(ES) č. 2182/2005Nařízení Komise (ES) č. 2182/2005 ze dne 22. prosince 2005 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1973/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ohledně režimů podpor stanovených v hlavě IV a IVa tohoto nařízení a ohledně využití půdy vyjmuté pro pěstování surovin

Publikováno: Úř. věst. L 347, 30.12.2005, s. 31-55 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 22. prosince 2005 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 30. prosince 2005 Nabývá účinnosti: 30. prosince 2005
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 31. prosince 2009
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2182/2005

ze dne 22. prosince 2005,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1973/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ohledně režimů podpor stanovených v hlavě IV a IVa tohoto nařízení a ohledně využití půdy vyjmuté pro pěstování surovin

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (1), a zejména na články 145 a 155 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 99 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví, že výše požadované podpory nepřesáhne strop, který stanoví Komise. Pokud celková výše požadovaných podpor přesáhne stanovený strop, je podpora na zemědělce poměrně snížena.

(2)

Kapitola 10 nařízení Komise (ES) č. 1973/2004 (2) stanoví podmínky pro obdržení podpory na osivo. Článek 49 uvedeného nařízení stanoví, že podpora na osivo se poskytuje pouze tehdy, pokud bylo osivo skutečně uvedeno příjemcem na trh za účelem výsevu v termínu nejpozději do 15. června roku následujícího po sklizni.

(3)

Potřeba použít ještě v témže roce konečný koeficient snížení závažným způsobem ztěžuje provádění nového režimu. Aby se zamezilo použití tohoto koeficientu snížení, bylo by jedinou alternativou poskytnout zásadně všechny platby až tehdy, až bude veškeré osivo uvedeno na trh, tj. až bude známo celkové množství osiva. Tím by se však značně opozdilo datum platby zemědělcům a vposledu by se zemědělcům způsobily finanční problémy. Je třeba zavést režim záloh na podporu na osivo, aby se zamezilo této situaci.

(4)

Nařízení (ES) č. 1782/2003 ve znění nařízení Rady (ES) č. 864/2004 (3) definuje pravidla pro vázanou podporu pro bavlnu, olivový olej a surový tabák.

(5)

Zejména kapitola 10a hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví možnost poskytnout přímou podporu na produkci bavlny. Je tudíž nutné stanovit prováděcí pravidla pro poskytování uvedené podpory.

(6)

Ustanovení čl. 110b odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví, že využití podpory na hektar u bavlny je podmíněno závazkem zemědělce použít schválené odrůdy a pěstovat bavlnu na půdě schválené členskými státy. Je tedy třeba stanovit kritéria schválení, pokud jde o odrůdy a zemědělskou půdu vhodnou pro pěstování bavlny.

(7)

Pro obdržení podpory na hektar u bavlny musí zemědělci osít schválenou půdu. Je třeba stanovit kritérium pro definici výsevu. Objektivní kritérium k určení toho, zda byl výsev proveden správně, musí tvořit minimální hustota osazení této půdy, kterou členské státy stanoví v závislosti na půdních a klimatických podmínkách a regionálních zvláštnostech.

(8)

Překročení základních ploch na celostátní úrovni stanovených pro bavlnu v čl. 110c odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 vede ke snížení částky podpory, jež má být vyplacena na hektar přípustné půdy. Pro Řecko je však třeba upřesnit způsob výpočtu snížené částky, aby se zohlednilo podrozdělení celostátní plochy na podplochy, na které se vztahují různé částky podpory.

(9)

Členské státy musejí začít schvalovat meziprofesní organizace pro pěstování bavlny na základě objektivních kritérií týkajících se velikosti meziprofesních organizací, jejich úkolů a jejich vnitřní organizace. Velikost meziprofesní organizace musí být stanovena s přihlédnutím k tomu, že je nutné, aby členská vyzrňovací stanice mohla přejímat dostatečná množství nevyzrněné bavlny. Jestliže je hlavním cílem meziprofesní organizace zlepšovat jakost bavlny, která se má dodávat, musí provádět činnost, která takto působí ve prospěch svých členů.

(10)

Aby se zamezilo komplikacím na úrovni řízení režimu podpory, smí být tentýž producent členem pouze jedné meziprofesní organizace. Ze stejného důvodu smí producent, který je členem meziprofesní organizace a zaváže se dodat svou vypěstovanou bavlnu, dodávat jenom vyzrňovací stanici, která je členem téže organizace.

(11)

Podle článku 110e nařízení (ES) č. 1782/2003 mohou meziprofesní organizace rozhodnout o odstupňování podpory, na kterou mají její členští producenti právo. Diferenciační stupnice musí respektovat kritéria týkající se zejména jakosti bavlny, jež se má dodávat, přičemž se mají vyloučit kritéria týkající se zvýšení produkce. Za tímto účelem musejí meziprofesní organizace určit kategorie parcel zejména podle kritérií týkajících se jakosti produkované bavlny na těchto parcelách.

(12)

Pro stanovení částky podpory, kterou je třeba vyplatit producentům, kteří jsou členy meziprofesních organizací pro produkci bavlny, musí tarifní stupnice stanovit metodu rozdělení celkové částky podpory v rozčlenění mezi různé kategorie parcel, postup hodnocení a zatřídění každé parcely do jedné z těchto kategorií, výpočet částky podpory na přípustný hektar v závislosti na disponibilním rozpočtu pro každou kategorii, jakož i celkové množství hektarů nacházejících se v každé kategorii.

(13)

Pro zařazení parcel do jedné z kategorií určených podle dané stupnice může být dodaná bavlna analyzována za přítomnosti všech dotčených stran.

(14)

Členský producent není povinen dodávat svou bavlnu, musí tedy mít v případě, že k dodávce nedojde, právo alespoň na nediferencovanou část podpory. Diferenciační stupnice s touto situací musí počítat a stanovit minimální částku podpory na přípustný hektar v případě, že k dodávce nedojde.

(15)

Pro použití stupnice a v zájmu zjednodušení se všechny parcely téhož producenta musejí považovat za náležející do téže kategorie parcel poskytujících tutéž jakost bavlny.

(16)

Poté, co platební agentura obdrží sdělení meziprofesní organizace týkající se částek podpory, které je třeba vyplatit členským producentům, musí uskutečnit nezbytná ověření a výplatu podpory.

(17)

Členský stát musí stupnici schválit. V zájmu včasného informování členských producentů je třeba stanovit mezní datum, do něhož musí členský stát rozhodnout o schválení nebo neschválení stupnice meziprofesní organizace, jakož i o případných následných změnách této stupnice. Protože meziprofesní organizace není povinna přijmout diferenciační stupnici, může sama rozhodnout o přerušení používání stupnice, přičemž v tomto případě o tom musí informovat členský stát.

(18)

Režim podpory na bavlnu zahrnuje to, že členské státy sdělují svým producentům některé informace o pěstování bavlny, jako jsou schválené odrůdy, objektivní kritéria pro schválení půdy a minimální hustota osazení rostlin. V zájmu včasného informování zemědělců jim musí členský stát oznámit tyto informace do určitého data.

(19)

Protože je Komise pověřena kontrolou správného používání prováděcích ustanovení pro poskytování zvláštní podpory na bavlnu, je třeba, aby jí členské státy ve vhodnou dobu poskytly tytéž informace, jakož i informace týkající se meziprofesních organizací.

(20)

Uplatňování režimu podpory na bavlnu stanoveného v nařízení (ES) č. 1782/2003 činí bezpředmětnými ustanovení nařízení Komise (ES) č. 1591/2001 ze dne 2. srpna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro režim podpor pro bavlnu (4). Toto nařízení je tedy třeba zrušit.

(21)

Kapitola 10b hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví možnost poskytnout přímou podporu na olivové háje. Je tudíž nutné stanovit prováděcí pravidla k udělování této podpory.

(22)

Článek 110i nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví, že členské státy určí až maximálně pět kategorií olivových hájů a stanoví podporu na hektar oliv GIS (geografického informačního systému pro pěstování oliv) pro každou z těchto kategorií. Za tímto účelem musí Komise definovat společný rámec pro ekologická a sociální kritéria ve spojení s krajinnými vlastnostmi a společenskými tradicemi míst, kde se pěstují olivovníky.

(23)

Pro zlepšení kontrol je nutno evidovat informace o kategoriích, do nichž patří olivové háje jednotlivých zemědělců, v geografickém informačním systému pro pěstování oliv. Pro případ změny ekologických a společenských podmínek je třeba stanovit, že kategorie lze jednou za rok přizpůsobit.

(24)

Podpora na olivové háje se poskytuje na hektar oliv GIS. V důsledku toho je nutno vypočítat na každého zemědělce plochu způsobilou k podpoře společnou metodou, kde jednotka plochy je vyjádřena v hektarech oliv GIS. Pro usnadnění administrativních postupů je třeba stanovit ustanovení o odchylce jak pro parcely o minimální rozloze, kterou určí členský stát, tak pro parcely pro pěstování oliv nacházející se na administrativní jednotce, kde členský stát stanovil alternativní režim k režimu GIS pro pěstování oliv.

(25)

Pro vyplacení podpory na hektar oliv GIS je třeba, aby členský stát nejprve za účelem včasného informování zemědělců stanovil na začátku každého roku orientační částku podpory na hektar oliv GIS pro každou kategorii olivových hájů. Tato orientační částka se musí vypočítat na základě disponibilních údajů, pokud jde o počet zemědělců a ploch využívajících podpory na olivové háje; na základě přesnějších údajů stanoví členský stát později konečnou částku podpory.

(26)

Podle podmínek způsobilosti stanovených pro podporu na olivové háje se počet olivovníků v olivovém háji nesmí odchylovat o více než 10 % od počtu evidovaném 1. ledna 2005. Pro kontrolu dodržení tohoto ustanovení musejí členské státy před tímto datem určit nezbytné informace pro identifikaci dotyčné parcely. Pro Francii a Portugalsko je nutno stanovit, že stanovení informací o dotyčných parcelách se odkládá na pozdější data, aby se zohlednily plochy osazené olivovníky v rámci programů schválených na základě článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1638/98 ze dne 20. července 1998, kterým se mění nařízení č. 136/66/EHS o zřízení společné organizace trhu s oleji a tuky (5).

(27)

Aby se Komisi umožnilo kontrolovat správné uplatňování finalizovaných ustanovení o vyplácení podpory na olivové háje, je třeba, aby členské státy pravidelně předávaly informace o plochách osázených olivovníky, na které se vztahuje podpora, a o výši podpory, která se má vyplatit na každou kategorii olivových hájů.

(28)

Kapitola 10c hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví možnost poskytnout přímou podporu na produkci tabáku. Je tudíž nutné stanovit prováděcí pravidla pro poskytování této podpory.

(29)

Z důvodů jasnosti je třeba stanovit některé definice.

(30)

Různé odrůdy tabáku lze dělit do skupin podle podobnosti metod pěstování a nákladů produkce a na základě označení užívaných v mezinárodním obchodě.

(31)

Vzhledem k jejich roli jako smluvního partnera je nutné schválení prvních zpracovatelů, kteří jsou zmocněni k podpisu smluv o pěstování. Toto schválení by mělo být odňato, pokud nejsou dodržena pravidla, a pro zpracování tabáku by měly členské státy stanovit zvláštní podmínky.

(32)

V souladu s článkem 110k nařízení (ES) č. 1782/2003 je pro účely poskytování podpory nutné stanovit uznané pěstitelské oblasti pro každou skupinu odrůd tabáku na základě tradičních produkčních oblastí. Za účelem zvýšení jakosti produkce tabáku by mělo být členským státům povoleno tyto oblasti omezit.

(33)

Aby se umožnily kontroly a efektivně se řídilo vyplácení podpory, měl by se tabák pěstovat na základě smluv o pěstování uzavřených mezi zemědělci a prvními zpracovateli. Měly by se specifikovat hlavní prvky, které mají být uvedeny ve smlouvě o pěstování pro každou sklizeň. Konečné termíny pro uzavření a registraci smluv je nutné stanovit dostatečně brzy, aby od začátku sklizňového roku mohl být zemědělcům zaručen jistý odbyt pro nadcházející sklizeň a zpracovatelům pravidelné zásobování.

(34)

V případě uzavření smlouvy o pěstování se sdružením producentů musí být za účelem efektivních kontrol sděleny základní údaje o každém samostatném zemědělci. Aby se zamezilo narušení hospodářské soutěže a obtížím při sledování, mělo by se stanovit, že sdružení producentů nesmějí provádět první zpracování. Za účelem respektování struktury trhu by se mělo stanovit, že zemědělec může být členem pouze jednoho sdružení producentů.

(35)

Surový tabák, na který je možno obdržet podporu, musí být běžné obchodní jakosti a musí být prostý některých vlastností, jež brání normálnímu uvedení na trh.

(36)

Vhledem ke zvláštnostem režimu podpory je třeba stanovit, že případné spory mají řešit smíšené výbory.

(37)

Aby byly s to přiměřeně řídit finanční obálku pro surový tabák, měly by členské státy brzy ve sklizňovém roce stanovit orientační částku podpory na odrůdu nebo na skupiny odrůd a po provedení všech dodávek stanovit konečnou částku podpory. Konečná částka podpory by neměla přesáhnout úroveň prémie za rok 2005.

(38)

Aby podnítily zlepšení jakosti a hodnoty produkce tabáku, mělo by se členským státům umožnit diferencovat částku podpory stanovenou pro každou odrůdu nebo skupinu odrůd v závislosti na jakosti dodaného tabáku.

(39)

Podpora musí být vyplacena za množství tabákových listů, které zemědělci dodali prvním zpracovatelům, pokud jsou splněny minimální požadavky na jakost. Podpora by měla být přizpůsobena, pokud se vlhkost dodaného tabáku odlišuje od vlhkosti, která je stanovena pro každou skupinu odrůd podle rozumných požadavků na jakost. Pro zjednodušení kontrol při dodání by se měly stanovit rozsah a četnost odběru vzorků i metoda přepočtu hmotnosti, která je nutná pro stanovení vlhkosti.

(40)

Doba pro dodání tabáku zpracovatelům musí být omezena, aby se zabránilo podvodným převodům tabáku z jedné sklizně do druhé. Ve více členských státech se tabák obvykle nekontroluje v místě zpracování, nýbrž v místě dodání. Je nutné určit místa dodání tabáku a kontroly, které se mají provádět. Členské státy by měly tato nákupní střediska schvalovat.

(41)

Je nutné stanovit podmínky pro vyplácení podpory tak, aby se zabránilo podvodům. Je však povinností členských států, aby stanovily další mechanismy řízení a kontroly.

(42)

Podpora smí být vyplacena až po kontrole dodávek veškerého tabáku vyprodukovaného v některém členském státě, což má zaručit, aby dotyčné úkony byly skutečně udělány. Na základě složení dostatečné jistoty se nicméně doporučuje vyplatit producentům zálohu ve výši 50 % orientační výše podpory, která má být poskytnuta.

(43)

Z administrativních důvodů by se v každém členském státě měla podpora poskytovat pouze na produkty vyprodukované na území uvedeného členského státu. Je nutné přijmout ustanovení, která by zohledňovala případy zpracování tabáku v jiném členském státě, než ve kterém byl tabák vyprodukován. V těchto případech je nutné připočíst předmětné množství surového tabáku producentům v producentském členském státě.

(44)

Jako výsledek reformy politiky v odvětví tabáku se přestane uplatňovat program zpětného odkupu u kvót na tabák. Producenti, kteří se tohoto programu zúčastnili v roce 2002, však budou nadále dostávat platby ceny za zpětný odkup až do roku 2007 a producenti, kteří se tohoto programu zúčastnili v roce 2003, budou dostávat platby ceny za zpětný odkup až do roku 2008. V současné době je cena za zpětný odkup stanovena jako procentní podíl prémie na tabák v daném sklizňovém roce. Současný režim prémií na tabák nebude již od 1. ledna 2006 existovat, je proto třeba vytvořit jako přechodné opatření nový základ pro výpočet budoucí ceny za zpětný odkup kvóty. Během sklizňových let 2002 až 2005 se nezměnily částky prémií na surový tabák. V zájmu kontinuity je tudíž třeba použít částku prémie za rok 2005 jako základ pro výpočet ceny za zpětný odkup.

(45)

Nařízení Komise (ES) č. 2848/98 ze dne 22. prosince 1998, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 2075/92 (6), pokud jde o režim prémií, produkční kvóty a zvláštní podporu pro seskupení producentů v odvětví surového tabáku (7), může být zrušeno v důsledku zrušení zaručeného prahového množství a režimu prémií, které jsou stanoveny v nařízení Rady (EHS) č. 2075/92. Ustanovení nařízení Komise (EHS) č. 85/93 ze dne 19. ledna 1993 o kontrolních subjektech v odvětví tabáku (8) se stala zastaralými, a mohou tedy být zrušena.

(46)

Nařízení (ES) č. 1973/2004 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit.

(47)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1973/2004 se mění takto:

1.

V čl. 1 odst. 1 se doplňují nová písmena q), r) a s), která znějí:

„q)

zvláštní platba na bavlnu stanovená v hlavě IV kapitole 10a uvedeného nařízení;

r)

podpora na olivové háje stanovená v hlavě IV kapitole 10b uvedeného nařízení;

s)

podpora na tabák stanovená v hlavě IV kapitole 10c uvedeného nařízení.“

2.

V prvním odstavci článku 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

nejpozději k 15. září příslušného roku: dostupné údaje o plochách nebo – v případě prémie pro mléčné výrobky, dodatečné platby, podpory na osivo a podpory na tabák podle článků 95, 96, 99 a 110k nařízení (ES) č. 1782/2003 – o množstvích, pro které byla žádána podpora na uvedený kalendářní rok, popřípadě rozčleněných podle základních podploch;“.

3.

V článku 21 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Aniž je dotčen článek 28 nařízení (ES) č. 1782/2003, vyplácí členský stát, na jehož území se nachází zemědělský podnik dodávající brambory pro výrobu bramborového škrobu, podporu na bramborový škrob na zemědělce, jakmile byla dodána veškerá jeho množství za hospodářský rok do podniku vyrábějícího škrob, během čtyř měsíců ode dne, v němž byl podán důkaz podle článku 20 tohoto nařízení a byly dodrženy podmínky uvedené v článku 19 tohoto nařízení.“

4.

Vkládá se nový článek 49a, který zní:

„Článek 49a

Zálohy

Od 1. prosince hospodářského roku mohou členské státy poskytnout množitelům osiva zálohy. Tato platba je úměrná k množství osiva již uvedeného na trh za účelem výsevu ve smyslu článku 49, pokud jsou splněny všechny podmínky kapitoly 10.“

5.

Vkládá se nová kapitola 17a, která zní:

„KAPITOLA 17a

ZVLÁŠTNÍ PLATBY NA BAVLNU

Článek 171a

Schválení zemědělské půdy pro pěstování bavlny

Členské státy stanoví objektivní kritéria, na jejichž základě se schvaluje půda pro zvláštní podporu pro bavlnu podle článku 110a nařízení (ES) č. 1782/2003.

Tato kritéria se opírají o jeden nebo více z těchto prvků:

a)

zemědělské hospodářství oblastí, ve kterých je produkce bavlny významná;

b)

půdní a klimatické podmínky dotyčných ploch;

c)

správa vody k zavlažování;

d)

režimy střídání plodin a pěstitelské techniky, jež mohou přispět k ochraně životního prostředí.

Článek 171aa

Schválení odrůd k výsevu

Členské státy provedou schválení odrůd evidovaných v katalogu Společenství, které jsou přizpůsobeny potřebám trhu.

Článek 171ab

Podmínky způsobilosti

Výsevu na plochách podle čl. 110b odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 je dosaženo tehdy, pokud je dosaženo minimální hustoty osazení rostlin, kterou má stanovit členský stát v závislosti na půdních a klimatických podmínkách a případně na regionálních zvláštnostech.

Článek 171ac

Agronomický postup

Členské státy mohou stanovit specifická pravidla pro agronomické postupy, které jsou nezbytné pro péči o kultury za normálních podmínek růstu, s výjimkou úkonů při sklizni.

Článek 171ad

Výpočet částky podpory na přípustný hektar

1.   Aniž je dotčen článek 171ag tohoto nařízení, pokud v případě Španělska a Portugalska plocha bavlny přípustná pro využívání podpory přesahuje národní základní plochu stanovenou v čl. 110c odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, vynásobí se částka podpory stanovená v odstavci 2 uvedeného článku koeficientem snížení, který se obdrží vydělením základní plochy přípustnou plochou.

2.   Aniž je dotčen článek 171ag tohoto nařízení, platí pro Řecko, že pokud je plocha s bavlnou přípustná pro využívání podpory větší než 300 000 hektarů, obdrží se částka podpory, která se má vyplatit na hektar, tak, že se částka 594 EUR vynásobí 300 000 hektary a k součinu se přičte doplňková částka vynásobená plochou přesahující 300 000; načež se výsledná částka vydělí celkovou přípustnou plochou.

Doplňková částka podle prvního pododstavce činí:

342,85 EUR, pokud je přípustná plocha větší než 300 000 hektarů a nepřesahuje 370 000 hektarů,

342,85 EUR vynásobeno koeficientem snížení, který se rovná 70 000 děleno počtem přípustných hektarů přesahujících 300 000, pokud je přípustná plocha vyšší než 370 000 hektarů.

Článek 171ae

Schválení meziprofesních organizací

Každý rok do 31. prosince schvalují členské státy pro výsev bavlny na příští rok každou meziprofesní organizaci pro produkci bavlny, která o to požádá a která:

a)

zahrnuje celkovou plochu vyšší, než je limit alespoň 10 000 hektarů stanovený členským státem a odpovídající kritériím schválení podle článku 171a, jakož i alespoň jednu vyzrňovací stanici;

b)

provádí konkrétní akce s cílem zejména:

lepšího zhodnocování vyprodukované nevyzrněné bavlny,

zlepšení jakosti nevyzrněné bavlny odpovídající potřebám vyzrňovací stanice,

používání metod produkce, které jsou šetrné k životnímu prostředí;

c)

přijala interní provozní pravidla, zejména pro:

podmínky členství a členské příspěvky v souladu s vnitrostátními předpisy a s předpisy Společenství,

případně stupnici pro diferenciaci podpory podle kategorie parcel, tato diferenciace má být založena zejména na jakosti nevyzrněné bavlny, která se má dodat.

Na rok 2006 však členské státy schválí meziprofesní organizace pro produkci bavlny do 28. února 2006.

Článek 171af

Povinnosti producentů

1.   Tentýž producent nemůže být členem více meziprofesních organizací.

2.   Producent, který je členem meziprofesní organizace, je povinen dodávat vyprodukovanou bavlnu vyzrňovací stanici, která je členem téže organizace.

3.   Členství producentů v schválené meziprofesní organizaci musí být založeno na dobrovolném přistoupení.

Článek 171ag

Diferenciace podpory

1.   S přihlédnutím ke zvýšené částce podle čl. 110f odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 se v rámci stupnice podle článku 110e uvedeného rozhodnutí (dále jen „stupnice“) stanoví toto:

a)

částky podpory na přípustný hektar, které má obdržet členský producent v závislosti na zatřídění svých parcel do kategorií stanovených podle odstavce 2;

b)

metodu rozdělení celé částky vyhrazené pro diferenciaci podpory podle kategorií parcel stanovených v odstavci 2.

Pro účely použití písmene a) se základní částka alespoň rovná nediferencované části podpory na přípustný hektar stanovené v čl. 110c odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003, případně přizpůsobené podle odstavce 3 uvedeného článku.

Výpočet podle písmene a) se použije rovněž v situaci, kdy nedojde k dodávce bavlny vyzrňovací stanici. V tomto případě se minimální částka podpory na přípustný hektar, kterou má obdržet dotyčný členský producent, alespoň rovná nediferencované části podpory na přípustný hektar stanovené v čl. 110c odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003, případně přizpůsobené podle odstavce 3 uvedeného článku.

2.   Parcely jsou rozčleněny do několika kategorií, které stanoví meziprofesní organizace s přihlédnutím k alespoň jednomu z těchto kritérií:

a)

délce vlákna vyprodukované bavlny;

b)

stupni vlhkosti vyprodukované bavlny;

c)

průměrnému obsahu nečistot u vyprodukované bavlny.

Stupnice stanoví postupy pro hodnocení každé parcely pomocí těchto kritérií a pro zařazení parcely do jedné ze stanovených kategorií.

Stupnice nesmí v žádném případě obnášet kritéria spjatá se zvýšením produkce a s uvedením bavlny na trh.

Pro použití stupnice se všechny parcely téhož producenta mohou považovat za náležející do téže kategorie průměrných parcel poskytujících tutéž jakost bavlny.

3.   Pro začlenění do stupnice podle kategorie parcel se v případě potřeby nevyzrněná bavlna analyzuje na základě reprezentativních vzorků v okamžiku dodání do vyzrňovací stanice za přítomnosti všech dotčených stran.

4.   Meziprofesní organizace sděluje platební agentuře částku, která vyplývá z uplatnění stupnice a která se má vyplatit každému z jejích producentů. Platební agentura provede platbu po ověření souladu a přípustnosti dotyčných částek podpory.

Článek 171ah

Schválení a změny stupnice

1.   Stupnice se poprvé sdělí dotyčnému členskému státu tak, aby do 28. února 2006 schválil výsev na rok 2006.

Členský stát rozhodne o schválení nebo neschválení stupnice ve lhůtě jednoho měsíce po tomto sdělení.

2.   Schválené meziprofesní organizace sdělí dotyčnému členskému státu do 31. ledna změny stupnice pro výsev na běžný rok.

Změny stupnice se považují za schválené, ledaže dotyčný členský stát uplatní ve lhůtě jednoho měsíce po dni uvedeném v prvním pododstavci námitky.

Nedojde-li ke schválení změn stupnice, pak se podpora, která se má vyplatit, vypočítá na základě schválené stupnice bez přihlédnutí k neschváleným změnám.

3.   Pokud se meziprofesní organizace rozhodne přerušit uplatňování stupnice, informuje o tom členský stát. Přerušení nabývá účinku pro výsev příštího roku.

Článek 171ai

Sdělení producentům a Komisi

1.   Členské státy sdělí zemědělcům produkujícím bavlnu a Komisi do 31. ledna dotyčného roku toto:

a)

schválené odrůdy; odrůdy schválené podle článku 171aa po tomto datu však musí být zemědělcům sděleny do 15. března téhož roku;

b)

kritéria schválení půdy;

c)

minimální hustotu osazení bavlníků podle článku 171ab;

d)

vyžadované agronomické postupy.

2.   V případě odnětí schválení nějaké odrůdy o tom členské státy informují zemědělce nejpozději do 31. ledna pro výsev následujícího roku.

3.   Členské státy sdělují Komisi tyto údaje:

a)

nejpozději do 30. dubna dotyčného roku názvy schválených meziprofesních organizací a jejich hlavní znaky, pokud jde o jejich plochu, potenciál produkce, počet producentů, počet vyzrňovacích stanic a jejich vyzrňovací kapacitu;

b)

nejpozději do 15. září dotyčného roku osázené plochy, na které byly podány žádosti o zvláštní podporu na bavlnu;

c)

nejpozději do 31. července následujícího roku konečné údaje odpovídající osetým plochám, na které byla skutečně vyplacena zvláštní podpora pro bavlnu za uvažovaný rok, případně po odečtení na základě snížení ploch podle části II hlavy IV kapitoly 1 nařízení (ES) č. 796/2004.“

6.

Vkládá se nová kapitola 17b, která zní:

„KAPITOLA 17b

PODPORA NA OLIVOVÉ HÁJE

Článek 171b

Kategorie olivových hájů

1.   Členské státy určí olivové háje způsobilé pro podporu podle článku 110g nařízení (ES) č. 1782/2003 a provedou jejich začlenění do maximálně pěti kategorií na základě kritérií, které se vyberou z těchto:

a)

ekologická kritéria:

i)

obtížně přístupné parcely,

ii)

půda ohrožená fyzikální degradací,

iii)

zvláštní rysy olivových hájů: staré olivovníky, olivovníky s kulturní a krajinnou hodnotou, olivovníky na svahu, tradiční odrůdy, vzácné odrůdy nebo olivovníky v chráněných přírodních pásmech;

b)

sociální kritéria:

i)

oblasti silně závislé na pěstování olivovníků,

ii)

oblasti s tradicí pěstování oliv,

iii)

oblasti s nepříznivými hospodářskými ukazateli,

iv)

zemědělské podniky, u nichž je nebezpečí, že se vzdají olivových hájů,

v)

velikost olivových hájů v zemědělském podniku,

vi)

oblasti s charakteristickými rysy, jako např. s produkty CHOP, CHZO, s ekologickou produkcí a s integrovanou produkcí.

2.   Členské státy určují pro každého dotčeného zemědělce příslušnost každé parcely pro pěstování oliv, která je způsobilá k podpoře, ke kategoriím podle odstavce 1. Tato informace se eviduje v geografickém informačním systému pro olivovníky („GIS pro pěstování oliv“).

3.   Členské státy mohou jednou ročně přizpůsobit kategorie olivových hájů určené podle odstavce 1.

Pokud má přizpůsobení kategorií za následek nové třídění olivových hájů, použije se nové třídění od roku následujícího po tomto přizpůsobení.

Článek 171ba

Výpočet ploch

1.   Členské státy vypočítají u každého producenta plochu způsobilou k podpoře společnou metodou, která je stanovena v příloze XXIV.

Plochy jsou vyjádřeny v hektarech oliv SIG s přesností na dvě desetinná místa.

2.   Odchylně od odstavce 1 se společná metoda stanovená v příloze XXIV použije pouze tehdy, pokud:

a)

parcela pro ekologická kritéria:pěstování oliv má minimální velikost, kterou stanoví členský stát a která v žádném případě nesmí překročit 0,1 hektaru;

b)

parcela pro pěstování oliv se nachází ve správní jednotce, která není zahrnuta do databáze geografického informačního systému pro pěstování oliv.

V tomto případě stanoví členský stát plochu osázenou olivovníky podle objektivních kritérií tak, aby mezi zemědělci bylo zajištěno rovné zacházení.

Článek 171bb

Částka podpory

1.   Členské státy stanoví do 31. ledna každého roku orientační částku podpory na hektar oliv GIS pro každou kategorii olivových hájů.

2.   Členské státy stanoví do 31. října dotyčného roku částku podpory na hektar oliv GIS pro každou kategorii olivových hájů.

Tato částka se vypočítá tak, že se orientační částka podle odstavce 1 vynásobí koeficientem, který odpovídá maximální částce podpory stanovené v čl. 110i odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003, případně s ohledem na snížení podle odstavce 4 uvedeného článku, vydělené součtem částek ze součinů orientační částky podpory podle odstavce 1 tohoto článku stanovené pro každou kategorii a odpovídající plochy.

3.   Členské státy mohou použít odstavce 1 a 2 na regionální úrovni.

Článek 171bc

Stanovení základních údajů

1.   Na základě databáze GIS pro pěstování oliv a prohlášení zemědělců stanoví členské státy dne 1. ledna 2005 pro každou parcelu pro pěstování oliv pro účely uplatnění čl. 110h písm. c) nařízení (ES) č. 1782/2003 počet a polohu způsobilých olivovníků, počet a polohu nezpůsobilých olivovníků, plochu olivovníků a způsobilou plochu parcely pro pěstování oliv, jakož i kategorii podle článku 171b.

2.   V případě ploch osázených olivovníky v rámci programu nových výsadeb ve Francii a Portugalsku schválených Komisí na základě článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1638/98 (9) a zaevidovaných v GIS pro pěstování oliv do 1. ledna 2007 stanoví členské státy informace podle odstavce 1 tohoto článku ke dni 1. ledna 2006 pro parcely osázené v roce 2005 a ke dni 1. ledna 2007 pro plochy osázené v roce 2006. Tyto informace musí být sděleny zemědělcům nejpozději v rámci souhrnné žádosti na rok 2007.

Článek 171bd

Informace

Členské státy sdělí každý rok Komisi:

a)

nejpozději do 15. září: údaje o plochách olivových hájů, rozčleněné podle kategorie, na které bylo zažádáno o podporu na běžný rok;

b)

nejpozději do 31. října:

i)

údaje týkající se ploch uvedených v písmenu a), které se považují za způsobilé pro podporu, s přihlédnutím ke snížením nebo opravám podle článku 51 nařízení (ES) č. 796/2004,

ii)

výši podpory, která se má poskytnout na každou kategorii olivových hájů;

c)

nejpozději do 31. července: konečné údaje o plochách olivových hájů, rozčleněné podle kategorie, na které byla skutečně vyplacena podpora za předchozí rok.

7.

Vkládá se nová kapitola 17c, která zní:

„KAPITOLA 17c

PODPORA NA TABÁK

Článek 171c

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a)

‚dodávkou‘ každý úkon, který se uskuteční během daného dne a při kterém předá zemědělec nebo sdružení producentů surový tabák prvnímu zpracovateli v souladu se smlouvou o pěstování;

b)

‚osvědčením o kontrole‘ doklad vystavený příslušným kontrolním subjektem, kterým se potvrzuje převzetí množství tabáku prvním zpracovatelem, dodání tohoto množství podle registrované smlouvy a provedení transakcí v souladu s články 171cj a 171ck tohoto nařízení;

c)

‚prvním zpracovatelem‘ každá schválená fyzická nebo právnická osoba, která provádí první zpracování tabáku a která vlastním jménem a na vlastní účet provozuje jeden nebo více prvozpracovatelských závodů na surový tabák a disponuje patřičným zařízením a vybavením;

d)

‚prvním zpracováním tabáku‘ zpracování surového tabáku dodaného zemědělcem na trvanlivý, skladovatelný výrobek zabalený do jednotných balíků nebo balení, které odpovídají požadavkům koncového uživatele (výrobce) na jakost;

e)

‚sdružením producentů‘ sdružení zastupující zemědělce, kteří produkují tabák.

Článek 171ca

Skupiny odrůd surového tabáku

Odrůdy surového tabáku se třídí do těchto skupin:

a)

flue-cured: tabák sušený teplým vzduchem v sušárnách za přísné kontroly proudění, teploty a vlhkosti vzduchu;

b)

light air-cured: tabák sušený vzduchem v krytých sušárnách;

c)

dark air-cured: tabák sušený vzduchem v krytých sušárnách, před uvedením na trh fermentovaný;

d)

fire-cured: tabák sušený ohněm;

e)

sun-cured: tabák sušený na slunci;

f)

Basmas (sun-cured);

g)

Katerini (sun-cured);

h)

klasický Kaba-Koulak (sun-cured) a podobné odrůdy.

Odrůdy každé skupiny jsou uvedeny v příloze XXV.

Článek 171cb

První zpracovatelé

1.   Členské státy schvalují první zpracovatele usazené na jejich území a vytvářejí vhodné podmínky pro takové schválení.

Schválený první zpracovatel je oprávněn podepisovat smlouvy o pěstování, pokud buďto přímo, anebo nepřímo prodává bez dalšího zpracování alespoň 60 % svého tabáku původem ze Společenství, který je uváděn na trh, podnikům vyrábějícím tabák.

2.   Členský stát může odebrat schválení prvnímu zpracovateli, který úmyslně nebo z hrubé nedbalosti poruší ustanovení týkající se surového tabáku, a to na úrovni Společenství nebo na úrovni vnitrostátní.

Článek 171cc

Pěstitelská oblast

Pro každou skupinu odrůd jsou podle čl. 110k písm. a) nařízení (ES) č. 1782/2003 v příloze XXVI tohoto nařízení stanoveny pěstitelské oblasti.

Členské státy mohou pěstitelské oblasti vymezit úžeji, zejména s ohledem na kritéria jakosti. Úzce vymezená pěstitelská oblast nesmí být větší než plocha jedné správní obce nebo, ve Francii, jednoho kantonu.

Článek 171cd

Smlouvy o pěstování

1.   Podle čl. 110k písm. c) nařízení (ES) č. 1782/2003 se smlouvy o pěstování uzavírají mezi prvním zpracovatelem tabáku na jedné straně a zemědělcem nebo sdružením producentů, které zastupuje zemědělce, na straně druhé, pokud dotyčný členský stát dané sdružení producentů uznává.

2.   Smlouva o pěstování se uzavírá na odrůdy nebo skupiny odrůd. Na jejím základě se první zpracovatel zavazuje, že odebere smluvně stanovené množství tabákových listů, a zemědělec nebo seskupení producentů, které zemědělce zastupuje, že toto množství dodá prvnímu zpracovateli, pokud to jejich skutečná produkce umožní.

3.   U každé sklizně musejí smlouvy o pěstování obsahovat alespoň tyto údaje:

a)

jména a adresy smluvních stran;

b)

odrůdu nebo skupinu odrůd, na kterou se smlouva vztahuje;

c)

maximální množství k dodání;

d)

přesné místo, kde se tabák pěstuje: pěstitelskou oblast podle článku 171cc, okres, obec, označení parcely podle integrovaného kontrolního systému;

e)

velikost příslušného pozemku bez hospodářských komunikací a bez oplocení;

f)

kupní cenu podle stupně jakosti, bez podpory, poplatků za služby a daní;

g)

dohodnuté minimální požadavky podle stupňů jakosti při minimálním počtu tří stupňů jakosti na každou pozici na stonku při sklizni, jakož i závazek zemědělce dodat prvnímu zpracovateli surový tabák, který co do stupně jakosti odpovídá alespoň uvedeným minimálním požadavkům na jakost;

h)

závazek prvního zpracovatele zaplatit zemědělci kupní cenu odpovídající stupni jakosti;

i)

lhůtu pro zaplacení kupní ceny, která nesmí přesáhnout 30 dnů od uskutečnění dodávky;

j)

závazek zemědělce znovu vysadit na dotyčné parcele tabák do 20. června sklizňového roku.

4.   Pokud se vysazení opozdí na dobu po 20. červnu, musí o tom zemědělec před uvedeným datem informovat doporučeným dopisem zpracovatele a příslušný orgán členského státu, a to s uvedením důvodu zpoždění a informacemi o případné změně parcely.

5.   Smluvní strany smlouvy o pěstování mohou písemným dodatkem zvýšit množství, která byla ve smlouvě původně specifikována. Dodatek musí být předložen k registraci příslušnému subjektu nejpozději čtyřicátý den po termínu pro uzavření smluv o pěstování uvedeném v čl. 171ce odst. 1.

Článek 171ce

Uzavření a registrace smluv

1.   Smlouvy o pěstování musí být, s výjimkou případu vyšší moci, uzavřeny nejpozději 30. dubna sklizňového roku. Členské státy mohou stanovit dřívější datum.

2.   S výjimkou případu vyšší moci musí být uzavřené smlouvy o pěstování předloženy příslušnému subjektu k registraci nejpozději do patnácti dnů po termínu stanoveném pro jejich uzavření podle odstavce 1.

Příslušný je subjekt toho členského státu, ve kterém se uskuteční první zpracování.

Pokud se první zpracování tabáku provádí v jiném členském státě, než ve kterém byl tabák vypěstován, předloží neprodleně příslušný subjekt zpracovatelského členského státu příslušnému subjektu producentského členskému státu opis registrované smlouvy o pěstování. Pokud tento příslušný subjekt sám neprovádí kontrolu režimu podpor, předloží opis registrované smlouvy příslušnému kontrolnímu subjektu.

3.   V případě, že je maximálně o 15 dní překročena lhůta pro podpis smlouvy podle odstavce 1 nebo pro zaregistrování smlouvy o pěstování podle odstavce 2, sníží se podpora o 20 %.

Článek 171cf

Smlouvy se sdružením producentů

1.   Pokud se smlouva o pěstování uzavírá mezi prvním zpracovatelem a sdružením producentů, je ke smlouvě přiložen jmenný seznam dotyčných zemědělců i s údaji o maximálním množství k dodání, o přesném umístění parcel a o velikosti dotyčných parcel podle čl. 171cd odst. 3 písm. c), d) a e).

Seznam musí být předložen příslušnému subjektu k registraci nejpozději do 15. května sklizňového roku.

2.   Sdružení producentů podle odstavce 1 nesmějí provádět první zpracování tabáku.

3.   Zemědělci, kteří produkují tabák, nesmějí být členy více než jednoho sdružení producentů.

Článek 171cg

Minimální požadavky na jakost

Tabák dodaný prvnímu zpracovateli musí být běžné obchodní jakosti a nesmí vykazovat žádné znaky uvedené v příloze XXVII. Smluvní státy mohou stanovit přísnější požadavky nebo se na přísnějších požadavcích mohou dohodnout smluvní strany.

Článek 171ch

Spory

Členské státy se mohou ve sporných případech ohledně jakosti tabáku dodaného prvnímu zpracovateli obrátit na rozhodčí subjekt. Členské státy stanoví pravidla členství a rozhodovacích postupů těchto subjektů. Tyto rozhodčí subjekty se musí skládat z jednoho nebo více zástupců producentů a stejného počtu zástupců prvních zpracovatelů.

Článek 171ci

Výše podpory

Na základě čl. 110k písm. d) nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví členské státy do 15. března sklizňového roku orientační částku podpory na kg podle odrůdy tabáku nebo skupiny odrůdy. Členské státy mohou diferencovat výši podpory v závislosti na jakosti dodaného tabáku. Pro každou odrůdu nebo skupinu odrůd nesmí výše podpory přesáhnout částku prémie podle skupiny odrůd stanovenou pro sklizeň 2005 nařízením Rady (ES) č. 546/2002 (10).

Členské státy stanoví konečnou částku podpory na kg podle odrůdy tabáku nebo podle skupiny odrůd během 15 pracovních dní po dni, ke kterému byl dodán veškerý tabák za dotyčnou sklizeň. Pokud celková částka, o kterou je zažádáno v členském státě, přesahuje národní strop stanovený v článku 110l nařízení (ES) č. 1782/2003, který je přizpůsoben podle článku 110m uvedeného nařízení, použije členský stát lineární snížení částek vyplácených každému zemědělci.

Článek 171cj

Výpočet vyplácené podpory

1.   Podpora vyplácená zemědělcům se vypočítá na základě hmotnosti tabákových listů dotyčné odrůdy nebo dotyčné skupiny odrůd, které odpovídají minimálním požadavkům na jakost a které první zpracovatel převzal.

2.   V případě, že je vlhkost produktu vyšší nebo nižší než hodnota stanovená pro dotyčnou odrůdu v příloze XXVIII, přizpůsobí se hmotnost podle každého procentního bodu rozdílu vlhkostí, a to v rámci tolerancí stanovených v uvedené příloze.

3.   Postup pro stanovení vlhkosti, rozsahu a četnosti odebírání vzorků, jakož i metoda přepočtu přizpůsobené hmotnosti jsou stanoveny v příloze XXIX.

Článek 171ck

Dodání

1.   Kromě případu vyšší moci musejí zemědělci dodat svou veškerou produkci prvnímu zpracovateli do 30. dubna roku následujícího po sklizňovém roku, jinak pozbývají svého nároku na podporu. Členské státy mohou stanovit dřívější datum.

2.   Dodání se uskutečňuje buď přímo na místo zpracování tabáku nebo, v případě povolení členského státu, do schváleného výkupního střediska. Příslušný kontrolní subjekt schválí tato výkupní střediska, která musí mít vhodná zařízení, odpovídající váhy a přiměřené prostory.

3.   Pokud nebyl nezpracovaný tabák dodán na místa podle odstavce 2 nebo pokud přepravce, který dopravil přesně stanovená množství tabáku z výkupního střediska k prvnímu zpracovateli, k tomu nemá povolení, musí prvozpracovatelský podnik, který přijal dotyčný tabák, zaplatit členskému státu částku, která se rovná podpoře na předmětné množství tabáku. Tato částka připadne Evropskému zemědělskému orientačnímu a záručnímu fondu (EZOZF).

Článek 171cl

Platba

Příslušný subjekt členského státu vyplácí zemědělci podporu na základě osvědčení o kontrole vydaného příslušným kontrolním subjektem, kterým se potvrzuje, že tabák byl dodán.

Článek 171cm

Zálohy

1.   Odchylně od čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 796/2004 mohou členské státy u podpory na tabák pro zemědělce použít režim záloh.

2.   Žádosti zemědělců o zálohu lze podávat po 16. září sklizňového roku. K žádosti o zálohu na prémii musí být přiloženy níže uvedené doklady, pokud členský stát tyto doklady už nevlastní a nestanoví jinak:

a)

kopie smlouvy o pěstování nebo její registrační číslo;

b)

písemné prohlášení příslušného zemědělce o množství tabáku, které je schopen dodat během právě probíhající sklizně.

3.   Záloha, která činí maximálně 50 % splatné podpory na základě orientační výše podpory stanovené v souladu s článkem 171ci, se vyplácí proti složení jistoty ve výši zálohy navýšené o 15 %.

Jistota se uvolňuje po vyplacení celkové částky podpory podle článku 19 nařízení (EHS) č. 2220/85.

4.   Záloha se vyplácí od 16. října sklizňového roku a během 30 dní od podání žádosti uvedené v odstavci 2 a od předložení důkazu o složení jistoty uvedené v odstavci 3.

Vyplacená záloha se odečítá od částky podpory na tabák, která se má vyplatit podle článku 171cl.

5.   Členské státy stanoví případné další podmínky pro poskytování záloh, zejména konečnou lhůtu pro předložení žádostí. Pokud zemědělec zahájil dodávky, nemůže již podat žádost o poskytnutí zálohy.

Článek 171cn

Přeshraniční zpracování

1.   Podpora nebo záloha na podporu jsou vypláceny členským státem, v němž byl tabák vyprodukován.

2.   Pokud se tabák zpracovává v jiném než producentském členském státě, sdělí zpracovatelský členský stát producentskému členskému státu po provedení nezbytné kontroly všechny údaje, které jsou nutné pro vyplacení podpory nebo pro uvolnění jistoty.

Článek 171co

Oznámení Komisi

1.   Každý dotyčný členský stát oznámí Komisi nejpozději do 31. ledna každého sklizňového roku tyto údaje:

a)

názvy a adresy subjektů příslušných pro registraci smluv o pěstování;

b)

jména a adresy schválených provozpracovatelských podniků.

Komise zveřejní seznam těchto subjektů příslušných pro registraci smluv o pěstování a schválených prvních zpracovatelů v Úředním věstníku Evropské unie, řadě C.

2.   Každý zúčastněný členský stát oznámí neprodleně Komisi vnitrostátní prováděcí opatření k této kapitole.

Článek 171cp

Přechodné opatření

Aniž jsou dotčeny budoucí změny, mají producenti, jejichž produkční kvóty na tabák byly během sklizní 2002 a 2003 odkoupeny zpět podle článku 14 nařízení (EHS) č. 2075/92, od 1. ledna 2006 během zbývající doby z pěti sklizňových roků následujících po roce, v němž byla jejich kvóta odkoupena zpět, nárok na vyplacení částky rovnající se procentnímu podílu prémie udělené na sklizeň 2005, jak je uvedeno v tabulkách v příloze XXX. Tyto částky se vyplácejí každý rok do 31. května.

8.

Článek 172 se mění takto:

a)

vkládají se nové odstavce 3a a 3b, které znějí:

„3 a   Nařízení (ES) č. 1591/2001 se zrušuje. Nadále se však použije, pokud jde o hospodářskou sezónu 2005/2006.

3 b   Nařízení (EHS) č. 85/93 a (ES) č. 2848/98 se zrušují s účinkem od 1. ledna 2006. Použijí se však nadále pro sklizeň 2005.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Odkazy na zrušené právní akty se považují za odkazy na toto nařízení s výjimkou nařízení (EHS) č. 85/93.“

9.

Příloha tohoto nařízení se doplňuje jako přílohy XXIV až XXX.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna 2006 s výjimkou čl. 1 bodu 4, který se použije ode dne 1. ledna 2005.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. prosince 2005.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 118/2005 (Úř. věst. L 24, 27.1.2005, s. 15).

(2)  Úř. věst. L 345, 20.11.2004, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1044/2005 (Úř. věst. L 172, 5.7.2005, s. 76).

(3)  Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 48; opraveno v Úř. věst. L 206, 9.6.2004, s. 20.

(4)  Úř. věst. L 210, 3.8.2001, s. 10. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1486/2002 (Úř. věst. L 223, 20.8.2002, s. 3).

(5)  Úř. věst. L 210, 28.7.1998, s. 32. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 865/2004 (Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 97; opraveno v Úř. věst. L 206, 9.6.2004, s. 37).

(6)  Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 70. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1679/2005 (Úř. věst. L 271, 15.10.2005, s. 1).

(7)  Úř. věst. L 358, 31.12.1998, s. 17. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1809/2004 (Úř. věst. L 318, 19.10.2004, s. 18).

(8)  Úř. věst. L 12, 20.1.1993, s. 9.

(9)  Úř. věst. L 210, 28.7.1998, s. 32. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 865/2004 (Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 97; opraveno v: Úř. věst. L 206, 9.6.2004, s. 37).“

(10)  Úř. věst. L 84, 28.3.2002, s. 4.“


PŘÍLOHA

PŘÍLOHA XXIV

Společná metoda výpočtu plochy osázené olivovníky v hektarech oliv GIS

Společná metoda je založena na algoritmu (1), který stanoví plochu osázenou olivovníky na základě polohy olivovníků způsobilých pro podporu za použití automatického zpracování pomocí GIS (geografického informačního systému).

1.   DEFINICE

Pro účely této přílohy se rozumí:

a)

‚parcelou pro pěstování oliv‘ souvislá plocha půdy osázená způsobilými produktivními olivovníky, vzdálenými od sebe vesměs ve stanovené maximální vzdálenosti;

b)

‚způsobilým olivovníkem‘ olivovník vysazený do 1. května 1998, nebo u Kypru a Malty do 31. prosince 2001, nebo náhradní olivovník nebo každý olivovník vysazený v rámci programu schváleného Komisí na základě článku 4 nařízení (ES) č. 1638/98 a zaevidovaný v GIS;

c)

‚způsobilým izolovaným olivovníkem‘ způsobilý produktivní olivovník, který nesplňuje podmínky nutné k tomu, aby patřil do skupiny olivovníků na parcele pro pěstování oliv;

d)

‚způsobilým produktivním olivovníkem‘ způsobilý živý olivovník, klasifikovaný jako kulturní plodina, trvale vysazený, v libovolném stavu, který má případně několik kmenů při zemi oddělených od sebe vzdáleností menší než 2 metry.

2.   ETAPY ALGORITMU PRO PODPORU NA OLIVOVÉ HÁJE

Etapa 1: Analýza sousedství

Parametr analýzy sousedství (P1) vymezuje maximální vzdálenost mezi sousedními způsobilými olivovníky, a je tedy veličinou, která určuje, zda olivovníky jsou izolované nebo tvoří část téže parcely pro pěstování oliv. P1 je poloměr, který opisuje kruh kolem způsobilého olivovníku, v němž se musejí nacházet jiné způsobilé olivovníky, aby olivovník mohl být považován za součást téhož ‚obvodu pro pěstování oliv‘.

P1 je stanoven na 20 metrů, což odpovídá maximální agronomické hodnotě u většiny oblastí. V některých oblastech s extenzivním pěstováním, jež má definovat členský stát, kde průměrné vzdálenosti výsadby přesahují 20 metrů, může členský stát rozhodnout, že stanoví P1 jako dvojnásobek průměrné oblastní vzdálenosti výsadby. V tomto případě členský stát uchovává doklady odůvodňující použití této výjimky.

Způsobilé olivovníky tvořící součást olivových hájů se vzdáleností vyšší než P1 se považují za způsobilé izolované olivovníky.

Použití parametru P1 především určuje blízkost způsobilých olivovníků. Kolem všech bodů (těžišť olivovníků) se umístí ochranný pás, takto vytvořené mnohoúhelníky se spojí, a potom se zjištěním velikosti těchto mnohoúhelníků určí, které způsobilé olivovníky stojí izolovaně.

Etapa 2: Připsání standardní plochy způsobilým izolovaným olivovníkům

Po použití P1 jsou způsobilé olivovníky rozčleněny do dvou tříd:

způsobilé olivovníky, které spadají do obvodu pro pěstování oliv,

způsobilé izolované olivovníky.

Plocha připsaná způsobilému izolovanému olivovníku, P2, se stanoví na 100 m2, což odpovídá kruhu o poloměru 5,64 m se středem ve způsobilém izolovaném olivovníku.

Etapa 3: Uplatnění vnitřního ochranného pásu P3

Musí se určit plocha, která má být připsána obvodu pro pěstování oliv, a mnohoúhelník, jehož tvar představuje olivový háj.

Nejprve se vytvoří síť přímek spojující všechny způsobilé olivovníky skupiny, jejichž odstup od sousedního olivovníku je menší než vzdálenost P1.

Potom se každá z těchto přímek překryje povrchem definovaným jako ‚vnitřní ochranný pás‘. Vnitřní ochranný pás je definován jako série bodů, jejichž vzdálenost vůči přímkám sítě je stejná nebo menší než hodnota stanovená jako ‚šířka vnitřního ochranného pásu‘. Aby se zamezilo vytvoření ostrovů, které by byly zatříděny jako ‚neosázené olivovníky‘ uvnitř homogenního olivového háje, musí se šířka vnitřního ochranného pásu rovnat polovině vzdálenosti P1.

Kombinace všech vnitřních ochranných pásů je předběžný přibližný odhad plochy, kterou je třeba připsat skupině olivovníků, tzn. plochy olivového háje.

Etapa 4: Uplatnění vnějšího ochranného pásu P4

Konečná plocha olivového háje a konečný tvar mnohoúhelníku představující dotyčnou plochu jsou připsány za použití druhého ochranného pásu, který se nazývá ‚vnější ochranný pás‘.

‚Vnější ochranný pás‘ se použije na vnějšek sítě přímek spojujících všechny způsobilé olivovníky po obvodu okraje olivového háje. Vnější ochranný pás je série bodů, jejichž vzdálenost vůči přímce na okraji sítě je stejná nebo menší než hodnota stanovená jako ‚šířka vnějšího ochranného pásu‘. Vnější ochranný pás se použije pouze na vnější stranu každé přímky situované na okraji sítě, zatímco na vnitřní straně se nadále používá vnitřní ochranný pás.

‚Vnější‘ ochranný pás je definován jako polovina průměrné vzdálenosti osázení parcely pro pěstování oliv (δ), a to s minimální prahovou hodnotou 2,5 m.

Tato průměrná vzdálenost mezi způsobilými olivovníky se vypočítá za použití tohoto vzorce:

Průměrná vzdálenost osázení Formula

přičemž A = plocha skupiny olivovníků a N = počet olivovníků.

Průměrná vzdálenost osázení se vypočítá pomocí postupných iterací:

první průměrná vzdálenost osázení δ1 se vypočítá za použití plochy (A1) obdržené za použití pouze P3 (vnitřního ochranného pásu),

potom se vypočítá nová plocha A2 za použití hodnoty δ2 = δ1/2 jako vnějšího ochranného pásu,

tímto způsobem se obdrží An tehdy, když rozdíl mezi An-1 a An se už nepovažuje za významný.

P4 pak vyjde jako:

P4 = max [2,5m; 1/2 δn]

kde Formula

Etapa 5: Určení plochy osázené olivovníky

—   Etapa 5a: určení Voronoiova mnohoúhelníku

Vnitřní a vnější ochranný pás (P3 a P4) se zkombinují za účelem obdržení konečného výsledku. Výsledkem je grafická vrstva, jejíž délka obvodu pro pěstování oliv a plocha osázená olivovníky se musejí zaevidovat do databáze SIG pro pěstování oliv.

Výsledek lze přeměnit na Voronoiovy mnohoúhelníky, které připisují plochu každému způsobilému olivovníku. Voronoiův mnohoúhelník je definován jako ‚mnohoúhelník, jehož vnitřek se skládá z množiny všech bodů plochy, které jsou blíže ke zvláštnímu bodu sítě než ke kterémukoli jinému bodu‘.

—   Etapa 5b: Vyloučení částí přesahujících okraj referenční parcely

Nejprve se musí okraje referenčních parcel překrýt obvody pro pěstování oliv.

Potom se vyloučí části obvodů pro pěstování parcel, které přesahují okraje referenční parcely.

—   Etapa 5c: Začlenění vnitřních ostrovů menších než 100 m2

Je třeba uplatňovat toleranci ve formě prahové hodnoty pro velikost ‚ostrovů‘ (tj. částí parcely, jež při použití metody nelze považovat za osázené způsobilými olivovníky), aby se zamezilo vytváření ‚ostrovů‘ nevýznamné velikosti. Do plochy lze začlenit všechny ‚ostrovy‘ do 100 m2. ‚Ostrovy‘, které mají být zohledněny, jsou:

‚vnitřní ostrovy‘ (uvnitř obvodu pro pěstování oliv vytvořeného OLIAREA) vyplývající z použití parametrů P1 a P3,

‚vnitřní ostrovy‘ (uvnitř referenční parcely, ale vně parcely pro pěstování oliv) vyplývající z použití P4 a z průniku mezi referenčními parcelami a obvody pro pěstování oliv.

Etapa 6: Vyloučení nezpůsobilých olivovníků

V případě, že na parcele pro pěstování oliv stojí nezpůsobilé olivovníky, musí se plocha obdržená po etapě 5 vynásobit počtem způsobilých olivovníků a vydělit celkovým počtem olivovníků na parcele pro pěstování oliv. Takto vypočtená plocha tvoří plochu osázenou olivami způsobilou pro podporu na olivové háje.

3.   ETAPY ALGORITMU PRO REŽIM PODPORY PRO OLIVOVÉ HÁJE

Pro určení počtu hektarů, jež je třeba zohlednit pro účely čl. 43 odst. 1 a přílohy VII části H nařízení (ES) č. 1782/2003 (určení nároků na vyplacení) se použijí etapy 1 až 5 výše popsaného algoritmu, nepoužije se však etapa 6. Nemusí se však zohlednit plocha osázená izolovanými olivovníky uvedená v etapě 2.

V tomto případě mohou členské státy po etapě 5 rozhodnout, že ostrovy nad 100 m2 zemědělské půdy, u kterých během referenčního období nevznikl nárok na přímé platby uvedené na seznamu v příloze VI nařízení (ES) č. 1782/2003 se začlení do plochy osázené olivovníky, kromě ploch obsazených trvalými plodinami a kromě lesů. Pokud se zvolí tento režim, vztahuje se dotyčné ustanovení na všechny zemědělce členského státu.

Členské státy uchovávají v GIS pro pěstování oliv záznam o této odchylce a o provedených kontrolách.

Stejná metoda se použije také při výpočtu počtu přípustných hektarů podle článku 44 nařízení (ES) č. 1782/2003 (využívání nároků na vyplácení).

4.   PROVEDENÍ

Členské státy provádějí tento algoritmus jakožto funkcionalitu svého GIS pro pěstování oliv a přitom jej přizpůsobí svému vlastnímu počítačovému prostředí. Výsledky každé etapy algoritmu se musejí u každé parcely zaevidovat v GIS pro pěstování oliv.

PŘÍLOHA XXV

TŘÍDĚNÍ ODRŮD TABÁKU

podle článku 171ca

I.   FLUE-CURED

 

Virginia

 

Virginia D a její hybridy

 

Bright

 

Wiślica

 

Virginia SCR IUN

 

Wiktoria

 

Wiecha

 

Wika

 

Wala

 

Wisła

 

Wilia

 

Waleria

 

Watra

 

Wanda

 

Weneda

 

Wenus

 

DH 16

 

DH 17

II.   LIGHT AIR-CURED

 

Burley

 

Badischer Burley a jeho hybridy

 

Maryland

 

Bursan

 

Bachus

 

Bożek

 

Boruta

 

Tennessee 90

 

Baca

 

Bocheński

 

Bonus

 

NC 3

 

Tennessee 86

III.   DARK AIR-CURED

 

Badischer Geudertheimer, Pereg, Korso

 

Paraguay a její hybridy

 

Dragon vert a jeho hybridy

 

Philippin

 

Petit Grammont (Flobecq)

 

Semois

 

Appelterre

 

Nijkerk

 

Misionero a jeho hybridy

 

Rio Grande a jeho hybridy

 

Forchheimer Havanna IIc

 

Nostrano del Brenta

 

Resistente 142

 

Gojano

 

Hybridy Geudertheimera

 

Beneventano

 

Brasile Selvaggio a podobné odrůdy

 

Fermentovaný Burley

 

Havanna

 

Prezydent

 

Mieszko

 

Milenium

 

Małopolanin

 

Makar

 

Mega

IV.   FIRE-CURED

 

Kentucky a jeho hybridy

 

Moro di Cori

 

Salento

 

Kosmos

V.   SUN-CURED

 

Xanti-Yakà

 

Perustitza

 

Samsun

 

Erzegovina a podobné odrůdy

 

Myrodata Smyrnis, Trapezous a Phi I

 

Kaba Koulak (ne klasický)

 

Tsebelia

 

Mavra

VI.   BASMAS

VII.   KATERINI A PODOBNÉ ODRŮDY

VIII.   KLASICKÝ KABA KOULAK

 

Elassona

 

Myrodata d'Agrinion

 

Zichnomyrodata

PŘÍLOHA XXVI

UZNANÉ PĚSTITELSKÉ OBLASTI

podle článku 171cc

Skupina odrůd podle přílohy I

Členský stát

Pěstitelská oblast

I.

Flue cured

Německo

Šlesvicko-Holštýnsko, Dolní Sasko, Bavorsko, Porýní-Falcko, Bádensko-Würtembersko, Hesensko, Sársko, Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořany, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Durynsko

Řecko

 

Francie

Aquitaine, Midi-Pyrénées, Auvergne, Limousin, Champagne-Ardenne, Alsasko, Lotrinsko, Rhône-Alpes, Franche-Comté, Provence-Alpes-Côte d'Azur, Loire, Centre, Poitou-Charentes, Bretaň, Languedoc-Roussillon, Normandie, Burgundsko, Nord-pas-de-Calais, Picardie, Île-de-France

Itálie

Friuli, Benátsko, Lombardie, Piemont, Toskánsko, Marche, Umbrie, Lazio, Abruzzi, Molise, Kampánie, Basilicata, Kalábrie

Španělsko

Extremadura, Andalusie, Kastilie-León, Kastilie-La Mancha

Portugalsko

Beiras, Ribatejo Oeste, Alentejo, Autonomní oblast Azory

Rakousko

 

II.

Light air-cured

Belgie

 

Německo

Porýní-Falcko, Bádensko-Würtembersko, Hesensko, Sársko, Bavorsko, Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořany, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Durynsko

Řecko

 

Francie

Aquitaine, Midi-Pyrénées, Languedoc-Roussillon, Auvergne, Limousin, Poitou-Charentes, Bretaň, Loire, Centre, Rhône-Alpes, Provence-Alpes-Côte d'Azur, Franche-Comté, Alsasko, Lotrinsko, Champagne-Ardenne, Picardie, Nord-Pas-de-Calais, Horní Normandie, Dolní Normandie, Burgundsko, Réunion, Île-de-France

Itálie

Benátsko, Lombardie, Piemont, Umbrie, Emilia-Romagna, Lazio, Abruzzi, Molise, Kampánie, Basilicata, Sicilie, Friuli, Toskánsko, Marche

Španělsko

Extremadura, Andalusie, Kastilie-León, Kastilie-La Mancha

Portugalsko

Beiras, Ribatejo Oeste, Entre Douro e Minho, Trás-os-Montes, Autonomní oblast Azory

Rakousko

 

III.

Dark air-cured

Belgie

 

Německo

Porýní-Falcko, Bádensko-Würtembersko, Hesensko, Sársko, Bavorsko, Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořany, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Durynsko

Francie

Aquitaine, Midi-Pyrénées, Languedoc-Roussillon, Auvergne, Limousin, Poitou-Charentes, Bretaň, Loire, Centre, Rhône-Alpes, Provence-Alpes-Côte d'Azur, Franche-Comté, Alsasko, Lotrinsko, Champagne-Ardenne, Picardie, Nord-Pas-de-Calais, Horní Normandie, Dolní Normandie, Burgundsko, Réunion

Itálie

Friuli, Trentino, Benátsko, Toskánsko, Lazio, Molise, Kampánie, Sicílie

Španělsko

Extremadura, Andalusie, Kastilie-León, Kastilie-La Mancha, Valencie (autonomní obec), Navarre, Rioja, Katalánsko, Madrid, Galicie, Asturie, Kantábrie, oblast Campezo v Baskicku, La Palma (Kanárské ostrovy)

Rakousko

 

IV.

Fire-cured

Itálie

Benátsko, Toskánsko, Umbrie, Lazio, Kampánie, Marche

Španělsko

Extremadura, Andalusie

V.

Sun-cured

Řecko

 

Itálie

Lazio, Abruzzi, Molise, Kampánie, Basilicata, Sicílie

VI.

Basmas

Řecko

 

VII.

Katerini a podobné odrůdy

Řecko

 

Itálie

Lazio, Abruzzi, Kampánie, Basilicata

VIII.

Klasický Kaba Koulak

Elassona, Myrodata Agrinion, Zichnomyrodata

Řecko

 

PŘÍLOHA XXVII

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA JAKOST

podle článku 171cg

Tabák způsobilý pro prémii podle článku 171ci musí být obvyklé obchodní jakosti s ohledem na typické vlastnosti dotyčné odrůdy a nesmí obsahovat nic z níže uvedeného:

a)

kusy listů;

b)

listy velmi poničené krupobitím;

c)

listy se závažným poškozením více než jedné třetiny povrchu;

d)

listy, jejich povrch je z více než 25 % napaden chorobami nebo poškozen působením hmyzu;

e)

listy se stopami po ochranných prostředcích proti škůdcům;

f)

nezralé nebo zcela zelené listy;

g)

listy poškozené mrazem;

h)

listy plesnivé nebo shnilé;

i)

listy s nedosušenou, vhkou nebo hnilobou napadenou žilnatinou nebo s pórovitými či nezmenšenými hlavními žebry;

j)

listy z postranních výhonků;

k)

listy se zápachem nezvyklým pro příslušnou odrůdu;

l)

listy olepené zemí;

m)

listy, jejichž vhkost přesahuje tolerance stanovené v příloze XXVIII.

PŘÍLOHA XXVIII

OBSAH VLHKOSTI

podle článku 171cj

Skupina odrůd

Obsah vlhkosti (v %)

Tolerance (v %)

I.

Flue-cured

16

4

II.   

Light air-cured

Německo, Francie, Belgie, Rakousko, Portugalsko – Autonomní oblast Azory

22

4

Ostatní členské státy a ostatní uznané pěstitelské oblasti v Portugalsku

20

6

III.   

Dark air-cured

Belgie, Německo, Francie, Rakousko

 

 

Ostatní členské státy

26

4

IV.

Fire-cured

22

6

V.

Sun-cured

22

4

VI.

Basmas

16

4

VII.

Katerini

16

4

VIII.   

Klasický Kaba Koulak

Elassona, Myrodata

16

4

Agrinion, Zichnomyrodata

16

4

PŘÍLOHA XXIX

METODY SPOLEČENSTVÍ PRO URČOVÁNÍ VLHKOSTI SUROVÉHO TABÁKU

podle článku 171cj

I.   POSTUPY

A.   Beaudessonova metoda

1.   Nástroje a přístroje

Beaudessonova sušárna EM 10:

Elektrická horkovzdušná sušárna, v níž je vzorek sušen řízeným prouděním horkého vzduchu za pomoci speciálního ventilátoru. Vlhkost vzorku se určuje stanovením hmotnosti vzorku před a po sušení, přičemž váha je kalibrována pro 10 g množství vzorku tak, že čtení hmotnosti vzorku po sušení odpovídá hodnotě vlhkosti vzorku v procentech.

2.   Postup

Dávka 10 g se naváží v misce s dírkovaným dnem, poté se přesune do sušicí kolony, kde je uložena v objímce. Sušárna se zapne na pět minut a vzorek se suší horkým vzduchem při teplotě asi 100 °C.

Po pěti minutách minutový spínač sušičku vypne. Teplota vzduchu po ukončení sušení se odečte na zabudovaném teploměru. Vzorek se zváží a ihned se stanoví jeho vlhkost, případně se dle zjištěné teploty provede korekce vlhkosti pomocí stupnice na přístroji o několik desetin procenta.

B.   Brabenderova metoda

1.   Nástroje a přístroje

Brabenderova sušárna:

Elektrická sušárna tvořená válcovitou komorou s termostatem a řízeným prouděním vzduchu, do níž může být najednou vloženo deset kovových misek po 10 g tabáku. Tyto misky se položí na otočnou desku s deseti polohami, která za pomoci ústředního ručního kola umožňuje posunout po usušení jednu misku po druhé do polohy, kde ji může přístroj zvážit: systém pák umožňuje postupně umístit misky na zabudovanou váhu, aniž by se z komory musely odstranit vzorky. Váha s optickým ukazatelem umožňuje bezprostřední odečtení obsahu vlhkosti.

K přístroji je připojena druhá váha, na níž se pouze váží původní množství před sušením.

2.   Postup

Nastavení teploměru na 110 °C.

Komora je předehřívána, po minimální dobu 15 minut.

Odváží a připraví se 10 vzorků po 10 g.

Vloží se dávky do sušičky.

Vzorky se suší po dobu 50 minut.

Provede se odečtení hmotnosti za účelem určení hrubého obsahu vlhkosti.

C.   Ostatní metody

Členské státy mohou použít další postupy založené zejména na měření elektrického odporu nebo dielektrických vlastností vzorku za podmínky, že tyto výsledky budou kalibrovány podle zkoušky stanovení vlhkosti reprezentativního vzorku stanovením dle postupu A nebo B.

II.   ODBĚR VZORKŮ

Odběr vzorků z tabákových listů za účelem určení jejich vlhkosti podle postupu uvedeného v oddílu I písmene A nebo B se provádí tímto způsobem.

1.   Odběr vzorků

Z každého balíku se odebere množství tabákových listů poměrně odpovídající hmotnosti balíku. Počet odebraných listů by měl být dostatečný k tomu, aby bylo dosaženo řádné reprezentativnosti vzorku vzhledem k celému balíku.

Vzorek musí obsahovat stejné množství listů z okraje, ze středu a z prostoru balíku.

2.   Homogenizace

Všechny odebrané listy se smíchají v umělohmotném pytli a několik kilogramů se homogenizuje (velikost rozsekaných částic 0,4 až 2 mm).

3.   Vzorkování

Po homogenizaci se nasekaný tabák důkladně promíchá a odebere se jeden reprezentativní vzorek.

4.   Měření

Měření se provádějí na celkovém vzorku redukovaném výše zmíněným způsobem, přičemž je nutné dbát na to, aby:

nemohlo dojít ke kolísání vlhkosti (nádoba nebo pytel musí být vzduchotěsný a vodotěsný),

nebyla porušena homogenita vzorků usazováním částic.

III.   ROZSAH A ČETNOST ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A METODA PŘEPOČTU HMOTNOSTI

Za účelem stanovení obsahu vlhkosti surového tabáku se musí při každé dodávce odebrat alespoň 3 vzorky na každou skupinu odrůd. Zemědělci a první zpracovatelé mohou při dodávce tabáku požádat o odběr vyššího počtu vzorků.

Hmotnost tabáku dodaného na skupinu odrůd v průběhu téhož dne je třeba přepočíst podle průměrné naměřené vlhkosti. Pokud je průměrná vlhkost nižší nebo vyšší o méně než jeden stupeň než referenční vlhkost, hmotnost tabáku způsobilého pro prémii se nepřizpůsobuje.

Přepočtená hmotnost je: čistá celková hmotnost tabáku dodaného za každou skupinu odrůd během jednoho jediného dne × (100 – průměrná vlhkost)/(100 – referenční vlhkost pro danou odrůdu). Průměrná vlhkost musí být daná celým číslem, přičemž se desetinná místa od 0,01 do 0,49 zaokrouhlují směrem dolů a desetinná místa od 0,50 do 0,99 směrem nahoru.

PŘÍLOHA XXX

ZPĚTNÝ ODKUP KVÓT NA SKLIZNĚ 2002 A 2003

podle článku 171cp

Producenti s produkční kvótou pod 10 tun

Skupina odrůd

Rok

1.

2.

3.

4.

5.

Kvóty skupiny I

25 %

25 %

25 %

15 %

10 %

Kvóty skupiny II

25 %

25 %

25 %

15 %

10 %

Kvóty skupiny III

— sklizeň 2002

40 %

40 %

25 %

25 %

20 %

— sklizeň 2003

75 %

75 %

50 %

25 %

25 %

Kvóty skupiny IV

25 %

25 %

25 %

15 %

10 %

Kvóty skupiny V

100 %

100 %

75 %

50 %

50 %

Kvóty skupiny VI

25 %

25 %

25 %

15 %

10 %

Kvóty skupiny VII

25 %

25 %

25 %

15 %

10 %

Kvóty skupiny VIII

25 %

25 %

25 %

15 %

10 %


Producenti s produkční kvótou od 10 tun včetně do 40 tun

Skupina odrůd

Rok

1.

2.

3.

4.

5.

Kvóty skupiny I

25 %

25 %

20 %

10 %

10 %

Kvóty skupiny II

25 %

25 %

20 %

10 %

10 %

Kvóty skupiny III

— sklizeň 2002

35 %

35 %

20 %

20 %

20 %

— sklizeň 2003

75 %

50 %

40 %

20 %

20 %

Kvóty skupiny IV

25 %

25 %

20 %

10 %

10 %

Kvóty skupiny V

90 %

90 %

50 %

50 %

50 %

Kvóty skupiny VI

25 %

25 %

20 %

10 %

10 %

Kvóty skupiny VII

25 %

25 %

20 %

10 %

10 %

Kvóty skupiny VIII

25 %

25 %

20 %

10 %

10 %


Producenti s produkční kvótou 40 tun nebo více

Skupina odrůd

Rok

1.

2.

3.

4.

5.

Kvóty skupiny I

20 %

20 %

20 %

10 %

10 %

Kvóty skupiny II

20 %

20 %

20 %

10 %

10 %

Kvóty skupiny III

— sklizeň 2002

30 %

30 %

20 %

15 %

15 %

— sklizeň 2003

65 %

65 %

20 %

20 %

20 %

Kvóty skupiny IV

20 %

20 %

20 %

10 %

10 %

Kvóty skupiny V

75 %

75 %

40 %

40 %

40 %

Kvóty skupiny VI

20 %

20 %

20 %

10 %

10 %

Kvóty skupiny VII

20 %

20 %

20 %

10 %

10 %

Kvóty skupiny VIII

20 %

20 %

20 %

10 %

10 %


(1)  Metoda označovaná jako OLIAREA, kterou vypracovalo Společné středisko Evropské komise pro výzkum.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU