TSI zatím neurčuje žádné prvky interoperability, není pojednáno o způsobu vyhodnocování.

Pokud však budou následně prvky interoperability určeny, a proto je bude moci hodnotit oznámený subjekt, mohou být příslušné postupy hodnocení zahrnuty do revidované verze.

6.2   SUBSYSTÉM PROVOZU A ŘÍZENÍ DOPRAVY

6.2.1   ZÁSADY

Subsystém provozu a řízení dopravy je strukturální subsystém podle přílohy II směrnice 2001/16/ES.

Nicméně jednotlivé prvky jsou pevně spojeny s provozními postupy a procesy vyžadovanými od provozovatele infrastruktury nebo železničního podniku pro udělení bezpečnostního osvědčení podle směrnice 2004/49/ES. Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí prokázat soulad s požadavky této TSI. Mohou to učinit za použití systému řízení bezpečnosti definovaném ve směrnici 2004/49/ES. Je třeba poznamenat, že v současné době žádné prvky obsažené v této TSI nevyžadují samostatné hodnocení oznámeným subjektem.

Příslušný odpovědný orgán provede vyhodnocení všech nových nebo doplňkových provozních postupů a procesů před jejich zavedením a před udělením nového nebo upraveného bezpečnostního schválení/osvědčení. Toto hodnocení bude součástí udělení bezpečnostního osvědčení/schválení. Pokud má rozsah tohoto SMS dopad na jiný členský stát/státy, je třeba při vyhodnocení zajistit koordinaci s tímto členským státem.

Proběhne-li úspěšně hodnotící proces popsaný dále, příslušný orgán vydá osvědčení pro provozovatele infrastruktury nebo železniční podnik k provedení příslušných prvků jejich systému provozu a řízení dopravy společně s vydáním bezpečnostního osvědčení nebo bezpečnostní schválení požadovaného v článcích 10 a 11 směrnice 2004/49/ES.

Kdykoli provozovatel infrastruktury nebo železniční podnik zavedou nový/aktualizovaný/obnovený provozní proces/procesy (nebo věcně změní stávající proces/procesy) spadající pod tuto TSI, zaváží se, že tento proces/tyto procesy je/jsou v souladu s TSI provoz a řízení dopravy (nebo jeho součástí v přechodném období – viz kapitola 7).

6.2.2   DOKUMENTACE PRAVIDEL A POSTUPŮ

Pokud jde o vyhodnocení dokumentace popsané v pododdílu 4.2.1 této TSI, příslušný orgán musí zajistit, aby proces zpracování dokumentace poskytované provozovatelem infrastruktury a železničním podnikem byl dostatečně úplný a přesný.

6.2.3   POSTUP VYHODNOCOVÁNÍ

6.2.3.1   Rozhodnutí příslušného orgánu

V souladu s přílohou G provozovatel infrastruktury a železniční podnik předloží popis veškerých navrhovaných nových nebo upravených provozních procesů.

Položky, které jsou součástí části A bezpečnostního osvědčení/schválení podle směrnici 2004/49/ES, budou předloženy příslušnému orgánu členského státu, ve kterém je společnost usazena.

Položky, které jsou součástí části B bezpečnostního osvědčení/schválení podle směrnice 2004/49/ES, budou předloženy příslušnému orgánu v každém dotčeném členském státu.

Budou předloženy s dostatečně podrobnými údaji, aby mohl příslušný orgán posoudit, zda je formální vyhodnocení vyžadováno.

6.2.3.2   Pokud je vyhodnocení vyžadováno

Když příslušný orgán rozhodne, že je toto vyhodnocení vyžadováno, pak bude provedeno jako součást vyhodnocení vedoucího k udělení/obnovení bezpečnostního osvědčení/schválení v souladu se směrnicí 2004/49/ES.

Postupy vyhodnocení budou v souladu se společnou bezpečnostní metodou, která má být vytvořena pro vyhodnocení a schvalování/osvědčování systémů řízení bezpečnosti vyžadovaných v článcích 10 a 11 směrnice 2004/49/ES.

Určitá vodítka pro provedení takového vyhodnocení jsou uvedena v příloze F.

6.2.4   VÝKONNOST SYSTÉMU

Článek 14 odstavec 2 směrnice 2001/16/ES požaduje od členských států, aby pravidelně kontrolovaly, zda jsou subsystémy interoperability provozovány a udržovány v souladu se základními požadavky. Pokud jde o subsystém provozu a řízení dopravy, budou tyto kontroly prováděny v souladu se směrnicí 2004/49/ES.

7.   PROVEDENÍ

7.1   ZÁSADY

Provedení této TSI a plnění příslušných částí této TSI musí být určováno v souladu s prováděcím plánem, který vypracují jednotlivé členské státy pro trati, za které odpovídají.

Tento plán musí zohlednit:

konkrétní otázky lidského faktoru spojené s provozem na dané trati,

individuální provozní a bezpečnostní prvky na jednotlivých tratích a

zda provádění uvažovaného prvku/uvažovaných prvků má platit:

pro všechny vlaky na trati, nebo nikoli,

pouze pro některé trati,

pro všechny trati TEN,

pro všechny vlaky jezdící po tratích TEN,

vztah k provádění s dalšími subsystémy (CCS, RST, TAF, …).

V tomto čase by měly být veškeré možné konkrétní výjimky zohledněny a v rámci plánu zdokumentovány.

Prováděcí plán musí zohlednit různé úrovně potenciálu po provádění, pokud:

železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury zahajuje provoz, nebo

se zavádí obnova nebo aktualizace stávajících provozních systémů železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury, nebo

se uvádějí do provozu nové nebo aktualizované subsystémy pro infrastrukturu, energii, kolejová vozidla nebo pro řízení a zabezpečení, které vyžadují odpovídající soustavu provozních postupů.

Tam, kde aktualizace současných provozních systémů ovlivňují provozovatele infrastruktury i železniční podnik/podniky, odpovídá členský stát za zajištění toho, aby tyto projekty byly vyhodnoceny a uvedeny do provozu současně.

Je obecně známo, že úplné provedení všech prvků této TSI nemůže být dokončeno, pokud nebude harmonizováno veškeré technické vybavení (infrastruktura, řízení a zabezpečení, atd.), které má být provozováno. Proto musí být pokyny uvedené v této kapitole považovány pouze za přechodnou fázi podporující migraci do cílového systému.

Podle článků 10 a 11 směrnice 2004/49/ES se osvědčení/schválení musí obnovovat každých 5 let. Jakmile vstoupí v platnost tato TSI jako součást procesu přezkoumání a obnovování schválení/osvědčení, musí železniční podnik a provozovatel infrastruktury být schopni doložit, že vzaly v úvahu obsah této TSI a že poskytly odůvodnění pro veškeré prvky, které ještě nesplňují.

Zatímco plný soulad s cílovým systémem popsaným v této TSI je zjevně konečnou pozicí, migrace může provedena ve fázích v průběhu přípravy vnitrostátních nebo mezinárodních, dvoustranných nebo vícestranných dohod. Tyto dohody, které mohou být připraveny prostřednictvím kombinace provozovatel infrastruktury – provozovatel infrastruktury, provozovatel infrastruktury – železniční podnik, železniční podnik – železniční podnik a mezi touto kombinací, budou zahrnovat i informace od dotčených bezpečnostních orgánů.

V případě, že stávající dohody obsahují požadavky týkající se provozu a řízení dopravy, oznámí členské státy Komisi do 6 měsíců po vstupu této TSI v platnost existenci těchto dohod:

a)

vnitrostátních, dvoustranných nebo vícestranných dohod mezi členskými státy a železničními podniky nebo provozovateli infrastruktury uzavřených na dobu určitou nebo neurčitou a vyžadovaných v důsledku specifické nebo místní povahy zamýšlené železniční dopravy;

b)

dvoustranných nebo vícestranných dohod mezi železničními podniky, provozovateli infrastruktury nebo členskými státy, které poskytují významnou úroveň místní nebo regionální interoperability;

c)

mezinárodních dohod mezi jedním nebo více členskými státy s alespoň jednou třetí zemí nebo mezi železničním podnikem/železničními podniky nebo provozovatelem/provozovateli infrastruktury členských států a alespoň jedním železničním podnikem nebo provozovatelem infrastruktury třetí země, kteří zajišťují významnou úroveň místní nebo regionální interoperability.

Slučitelnost těchto dohod s legislativou EU, včetně jejich nediskriminační povahy, a zejména s touto TSI bude hodnocena a Komise přijme nezbytná opatření, jako je revize této TSI, aby zahrnovala možné konkrétní případy nebo přechodná opatření.

Dohody RIV, RIC a PPV a nástroje COTIF nebudou oznamovány, protože jsou známy.

Obnovení těchto dohod bude možné, ale pouze v zájmu pokračování v pracovních dohodách a pouze tehdy, pokud neexistují žádná jiná řešení. Veškeré úpravy stávajících dohod zohlední legislativu EU a zejména tuto TSI. Členské státy Komisi oznámí tyto změny nebo nové dohody. Použije se stejný postup, jako je uveden výše.

7.2   POKYNY K PROVÁDĚNÍ

Tabulka v příloze N, která je informativní a nepovinná, byla zpracována jako vodítko k tomu, co mohou členské státy považovat za počátek provádění jednotlivých prvků v kapitole 4.

Toto jsou tři samostatné prvky pro provádění:

potvrzení, že stávající systémy a procesy jsou v souladu s touto TSI,

úprava stávajících systémů a procesů, aby byly v souladu s požadavky této TSI,

nové systémy a procesy vznikající z realizace jiných subsystémů:

nové/vylepšené konvenční tratě (INS/ENE),

nové nebo vylepšené sdělovací a zabezpečovací zařízení ETCS, radiové instalace GSM-R, detektory horkoběžnosti ložiska nápravy, … (CCS),

nová vozidla (RST),

využití telematiky pro řízení provozu (TAF).

7.3   SPECIFICKÉ PŘÍPADY

7.3.1   ÚVOD

Následující zvláštní ustanovení jsou povolena v níže uvedených specifických případech.

Tyto specifické případy patří do dvou kategorií:

tato ustanovení platí buď trvale (případ „P“), nebo dočasně (případ „T“).

v dočasných případech se dotčenému členskému státu doporučuje, aby se přizpůsobil příslušnému subsystému buď do roku 2010 (případ „T1“), což je cíl stanovený v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES z 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, nebo do roku 2020 (případ „T2“).

7.3.2   SEZNAM SPECIFICKÝCH PŘÍPADŮ

Dočasný specifický případ (T2) Irsko

V zájmu provedení přílohy P této TSI v Irské republice mohou být vozidla provozovaná pouze v domácím provozu vyňata z povinnosti mít standardní dvanáctimístné číselné označení. To může platit i pro přeshraniční provoz mezi Severním Irskem a Irskou republikou.

Dočasný specifický případ (T2) Velká Británie

V zájmu provedení přílohy P této TSI ve Velké Británii mohou osobní vozy a lokomotivy, které jsou provozovány pouze v domácím provozu, vyňaty z povinnosti mít standardní dvanáctimístné číselné označení. To může platit i pro přeshraniční provoz mezi Severním Irskem a Irskou republikou.


(1)  Část 4.7.2 je doporučením.

PŘÍLOHA A1

PROVOZNÍ PRAVIDLA ERTMS/ETCS

Tato příloha obsahuje návrh pravidel pro ERTMS/ETCS. Jsou zde uvedena proto, aby poskytla širší náhled na strukturu a oblast působnosti těchto pravidel. Zejména pravidla týkající se ETCS úrovně 2 budou konsolidována po zkouškách v provozu. Úplný soubor pravidel bude přizpůsoben i aktualizovanému základu FRS a SRS obsažených v CR CCS TSI a má být zaveden do konce roku 2005.

1.   ÚVOD

Tento dokument je souborem pravidel ERTMS pro provozování tratí vybavených úrovní 1 nebo úrovní 2 bez jakéhokoli základního systému.

2.   GLOSÁŘ

Vyhrazeno

3.   DOKUMENTY

3.1.   PÍSEMNÉ ROZKAZY A TEXTOVÉ ZPRÁVY

Toto jsou písemné rozkazy, které se mají používat podle pravidel.

Informace v těchto rozkazech jsou povinné, předložení je informativní.

3.1.1.   PÍSEMNÝ ROZKAZ ERTMS 01

Image

3.1.2   PÍSEMNÝ ROZKAZ ERTMS 02

Image

3.1.3   PÍSEMNÝ ROZKAZ ERTMS 03

Image

3.1.4   PÍSEMNÝ ROZKAZ ERTMS 04

Image

3.1.5   PÍSEMNÝ ROZKAZ ERTMS 05

Image

3.1.6   PÍSEMNÝ ROZKAZ ERTMS 06

Image

3.1.7   TEXTOVÉ ZPRÁVY ERTMS

Pevná zpráva na displeji

Blikající zpráva

Reference

Ack UN (potvrzení RV)

x

SRS: 4.6.3, 4.7.2, 5.4.3.7.3

Ack OS (potvrzení RV)

x

SRS: 4.6.3, 4.7.2, 5.9.1.2, 5.9.2.3, 5.9.2.4, 5.9.3.2, 5.9.3.4, 5.9.3.5, 5.9.3.6

Ack SH (potvrzení RV)

x

SRS: 4.4.8.1.9, 4.6.3, 5.7.1.4, 5.7.2.3, 5.7.2.4, 5.7.3.2, 5.7.3.3, 5.7.3.4, 5.7.3.5

Ack SR (potvrzení RV)

x

SRS: 4.7.2

Ack RV (potvrzení RV)

x

SRS: 5.13.1.4

Ack STM (potvrzení STM)

x

SRS: 4.4.16, 4.4.17

Ack train trip (potvrzení nouzového zastavení vlaku)

x

SRS: 3.14.1, 4.4.13.1.4, 4.4.14.1.1, 4.6.3, 4.7.2, 5.11.1.1

Ack transition to level _ (potvrzení přechodu na úroveň _)

x

SRS: 4.7.2, 5.10.4.1, 5.10.4.3, 5.10.4.4

Communication session terminated (komunikace ukončena)

 

SRS: 3.5.5, 5.15.4

No radio connection with RBC (není radiové spojení s RBC)

 

SRS: 3.5.3.7

Route unsuitable (vlaková cesta nesjízdná)

 

SRS 3.12.2.4

SF because of x (SF v důsledku x)

 

SRS: 4.4.5

SH refused (SH odmítnut)

 

SRS 5.6.3, 4.7.2

SH granted not received (povolení SH neobdrženo)

 

SRS 5.6.4.1.1

Transition to level _ _ _ (přechod na úroveň _ _ _)

 

SRS: 4.7.2, 5.10.4.1, 5.10.4.3, 5.10.4.4

Waiting for SH (čekání na SH)

 

SRS: 5.6.3, 4.7.2

Textová zpráva, která má být potvrzena:

Pevná zpráva na displeji

Blikající zpráva

Reference

Failure of LTM (porucha LTM)

 

SRS:

Failure of Euroradio (porucha Euroradia)

 

SRS:

3.2.   SITUACE – PRAVIDLA

Záměrně neuvedeno.

4.   KATEGORIE VLAKŮ ERTMS

4.1.   OBLAST PŮSOBNOSTI A ÚČEL

Tento dokument definuje kategorie vlaků ERTMS.

4.2.   DEFINICE

Kategorie vlaku ERTMS závisí na druhu vozidla a na charakteristice prostředí. Je rozlišována symbolem, který se skládá ze dvou písmen.

Jsou to tyto symboly:

BT pro základní vlak,

AT pro vlak s aktivním naklápěním,

PT pro vlak s pasivním naklápěním,

CW pro vlak citlivý na boční vítr.

V ERTMS je vlak definován:

jedním symbolem popisujícím kolejová vozidla,

nebo kombinací jednoho symbolu odkazujícího na vozidlo a symbolu charakteristiky prostředí.

5.   PŘÍPRAVA VLAKU PRO JÍZDU S PŘÍPŘEŽÍ

5.1   SITUACE

Záměrně neuvedeno.

5.2   PRAVIDLA

Záměrně neuvedeno.

6.   AKTIVACE NA AKTIVAČNÍ KOLEJI

6.1   SITUACE

Strojvedoucí má právě začít plnit úkol a hnací vozidlo je v SB.

6.2   PRAVIDLA

Na základě požadavku vlakového systému strojvedoucí:

zadá, znovu zadá nebo znovu potvrdí identitu strojvedoucího a číslo vlaku,

zvolit odpovídající úroveň ERTMS/ETCS podle vnitrostátních pravidel.

6.2.1   HNACÍ VOZIDLO MUSÍ JET JAKO VLAK

Strojvedoucí:

zadá údaje o vlaku (pravidlo „Zadávání dat“),

zvolí „Start“

6.2.1.1   Na úrovni 0

Systém požaduje potvrzení pro režim na odpovědnost pracovníků (UN).

Na DMI se zobrazí následující zpráva:

„Ack UN“ (potvrzení SR).

Strojvedoucí musí reagovat podle údaje zobrazeného na DMI (pravidlo „Reakce podle pokynů DMI/zabezpečovacího systému“).

6.2.1.2   Na úrovni 1

Systém požaduje potvrzení pro režim na odpovědnost pracovníků (SR).

Na DMI se zobrazí následující zpráva:

„Ack SR“ (potvrzení SR).

Strojvedoucí zareaguje podle údaje zobrazené na DMI (pravidlo „Reakce podle pokynů DMI/zabezpečovacího systému“).

6.2.1.3   Na úrovni 2

Záměrně neuvedeno.

6.2.1.4   Na úrovni modulu STM

Systém vyžaduje potvrzení pro modul STM …

Na DMI se zobrazí následující zpráva:

„Ack STM…“ (potvrzení STM).

Strojvedoucí použije vnitrostátní pravidla.

6.2.2   HNACÍ VOZIDLO MÁ JET V REŽIMU SH

Strojvedoucí se připraví na posunování (pravidlo „Provádění posunových jízd v SH“).

6.2.3   HNACÍ VOZIDLO MÁ JET V REŽIMU NL

Strojvedoucí provede přípravu na jízdu s přípřeží (pravidlo „Příprava vlaku na jízdu s přípřeží“).

7.   UKONČENÍ VLAKU JAKO JÍZDY S PŘÍPŘEŽÍ

7.1   SITUACE

Záměrně neuvedeno.

7.2   PRAVIDLA

Záměrně neuvedeno.

8.   PROVÁDĚNÍ POSUNOVÝCH JÍZD V REŽIMU SH

8.1   SITUACE

Vozidla musí být přemístěna v režimu SH.

8.2   PRAVIDLA

8.2.1   MANUÁLNÍ VSTUP DO REŽIMU SH

Před oprávněním strojvedoucího k volbě režimu SH musí zaměstnanec řídící posun:

zkontrolovat, zda jsou splněny všechny podmínky pro posunování podle vnitrostátních pravidel,

podá strojvedoucímu všechny informace o jízdě, která má být provedena.

Strojvedoucí zvolí režim SH až po obdržení povolení od zaměstnance řídícího posun.

Strojvedoucí zvolí režim SH pouze tehdy, když vlak stojí.

Na úrovni 2 je na DMI zobrazena zpráva:

„Waiting for SH“ (čekání na režim SH).

8.2.1.1   Posunování je povoleno.

Vlakový systém se přepíná na režim SH.

Strojvedoucí musí reagovat v souladu s návodem na DMI (pravidlo „Reakce podle instrukcí DMI/zabezpečovacího systému“) a musí použít vnitrostátní pravidla.

8.2.1.2   Povolení pro posunování je odmítnuto nebo není odpověď na žádost obdrženou na úrovni 2

Když se na DMI zobrazí zpráva:

 

„SH refused“ (SH je odmítnut),

nebo

 

„SH granted not received“ (povolení SH neobdrženo),

nebo

 

„Communication session terminated“ (komunikace je ukončena),

musí strojvedoucí kontaktovat zaměstnance řídícího posun.

Strojvedoucí a zaměstnanec řídícího posun použijí vnitrostátní pravidla.

8.2.2   AUTOMATICKÝ VSTUP DO REŽIMU SH

Strojvedoucí potvrdí zprávu:

„Ack SH“ (potvrzení SR).

Strojvedoucí musí reagovat v souladu s návodem na DMI (pravidlo „Reakce podle instrukcí DMI/zabezpečovacího systému“) a musí použít vnitrostátní pravidla.

8.2.3   VÝSTUP Z REŽIMU SH

Jakmile jsou posunovaná vozidla v klidu a všechny posunovací jízdy prováděné v režimu SH dokončeny, opustí strojvedoucí režim SH a bude informovat zaměstnance řídícího posun.

9.   ZADÁVÁNÍ ÚDAJŮ

9.1   SITUACE

Zadání údajů je nezbytné pro přípravu vlaku k provozu:

při aktivaci,

po každém uvedení musí být data upravena; tyto úpravy mohou být způsobeny např.:

úpravou vlaku podle organizačních dopravních dokumentů,

poruchou ovlivňující vlastnosti kolejových vozidel,

pomocí poskytnutou vlaku.

9.2   PRAVIDLA

Před prvním výjezdem zkontroluje tranzitér přípravář soulad vlaku s kategorií ERTMS a strojvedoucí potvrdí, že má údaje o vlaku k dispozici.

Před prvním odjezdem překontroluje strojvedoucí údaje o vlaku a seznámí se s nimi. Totéž platí při výměně strojvedoucího.

9.2.1   ZADÁVÁNÍ ÚDAJŮ

A.   Obecný případ

Tranzitér přípravář splní svůj úkol tím, že zadá nebo potvrdí následující údaje:

údaje o vlaku,

doplňkové údaje.

Údaje o vlaku se týkají vlastností kolejových vozidel a zahrnují:

číslo vlaku,

maximální rychlost vlaku,

kategorii vlaku podle ERTMS,

délku vlaku,

údaje o zpomalování,

trakční soustavu,

ložnou míru,

hmotnost na nápravu,

vlak vybavený vzduchotěsným systémem,

seznam dostupných modulů STM.

Doplňkové údaje se týkají dalších parametrů, které mohou být nezbytné pro provedení úkolu a zahrnují:

identifikaci strojvedoucího,

úroveň ERTMS/ETCS,

identifikaci RBC/telefonní číslo,

koeficient adheze,

a pokud to jízda vyžaduje, modul STM, který má být aktivován, včetně doplňkových údajů týkajících se modulu STM.

B.   Příklad jízdy s přípřeží

(bude doplněno)

9.2.1.1   Vlaková souprava

U vlakové soupravy ověří tranzitér přípravář před potvrzením výchozích údajů, zda technický stav kolejových vozidel umožňuje využití již uložených údajů.

U vlakové soustavy musí tranzitér přípravář ověřit stav zařízení kolejových vozidel, které může mít vliv na údaje o vlaku:

po přípravě vlaku ve výchozí stanici,

po každé úpravě řazení vlaku (ve stanici nebo jinde),

po technickém problému, který vedl k úpravě údajů.

Pokud neexistují žádná konkrétní omezení, tranzitér přípravář potvrdí údaje zobrazené na DMI.

Pokud existují konkrétní omezení, tranzitér přípravář musí:

stanovit nové údaje podle technického dokumentu,

opravit tyto údaje,

potvrdí nové údaje.

9.2.1.2   Jiné vlaky

Pro zadání údajů o vlaku použije tranzitér přípravář formulář pro vložení o údajů o vlaku.

9.2.2   ZMĚNY ÚDAJŮ

Pokud je požadována změna údajů během jízdy, musí strojvedoucí vzít nové údaje v úvahu.

Pokud je nutné změnit koeficient adheze, musí se použít vnitrostátní pravidla.

9.2.2.1   Vlaková souprava

Strojvedoucí:

stanovit nové údaje podle technického dokumentu,

zkontrolovat soulad vlaku s kategorií ERTMS,

opravit tyto údaje,

potvrdí nové údaje.

V případě nutnosti tak učiní u všech údajů, které mají být změněny.

9.2.2.2   Jiné vlaky

Tranzitér přípravář opraví formulář údajů o vlaku nebo vytvoří nový, kdykoli se změní vlastnosti vlaku. Pokud není přítomen tranzitér přípravář, vypracuje aktualizované údaje o vlaku strojvedoucí.

Pro zadání nových údajů o vlaku strojvedoucí:

vyplní nový formulář s údaji o vlaku,

opraví údaje,

potvrdí nové údaje.

10.   ODJEZD VLAKU

10.1   SITUACE

Vlak má vyjet z první stanice nebo po plánovaném zastavení.

10.2   PRAVIDLA

Strojvedoucí může zahájit jízdu, jakmile:

obdrží souhlas k odjezdu vlaku,

jsou splněny podmínky železničního provozu podle vnitrostátních pravidel.

Strojvedoucí zareaguje podle údaje zobrazené na DMI (pravidlo „Reakce podle pokynů DMI/zabezpečovacího systému“).

Strojvedoucí bude informovat zaměstnance řídícího posun, pokud v čase odjezdu vlak neobdržel povolení k jízdě.

11.   REAKCE PODLE POKYNŮ DMI/ZABEZPEČOVACÍHO SYSTÉMU

11.1   PREZENTACE DMI

Různé situace jsou prezentovány v jednotlivých odstavcích části 2 v závislosti na informacích DMI.

11.1.1   VIZUÁLNÍ INDIKACE

Image

(Toto je příklad vizuálních indikací).

11.1.2   ZVUKOVÉ INDIKACE

Zvukové informace jsou považovány za doplňkové informace.

Zvuková informace se poskytuje proto, aby upoutala pozornost strojvedoucího na novou informaci, která je vizuálně znázorněna na DMI.

Základní zvuky:

Krátký hluboký

o

Dlouhý vysoký

#

11.2   PRAVIDLA

11.2.1   PŘEDNOST INDIKACÍ NA DMI/PÍSEMNÝCH ROZKAZŮ

Strojvedoucí se řídí indikacemi na DMI. Tyto indikace mají přednost před veškerým značením podél trati, s výjimkou značek upozorňujících na nebezpečí podle vnitrostátních pravidel.

Písemné rozkazy mají přednost před všemi indikacemi na DMI, s výjimkou případů, kdy je zobrazena nižší povolená rychlost nebo nižší nařízená rychlost.

11.2.2   INDIKACE DMI

Když se objeví tato ikona/textová zpráva

Název

Zvuková podpora

Situace

Strojvedoucí:

Image

úroveň 0

Image

 

použít vnitrostátní pravidla.

Image

úroveň 1

Image

 

použít pravidla úrovně 1.

Image

úroveň 2

Image

 

použít pravidla úrovně 2.

Transition to level _ _ _ (přechod na úroveň _ _ _)

 

Image

 

začít používat pravidla úrovně_ _ _ v přechodovém bodu.

Ack transition to level _ _ _ (Potvrzení přechodu na úroveň _ _ _)

(potvrzení SH) (blikající)

 

Image

 

potvrdit textovou zprávu,

na úrovni 0 a úrovni STM použít vnitrostátní pravidla.

Ack STM (potvrzení RV)

(potvrzení SH) (blikající)

 

Image

 

potvrdit textovou zprávu,

použít vnitrostátní pravidla.

Ack UN (potvrzení RV)

(potvrzení SH) (blikající)

 

Image

 

potvrdit textovou zprávu.

Image

UN

Image

 

použít vnitrostátní pravidla.

Image

(světle šedá)

FS

 

 

nepřekročit povolenou rychlost,

dodržet uvedenou cílovou rychlost v předvídané vzdálenosti.

Ack OS (potvrzení RV)

(potvrzení SH) (blikající)

 

Image

 

potvrdit textovou zprávu,

a jet nebo pokračovat v jízdě podle rozhledových poměrů.

Image

(světle šedá)

OS

Image

 

jet nebo pokračovat v jízdě, dokud je zobrazena ikona OS,

nepřekročit maximální rychlost pro režim OS,

na úrovni 1 zkontrolovat návěst podél trati, při návěsti pro pokračování v jízdě pokračovat v jízdě podle rozhledových poměrů.

Ack SR (potvrzení RV)

(potvrzení SH) (blikající)

 

Image

 

nejprve:

v úrovni 1 získat souhlas k odjezdu vlaku,

v úrovni 2 obdržet od dispečera:

povolení zahájit jízdu v režimu na odpovědnost pracovníků (SR) nebo jet za konec povolení k jízdě (EOA) podle písemného rozkazu ERTMS 01 nebo,

povolení pokračovat po nouzovém zastavení vlaku podle písemného rozkazu ERTMS 02,

zkontrolovat nejnižší rychlostní limit podle:

jízdního řádu/tabulek traťových poměrů,

písemného rozkazu,

maximální rychlosti pro režim na odpovědnost pracovníků (SR),

pak potvrdit textovou zprávu

a připravit odjezd (pravidlo „Odjezd vlaku“).

Image

(světle šedá)

SR

 

 

jet podle rozhledových poměrů, pokud písemný pokyn nestanoví, že jízda podle rozhledových poměrů není nutná,

nepřekročit nejnižší rychlostní limit:

jízdního řádu/tabulek traťových poměrů,

písemného rozkazu,

maximální rychlosti pro režim na odpovědnost pracovníků (SR),

v úrovni 1 zkontrolovat značení návěstidel podél trati:

a)

zastavit vlak před návěstí Stůj,

b)

pokračovat před návěstí pro pokračování v jízdě podle rozhledových poměrů,

v úrovni 2 zastavit u příští návěsti, kontaktovat dispečera a řídit se jeho pokyny, pokud vlak dojíždí do tohoto bodu v režimu na odpovědnost pracovníků (SR).

Ack SH (potvrzení RV)

(potvrzení SH) (blikající)

 

Image

 

nejprve se ujistit, že ví, jakou jízdu má provést,

pak potvrdit textovou zprávu.

Image

(světle šedá)

SH

 

 

použít vnitrostátní pravidla pro posunování.

Ack train trip (potvrzení nouzového zastavení vlaku)

(potvrzení SH) (blikající)

 

Image

 

přijmout opatření v reakci na zastavení vlaku (pravidlo „Přijetí opatření v reakci na nouzové zastavení vlaku“).

Ack RV (potvrzení RV)

 

Image

 

potvrdit textovou zprávu.

Image

RV

 

 

nastartovat nouzový pohon,

nepřekročit maximální rychlost pro režim RV,

a dodržet cílovou vzdálenost.

Image

(oranžová)

Stáhnout sběrače

Image

 

stáhnout sběrače.

Image

(žlutá)

Zvednout sběrače

Image

 

všimnout si, že je oprávněn zvednout sběrače.

Image

(žlutá)+ indikace daného systému jako textovou zprávu, např. „1 500 V =“

Zvednout sběrače s údajem o napětí

Image

 

všimnout si, že je oprávněn po zvolení ohlášeného systému zvednout sběrače.

Image

(šedý)

Neutrální část

Image

 

vypnout hlavní vypínač.

Image

(žlutá)

Neutrální část

Image

 

nechat hlavní vypínač vypnutý.

