2006/348/ES2006/348/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 3. ledna 2006 o vnitrostátních předpisech oznámených Finskou republikou podle čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES týkajících se maximálního přípustného obsahu kadmia v hnojivech (oznámeno pod číslem K(2005) 5542) (Text s významem pro EHP)

(1)

Ve směrnici Rady 76/116/EHS ze dne 18. prosince 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv (1) se stanovily požadavky, které musí hnojiva splňovat, aby mohla být uváděna na trh s označením „hnojivo ES“.

(2)

V příloze I směrnice 76/116/EHS byla stanovena označení typu a příslušné požadavky, např. pokud jde o složení, které musí splňovat každé hnojivo s označením ES. Hnojiva s označením ES zařazená do tohoto seznamu jsou roztříděna do kategorií podle obsahu hlavních živin, tj. dusíku, fosforu a draslíku.

(3)

Podle článku 7 směrnice 76/116/EHS nesměly členské státy zakázat, omezovat nebo bránit uvádění na trh hnojiv označených jako „hnojivo ES“, která splňují požadavky této směrnice, z důvodu jejich složení, označení nebo balení.

(4)

Rozhodnutím Komise 2002/398/ES ze dne 24. května 2002 o vnitrostátních ustanoveních oznámených Finskou republikou podle čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES týkajících se maximálního přípustného obsahu kadmia v hnojivech (2) byla udělena odchylka od směrnice 76/116/EHS a byly schváleny finské předpisy, jimiž se zakazuje uvádět na trh Finska fosforečná minerální hnojiva s obsahem kadmia vyšším než 50 mg na kg fosforu. Tato odchylka byla použitelná do 31. prosince 2005.

(5)

Směrnice 76/116/EHS ve znění pozdějších předpisů byla nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (3).

(6)

V čl. 35 odst. 2 nařízení (ES) č. 2003/2003 se stanoví, že odchylky od článku 7 směrnice 76/116/EHS udělené Komisí podle čl. 95 odst. 6 Smlouvy se považují za odchylky od článku 5 uvedeného nařízení a jsou nadále platné bez ohledu na vstup uvedeného nařízení v platnost.

(7)

V 15. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 2003/2003 se uvádí, že se Komise bude zabývat otázkou nezáměrného obsahu kadmia v minerálních hnojivech a podle potřeby vypracuje návrh nařízení, který předloží Evropskému parlamentu a Radě.

(8)

Na přípravě návrhu Komise týkajícího se kadmia v hnojivech se pracuje.

(9)

Finsko přistoupilo k Evropské unii dne 1. ledna 1995. V aktu o přistoupení (4) jsou stanovena přechodná opatření týkající se použití kadmia a jeho uvádění na trh v tomto státě. V čl. 84 odst. 1 se stanoví, že po dobu čtyř let ode dne přistoupení se ustanovení uvedená v příloze X uvedeného aktu nevztahují v souladu s uvedenou přílohou a s výhradou podmínek v ní stanovených na Finsko. Článek 84 a bod 2 přílohy X aktu o přistoupení stanoví, že článek 7 směrnice 76/116/EHS, pokud jde o obsah kadmia v hnojivech, se před 1. lednem 1999 nevztahuje na Finsko a že ustanovení směrnice 76/116/EHS budou do 31. prosince 1998 přezkoumána v souladu s postupy Společenství.

(10)

Článek 2 aktu o přistoupení stanoví, že „ode dne přistoupení se ustanovení původních smluv a aktů přijatých orgány Společenství stávají závaznými pro nové členské státy a uplatňují se v těchto státech za podmínek stanovených v uvedených smlouvách a v tomto aktu“. Článek 168 aktu o přistoupení stanoví, že „nové členské státy uvedou v účinek opatření nezbytná k tomu, aby bylo ode dne přistoupení dosaženo souladu se směrnicemi a rozhodnutími ve smyslu článku 189 (nyní článku 249) Smlouvy o ES (...), není-li v seznamu v příloze XIX nebo v jiných ustanoveních tohoto aktu určena jiná lhůta“.

(11)

Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/97/ES (5) byla změněna směrnice 76/116/EHS, pokud jde o uvádění hnojiv obsahujících kadmium na trh v Rakousku, Finsku a Švédsku. V článku 1 se mimo jiné stanoví, že Finsko může zakázat, aby byla na jeho území uváděna na trh hnojiva obsahující kadmium v koncentracích vyšších, než které byly ke dni přistoupení stanoveny na vnitrostátní úrovni, a že tato odchylka je použitelná od 1. ledna 1999 do 31. prosince 2001.

(12)

Dne 7. prosince 2001 Finská republika oznámila stávající vnitrostátní právní předpisy, jež se odchylují od ustanovení směrnice 76/116/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv. Po důkladném zvážení bylo rozhodnutím 2002/398/ES povoleno prodloužení odchylky od směrnice 76/116/EHS až do 31. prosince 2005.

(13)

V rozhodnutí Ministerstva zemědělství a lesnictví Finska č. 45/1994 ze dne 21. ledna 1994 o hnojivech (6) se mimo jiné stanoví limitní hodnota pro obsah kadmia v hnojivech, včetně hnojiv s označením ES. Podle oddílu 3 je ve Finsku zakázáno uvádět na trh fosforečná minerální hnojiva s obsahem kadmia vyšším než 50 mg na kg fosforu.

(14)

Dopisem ze dne 7. června 2005 oznámila Finská republika Komisi, že hodlá v souladu s čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES uplatňovat vnitrostátní předpisy týkající se obsahu kadmia v hnojivech i po 1. lednu 2006. Finské orgány žádají o prodloužení stávající odchylky stanovené rozhodnutím 2002/398/ES.

(15)

Dopisem ze dne 30. června 2005 Komise informovala finské orgány, že obdržela oznámení podle čl. 95 odst. 4 a že šestiměsíční lhůta pro její zkoumání podle čl. 95 odst. 6 započala dnem 8. června 2005, tj. dnem následujícím po dni obdržení oznámení.

(16)

Dopisem ze dne 10. srpna 2005 Komise informovala ostatní členské státy o žádosti, kterou obdržela od Finska. Komise rovněž zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie  (7) oznámení o této žádosti s cílem informovat další zainteresované strany o vnitrostátních předpisech, které si Finsko hodlá ponechat.

(17)

Ustanovení čl. 95 odst. 4 Smlouvy stanoví, že pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy ze závažných důvodů uvedených v článku 30 nebo vnitrostátní předpisy týkající se ochrany životního nebo pracovního prostředí, oznámí je Komisi spolu s důvody pro jejich ponechání.

(18)

Cílem oznámení předloženého finskými orgány dne 7. června 2005 je získat schválení prodloužení stávající odchylky stanovené rozhodnutím 2002/398/ES na období po 31. prosinci 2005. Uvedené rozhodnutí umožňuje Finsku ponechat v účinnosti vnitrostátní předpisy, které jsou neslučitelné s ustanoveními týkajícími se složení hnojiv s označením ES, která jsou obsažena v nařízení (ES) č. 2003/2003.

(19)

Jak je uvedeno výše, členské státy nesmějí podle článku 5 nařízení (ES) č. 2003/2003 omezovat uvádění hnojiv s označením ES na trh z důvodu jejich složení; v ustanoveních o složení se však nestanoví žádná limitní hodnota pro obsah kadmia. To znamená, že podle článku 5 nařízení (ES) č. 2003/2003 mohou být hnojiva s označením ES, která vyhovují požadavkům uvedeného nařízení, uváděna na trh bez ohledu na svůj obsah kadmia.

(20)

Za těchto okolností je zřejmé, že vnitrostátní předpisy oznámené Finskem jsou svým zákazem uvádět na trh fosforečná minerální hnojiva s označením ES s obsahem kadmia vyšším než 50 mg na kg fosforu více omezující než ustanovení nařízení (ES) č. 2003/2003.

(21)

Uvedené vnitrostátní předpisy oznámené finskými orgány byly přijaty před přistoupením Finska k Evropské unii. Jak bylo uvedeno výše, v aktu o přistoupení se stanoví přechodná opatření umožňující Finsku nadále používat po dobu čtyř let vlastní vnitrostátní předpisy týkající se obsahu kadmia v hnojivech pro výrobky upravené směrnicí 76/116/EHS. Směrnicí 98/97/ES bylo Finsku povoleno nadále používat výše uvedené vnitrostátní předpisy do 31. prosince 2001. Rozhodnutím 2002/398/ES byla platnost odchylky prodloužena do prosince 2005.

(22)

V souladu s požadavkem čl. 95 odst. 4 vykládaného ve smyslu článků 2 a 168 aktu o přistoupení oznámilo Finsko Komisi přesné znění vnitrostátních předpisů přijatých před přistoupením k Evropské unii, které si Finsko hodlá ponechat, a svoji žádost doplnilo vysvětlením důvodů, které podle jeho názoru ponechání těchto předpisů ospravedlňují.

(23)

Důvody sdělené finskými orgány jsou totožné s důvody, které již byly předloženy v minulosti a které Komisi vedly k udělení odchylky do 31. prosince 2005 prostřednictvím rozhodnutí 2002/398/ES. Toto období bylo uděleno na základě předpokladu, že do konce roku 2005 budou zavedeny harmonizované právní předpisy. Ačkoli práce v tomto směru probíhají, právní předpisy nebudou přijaty na úrovni Společenství před koncem roku.

(24)

Oznámení předložené Finskem dne 7. června 2005 s cílem získat schválení k ponechání vnitrostátních předpisů odchylujících se od ustanovení nařízení (ES) č. 2003/2003 je tedy třeba považovat za přípustné podle čl. 95 odst. 4 vykládaného ve smyslu článků 2 a 168 aktu o přistoupení.

(25)

Podle článku 95 Smlouvy musí Komise zajistit, aby byly splněny všechny podmínky umožňující členskému státu využívat odchylku, kterou uvedený článek upravuje.

(26)

Komise musí zejména posoudit, zda předpisy oznámené členským státem jsou oprávněné ze závažných důvodů uvedených v článku 30 Smlouvy nebo se týkají ochrany životního nebo pracovního prostředí.

(27)

Jestliže Komise považuje vnitrostátní předpisy za oprávněné, musí kromě toho podle čl. 95 odst. 6 Smlouvy ověřit, zda tyto vnitrostátní předpisy neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušují fungování vnitřního trhu.

(28)

Finsko odůvodnilo svoji žádost potřebou chránit lidské zdraví a životní prostředí. Má se za to, že kadmium v hnojivech představuje hrozbu pro životní prostředí a lidské zdraví. Na podporu své žádosti Finsko poukazuje na závěry finské studie zveřejněné v dubnu 2000 (8), jejímž obsahem je posouzení rizik, která představují hnojiva obsahující kadmium.

(29)

Pokud jde o obecné informace o kadmiu, z dosud dostupných vědeckých údajů je možné učinit závěr, že elementární kadmium a oxid kademnatý lze obecně považovat za vážné riziko pro zdraví. Zejména oxid kademnatý byl označen za karcinogen, mutagen nebo látku toxickou pro reprodukci, kategorie 2. Panuje také všeobecná shoda v tom, že kadmium v hnojivech je jednoznačně nejdůležitějším zdrojem, z něhož se kadmium dostává do půdy a do potravního řetězce.

(30)

Co se týče kadmia v hnojivech, lze nejdůležitější informace vyplývající z posouzení rizik provedeného Finskem shrnout takto:

(31)

Je zřejmé, že tyto závěry se vztahují na specifickou situaci finských půd a rovněž na klimatické podmínky, které ve Finsku převládají.

(32)

Závěrem lze říci, že z posouzení rizik provedeného Finskem vyplývá, že současné koncentrace kadmia v zemědělských půdách ve Finsku představují riziko pro půdní organismy a že vyluhování kadmia ze zemědělských půd ohrožuje vodní prostředí. Podle Finska z posouzení rizik rovněž vyplývá, že v důsledku současné celkové expozice finské populace kadmiu existuje riziko nepříznivých účinků na zdraví. Zatímco průměrný příjem kadmia ze samotných potravin nepředstavuje ve Finsku riziko, některé skupiny populace jsou ohroženy v důsledku vysokého dietárního příjmu, zvýšeného vstřebávání a/nebo kouření.

(33)

Posouzení rizik předložené finskými orgány bylo provedeno v souladu s postupy a metodikami stanovenými na úrovni Společenství, u nichž se má za to, že zajišťují vysoký stupeň spolehlivosti získaných údajů.

(34)

Komise zkoumala informace obsažené v uvedeném posouzení rizik již v souvislosti s rozhodnutím 2002/398/ES, kterým bylo Finsku povoleno ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy do 31. prosince 2005.

(35)

V roce 2005 neposkytlo Finsko žádné další vědecké a technické údaje. Proces kumulace je pomalý a v tříletém období se nijak výrazně nemění. Proto lze vycházet z toho, že situace je podobná jako v roce 2002.

(36)

Platnost údajů, které Finsko poskytlo, je potvrzena následujícím vědeckým základem, který byl použit jako východisko při přípravě návrhu Komise týkajícího se kadmia v hnojivech:

Dokud nebude dokončeno všeobecné posouzení rizika kadmia a oxidu kademnatého, jakož i případné návazné práce v oblasti opatření ke snižování rizik, návrh Komise týkající se kadmia v hnojivech se odkládá.

(37)

Na základě žádosti Finska Komise opětovně prozkoumala vědeckou dokumentaci, a dospěla proto k názoru, že finské orgány prokázaly, že hnojiva obsahující kadmium představují rizika pro životní prostředí a lidské zdraví, a že vnitrostátní předpisy oznámené finskými orgány, jejichž cílem je minimalizovat expozici životního prostředí ve Finsku hnojivům obsahujícím kadmium, jsou oprávněné.

(38)

Podle čl. 95 odst. 6 musí Komise prověřit, zda zamýšlená opatření neslouží jako prostředek svévolné diskriminace. Podle rozhodnutí Soudního dvora vyloučení svévolné diskriminace znamená, že vnitrostátní omezení obchodu nemohou být použita takovým způsobem, aby vedla k diskriminaci zboží pocházejícího z jiných členských států.

(39)

Zamýšlené vnitrostátní předpisy jsou všeobecné a platí stejnou měrou pro domácí i dovážená fosforečná hnojiva s označením ES. Z toho vyplývá, že neexistuje žádný důkaz, že by mohly být použity jako prostředek svévolné diskriminace hospodářských subjektů ve Společenství.

(40)

Více omezující vnitrostátní opatření upravující složení hnojiv s označením ES, která se odchylují od ustanovení příslušné směrnice Společenství, jsou obvykle překážkou obchodu. Výrobky, které mohou být legálně uváděny na trh v ostatních státech Společenství, nemohou být uváděny na trh dotyčného členského státu. Účelem principu zakotveného v čl. 95 odst. 6 je zabránit tomu, aby vnitrostátní předpisy, které jsou založeny na kritériích podle odstavců 4 a 5, byly používány bez opodstatnění a ve skutečnosti představovaly ekonomická opatření bránící dovozu výrobků z jiných členských států s cílem nepřímo chránit domácí produkci.

(41)

Jak již bylo uvedeno, z hlediska ochrany životního prostředí a lidského zdraví existují obavy z používání hnojiv s obsahem kadmia na půdách. Z toho tedy vyplývá, že cílem ponechání vnitrostátních předpisů je ochrana životního prostředí a lidského zdraví, a nikoli vytváření zastřených překážek obchodu.

(42)

Tuto podmínku nelze vykládat tak, že zakazuje schválení jakýchkoli vnitrostátních opatření, která by mohla mít vliv na vytváření vnitřního trhu. Ve skutečnosti je každé vnitrostátní opatření, které se odchyluje od harmonizačního opatření určeného k vytváření a fungování vnitřního trhu, v podstatě opatřením, které může vnitřní trh ovlivnit. Komise chce zachovat užitečný postup pro stanovení odchylek podle článku 95 Smlouvy o ES, a je tedy toho názoru, že v souvislosti s čl. 95 odst. 6 je třeba narušováním fungování vnitřního trhu rozumět působení, které je neúměrné sledovanému cíli.

(43)

S ohledem na rizika pro životní prostředí a lidské zdraví, která vyplývají z používání hnojiv s obsahem kadmia na půdách ve Finsku, a s přihlédnutím k tomu, že:

Komise je toho názoru, že v tomto stadiu přezkoumání nic nenasvědčuje tomu, že by uvedené vnitrostátní předpisy byly narušením fungování vnitřního trhu, které je neúměrné sledovaným cílům.

(44)

Období, na něž se odchylka uděluje, by mělo být dostatečné k tomu, aby Komise mohla navrhnout právní předpis týkající se kadmia v hnojivech na úrovni Společenství a aby Rada a Evropský parlament mohly tento předpis přijmout. Aby se neprojevily důsledky možných zpoždění během interinstitucionálního projednávání, mělo by toto rozhodnutí platit až do doby, kdy bude harmonizované opatření použitelné na úrovni EU.

(45)

Na základě výše uvedených skutečností lze učinit závěr, že žádost Finské republiky o ponechání si vnitrostátních předpisů, které jsou více omezující než ustanovení směrnice 76/116/EHS, pokud jde o obsah kadmia v hnojivech, předložená dne 7. června 2005, je přípustná.

(46)

Komise navíc shledává, že uvedené vnitrostátní předpisy:

Z tohoto důvodu dospěla Komise k názoru, že mohou být schváleny,