(ES) č. 2187/2005Nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005 , kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Oresundu, mění nařízení (ES) č. 1434/98 a zrušuje nařízení (ES) č. 88/98

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2187/2005

ze dne 21. prosince 2005,

kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu, mění nařízení (ES) č. 1434/98 a zrušuje nařízení (ES) č. 88/98

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise (1),

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článků 2 a 4 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (3) má Rada s přihlédnutím k stávajícím vědeckým, technickým a hospodářským doporučením zavést opatření Společenství nezbytná pro zajištění takového využívání živých vodních zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky. Za tímto účelem může Rada přijímat technická opatření k omezení úmrtnosti dané rybolovem a dopadu rybolovných činností na životní prostředí.

(2)	Přistoupení Společenství k Úmluvě o rybolovu a zachování živých zdrojů v Baltském moři a Velkém a Malém Beltu, ve znění protokolu konference zástupců smluvních států úmluvy (dále jen „Gdaňská úmluva“), bylo schváleno rozhodnutím 83/414/EHS (4).

(3)	Od doby, kdy byla založena Gdaňskou úmluvou, přijala Mezinárodní komise pro rybolov v Baltském moři soubor opatření pro zachování a řízení rybolovných zdrojů v Baltském moři. Oznámila smluvním stranám určitá doporučení ohledně úprav uvedených technických opatření.

(4)

Je vhodné, aby Společenství tato doporučení zavedlo. Jelikož však Mezinárodní komise pro rybolov v Baltském moři bude možná nahrazena dvoustrannou spoluprací s Ruskou federací, neměla by se pravidla Společenství těmito doporučeními striktně řídit; Společenství by mělo spíše usilovat o zavedení celkového a soudržného systému technických opatření pro vody Společenství, založeného na stávajících pravidlech. V některých případech, kdy jsou stávající pravidla zbytečně podrobná nebo nemohou být odůvodněna z hlediska zachování zdrojů, existuje prostor pro zjednodušení.

(5)	Nařízení (ES) č. 88/98 (5) stanovilo některá technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu.

(6)

Uplatňování nařízení (ES) č. 88/98 názorně poukázalo na jeho konkrétní nedostatky, které vedly k potížím při používání a prosazování uvedeného nařízení a které je třeba napravit, a to zejména vymezením cílových druhů a stanovených procentních podílů odlovu pro jednotlivá rozmezí velikostí ok, jakož i zeměpisných oblastí pro rybolov pomocí určitých lovných zařízení.

(7)	Je třeba definovat způsob výpočtu procentních podílů cílových druhů a jiných druhů.

(8)	Minimální velikost každého druhu by měla být stanovena s ohledem na selektivitu velikosti ok lovného zařízení, které lze použít pro odlov daného druhu.

(9)	Vědecké informace uvádějí, že existují značné vedlejší úlovky nedospělé tresky obecné při lovu úhoře vlečnou sítí. Lov úhoře aktivním lovným zařízením by měl být proto zakázán.

(10)

Rižský záliv je jedinečným a poměrně citlivým mořským ekosystémem, který vyžaduje zvláštní opatření k zajištění udržitelného využívání jeho zdrojů a k minimalizaci dopadu rybolovných činností. Článek 21 aktu o přistoupení z roku 2003 proto stanoví, že má Rada změnit nařízení (ES) č. 88/98 přede dnem přistoupení tak, aby byla přijata opatření nezbytná pro zachování rybolovných zdrojů v Rižském zálivu.

(11)	Za účelem kontroly rybolovných činností je třeba, aby přístup do Rižského zálivu podléhal zvláštním povolením k rybolovu uvedeným v nařízení Rady (ES) č. 1627/94 ze dne 27. června 1994, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se zvláštních povolení k rybolovu (6).

(12)

Vědecké informace uvádějí, že pro lov tresky obecné jsou vlečná rybolovná zařízení bez únikových oken méně selektivní než zařízení s únikovými okny typu Bacoma nebo typu, u kterého jsou oka kapsy a nástavce natočena o 90°. Proto je vhodné ve vodách Společenství a na plavidlech Společenství nepovolit při lovu, jehož cílovým druhem je treska obecná, používání vlečných lovných zařízení bez únikového okna typu Bacoma nebo typu, u kterého jsou oka kapsy a nástavce natočena o 90°.

(13)	Nařízení (ES) č. 1434/98 (7) stanovilo podmínky vykládky sledě obecného pro jiné průmyslové účely než k přímé lidské spotřebě.

(14)	S cílem zjednodušit komplexní pravidla nařízení (ES) č. 1434/98 je třeba ustanovení tohoto nařízení, která se týkají Baltského moře, nahradit obecnými ustanoveními o netříděných vykládkách tohoto nařízení. Nařízení (ES) č. 1434/98 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(15)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8).

(16)	Změny přílohy I a dodatků 1 a 2 k příloze II tohoto nařízení by rovněž měly být přijaty v souladu s rozhodnutím 1999/468/ES.

(17)	Vzhledem k počtu a rozsahu nutných změn pravidel je třeba nařízení (ES) č. 88/98 zrušit a nahradit je novým zněním,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví technická opatření pro zachování, která se týkají lovu a vykládky rybolovných zdrojů v mořských vodách podléhajících svrchovanosti nebo jurisdikci členských států a náležejících do zeměpisné oblasti vymezené v příloze I.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„aktivním lovným zařízením“ jakékoli lovné zařízení, které pro odlov vyžaduje aktivní pohyb daného zařízení, včetně zejména vlečných a kruhových zatahovacích zařízení; i) „vlečnou sítí“ se rozumí zařízení, které je aktivně taženo hlavním motorem plavidla a sestává z kuželovitě nebo pyramidovitě tvarované hlavní části (jakožto hlavní části vlečné sítě) uzavřené vzadu kapsou, ii) „vlečnou sítí vlečenou pomocí výložníku na bocích lodě“ se rozumí lovné zařízení s vlečnou sítí vodorovně otevřenou pomocí ocelové nebo dřevěné trubice, výložník a síťovina opatřené spodními řetězy, řetězovými rohožemi nebo ujímacími řetězy, aktivně tažené po dně motorem plavidla, iii) „dánským nevodem“ se rozumí kruhové zatahovací a tažené vlečné zařízení řízené z plavidla dvěma dlouhými lany (nevodová lana), určené k nahánění ryb směrem k otvoru nevodu. Zařízení vyrobené ze sítě, která je podobná vlečné síti pro lov při dně jak konstrukcí, tak velikostí, se skládá ze dvou dlouhých křídel, hlavní části a vaku (kapsy), iv) „drapáky“ se rozumí síť nebo kovový koš namontovaný na rámu různého tvaru a velikosti, na jehož spodní části je upevněn lopatkový naběrák, někdy opatřený zuby, v) „košelkovým nevodem“ se rozumí kruhové zatahovací zařízení ze sítě, jehož spodní část se stahuje za použití košelkové zatahovací šňůry, která na spodní straně sítě prochází řadou kroužků, což umožňuje ze sítě vytvořit vak, a tak ji uzavřít;

b)

„pasivním lovným zařízením“ veškerá lovná zařízení nevyžadující při lovu aktivní pohyb zařízení; tato zařízení zahrnují tenatové sítě na chytání ryb za žábry, tenatové sítě, třístěnné tenatové sítě, vězencové sítě, šňůry, vrše a vězence. Sítě se mohou skládat z jedné nebo několika oddělených sítí, které jsou opatřeny horními, spodními a spojovacími lany a mohou být vybaveny kotevním, plovacím a navigačním zařízením; i) „tenatovou sítí na chytání ryb za žábry“ a „tenatovou sítí“ se rozumí síť tvořená jedním kusem síťoviny, udržovaná ve svislé poloze ve vodě plováky a závažími. Živé vodní zdroje se chytají zapletením do sítě nebo uvíznutím v okách, ii) „třístěnnou tenatovou sítí“ se rozumí síť tvořená dvěma nebo více sítěmi zavěšenými společně a rovnoběžně na jediném laně, upevněnými na vodě plováky a závažím, iii) „šňůrami“ se rozumí řada spojených šňůr uložených buď na dně nebo unášených; každá je opatřena velkým počtem háčků s návnadami;

c)	„háčky“ zakřivené zaostřené kusy ocelového drátu, obvykle s ozubcem;

d)	„dobou ponoření“ období od okamžiku prvního položení sítí do vody do okamžiku úplného vytažení sítí na palubu rybářského plavidla;

e)	„síťováním se čtvercovými oky“ konstrukce síťování provedená tak, že ze dvou sad rovnoběžných čar tvořených vlákny sítě je jedna sada rovnoběžná s podélnou osou sítě a druhá k této ose kolmá;

f)	„kapsou vlečné sítě“ posledních 8 metrů vlečné sítě mající buď válcovitý tvar, tj. stejný celkový obvod, nebo zužující se tvar;

g)	„zpevňovací kapsou“ válcovitý díl síťoviny, který zcela obepíná kapsu vlečné sítě a lze jej v určitých rozestupech ke kapse vlečné sítě připevnit;

h)	„zadním popruhem“ nejzazší kruhový popruh upevněný ke kapse, měřeno při podélném natažení ok;

i)	„zvedacím popruhem“ lano, které obepíná obvod kapsy nebo případné zpevňovací kapsy a je k ní připevněno smyčkami nebo kroužky;

j)	„kruhovým popruhem“ lano, které obepíná obvod kapsy nebo případné zpevňovací kapsy a je k ní připevněno;

k)	„bubnem“ díl síťoviny upevněný uvnitř aktivního lovného zařízení tak, aby rybám umožňoval přesouvat se z přední části lovného zařízení do části zadní, přičemž je omezena možnost jejich návratu;

l)	„kapsovou bójí“ nadnášející zařízení, které je upevněno ke kapse;

m)	„lanem bóje“ lano spojující bóje tažných šňůr s částí lovného zařízení, která je podpírána či označena;

n)	„nástavcem“ oddělená část vlečné sítě válcovitého tvaru, tj. stejného obvodu jako kapsa, umístěná mezi ústím a koncem kapsy;

KAPITOLA II

SÍTĚ A PODMÍNKY JEJICH POUŽÍVÁNÍ

ODDÍL I

Cílové druhy

Článek 3

Cílové druhy a minimální velikosti ok

1.   Pro každou subdivizi uvedenou v příloze I je přípustné rozmezí velikosti ok pro jednotlivé cílové druhy vymezeno při lovu vlečnou sítí, dánským nevodem nebo podobným zařízením v příloze II a při lovu s tenatovou sítí na chytání ryb za žábry, tenatovou sítí a třístěnnou tenatovou sítí v příloze III. U žádné části lovných zařízení nebo sítí nesmí být velikost ok menší než nejmenší velikosti ok v rámci příslušné stupnice velikosti ok.

2.   Přílohy II a III rovněž stanoví minimální procentní podíl cílových druhů živých vodních zdrojů uchovávaných na palubě pro jednotlivé zeměpisné subdivize a příslušné stupnice velikostí ok.

3.   Pokud jsou na palubě drapáky, je v průběhu jakékoli rybolovné plavby zakázáno na palubě uchovávat a vykládat jakákoli množství živých vodních zdrojů, pokud alespoň 85 % jejich živé hmotnosti nesestává z měkkýšů nebo ruduchy Furcellaria lumbricalis.

4.   V rámci subdivize je zakázáno používání tenatových sítí na chytání ryb za žábry nebo tenatových sítí s oky menšími, než jsou velikosti ok uvedené v příloze III.

5.   V rámci subdivize je zakázáno používání třístěnných tenatových sítí, u nichž velikost ok ve té části sítě, kde jsou oka největší, neodpovídá jedné z kategorií uvedených v příloze III, a to s výjimkou případů, kdy je velikost ok v té části sítě, kde jsou oka nejmenší, menší než 16 mm. Pokud je velikost ok u nejmenších ok menší než 16 mm, musí všechna oka s velikostí nad 16 mm odpovídat kategoriím uvedeným v příloze III.

6.   U každé rybolovné plavby je vykládka zakázána ve všech případech, kdy úlovek odlovený v subdivizích uvedených v příloze I a uchovávaný na palubě nevyhovuje odpovídajícím podmínkám stanoveným v přílohách II a III.

Článek 4

Výpočet procentních podílů cílových druhů

1.   Procentní podíly cílových druhů uvedené v přílohách II a III se vypočítají jako podíl na hmotnosti celkového objemu všech druhů uvedených v přílohách II a III, které jsou ponechány na palubě po vytřídění nebo vyloženy.

2.   Procentní podíl cílových druhů a dalších druhů se vypočítá jako úhrn všech objemů cílových druhů a dalších druhů uvedených v přílohách II a III uchovaných na palubě.

3.   Objemy druhů uvedených v přílohách II a III, které byly přeloženy z rybářského plavidla, se zohlední při výpočtu procentních podílů cílových druhů pro toto plavidlo.

4.   Procentní podíly cílových druhů lze vypočíst na základě jednoho nebo více reprezentativních vzorků.

ODDÍL II

Aktivní zařízení

Článek 5

Struktura lovných zařízení

1.   Nesmí být používáno žádné zařízení, které blokuje nebo jinak zmenšuje oka v kapse.

2.   Odchylně od odstavce 1 smí být na spodní polovině kapsy jakéhokoliv aktivního zařízení připevněna plachtovina, síťovina nebo jiný materiál, jehož úkolem je zabránit nebo omezit opotřebení. Tento materiál se musí upevnit výhradně na předních nebo bočních hranách kapsy.

3.   Odchylně od odstavce 1 může být při lovu vlečnou sítí, dánským nevodem nebo podobným zařízením s velikostí oka menší než 90 mm povoleno upevnit na vnější stranu kapsy zpevňovací kapsu. Velikost ok zpevňovací kapsy musí být alespoň dvojnásobná než velikost ok kapsy a v žádném případě nesmí být menší než 80 mm.

Zpevňovací kapsa může být upevněna na těchto bodech:

a)	na předním okraji;

b)	na zadním okraji nebo

c)	prstencovitě mezi zadní a přední částí.

Zpevňovací kapsa může být přichycena

a)	prstencovitě kolem kapsy a nástavce okolo řady ok nebo

b)	podélně po jedné jediné řadě ok.

4.   Odchylně od odstavce 1 je možné

a)

u aktivních zařízení použít zařízení k omezení úniku úlovku ze sítě nebo buben. Buben může být připevněn uvnitř kapsy nebo před ní. Ustanovení týkající se minimální velikosti ok stanovená v příloze II se u bubnu nepoužijí. Vzdálenost mezi předním bodem upevnění bubnu a zadním koncem kapsy musí odpovídat minimálně trojnásobku délky bubnu;

b)	připevnit k vnější části kapsy senzor určený k měření množství úlovku;

c)	při lovu vlečnou sítí, dánským nevodem nebo podobným zařízením s velikostí oka menší než 90 mm použít kruhový popruh a zvedací popruh upevněný na vnější stranu kapsy;

d)	při lovu vlečnou sítí, dánským nevodem nebo podobným zařízením s velikostí oka menší než 90 mm použít jeden zvedací popruh upevněný na vnější stranu kapsy;

e)	připevnit plováky na obou lemových švech kapsy;

f)	použít zadní popruhy připevněné k vnější straně kapsy. Vzdálenost mezi zadním popruhem a kapsou musí být 50 cm nebo méně.

Článek 6

Konkrétní zakázaná zařízení

Je zakázáno používat

a)	kapsy, u nichž se počet stejně velkých ok umístěných po obvodu kapsy zvyšuje od předního k zadnímu konci;

b)	nástavce, po jejichž obvodech je počet ok v jakémkoliv místě menší než na obvodu předního konce kapsy, k níž je nástavec připevněn;

c)	kapsy s velikostí ok 32 mm nebo větší, přičemž žádná oka nejsou kosočtverečná nebo čtvercová;

d)	vlečné sítě, dánské nevody nebo podobná zařízení o velikosti ok 90 mm nebo větší, ke kterým je kapsa připevněna jinak než uchycením do části sítě vpředu od kapsy;

e)	vlečné sítě, dánské nevody nebo podobná zařízení o velikosti ok 90 mm nebo větší, jež mají více než 100 otevřených kosočtvercových ok a méně než 40 otevřených kosočtvercových ok po obvodu kapsy, kromě spojování nebo lemových švů;

f)	kapsy, jejichž společná délka horní poloviny dílce není přibližně stejná jako společná délka spodní poloviny.

Článek 7

Selektivita při lovu tresky obecné vlečnou sítí

Na základě stanoviska Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství předloží Komise Radě do září 2007 hodnocení selektivity tresky obecné lovené aktivním zařízením, pro které je treska obecná uznána jako cílový druh.

ODDÍL III

Pasivní zařízení

Článek 8

Rozměry a doba ponoření

1.   Při lovu pomocí tenatových sítí na chytání ryb za žábry, tenatových sítí nebo třístěnných tenatových sítí je zakázáno používat současně více než 9 km sítí pro plavidla o celkové délce do 12 m a 21 km sítí pro plavidla o celkové délce větší než 12 m.

2.   Doba ponoření sítí podle odstavce 1 nesmí překročit 48 hodin.

3.   Odchylně od odstavce 2 není doba ponoření sítí uvedená v odstavci 1 omezená, pokud se jedná o lov pod ledem.

Článek 9

Omezení týkající se unášených tenatových sítí

1.   Od 1. ledna 2008 je zakázáno uchovávat na palubě unášené tenatové sítě nebo je používat k lovu.

2.   Během let 2006 a 2007 je povoleno uchovávat na palubě plavidla unášené tenatové sítě nebo je používat k lovu, pokud je k tomu dotyčné plavidlo oprávněno příslušnými orgány členského státu, pod jehož vlajkou pluje.

3.   V roce 2006 a 2007 může členský stát povolit uchovávání unášených tenatových sítí na palubě nebo jejich využití k lovu nejvýše v roce 2006 u 40 % a v roce 2007 u 20 % plavidel, která unášené tenatové sítě používala v letech 2001 až 2003.

4.   Odchylně od odstavce 3 může v subdivizích 25 až 32 členský stát povolit uchovávání unášených tenatových sítí na palubě nebo jejich využití k lovu v případě nejvýše 40 % plavidel, která unášené tenatové sítě používala v letech 2001 až 2003.

5.   Do 30. dubna každého roku předají členské státy Komisi seznam plavidel oprávněných k výkonu rybolovné činnosti za použití unášených tenatových sítí.

Článek 10

Podmínky týkající se unášených tenatových sítí

1.   Velitel rybářského plavidla používajícího unášené tenatové sítě vede lodní deník, do něhož každý den zaznamenává tyto informace:

a)	celkovou délku všech sítí na palubě;

b)	celkovou délku všech sítí použitých během každé rybolovné činnosti;

c)	množství vedlejších úlovků kytovců s odpovídajícími údaji o datu a souřadnicích.

2.   Všechna rybářská plavidla používající unášené tenatové sítě uchovávají na palubě oprávnění uvedené v čl. 9 odst. 2.

ODDÍL IV

Společná ustanovení pro lovná zařízení a jejich použití

Článek 11

Určování velikosti ok a síly vlákna

Použije se nařízení Komise (ES) č. 129/2003 ze dne 24. ledna 2003, kterým se stanoví pravidla pro určování velikosti ok a síly vlákna rybářských sítí (9).

Článek 12

Dosažení požadovaných procentních podílů úlovků

1.   Objemy živých vodních zdrojů ulovených nad rámec povolených procentních podílů uvedených v přílohách II a III se nesmějí vyložit, ale musí být navráceny do moře před vykládkou.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 musí plavidlo, kdykoli v průběhu rybolovné plavby opustí jakoukoli skupinu subdivizí uvedenou v přílohách II a III, do dvou hodin dodržet odpovídající minimální procentní podíl cílových druhů ulovených a uchovávaných na palubě z této zeměpisné oblasti stanovený v přílohách II a III.

Článek 13

Podmínky používání lovných zařízení

1.   Lovné zařízení, jehož použití je v určité zeměpisné oblasti nebo v průběhu určitého období zakázáno, musí být na palubě uloženo tak, aby nebylo připraveno k použití v zakázané oblasti nebo během zakázaného období. Náhradní lovná zařízení musí být uložena zvlášť tak, aby nebyla připravena k použití.

2.   Lovné zařízení je považováno za nepřipravené k použití, jestliže

a)	v případě vlečných sítí, dánských nevodů nebo podobných zařízení kromě párových vlečných sítí: i) rozpěrné desky jsou upevněny na vnější nebo vnitřní straně hrazení paluby nebo k trámové podpěře, ii) vodící lana vlečných sítí nebo přitahovací lana jsou oddělena od rozpěrných desek nebo závaží;

b)	v případě párových vlečných sítí jsou křídlová závaží oddělena a uložena;

c)	v případě lovné šňůry, tenatové sítě na chytání ryb za žábry, tenatové sítě a třístěnné tenatové sítě: i) sítě jsou uloženy pod uvázanou plachtovinou, ii) šňůry a háčky jsou uchovávány v uzavřených schránkách;

d)	v případě košelkových nevodů je hlavní nebo základní kabel oddělen od nevodu.

3.   Odchylně od odstavce 1 nesmějí být při použití lovného zařízení, pro které je jako cílový druh v souladu s přílohami II nebo III vymezena treska obecná (Gadus morhua), na plavidle žádná další lovná zařízení.

KAPITOLA III

MINIMÁLNÍ VELIKOST VYKLÁDANÝCH RYB

Článek 14

Měření ryb

1.   Ryba se považuje za podměrečnou, jsou-li její rozměry menší než minimální velikost stanovená v příloze IV pro daný druh a zeměpisnou oblast.

2.   Velikost ryb se měří od předního konce hlavy se zavřenou tlamou ke konci ocasní ploutve.

Článek 15

Uchovávání podměrečných ryb na palubě

1.   Podměrečné ryby nesmějí být uchovávány na palubě, překládány na jiné plavidlo, vykládány na pevninu, převáženy, skladovány, prodávány, vystaveny nebo nabízeny k prodeji, nýbrž musí být neprodleně vhozeny zpátky do moře.

2.   Pokud jde o jiné ryby než ryby vymezené v příloze II jako cílové druhy pro kategorie velikosti ok „menší než 16 milimetrů“ nebo „16-31 milimetrů“ ulovené za použití vlečných sítí, dánských nevodů nebo podobných zařízení s velikostí ok menší než 32 milimetrů nebo s košelkovými nevody, odstavec 1 se nepoužije za předpokladu, že tyto ryby nejsou tříděny, prodávány, vystavovány ani nabízeny k prodeji k lidské spotřebě.

KAPITOLA IV

OMEZENÍ TÝKAJÍCÍ SE URČITÝCH OBLASTÍ, DRUHŮ RYB NEBO ŽIVÝCH VODNÍCH ZDROJŮ

Článek 16

Zakázané oblasti

Je zakázáno provádět odlov s použitím jakéhokoliv aktivního zařízení v zeměpisných oblastech ohraničených loxodromami spojujícími tyto souřadnice, které se měří podle souřadnicového systému WGS84.

1.	54° 23′ s.š., 14° 35′ v.d.

2.	54° 21′ s.š., 14° 40′ v.d.

3.	54° 17′ s.š., 14° 33′ v.d.

4.	54° 07′ s.š., 14° 25′ v.d.

5.	54° 10′ s.š., 14° 21′ v.d.

6.	54° 14′ s.š., 14° 25′ v.d.

7.	54° 17′ s.š., 14° 17′ v.d.

8.	54° 24′ s.š., 14° 11′ v.d.

9.	54° 27′ s.š., 14° 25′ v.d.

10.	54° 23′ s.š., 14° 35′ v.d.

Článek 17

Omezení lovu lososa a pstruha obecného

1.   Uchovávání lososa obecného (Salmo salar) nebo pstruha obecného (Salmo trutta) na palubě je zakázáno

a)	od 1. června do 15. září ve vodách subdivizí 22 až 31;

b)	od 15. června do 30. září ve vodách subdivize 32.

2.   Oblast zákazu během doby hájení začíná čtyři námořní míle od základních linií.

3.   Odchylně od odstavce 1 je dovoleno uchovávat na palubě lososa obecného (Salmo salar) a pstruha obecného (Salmo trutta) uloveného za pomocí vězence.

Článek 18

Omezení lovu úhoře obecného

Uchovávat na palubě úhoře obecného uloveného za pomocí jakéhokoliv aktivního lovného zařízení je zakázáno v průběhu celého roku.

Článek 19

Omezení platná pro netříděné vykládky

1.   Netříděné úlovky mohou být vyloženy pouze v přístavech a na místech určených k vykládce, kde funguje program pro odběr vzorků uvedený v odstavci 2.

2.   Členské státy zajistí provádění přiměřeného programu odběru vzorků, který umožní účinné sledování netříděné vykládky podle druhů.

KAPITOLA V

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PLATNÁ PRO RIŽSKÝ ZÁLIV

Článek 20

Zvláštní povolení k rybolovu

1.   Pro účely rybolovu v subdivizi 28-1 musí mít plavidla zvláštní povolení k rybolovu vydané v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1627/94.

2.   Členské státy zajistí, aby byla plavidla, kterým bylo vystaveno zvláštní povolení k rybolovu podle odstavce 1, zapsána na seznam obsahující jejich jména a vnitřní evidenční čísla a zveřejněný na internetové stránce, jejíž adresu poskytne každý členský stát Komisi a členským státům.

3.   Plavidla uvedená na seznamu musí splňovat tyto podmínky:

a)	celkový výkon motorů (kW) plavidel uvedených na seznamu nesmí přesáhnout výkon, který byl stanoven pro každý členský stát v letech 2000–2001 v subdivizi 28-1, a

b)	výkon motoru plavidla nesmí v žádném okamžiku přesáhnout 221 kW.

Článek 21

Nahrazení plavidel nebo motorů

1.   Každé plavidlo zapsané na seznamu uvedeném v čl. 20 odst. 2 může být nahrazeno jiným plavidlem nebo plavidly za předpokladu, že

a)	při tomto nahrazení nedojde v příslušném členském státě ke zvýšení celkového výkonu motorů, jak je uveden v čl. 20 odst. 3 písm. a), a

b)	výkon motoru žádného nahrazujícího plavidla nepřekročí v žádném okamžiku 221 kW.

2.   Motor jednotlivého plavidla zapsaného na seznamu uvedeném v čl. 20 odst. 2 může být nahrazen za předpokladu, že

a)	výkon žádného nahrazujícího motoru nepřekročí v žádném okamžiku 221 kW a

b)	výkon nahrazujícího motoru nezpůsobí zvýšení celkového výkonu motorů v daném členském státě, jak je uveden v čl. 20 odst. 3 písm. a).

Článek 22

Zákaz vlečných sítí

V subdivizi 28-1 je zakázán rybolov pomocí vlečné sítě ve vodách, jejichž hloubka nedosahuje 20 m.

KAPITOLA VI

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Zakázaná lovná zařízení a nedovolené způsoby rybolovu

1.   Odlov živých vodních zdrojů za použití metod zahrnujících využívání výbušnin, jedů, omamných látek, elektrického proudu a veškerých druhů střel se zakazuje.

2.   Prodej, vystavování nebo nabízení k prodeji živých vodních zdrojů odlovených za použití metod uvedených v odstavci 1 se zakazuje.

Článek 24

Vědecký výzkum

1.   Toto nařízení se nevztahuje na rybolovné činnosti prováděné výhradně za účelem vědeckého výzkumu za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)	rybolovné činnosti jsou prováděny na základě povolení a pod dohledem dotyčného členského státu nebo dotyčných členských států;

b)	členský stát nebo členské státy, v jejichž vodách se výzkum provádí, jsou o rybolovných činnostech předem zpraveny;

c)	plavidlo provádějící rybolovné činnosti uchovávají na palubě povolení vydané členským státem, pod jehož vlajkou pluje.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 se živé vodní zdroje odlovené pro účely uvedené v odstavci 1 nesmějí prodávat, skladovat, vystavovat nebo nabízet k prodeji s výjimkou případů, kdy

a)	splňují minimální vykládkové velikosti stanovené v příloze IV a u zdrojů, pro něž jsou stanovena rybolovná práva, nejsou tato práva vyčerpána, nebo

b)	prodávají se přímo k jinému účelu než k lidské spotřebě.

Článek 25

Umělé doplňování a přesídlování

Toto nařízení se nevztahuje na rybolovné činnosti prováděné výhradně pro účely umělého doplňování nebo přesídlování živých vodních zdrojů na základě povolení a pod dohledem dotyčného členského státu nebo států. V případech, kdy se umělé doplňování nebo přesídlování provádí ve vodách jiného členského státu nebo států, musí o tom být všechny dotčené členské státy předem zpraveny.

Článek 26

Opatření přijatá členskými státy vztahující se výhradně na rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou

1.   Za účelem zachování zásob a hospodaření s nimi nebo za účelem omezení dopadu rybolovu na mořský ekosystém mohou členské státy přijmout technická opatření určená k omezení rybolovných práv, která

a)	doplňují opatření obsažená v nařízeních Společenství o rybolovu, nebo

b)	jsou přísnější než minimální požadavky obsažené v nařízeních Společenství o rybolovu.

2.   Opatření uvedená v odstavci 1 se vztahují výhradně na rybáře dotyčného členského státu a musí být slučitelná s právem Společenství.

3.   Dotyčný členský stát je povinen bezodkladně oznámit tato opatření ostatním členským státům a Komisi.

4.   Členské státy jsou povinny předložit Komisi na požádání veškeré informace potřebné pro posouzení, zda jsou daná opatření v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1.

5.   Jestliže Komise shledá, že opatření nejsou v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1, přijme rozhodnutí požadující, aby členský stát opatření odvolal nebo upravil.

Článek 27

Vědecké vyhodnocení druhů lovných zařízení

Komise do 1. ledna 2008 zajistí, aby bylo provedeno vědecké vyhodnocení dopadu používání zejména tenatových sítí na chytání ryb za žábry, třístěnných tenatových sítí a tenatových sítí na kytovce a aby výsledky byly předloženy Evropskému parlamentu a Radě.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Prováděcí pravidla

Podrobná prováděcí pravidla k tomuto nařízení budou přijata postupem stanoveným v čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Článek 29

Změny příloh

Změny přílohy I a dodatků 1 a 2 k příloze II budou přijaty postupem stanoveným v čl. 30 odst. 3 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Článek 30

Změny nařízení (ES) č. 1434/98

Nařízení (ES) č. 1434/98 se mění takto:

1.	V článku 1 se zrušuje odstavec 2.

2.	V článku 2 se zrušují odstavce 2 a 3.

3.

V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1.   Zakazuje se vykládka sledě obecného uloveného — v regionech 1 a 2 vlečenými sítěmi o minimální velikosti ok nejméně 32 mm nebo — v regionu 3 vlečenými sítěmi o minimální velikosti ok nejméně 40 mm nebo — v regionech 1 nebo 2 nebo 3 jiným lovným zařízením než vlečenými sítěmi pro jiné účely než k přímé lidské spotřebě, pokud sledi nebyli nejprve uvedeni na trh pro účely přímé lidské spotřeby a nebyli odebráni.“

4.	V článku 3 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2.   Vykládka sledě obecného pro jiné účely než k přímé lidské spotřebě se však povolí, pokud byli sledi chyceni jakýmkoliv lovným zařízením za podmínek stanovených v článku 2.“

Článek 31

Zrušení

Zrušuje se nařízení (ES) č. 88/98.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V.

Článek 32

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2006.

---

(1)  Úř. věst. C 125, 24.5.2005, s. 12.

(2)  Stanovisko ze dne 13. října 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(4)  Úř. věst. L 237, 26.8.1983, s. 4.

(5)  Úř. věst. L 9, 15.1.1998, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 289/2005 (Úř. věst. L 49, 22.2.2005, s. 1).

(6)  Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 7.

(7)  Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 10.

(8)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(9)  Úř. věst. L 22, 25.1.2003, s. 5.

---

---

---

---

---

---