Image

(žlutá)

Kontrola nezastavení

Image

 

nezastavit.

11.2.3   ZAPOJENÍ BRZDY, POKUD VLAK PŘEKRAČUJE RYCHLOSTNÍ LIMIT

11.2.3.1   Situace

ETCS brzdí, protože vlak překročil rychlostní limit.

Pokud lze tento zásah uvolnit, symbol začne blikat v okamžiku, kdy je možno zásah bezpečně zastavit.

11.2.3.2   Pravidla

Při tomto zobrazení

Zvuková podpora

Strojvedoucí smí:

1.

Vlak překračuje rychlostní limit

Image

v tomto případě:

současná rychlost: 140 km/h,

povolená rychlost: 110 km/h,

Spustí se provozní brzda.

Image

(přerušovaná)

 

2.

Aktuální rychlost je nižší nebo rovna povolené rychlosti

Image

v tomto případě:

současná rychlost: 104 km/h,

povolená rychlost: 105 km/h,

Začíná blikat ikona provozní brzdy.

 

uvolnit brzdu, jakmile aktuální rychlost vlaku klesne pod povolenou rychlost.

11.2.4   RYCHLOST UVOLNĚNÍ

11.2.4.1   Situace

Vlak se blíží ke konci povolení k jízdě (EOA) a rychlost uvolnění je zobrazena na DMI.

11.2.4.2   Pravidla

Při tomto zobrazení

Zvuková podpora

Strojvedoucí:

Image

v tomto případě:

aktuální rychlost: 20 km/h;

povolená rychlost: 50 km/h;

rychlost uvolnění: 26 km/h.

Image

nepřekročí uvedenou povolenou rychlost,

sníží rychlost podle údajů na DMI,

v úrovni 1 zkontroluje návěst podél trati:

a)

zastavit vlak před návěstí Stůj,

b)

při návěsti pro pokračování v jízdě pokračuje v jízdě bez překročení uvedené nařízení rychlosti,

V úrovni 2 je oprávněn jet za konec povolení k jízdě (EOA), aby zastavil před návěstidlem nebo před zarážedlem.

Image

v tomto případě:

aktuální rychlost: 19 km/h;

povolená rychlost: 26 km/h;

brzdná křivka do cílové pozice: 9 km/h;

rychlost uvolnění: 26 km/h.

 

12.   OBECNÉ ZÁSADY PRO ÚROVEŇ 1

12.1   OBLAST PŮSOBNOSTI A ÚČEL

Tento dokument se týká obecných zásad a pravidel, které mají být uplatňovány ve všech situacích na úrovni 1 a které jsou konkrétně vyžadovány touto úrovní (na rozdíl od jiných úrovní).

12.2   ZÁSADY

Strojvedoucí musí znát:

stranu, na které má sledovat návěsti podél trati,

návěsti Stůj podél trati, za které nesmí jet,

návěsti pro pokračování podél trati, za které smí jet. Seznam návěstí pro pokračování v jízdě bude odlišovat návěstidla, za které lze jet bez omezení, od návěstí, za která smí jet pouze s konkrétními omezeními podle vnitrostátních pravidel.

13.   JÍZDA PODLE ROZHLEDOVÝCH POMĚRŮ

13.1   SITUACE

Strojvedoucí musí jet podle rozhledových poměrů z provozního hlediska, bez ohledu na technický režim.

13.2   PRAVIDLA

Pokud má strojvedoucí jet podle rozhledových poměrů, musí:

pokračovat v jízdě obezřetně, kontrolovat rychlost, zohlednit viditelnou trať před sebou tak, aby byl schopen zastavit před jakýmkoli vlakem, koncem povolení k jízdě (EOA), návěstím Stůj nebo překážkou,

nesmí překročit maximální rychlost pro jízdu podle rozhledových poměrů.

14.   ŘEŠENÍ PORUCH VLAKOVÉHO SYSTÉMU

14.1   SITUACE

Je zjištěna porucha ovlivňující vlakový systém.

14.2   PRAVIDLA

14.2.1   PORUCHA OVLIVŇUJÍCÍ PŘENOSOVÝ MODUL SMYČKY (LTM)

Strojvedoucí zpozoruje textovou zprávu na DMI:

„failure of LTM“ (porucha LTM).

Kontaktuje dispečera; strojvedoucí i dispečer použijí vnitrostátní pravidla.

14.2.2   PORUCHA OVLIVŇUJÍCÍ PŘENOSOVÝ MODUL BALISE (BTM)

Strojvedoucí odpojí vlakový systém a informuje dispečera; strojvedoucí i dispečer použijí vnitrostátní pravidla.

14.2.3   PORUCHA OVLIVŇUJÍCÍ EURORADIO

Strojvedoucí zpozoruje textovou zprávu na DMI:

„failure of Euroradio“ (porucha Euroradia).

a)

Během přípravy hnacího vozidla

Na úrovni 2 strojvedoucí požádá o výměnu hnacího vozidla.

pokud musí být hnací vozidlo přesunuto, povolí dispečer strojvedoucímu jet za konec povolení k jízdě (EOA) (pravidlo „Povolená jízda za konec povolení k jízdě (EOA)“),

Pokud není třeba hnací vozidlo přesunout, strojvedoucí vypne vlakový systém.

Na všech ostatních úrovních strojvedoucí informuje dispečera; strojvedoucí i dispečer použijí vnitrostátní pravidla.

b)

Za jízdy

Na úrovni 1 strojvedoucí informuje vysílačkou pomocí funkce Infill dispečera. Strojvedoucí a dispečer použijí vnitrostátní pravidla.

Na úrovni 2 strojvedoucí přijme opatření v případě přerušení radiové komunikace (pravidlo „Řízení přerušené radiové komunikace“).

14.2.4   PORUCHA OVLIVŇUJÍCÍ DMI

a)

Během přípravy hnacího vozidla

Strojvedoucí požádá o výměnu hnacího vozidla.

Pokud musí být hnací vozidlo přesunuto, strojvedoucí informuje dispečera; strojvedoucí i dispečer použijí vnitrostátní pravidla.

Pokud není třeba hnací vozidlo přesunout, strojvedoucí vypne vlakový systém.

b)

Za jízdy

Pokud nelze údaje DMI zobrazit, zastaví strojvedoucí vlak a informuje dispečera; strojvedoucí i dispečer použijí vnitrostátní pravidla.

14.2.5   JINÉ PORUCHY

Strojvedoucí zpozoruje textovou zprávu na DMI:

„SF because of x“ (SF z důvodu x).

a)

Během přípravy hnacího vozidla

Strojvedoucí požádá o výměnu hnacího vozidla.

Pokud musí být hnací vozidlo přesunuto, strojvedoucí odpojí vlakový systém a informuje dispečera; strojvedoucí i dispečer použijí vnitrostátní pravidla.

Pokud není třeba hnací vozidlo přesunout, strojvedoucí vypne vlakový systém.

b)

Za jízdy

Po zastavení strojvedoucí odpojí vlakový systém a informuje dispečera; strojvedoucí i dispečer použijí vnitrostátní pravidla.

15.   AKTIVACE VLAKU MIMO AKTIVAČNÍ KOLEJ

15.1   SITUACE

Strojvedoucí musí aktivovat vlak a hnací vozidlo je v SB.

15.2   PRAVIDLA

Na základě požadavku vlakového systému strojvedoucí:

zadá, znovu zadá nebo znovu potvrdí identitu strojvedoucího a číslo vlaku,

zvolí příslušnou úroveň ERTMS/ETCS podle vnitrostátních pravidel,

zadá, znovu zadá nebo znovu potvrdí RBC-ID a/nebo telefonní číslo podle vnitrostátních pravidel.

15.2.1   HNACÍ VOZIDLO MUSÍ JET JAKO VLAK

Strojvedoucí:

zadá údaje o vlaku (pravidlo „Zadávání dat“),

zvolí „Start“

15.2.1.1   Na úrovni 0

Systém požaduje potvrzení pro režim na odpovědnost pracovníků (UN).

Na DMI se zobrazí následující zpráva:

„Ack UN“ (potvrzení SR).

Strojvedoucí zareaguje podle údaje zobrazené na DMI (pravidlo „Reakce podle pokynů DMI/zabezpečovacího systému“).

15.2.1.2   Na úrovni 1

Systém požaduje potvrzení pro režim na odpovědnost pracovníků (SR).

Na DMI se zobrazí následující zpráva:

„Ack SR“ (potvrzení SR).

Strojvedoucí zareaguje podle zprávy na DMI (pravidlo „Reakce podle pokynů DMI/zabezpečovacího systému“).

15.2.1.3   Na úrovni 2

Když se na DMI zobrazí tato zpráva:

„No radio connection with the RBC“ (není radiové spojení s RBC),

strojvedoucí překontroluje RBC ID a telefonní číslo a v případě nutnosti je opraví.

a)   Byla navázána radiová komunikace

a1)   Systém vydá povolení k jízdě (MA):

Strojvedoucí zareaguje podle údaje zobrazené na DMI (pravidlo „Reakce podle pokynů DMI/zabezpečovacího systému“).

a2)   Systém vyžaduje potvrzení režimu na odpovědnost pracovníků (SR):

Na DMI se zobrazí následující zpráva:

„Ack SR“ (potvrzení SR).

Před potvrzením zprávy strojvedoucí:

obdrží od dispečera povolení zahájit jízdu v režimu na odpovědnost pracovníků (SR) ve formě písemného rozkazu ERTMS 01,

zkontroluje, zda se písemný rozkaz týká jeho vlaku a jeho současné polohy.

Než dispečer povolí strojvedoucímu zahájit jízdu v režimu na odpovědnost pracovníků (SR), ujistí se o následujících podmínkách na části trati od návěstidla, za něž má jet, po k dalšímu návěstidlu:

zkontroluje, zda jsou splněny všechny podmínky pro vlakovou cestu podle vnitrostátních pravidel,

zkontroluje, zda jsou omezení rychlosti nižší, než je maximální rychlost pro režim na odpovědnost pracovníků (SR), a zahrne je do písemného rozkazu ERTMS 01,

zkontroluje, zda jsou nezbytná další omezení a/nebo pokyny a zahrne je do písemného rozkazu ERTMS 01.

Dispečer vydá písemného rozkazu ERTMS 01.

Strojvedoucí zareaguje podle údaje zobrazené na DMI (pravidlo „Reakce podle pokynů DMI/zabezpečovacího systému“).

Pokud vlak není v blízkosti prvního návěstidla, ke kterému má dojet, strojvedoucí před tímto návěstidlem zastaví, aby se ujistil, že se ho písemný rozkaz týká.

b)   Radiová komunikace nebyla navázána.

Pokud není možné obnovit komunikaci s RBC a vlak musí být přemístěn, povolí dispečer strojvedoucímu jet za konec povolení k jízdě (EOA) (pravidlo „Povolená jízda za konec povolení k jízdě (EOA)“). V tomto specifickém případě nesmí dispečer vyřadit strojvedoucího z režimu jízdy podle rozhledových poměrů v režimu na odpovědnost pracovníků (SR).

15.2.1.4   Na úrovni modulu STM

Systém vyžaduje potvrzení pro modul STM …

Na DMI se zobrazí následující zpráva:

„Ack STM…“ (potvrzení STM).

Strojvedoucí použije vnitrostátní pravidla.

15.2.2   HNACÍ VOZIDLO MÁ JET V REŽIMU SH

Strojvedoucí se připraví na posunování (pravidlo „Provádění posunových jízd v SH“).

15.2.3   HNACÍ VOZIDLO MÁ JET V REŽIMU NL

Strojvedoucí provede přípravu na jízdu s přípřeží (pravidlo „Příprava vlaku na jízdu s přípřeží“).

16.   PŘÍPRAVA VLAKU K JÍZDĚ S PŘÍPŘEŽÍ PRO POSKYTNUTÍ POMOCI

16.1   SITUACE

Lokomotiva, která není v čele vlaku, a vlak jsou již propojeny a vlakové zařízení ERTMS-ETCS této lokomotivy je připraveno k přepnutí na SB.

16.2   PRAVIDLA

Záměrně neuvedeno.

17.   UKONČENÍ VLAKU PO POSKYTNUTÍ POMOCI

17.1   SITUACE

Hnací vozidlo závislé trakce musí být od vlaku odpojeno.

17.2   PRAVIDLA

Záměrně neuvedeno.

18.   PŘEJETÍ PŘECHODOVÉHO BODU ZA ZTÍŽENÝCH PODMÍNEK Z ÚROVNĚ 1 DO ÚROVNĚ 2 A Z ÚROVNĚ 2 DO ÚROVNĚ 1

18.1   SITUACE

Při vstupu do oblasti úrovně 2 nelze navázat radiové spojení.

Přechod nenastane při přejezdu přechodového bodu.

18.2   PRAVIDLA

18.2.1   RADIOVÉ SPOJENÍ NELZE NAVÁZAT

Když se na DMI zobrazí tato zpráva:

„No radio connection with the RBC“ (není radiové spojení s RBC),

strojvedoucí překontroluje RBC ID a telefonní číslo a v případě nutnosti je opraví.

Pokud nelze navázat spojení s RBC a vlak musí zahájit jízdu, dá dispečer strojvedoucímu povolení jet za konec povolení k jízdě (EOA) (pravidlo „Povolená jízda za konec povolení k jízdě (EOA)“).

18.2.2   PŘI PŘEJEZDU PŘECHODOVÉHO BODU NEDOJDE K PŘECHODU

18.2.2.1   Pokud byl vlak zastaven

Strojvedoucí a dispečer přijmou opatření v reakci na zastavení vlaku (pravidlo „Přijetí opatření v reakci na zastavení vlaku“).

Když vlak stojí, strojvedoucí:

zkontroluje správnost úrovně, která má být zvolena,

změní úroveň,

znovu zahájit jízdu podle pokynů zobrazených na DMI (pravidlo „Reakce podle pokynů DMI/zabezpečovacího systému“).

18.2.2.2   Pokud v režimu na odpovědnost pracovníků (SR)

Strojvedoucí:

zastaví vlak,

použije 2.2.3.

18.2.2.3   Ve všech ostatních případech

Strojvedoucí:

informuje dispečera,

je-li vlak v klidu, zkontroluje správnost úrovně, která má být zvolena,

změní úroveň,

znovu zahájit jízdu podle pokynů zobrazených na DMI (pravidlo „Reakce podle pokynů DMI/zabezpečovacího systému“).

19.   ŘÍZENÍ NEPLÁNOVANÝCH DOČASNÝCH OMEZENÍ RYCHLOSTI

19.1   SITUACE

Neplánované dočasné omezení rychlosti musí být řízeno.

19.2   PRAVIDLA

Jakmile dispečer obdrží informaci o nutnosti neplánovaného dočasného snížení rychlosti, provede následující:

zastaví vlaky, které již jsou v příslušné oblasti,

zabrání dalším vlakům, aby do ní vjely.

Před stanovením trasy pro vlak v příslušné oblasti dispečer poskytne strojvedoucímu informace o neplánovaném dočasném omezení rychlosti:

v případě zastavených vlaků dispečer a strojvedoucí přijmou opatření v souvislosti s trasou (pravidlo „přijetí opatření v reakci na zastavení vlaku“) včetně povinnosti jet s omezením,

v případě ostatních vlaků dispečer uloží strojvedoucím povinnost jet s omezením prostřednictvím písemného rozkazu ERTMS 05.

Strojvedoucí bude dodržovat dočasné omezení rychlosti do okamžiku, kdy konec vlaku přejede přes konec úseku s omezenou rychlostí.

Dispečer uplatňuje tato opatření, dokud toto dočasné omezení rychlosti není řízeno prostřednictvím ERTMS.

20.   POVOLENÁ JÍZDA ZA KONEC POVOLENÍ K JÍZDĚ (EOA)

20.1   SITUACE

Je nezbytné povolit strojvedoucímu jízdu za konec povolení k jízdě (EOA).

20.2   PRAVIDLA

Pokud strojvedoucí neobdržel souhlas k odjezdu vlaku včas, kontaktuje dispečera s dotazem, zda nemá informace o důvodu.

Dokud strojvedoucí nezíská od dispečera povolení, nesmí použít funkci jízdy za konec povolení k jízdě (EOA).

Před povolením jízdy za konec povolení k jízdě (EOA) strojvedoucímu prostřednictvím písemného rozkazu ERTMS 01 dispečer

zkontroluje, zda jsou splněny všechny podmínky pro vlakovou cestu podle vnitrostátních pravidel,

když podle vnitrostátních pravidel zjistí, že je vlaková cesta volná, vyjme strojvedoucího z režimu jízdy podle rozhledových poměrů tím, že do „dalších pokynů“ přidá následující slova: „je vyňat z režimu jízdy podle rozhledových poměrů“ v režimu na odpovědnost pracovníků (SR),

zkontroluje, zda jsou omezení rychlosti nižší, než je maximální rychlost pro režim na odpovědnost pracovníků (SR), a zahrne je do písemného rozkazu ERTMS 01,

zkontroluje, zda jsou nezbytná další omezení a/nebo pokyny a zahrne je do písemného rozkazu ERTMS 01.

Pro jízdu za konec povolení k jízdě (EOA) musí strojvedoucí:

obdržet písemného rozkazu ERTMS 01 od dispečera,

zkontrolovat, zda se písemný rozkaz týká jeho vlaku a jeho současné polohy,

zkontrolovat nejnižší rychlostní limit podle:

jízdního řádu/tabulek traťových poměrů,

seznamu dočasných omezení rychlosti,

písemného rozkazu,

maximální rychlosti pro režim na odpovědnost pracovníků (SR),

použít funkci jízdy za konec povolení k jízdě (EOA) a použít pokyny z písemného rozkazu ERTMS 01,

znovu zahájit jízdu podle pokynů zobrazených na DMI (pravidlo „Reakce podle pokynů DMI/zabezpečovacího systému“).

21.   ŘÍZENÍ ZTRÁTY RADIOVÉHO SPOJENÍ

21.1   SITUACE

Radiová komunikace je přerušena v oblasti, která není označena jako oblast bez signálu.

21.2   PRAVIDLA

Když se na DMI zobrazí tato ikona:

(červená)

strojvedoucí se ohlásí dispečerovi.

Pokud musí být vlak přemístěn, dispečer musí povolit strojvedoucímu jízdu za konec povolení k jízdě (EOA) (pravidlo „Povolená jízda za konec povolení k jízdě (EOA)“).

22.   PŘIJETÍ OPATŘENÍ V PŘÍPADĚ NOUZOVÉ SITUACE

22.1   SITUACE

Nastane nouzová situace.

22.2   PRAVIDLA

22.2.1   OCHRÁNIT VLAKY

Jakmile strojvedoucí zjistí nouzovou situaci, podnikne všechny nezbytné kroky k tomu, aby se vyhnul dopadům nebo snížil dopady situace, a neprodleně informuje dispečera.

Strojvedoucí použije vnitrostátní pravidla.

Jakmile je dispečer informován o nouzové situaci, okamžitě ochrání ohrožené vlaky:

na úrovni 1 použije vnitrostátní pravidla,

na úrovni 2 vyšle rozkaz nouzového zastavení; rozkaz nouzového zastavení nebude odvolán do doby, než jsou vlaky schopné znovu zahájit jízdu.

Dispečer zastaví a varuje všechny vlaky před nebezpečnou oblastí.

Dispečer neprodleně informuje všechny dotčené strojvedoucí.

22.2.2   ZNOVU ZAHÁJIT JÍZDU VLAKŮ

Podle vnitrostátních pravidel dispečer rozhodne:

kdy je možné povolit jízdu vlaků,

zda je nutné vydat pokyny a/nebo omezení pro jízdu vlaků.

V zájmu zahájení jízdy vlaků, které byly zastaveny, dispečer a strojvedoucí přijmou opatření v reakci na zastavení vlaku (pravidlo „přijetí opatření v reakci na zastavení vlaku“). Pro vlaky na úrovni 2 musí být rozkaz k nouzovému zastavení odvolán.

Dispečer zahrne nezbytné pokyny a/nebo omezení pro jízdu vlaků podle vnitrostátních pravidel:

pro zastavené vlaky v písemného rozkazu ERTMS 02,

pro ostatní vlaky v písemného rozkazu ERTMS 05,

Zejména může požádat strojvedoucího, aby prozkoumal část trati.

Strojvedoucí uposlechne písemný rozkaz a svá zjištění ohlásí, pokud bude požádán, po projetí zasažené oblasti.

22.2.3   CHRÁNIT A OBNOVIT POSUNOVÁNÍ

Dispečer a strojvedoucí použijí vnitrostátní pravidla.

23.   ZRUŠENÍ POVOLENÍ K JÍZDĚ VLAKU

23.1   SITUACE

Dispečer rozhoduje o jiném uspořádání provozu.

23.2   PRAVIDLA

23.2.1   NA ÚROVNI 1

Pro zrušení povolení k jízdě vlaku dispečer použije vnitrostátní pravidla.

Pokud vnitrostátní pravidla stanoví, že vlak musí být před úpravou provozu v klidu, předá dispečer strojvedoucímu rozkaz zůstat stát písemného rozkazu ERTMS 03.

Další jízdu vlaku dispečer povolí strojvedoucímu písemného rozkazu ERTMS 04.

Strojvedoucí pojede podle rozhledových poměrů k další návěsti podél trati.

23.2.2   NA ÚROVNI 2

Pokud to bude možné, dispečer zruší povolení k jízdě (MA) prostřednictvím dohodnutého zkrácení povolení k jízdě (MA).

Ve všech ostatních případech použije dispečer vnitrostátní pravidla.

Pokud vnitrostátní pravidla stanoví, že vlak musí být před úpravou provozu v klidu, předá dispečer strojvedoucímu rozkaz zůstat stát písemného rozkazu ERTMS 03.

Další jízdu vlaku dispečer povolí strojvedoucímu písemného rozkazu ERTMS 04.

24.   PŘIJETÍ OPATŘENÍ V REAKCI NA ZASTAVENÍ VLAKU

24.1   SITUACE

Jízda vlaku nebo posunování je zastavena.

24.2   PRAVIDLA

Když dojde k zastavení, strojvedoucí předpokládá, že nastala nebezpečná situace, a provede všechny nezbytné kroky k tomu, aby se vyhnul tomuto nebezpečí, nebo jej snížil. To může zahrnovat i zpětnou jízdu vlaku podle vnitrostátních pravidel.

Pro couvání vlaku strojvedoucí potvrdí textovou zprávu „ACK TRAIN TRIP“ (potvrzení nouzového zastavení vlaku) a uvolní nouzovou brzdu.

Jakmile se vlak po jízdě zpět zastaví, strojvedoucí kontaktuje dispečera a informuje jej o situaci.

Ve všech jiných případech, když vlak stojí, vidí strojvedoucí na DMI textovou zprávu:

„Ack train trip“ (potvrzení zastavení vlaku),

potvrdí zastavení vlaku a kontaktuje dispečera.

Strojvedoucí se znovu nerozjede, pokud zastavení proběhlo bez povolení dispečera.

Před vydáním povolení strojvedoucímu pokračovat po zastavení vlaku prostřednictvím písemného rozkazu ERTMS 02 dispečer:

zkontroluje, zda jsou splněny všechny podmínky pro vlakovou cestu podle vnitrostátních pravidel,

když podle vnitrostátních pravidel zjistí, že je vlaková cesta volná, vyjme strojvedoucího z režimu jízdy podle rozhledových poměrů tím, že do „dalších pokynů“ přidá následující slova: „je vyňat z režimu jízdy podle rozhledových poměrů“ v režimu na odpovědnost pracovníků (SR),

zkontroluje, zda jsou omezení rychlosti nižší než maximální rychlost pro režim na odpovědnost pracovníků (SR), a zahrne je do písemného rozkazu ERTMS 02,

zkontroluje, zda jsou nezbytná další omezení a/nebo instrukce, a zahrne je do písemného rozkazu ERTMS 02.

Aby mohl strojvedoucí pokračovat, musí:

obdržet písemného rozkazu ERTMS 02 s dalšími pokyny dispečera,

zkontrolovat, zda se písemný rozkaz týká jeho vlaku/posunování a jeho stávající polohy,

podle úkolu zvolit „start“ nebo režim SH a řídit se pokyny v písemného rozkazu ERTMS,

znovu zahájit jízdu podle pokynů zobrazených na DMI (pravidlo „Reakce podle pokynů DMI/zabezpečovacího systému“).

25.   ŘÍZENÍ PŘI NESJÍZDNOSTI VLAKOVÉ CESTY

25.1   SITUACE

Je zjištěn nesoulad mezi vlastnostmi kolejových vozidel a vlastnostmi trati.

25.2   PRAVIDLA

Když strojvedoucí spatří na DMI textovou zprávu:

„Route unsuitable“ (vlaková cesta nesjízdná),

musí:

zastavit vlak a informovat dispečera o nesjízdnosti vlakové cesty,

zkontrolovat, zda jsou hodnoty v souladu s vlastnostmi vlaku, a případně je opravit.

Dokud nedostane povolení od dispečera, strojvedoucí nezruší pokyn o nesjízdnosti vlakové cesty.

25.2.1   DŮVOD PRO NESJÍZDNOST MŮŽE BÝT ODSTRANĚN

Pokud je to možné podle vnitrostátních pravidel, může dispečer povolit strojvedoucímu zrušit pokyn o nesjízdnosti vlakové cesty prostřednictvím písemného rozkazu ERTMS 06 se všemi potřebnými dalšími pokyny.

Strojvedoucí zruší pokyn o nesjízdnosti vlakové cesty, jakmile obdrží písemného rozkazu ERTMS 06 od dispečera.

25.2.2   DŮVOD PRO NESJÍZDNOST NEMŮŽE BÝT ODSTRANĚN

Dispečer a strojvedoucí použijí vnitrostátní pravidla.

26.   VJETÍ NA OBSAZENOU ČÁST KOLEJE V NÁDRAŽÍ

26.1   SITUACE

Je nezbytné vjet na část trati, která je obsazena z důvodu:

sdílení nástupiště,

spojování vlaků.

26.2   PRAVIDLA

Pokud vlak vjede na obsazenou kolej, dispečer musí:

zajistit, aby první vlak stál, a na úrovni 2 zajistit, aby povolení k jízdě prvního vlaku bylo odvoláno (pravidlo „odvolání povolení k jízdě vlaku“).

stanovit vlakovou cestu pro vlak, který musí vjet na obsazenou kolej.

Strojvedoucí vlaku, který musí vjet na obsazenou kolej musí reagovat podle údajů zobrazených na DMI (pravidlo „Reakce podle pokynů DMI/zabezpečovacího systému“) a řídit se udělenými pokyny.

V případě neplánované jízdy před stanovením trasy dispečer informuje strojvedoucí obou zúčastněných vlaků podle vnitrostátních pravidel.

27.   NOUZOVÝ POHON

27.1   SITUACE

Nouzová situace vyžaduje jízdu vlaku v opačném směru v oblasti nouzového pohonu.

27.2   PRAVIDLA

Když vlak potřebuje nouzový pohon podle vnitrostátních pravidel, strojvedoucí:

potvrdí tuto textovou zprávu:

„Ack RV“ (potvrzení RV),

použije nouzový pohon vlaku.

Jakmile vlak dokončí použití nouzového pohonu a zastaví se, oznámí to strojvedoucí dispečerovi.

PŘÍLOHA A2

ERTMS/GSM-R PROVOZNI PRAVIDLA

Tato pravidla vysvětlují zásady toho, jak by měl provozní personál obsluhovat zařízení související s GSM-R.

Toto hledisko je dosud otevřeným bodem a bude specifikováno v budoucí verzi této TSI.

PŘÍLOHA B

OSTATNÍ PRAVIDLA UMOŽŇUJÍCÍ SPOLEČNÝ PROVOZ NOVÝCH STRUKTURÁLNÍCH SUBSYSTÉMŮ

(viz část 4.4)

Tato příloha se bude postupně vyvíjet a bude pravidelně přezkoumávána a aktualizována.

Typickým obsahem této přílohy budou pravidla a postupy, které mají být používány stejně v celé TEN a především v konvenční síti a které nejsou v současnosti upraveny kapitolou 4 této TSI. Je též pravděpodobné, že do této přílohy budou též začleněny některé prvky kapitoly 4 a souvisejících příloh .

A.   Obecné

Vyhrazeno

B.   Bezpečnost a ochrana personálu

Vyhrazeno

C.   Provozní rozhraní se zařízením pro zabezpečení a řízení

C1   Použití písku

Použití písku je účinný způsob zlepšení adheze mezi kolem a kolejnicí, který pomáhá při brzdění a rozjezdu zejména v podmínkách nepříznivého počasí.

Nahromadění písku na pracovní ploše kolejí může ovšem způsobit řadu problémů, obzvláště v souvislosti s aktivací traťových obvodů a účinným fungováním výhybek a křížení.

Strojvedoucí musí být vždy schopen použít písek, ale musí se tomu vyhnout, kdykoliv je to možné:

v prostoru výhybek a křížení;

během brzdění při rychlosti nižší než 20 km/h.

Nicméně tato omezení neplatí, pokud hrozí nedovolená jízda kolem návěstidla zakazujícího jízdu (SPAD) nebo jiná vážná událost a použití písku by pomohlo zvýšit adhezi.

v klidovém stavu. Výjimkou je případ rozjíždění, a je-li vyžadována zkouška zařízení pro použití písku na hnacím vozidle. (Zkouška by normálně měla být prováděna v místech výslovně určených v Registru infrastruktury).

C2   Aktivace detektorů horkoběžnosti ložiska nápravy

Vyhrazeno

D.   Jízda vlaku

D1

Normální podmínky

D2

Zhoršené podmínky

Vyhrazeno

E.   Anomálie, mimořádné události a nehody

Vyhrazeno

PŘÍLOHA C

METODIKA KOMUNIKACE SOUVISEJÍCÍ S BEZPEČNOSTÍ

Úvod

Účelem tohoto dokumentu je stanovit pravidla pro komunikaci související s bezpečností ve směru „pevné linky – mobilní sítě“ a „mobilní sítě – pevné linky“, co se týče informací přenášených nebo vyměňovaných v situacích důležitých pro bezpečnost v interoperabilní síti, a to především s cílem:

vymezit povahu a strukturu zpráv souvisejících s bezpečností;

vymezit metodiku pro hlasový přenos těchto zpráv.

Tato příloha slouží jako základ, který:

má umožnit provozovateli infrastruktury vypracovat zprávy a knihy formulářů. Tyto prvky se zašlou železničnímu podniku ve stejné době, kdy jsou dány k dispozici pravidla a předpisy;

má umožnit provozovateli infrastruktury a železničnímu podniku vypracovávat dokumenty pro své zaměstnance (knihy formulářů), pokyny pro zaměstnance, kteří povolují jízdy vlaků, a dodatek 1 ke knize pravidel pro strojvedoucí „Příručka komunikačních postupů“.

Rozsah, ve kterém se formuláře používají, a jejich struktura se mohou lišit. Pro některá rizika bude použití formuláře vhodné, zatímco u jiných vhodné nebude.

Na základě daného rizika provozovatel infrastruktury v souladu s čl. 9 odst. 3 směrnice 2004/49/ES rozhodne, zda je použití formuláře vhodné. Formulář by měl být použit pouze tehdy, jestliže hodnota jeho bezpečnostních a provozních přínosů převažuje nad jakýmikoli bezpečnostními a provozními nevýhodami.

Provozovatelé infrastruktur musejí strukturovat své komunikační protokoly formalizovaným způsobem a v souladu s následujícími 3 kategoriemi:

naléhavé (nouzové) verbální zprávy;

písemné rozkazy;

další provozní zprávy;

V zájmu podpory disciplinovaného přístupu k přenosu těchto zpráv byla vypracována metodika komunikace.

1   METODIKA KOMUNIKACE

1.1   PRVKY A ZÁSADY METODIKY

1.1.1   STANDARDNÍ TERMINOLOGIE, KTERÁ MÁ BÝT POUŽITA V DANÝCH POSTUPECH

1.1.1.1   Postup při přenosu řeči

Termín, kterým se druhé straně předává příležitost hovořit:

přepínám

1.1.1.2   Postup při příjmu zpráv

při příjmu přímé zprávy

Termín, kterým se potvrzuje, že odeslaná zpráva byla obdržena:

přijato

Termín, který se používá tehdy, pokud má být zpráva zopakována v případě slabého příjmu nebo nepochopení:

opakujte (+ mluvte pomalu)

při příjmu zprávy, která byla opakována zpět

Termín, který se používá k ujištění, zda opakovaná zpráva přesně souhlasí se zaslanou zprávou:

správně

nebo ne:

chyba (+ opakuji ještě jednou)

1.1.1.3   Postup pro přerušení komunikace

je-li zpráva dokončena:

konec

je-li přerušení dočasné a spojení se nepřerušuje

Termín, který se používá, aby druhá strana počkala:

čekejte

je-li přerušení dočasné, ale spojení se přerušuje

Termín, kterým se druhé straně sděluje, že komunikace bude přerušena, ale později bude obnovena:

zavolám znovu

1.1.1.4   Stornování písemného rozkazu

Termín, který je použit pro stornování probíhajícího postupu písemného rozkazu:

stornujte postup …

Má-li být zpráva následně obnovena, bude postup opakován od začátku.

1.1.2   ZÁSADY, KTERÉ SE MAJÍ POUŽÍVAT V PŘÍPADĚ CHYBY NEBO NEPOROZUMĚNÍ

Aby bylo možné opravit případné chyby během komunikace, použijí se tato pravidla:

1.1.2.1   Chyby

chyba během přenosu

Když je odhalena chyba v přenosu samotným odesílatelem, musí si odesílatel vyžádat stornování tak, že zašle tuto procedurální zprávu:

chyba (+ připravte nový formulář…)

nebo:

chyba + opakuji ještě jednou

a pak znovu zašle původní zprávu.

chyba během kontrolního zopakování přijaté zprávy

Jestliže odesílatel odhalí chybu, když je mu zpráva pro kontrolu opakována zpět, zašle odesílatel tyto procedurální zprávy:

chyba + opakuji ještě jednou

a pak znovu zašle původní zprávu.

1.1.2.2   Neporozumění

Jestliže jedna ze stran neporozumí zprávě, musí pomocí následujícího textu požádat druhou stranu, aby zprávu zopakovala:

opakujte (+ mluvte pomalu)

1.1.3   KÓD PRO HLÁSKOVÁNÍ SLOV, ČÍSEL, ČASU, VZDÁLENOSTÍ, RYCHLOSTÍ A DAT

Jako pomoc při správném porozumění a vyjádření zprávy v různých situacích musí být každý termín vyslovován pomalu a přesně pomocí hláskování všech slov nebo názvů či jmen a čísel, u kterých je pravděpodobné, že budou nepochopeny. Může jít například o identifikační kódy pro návěsti nebo výhybky.

Použijí se následující pravidla hláskování:

1.1.3.1   Hláskování slov a skupin písmen

Použije se mezinárodní fonetická abeceda.

A Alfa

B Bravo

C Charlie

D Delta

E Echo

F Foxtrot

G Golf

H Hotel

I India

J Juliet

K Kilo

L Lima

M Mike

N November

O Oscar

P Papa

Q Quebec

R Romeo

S Sierra

T Tango

U Uniform

V Victor

W Whisky

X X-ray

Y Yankee

Z Zulu

Příklad:

Výhybky A B = výhybky alfa-bravo.

Návěstidlo číslo KX 835 = návěstidlo Kilo X-Ray osm tři pět.

Provozovatel infrastruktury může doplnit další písmena, spolu s fonetickou výslovností pro každé přidané písmeno, jestliže to vyžaduje abeceda provozního jazyka (jazyků) provozovatele infrastruktury.

Železniční podnik může doplnit další údaje o výslovnosti, pokud to bude považovat za nezbytné.

1.1.3.2   Vyjádření čísel

Čísla se vyslovují po jednotlivých číslicích.

0

1

2

3

4

nula

jedna

dva

tři

čtyři

5

6

7

8

9

pět

šest

sedm

osm

devět

Příklad: vlak 2 183 = vlak dva-jedna-osm-tři.

Desetiny budou vyjádřeny slovem čárka.

Příklad: 12,50 = jedna-dva-čárka-pět-nula

1.1.3.3   Vyjádření času

Čas se uvádí v místním čase, obyčejným jazykem.

Příklad: 10:52 hodin = deset padesát dva.

I když v zásadě se čas vyjadřuje takto, bylo by též přijatelné, v případě potřeby, vyjadřovat čas po jednotlivých číslicích (jedna nula pět dva hodin).

1.1.3.4   Vyjádření vzdáleností a rychlostí

Vzdálenosti se vyjadřují v kilometrech a rychlosti v kilometrech za hodinu.

Míle se mohou používat, jestliže se tato jednotka v dotčené infrastruktuře používá.

1.1.3.5   Vyjádření dat

Data se vyjadřují obvyklým způsobem.

Příklad: 10. prosince

1.2   KOMUNIKAČNÍ STRUKTURA

Hlasový přenos zpráv souvisejících s bezpečností zpravidla zahrnuje tyto 2 fáze:

identifikace a žádost o pokyny;

přenos samotné zprávy a ukončení přenosu.

První fáze může být u bezpečnostních zpráv nejvyšší priority zkrácena nebo zcela přeskočena.

1.2.1   PRAVIDLA PRO IDENTIFIKACI A PRO ŽÁDOSTI O POKYNY

Aby strany mohly identifikovat jedna druhou, definovat provozní situace a předávat procesní pokyny, platí následující pravidla:

1.2.1.1   Identifikace

Je velmi důležité, aby se před každou komunikací, jinou, než jsou velmi naléhavé bezpečnostní zprávy nejvyšší priority, osoby, které se chystají komunikovat, identifikovaly. Není to pouze věc zdvořilosti, ale, což je mnohem důležitější, zajišťuje se tak důvěra, že osoba povolující jízdu vlaku komunikuje se strojvedoucím správného vlaku, a strojvedoucí ví, že mluví se správným střediskem zabezpečení nebo řízení. To je zejména důležité tehdy, když se komunikace odehrává v oblastech, kde se hranice komunikací překrývají.

Tato zásada platí i po přerušení v průběhu přenosu.

Různé strany použijí pro tento účel tyto zprávy.

zaměstnanci povolující jízdu vlaku:

(číslo) … signalizuje (název)

strojvedoucí:

… signalizuje (název) toto je vlak … (číslo)

Je nutno poznamenat, že identifikace může být doplněna dalšími informačními zprávami, jež poskytnou zaměstnancům, kteří povolují jízdu vlaku, dostatečně podrobné údaje o situaci, aby mohli přesně stanovit postup, který může být na strojvedoucím následně vyžadován.

1.2.1.2   Žádost o pokyny

Každému použití postupu, který je doložen písemným rozkazem, musí předcházet žádost o pokyny.

Pro vyžádání pokynů se používají následující termíny:

připravte postup …

1.2.2   PRAVIDLA PRO PŘENOS PÍSEMNÝCH ROZKAZŮ A ÚSTNÍCH ZPRÁV

1.2.2.1   Bezpečnostní zprávy nejvyšší priority

Vzhledem k naléhavosti a nezbytnosti tyto zprávy:

mohou být zaslány nebo obdrženy za jízdy;

mohou přeskočit identifikační část;

se opakují;

jsou co nejdříve doplněny dalšími informacemi.

1.2.2.2   Písemné rozkazy

Za účelem spolehlivého zaslání nebo převzetí (v době stání) procedurálních hlášení uvedených v knize formulářů se dodržují následující pravidla:

1.2.2.2.1   Zasílání zpráv

Formulář může být vyplněn před přenosem zprávy, aby mohl být úplný text zprávy zaslán v jednom přenosu.

1.2.2.2.2   Příjem zprávy

Příjemce zprávy musí vyplnit formulář obsažený v knize formulářů na základě informací uvedených odesílatelem. Kontrolní zopakování přijaté zprávy

1.2.2.2.3   Kontrolní zopakování přijaté zprávy

U všech předem stanovených železničních zpráv v knize formulářů je nutné provést kontrolní zopakování přijaté zprávy. Kontrolní zopakování přijaté zprávy obsahuje zprávu uvedenou v šedém poli na formuláři, oddíl „zpětná zpráva“ a všechny dodatečné nebo doplňující informace.

1.2.2.2.4   Potvrzení správnosti kontrolního zopakování přijaté zprávy

Každé kontrolní zopakování přijaté zprávy bude následováno potvrzením shody nebo neshody, které vydá odesílatel zprávy.

správně

nebo

chyba + opakuji ještě jednou

následované opakovaným zasláním původní zprávy

1.2.2.2.5   Potvrzení

Každá obdržená zpráva se potvrdí kladně nebo záporně takto:

přijato

nebo

negativní, opakujte (+ mluvte pomalu)

1.2.2.2.6   Vysledovatelnost a ověření

Veškeré zprávy odeslané pozemní linkou doprovází jednoznačné identifikační číslo nebo číslo povolení:

jestliže se zpráva týká akce, pro kterou strojvedoucí vyžaduje specifické povolení (například jízda za návěst „stůj“…):

povolení … (číslo)

ve všech ostatních případech (například pokračování s nejvyšší opatrností…):

zpráva … (číslo)

1.2.2.2.7   Zpětné hlášení

Každá zpráva obsahující požadavek na „zpětné hlášení“ je následována „hlášením“.

1.2.2.3   Dodatečné zprávy

Dodatečné zprávy

předchází je identifikace;

jsou krátké a přesné (omezené pokud možno na informaci, která má být sdělena, a na údaj o místě, kde platí);

se opakují a následně se potvrdí, zda bylo kontrolní zopakování přijaté zprávy správné nebo nesprávné;

mohou být následovány žádostí o pokyny nebo žádostí o další informace.

1.2.2.4   mohou být následovány žádostí o pokyny nebo žádostí o další informace.

Informační zprávy s proměnným předem neurčeným obsahem

Informační zprávy s proměnným obsahem: předchází identifikace;

jsou připraveny před odesláním;

se opakují a následně se potvrdí, zda bylo kontrolní zopakování přijaté zprávy správné nebo nesprávné.

2   PROCEDURÁLNÍ HLÁŠENÍ

2.1   POVAHA ZPRÁV

Procedurální hlášení se používají pro zaslání provozních pokynů souvisejících s odpovídajícími situacemi uvedenými v knize pravidel pro strojvedoucí.

Obsahují text samotné zprávy odpovídající situaci a číslo identifikující zprávu.

Jestliže zpráva vyžaduje, aby příjemce podal zpětné hlášení, je též uveden text hlášení.

Tyto zprávy využívají předem určené znění předepsané provozovatelem infrastruktury v jeho „provozním jazyce“ a jsou předkládány ve formě předem připravených formulářů buď v tištěném formátu nebo na počítačovém médiu.

2.2   FORMULÁŘE

Formuláře jsou formalizované médium pro sdělení procedurální hlášení. Jde obecně o ty zprávy, které souvisejí se zhoršenými pracovními podmínkami. Typickými příklady jsou povolení strojvedoucím jet za návěstidlo nebo „konec vlakové cesty“, požadavek na jízdu sníženou rychlostí v konkrétní oblasti nebo na zkontrolování trati. Mohou se vyskytnout i další okolnosti, které budou vyžadovat použití takových zpráv.

Účelem formulářů je:

poskytnout jednotný pracovní dokument používaný v reálném čase zaměstnanci povolujícími jízdu vlaku a strojvedoucími;

poskytnout strojvedoucímu nápovědu o postupu, který má dodržet (obzvláště tehdy, pokud pracuje v neznámém nebo neobvyklém prostředí)

umožnit vysledovatelnost sdělení.

Za účelem identifikace formulářů by mělo být vypracováno jednoznačné kódové slovo nebo číslo vztahující se k danému postupu. To by mohlo být založeno na potenciální frekvenci, s jakou bude formulář používán. Pokud je pravděpodobné, že ze všech vypracovaných formulářů bude jeden nejčastěji používaný formulář pro jízdu za návěst „stůj“ nebo za konec povolení k jízdě (EOA), pak by tento formulář mohl mít číslo 001 a tak dále.

2.3   KNIHA FORMULÁŘŮ

V zájmu identifikace všech formulářů, které se budou používat, musí být celý soubor soustředěn do jednoho dokumentu nebo počítačového média nazvaného kniha formulářů.

Jedná se o společný dokument, který bude používán při vzájemné komunikaci strojvedoucím a zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků. Proto je důležité, aby kniha používaná strojvedoucím a kniha používaná zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků byly vypracovány a očíslovány stejným způsobem.

Provozovatel infrastruktury je odpovědný za zpracování knihy formulářů a samotných formulářů ve svém „provozním jazyce“.

Železniční podnik může přidat překlady formulářů a souvisejících informací obsažených v knize formulářů, pokud se domnívá, že by to pomohlo jeho strojvedoucím při školení i v praktických situacích v reálném čase.

Jazyk používaný k přenosu zpráv bude vždy „provozní jazyk“ provozovatele infrastruktury.

Kniha formulářů obsahuje dvě části.

První část obsahuje následující položky:

nápovědu pro používání knihy formulářů;

seznam formulářů postupů, které používá řízení dopravy;

případně seznam formulářů postupů, které používá strojvedoucí;

seznam situací s křížovými odkazy, pro které postupy se má formulář používat;

vysvětlivky uvádějící situace, pro které platí jednotlivé formuláře pro postup;

kód pro hláskování zpráv (fonetická abeceda atd.).

Druhá část obsahuje samotné formuláře postupů.

Kniha formulářů by měla obsahovat několik příkladů každého formuláře a doporučuje se, aby pro oddělení jednotlivých částí byly použity oddělovače.

Železniční podnik může do knihy formulářů strojvedoucího zahrnout vysvětlující text vztahující se k jednotlivým formulářům a k příslušným situacím.

3   DODATEČNÉ ZPRÁVY

Dodatečné zprávy jsou informační zprávy použité buď:

strojvedoucím, aby informoval zaměstnance povolující jízdu vlaku, nebo

zaměstnanci povolujícími jízdu vlaku, aby informovali strojvedoucího

o situacích výjimečné povahy, pro které je proto předem určený formulář považován za zbytečný, nebo o situacích souvisejících s jedoucím vlakem či s technickým stavem vlaku nebo infrastruktury.

Aby bylo snadnější popisovat situace a sestavovat informační zprávy, může být výhodné mít k dispozici pokyny pro zprávy, slovníček železniční terminologie, popisný diagram používaných kolejových vozidel a popisný výpis zařízení infrastruktury (trať, napájení trakce atd.).

3.1   ORIENTAČNÍ STRUKTURA ZPRÁV

Tyto zprávy mohou být strukturovány následujícím způsobem:

Fáze průběhu komunikace

Prvek zprávy

Důvod pro předání informace

pro informaci

pro akci

Pozorování

Je tam

Viděl jsem

Měl jsem

Narazil jsem

Místo

podél tratě

U  … (název stanice)

(charakteristický bod)

u milníku/kilometrovníku …

(číslo)

vzhledem k mému vlaku

motorový vůz … (číslo)

vlečný vůz … (číslo)

Povaha

objekt

osoba

viz slovníček)

Stav

v klidu

stojící na

ležící na

spadlý na

jdoucí

v pohybu

jedoucí

k

Poloha z hlediska tratě

 

Tyto zprávy mohou být následovány žádostí o pokyny.

Prvky zpráv jsou uvedeny jak v jazyce zvoleném železničním podnikem, tak v provozním jazyce (jazycích) dotyčných provozovatelů infrastruktury.

3.2   SLOVNÍČEK ŽELEZNIČNÍ TERMINOLOGIE

Železniční podnik vypracuje slovníček železniční terminologie pro každou síť, ve které jsou jeho vlaky provozovány. Slovníček obsahuje termíny pravidelně používané v jazyce zvoleném železničním podnikem a v „provozním“ jazyce provozovatele (provozovatelů) infrastruktury, v jehož infrastruktuře se působí.

Slovníček má dvě části:

seznam termínů podle tématu;

seznam termínů podle abecedy.

3.3   POPISNÝ DIAGRAM KOLEJOVÝCH VOZIDEL

Má-li železniční podnik za to, že by popisný diagram používaných kolejových vozidel byl přínosem pro jeho provoz, tento seznam se vypracuje. Měl by obsahovat seznam názvů různých prvků, které mohou být předmětem komunikace s různými dotčenými provozovateli infrastruktur. Měl by obsahovat běžné výrazy standardních termínů v jazyce zvoleném železničním podnikem a v „provozním“ jazyce provozovatele (provozovatelů) infrastruktury, ve které se doprava provozuje.

3.4   POPISNÝ VÝPIS VLASTNOSTÍ ZAŘÍZENÍ INFRASTRUKTURY (TRAŤ, NAPÁJENÍ TRAKCE ATD.)

Má-li železniční podnik za to, že by popisný výpis vlastností zařízení infrastruktury (trať, napájení trakce atd.) na provozované vlakové cestě byl přínosem pro jeho provoz, tento výpis se vypracuje. Tento výpis obsahuje názvy různých prvků, které mohou být předmětem komunikace s dotčeným provozovatelem (dotčenými provozovateli) infrastruktury. Měl by obsahovat běžné výrazy standardních termínů v jazyce zvoleném železničním podnikem a v „provozním“ jazyce provozovatele (provozovatelů) infrastruktury, ve které se doprava provozuje.

4   TYP A STRUKTURA ÚSTNÍCH ZPRÁV

4.1   NOUZOVÉ ZPRÁVY

Nouzové zprávy jsou určeny pro vydání naléhavých provozních pokynů, které jsou přímo spojeny s bezpečností železnic.

Aby se vyloučilo jakékoli riziko neporozumění, zprávy musí být vždy jednou opakovány.

Hlavní zprávy, které mohou být zaslány, jsou uvedeny níže a jsou roztříděny podle naléhavosti.

Provozovatel infrastruktury může mimoto definovat další nouzové zprávy v souladu s potřebami jeho provozu.

Po nouzových zprávách může následovat písemný rozkaz (viz pododdíl 2).

Typ textu, který má tvořit nouzové zprávy, musí být obsažen v dodatku 1, „Příručka komunikačních postupů“ ke knize pravidel pro strojvedoucí a v dokumentaci vydané pro zaměstnance povolující jízdu vlaků.

4.2   ZPRÁVY ZASLANÉ BUĎ POZEMNÍM PERSONÁLEM NEBO STROJVEDOUCÍM

Nutnost zastavit všechny vlaky:

Nutnost zastavit všechny vlaky musí být přenášena prostředky akustických návěstidel; jestliže toto není k dispozici, musí být použita následující fráze:

Nouzový stav, zastavte všechny vlaky

Ve zprávě jsou, jestliže je to nezbytné, specifikovány informace o místě nebo oblasti.

Kromě toho musí být tato zpráva rychle doplněna, je-li to možné, příčinou a místem nouzového stavu a identifikací vlaku:

Překážka

Nebo požár

Nebo …

(jiná příčina)

na trati … u  …

(název)

(km)

Strojvedoucí vlaku …

(číslo)

Nutnost zastavit konkrétní vlak:

Vlak … (na lince/trati)

(číslo)

(název/číslo)

Nouzové zastavení

Za těchto okolností mohou být pro doplnění této zprávy použity název nebo číslo linky nebo trati, na které vlak jede.

4.3   ZPRÁVY VYDANÉ STROJVEDOUCÍM

Nutnost přerušit napájení trakce:

Nouzové odpojení proudu

Tato zpráva musí být rychle doplněna, jestliže je to možné, příčinou a místem nouzového stavu a identifikací vlaku:

U …

(km)

na lince/trati …

(název/číslo)

mezi … a …

(stanice)

(stanice)

Důvod …

Strojvedoucí vlaku …

(číslo)

Za těchto okolností mohou být pro doplnění této zprávy použity název nebo číslo linky nebo trati, na které vlak jede.

PŘÍLOHA D

INFORMACE, KE KTERÝM MUSÍ MÍT ŽELEZNIČNÍ PODNIK PŘÍSTUP V SOUVISLOSTI S VLAKOVOU CESTOU (VLAKOVÝMI CESTAMI), NA KTERÉ HODLÁ ZAJIŠŤOVAT PROVOZ

ČÁST 1

VŠEOBECNÉ INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE PROVOZOVATELE INFRASTRUKTURY

1.1

Název (názvy)/identita provozovatele (provozovatelů) infrastruktury

1.2

Země

1.3

Stručný popis

1.4

Seznam všeobecných provozních pravidel a předpisů (a způsob, jak je získat)

ČÁST 2

MAPY A SCHÉMATA

2.1

Zeměpisná mapa

2.1.1

Vlakové cesty

2.1.2

Hlavní body (osobní stanice, seřaďovací stanice, odbočky, nákladová nádraží)

2.2

Schéma tratě

Informace, které mají být obsaženy ve schématech, případně doplněné textem. Pokud je uvedeno samostatné schéma stanic/nádraží/dep, mohou být informace ve schématu tratě zjednodušeny

2.2.1

Údaje o vzdálenosti

2.2.2

Identifikace průběžných kolejí, objízdných kolejí, vedlejších kolejí a odvratných výhybek

2.2.3

Spojení mezi průběžnými kolejemi

2.2.4

Hlavní body (osobní stanice, seřaďovací stanice, odbočky, nákladová nádraží)

2.2.5

Umístění a významy všech pevných návěstidel

2.3

Schémata stanic/nádraží/dep (pozn.: platí pouze pro stanoviště, která jsou k dispozici pro interoperabilní provoz)

Informace, které mají být uvedeny na specifických schématech stanovišť, případně doplněné textem

2.3.1

Název stanoviště

2.3.2

Identifikační kód lokality

2.3.3

Typ lokality (terminál pro cestující, nákladní terminál, nádraží, depo)

2.3.4

Umístění a významy všech pevných návěstidel

2.3.5

Identifikace a plán tratí, včetně odvratných výhybek

2.3.6

Identifikace ramp/nástupišť

2.3.7

Délka ramp/nástupišť

2.3.8

Výška ramp/nástupišť

2.3.9

Identifikace vedlejších kolejí

2.3.10

Délka vedlejších kolejí

2.3.11

Dostupnost napájení elektrickým proudem

2.3.12

Vzdálenost mezi okrajem rampy/nástupiště a osou trati, rovnoběžně s provozní plochou

2.3.13

(U stanic s osobní dopravou) Přístup pro tělesně postižené

ČÁST 3

INFORMACE O KONKRÉTNÍM ÚSEKU TRATI

3.1

Všeobecné vlastnosti

3.1.1

Země

3.1.2

Identifikační kód úseku trati: vnitrostátní kód

3.1.3

koncový bod úseku trati 1

3.1.4

koncový bod úseku trati 2

3.1.5

Provozní doba pro dopravu (hodiny, dny, zvláštní opatření pro svátky)

3.1.6

Údaje o vzdálenosti umístěné podél trati (četnost, vzhled a umístění)

3.1.7

Typ dopravního provozu (smíšený, osobní, nákladní...)

3.1.8

Maximální povolená rychlost (rychlosti)

3.1.9

Veškeré ostatní informace, které jsou nezbytné z důvodů bezpečnosti

3.1.10

Zvláštní místní provozní požadavky (včetně jakýchkoli zvláštních kvalifikací personálu)

3.1.11

Zvláštní omezení pro nebezpečné věci

3.1.12

Zvláštní omezení pro náklad

3.1.13

Model oznámení o dočasných pracích (a způsob jak jej získat)

3.1.14

Signalizace, že úsek trati je přetížený (článek 22 směrnice 2001/14/ES)

3.2

Specifické technické vlastnosti

3.2.1

Ověření ES pro TSI infrastruktury

3.2.2

Datum uvedení do provozu jako interoperabilní trati

3.2.3

Seznam možných specifických případů

3.2.4

Seznam možných specifických odchylek

3.2.5

Rozchod kolejí železniční trati

3.2.6

Průjezdný průřez

3.2.7

Maximální hmotnost na nápravu

3.2.8

Maximální hmotnost na běžný metr

3.2.9

Příčné síly na trať

3.2.10

Podélné síly na trať

3.2.11

Minimální poloměr zakřivení

3.2.12

Sklon v procentech

3.2.13

Umístění sklonu

3.2.14

U brzdného systému, který nevyužívá adhezi kolo-kolej, přípustná brzdná síla

3.2.15

Mosty

3.2.16

Viadukty

3.2.17

Tunely

3.2.18

Poznámky

3.3

Energetický subsystém

3.3.1

Ověření ES pro TSI pro energii

3.3.2

Datum uvedení do provozu jako interoperabilní trati

3.3.3

Seznam možných specifických případů

3.3.4

Seznam možných specifických odchylek

3.3.5

Typ systému napájení elektrickým proudem (např. žádný, vrchní vedení, třetí kolej)

3.3.6

Frekvence systému napájení elektrickým proudem (např. střídavý proud, stejnosměrný proud)

3.3.7

Minimální napětí

3.3.8

Maximální napětí

3.3.9

Omezení týkající se spotřeby elektrické energie u konkrétní elektrickému hnacímu vozidlu (vozidlům)

3.3.10

Omezení týkající se polohy vícenásobného hnacího vozidla (vozidel) pro splnění požadavku oddělení trakčního trolejového vedení (poloha pantografového sběrače)

3.3.11

Jak docílit elektrického oddělení

3.3.12

Výška troleje

3.3.13

Přípustný sklon troleje v poměru k trati a kolísání sklonu

3.3.14

Schválený typ pantografových sběračů

3.3.15

Minimální statická síla

3.3.16

Maximální statická síla

3.3.17

Poloha neutrálních sekcí

3.3.18

Informace o provozu

3.3.19

Stahování pantografových sběračů

3.3.20

Platné podmínky pro rekuperační brzdění

3.3.21

Maximální přípustný proud vlaku

3.4

Subsystém řízení a zabezpečení

3.4.1

Ověření ES pro CCS TSI

3.4.2

Datum uvedení do provozu jako interoperabilní trati

3.4.3

Seznam možných specifických případů

3.4.4

Seznam možných specifických odchylek

ERTMS/ETCS

3.4.5

Úroveň použití

3.4.6

Nepovinné funkce instalované podél trati

3.4.7

Nepovinné funkce vyžadované ve vlaku

3.4.8

Číslo verze softwaru

3.4.9

Datum uvedení této verze do provozu

Radiokomunikace ERTMS/GSM-R

3.4.10

Nepovinné funkce specifikované v FRS

3.4.11

Číslo verze

3.4.12

Datum uvedení této verze do provozu

Pro ERTM/ETCS úroveň 1 s funkcí Infill

3.4.13

Technické provádění vyžadované pro kolejová vozidla

Systém(y) zabezpečení vlaků a řídící a výstražný systém(y) třídy B

3.4.14

Vnitrostátní pravidla pro provozování systémů třídy B (+ způsob jak je získat)

Traťový systém

3.4.15

Odpovědný členský stát

3.4.16

Název systému

3.4.17

Číslo verze softwaru

3.4.18

Datum uvedení této verze do provozu

3.4.19

Konec doby platnosti

3.4.20

Nutnost mít více systémů aktivních současně

3.4.21

Vlakový systém

Radiokomunikační systém třídy B

3.4.22

Odpovědný členský stát

3.4.23

Název systému

3.4.24

Číslo verze

3.4.25

Datum uvedení této verze do provozu

3.4.26

Konec doby platnosti

3.4.27

Zvláštní podmínky pro přepnutí mezi různými systémy zabezpečení vlaků a řídícími a výstražnými systémy třídy B

3.4.28

Zvláštní technické podmínky vyžadované pro přepnutí mezi ERTMS/ETCS a systémy třídy B

3.4.29

Zvláštní podmínky pro přepnutí mezi různými systémy radiokomunikací

Zhoršené technické podmínky:

3.4.30

ERTM/ETCS

3.4.31

Systému zabezpečení vlaků, řídícího a výstražného systém třídy B

3.4.32

ERTM/GSM-R

3.4.33

Radiokomunikační systém třídy B

3.4.34

Návěstidla podél trati

Omezení rychlosti související s výkonem brzdění

3.4.35

ERTM/ETCS

3.4.36

Systémy krytí vlaků, řídícího a výstražného systém třídy B

Vnitrostátní pravidla pro fungování systému třídy B

3.4.37

Vnitrostátní pravidla spojená s výkonem brzdění

3.4.38

Ostatní vnitrostátní pravidla, například: údaje odpovídající listu UIC 512 (8. vydání ze dne 1. ledna 1979 a 2 změny)

EMC citlivost řízení a zabezpečení na straně infrastruktury

3.4.39

Požadavek musí být specifikován podle evropských norem

3.4.40

Přípustnost používat brzdění vířivými proudy

3.4.41

Přípustnost používat magnetické brzdy

3.4.42

Požadavky na technická řešení týkajících se prováděných odchylek

3.5

Subsystém provozu a řízení dopravy

3.5.1

Ověření ES pro OPE TSI

3.5.2

Datum uvedení do provozu jako interoperabilní trati

3.5.3

Seznam možných specifických případů

3.5.4

Seznam možných specifických odchylek

3.5.5

Jazyk používaný pro sdělení důležitá pro bezpečnost s zaměstnance provozovatele infrastruktury

3.5.6

Zvláštní klimatické podmínky a související opatření

PŘÍLOHA E

JAZYK A KOMUNIKAČNÍ ÚROVEŇ

Ústní kvalifikace v jazyce může být rozdělena do pěti úrovní:

Úroveň

Popis

5

umí přizpůsobit způsob, kterým mluví s jakýmkoli účastníkem rozmluvy

umí vyjádřit svůj názor

umí jednat

umí přesvědčit

umí poradit

4

umí se vyrovnat se zcela nepředvídatelnými situacemi

umí předvídat

umí vyjádřit podložený názor

3

umí se vyrovnat s praktickými situacemi obsahujícími nepředvídané prvky

umí věci popsat

umí udržet jednoduchou konverzaci

2

umí se vyrovnat s jednoduchými praktickými situacemi

umí pokládat otázky

umí odpovídat na otázky

1

umí hovořit s použitím naučených vět

Tato příloha vyjadřuje předběžný postoj. Podrobnější dokument je připravován a bude k dispozici pro příští revizi této TSI.

Existují také plány na přijetí nástroje, který se bude používat při vyhodnocování úrovně schopností jednotlivých osob. Tento nástroj bude k dispozici v příští verzi této TSI.

PŘÍLOHA F

POKYNY PRO POSOUZENÍ SUBSYSTÉMU PROVOZU A ŘÍZENÍ DOPRAVY

(Použití výrazu „členský stát“ v souvislosti s tímto modulem znamená členský stát nebo jiný orgán tímto státem jmenovaný, který provádí posouzení).

1

Tato příloha stanoví pokyny k usnadnění posuzování prováděných členskými státy, aby se potvrdilo, že navrhovaný provozní postup (postupy):

je (jsou) v souladu s touto TSI, a prokazuje, že byly splněny základní požadavky (1) směrnice 2001/16/ES (a všech změn zahrnutých ve směrnici 2004/50/ES)

je (jsou) v souladu s ostatními odpovídajícími předpisy, včetně směrnice 2004/49/ES,

a (může) mohou být uveden (uvedeny) v provoz

2

Provozovatel infrastruktury nebo dotčený železniční podnik musí dodat členskému státu odpovídající dokumentaci (jak je popsáno v níže uvedeném bodu 3), která bude popisovat nový nebo pozměněný provozní postup (postupy).

Předložená dokumentace o koncepci a vývoji nového nebo pozměněného provozního postupu (postupů) musí být zpracována dostatečně podrobně, aby členský stát mohl pochopit odůvodnění tohoto návrhu. Navíc v případě, že jsou subsystémy modernizovány nebo obnoveny, musí předložená dokumentace též obsahovat informace o zkušenostech z provozu.

Dokumentace může být dodána buď v tištěné podobě nebo ve formátu počítačového média (nebo jako kombinace obou). Členský stát si může vyžádat další kopie, jestliže jsou nutné pro posouzení.

3

Podrobnosti posouzení

3.1

Dokumentace popisující dotčený provozní postup (postupy) by měla obsahovat alespoň následující prvky:

všeobecný popis organizace provozu provozovatele infrastruktury nebo železničního podniku (přehled řízení/kontroly a funkcí), spolu s podrobnostmi o podmínkách a s rámcem, ve kterém provozní postup (postupy), který má být posouzen, bude používán a provozován;

podrobnosti o všech příslušných provozních postupech, které mají být prováděny (obvykle postupy, pokyny, počítačové programy atd.);

popis provádění, používání a kontroly dotčeného provozního postupu (postupů) , včetně analýzy veškerého specifického zařízení, které se má používat;

podrobné údaje o lidech, kteří budou ovlivněni provozním postupem (postupy), školení nebo instruktáž, které se mají provádět, a veškeré posouzení rizik, kterým by osoby mohly být vystaveny;

postup, jak budou řízeny následné dodatky a aktualizace provozního postupu (postupů) (Poznámka: to nezahrnuje žádné budoucí významné změny nebo nový postup (nové postupy) – v tomto případě dojde podle těchto pokynů k novému předložení);

schéma, ze kterého vyplývá, jak nezbytné informace získané prostřednictvím zpětné vazby (a veškeré ostatní informace vztahující se k provozu) plynou do organizace provozu, z organizace provozu a kolem organizace provozu provozovatele infrastruktury nebo železničního podniku na podporu příslušných provozních postupů;

popisy, vysvětlivky a veškeré záznamy nezbytné pro pochopení koncepce a vývoje nového nebo pozměněného dotčeného provozního postupu (postupů) (Poznámka: pro postupy, které jsou důležité pro bezpečnost, by měla dokumentace zahrnovat posouzení rizik spojených se zavedením nového/pozměněného postupu (postupů));

prokázání shody mezi dotčeným provozním postupem (postupy) a požadavky TSI;

Ve vhodných případech by též měly být poskytnuty následující prvky:

seznam specifikací nebo evropských norem, na základě kterých se příslušné provozní postupy subsystému ověřují, a důkaz této shody;

důkaz shody s ostatními předpisy odvozenými od smlouvy (včetně osvědčení);

zvláštní podmínky nebo omezení příslušných provozních postupů

3.2

Členský stát:

označí příslušná ustanovení TSI, se kterými musí být dotčený provozní postup (postupy) v souladu;

zkontroluje, zda je předložená dokumentace kompletní a v souladu s bodem 3.1;

přezkoumá předloženou dokumentaci a posoudí, zda:

dotčený provozní postup (postupy) je v souladu s příslušnými požadavky TSI;

koncepce a vývoj nového nebo revidovaného provozního postupu (postupů) (včetně veškerého posouzení rizik) jsou důkladné a byly zpracovány řízeným způsobem;

ujednání pro zavedení a následné využití/řízení provozního postupu (postupů) budou zajišťovat neustálý soulad s příslušnými požadavky TSI

zdokumentuje (v hodnotící zprávě, viz níže uvedený bod 4) svá zjištění s ohledem na soulad provozního postupu (postupů) s ustanoveními TSI.

4

Hodnotící zpráva obsahuje alespoň tyto informace:

podrobné údaje o dotčeném provozovateli infrastruktury/železničním podniku,

popis posouzeného provozního postupu (postupů), včetně podrobných údajů o veškerých dotčených zvláštních postupech, pokynech, počítačových programech;

popis prvků, které se vztahují k řízení a použití dotyčného provozního postupu (postupů), včetně sledování, zpětné vazby a úprav,

veškeré vedlejší kontrolní zprávy a zprávy o auditu vypracované v souvislosti s posouzením

potvrzení, že dotyčný provozní postup (postupy) a podmínky jeho provádění zajistí soulad s odpovídajícími požadavky uvedenými v příslušných oddílech TSI, včetně veškerých výhrad, které zůstaly při dokončení posouzení.

uvedení všech podmínek a omezení (včetně všech příslušných omezení pro řešení veškerých výhrad) pro provádění příslušného provozního postupu (postupů),

název a adresa členského státu, který se podílí na posouzení, a datum vyhotovení zprávy.

Jestliže je provozovateli infrastruktury/železničnímu podniku odepřeno schválení/certifikace pro provádění příslušných provozních postupů na základě hodnotící zprávy, musí členský stát poskytnout podrobné důvody pro takovéto zamítnutí v souladu se směrnicí 2004/49/ES.


(1)  Základní požadavky se odrážejí v požadavcích na technické parametry, rozhraní a výkonnost stanovených v kapitole 4 této TSI.

PŘÍLOHA G

INFORMATIVNÍ A NEPOVINNÝ SEZNAM PRVKŮ, KTERÉ MAJÍ BÝT OVĚŘENY U KAŽDÉHO ZÁKLADNÍHO PARAMETRU

Tato příloha je v ranném stádiu vývoje a vyžaduje další zpracování; je zahrnuta jako pracovní předloha.

V souvislosti s postupy osvědčování a schvalování popsanými v článcích 10 a 11 směrnice 2004/49/ES tato příloha uvádí následující podpůrné informace:

A – položka, která má organizační nebo zásadní povahu a měla by být zahrnuta do systému řízení bezpečnosti

B – položka, která je podrobným procedurálním nebo provozním postupem na podporu organizačních zásad v systému řízení bezpečnosti a která je použitelná pouze v rámci členského státu

Parametry, které mají být posouzeny

Prvky, které mají být ověřeny u každého parametru

Odkaz na TSI

Použitelné na

A/B

ŽP

PI

Dokumentace pro strojvedoucí

Postup zpracování knihy pravidel pro strojvedoucí (včetně jazykového překladu [je-li to vhodné] a postupu validace)

4.2.1.2.1

X

 

A

Postup pro PI, jak poskytnout ŽP odpovídající informace

4.2.1.2.1

 

X

A

Obsah knihy pravidel pro strojvedoucí zahrnuje minimální požadavky této TSI a zvláštní postupy vyžadované PI

4.2.1.2.1

X

 

B

Postup zpracování tabulek traťových poměrů pro strojvedoucí (a postup validace)

4.2.1.2.2.1

X

 

A

Obsah tabulek traťových poměrů pro strojvedoucí zahrnuje minimální požadavky této TSI

4.2.1.2.2.1

X

 

B

Postup pro PI, jak informovat ŽP o změnách provozních pravidel/informací

4.2.1.2.2.2

 

X

A

Postup seskupování změn do specializovaného dokumentu

4.2.1.2.2.2

X

 

A

Postup informování strojvedoucích o změnách v reálném čase

4.2.1.2.2.3

 

X

A

Postup, jak strojvedoucím předat informace o vlakovém jízdním řádu

4.2.1.2.3

X

 

A

Postup, jak strojvedoucím předat informace o kolejových vozidlech

4.2.1.2.4

X

 

A

Postup vypracování pravidel a postupů specifických pro dané stanoviště (včetně postupu validace) pozemní personál

4.2.1.3

X

 

B

Dokumentace pro zaměstnance PI, kteří povolují jízdu vlaků

Postup komunikace související s bezpečností mezi zaměstnanci PI a ŽP

4.2.1.4

 

X

A

Komunikace mezi zaměstnanci ŽP a PI související s bezpečností

Postup zajištění toho, aby zaměstnanci používali metodiku provozní komunikace specifikovanou v příloze C této TSI

4.2.1.5, 4.6.1.3.1

X

 

A

 

X

A

Viditelnost vlaku

Postup zajištění, aby osvětlení čela vlaku bylo v souladu s požadavky této TSI

4.2.2.1.2, 4.3.3.4.1

X

 

A

Postup zajištění, aby označení konce vlaku bylo v souladu s požadavky této TSI

4.2.2.1.3

X

 

 

Slyšitelnost vlaku

Postup zajištění, aby slyšitelnost vlaku byla v souladu s požadavky této TSI

4.2.2.2,

4.3.3.5

X

 

A

Identifikace vozidel

Postup, jak prokázat soulad s přílohou P této TSI

4.2.2.3

X

 

A

Nakládání nákladních vozů

Zpracování pravidel nakládky, která mají používat zaměstnanci ŽP.

4.2.2.4

X

 

A

Řazení vlakových souprav

Postup pro zpracování pravidel pro řazení vlaku (včetně postupu validace)

4.2.2.5

X

 

A

Obsah pravidel pro řazení vlaků zahrnuje minimální požadavky specifikované v této TSI

4.2.2.5

X

 

B

Požadavky na brzdění

Postup pro zajištění informací souvisejících s vlakovou cestou vyžadovaných pro výpočty brzdění nebo zajištění aktuálně vyžadovaného brzdění

4.2.2.6.2

 

X

A

Postup výpočtu nebo zajištění vyžadovaného brzdění („pravidla brzdění“)

4.2.2.6.2, 4.3.2.1

X

 

B

Odpovědnost za zajištění, aby byl vlak v provozuschopném stavu

Definice vlakového vybavení souvisejícího s bezpečností vyžadovaného pro zajištění, že vlak je bezpečný pro provoz

4.2.2.7.1

X

 

B

Postup pro zajištění, aby veškeré úpravy vlastností vlaku, které ovlivňují jeho provoz, byly identifikovány a aby tyto informace byly poskytnuty PI

4.2.2.7.1

X

 

A

Postup, který má zajistit, aby informace o jízdě vlaku byly dány k dispozici PI před odjezdem

4.2.2.7.2

X

 

A

Plánování vlaků

Postup, který má zajistit, aby ŽP poskytl PI požadované údaje, když pro vlak požaduje vlakovou cestu

4.2.3.1

 

X

A

Identifikace vlaků

Postup přiřazení jedinečných a jednoznačných identifikačních čísel vlaků

4.2.3.2

 

X

A

Postupy při odjezdu

Definice kontrol a zkoušek před odjezdem

4.2.3.3.1

X

 

B

Postup nahlášení faktorů, které by mohly ovlivnit jízdu vlaku

4.2.3.3.2

X

 

A

Řízení provozu

Zajištění prostředků pro záznam informací v reálném čase, včetně minimálních údajů vyžadovaných touto TSI

4.2.3.4.1

 

X

B

Definice postupů pro řízení dopravního provozu a dozor nad ním

4.2.3.4.2.1

 

X

B

Postup zajištění řízení změn v traťových podmínkách a vlastnosti vlaku

4.2.3.4.2

 

X

B

Postup pro uvádění odhadovaného času, kdy má PI předat vlak dalšímu PI

4.2.3.4.2.2

 

X

B

Nebezpečné věci

Postup, který má zajistit dozor nad nebezpečnými věcmi, včetně minimálních požadavků této TSI

4.2.3.4.3

X

 

A

Kvalita provozu

Postup sledování účinného fungování všech dotčených služeb a sdělení trendů všem příslušným PI a ŽP

4.2.3.4.4

X

 

B

 

X

B

Záznam dat

Seznam údajů, které mají být zaznamenávány mimo vlak, obsahuje minimální seznam položek vyžadovaných touto TSI

4.2.3.5.1

 

X

A

Seznam údajů, které mají být zaznamenávány uvnitř vlaku, obsahuje minimální seznam položek vyžadovaných touto TSI

4.2.3.5.2, 4.3.2.3

X

 

A

Provoz za zhoršených podmínek

Postup, jak informovat ostatní uživatele o poruchách, které mohou způsobit přerušení poskytovaných služeb

4.2.3.6.2

 

X

A

X

 

A

Definice pokynů, které mají PI dát strojvedoucím vlaků v době přerušení služeb

4.2.3.6.3

 

X

B

Definice vhodných opatření pro řešení zjištěných scénářů přerušení služeb, včetně minimálních požadavků uvedených v této TSI

4.2.3.6.4

 

X

B

Řízení v nouzové situaci

Postup, jak definovat a publikovat nouzová opatření pro řízení nouzových služeb

4.2.3.7

 

X

A

Postup pro poskytnutí nouzových a bezpečnostních pokynů pro cestující

4.2.3.7

X

 

A

Pomoc pro doprovod vlaků v případě závažných mimořádných událostí

Postup, jak pomoci doprovodu vlaku za zhoršených podmínek, aby se zamezilo zpoždění vlaků

4.2.3.8

X

 

A

Odborná a jazyková způsobilost

Postup vyhodnocení odborných znalostí v souladu s minimálními požadavky této TSI

4.6.1.1

X

 

A

 

X

A

Definice systému řízení kvalifikace pro zajištění schopnosti zaměstnanců uvádět své znalosti do praxe v souladu s minimálními požadavky této TSI

4.6.1.2

X

 

A

 

X

A

Postup vyhodnocení jazykových schopností, aby byly splněny minimální požadavky této TSI

4.6.2

X

 

A

 

X

A

Definice postupu posouzení doprovodu vlaku, včetně:

Základních kvalifikací, procedur a jazyků

Znalost vlakové cesty

znalosti o kolejových vozidlech

Speciální kvalifikace (např. dlouhé tunely)

4.6.3.1, 4.6.3.2.3

X

 

A

 

X

A

Definice analýzy potřeb školení a způsobilosti zaměstnanců, kteří mají úkoly v oblasti důležité pro bezpečnost, aby byly zohledněny minimální požadavky této TSI

4.6.3.2

X

 

A

 

X

A

Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti

Postup pro zajištění zdravotní způsobilosti personálu, včetně kontrol vlivu drog a alkoholu na provozní výkonnost

4.7.1

X

 

A

 

X

A

Stanovení kritérií pro:

Schválení ze strany lékařů pro pracovní lékařství a zdravotních organizací

Schválení ze strany psychologů

Zdravotní a psychologické prohlídky

4.7.2, 4.7.3,

4.7.4

X

 

A

 

X

A

Stanovení zdravotních požadavků, včetně

všeobecného zdraví

zrak

sluchu

těhotenství (strojvedoucí)

4.7.5

X

 

A

 

X

A

Zvláštní požadavky na strojvedoucí:

zrak

sluchové požadavky/požadavky na řeč

antropometrické vlastnosti

4.7.6

X

 

A

PŘÍLOHA H

MINIMÁLNÍ PRVKY TÝKAJÍCÍ SE ODBORNÉ KVALIFIKACE PRO ŘÍZENÍ VLAKU

1   Všeobecné požadavky

Tato příloha, kterou je nutno číst ve spojení s pododdílem 4.6 a 4.7, obsahuje přehled prvků, které jsou považovány za důležité pro řízení vlaku v síti TEN.

Přestože je tento dokument co nejúplnější a co nejobecnější, je rovněž nutno zvážit doplňující položky místní/vnitrostátní povahy.

Výraz „odborná kvalifikace“ v kontextu této TSI se týká těch prvků, které jsou důležité pro zajištění, aby provozní zaměstnanci byli vyškoleni a schopni porozumět prvkům úkolu a splnit je.

Pravidla a postupy platí pro prováděný úkol a pro osobu provádějící příslušný úkol. Tyto úkoly mohou být prováděny jakoukoli oprávněnou kvalifikovanou osobou bez ohledu na jméno, pracovní zařazení nebo funkci použité v pravidlech nebo postupech nebo jednotlivou společností.

Jakákoli oprávněná kvalifikovaná osoba musí provádět všechna pravidla a postupy související s prováděným úkolem.

2   Odborné znalosti

Jakékoli oprávnění vyžaduje úspěšné absolvování prvotní zkoušky a zajištění průběžného vyhodnocení a školení, jak je popsáno v pododdílu 4.6.

2.1   Odborné znalosti všeobecně

všeobecné zásady řízení bezpečnosti v rámci železničního systému, které se vztahují na příslušný úkol, včetně rozhraní s ostatními subsystémy,

všeobecné podmínky týkající se bezpečnosti cestujících a/nebo nákladu a osob na nebo u železniční trati,

podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

všeobecné zásady zabezpečení železničního systému,

osobní bezpečnost včetně bezpečnosti při opouštění kabiny strojvedoucího na provozované trati,

všeobecné zásady bezpečné nakládky vlaku (provozovatelé nákladní dopravy),

řazení vlakové soupravy (podle požadavků společnosti),

znalosti elektrických principů, pokud jde o kolejová vozidla a infrastrukturu.

2.2   Znalosti provozních postupů a bezpečnostních systémů používaných v infrastruktuře, která se má používat

provozní postupy a bezpečnostní pravidla,

systém řízení a zabezpečení včetně příslušného zobrazování návěstí v kabině,

předpisy pro řízení vlaku za normálních, zhoršených a nouzových podmínek,

zásady komunikace a postup formalizovaného hlášení včetně používání komunikačního zařízení.

různé úlohy a odpovědnosti osob zapojených do provozních činností,

dokumenty a ostatní informace týkající se úkolu včetně doplňkových informací o současných podmínkách, například pokud jde o nejvyšší povolené rychlosti nebo o dočasné provozní informace obdržené před odjezdem.

2.3   Znalost kolejových vozidel

Vybavení hnacího vozidla vztahující se k řízení vlaku:

součásti a jejich účel,

komunikační a nouzové zařízení,

ovládací přístroje a indikátory pro strojvedoucí, které se týkají prvků souvisejících s trakcí, brzděním a bezpečností provozu.

Vybavení vozidel vztahující se k řízení vlaku:

součásti a jejich účel,

ovládací přístroje a indikátory pro strojvedoucí, které se týkají prvků souvisejících s brzděním a bezpečností provozu,

význam označení uvnitř a vně vozidel a symboly použité pro přepravu nebezpečných věcí.

3   Znalost vlakové cesty

Znalost vlakové cesty zahrnuje specifické znalosti a/nebo zkušenosti s jednotlivými vlastnostmi vlakové cesty, které strojvedoucí potřebuje mít předtím, než je mu povoleno řídit vlak na této vlakové cestě na jeho vlastní odpovědnost. To zahrnuje znalosti, které jsou nutné, vedle informací poskytovaných návěstmi a dokumenty, jako jsou jízdní řády a ostatní dokumenty v kabině vlaku a vedle znalosti provozních a bezpečnostních pravidel platících pro danou vlakovou cestu a pravidel specifikovaných v bodu 2.2 této přílohy.

Znalost vlakové cesty zahrnuje především:

podmínky provozu jako například: řízení a zabezpečení,

znalosti rozmístění návěstidel, prudkých klesání, a úrovňových křížení,

body přechodu mezi odlišnými provozními systémy nebo odlišnými systémy napájení,

typ napájení trakce na dotyčné trati včetně umístění neutrálních sekcí,

místní provozní a nouzová ujednání,

stanice a zastávky,

místní objekty (depa, vedlejší koleje, ...), jak je vyžaduje společnost.

4   Schopnost uvést znalosti do praxe

Zaměstnanci provádějící řízení vlaku musejí být schopni provádět následující úkoly (tak, jak odpovídají činnostem společnosti).

4.1   Příprava pro zahájení služby

určit vlastnosti práce, která má být provedena, včetně veškerých odpovídajících dokumentů,

ujistit se, zda jsou dokumenty a nezbytné vybavení úplné,

ověřit veškeré požadavky stanovené v dokumentech ve vlaku.

4.2

Před odjezdem provést vyžadované zkoušky, kontroly a ověření na hnacím vozidle

4.3   Účastnit se kontroly funkce brzd vlaku

před odjezdem zkontrolovat na základě příslušných dokumentů, zda je dostupný brzdný účinek v souladu s tím, co je vyžadováno pro daný vlak a vlakovou cestu, která má být projeta,

přispět k přezkoušení brzd, které je vyžadováno příslušnými provozními pravidly, a ověřit správné fungování brzdového systému.

4.4   Řídit vlak podle příslušných bezpečnostních předpisů, pravidel pro řízení a podle jízdního řádu

zahájit jízdu vlaku pouze tehdy, když veškeré vznesené požadavky – zejména údaje o vlaku – v příslušných pravidlech jsou splněny,

pozorovat návěsti podél trati a zařízení v kabině, okamžitě a správně je chápat a příslušným způsobem reagovat při současném řízení vlaku,

zohlednit nejvyšší povolenou rychlost vlaku ve vztahu k typu vlaku, charakteristice trati, hnacímu vozidlu a veškerým informacím, které jsou strojvedoucímu poskytnuty před odjezdem.

4.5

Jednat a podávat hlášení v souladu s příslušnými pravidly v případě mimořádných událostí nebo závad ať již na instalacích podél trati nebo na kolejových vozidlech

4.6   Činit opatření vztahující se k provozním mimořádným událostem a nehodám, obzvláště ta, která souvisejí s ochranou vlaku a požárem nebo nebezpečnými věcmi

iniciovat veškerá vhodná opatření na ochranu cestujících a ostatních osob, které by mohly být ohroženy. Poskytnout nezbytné informace a případně se účastnit evakuace cestujících,

vhodným způsobem informovat provozovatele infrastruktury,

komunikace s personálem vlaku (podle požadavků železničního podniku),

používat zvláštní pravidla týkající se přepravy nebezpečných věcí.

4.7   Stanovit podmínky pro pokračování v jízdě po mimořádných událostech ovlivňujících kolejová vozidla

v závislosti na provozních postupech a na základě osobní prohlídky nebo externího poradenství rozhodnout, zda-li vlak je schopen pokračovat v jízdě a jaký typ podmínek musí být dodržen,

komunikovat s provozovatelem infrastruktury podle požadavků provozních pravidel.

4.8

Zastavit vlak a provést veškerá požadovaná opatření, aby se vlak nedal do pohybu

4.9

Komunikovat s pozemním personálem provozovatele infrastruktury

4.10   Nahlásit veškeré neobvyklé události týkající se provozu vlaku, podmínek infrastruktury atd.

Je-li to vyžadováno, musí být toto hlášení vypracováno písemně, v jazyce zvoleném železničním podnikem.

PŘÍLOHA I

NENÍ POUŽITA

PŘÍLOHA J

MINIMÁLNÍ PRVKY TÝKAJÍCÍ SE ODBORNÉ KVALIFIKACE PRO ÚKOLY SOUVISEJÍCÍ S „DOPROVODEM VLAKŮ“

1   Všeobecné požadavky

Tato příloha, kterou je nutno číst ve spojení s pododdílem 4.6 a 4.7, obsahuje přehled prvků, které jsou považovány za relevantní pro doprovod vlaku v síti TEN.

Přestože je tento dokument co nejúplnější a co nejobecnější, je rovněž nutno zvážit doplňující položky místní/vnitrostátní povahy.

Výraz „odborná kvalifikace“ v kontextu této TSI se týká těch prvků, které jsou důležité pro zajištění, aby provozní zaměstnanci byli vyškoleni a schopni porozumět prvkům úkolu a splnit je.

Pravidla a postupy platí pro prováděný úkol a pro osobu provádějící příslušný úkol. Tyto úkoly mohou být prováděny jakoukoli oprávněnou kvalifikovanou osobou bez ohledu na jméno, pracovní zařazení nebo funkci použité v pravidlech nebo postupech nebo jednotlivou společností.

Jakákoli oprávněná kvalifikovaná osoba musí provádět všechna pravidla a procedury související s prováděným úkolem.

2   Odborné znalosti

Jakékoli oprávnění vyžaduje úspěšné absolvování prvotní zkoušky a zajištění průběžného vyhodnocení a školení, jak je popsáno v pododdílu 4.6.

2.1   Odborné znalosti všeobecně

všeobecné zásady řízení bezpečnosti v rámci železničního systému, které se vztahují na příslušný úkol, včetně rozhraní s ostatními subsystémy,

všeobecné podmínky týkající se bezpečnosti cestujících a/nebo nákladu a osob na nebo u železniční trati,

podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

všeobecné zásady zabezpečení železničního systému,

osobní bezpečnost včetně bezpečnosti při opouštění kabiny strojvedoucího na provozované trati,

2.2   Znalosti provozních postupů a bezpečnostních systémů používaných v infrastruktuře, která se má používat

provozní postupy a bezpečnostní pravidla,

systém řízení a zabezpečení

zásady komunikace a postup formalizovaného hlášení včetně používání komunikačního zařízení.

2.3   Znalost kolejových vozidel

zařízení interiéru vozidel pro cestující:

opravy menších závad v rámci prostor pro cestující u kolejových vozidel, podle požadavků železničního podniku.

2.4   Znalost vlakové cesty

provozní ujednání (například způsob vypravování vlaku) v jednotlivých stanovištích (návěstidla, staniční zařízení atd.),

stanice, ve kterých cestující mohou vystoupit nebo nastoupit,

místní provozní a nouzová ujednání specifická pro trať (trati) na dané vlakové cestě

3   Schopnost uvést znalosti do praxe

kontroly před odjezdem, včetně testů brzd a správného uzavření dveří,

postupy při odjezdu

komunikace s cestujícími zejména ve vztahu k okolnostem týkajících se bezpečnosti cestujících,

provoz za zhoršených podmínek,

posoudit potenciál závad v rámci prostor pro cestující a reagovat v souladu s pravidly a postupy,

ochranná a výstražná opatření podle požadavků pravidel a předpisů nebo jako pomoc strojvedoucímu,

evakuace vlaku a bezpečnost cestujících, zejména v případě, že musejí být na nebo v blízkosti trati,

komunikace se zaměstnanci provozovatele infrastruktury, když pomáhá strojvedoucímu, nebo v průběhu evakuace,

nahlášení veškerých neobvyklých událostí týkajících se provozu vlaku, stavu kolejových vozidel a bezpečnosti cestujících. Je-li to vyžadováno, musí být toto hlášení vypracováno písemně v jazyce zvoleném železničním podnikem.

PŘÍLOHA K

NENÍ POUŽITA

PŘÍLOHA L

MINIMÁLNÍ PRVKY TÝKAJÍCÍ SE ODBORNÉ KVALIFIKACE PRO PŘÍPRAVU VLAKŮ

1   Všeobecné požadavky

Tato příloha, kterou je nutno číst ve spojení s pododdílem 4.6 a 4.7, obsahuje přehled prvků, které jsou považovány za relevantní pro přípravu vlaku v síti TEN.

Přestože je tento dokument co nejúplnější a co nejobecnější, je rovněž nutno zvážit doplňující položky místní/vnitrostátní povahy.

Výraz „odborná kvalifikace“ v kontextu této TSI se týká těch prvků, které jsou důležité pro zajištění, aby provozní zaměstnanci byli vyškoleni a schopni porozumět prvkům úkolu a splnit je.

Pravidla a postupy platí pro prováděný úkol a pro osobu provádějící příslušný úkol. Tyto úkoly mohou být prováděny jakoukoli oprávněnou kvalifikovanou osobou bez ohledu na jméno, pracovní zařazení nebo funkci použité v pravidlech nebo postupech nebo jednotlivou společností.

Jakákoli oprávněná kvalifikovaná osoba musí provádět všechna pravidla a procedury související s prováděným úkolem.

2   Odborné znalosti

Jakékoli oprávnění vyžaduje úspěšné absolvování prvotní zkoušky a zajištění průběžného vyhodnocení a školení, jak je popsáno v pododdílu 4.6.

2.1   Odborné znalosti všeobecně

všeobecné zásady řízení bezpečnosti v rámci železničního systému, které se vztahují na příslušný úkol, včetně rozhraní s ostatními subsystémy,

všeobecné podmínky týkající se bezpečnosti cestujících a/nebo nákladu včetně přepravy nebezpečných věcí a výjimečných nákladů,

podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

všeobecné zásady zabezpečení železničního systému,

osobní bezpečnost v blízkosti železniční trati,

zásady komunikace a postup formalizovaného hlášení včetně používání komunikačního zařízení.

2.2   Znalosti provozních postupů a bezpečnostních systémů používaných v infrastruktuře, která se má používat

provoz vlaků za normálních, zhoršených a nouzových podmínek,

provozní postupy v jednotlivých stanovištích (návěstidla, zařízení stanice/depa/nádraží) a bezpečnostní pravidla,

místní provozní ujednání.

2.3   Znalost vlakového vybavení

účel a využití vybavení vozu a vozidla,

určení a uspořádání technických kontrol.

3   Schopnost uvést znalosti do praxe

používání pravidel pro řazení vlaku, pravidel pro brzdění vlaku, pravidel pro nakládku vlaku atd., zajištění, aby byl vlak v provozuschopném stavu,

porozumění označení a štítků na vozidlech,

postup určení a zpřístupnění údajů o vlaku,

komunikace s doprovodem vlaku,

komunikace se zaměstnanci odpovědnými za řízení jízdy vlaků,

provoz za zhoršených podmínek, zvláště tehdy, pokud ovlivňují přípravu vlaků,

ochranná a výstražná opatření podle požadavků pravidel a předpisů nebo místních opatření v dotčeném stanovišti,

kroky, které mají být podniknuty (je-li to vhodné), pokud jde o mimořádné události v souvislosti s přepravou nebezpečných věcí.

PŘÍLOHA M

NENÍ POUŽITA

PŘÍLOHA N

PROVÁDĚCÍ POKYNY

Níže uvedená tabulka je informativní, obsahuje ustanovení kapitoly 4 a uvádí pravděpodobný spouštěcí mechanismus u každého z nich.

Oddíl kapitoly 4

Práce vyžadovaná na PI/ŽP pro splnění požadavků

Typický spouštěcí mechanismus

4.2.1.2.1

Kniha pravidel

ŽP – Vypracování/revize dokumentu nebo počítačového média obsahujícího nezbytné provozní postupy pro provoz v síti PI

Změna provozních pokynů pro síť

4.2.1.2.2.1

Příprava tabulek traťových poměrů

ŽP – Vypracování/revize dokumentu nebo počítačového média obsahujícího popis tratí, na kterých budou zajišťovat provoz

Změna síťové infrastruktury (například úpravy železničních křižovatek, přepracování návěstidel) vedoucí ke změně informací o vlakových cestách

4.2.1.2.2.2

Změněné prvky

ŽP – Definice/revize postupu (postupů) a dokument nebo počítačové médium se poskytne strojvedoucím, aby byli informováni o veškerých změněných prvcích [vlakových cest]

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

4.2.1.2.2.3

Informování strojvedoucího v reálném čase

PI – Definice/revize postupu (postupů) informování strojvedoucích v reálném čase o veškerých změnách bezpečnostních opatření [na vlakové cestě]

Změna organizační struktury PI nebo ŽP, která vede ke změně rolí a odpovědnosti

4.2.1.2.3

Jízdní řády

ŽP – Definice/revize postupu (postupů) poskytování informací o jízdních řádech, v tištěném nebo elektronickém formátu strojvedoucím

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Zavedení nového (elektronického) systému řízení provozu

4.2.1.2.4

Kolejová vozidla

ŽP – Vypracování/revize dokumentu nebo počítačového média obsahujícího nezbytné provozní postupy související s provozem kolejových vozidel za zhoršených podmínek.

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Zavedení nových/upravených kolejových vozidel

4.2.1.3

Dokumentace pro jiné zaměstnance ŽP než strojvedoucí

ŽP – Vypracování/revize dokumentu nebo počítačového média obsahujícího nezbytné provozní postupy pro jiné zaměstnance než jsou strojvedoucí, kteří pracují v sítích PI

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Změna síťové infrastruktury vedoucí k doplnění informací o vlakové cestě nebo k zavedení nových/upravených kolejových vozidel

4.2.1.4

Dokumentace pro zaměstnance PI, kteří povolují jízdu vlaků

PI – Vypracování/revize dokumentu nebo počítačového média obsahujícího provozní postupy pro síť, včetně zásad komunikace a knihy formulářů

Změna provozního uspořádání sítí v důsledku určeného zlepšení (např. doporučení šetření)

Změna síťové infrastruktury vedoucí ke změně provozního uspořádání

4.2.1.5

Komunikace mezi zaměstnanci ŽP a PI související s bezpečností

PI/ŽP – Dokumenty/počítačová média zmíněná v bodech 4.2.1.2.1, 4.2.1.3 a 4.2.1.4 budou obsahovat metodiku provozní komunikace specifikovanou v příloze C této TSI

Ve spojení s body 4.2.1.2.1, 4.2.1.3 a 4.2.1.4

4.2.2.1.2

Viditelnost vlaku (začátek)

ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro strojvedoucí a/nebo ostatní provozní zaměstnance pro zajištění správného osvětlení čela vlaku

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Zavedení nových/upravených kolejových vozidel

4.2.2.1.3

Viditelnost vlaku (konec)

ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro strojvedoucí a/nebo ostatní provozní zaměstnance pro zajištění správné identifikace konce vlaku

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Zavedení nových/upravených kolejových vozidel

4.2.2.4

Nakládání nákladních vozů

ŽP – Vypracování/revize dokumentu nebo počítačového média obsahujícího pravidla pro nakládku, které mají používat zaměstnanci ŽP.

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, v důsledku nových/upravených kolejových vozidel nebo dopravních toků

4.2.2.5

Řazení vlakových souprav

ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro zajištění, aby vlaky byly v souladu s přidělenou vlakovou cestou

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Změna provozních pravidel pro sítě ovlivňující řazení vlakových souprav

Nová/změněná infrastruktura, návěstidla nebo zavedení nového (elektronického) systému řízení provozu

4.2.2.6.1

Minimální požadavky na brzdný systém

ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro provozní zaměstnance pro zajištění, aby vozidla ve vlaku splňovala požadavky na brzdění

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

4.2.2.6.2

Brzdný účinek

PI – Definice/revize postupu (postupů) pro informování ŽP o výkonnostních parametrech pro brzdění

Změna provozního systému PI pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

ŽP – Vypracování/revize dokumentu nebo počítačového media obsahujícího pravidla pro brzdění pro zaměstnance ŽP, se zohledněním geografie vlakové cesty (vlakových cest), přidělené vlakové cesty a vývoje ERTMS/ETCS

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Změna provozních pravidel pro sítě ovlivňující pravidla pro brzdění

Nová/změněná infrastruktura, návěstidla nebo zavedení nového (elektronického) systému řízení provozu

Zavedení nových/upravených kolejových vozidel

4.2.2.7.1

Zajištění, aby byl vlak v provozuschopném stavu (všeobecné požadavky)

ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro provozní zaměstnance pro zajištění, aby vozidla byla v provozuschopném stavu, včetně informování PI o změnách, které mohou ovlivnit provozní režim a provoz za zhoršených podmínek.

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

4.2.2.7.2

Vyžadovaná data

ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro zajištění, aby informace o jízdě vlaku byly PI k dispozici před odjezdem

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Zavedení nového (elektronického) systému řízení provozu

4.2.3.2

Identifikace vlaků

PI – Definice/revize postupu (postupů) pro přiřazení jedinečných a jednoznačných identifikačních čísel vlaků

Změna systému plánování vlaků u PI nebo ŽP, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Zavedení nového (elektronického) systému řízení provozu

4.2.3.3.1

Kontroly a zkoušky před odjezdem

ŽP – Definice/revize kontrol a zkoušek, které musejí být provedeny před odjezdem

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

4.2.3.3.2

Informování PI o provozním stavu vlaku

ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro nahlášení faktorů souvisejících s kolejovými vozidly, které by mohly ovlivnit provoz vlaku

Změna provozního systému PI nebo ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Zavedení nového (elektronického) systému řízení provozu

4.2.3.4.1

Všeobecné požadavky na řízení provozu

PI – Definice/revize postupu (postupů) pro řízení a kontrolu dopravního provozu, včetně rozhraní s veškerými doplňkovými postupy vyžadovanými ŽP

Změna provozního systému PI nebo ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Zavedení nového (elektronického) systému řízení provozu

4.2.3.4.2

Hlášení o vlaku

PI – Definice/revize postupu (postupů) pro nahlášení polohy vlaku, včetně záznamu v reálném čase o příjezdech/odjezdech a předvídaných časech předání ostatním PI

Změna systému řízení provozu PI, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Zavedení nového (elektronického) systému řízení provozu

4.2.3.4.3

Nebezpečné věci

ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro dozor nad transportem nebezpečných věcí, včetně poskytování informací vyžadovaných PI

Změna provozního systému PI nebo ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

4.2.3.4.4

Kvalita provozu

PI/ŽP – Zdokumentované postupy, popisující interní postupy pro sledování a revizi provozní výkonnosti a označení možností zlepšení pro zvýšení účinnosti sítí

Změna systému řízení provozu PI nebo ŽP, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Zavedení nového (elektronického) systému řízení provozu, včetně sledování výkonnosti

4.2.3.5.1

Záznam údajů o dozoru mimo vlak

PI – Definice/revize postupu (postupů) pro záznam požadovaných dat, a ujednání o jejich uložení do paměti a o přístupu k nim

Změna provozního systému PI pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Změna síťové infrastruktury vedoucí ke vzniku nového/ke změně sledovacího zařízení

4.2.3.5.2

Záznam údajů o dozoru ve vlaku

ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro záznam požadovaných dat, a opatření pro jejich uložení do paměti a přístup k nim

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Zavedení nových/upravených kolejových vozidel (lokomotiv, nedělitelných jednotek – souprav)

4.2.3.6.1

Provoz za zhoršených podmínek – oznámení ostatním uživatelům

PI/ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro vzájemné informování o situacích, které mohou ohrozit bezpečnost, výkonnost nebo dostupnost sítě

Změna systému řízení provozu PI nebo ŽP, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Zavedení nového (elektronického) systému řízení provozu

4.2.3.6.2

Informování strojvedoucích vlaků

PI – Definice/revize pokynů pro strojvedoucí, jak řešit zhoršenou situaci

Změna systému řízení provozu PI nebo ŽP, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

4.2.3.6.3

Nouzová opatření

PI – Definice/revize postupu (postupů) pro řešení zhoršených podmínek pro provoz, včetně závad na kolejových vozidlech a infrastruktuře (nouzová opatření)

Změna systému řízení provozu PI nebo ŽP, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Změna infrastruktury sítí nebo zavedení nových/upravených kolejových vozidel

4.2.3.7

Řízení v nouzové situaci

PI/ŽP – Definice/revize postupu (postupů) s podrobnými nouzovými opatřeními pro řešení nouzových situací

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

4.2.3.8

Pomoc pro doprovod vlaku pro případ mimořádné události/poruchy týkající se kolejových vozidel

ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro doprovod vlaku, jak řešit technické nebo jiné poruchy kolejových vozidel

Změna systému řízení provozu ŽP, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Zavedení nových/upravených kolejových vozidel

4.4

Provozní pravidla

PI/ŽP – Definice pravidel a postupu, které mají být použity u ETCS a GSM-R a/nebo HABD

Zavedení systému signalizace ETCS a/nebo GSM-R radiového systému a/nebo HABD

4.6.1.1

Odborné znalosti

PI/ŽP – Definice postupu pro vyhodnocení odborných znalostí

Změna provozního systému PI/ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

4.6.1.2

Schopnost uvést tyto znalosti do praxe

PI/ŽP – Definice/revize systém řízení schopností pro zajištění schopnosti zaměstnanců uvést tyto znalosti do praxe

Změna provozního systému PI/ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

4.6.2.2

Úroveň jazykových znalostí

PI/ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro vyhodnocení lingvistických schopností

Změna provozního systému PI/ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

4.6.3.1

Vyhodnocení zaměstnanců – základní prvky

PI/ŽP – Definice/revize postupu (postupů) vyhodnocení zaměstnanců včetně:

zkušeností/kvalifikací

jazyků

Udržování schopností

Změna provozního systému PI/ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

4.6.3.2

Analýza potřeb školení

PI/ŽP – Definice/revize postupu pro provedení a aktualizaci analýzy potřeby školení zaměstnanců

Změna provozního systému PI/ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

4.6.3.2.3

Specifické prvky pro doprovod vlaků

ŽP – Definice/revize postupu pro doprovod vlaků, jak získat a udržet:

Znalost vlakové cesty

znalosti o kolejových vozidlech

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

4.7.1

Zavedení podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví

PI/ŽP – Definice/revize postupu (postupů) pro zajištění zdravotní způsobilosti zaměstnanců, včetně kontroly vlivu drog a alkoholu na provozní výkonnost

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

4.7.2 – 4.7.4

Kritéria pro schválení ze strany lékařů pro pracovní lékařství, zdravotních organizací, psychologů a kritéria pro prohlídky

PI/ŽP – Definice/revize kritérií pro:

Schválení ze strany lékařů pro pracovní lékařství a zdravotních organizací

Schválení ze strany psychologů

Zdravotní a psychologické prohlídky

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

Změna vnitrostátních pravidel a postupů pro schválení praktických lékařů a uznávání organizací

4.7.5

Zdravotní požadavky

PI/ŽP – Definice/revize zdravotních požadavků, včetně

všeobecného zdraví

zrak

sluchu

Těhotenství

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

4.7.6

Specifické požadavky týkající se řízení vlaku

PI/ŽP – Definice/revize zdravotních požadavků na strojvedoucího, včetně:

pravidelných vyšetření EKG (u starších 40 let)

zrak

sluchové požadavky/požadavky na řeč

Antropometrika

Změna provozního systému ŽP pro řízení bezpečnosti, vedoucí ke změně rolí a odpovědnosti

PRILOHA O

NENÍ POUŽITA

PŘÍLOHA P

IDENTIFIKACE VOZIDLA

Všeobecné poznámky:

1

Tato příloha popisuje číslo a související označení připevněné viditelným způsobem na vozidle, pro jeho jednoznačnou identifikaci v provozu. Nepopisuje další čísla nebo označení případně vyrytá nebo trvale připevněná na podvozku nebo hlavních prvcích vozidla v průběhu jeho výroby.

2

Shoda čísla a souvisejícího označení s údaji popsanými v této příloze není povinná pro:

vozidla, která se používají pouze v sítích, na které se tato TSI nevztahuje;

historická vozidla v v historickém provedení;

vozidla, která nejsou normálně používána nebo přepravována na sítích, na kterých platí tato TSI.

Nicméně tato vozidla musí obdržet dočasné číslo umožňující jejich provoz.

3

Tato příloha podléhá změnám v důsledku budoucího vývoje RIC a budoucího zavedení TAF TSI a TAP TSI.

Standardní číslo a související zkratky

Každé železniční vozidlo obdrží číslo složené z 12 číslic (takzvané standardní číslo) s následující strukturou:

Typy kolejového vozidla

Typ vozidlaa údaje o interoperabilitě

[2 číslice]

Zeměve která je vozidloregistrováno

[2 číslice]

Technickévlastnosti

[4 číslice]

Výrobníčíslo

[3 číslice]

Kontrolníčíslice

[1 číslice]

Vozy

00 až 09

10 až 19

20 až 29

30 až 39

40 až 49

80 až 89

[podrobné údaje v příloze P.6]

01 až 99

[podrobné údaje v příloze P.4]

0000 až 9999

[podrobné údaje v příloze P.9]

001 až 999

0 až 9

[podrobné údaje v příloze P.3]

Tažená vozidla pro cestující

50 až 59

60 až 69

70 až 79

[podrobné údaje v příloze P.7]

0000 až 9999

[podrobné údaje v příloze P.10]

001 až 999

Hnací kolejová vozidla

90 až 99

[podrobné údaje v příloze P.8]

0000001 až 8999999

[význam těchto číslic je definován členskými státy, případně dvoustrannou nebo vícestrannou smlouvou]

Speciální vozidla

9000 až 9999

[podrobné údaje v příloze P.11]

001 až 999

V dané zemi je 7 číslic technických vlastností a výrobní číslo dostatečnou jednoznačnou identifikací vozidla uvnitř každé skupiny vozů, tažených vozidel pro cestující, hnacích kolejových vozidel (1) a speciálních vozidel (2).

Abecední označení doplňující číslo:

 

označení související se schopností interoperability (podrobné údaje v příloze P.5);

 

zkratka státu, ve kterém je vozidlo registrováno (podrobné údaje v příloze P.4);

 

zkratka provozovatele (3) (podrobné údaje v příloze P.1);

 

zkratka technických vlastností (podrobné údaje v příloze P.13 pro tažená vozidla pro cestující, příloha P.12 pro vozy, příloha P.14 pro speciální vozidla).

Technické vlastnosti, kódy a zkratky jsou řízeny jedním nebo více subjekty (dále označeny jako „centrální subjekt“), které navrhne ERA (Evropská železniční agentura) jako výsledek činnosti č. 15 svého pracovního programu 2005.

Přidělení čísla

Pravidla pro správu čísel navrhne ERA jako část činnost č. 15 svého pracovního programu 2005.


(1)  Pro trakční kolejová vozidla má číslo být jednoznačné v dané zemi se 6 číslicemi.

(2)  Pro speciální vozidla má číslo být jednoznačné v dané zemi s první číslicí a 5 posledními číslicemi technických parametrů a výrobním číslem.

(3)  Provozovatel vozidla je osoba, která je vlastníkem nebo má právo s ním disponovat, využívat vozidlo ekonomicky nepřetržitě jako dopravní prostředek a je registrován jako takový v Registru kolejových vozidel.

PŘÍLOHA P.1

OZNAČENÍ PROVOZOVATELE ZKRATKOU

Definice Označení provozovatele vozidla (VKM)

Označení provozovatele vozidla (VKM) je abecedně-číselný kód, složený ze 2 až 5 písmen (1). VKM je napsáno na každém kolejovém vozidle, v blízkosti čísla vozidla. VKM označuje provozovatele vozidla tak, jak je registrován v registru kolejových vozidel.

VKM je jedinečné ve všech zemích, kde platí tato TSI, a všech zemích, které uzavřely smlouvu, jež obsahuje používání systému číslování vozidel a označení provozovatele vozidla podle této TSI.

Formát označení provozovatele vozidla

VKM představuje celý název nebo zkratku provozovatele vozidla; pokud možno tak, aby mohl být rozpoznán. Mohou být použita všechna písmena latinky (26). V VKM se používají velká písmena. Písmena, která nejsou prvními písmeny slov v názvu provozovatele, mohou být napsána jako malá. Pří kontrole jednoznačnosti nebude brán ohled na velikost písmen.

Písmena mohou obsahovat diakritická znaménka (2). Na diakritická znaménka použitá u těchto písmen nebude při kontrole jednoznačnosti brán ohled.

U vozidel provozovatelů, kteří nesídlí v zemi, kde se používá latinka, může být použit překlad VKM v jejich vlastní abecedě za VKM oddělený lomítkem („/“). Na toto přeložené VKM není brán ohled pro účely zpracování dat.

Výjimky pro používání označení provozovatele vozidla

Členské státy se mohou rozhodnout pro používání následujících výjimek.

VKM není vyžadováno pro vozidla, jejichž systém číslování se neřídí platnou přílohou (srov.: všeobecná poznámka, bod 2). Je však nutno poskytnout přiměřené informace o identitě provozovatele vozidel organizacím zapojeným do jejich provozu v sítích, ve kterých platí tato TSI.

Jestliže jsou na vozidle napsány informace obsahující celé jméno/název a adresu, VKM není vyžadováno pro:

vozidla provozovatelů s natolik omezeným vozovým parkem, že tento počet neopravňuje použití VKM;

specializovaná vozidla pro údržbu infrastruktury.

VKM není vyžadováno pro lokomotivy, nedělitelné jednotky a vozidla pro cestující používaná pouze ve vnitrostátním provozu, pokud:

jsou označeny logem provozovatele a toto logo obsahuje stejně dobře rozeznatelná písmena jako VKM;

jsou označeny čitelným logem, které bylo akceptováno příslušným národním orgánem státní správy jako přiměřený ekvivalent VKM.

Když se kromě loga VKM používá logo společnosti, platí pouze VKM a na logo není brán ohled.

Ustanovení o přidělování označení provozovatele vozidel

Provozovateli vozidla může být vydáno více než jedno VKM v případě, že:

provozovatel vozidla má úřední název ve více než jednom jazyce,

provozovatel vozidla má pádný důvod pro odlišení mezi jednotlivými kolejovými vozidly v rámci své organizace.

Jediné VKM může být vydáno pro skupinu společností:

jež patří do jedné podnikové struktury, která jmenovala a pověřila jednu organizaci v rámci této struktury, aby řídila veškeré záležitosti jménem všech ostatních,

která pověřila samostatnou, jedinou právnickou osobu řízením veškerých záležitostí jejich jménem; v tomto případě je právnická osoba je provozovatelem.

Registr označení provozovatelů vozidel a postup přidělování

Registr VKM je veřejný a průběžně se aktualizuje.

Žádost o VKM se podává příslušnému vnitrostátnímu správnímu orgánu a předává centrálnímu subjektu. VKM může být použito pouze po jeho zveřejnění centrálním subjektem.

Držitel VKM musí informovat příslušný vnitrostátní správní orgán, když přestane používat VKM, a příslušný vnitrostátní správní orgán tuto informaci předá centrálnímu subjektu. VKM pak bude zrušeno, jakmile provozovatel prokáže, že označení bylo změněno na všech dotčených vozidlech. Toto označení nebude opět vydáno po dobu 10 let, pokud nebude znovu vydáno původnímu držiteli nebo na jeho žádost jinému držiteli.

VKM může být převedeno na jiného držitele, který je právním nástupcem původního držitele. VKM zůstává v platnosti, pokud držitel změní svůj název na název, který není podobný VKM.

První seznam VKM bude navržen s využitím stávajících zkratek železničních společností.

VKM bude používán u všech nově vyrobených vozů poté, co příslušná TSI vstoupí v platnost. Stávající vozy musejí dosáhnout souladu s označením VKM do konce roku 2014.


(1)  U NMBS/SNCB může být i nadále používáno jednotlivé zakroužkované písmeno B.

(2)  Diakritické znaménka jsou „znaky přízvuku“, jako například Ŕ, Ç, Ö, Č, Ž, Å atd. Speciální písmena jako například Ř a Ć budou zastoupena jednotlivými písmeny; v testech jednoznačnosti je Ø považováno za O a Ć za A.

PŘÍLOHA P.2

NÁPIS S ČÍSLEM A SOUVISEJÍCÍM ABECEDNÍM OZNAČENÍM NA KAROSERII

Všeobecné uspořádání vnějšího označení

Velká písmena a číslice, z nichž se skládá nápis označení, musejí mít minimální výšku 80 mm, typ písma je bez patek odpovídající kvality. Menší výška může být použita pouze tam, kde neexistuje žádná jiná možnost umístění označení, než na podélníky.

Označení se umísťuje nejvýše 2 metry na úrovní kolejí.

Vozy

Označení se napíše na karoserii vozu tímto způsobem:

23

TEN

31

TEN

33

TEN

43

 

(V tomto případě bez VKM, informace s celým názvem a adresou jsou napsány na vozidle)

80

D-RFC

80

D-DB

84

NL-ACTS

87

F

7369 553-4

0691 235-2

4796 100-8

4273 361-3

Zcs

 

Tanoos

 

Slpss

 

Laeks

 

Pro vozy, jejichž karoserie nenabízí dostatečně velkou plochu pro tento typ uspořádání, zvláště v případě plošinových vozů, se označení uspořádá následujícím způsobem:

01

87

 

3320 644-7

TEN

 

F-SNCF

Ks

Pokud je na voze napsáno jedno nebo více indexových písmen vnitrostátního významu, toto vnitrostátní označení musí být uvedeno za mezinárodním označením písmeny a musí být od něj odděleno rozdělovacím znaménkem.

Osobní vozy a tažené vozy pro cestující

Číslo se připevní na každou boční stěnu vozidla v následujícím formátu:

F-SNCF

61

87

20 - 72 021

- 7

 

 

 

B10 tu

 

Označení země, ve které je vozidlo registrováno, a technických vlastností se nachází přímo před, za nebo pod dvanácti číslicemi čísla vozidla.

V případě osobních vozy s kabinou strojvedoucího je číslo také napsáno uvnitř kabiny.

Lokomotivy, motorové vozy a speciální vozidla

Standardní 12místné číslo musí být označeno na každé boční stěně hnacích vozidel používaných v mezinárodním provozu následujícím způsobem:

91 880001323-0

Standardní 12místné číslo je též napsáno uvnitř každé kabiny hnacích kolejových vozidel.

Provozovatel může přidat, písmeny větší velikosti než standardní číslo, vlastní číselné označení (složené obvykle z číslic výrobního čísla doplněného abecedními kódy), které je užitečné pro provoz. Místo, kde je připevněno vlastní číslo, si může vybrat sám provozovatel.

Příklady

SP 42037

ES 64 F4 - 099

88 - 1323

473011

 

 

92 51 0042037-9

94 80 0189 999 - 6

91 88 0001323-0

92 87 473011-0

94 79 2 642 185-5

Tato pravidla mohou být změněna v na základě dvoustranných dohod pro stávající vozidla, jakmile TSI vstoupí v platnost, a přiřazena konkrétnímu vlaku, a tam, kde neexistuje žádné riziko záměny různých kolejových vozidel provozovaných v dotčených železničních sítích. Výjimka platí pro období, o kterém rozhodnou příslušné vnitrostátní orgány.

Vnitrostátní správní orgán může předepsat, že kromě 12místného čísla vozidla mají být zaznamenány také abecední kód země a VKM.

PŘÍLOHA P.3

PRAVIDLA PRO URČENÍ KONTROLNÍ ČÍSLICE (ČÍSLICE 12)

Kontrolní číslice se určuje následujícím způsobem:

číslice v sudých pozicích v základním čísle (počítáno zprava) se převezmou ve své vlastní desítkové hodnotě;

číslice v lichých pozicích v základním čísle (počítáno zprava) se vynásobí dvěma;

potom se stanoví součet tvořený číslicemi v sudých pozicích a všemi číslicemi, které tvoří dílčí součiny získané z lichých pozic;

číslice na místě jednotek se zaznamená;

kontrolní číslici tvoří desítkový doplněk této číslice; jestliže je tato číslice na místě jednotek nula, pak bude kontrolní číslice také nula.

Příklady

1 -

Nechť základní číslo je

3

3

8

4

4

7

9

6

1

0

0

Multiplikační činitel

2

1

2

1

2

1

2

1

2

1

2

 

6

3

16

4

8

7

18

6

2

0

0

Součet: 6 + 3 + 1 + 6 + 4 + 8 + 7 + 1 + 8 + 6 + 2 + 0 + 0 = 52

Číslice na místě jednotek tohoto součtu je 2.

Kontrolní číslice proto bude 8 a základní číslo se stává registračním číslem 33 84 4796 100 – 8.

2 -

Nechť základní číslo je

3

1

5

1

3

3

2

0

1

9

8

Multiplikační činitel

2

1

2

1

2

1

2

1

2

1

2

 

6

1

10

1

6

3

4

0

2

9

16

Součet: 6 + 1 + 1 + 0 + 1 + 6 + 3 + 4 + 0 + 2 + 9 + 1 + 6 = 40

Číslice na místě jednotek tohoto součtu je 0.

Kontrolní číslice proto bude 0 a základní číslo se tedy stává registračním číslem 31 51 3320 198 – 0.

PŘÍLOHA P.4

KÓDY ZEMÍ, VE KTERÝCH JSOU VOZIDLA REGISTROVÁNA (ČÍSLICE 3-4 A ZKRATKA)

„Informace týkající se třetích zemí jsou uvedeny pouze pro informaci.“

Země

Abecední kód země (1)

Číselný kód země

Společnosti, jichž se týkajíhranaté závorkyv příloze P.6 and P.7 (2)

Albánie

AL

41

HSh

Alžírsko

DZ

92

SNTF

Arménie

AM (3)

58

ARM

Rakousko

A

81

ÖBB

Ázerbajdžán

AZ

57

AZ

Bělorusko

BY

21

BC

Belgie

B

88

SNCB/NMBS

Bosna-Hercegovina

BIH

44

ŽRS

50

ŽFBH

Bulharsko

BG

52

BDZ, SRIC

Čína

RC

33

KZD

Chorvatsko

HR

78

Kuba

CU (3)

40

FC

Kypr

CY

 

 

Česká republika

CZ

54

ČD

Dánsko

DK

86

DSB, BS

Egypt

ET

90

ENR

Estonsko

EST

26

EVR

Finsko

FIN

10

VR, RHK

Francie

F

87

SNCF, RFF

Gruzie

GE

28

GR

Německo

D

80

DB, AAE (4)

Řecko

GR

73

CH

Maďarsko

H

55

MÁV, GySEV/ROeEE (4)

Írán

IR

96

RAI

Irák

IRQ (3)

99

IRR

Irsko

IRL

60

CIE

Izrael

IL

95

IR

Itálie

I

83

FS, FNME (4)

Japonsko

J

42

EJRC

Kazachstán

KZ

27

KZH

Kyrgyzstán

KS

59

KRG

Lotyšsko

LV

25

LDZ

Libanon

RL

98

CEL

Lichtenštejnsko

LIE (3)

 

 

Litva

LT

24

LG

Lucembursko

L

82

CFL

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

MK

65

CFARYM (MŽ)

Malta

M

 

 

Moldavsko

MD (3)

23

CFM

Monako

MC

 

 

Mongolsko

MGL

31

MTZ

Maroko

MA

93

ONCFM

Nizozemsko

NL

84

NS

Severní Korea

PRK (3)

30

ZC

Norsko

N

76

NSB, JBV

Polsko

PL

51

PKP

Portugalsko

P

94

CP, REFER

Rumunsko

RO

53

CFR

Rusko

RUS

20

RZD

Srbsko a Černá Hora

SCG

72

Slovensko

SK

56

ŽSSK, ŽSR

Slovinsko

SLO

79

Jižní Korea

ROK

61

KNR

Španělsko

E

71

RENFE

Švédsko

S

74

GC, BV

Švýcarsko

CH

85

SBB/CFF/FFS, BLS (4)

Sýrie

SYR

97

CFS

Tádžikistán

TJ

66

TZD

Tunisko

TN

91

SNCFT

Turecko

TR

75

TCDD

Turkmenistán

TM

67

TRK

Ukrajina

UA

22

UZ

Spojené království

GB

70

BR

Uzbekistán

UZ

29

UTI

Vietnam

VN (3)

32

DSVN


(1)  V souladu se systémem abecedního kódování, který je popsán v dodatku 4 k dohodě z roku 1949 a v čl. 45 odst. 4 Dohody o silniční dopravě z roku 1968.

(2)  Společnosti, které v době vstupu v platnost byly členy UIC nebo OSŽD a používaly popsaný kód země jako kód společnosti.

(3)  Kódy je ještě nutno potvrdit.

(4)  Dokud změny uvedené v bodu 3 všeobecných poznámek nevstoupí v platnost, mohou tyto společnosti používat kódy 43 (GySEV/ROeEE), 63 (BLS), 64 (FNME), 68 (AAE). Doba aktualizace bude pak stanovena společně s dotčenými členskými státy.

PŘÍLOHA P.5

ABECEDNÍ OZNAČENÍ ZPŮSOBILOSTI PRO INTEROPERABILITU

TEN:

Vozidlo, které je v souladu s TSI Kolejová vozidla

RIV:

Vůz, který je v souladu s předpisy RIV k datu jejich zrušení

PPV:

Vůz, který je v souladu s dohodou PPV (uvnitř států OJSD)

RIC:

Osobní vůz, který je v souladu/byl v souladu s předpisy RIC

Abecední označení způsobilosti pro interoperabilitu, pokud jde o speciální vozidla, je popsáno v příloze P.14.

PŘÍLOHA P.6

KÓDY ZPŮSOBILOSTI PRO INTEROPERABILITU POUŽITÉ PRO VOZY (ČÍSLICE 1-2).

 

2. číslice

1.číslice

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

2. číslice

1. číslice

 

 

Rozchod

pevný nebo proměnný

pevný

proměnný

pevný

proměnný

pevný

proměnný

pevný

proměnný

pevný nebo proměnný

Rozchod

 

TSI (1)

a/nebo

COTIF (2)

a/nebo

PPV

0

s nápravami

Rezerva

TSI a/nebo COTIF vozy (2)

[u kterých je provozovatel železniční podnik uvedený v seznamu v příloze P.4]

Nesmí být použito až do dalšího rozhodnutí

PPV vozy

(proměnný rozchod)

s nápravami

0

1

s podvozky

Vozy používané v průmyslu

s podvozky

1

2

s nápravami

Rezerva

TSI a/nebo COTIF vůz (2)

[u kterých je provozovatel železniční podnik uvedený v seznamu v příloze P.4]

PPV vozy

TSI a/nebo COTIF vozy (2)

PPV vozy

Ostatní TSI a/nebo COTIF vozy (2)

PPV vozy

PPV vozy

(pevný rozchod)

s nápravami

2

3

s podvozky

s podvozky

3

Nikoliv TSI

a nikoliv COTIF (2)

a nikoliv PPV

4

s nápravami (3)

Servisní vozy

Ostatní vozy

[u kterých je provozovatel železniční podnik uvedený v seznamu v příloze P.4]

Ostatní vozy

Ostatní vozy

Vozy se speciálním číslováním pro technické vlastnosti

s nápravami (3)

4

8

s podvozky (3)

s podvozky (3)

8

 

 

Doprava

Vnitrostátní doprava nebo mezinárodní doprava podle zvláštní dohody

Mezinárodní doprava podle zvláštní dohody

Vnitrostátní doprava

Mezinárodní doprava podle zvláštní dohody

Vnitrostátní doprava

Mezinárodní doprava podle zvláštní dohody

Vnitrostátní doprava

Mezinárodní doprava podle zvláštní dohody

Vnitrostátní doprava

Vnitrostátní doprava nebo mezinárodní doprava podle zvláštní dohody

Doprava

 

 

1. číslice

2. číslice

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

1. číslice

2. číslice


(1)  Soulad minimálně s TSI Kolejová vozidla.

(2)  Včetně vozidel, které podle stávajících předpisů nesou tyto číslice v době, kdy tyto nové předpisy vstupují v platnost.

(3)  Pevný nebo proměnný rozchod.

PŘÍLOHA P.7

KÓDY ZPŮSOBILOSTI PRO MEZINÁRODNÍ DOPRAVU POUŽÍVANÉ PRO TAŽENÁ VOZIDLA PRO CESTUJÍCÍ (ČÍSLICE 1-2)

Varování:

Podmínky uvedené v hranatých závorkách jsou prozatímní a budou zrušeny s budoucím vývojem RIV (viz všeobecné poznámky, bod 3).

 

Vnitrostátní doprava

TSI (1) a/nebo RIC/COTIF (2) a/nebo PPV

Vnitrostátní doprava nebo mezinárodní doprava podle zvláštní dohody

TSI (1) a/nebo RIC/COTIF (2)

PPV

2. číslice

1. číslice

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

5

Vozidla pro vnitrostátní dopravu

[u kterých je provozovatel železniční podnik uvedený v seznamu v příloze P.4]

Vozidla s pevným rozchodem bez klimatizace (včetně vozů pro automobily)

[u kterých je provozovatel železniční podnik RIC uvedený v seznamu v příloze P.4]

Vozidla s nastavitelným rozchodem (1435/1520) bez klimatizace

[u kterých je provozovatel železniční podnik RIC uvedený v seznamu v příloze P.4]

Vyhrazeno

Vozidla s nastavitelným rozchodem (1435/1672) bez klimatizace

[u kterých je provozovatel železniční podnik RIC uvedený v seznamu v příloze P.4]

Vozidla se speciálním číslováním pro technické vlastnosti

Vozidla s pevným rozchodem

Vozidla s pevným rozchodem

Vozidla s nastavitelným rozchodem (1435/1520) vozidla s výměnou podvozků

Vozidla s nastavitelným rozchodem (1435/1520) vozidla s nápravami s nastavitelným rozchodem

6

Servisní vozidla v nekomerčním provozu

Vozidla s pevným rozchodem s klimatizací

[u kterých je provozovatel železniční podnik RIC uvedený v seznamu v příloze P.4]

Vozidla s nastavitelným rozchodem (1435/1520) s klimatizací

[u kterých je provozovatel železniční podnik RIC uvedený v seznamu v příloze P.4]

Servisní vozidla v nekomerčním provozu

[u kterých je provozovatel železniční podnik RIC uvedený v seznamu v příloze P.4]

Vozidla s nastavitelným rozchodem (1435/1672) s klimatizací

[u kterých je provozovatel železniční podnik RIC uvedený v seznamu v příloze P.4]

Vozy pro převoz automobilů

Vozidla s nastavitelným rozchodem

7

Vozidla s klimatizací a přetlakem

[u kterých je provozovatel železniční podnik RIC uvedený v seznamu v příloze P.4]

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Tlakotěsná vozidla s pevným rozchodem a s klimatizací

[u kterých je provozovatel železniční podnik RIC uvedený v seznamu v příloze P.4]

Vyhrazeno

Ostatní vozidla

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno


(1)  Soulad alespoň s budoucí TSI o tažených vozidlech pro cestující.

(2)  Soulad s RIC nebo COTIF podle platného předpisu.

PŘÍLOHA P.8

TYPY HNACÍCH KOLEJOVÝCH VOZIDEL (ČÍSLICE 1-2)

První číslice je „9“.

Druhou číslici určuje každý členský stát. Může se například shodovat s kontrolní číslicí, jestliže je tato číslice také vypočítávána s výrobním číslem.

Pokud druhá číslice popisuje typ hnacích kolejových vozidel, je následující kódové označení povinné:

Kód

Všeobecný typ vozidla

0

Různé

1

Elektrická lokomotiva

2

Dieselová lokomotiva

3

Elektrická souprava s nedělitelnými jednotkami (vysoko-rychlostní) [motorový vůz nebo vlečný vůz]

4

Elektrická souprava s nedělitelnými jednotkami (s výjimkou vysoko-rychlostních) [motorový vůz nebo vlečný vůz]

5

Dieselová souprava s nedělitelnými jednotkami [motorový vůz nebo vlečný vůz]

6

Specializovaný přívěsný vůz

7

Elektrická posunovací lokomotiva

8

Dieselová posunovací lokomotiva

9

Údržbové vozidlo

PŘÍLOHA P.9

STANDARDNÍ ČÍSELNÉ OZNAČENÍ VOZŮ (ČÍSLICE 5 AŽ 7)

Tato příloha uvádí v tabulkách číselné označení prostřednictvím 4 číslic související s hlavními technickými vlastnostmi vozu.

Tato příloha se dodávána na zvláštním médiu (elektronický soubor).

PŘÍLOHA P.10

KÓDY PRO TECHNICKÉ VLASTNOSTI TAŽENÝCH VOZŮ PRO CESTUJÍCÍ (ČÍSLICE 5-6)

 

6. čísl.

5. čísl.

0

1

2

3

4

Vyhrazeno

0

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vozidla se sedadly 1. třídy

1

10 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou

≥11 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Dvě nebo tři nápravy

Vozidla s 2. třídy sedadla

2

10 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou

11 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou

≥12 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou

Tři nápravy

Dvě nápravy

Vozidla se sedadly 1. nebo 1./2. třídy

3

10 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou

11 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou

≥12 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou

Vyhrazeno

Dvě nebo tři nápravy

lehátkové vozy 1. nebo 1./2. třídy

4

10 kupé 1./2.třídy

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

≤9 kupé 1./2.třídy

Lehátkové vozy 2. třídy

5

10 kupé

11 kupé

≥12 kupé

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

6

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Spací vozy

7

10 kupé

11 kupé

12 kupé

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vozidla speciální konstrukce a kryté nákladní vozy

8

Motorový vůz se sedadly, všechny třídy, s nebo bez zavazadlového oddílu, s kabinou strojvedoucího pro opačný směr jízdy

Vozidla se sedadly 1. nebo 1./2. třídy se zavazadlovým nebo poštovním oddílem

Vozidla se sedadly 2. třídy se zavazadlovým nebo poštovním oddílem

Vyhrazeno

Vozidla se sedadly, všech tříd se speciálně vybavenými prostory, například prostor pro děti určený k hraní

9

Poštovní vozy

Zavazadlové vozy s poštovním oddílem

Zavazadlové vozy

Zavazadlové vozy a dvounápravová nebo třínápravová vozidla 2. třídy se sedadly, se zavazadlovým nebo poštovním oddílem

Zavazadlové vozy s postranní chodbičkou, s nebo bez kupé pod celní pečetí

Poznámka:

Části kupé nejsou uvažovány. Odpovídající pohodlí v otevřených salonních vozech se středovou uličkou se získá vydělením počtu sedadel k dispozici 6, 8 nebo 10 v závislosti na konstrukci vozidla.

KÓDY PRO TECHNICKÉ VLASTNOSTI TAŽENÝCH VOZŮ PRO CESTUJÍCÍ (ČÍSLICE 5-6)

 

6. čísl.

5. čísl.

5

6

7

8

9

Vyhrazeno

0

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vozidla se sedadly 1. třídy

1

Vyhrazeno

Dvoupodlažní osobní vozy

≥7 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou

8 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou

9 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou

Vozidla s 2. třídy sedadla

2

Pouze pro OSŽD, dvoupodlažní osobní vozy

Dvoupodlažní osobní vozy

Vyhrazeno

≥8 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou

9 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou

Vozidla se sedadly 1. nebo 1./2. třídy

3

Vyhrazeno

Dvoupodlažní osobní vozy

Vyhrazeno

≥8 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou

9 kupé s postranní chodbičkou nebo ekvivalentní salonní prostor se středovou uličkou

lehátkové vozy 1. nebo 1./2. třídy

4

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

≤9 kupé 1. třídy

Lehátkové vozy 2. třídy

5

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

≤9 kupé

Vyhrazeno

6

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Spací vozy

7

>12 kupé

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vyhrazeno

Vozidla speciální konstrukce a kryté nákladní vozy

8

Osobní vozy se sedadly a lehátkové vozy, všechny třídy, s barem nebo bufetem

Dvoupodlažní osobní vůz se sedadly, všechny třídy, s nebo bez zavazadlového kupé, s kabinou strojvedoucího pro jízdu opačným směrem

Jídelní vozy nebo osobní vozy s barem nebo bufetem, se zavazadlovým kupé

Jídelní vozy

Ostatní speciální osobní vozy (konferenční, disko, bar, kino, video, ambulanční osobní vozy)

9

Dvou nebo tří-nápravové zavazadlové vozy s poštovním oddílem

Vyhrazeno

Dvounápravové nebo třínápravové vozy pro převoz automobilů

Vozy pro převoz automobilů

Servisní vozidla

Poznámka:

Části kupé nejsou uvažovány. Odpovídající pohodlí v otevřených salonních vozech se středovou uličkou se získá vydělením počtu sedadel k dispozici 6, 8 nebo 10 v závislosti na konstrukci vozidla.

KÓDY PRO VŠEOBECNÉ VLASTNOSTI TAŽENÝCH VOZŮ PRO CESTUJÍCÍ (ČÍSLICE 7-8)

Dodávka energie

8. číslice

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Maximální rychlost

7. číslice

< 120 km/h

0

Všechna napětí (3)

Vyhrazeno

3 000 V~ + 3 000 V=

1 000 V~ (3)

Vyhrazeno

1 500 V~

Jiná napětí než 1 000 V, 1 500 V, 3 000 V

1 500 V~ + 1 500 V=

3 000 V=

Vyhrazeno

1

Všechna napětí (3)

+ Pára (1)

1 000 V~

+ Pára (1)

1 000 V~

+ Pára (1)

1 000 V~

+ Pára (1)

1 000 V~

+ Pára (1)

1 000 V~

+ Pára (1)

Vyhrazeno

1 500 V~ + 1 500 V=

+ Pára (1)

3 000 V=

+ Pára (1)

3 000 V=

+ Pára (1)

2

Pára (1)

Pára (1)

3 000 V~ + 3 000 V=

+ Pára (1)

Pára (1)

3 000 V~ + 3 000 V=

+ Pára (1)

Pára (1)

3 000 V~ + 3 000 V=

1 500 V~

+ Pára (1)

1 500 V~

+ Pára (1)

1 500 V~

+ Pára (1)

A (1)

121 až 140 km/h

3

Všechna napětí

Vyhrazeno

1 000 V~ + 3 000 V=

1 000 V~ (3)  (1)

1 000 V~ (3)  (1)

1 000 V~

1 000 V~ + 1 500 V~ + 1 500 V=

1 500 V~ + 1 500 V=

3 000 V=

3 000 V=

4

Všechna napětí (3)

+ Pára (1)

Všechna napětí

+ Pára (1)

Všechna napětí

+ Pára (1)

1 000 V~ (3)  (1)

+ Pára (1)

1 500 V~ + 1 500 V=

1 000 V~

+ Pára (1)

3 000 V~ + 3 000 V=

1 500 V~ + 1 500 V=

+ Pára (1)

3 000 V=

+ Pára (1)

Vyhrazeno

5

Všechna napětí (3)

+ Pára (1)

Všechna napětí

+ Pára (1)

Všechna napětí

+ Pára (1)

1 000 V~

+ Pára (1)

Vyhrazeno

1 500 V~

+ Pára (1)

Jiná napětí než 1 000 V, 1 500 V, 3 000 V

1 500 V~ + 1 500 V=

+ Pára (1)

Vyhrazeno

Vyhrazeno

6

Pára (1)

Vyhrazeno

3 000 V~ + 3 000 V=

Vyhrazeno

3 000 V~ + 3 000 V=

Vyhrazeno

Pára (1)

Vyhrazeno

Vyhrazeno

A (1)

141 až 160 km/h

7

Všechna napětí (3)

Všechna napětí

1 500 V~ (1) + 3 000 V= (1)

Všechna napětí (2)

1 000 V~ (3)

1 500 V~ + 1 500 V=

1 000 V~

1 500 V~

1 500 V~ + 1 500 V=

3 000 V=

3 000 V=

8

Všechna napětí (3)

+ Pára (1)

Všechna napětí

+ Pára (1)

3 000 V~ + 3 000 V=

Vyhrazeno

Všechna napětí (3)

+ Pára (1)

1 000 V~

+ Pára (1)

3 000 V~ + 3 000 V=

Jiná napětí než 1 000 V, 1 500 V, 3 000 V

Všechna napětí (3)

+ Pára (1)

A (1)

G (2)

> 160 km/h

9

Všechna napětí (3)  (2)

Všechna napětí

Všechna napětí

+ Pára (1)

1 000 V~ + 1 500 V~

1 000 V~

1 000 V~

Vyhrazeno

1 500 V~ + 1 500 V=

3 000 V=

A (1)

G (2)

Všechna napětí

Jednofázový střídavý proud 1 000 V 51 až 15 Hz, jednofázový střídavý proud 1 500 V 50 Hz, stejnosměrný proud 1 500 V, stejnosměrný proud 3 000 V. Může též zahrnovat jednofázový střídavý proud 3 000 V 50 Hz.

A

Samostatné vytápění, bez elektrického napájení prostřednictvím vlakové sběrnice.

G

Vozidla s elektrickým napájením vlakovou sběrnicí pro všechna napětí, která však vyžadují generátorový vůz pro napájení klimatizace.

Pára

Pouze parní vytápění. Jestliže jsou napsána napětí, kód je též k dispozici pro vozidla bez parního vytápění.


(1)  Pouze vozidla pro vnitrostátní provoz.

(2)  Pouze pro vozidla způsobilá pro mezinárodní provoz.

Všechna napětí

Jednofázový střídavý proud 1 000 V 51 až 15 Hz, jednofázový střídavý proud 1 500 V 50 Hz, stejnosměrný proud 1 500 V, stejnosměrný proud 3 000 V. Může též zahrnovat jednofázový střídavý proud 3 000 V 50 Hz.

A

Samostatné vytápění, bez elektrického napájení prostřednictvím vlakové sběrnice.

G

Vozidla s elektrickým napájením vlakovou sběrnicí pro všechna napětí, která však vyžadují generátorový vůz pro napájení klimatizace.

Pára

Pouze parní vytápění. Jestliže jsou napsána napětí, kód je též k dispozici pro vozidla bez parního vytápění.

(3)  Pro jistá vozidla s 1 000 V jednofázovým střídavým proudem, je dovolena pouze jedna frekvence, buď 16 2/3 nebo 50 Hz.

A

Samostatné vytápění, bez elektrického napájení prostřednictvím vlakové sběrnice.

G

Vozidla s elektrickým napájením vlakovou sběrnicí pro všechna napětí, která však vyžadují generátorový vůz pro napájení klimatizace.

Pára

Pouze parní vytápění. Jestliže jsou napsána napětí, kód je též k dispozici pro vozidla bez parního vytápění.

PŘÍLOHA P.11

KÓDY PRO TECHNICKÉ VLASTNOSTI SPECIÁLNÍCH VOZIDEL (ČÍSLICE 6 AŽ 8)

Povolená rychlost pro speciální vozidla (číslice 6)

Klasifikace

Pojízdná rychlost s vlastním pohonem

≥ 100 km/h

< 100 km/h

0 km/h

Mohou být zařazena do vlaku

V ≥ 100 km/h

S vlastním pohonem

1

2

 

Bez vlastního pohonu

 

 

3

V < 100 km/h a/nebo omezení (1)

S vlastním pohonem

 

4

 

Bez vlastního pohonu

 

 

5

Nemohou být zařazena do vlaku

S vlastním pohonem

 

6

 

Bez vlastního pohonu

 

 

7

Železniční vozidlo s vlastním pohonem,

které může být zařazeno do vlaku (2)

 

8

 

Železniční vozidlo s vlastním pohonem,

které může být zařazeno do vlaku (2)

 

9

 

Železniční vozidlo bez vlastního pohonu (2)

 

 

0

Typ a podtyp speciálního/zvláštního vozidla (číslice 7-8)

7. číslice

8. číslice

Vozidla/stroje

1

Infrastruktura a železniční svršek

1

Vlak pro pokládání a obnovu tratě

2

Zařízení pro pokládání výhybek a křížení

3

Vlak pro asanaci tratě

4

Stroj na čištění štěrku

5

Zemní stroje

6

7

 

8

 

9

Kolejový jeřáb (s výjimkou nakolejení)

0

Ostatní nebo všeobecné

2

Trať

1

Vysokokapacitní pneumatická pěchovačka pro pláň tratě

2

Ostatní pneumatické pěchovačky pro rovnou trať

3

Pneumatická pěchovačka se zhutněním

4

Pneumatická pěchovačka pro výhybky a křížení

5

Pluh na štěrk

6

Zhutňovací stroj

7

Bruska a svářečka

8

Víceúčelový stroj

9

Vůz pro kontrolu trati

0

Ostatní

3

Vrchní vedení

1

Víceúčelový stroj

2

Navíjecí a odvíjecí stroj

3

Stroj na instalaci sloupů

4

Stroj s bubnem

5

Stroj pro napínání vrchního vedení

6

Stroj s e zvedací pracovní plošinou a stroj s lešením

7

Čistící vlak

8

Mazací vlak

9

Vůz pro kontrolu vrchního vedení

0

Ostatní

4

Stavební konstrukce

1

Stroj pro pokládání mostovky

2

Plošina pro kontrolu mostů

3

Plošina pro kontrolu tunelů

4

Stroj na větrání

5

Vzduchotechnický stroj

6

Stroj se zvedací pracovní plošinou a stroj s lešením

7

Stroj pro osvětlení tunelů

8

 

9

 

0

Ostatní

5

Nakládka, vykládka a různý transport

1

Stroj pro nakládku/vykládku a přepravu kolejí

2

Stroj pro nakládku/vykládku a přepravu štěrku, štěrkopísku, atd.

3

4

5

Stroj pro nakládku/vykládku a přepravu pražců

6

7

8

Stroj pro nakládku/vykládku a přepravu výhybek, atd.

9

Stroj pro nakládku/vykládku a přepravu ostatních materiálů

0

Ostatní

6

Měření

1

Vůz pro snímkování zemních prací

2

Vůz pro snímkování trati

3

Vůz pro snímkování vrchního vedení

4

Vůz pro snímkování rozchodu

5

Vůz pro snímkování signalizace

6

Vůz pro snímkování telekomunikací

7

 

8

 

9

 

0

Ostatní

7

Mimořádné situace

1

Záložní jeřáb

2

Záložní přepravní vůz

3

Záložní tunelový vlak

4

Záložní vůz

5

Požární vůz

6

Sanitní vozidlo

7

Vůz pro zařízení

8

 

9

 

0

Ostatní

8

Trakce, transport, energetika, atd.

1

Hnací vozidla

2

3

Přepravní vůz (s výjimkou 59)

4

Motorový vůz

5

Traťový vůz/drezína

6

7

Betonářský vlak

8

 

9

 

0

Ostatní

9

Prostředí

1

Sněžný pluh s vlastním pohonem

2

Tažený sněžný pluh

3

Sněžný metač

4

Rozmrazovací stroj

5

Stroj pro hubení plevele

6

Stroj pro čištění koleje

7

 

8

 

9

 

0

Ostatní

0

Železnice/silnice

1

Železniční/silniční stroj kategorie 1

2

3

Železniční/silniční stroj kategorie 2

4

5

Železniční/silniční stroj kategorie 3

6

7

Železniční/silniční stroj kategorie 4

8

9

 

0

Ostatní


(1)  Omezením se rozumí zvláštní umístění ve vlaku (například na konci), povinný ochranný vůz, atd.

(2)  Musejí být splněny zvláštní podmínky týkající se zařazení do vlaku.

PŘÍLOHA P.12

OZNAČENÍ PÍSMENY PRO VOZY S VÝJIMKOU KLOUBOVÝCH A NEDĚLITELNÝCH VOZŮ

DEFINICE KATEGORIE A INDEXOVÝCH PÍSMEN

1.   Důležité poznámky

V přiložených tabulkách:

informace uvedené v metech se týkají vnitřní délky vozů (lu);

informace uvedené v tunách (tu) odpovídají nejvyššímu limitu pro náklad uvedenému v tabulce nakládky pro dotyčný vůz; tento limit je určen v souladu se stanovenými postupy.

2.   Indexová písmena s mezinárodním významem společným pro všechny kategorie

q

potrubí pro elektrické vytápění, které může být napájeno všemi schválenými proudy

qq

potrubí a instalace pro elektrické vytápění, které může být napájeno všemi schválenými proudy

s

vozy oprávněné jezdit za podmínek „s“ (viz příloha B, TSI Kolejová vozidla)

ss

vozy oprávněné jezdit za podmínek „ss“ (viz příloha B, TSI Kolejová vozidla)

3.   Indexová písmena s vnitrostátním významem

t, u, v, w, x, y, z

Význam těchto písmen určují jednotlivé členské státy.

KATEGORIE E – OTEVŘENÝ VŮZ S VYSOKÝMI POSTRANICEMI

Referenční vůz

běžného typu,

s bočním a čelním vyklápěním, s plochou podlahou

se 2 nápravami: lu ≥ 7,70 m; 25 t ≤ tu ≤ 30 t

se 4 nápravami: lu ≥ 12 m; 50 t ≤ tu ≤ 60 t

se 6 nebo více nápravami: lu ≥ 12 m; 60t ≤ tu ≤ 75 t

Indexová písmena

a

se 4 nápravami

aa

se 6 nebo více nápravami

c

s podlahovými výpustmi (1)

k

se 2 nápravami: tu < 20 t

se 4 nápravami: tu < 40 t

se 6 nebo více nápravami: tu < 50 t

kk

se 2 nápravami: 20 t ≤ tu < 25 t

se 4 nápravami: 40 t ≤ tu < 50 t

se 6 nebo více nápravami: 50 t ≤ tu < 60 t

l

bez bočního vyklápění

ll

bez podlahových výpustí (2)

m

se 2 nápravami: lu < 7,70 m

se 4 nebo více nápravami: lu < 12 m

mm

se 4 nebo více nápravami: lu >12 m (2)

n

se 2 nápravami: tu > 30 t

se 4 nápravami: tu > 60 t

se 6 nebo více nápravami: tu > 75 t

o

bez čelního vyklápění

p

se stanicí pro brzdaře (2)

KATEGORIE F – OTEVŘENÝ VŮZ S VYSOKÝMI POSTRANICEMI

Referenční vůz

speciálního typu

se 2 nápravami: 25 t ≤ tu ≤ 30 t

se 3 nápravami: 25 t ≤ tu ≤ 40 t

se 4 nápravami: 50 t ≤ tu ≤ 60 t

se 6 nebo více nápravami: 60 t ≤ tu ≤ 75 t

Indexová písmena

a

se 4 nápravami

aa

se 6 nebo více nápravami

b

vysokokapacitní s nápravami (objem > 45 m3)

c

s řízenou vykládkou samospádem, na obou stranách, střídavě, nahoře (3)

cc

s řízenou vykládkou samospádem, na obou stranách, střídavě, dole (3)

f

vhodné pro provoz s Velkou Británií

ff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně tunelem)

fff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně trajektem)

k

se 2 nebo 3 nápravami: tu < 20 t

se 4 nápravami: tu < 40 t

se 6 nebo více nápravami: tu < 50 t

kk

se 2 nebo 3 nápravami: 20 t ≤ tu < 25 t

se 4 nápravami: 40 t ≤ tu < 50t

se 6 nebo více nápravami: 50 t ≤ tu < 60 t

l

s vykládkou volně ložených materiálů samospádem, na obou stranách, současně, nahoře (3)

ll

s vykládkou volně ložených materiálů samospádem, na obou stranách, současně, dole (3)

n

se 2 nápravami: tu > 30 t

se 3 nebo více nápravami: tu > 40 t

se 4 nápravami: tu > 60 t

se 6 nebo více nápravami: tu > 75 t

o

s axiální vykládkou volně ložených materiálů samospádem, nahoře (3)

oo

s axiální vykládkou volně ložených materiálů samospádem, dole (3)

p

s axiální řízenou vykládkou samospádem, nahoře (3)

pp

s axiální řízenou vykládkou samospádem, dole (3)

ppp

se stanicí pro brzdaře (4)

Způsob vykládky těchto vozů určuje kombinace těchto vlastností:

Uspořádání vykládacích otvorů:

axiální:

Otvory nad středem trati

dvoustranné:

Otvory na obou stranách trati, mimo koleje

(Pro tyto vozy, vykládka je:

souběžná, jestliže úplné vyprázdnění vozu vyžaduje, aby otvory byly otevřeny na obou stranách,

střídavá, jestliže úplné vyprázdnění vozu může být provedeno otevřením otvorů pouze na jedné straně)

horní:

Dolní okraj vypouštěcího koryta (bez ohledu na mobilní zařízení, které může prodloužit toto koryto) je umístěn minimálně 0,700 m nad kolejí a umožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

spodní:

Poloha dolního okraje vypouštěcího koryta neumožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

Způsob vykládky:

objemová:

Jakmile jsou otvory otevřeny pro vykládku, nelze je opět uzavřít, dokud není vůz prázdný.

řízená:

Kdykoliv během vykládky může být tok nákladu regulován nebo dokonce zastaven.

KATEGORIE G – KRYTÝ VŮZ

Referenční vůz

Obyčejného typu

s minimálně 8 větracími otvory

se 2 nápravami: 9 m ≤ lu < 12 m; 25 t ≤ tu ≤ 30 t

se 4 nápravami: 15 m ≤ lu < 18 m; 50 t ≤ tu ≤ 60 t

se 6 nebo více nápravami: 15 m ≤ lu < 18 m; 60 t ≤ tu ≤ 75 t

Indexová písmena

a

se 4 nápravami

aa

se 6 nebo více nápravami

b

vysokokapacitní: – se 2 nápravami:

lu ≥12 m a užitečným objemem ≥ 70 m3

se 4 nebo více nápravami: lu ≥ 18 m

bb

se 4 nápravami: lu > 18 m (5)

g

pro obilniny

h

pro ovoce a zeleninu (6)

k

se 2 nápravami: tu < 20 t

se 4 nápravami: tu < 40t

se 6 nebo více nápravami: tu < 50 t

kk

se 2 nápravami: 20 t ≤ tu < 25 t

se 4 nápravami: 40 t ≤ tu < 50 t

se 6 nebo více nápravami: 50 t ≤ tu < 60 t

l

s méně než 8 větracími otvory

ll

se zvětšenými dveřními otvory (5)

m

se 2 nápravami: lu < 9 m

se 4 nebo více nápravami: lu < 15 m

n

se 2 nápravami: tu > 30 t

se 4 nápravami: tu > 60 t

se 6 nebo více nápravami: tu > 75 t

o

se 2 nápravami: lu < 12 m a užitečným objemem ≥ 70 m3

p

se stanicí pro brzdaře (5)

KATEGORIE H – KRYTÝ VŮZ

Referenční vůz

speciálního typu

se 2 nápravami: 9 m ≤ lu ≤ 12 m; 25 t ≤ tu ≤ 28 t

se 4 nápravami: 15 m ≤ lu < 18 m; 50 t ≤ tu ≤ 60 t

se 6 nebo více nápravami: 15 m ≤ lu < 18 m; 60 t ≤ tu ≤ 75 t

Indexová písmena

a

se 4 nápravami

aa

se 6 nebo více nápravami

b

se 2 nápravami: 12 m ≤ lu ≤ 14 m a užitečným objemem ≥ 70 m3  (7)

se 4 nebo více nápravami: 18 m ≤ lu < 22 m

bb

se 2 nápravami: lu ≥ 14m

se 4 nebo více nápravami: lu ≥ 22 m

c

s koncovými dveřmi

cc

s koncovými dveřmi a interiérovým vybavením pro přepravu automobilů

d

s podlahovými výpustmi

dd

s vyklápěcím zařízením (8)

e

se 2 podlahami

ee

se 3 nebo více podlahami

f

vhodné pro provoz s Velkou Británií (7)

ff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně tunelem)

fff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně trajektem) (7)

g

pro obilniny

gg

pro cement (8)

h

pro ovoce a zeleninu (9)

hh

pro průmyslová hnojiva (8)

i

s otevíracími nebo posuvnými stěnami

ii

s velmi robustními otevíracími nebo posuvnými stěnami (10)

k

se 2 nápravami: tu < 20 t

se 4 nápravami: tu < 40 t

se 6 nebo více nápravami: tu < 50 t

kk

se 2 nápravami: 20 t ≤ tu < 25 t

se 4 nápravami: 40 t ≤ tu < 50 t

se 6 nebo více nápravami: 50 t ≤ tu < 60 t

l

s posuvnými příčkami (11)

ll

s uzavíratelnými posuvnými příčkami (11)

m

se 2 nápravami: lu < 9 m

se 4 nebo více nápravami: lu < 15 m

mm

se 4 nebo více nápravami: lu >18 m (8)

n

se 2 nápravami: tu > 28 t

se 4 nápravami: tu < 60 t

se 6 nebo více nápravami: tu > 75 t

o

se 2 nápravami: lu 12 m < 14 m a užitečným objemem ≥ 70 m3

p

se stanicí pro brzdaře (8)

KATEGORIE I – VŮZ S ŘÍZENOU TEPLOTOU

Referenční vůz

chladírenský vůz

s tepelnou izolací třídy IN,

se vzduchotechnikou s nuceným oběhem, s výdechy a sily ≥ 3,5 m3

se 2 nápravami: 19 m2 ≤ ložná plocha < 22 m2; 15 t ≤ tu ≤ 25 t

se 4 nápravami: ložná plocha ≥ 39 m2; 30 t ≤ tu ≤ 40 t

Indexová písmena

a

se 4 nápravami

b

se 2 nápravami a velkou ložnou plochou: 22 m2 ≤ ložná plocha ≤ 27 m2

bb

se 2 nápravami a velmi velkou ložnou plochou: ložná plocha > 27 m2

c

s háky na ryby

d

pro ryby

e

s elektrickým větráním

f

vhodné pro provoz s Velkou Británií

ff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně tunelem)

fff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně trajektem)

g

s mechanickým chlazením (12)  (13)

gg

chladírna se zkapalněným plynem (12)

h

s tepelnou izolací třídy IR

i

mechanické chlazení strojním zařízení doprovodného technického vozu (12)  (13)  (14)

ii

doprovodný technický vůz (12)  (14)

k

se 2 nápravami: tu > 15 t

se 4 nápravami: tu < 30 t

l

izolovaný bez ledových boxů (12)  (15)

m

se 2 nápravami: ložná plocha < 19 m2

se 4 nápravami: ložná plocha < 39 m2

mm

se 4 nápravami: ložná plocha ≥ 39m2  (16)

n

se 2 nápravami: tu > 25 t

se 4 nápravami; tu > 40 t

o

s ledovými boxy o kapacitě menší než 3,5 m3  (15)

p

bez mřížek

Poznámka: Ložná plocha krytých chladírenských vozů se vždy určuje s ohledem na použité ledové boxy.

KATEGORIE K – 2-NÁPRAVOVÝ PLOŠINOVÝ VŮZ

Referenční vůz

Obyčejného typu

se sklopnými postranicemi a krátkými klanicemi

lu ≥ 12 m; 25 t ≤ tu ≤ 30 t

Indexová písmena

b

s dlouhými klanicemi

g

vybavený pro přepravu kontejnerů (17)

i

s odnímatelným krytem a neodnímatelnými čely (18)

j

se zařízením pohlcujícím nárazy

k

tu < 20 t

kk

20 t ≤ tu < 25 t

l

bez klanic

m

9 m ≤ lu < 12 m

mm

lu < 9 m

n

tu > 30 t

o

s neodnímatelnými postranicemi

p

bez postranic (18)

pp

s odnímatelnými postranicemi

KATEGORIE L – 2-NÁPRAVOVÝ PLOŠINOVÝ VŮZ

Referenční vůz

speciálního typu

lu ≥ 12 m; 25 t ≤ tu ≤ 30 t

Indexová písmena

b

se speciální výstrojí pro zajištění kontejnerů střední velikosti (pa) (19)

c

s oplenem (19)

d

vybavený pro přepravu automobilů, bez střešní plošiny (19)

e

se střešní plošinou pro přepravu automobilů (19)

f

vhodné pro provoz s Velkou Británií

ff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně tunelem)

fff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně trajektem)

g

vybavený pro přepravu kontejnerů (s výjimkou pa) (19)  (20)

h

vybavený pro přepravu ocelových cívek, kruhovým čelem k postranici (19)  (21)

hh

vybavený pro přepravu ocelových cívek, kruhovým čelem k podlaze (19)  (21)

i

s odnímatelným krytem a neodnímatelnými čely (19)

ii

s velmi robustním (odolným) odnímatelným kovovým krytem (22) a neodnímatelnými čely (19)

j

se zařízením pohlcujícím nárazy

k

tu < 20 t

kk

20 t ≤ tu < 25 t

l

bez klanic (19)

m

9 m ≤ lu < 12 m

mm

lu < 9 m

n

tu > 30 t

p

bez postranic (19)

KATEGORIE O – SMÍŠENÝ PLOŠINOVÝ A OTEVŘENÝ VŮZ S VYSOKÝMI POSTRANICEMI

Referenční vůz

obyčejného typu

se 2 nebo 3 nápravami, se sklopnými postranicemi nebo čely a klanicemi

se 2 nápravami: lu ≥ 12 m; 25 t ≤ tu ≤ 30 t

se 3 nápravami: lu ≥ 12 m; 25 t ≤ tu ≤ 40 t

Indexová písmena

a

se 3 nápravami

f

vhodné pro provoz s Velkou Británií

ff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně tunelem)

fff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně trajektem)

k

tu < 20 t

kk

20 t ≤ tu < 25 t

l

bez klanic

m

9 m ≤ lu < 12 m

mm

lu < 9 m

n

se 2 nápravami: tu > 30 t

se 3 nápravami: tu > 40 t

KATEGORIE R – PLOŠINOVÝ VŮZ S PODVOZKEM

Referenční vůz

obyčejného typu

se sklopnými čely a klanicemi

18 m ≤ lu < 22 m; 50 t ≤ tu ≤ 60 t

Indexová písmena

b

lu ≥ 22 m

e

se sklopnými postranicemi

g

vybavený pro přepravu kontejnerů (23)

h

vybavený pro přepravu ocelových cívek, kruhovým čelem k postranici (24)

hh

vybavený pro přepravu ocelových cívek, kruhovým čelem k podlaze (24)

i

s odnímatelným krytem a neodnímatelnými čely (25)

j

se zařízením pohlcujícím nárazy

k

tu < 40 t

kk

40 t ≤ tu < 50 t

l

bez klanic

m

15 m ≤ lu < 18 m

mm

lu < 15 m

n

tu > 60 t

o

s neodnímatelnými čely nižšími než 2 m

oo

s neodnímatelnými čely, s výškou 2 m nebo více (25)

p

bez sklopných čel (25)

pp

s odnímatelnými postranicemi

KATEGORIE S – PLOŠINOVÝ PODVOZKOVÝ VŮZ

Referenční vůz

speciálního typu

se 4 nápravami: lu ≥ 18 m; 50 t ≤ tu ≤ 60 t

se 6 nebo více nápravami: lu ≥ 22 m; 60 t ≤ tu ≤ 75 t

Indexová písmena

a

se 6 nápravami (2 podvozky se 3 nápravami)

aa

se 8 nebo více nápravami

aaa

se 4 nápravami (2 podvozky se 2 nápravami) (26)

b

se speciální výstrojí pro zajištění kontejnerů střední velikosti (pa) (27)

c

s oplenem (27)

d

vybavený pro přepravu automobilů, bez střešní plošiny (27)  (28)

e

se střešní plošinou přepravu automobilů (27)

f

vhodné pro provoz s Velkou Británií

ff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně tunelem)

fff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně trajektem)

g

vybavený pro přepravu kontejnerů, celková ložná délka ≤ 60' (s výjimkou pa) (27)  (28)  (29)

gg

vybavený pro přepravu kontejnerů, celková ložná délka > 60' (s výjimkou pa) (27)  (28)  (29)

h

vybavený pro přepravu ocelových cívek, kruhovým čelem k postranici (27)  (30)

hh

vybavený pro přepravu ocelových cívek, kruhovým čelem k podlaze (27)  (30)

i

s odnímatelným krytem a neodnímatelnými čely (27)

ii

s velmi robustním odnímatelným kovovým krytem (31) and neodnímatelnými čely (27)

j

se zařízením pohlcujícím nárazy

k

se 4 nápravami: tu < 40 t

se 6 nebo více nápravami: tu < 50 t

kk

se 4 nápravami: 40 t ≤ tu < 50 t

se 6 nebo více nápravami: 50 t ≤ tu < 60 t

l

bez klanic (27)

m

se 4 nápravami: 15 m ≤ lu < 18 m;

se 6 nebo více nápravami: 18 m ≤ lu < 22 m

mm

se 4 nápravami: lu < 15 m

se 6 nebo více nápravami: lu < 18 m

mmm

se 4 nápravami: lu ≥ 22 m (26)

n

se 4 nápravami: tu > 60 t

se 6 nebo více nápravami: tu > 75 t

p

bez postranic (27)

KATEGORIE T – VŮZ S OTEVÍRACÍ STŘECHOU

Referenční vůz

se 2 nápravami: 9 m ≤ lu < 12 m; 25 t ≤ tu ≤ 30 t

se 4 nápravami: 15 m ≤ lu < 18 m; 50 t ≤ tu ≤ 60 t

se 6 nebo více nápravami: 15 m ≤ lu < 18 m; 60 t ≤ tu ≤ 75 t

Indexová písmena

a

se 4 nápravami

 

aa

se 6 nebo více nápravami

 

b

vysokokapacitní: se 2 nápravami: lu ≥ 12 m

se 4 nebo více nápravami: lu ≥ 18 m (32)  (33)

 

c

s koncovými dveřmi

 

d

s řízenou vykládkou samospádem, na obou stranách, střídavě, nahoře (32)  (33)  (34)

 

dd

s řízenou vykládkou samospádem, na obou stranách, střídavě, dole (32)  (33)  (34)

 

e

se světlou výškou dveří > 1,90 m (32)  (33)  (34)

 

f

vhodné pro provoz s Velkou Británií

 

ff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně tunelem)

 

fff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně trajektem)

 

g

pro obilniny

 

h

vybavený pro přepravu ocelových cívek, kruhovým čelem k postranici

 

hh

vybavený pro přepravu ocelových cívek, kruhovým čelem k podlaze

 

i

s otevíracími stěnami (32)

 

j

se zařízením pohlcujícím nárazy

 

k

se 2 nápravami: tu < 20 t

se 4 nápravami: tu < 40 t

se 6 nebo více nápravami: tu < 50 t

 

kk

se 2 nápravami: 20 t ≤ tu < 25 t

se 4 nápravami: 40 t ≤ tu < 50 t

se 6 nebo více nápravami: 50 t ≤ tu < 60 t

 

l

s vykládkou volně ložených materiálů samospádem, na obou stranách, současně, nahoře (32)  (33)  (34)

 

ll

s vykládkou volně ložených materiálů samospádem, na obou stranách, současně, dole (32)  (33)  (34)

 

m

se 2 nápravami: lu < 9 m

se 4 nebo více nápravami: lu <15 m (33)

 

n

se 2 nápravami: tu > 30 t

se 4 nápravami: tu > 60 t

se 6 nebo více nápravami: tu > 75 t

 

o

s axiální vykládkou volně ložených materiálů samospádem, nahoře (32)  (33)  (34)

 

oo

s axiální vykládkou volně ložených materiálů samospádem, dole (32)  (33)  (34)

 

p

s axiální řízenou vykládkou samospádem, nahoře (32)  (33)  (34)

 

pp

s axiální řízenou vykládkou samospádem, dole (32)  (33)  (34)

Způsob vykládky těchto vozů určuje kombinace těchto vlastností:

Uspořádání vykládacích otvorů:

axiální:

Otvory nad středem trati

dvoustranné:

Otvory na obou stranách trati, mimo koleje (Pro tyto vozy, vykládka je:

souběžná, jestliže úplné vyprázdnění vozu vyžaduje, aby otvory byly otevřeny na obou stranách,

střídavá, jestliže úplné vyprázdnění vozu může být provedeno otevřením otvorů pouze na jedné straně)

horní:

Dolní okraj vypouštěcího koryta (bez ohledu na mobilní zařízení, které může prodloužit toto koryto) je umístěn minimálně 0,700 m nad kolejí a umožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

spodní:

Poloha dolního okraje vypouštěcího koryta neumožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

Způsob vykládky:

objemová:

Jakmile jsou otvory otevřeny pro vykládku, nelze je opět uzavřít, dokud není vůz prázdný.

řízená:

Kdykoliv během vykládky může být tok nákladu regulován nebo dokonce zastaven.

KATEGORIE U – SPECIÁLNÍ VOZY

Referenční vůz

jiné než vozy v kategorii F, H, L, S nebo Z

se 2 nápravami: 25 t ≤ tu ≤ 30 t

se 3 nápravami: 25 t ≤ tu ≤ 40 t

se 4 nápravami: 50 t ≤ tu ≤ 60t

se 6 nebo více nápravami: 60 t ≤ tu ≤ 75 t

Indexová písmena

a

se 4 nápravami

 

aa

se 6 nebo více nápravami

 

c

s vykládkou pod tlakem

 

d

s řízenou vykládkou samospádem, na obou stranách, střídavě, nahoře (35)

 

dd

s řízenou vykládkou samospádem, na obou stranách, střídavě, dole (35)

 

f

vhodné pro provoz s Velkou Británií

 

ff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně tunelem)

 

fff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně trajektem)

 

g

pro obilniny

 

i

vybavený pro přepravu objektů, které by přesahovaly rozchod, pokud by byly naloženy na běžné vozy (36)  (37)

 

k

se 2 nebo 3 nápravami: tu < 20 t

se 4 nápravami: tu < 40 t

se 6 nebo více nápravami: tu < 50 t

 

kk

se 2 nebo 3 nápravami: 20 t ≤ tu < 25 t

se 4 nápravami: 40 t ≤ tu < 50 t

se 6 nebo více nápravami: 50 t ≤ tu < 60 t

 

l

s vykládkou volně ložených materiálů samospádem, na obou stranách, současně, nahoře (35)

 

ll

s vykládkou volně ložených materiálů samospádem, na obou stranách, současně, dole (35)

 

n

se 2 nápravami: tu > 30 t

se 3 nápravami: tu > 40 t

se 4 nápravami: tu > 60 t

se 6 nebo více nápravami: tu > 75 t (37)

 

o

s axiální vykládkou volně ložených materiálů samospádem, nahoře (35)

 

oo

s axiální vykládkou volně ložených materiálů samospádem, dole (35)

 

p

s axiální vykládkou volně ložených materiálů samospádem, nahoře (35)

 

pp

s axiální vykládkou volně ložených materiálů samospádem, dole (35)

Způsob vykládky těchto vozů určuje kombinace těchto vlastností:

Uspořádání vykládacích otvorů:

axiální:

Otvory nad středem trati

dvoustranné:

Otvory na obou stranách trati, mimo koleje

(Pro tyto vozy, vykládka je:

souběžná, jestliže úplné vyprázdnění vozu vyžaduje, aby otvory byly otevřeny na obou stranách,

střídavá, jestliže úplné vyprázdnění vozu může být provedeno otevřením otvorů pouze na jedné straně)

horní:

Dolní okraj vypouštěcího koryta (bez ohledu na mobilní zařízení, které může prodloužit toto koryto) je umístěn minimálně 0,700 m nad kolejí a umožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

spodní:

Poloha dolního okraje vypouštěcího koryta neumožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

Způsob vykládky:

objemová:

Jakmile jsou otvory otevřeny pro vykládku, nelze je opět uzavřít, dokud není vůz prázdný.

řízená:

Kdykoliv během vykládky může být tok nákladu regulován nebo dokonce zastaven.

KATEGORIE Z – CISTERNOVÝ VŮZ

Referenční vůz

s kovovým pláštěm,

pro přepravu tekutin nebo plynů

se 2 nápravami: 25 t ≤ lu ≤ 30 t

se 3 nápravami: 25 t ≤ tu ≤ 40 t

se 4 nápravami: 50 t ≤ tu ≤ 60 t

se 6 nebo více nápravami: 60 t ≤ tu ≤ 75 t

Indexová písmena

a

se 4 nápravami

aa

se 6 nebo více nápravami

b

pro ropné produkty (38)

c

s vykládkou pod tlakem (39)

d

pro potraviny a chemické látky (38)

e

vybavený vytápěním

f

vhodné pro provoz s Velkou Británií

ff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně tunelem)

fff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně trajektem)

g

pro přepravu stlačených plynů, zkapalněných nebo rozpuštěný pod tlakem (39)

i

nádrž z nekovového materiálu

j

se zařízením pohlcujícím nárazy

k

se 2 nebo 3 nápravami: tu < 20 t

se 4 nápravami: tu < 40 t

se 6 nebo více nápravami: tu < 50 t

kk

se 2 nebo 3 nápravami: 20 t ≤ tu < 25 t

se 4 nápravami: 40 t ≤ tu < 50 t

se 6 nebo více nápravami: 50 t ≤ tu < 60 t

n

se 2 nápravami: tu > 30 t

se 3 nápravami: tu > 40 t

s 4 nápravami tu > 60 t

se 6 nebo více nápravami: tu > 75 t

p

se stanicí pro brzdaře (38)

PÍSMENNÉ OZNAČENÍ KLOUBOVÝCH A NEDĚLITELNÝCH VOZŮ

DEFINICE KATEGORIE A INDEXOVÝCH PÍSMEN

1.   Důležité poznámky

V připojených tabulkách se informace uvedené v metrech týkají vnitřní délky vozů (lu).

2.   Indexová písmena s mezinárodním významem společným pro všechny kategorie

q

potrubí pro elektrické vytápění, které může být napájeno všemi schválenými proudy

qq

potrubí a instalace pro elektrické vytápění, které může být napájeno všemi schválenými proudy

s

vozy oprávněné k provozu za podmínek „s“ (viz příloha B, STI kolejová vozidla)

ss

vozy oprávněné k provozu za podmínek „ss“ (viz příloha B, STI kolejová vozidla)

3.   Indexová písmena s vnitrostátním významem

t, u, v, w, x, y, z

Význam těchto písmen určují jednotlivé členské státy.

KATEGORIE F – OTEVŘENÝ VŮZ S VYSOKÝMI POSTRANICEMI

Referenční vůz

Kloubový nebo nedělitelný vůz

s nápravami, se 2 jednotkami

22 m ≤ lu < 27 m

Indexová písmena

a

s podvozky

c

s řízenou vykládkou samospádem, na obou stranách, střídavě, nahoře (40)

cc

s řízenou vykládkou samospádem, na obou stranách, střídavě, dole (40)

e

se 3 jednotkami

ee

se 4 nebo více jednotkami

f

vhodné pro provoz s Velkou Británií

ff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně tunelem)

fff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně trajektem)

l

s vykládkou volně ložených materiálů samospádem, na obou stranách, současně, nahoře (40)

ll

s vykládkou volně ložených materiálů samospádem, na obou stranách, současně, dole (40)

m

se 2 jednotkami: lu ≥ 27 m

mm

se 2 jednotkami: lu < 22 m

o

s axiální vykládkou volně ložených materiálů samospádem, nahoře (40)

oo

s axiální vykládkou volně ložených materiálů samospádem, dole (40)

p

s axiální řízenou vykládkou samospádem, nahoře (40)

pp

s axiální řízenou vykládkou samospádem, dole (40)

r

kloubový vůz

rr

nedělitelný vůz

Způsob vykládky těchto vozů určuje kombinace těchto vlastností:

Uspořádání vykládacích otvorů:

axiální:

Otvory nad středem trati

dvoustranné:

Otvory na obou stranách trati, mimo koleje

(Pro tyto vozy, vykládka je:

souběžná, jestliže úplné vyprázdnění vozu vyžaduje, aby otvory byly otevřeny na obou stranách,

střídavá, jestliže úplné vyprázdnění vozu může být provedeno otevřením otvorů pouze na jedné straně)

horní:

Dolní okraj vypouštěcího koryta (bez ohledu na mobilní zařízení, které může prodloužit toto koryto) je umístěn minimálně 0,700 m nad kolejí a umožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

spodní:

Poloha dolního okraje vypouštěcího koryta neumožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

Způsob vykládky:

objemová:

Jakmile jsou otvory otevřeny pro vykládku, nelze je opět uzavřít, dokud není vůz prázdný.

řízená:

Kdykoliv během vykládky může být tok nákladu regulován nebo dokonce zastaven.

KATEGORIE H – KRYTÝ VŮZ

Referenční vůz

kloubový nebo nedělitelný vůz

s nápravami, se 2 jednotkami

22 m ≤ lu < 27 m

Indexová písmena

a

s podvozky

c

s koncovými dveřmi

cc

s koncovými dveřmi a interiérovým vybavením pro přepravu automobilů

d

s podlahovými výpustmi

e

se 3 jednotkami

ee

se 4 nebo více jednotkami

f

vhodné pro provoz s Velkou Británií

ff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně tunelem)

fff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně trajektem)

g

pro obilniny

h

pro ovoce a zeleninu (41)

i

s otevíracími nebo posuvnými stěnami

ii

s velmi robustními otevíracími nebo posuvnými stěnami (42)

l

s posuvnými příčkami (43)

ll

s uzavíratelnými posuvnými příčkami (43)

m

se 2 jednotkami: lu ≥ 27 m

mm

se 2 jednotkami: lu < 22 m

r

kloubový vůz

rr

nedělitelný vůz

KATEGORIE I – VŮZ S ŘÍZENOU TEPLOTOU

Referenční vůz

chladírenský vůz

s tepelnou izolací třídy IN,

se vzduchotechnikou s nuceným oběhem, s výdechy a sily ≥ 3,5 m3

kloubový nebo nedělitelný vůz

s nápravami, se 2 jednotkami

22 m ≤ lu < 27 m

Indexová písmena

a

s podvozky

c

s háky na ryby

d

pro ryby

e

s elektrickým větráním

ee

se 4 nebo více jednotkami

f

vhodné pro provoz s Velkou Británií

ff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně tunelem)

fff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně trajektem)

g

s mechanickým chlazením (44)

gg

chladírna se zkapalněným plynem (44)

h

s tepelnou izolací třídy IR

i

mechanické chlazení strojním zařízení z doprovodného technického vozu (44)  (45)

ii

doprovodný technický vůz (44)  (45)

l

izolovaný bez ledových boxů (44)  (46)

m

se 2 jednotkami: lu ≥ 27 m

mm

se 2 jednotkami: lu < 22 m

o

s ledových boxy s kapacitou menší než 3,5 m3  (46)

oo

se 3 jednotkami

p

bez mřížek

r

kloubový vůz

rr

nedělitelný vůz

KATEGORIE L – PLOŠINOVÝ VŮZ S ODDĚLENÝMI NÁPRAVAMI

Referenční vůz

kloubový nebo nedělitelný vůz

se 2 jednotkami

22 m ≤ lu < 27 m

Indexová písmena

a

kloubový vůz

aa

nedělitelný vůz

b

se speciální výstrojí pro zajištění kontejnerů střední velikosti (pa) (47)

c

s oplenem (47)

d

vybavený pro přepravu automobilů, bez střešní plošiny (47)

e

se střešní plošinou pro přepravu automobilů (47)

f

vhodné pro provoz s Velkou Británií

ff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně tunelem)

fff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně trajektem)

g

vybavený pro přepravu kontejnerů (47)  (48)

h

vybavený pro přepravu ocelových cívek, kruhovým čelem k postranici (47)  (49)

hh

vybavený pro přepravu ocelových cívek, kruhovým čelem k podlaze (47)  (49)

i

s odnímatelným krytem a neodnímatelnými čely (47)

ii

s velmi robustním (odolným) odnímatelným kovovým krytem (50) a neodnímatelnými čely (47)

j

se zařízením pohlcujícím nárazy

l

bez klanic (47)

m

se 2 jednotkami: 18 m ≤ lu < 22 m

mm

se 2 jednotkami: lu < 18 m

o

se 3 jednotkami

oo

se 4 nebo více jednotkami

p

bez postranic (47)

r

se 2 jednotkami: lu ≥ 27 m

KATEGORIE S – PLOŠINOVÝ PODVOZKOVÝ VŮZ

Referenční vůz

kloubový nebo nedělitelný vůz

se 2 jednotkami

22 m ≤ lu < 27 m

Indexová písmena

b

se speciální výstrojí pro zajištění kontejnerů střední velikosti (pa) (51)

c

s oplenem (51)

d

vybavený pro přepravu automobilů, bez střešní plošiny (51)  (52)

e

se střešní plošinou pro přepravu automobilů (51)

f

vhodné pro provoz s Velkou Británií

ff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně tunelem)

fff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně trajektem)

g

vybavený pro přepravu kontejnerů, celková ložná délka 60' (s výjimkou pa) (51)  (52)  (53)

gg

vybavený pro přepravu kontejnerů, celková ložná délka > 60' (s výjimkou pa) (51)  (52)  (53)

h

vybavený pro přepravu ocelových cívek, kruhovým čelem k postranici (51)  (54)

hh

vybavený pro přepravu ocelových cívek, kruhovým čelem k podlaze (51)  (54)

i

s odnímatelným krytem a neodnímatelnými čely (51)

ii

s velmi robustním odnímatelným kovovým krytem (55) a neodnímatelnými čely (51)

j

se zařízením pohlcujícím nárazy

l

bez klanic (51)

m

se 2 jednotkami: lu ≥ 27 m

mm

se 2 jednotkami: lu < 22 m

o

se 3 jednotkami

oo

se 4 nebo více jednotkami

p

bez postranic (51)

r

kloubový vůz

rr

nedělitelný vůz

KATEGORIE T – VŮZ S OTEVÍRACÍ STŘECHOU

Referenční vůz

kloubový nebo nedělitelný vůz

s nápravami, se 2 jednotkami

22 m ≤ lu < 27 m

Indexová písmena

a

s podvozky

b

se světlou výškou dveří > 1,90 m (56)

c

s koncovými dveřmi

d

s řízenou vykládkou samospádem, na obou stranách, střídavě, nahoře (57)

dd

s řízenou vykládkou samospádem, na obou stranách, střídavě, dole (56)  (57)

e

se 3 jednotkami

ee

se 4 nebo více jednotkami

f

vhodné pro provoz s Velkou Británií

ff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně tunelem)

fff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně trajektem)

g

pro obilniny

h

vybavený pro přepravu ocelových cívek, kruhovým čelem k postranici

hh

vybavený pro přepravu ocelových cívek, kruhovým čelem k podlaze

i

s otevíracími stěnami (56)

j

se zařízením pohlcujícím nárazy

l

s vykládkou volně ložených materiálů samospádem, na obou stranách, současně, nahoře (56)  (57)

ll

s vykládkou volně ložených materiálů samospádem, na obou stranách, současně, dole (56)  (57)

m

se 2 jednotkami: lu ≥ 27 m

mm

se 2 jednotkami: lu < 22 m

o

s axiální vykládkou volně ložených materiálů samospádem, nahoře (56)  (57)

oo

s axiální vykládkou volně ložených materiálů samospádem, dole (56)  (57)

p

s axiální řízenou vykládkou samospádem, nahoře (56)  (57)

pp

s axiální řízenou vykládkou samospádem, dole (56)  (57)

r

kloubový vůz

rr

nedělitelný vůz

Způsob vykládky těchto vozů určuje kombinace těchto vlastností:

Uspořádání vykládacích otvorů:

axiální:

Otvory nad středem trati

dvoustranné:

Otvory na obou stranách trati, mimo koleje

(Pro tyto vozy, vykládka je:

souběžná, jestliže úplné vyprázdnění vozu vyžaduje, aby otvory byly otevřeny na obou stranách,

střídavá, jestliže úplné vyprázdnění vozu může být provedeno otevřením otvorů pouze na jedné straně)

horní:

Dolní okraj vypouštěcího koryta (bez ohledu na mobilní zařízení, které může prodloužit toto koryto) je umístěn minimálně 0,700 m nad kolejí a umožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

spodní:

Poloha dolního okraje vypouštěcího koryta neumožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

Způsob vykládky:

objemová:

Jakmile jsou otvory otevřeny pro vykládku, nelze je opět uzavřít, dokud není vůz prázdný.

řízená:

Kdykoliv během vykládky může být tok nákladu regulován nebo dokonce zastaven.

KATEGORIE U – SPECIÁLNÍ VOZY

Referenční vůz

kloubový nebo nedělitelný vůz,

s nápravami, se 2 jednotkami

22 m ≤ lu < 27 m

Indexová písmena

a

s podvozky

e

se 3 jednotkami

ee

se 4 nebo více jednotkami

c

s vykládkou pod tlakem

d

s řízenou vykládkou samospádem, na obou stranách, střídavě, nahoře (58)

dd

s řízenou vykládkou samospádem, na obou stranách, střídavě, dole (58)

f

vhodné pro provoz s Velkou Británií

ff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně tunelem)

fff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně trajektem)

g

pro obilniny

i

vybavený pro přepravu objektů, které by přesahovaly rozchod, pokud by byly naloženy na běžné vozy (59)

l

s vykládkou volně ložených materiálů samospádem, na obou stranách, současně, nahoře (58)

ll

s vykládkou volně ložených materiálů samospádem, na obou stranách, současně, dole (58)

m

se 2 jednotkami: lu ≥ 27 m

mm

se 2 jednotkami: lu < 22 m

o

s axiální vykládkou volně ložených materiálů samospádem, nahoře (58)

oo

s axiální vykládkou volně ložených materiálů samospádem, dole (58)  (59)

p

s axiální řízenou vykládkou samospádem, nahoře (58)

pp

s axiální řízenou vykládkou samospádem, dole (58)

r

kloubový vůz

rr

nedělitelný vůz

Způsob vykládky těchto vozů určuje kombinace těchto vlastností:

Uspořádání vykládacích otvorů:

axiální:

Otvory nad středem trati

dvoustranné:

Otvory na obou stranách trati, mimo koleje (Pro tyto vozy, vykládka je:

souběžná, jestliže úplné vyprázdnění vozu vyžaduje, aby otvory byly otevřeny na obou stranách,

střídavá, jestliže úplné vyprázdnění vozu může být provedeno otevřením otvorů pouze na jedné straně)

horní:

Dolní okraj vypouštěcího koryta (bez ohledu na mobilní zařízení, které může prodloužit toto koryto) je umístěn minimálně 0,700 m nad kolejí a umožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

spodní:

Poloha dolního okraje vypouštěcího koryta neumožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

Způsob vykládky:

objemová:

Jakmile jsou otvory otevřeny pro vykládku, nelze je opět uzavřít, dokud není vůz prázdný.

řízená:

Kdykoliv během vykládky může být tok nákladu regulován nebo dokonce zastaven.

KATEGORIE Z – CISTERNOVÝ VŮZ

Referenční vůz

s kovovým pláštěm,

pro přepravu tekutin nebo plynů

kloubový nebo nedělitelný vůz

s nápravami, se 2 jednotkami

22 m ≤ lu < 27 m

Indexová písmena

a

s podvozky

c

s vykládkou pod tlakem (60)

e

vybavený vytápěním

f

vhodné pro provoz s Velkou Británií

ff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně tunelem)

fff

vhodné pro provoz s Velkou Británií (výhradně trajektem)

g

pro přepravu stlačených, zkapalněných nebo rozpuštěných pod tlakem (60)

i

nádrž z nekovového materiálu

j

se zařízením pohlcujícím nárazy

m

se 2 jednotkami: lu ≥ 27 m

mm

se 2 jednotkami: lu < 22 m

o

se 3 jednotkami

oo

se 4 nebo více jednotkami

r

kloubový vůz

rr

nedělitelný vůz


(1)  Tento pojem platí pouze pro otevřené vozy s vysokými postranicemi s plochou podlahou vybavené zařízením, které umožňuje použití těchto vozů jako obyčejných vozů s plochým dnem nebo pro vykládku samospádem určitého nákladu vhodným umístěním výpustí.

(2)  Platí pouze pro vozy s rozchodem 1 520 mm.

(3)  Vozy s vykládkou samospádem v kategorii F jsou otevřené vozy, které nemají plochou podlahu a nemají žádné vyklápěcí zařízení ani na konci, ani na boku.

(4)  Platí pouze pro vozy s rozchodem 1 520 mm.

Způsob vykládky těchto vozů určuje kombinace těchto vlastností:

Uspořádání vykládacích otvorů:

axiální:

Otvory nad středem trati

dvoustranné:

Otvory na obou stranách trati, mimo koleje

(Pro tyto vozy, vykládka je:

souběžná, jestliže úplné vyprázdnění vozu vyžaduje, aby otvory byly otevřeny na obou stranách,

střídavá, jestliže úplné vyprázdnění vozu může být provedeno otevřením otvorů pouze na jedné straně)

horní:

Dolní okraj vypouštěcího koryta (bez ohledu na mobilní zařízení, které může prodloužit toto koryto) je umístěn minimálně 0,700 m nad kolejí a umožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

spodní:

Poloha dolního okraje vypouštěcího koryta neumožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

Způsob vykládky:

objemová:

Jakmile jsou otvory otevřeny pro vykládku, nelze je opět uzavřít, dokud není vůz prázdný.

řízená:

Kdykoliv během vykládky může být tok nákladu regulován nebo dokonce zastaven.

(5)  Platí pouze pro vozy s rozchodem 1 520 mm.

(6)  Pojem „pro ovoce a zeleninu“ platí pouze na vozy vybavené přídavnými větracími otvory na úrovni podlahy.

(7)  dvounápravové vozy, které jsou označeny indexovými písmeny „f“, „fff“ mohou mít užitečný objem menší než 70 m3.

(8)  Platí pouze pro vozy s rozchodem 1 520 mm.

(9)  Pojem „pro ovoce a zeleninu“ platí pouze na vozy vybavené přídavnými větracími otvory na úrovni podlahy.

(10)  Platí pouze pro vozy s rozchodem 1 435 mm.

(11)  Posuvné příčky mohou být dočasně demontovány.

(12)  Indexové písmeno „l“ není označeno na označených indexovými písmeny „g“, „gg“, „i“ nebo „ii“

(13)  Vozy s oběma indexovými písmeny „g“ a „i“ mohou být použity samostatně nebo v mechanicky chlazené soupravě.

(14)  Pojem „doprovodný technický vůz“ se současně vztahuje na tovární vozy, dílenské vozy (s vybavením na spaní nebo bez něj) a spací vozy.

(15)  Indexové písmeno „o“ nebude použito u vozů označených indexovým písmenem „l“

(16)  Platí pouze pro vozy s rozchodem 1 520 mm.

Poznámka: Ložná plocha krytých chladírenských vozů se vždy určuje s ohledem na použité ledové boxy.

(17)  Indexové písmeno „g“ může být použito spolu s kategoriemi písmeno K výhradně pro běžné vozy, které byly dodatečně vybaveny pro přepravu kontejnerů. Vozy vybavené výlučně pro přepravu kontejnerů musí být zatříděny v kategorii L.

(18)  Indexové písmeno „p“ se neoznačuje u vozů s indexovým písmenem „i“.

(19)  Označení indexovými písmeny „l“ nebo „p“ je nepovinné u vozů označených indexovými písmeny „b“, „c“, „d“, „e“, „g“, „h“, „hh“, „i“ nebo „ii“. Číselné kódy však vždy musejí odpovídat označení písmeny na vozech.

(20)  Vozy používané výlučně pro přepravu kontejnerů (s výjimkou pa).

(21)  Vozy použité výlučně pro přepravu ocelových cívek.

(22)  Platí pouze pro vozy s rozchodem 1 435 mm.

(23)  Použití indexového písmena „g“ spolu s kategorií písmeno R je možné pouze v případě běžných vozů, které byly pouze dodatečně vybaveny pro přepravu kontejnerů. Vozy vybavené výlučně pro přepravu kontejnerů musejí být zatříděny do kategorie S.

(24)  Použití indexového písmena „h“ nebo „hh“ spolu s kategorií písmeno R je možné pouze v případě běžných vozů, které byly pouze dodatečně vybaveny pro přepravu kontejnerů. Vozy vybavené výlučně pro přepravu kontejnerů musejí být zatříděny do kategorie S.

(25)  Indexová písmena „oo“ a/nebo „p“ nemají být použita na vozech nesoucích indexové písmeno „i“.

(26)  Platí pouze pro vozy s rozchodem 1 520 mm.

(27)  Označení indexovými písmeny „l“ nebo „p“ je nepovinné u vozů označených indexovými písmeny „b“, „c“, „d“, „e“, „g“, „gg“, „h“, „hh“, „i“ nebo „ii“. Číselné kódy však vždy musejí odpovídat označení písmeny na vozech.

(28)  Vozy, které mimo přepravy kontejnerů a výměnných nádob jsou použity pro přepravu vozidel, jsou označeny indexovými písmeny „g“ nebo „gg“ a písmenem „d“.

(29)  Vozy používané výlučně pro přepravu kontejnerů nebo pro přepravu kontejnerů pro manipulaci pomocí drapáku nebo závěsného rámu.

(30)  Vozy použité výlučně pro přepravu ocelových cívek.

(31)  Platí pouze pro vozy s rozchodem 1 435 mm.

(32)  Indexové písmeno „e“:

je nepovinné u vozů označených indexovým písmenem „b“ (avšak číselné kódy musejí vždy odpovídat označení písmeny na vozech),

není označeno na vozech označených indexovými písmeny „d“, „dd“, „i“, „l“, „ll“, „o“, „oo“, „p“ ou „pp“.

(33)  Indexové písmeno „b“ a „m“ není označeno na vozech označených indexovými písmeny „d“, „dd“, „l“, „ll“, „o“, „oo“, „p“ nebo „pp“.

(34)  Vozy s vykládkou samospádem v kategorii T jsou vozy vybavené otevírací střechou umožňující přístup k nakládacímu otvoru po celé délce nádoby; tyto vozy nemají plochou podlahu a nejsou navrženy pro čelní nebo boční vyklápění.

Způsob vykládky těchto vozů určuje kombinace těchto vlastností:

Uspořádání vykládacích otvorů:

axiální:

Otvory nad středem trati

dvoustranné:

Otvory na obou stranách trati, mimo koleje (Pro tyto vozy, vykládka je:

souběžná, jestliže úplné vyprázdnění vozu vyžaduje, aby otvory byly otevřeny na obou stranách,

střídavá, jestliže úplné vyprázdnění vozu může být provedeno otevřením otvorů pouze na jedné straně)

horní:

Dolní okraj vypouštěcího koryta (bez ohledu na mobilní zařízení, které může prodloužit toto koryto) je umístěn minimálně 0,700 m nad kolejí a umožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

spodní:

Poloha dolního okraje vypouštěcího koryta neumožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

Způsob vykládky:

objemová:

Jakmile jsou otvory otevřeny pro vykládku, nelze je opět uzavřít, dokud není vůz prázdný.

řízená:

Kdykoliv během vykládky může být tok nákladu regulován nebo dokonce zastaven.

(35)  Vozy s vykládkou samospádem v kategorii U jsou uzavřené vozy, které mohou být naloženy jedním nebo více otvory umístěnými ve vrchní části nádoby, a jejichž celkové rozměry při otevření jsou menší než délka nádoby; tyto vozy nemají plochou podlahu a nejsou navrženy pro čelní nebo boční vyklápění.

(36)  Zejména:

hlubinové vozy

vozy se sníženým středem (mezi nápravami)

vozy s normálně nakloněnou diagonální manipulační deskou

(37)  Indexové písmeno „n“ není označeno na vozech označených indexovým písmenem „i“.

Způsob vykládky těchto vozů určuje kombinace těchto vlastností:

Uspořádání vykládacích otvorů:

axiální:

Otvory nad středem trati

dvoustranné:

Otvory na obou stranách trati, mimo koleje

(Pro tyto vozy, vykládka je:

souběžná, jestliže úplné vyprázdnění vozu vyžaduje, aby otvory byly otevřeny na obou stranách,

střídavá, jestliže úplné vyprázdnění vozu může být provedeno otevřením otvorů pouze na jedné straně)

horní:

Dolní okraj vypouštěcího koryta (bez ohledu na mobilní zařízení, které může prodloužit toto koryto) je umístěn minimálně 0,700 m nad kolejí a umožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

spodní:

Poloha dolního okraje vypouštěcího koryta neumožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

Způsob vykládky:

objemová:

Jakmile jsou otvory otevřeny pro vykládku, nelze je opět uzavřít, dokud není vůz prázdný.

řízená:

Kdykoliv během vykládky může být tok nákladu regulován nebo dokonce zastaven.

(38)  Platí pouze pro vozy s rozchodem 1 520 mm.

(39)  Indexové písmeno „c“ není označeno na vozech označených indexovým písmenem „g“

(40)  Vozy s vykládkou samospádem v kategorii F jsou otevřené vozy, které nemají plochou podlahu a nejsou určeny pro čelní nebo boční vyklápění.

Způsob vykládky těchto vozů určuje kombinace těchto vlastností:

Uspořádání vykládacích otvorů:

axiální:

Otvory nad středem trati

dvoustranné:

Otvory na obou stranách trati, mimo koleje

(Pro tyto vozy, vykládka je:

souběžná, jestliže úplné vyprázdnění vozu vyžaduje, aby otvory byly otevřeny na obou stranách,

střídavá, jestliže úplné vyprázdnění vozu může být provedeno otevřením otvorů pouze na jedné straně)

horní:

Dolní okraj vypouštěcího koryta (bez ohledu na mobilní zařízení, které může prodloužit toto koryto) je umístěn minimálně 0,700 m nad kolejí a umožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

spodní:

Poloha dolního okraje vypouštěcího koryta neumožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

Způsob vykládky:

objemová:

Jakmile jsou otvory otevřeny pro vykládku, nelze je opět uzavřít, dokud není vůz prázdný.

řízená:

Kdykoliv během vykládky může být tok nákladu regulován nebo dokonce zastaven.

(41)  Pojem „pro ovoce a zeleninu“ platí pouze na vozy vybavené přídavnými větracími otvory na úrovni podlahy.

(42)  Platí pouze pro vozy s rozchodem 1 435 mm.

(43)  Posuvné příčky mohou být dočasně demontovány.

(44)  Indexové písmeno „l“ není označeno na označených indexovými písmeny „g“, „gg“, „i“ nebo „ii“

(45)  Pojem „doprovodný technický vůz“ se současně vztahuje na tovární vozy, dílenské vozy (s vybavením na spaní nebo bez něj) a spací vozy.

(46)  Indexové písmeno „o“ nebude použito u vozů označených indexovým písmenem „l“

(47)  Označení indexovými písmeny „l“ nebo „p“ je nepovinné u vozů označených indexovými písmeny „b“, „c“, „d“, „e“, „g“, „h“, „hh“, „i“ nebo „ii“. Číselné kódy však vždy musejí odpovídat označení písmeny na vozech.

(48)  Vozy používané výlučně pro přepravu kontejnerů (s výjimkou pa).

(49)  Vozy použité výlučně pro přepravu ocelových cívek.

(50)  Platí pouze pro vozy s rozchodem 1 435 mm.

(51)  Označení indexovými písmeny „l“ nebo „p“ je nepovinné u vozů označených indexovými písmeny „b“, „c“, „d“, „e“, „g“, „gg“, „h“, „hh“, „i“ nebo „ii“. Číselné kódy však vždy musejí odpovídat označení písmeny na vozech.

(52)  Vozy, které mimo přepravy kontejnerů a výměnných nád„ob jsou použity pro přepravu vozidel, jsou označeny indexovými písmeny g“ nebo „gg“ a písmenem „d“

(53)  Vozy používané výlučně pro přepravu kontejnerů nebo pro přepravu kontejnerů pro manipulaci pomocí drapáku nebo závěsného rámu.

(54)  Vozy použité výlučně pro přepravu ocelových cívek.

(55)  Platí pouze pro vozy s rozchodem 1 435 mm.

(56)  Indexovými písmeny „b“ se neoznačují vozy označené indexovými písmeny „d“, „dd“, „i“, „l“, „ll“, „o“, „oo“, „p“ nebo „pp“

(57)  Vozy s vykládkou samospádem v kategorii T jsou vozy vybavené otevírací střechou umožňující přístup k nakládacímu otvoru po celé délce nádoby; tyto vozy nemají plochou podlahu a nejsou navrženy pro čelní nebo boční vyklápění.

Způsob vykládky těchto vozů určuje kombinace těchto vlastností:

Uspořádání vykládacích otvorů:

axiální:

Otvory nad středem trati

dvoustranné:

Otvory na obou stranách trati, mimo koleje

(Pro tyto vozy, vykládka je:

souběžná, jestliže úplné vyprázdnění vozu vyžaduje, aby otvory byly otevřeny na obou stranách,

střídavá, jestliže úplné vyprázdnění vozu může být provedeno otevřením otvorů pouze na jedné straně)

horní:

Dolní okraj vypouštěcího koryta (bez ohledu na mobilní zařízení, které může prodloužit toto koryto) je umístěn minimálně 0,700 m nad kolejí a umožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

spodní:

Poloha dolního okraje vypouštěcího koryta neumožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

Způsob vykládky:

objemová:

Jakmile jsou otvory otevřeny pro vykládku, nelze je opět uzavřít, dokud není vůz prázdný.

řízená:

Kdykoliv během vykládky může být tok nákladu regulován nebo dokonce zastaven.

(58)  Vozy s vykládkou samospádem v kategorii U jsou uzavřené vozy, které mohou být naloženy jedním nebo více otvory umístěnými ve vrchní části nádoby, a jejichž celkové rozměry při otevření jsou menší než délka nádoby; tyto vozy nemají plochou podlahu a nejsou navrženy pro čelní nebo boční vyklápění.

(59)  Zejména:

hlubinové vozy

vozy se sníženým středem (mezi nápravami)

vozy s normálně nakloněnou diagonální manipulační deskou

Způsob vykládky těchto vozů určuje kombinace těchto vlastností:

Uspořádání vykládacích otvorů:

axiální:

Otvory nad středem trati

dvoustranné:

Otvory na obou stranách trati, mimo koleje (Pro tyto vozy, vykládka je:

souběžná, jestliže úplné vyprázdnění vozu vyžaduje, aby otvory byly otevřeny na obou stranách,

střídavá, jestliže úplné vyprázdnění vozu může být provedeno otevřením otvorů pouze na jedné straně)

horní:

Dolní okraj vypouštěcího koryta (bez ohledu na mobilní zařízení, které může prodloužit toto koryto) je umístěn minimálně 0,700 m nad kolejí a umožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

spodní:

Poloha dolního okraje vypouštěcího koryta neumožňuje použití dopravníkového pásu na odvoz nákladu.

Způsob vykládky:

objemová:

Jakmile jsou otvory otevřeny pro vykládku, nelze je opět uzavřít, dokud není vůz prázdný.

řízená:

Kdykoliv během vykládky může být tok nákladu regulován nebo dokonce zastaven.

(60)  Indexové písmeno „c“ není označeno na vozech označených indexovým písmenem „g“

PRILOHA P.13

OZNACENI PISMENY PRO TAZENE VOZY PRO CESTUJICI

Sériová písmena s mezinárodním významem:

A

Osobní vůz 1. třídy se sedadly

B

Osobní vůz 2. třídy se sedadly

AB

Osobní vůz 1./2. třídy se sedadly

WL

Spací vůz s sériovým písmenem A, B nebo AB v závislosti na typy nabízeného ubytování. Sériová písmena pro spací vůz se „speciálními“ kupé jsou doplněny indexovým písmenem „S“

WR

Jídelní vůz

R

Osobní vůz s oddílem pro jídelnu, bufet nebo bar (sériové písmeno použité jako dodatek)

D

Uzavřený nákladní vůz

DD

Otevřený, dvoupodlažní nákladní vůz pro automobily

Post

Poštovní vůz

AS

SR

WG

Osobní vůz s barem a tanečními prostory

WSP

Salonní vůz typu Pullman

Le

Otevřený dvounápravový dvoupodlažní vůz pro automobily

Leq

Otevřený dvounápravový dvoupodlažní vůz pro automobily vybavený vlakovým přívodním kabelem napájení

Laeq

Otevřený třínápravový dvoupodlažní vůz pro automobily vybavený vlakovým přívodním kabelem napájení

Indexová písmena s mezinárodním významem:

b

h

Osobní vůz vybavený pro převoz zdravotně postižených cestujících

c

Kupé se sklápěcími lehátky

d

v

Vozidlo vybavené pro přepravu jízdních kol

ee

z

Vozidlo vybavené centrálním napájecím zdrojem

f

Vozidlo vybavené kabinou strojvedoucího (motorový vůz)

p

t

Osobní vůz se sedadly se střední uličkou

m

Vozidlo s délkou větší než 24,5 m

s

Střední ulička v uzavřených nákladních vozech a osobních vozech se zavazadlovým oddílem

Počet oddílů je uveden ve formě indexu (například: Bc9)

Sériová písmena a indexová písmena s vnitrostátním významem

Ostatní sériová písmena a indexová písmena mají vnitrostátní význam určený jednotlivými členskými státy.

PŘÍLOHA P.14

Označení písmeny pro speciální vozidla

Toto označení je uvedeno v dokumentu EN 14033-1 „Železniční aplikace – Trať – Technické požadavky na železniční stavební a údržbové stroje – Část 1: Provoz železničních strojů“.

PŘÍLOHA Q

NENÍ POUŽITA

PŘÍLOHA R

IDENTIFIKACE VLAKU

Toto hledisko je dosud otevřeným bodem a bude specifikováno v budoucí verzi této TSI.

V této oblasti je vypracováván dokument CWA. Po jeho zavedení ERA a ES posoudí, zda je jeho použití vhodným prostředkem, na základě kterého lze předpokládat plnění požadavků této TSI.

Tato podrobná specifikace musí především zahrnovat čtyři zásady (Regulace a trasování, typ vlaku, komunikace související s bezpečností, monitoring provozu), všechny typy vlaků a odpovědnost za přidělení těchto čísel. Tato specifikace by měla zohlednit stávající normy (jako například UIC Fiche 419-1 a 419-2 OR), které se již používají, a vývoj ERTMS/ETCS. Je zapotřebí zřídit odbornou plánovací skupinu, která ji vypracuje.

Do doby, než tento dokument CWA bude vypracován, železniční podniky a provozovatelé infrastruktur musejí spolupracovat na vypracování dvoustranných nebo vícestranných dohod, s ohledem na stávající normy (jako například UIC Fiche 419-1 a 419-2 OR), které se již používají, a na vývoj ERTMS/GSM-R a ERTMS/ETCS, aby byl usnadněn hladký přejezd vlaků z provozní oblasti jednoho provozovatele infrastruktury do provozní oblasti jiného provozovatele infrastruktury.

Viz též příloha U

PŘÍLOHA S

VIDITELNOST VLAKŮ – KONEC VLAKU

Toto hledisko je dosud otevřeným bodem a bude specifikováno v budoucí verzi této TSI.

Musí být stanovena podrobná specifikace, která zohlední, proč je označení konce vlaku vyžadováno, jaká filosofie tento požadavek podporuje v rámci sítě TEN a jak nejlépe jej lze bezpečně a hospodárně harmonizovat.

Specifikace a související proces posouzení shody pro řešení přenositelné povahy bude publikováno v této TSI jako prvek interoperability.

Do doby, než bude detailní specifikace zpracována a zavedena, železniční podniky a provozovatelé infrastruktury (infrastruktur) musejí spolupracovat na vypracování dvoustranných nebo vícestranných dohod, které usnadňují hladký přejezd vlaků z jedné oblasti do druhé.

Viz též příloha U

PŘÍLOHA T

BRZDNÝ ÚČINEK

Toto hledisko je dosud otevřeným bodem a bude specifikováno v budoucí verzi této TSI.

Je nutno stanovit podrobnou specifikaci, která stanoví vzorec pro výpočet účinku brzd. Tato specifikace platí v celé síti TEN a zohlední, jak nejlépe lze tento vzorec stanovit, aby mohlo být brzdění bezpečně a hospodárně harmonizováno. Byla ustavena odborná víceoborová projektová skupina, která ji vypracuje.

Do doby, než bude podrobná specifikace zpracována a zavedena, musejí železniční podniky a provozovatelé infrastruktur spolupracovat na zpracování vypracování dvoustranných nebo vícestranných dohod usnadňujících hladký přejezd vlaků z provozní oblasti jednoho provozovatele infrastruktury do provozní oblasti jiného provozovatele infrastruktury.

Viz též příloha U

PŘÍLOHA U

PŘEHLED OTEVŘENÝCH BODŮ

PŘÍLOHA A2 (viz pododdíl 4.4 této TSI)

Provozní pravidla pro GSM-R

PŘÍLOHA B (viz pododdíl 4.4 této TSI)

Ostatní pravidla umožňující společný provoz nových odlišných strukturálních subsystémů

PŘÍLOHA R (viz pododdíl 4.2.3.2 této TSI)

Identifikace vlaků

PŘÍLOHA S (viz pododdíl 4.2.2.1.3 této TSI)

Viditelnost vlaků – konec vlaku

PŘÍLOHA T (viz pododdíl 4.2.2.6.2 této TSI)

Brzdný účinek

Oddíl 4.2.2

Dokument o řazení vlaku

PŘÍLOHA V

PŘÍPRAVA A AKTUALIZACE DOKUMENTACE PRAVIDEL PRO STROJVEDOUCÍ

Ve spojení s pododdíly 4.2 a 4.6 této TSI níže uvedený diagram znázorňuje proces uvedený v této TSI pro přípravu a aktualizaci dokumentace pravidel vyžadovaných touto TSI

Image

SLOVNÍČEK

Termín

Definice

Nehoda

Podle článku 3 směrnice 2004/49/ES.

Povolování jízdy vlaků

Obsluha zařízení v signalizačních střediscích, velínech napájení elektrické trakce a střediscích řízení provozu, které povolují jízdu vlaku. To nezahrnuje zaměstnance zaměstnané železničním podnikem, kteří odpovídají za řízení zdrojů, jako jsou například doprovod vlaku nebo kolejová vozidla.

Schopnost

Kvalifikace a zkušenosti, které jsou nezbytné pro bezpečné a spolehlivé provádění úkolů. Zkušenosti mohou být získány v rámci školení.

Nebezpečné věci

Podle článku 2 směrnice 96/49.

Provoz za zhoršených podmínek

Provoz, který vyplývá z neplánované události, která brání normálnímu poskytování vlakových služeb.

Vypravení

Viz – vypravení vlaku

Strojvedoucí

Osoba kvalifikovaná a oprávněná řídit vlaky.

Nadměrný náklad

Náklad vezený kolejovým vozidlem, například kontejner, kontejner nebo jiný přepravovaný předmět, při jehož přepravě velikost kolejového vozidla a/nebo hmotnost na nápravu vyžaduje zvláštní souhlas k odjezdu a/nebo dodržení zvláštních podmínek jízdy pro celou trasu jízdy nebo její část.

Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti

V souvislosti s touto TSI se to týká pouze zdravotních a psychologických předpokladů vyžadovaných pro provozování příslušných prvků subsystému.

Horkoběžnost ložiska nápravy

Skříň a ložisko nápravy, které přesáhly svou maximální konstrukční provozní teplotu.

Mimořádná událost

Podle článku 3 směrnice 2004/49/ES.

Kniha formulářů

Kniha formulářů, která popisuje sled kroků, které mají být provedeny zaměstnanci provozovatele infrastruktury a železničního podniku, když vlaky jedou za zhoršených podmínek. Pro každou činnost je zapotřebí samostatný formulář. Kniha formulářů je vypracována v jazyce provozovatele infrastruktury i v jazyce železničního podniku a příslušní zaměstnanci provozovatele infrastruktury a železničního podniku mají k dispozici kopie.

Členský stát

Je-li tento termín použit ve spojení s touto TSI, vztahuje se na členský stát, který vydává bezpečnostní povolení/schválení, jak je stanoveno v článcích 10 a 11 směrnice 2004/49/ES.

Provozní jazyk

Jazyk nebo jazyky používané v každodenním provozu provozovatele infrastruktury a publikované v jeho prohlášení o dráze, pro předávání zpráv souvisejících s provozem nebo bezpečností mezi zaměstnanci provozovatele infrastruktury a železničního podniku.

Cestující

Osoba (jiná než zaměstnanec se specifickými úkoly ve vlaku) cestující vlakem nebo v železničním objektu před jízdou vlakem nebo po ní.

Sledování výkonnosti

Systematické pozorování a záznam výkonnosti vlakové služby a infrastruktury pro účely zlepšení výkonnosti v obou oblastech.

Kvalifikace

Fyzická a psychická způsobilost pro úkoly společně s vyžadovanými znalostmi.

Reálný čas

Schopnost si vyměnit nebo zpracovat informace o specifikovaných událostech (jako například příjezd do stanice, průjezd stanicí nebo odjezd ze stanice) při jízdě vlaku ihned, jakmile nastanou.

Bod hlášení

Bod v jízdním řádu vlaku, ve kterém je vyžadováno ohlášení času příjezdu, odjezdu nebo průjezdu.

Vlaková cesta

Zvláštní úsek nebo úseky trati

Znalost vlakové cesty

Znalost úseku (úseků) tratě, ve kterém pracuje vlakový personál, na základě informací, které jim v zájmu bezpečného provozu vlaku poskytl provozovatel infrastruktury. Základní prvky těchto znalostí se musejí příslušní zaměstnanci naučit podrobně a nazpaměť. Ostatní prvky mohou být uvedeny v dokumentaci, kterou mohou zaměstnanci rychle vyhledat na základě posouzení vlakové cesty železničním podnikem nebo podle požadavků příslušného vnitrostátního orgánu pro bezpečnost.

Práce důležité pro bezpečnost

Práce prováděné zaměstnanci, když řídí nebo ovlivňují jízdu vozidla, které by mohly ovlivnit zdraví a bezpečnost osob.

Zaměstnanci

Zaměstnanci pracující pro železniční podnik nebo provozovatele infrastruktury nebo jejich dodavatele, kteří provádějí úkoly specifikované v této TSI.

Místo zastávky

Stanoviště uvedené v jízdní řádu vlaku, jako místo, kde vlak má zastavit, obvykle pro provedení specifických činností, jako například umožnit cestujícím nástup do vlaku a výstup z vlaku.

Jízdní řád

Dokument nebo systém, který poskytuje podrobné údaje o harmonogramu vlaku (vlaků) na určité vlakové cestě.

Časový bod

Místo uvedené v jízdním řádu vlaku, ve kterém je uveden určitý čas. Tento čas může být časem příjezdu, odjezdu, nebo v případě, že vlak v místě nezastavuje, časem průjezdu.

Hnací vozidlo

Poháněné vozidlo schopné se samo pohybovat a přemísťovat ostatní vozidla, ke kterým může být připojeno.

Vlak

Vlak je definován jako hnací vozidlo (vozidla) s připojenými železničními vozidly nebo bez nich, nebo souprava vozidel s vlastním pohonem, které jezdí mezi dvěma nebo více body na síti TEN.

Vypravení vlaku

Signál osobě řídící vlak, že veškeré činnosti ve stanici nebo vozovně byly dokončeny a že, pokud jde o odpovědné zaměstnance, bylo vlaku vydáno povolení k jízdě.

Doprovod vlaku

Zaměstnanci ve vlaku, jejichž schopnosti jsou osvědčeny a kteří byli jmenováni železničním podnikem k provádění specifických, určených úkolů souvisejících s bezpečností ve vlaku, například strojvedoucí nebo průvodčí.

Identifikace vlaku

Prostředky pro jednoznačnou identifikaci konkrétního vlaku.

Příprava vlaku

Zajištění, že je vlak schopen provozu, že je vlakové zařízení správně zapojeno a řazení vlaku je v souladu s určenou vlakovou cestou. Vlaková příprava též zahrnuje technické kontroly prováděné před vyjetím vlaku na trať.

Vozidlo

Jakékoli kolejové vozidlo, například lokomotiva nebo vůz.

Identifikace vozidla

Číslo připevněné na vozidle pro jeho jednoznačnou identifikaci a pro jeho odlišení od všech ostatních vozidel.


Zkratka

Vysvětlení

AC

Střídavý proud

CCS

Řízení a zabezpečení

CEN

Evropský výbor pro normalizaci (Comité Européen de Normalisation)

COTIF

Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (Convention relative aux Transports Internationaux Ferroviaires)

CR

Konvenční železnice

Db

Decibely

DC

Stejnosměrný proud

DMI

Rozhraní strojvedoucí-stroj

EC

Evropské společenství

EKG

elektrokardiogram

EIRENE

Evropská integrovaná železniční rozšířená radiová síť

EN

Evropská norma

ENE

Energetika

ERA

Evropská železniční agentura

ERTMS

Evropský systém řízení železničního provozu

ETCS

Evropský vlakový zabezpečovací systém

EU

Evropská unie

FRS

Specifikace funkčních požadavků

GSM-R

Celosvětový systém pro mobilní komunikace – železnice

HABD

Detektor horkoběžnosti ložiska nápravy

Hz

Hertz

PI

Provozovatel infrastruktury

INS

Infrastruktura

OPE

Provoz a řízení dopravy

OSŽD

Organizace pro spolupráci železnic

PPV

Ruská zkratka „Prawila Polzowaniia Wagonami w mejdunarodnom soobqenii“ = „Pravidla pro použití železničních vozidel v mezinárodním provozu“

RIC

Předpisy, kterými se řídí reciproční použití železničních a brzdařských vozů v mezinárodním provozu (Règlement pour I'emploi réciproque des Voitures et des Fourgons en Trafic international)

RIV

Předpisy, kterými se řídí reciproční použití železničních vozů v mezinárodním provozu (Règlement pour I'emploi réciproque des Wagons en Trafic international)

RST

Kolejová vozidla

ŽP

Železniční podnik

SMS

Systém řízení bezpečnosti

SPAD

Nedovolená jízda kolem návěstidla zakazujícího jízdu

SRS

Specifikace systémových požadavků

TAF

Využití telematiky v nákladní dopravě (dopravované zboží)

TEN

Transevropská síť

TSI

Technická specifikace pro interoperabilitu

UIC

Mezinárodní unie železnic (Union International des Chemins de fer)

UV

Ultrafialový

VKM

Označení provozovatele vozidla


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU