(ES) č. 2150/2005Nařízení Komise (ES) č. 2150/2005 ze dne 23. prosince 2005 , kterým se stanoví společná pravidla pro pružné užívání vzdušného prostoru (Text s významem pro EHP)

(1)

Pružné užívání vzdušného prostoru je koncepce uspořádání vzdušného prostoru popsaná Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) a rozvinutá Evropskou organizací pro bezpečnost leteckého provozu (Eurocontrol), podle které by vzdušný prostor neměl být definován pouze jako civilní nebo pouze jako vojenský vzdušný prostor, ale spíše považován za jeden celek, v němž všichni uživatelé musí být uspokojeni ve svých potřebách v co nejvyšší míře.

(2)

Eurocontrol byl pověřen v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 549/2004, aby pomáhal Komisi při přípravě prováděcích pravidel o pružném užívání vzdušného prostoru. Toto nařízení plně zohledňuje výslednou zprávu o pověření ze dne 30. prosince 2004 vydanou Eurocontrol.

(3)

Toto nařízení se nevztahuje na vojenské operace a cvičení podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004.

(4)

Členské státy se zavázaly v prohlášení o vojenských otázkách týkajících se jednotného evropského nebe (3), že budou navzájem spolupracovat a zároveň zohlední vnitrostátní vojenské požadavky, aby zajistili plné a jednotné uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru všemi uživateli vzdušného prostoru ve všech členských státech.

(5)

Zpráva, kterou společně vydalo oddělení Eurocontrol pro ověřování výkonnosti a agentura Eurocontrol v říjnu 2001, uvádí, že existuje značný prostor pro zlepšení v současném uplatňování pružného užívání vzdušného prostoru v Evropě. Nyní by měla být přijata společná pravidla, která by toto zlepšení umožnila.

(6)

Koncepce pružného užívání vzdušného prostoru se rovněž vztahuje na prostor nad volnými moři. Jejím uplatňováním by proto neměla být dotčena práva a povinnosti členského státu podle Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicagská úmluva) ze dne 7. prosince 1944 a jejích příloh nebo podle Úmluvy OSN o mořském právu z roku 1982.

(7)

Jsou aktivity, které vyžadují vyhrazení části vzdušného prostoru k výhradnímu nebo zvláštnímu užívání na určená období, kvůli vlastnostem svého letového profilu nebo nebezpečné povaze a potřebě zabezpečit účinné a bezpečné oddělení od leteckého provozu, který se těchto aktivit neúčastní.

(8)

Účinné a harmonizované uplatňování pružného užívání vzdušného prostoru v celém Společenství vyžaduje jasná a konzistentní pravidla pro civilně-vojenskou koordinaci, která by měla zohlednit požadavky všech uživatelů a povahu jejich různých aktivit.

(9)

Účinné civilně-vojenské koordinační postupy by měly spočívat na pravidlech a normách, aby se zajistilo účinné užívání vzdušného prostoru všemi uživateli.

(10)

Při uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru je podstatné podporovat spolupráci sousedních členských států a zohlednit přeshraniční operace.

(11)

Rozdíly v organizaci civilně-vojenské spolupráce ve Společenství omezují jednotné a včasné uspořádání vzdušného prostoru. Proto je důležité určit osoby a/nebo organizace, které jsou odpovědné za uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru v každém členském státě. Tato informace by měla být dána k dispozici členským státům.

(12)

Konzistentní postupy civilně-vojenské koordinace a užívání společného vzdušného prostoru jsou zásadní podmínkou pro utvoření funkčních bloků vzdušného prostoru vymezených v nařízení (ES) č. 549/2004.

(13)

Pružné užívání vzdušného prostoru se zaměřuje na uspořádání vzdušného prostoru na strategické, předtaktické a taktické úrovni, což jsou oddělené řídící funkce, které jsou ale navzájem úzce propojeny a které je třeba provádět soudržně za účelem účinného užívání vzdušného prostoru.

(14)

Programy řízení letového provozu, které jsou vyvíjeny v rámci spolupráce na evropské úrovni, by měly postupně umožnit dosažení souladu mezi uspořádáním vzdušného prostoru, uspořádáním toku letového provozu a letovými provozními službami.

(15)

Pokud se ve stejném vzdušném prostoru odehrávají různé letecké aktivity, které ale odpovídají rozdílným požadavkům, měla by být jejich koordinace zaměřena na bezpečné provedení letu a zároveň na optimální užívání dostupného vzdušného prostoru.

(16)

Přesnost informací o stavu vzdušného prostoru a o zvláštních situacích letového provozu a jejich včasné šíření civilním a vojenským leteckým řídícím letového provozu má přímý vliv na bezpečnost a účinnost operací.

(17)

Pro zúčastněné strany, které si přejí využít dostupných struktur vzdušného prostoru, je včasný přístup k aktuálním informacím o stavu vzdušného prostoru podstatný, když vyplňují nebo mění svůj letový plán.

(18)

Pravidelné hodnocení užívání vzdušného prostoru je důležitým prostředkem zvyšování důvěry mezi civilními a vojenskými poskytovateli služeb a uživateli a je důležitým nástrojem pro zlepšení organizace a uspořádání vzdušného prostoru.

(19)

Výroční zpráva o uplatňování pružného užívání vzdušného prostoru podle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 551/2004 by měla obsahovat příslušné informace shromážděné s ohledem na původní cíle a za jediným účelem – lepšího plnění požadavků uživatelů.

(20)

Je vhodné stanovit přechodné období za účelem splnění požadavků koordinace civilních jednotek letových provozních služeb a vojenských jednotek letových provozních služeb a/nebo řídících vojenských jednotek.

(21)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe zřízeného čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 549/2004,

a)

„buňkou uspořádání vzdušného prostoru“ (AMC) se rozumí buňka odpovědná za každodenní uspořádání vzdušného prostoru, za který odpovídá jeden nebo více členských států;

b)

„vyhrazením vzdušného prostoru“ se rozumí stanovený rozsah vzdušného prostoru dočasně vyhrazený pro výlučné nebo zvláštní užívání kategoriemi uživatelů;

c)

„omezením vzdušného prostoru“ se rozumí stanovený rozsah vzdušného prostoru, v jehož rámci mohou být v různých formách prováděny v určených časech činnosti nebezpečné pro let letadla („nebezpečná oblast“); nebo takový vzdušný prostor se stanovenými rozměry nad pevninou nebo pobřežními vodami státu, v rámci kterého je let letadla omezený v souladu s některými zvláštními podmínkami („omezená oblast“); nebo vzdušný prostor se stanovenými rozměry nad pevninou nebo pobřežními vodami státu, v rámci kterého je let letadla zakázaný („zakázaná oblast“);

d)

„strukturou vzdušného prostoru“ se rozumí zvláštní část vzdušného prostoru určená k zabezpečení bezpečného a optimálního provozu letadla;

e)

„jednotkou letových provozních služeb“ (jednotka ATS) se rozumí civilní nebo vojenská jednotka odpovědná za poskytovaní letových provozních služeb;

f)

„civilní a vojenskou koordinací“ se rozumí koordinace mezi civilními a vojenskými stranami, jenž jsou oprávněné přijímat rozhodnutí a schvalovat opatření;

g)

„řídícími vojenskými jednotkami“ se rozumí stacionární nebo mobilní vojenská jednotka, která řídí vojenský letový provoz a/nebo provádí jiné činnosti, které si pro svůj specifický charakter mohou vyžadovat vyhrazení nebo omezení vzdušného prostoru;

h)

„přeshraničním vzdušným prostorem“ se rozumí struktura vzdušného prostoru, která přesahuje vnitrostátní hranice a/nebo regionální hranice letových informací;

i)

„letovým záměrem“ se rozumí dráha letu a příslušné údaje o letu popisující plánovanou trasu letu na místo určení, aktualizovanou v každém okamžiku;

j)

„dráhou letu“ se rozumí dráha letadla vzduchem, která je vymezena trojrozměrně;

k)

„reálným časem“ se rozumí skutečný čas, ve kterém se odehrává proces nebo událost;

l)

„rozstupem“ se rozumí vzdálenost mezi letadly, hladinami nebo dráhami;

m)

„uživateli“ se rozumí civilní nebo vojenská letadla provozovaná ve vzduchu, jakož i jakékoli další strany vyžadující vzdušný prostor.

a)

Koordinace mezi civilními a vojenskými orgány se organizuje na strategické, předtaktické a taktické úrovni uspořádání vzdušného prostoru prostřednictvím uzavírání dohod a stanovení postupů s cílem zvýšit bezpečnost a kapacitu vzdušného prostoru a zlepšit účinnost a pružnost provozu letadel.

b)

Konzistentnost mezi uspořádáním vzdušného prostoru, uspořádáním toku letového provozu a letovými provozními službami se stanoví a udržuje na třech úrovních uspořádání vzdušného prostoru uvedených v písmenu a) s cílem zabezpečit účinnost plánování vzdušného prostoru, jeho přidělování a užívání pro všechny uživatele.

c)

Vyhrazení vzdušného prostoru k výlučnému nebo specifickému užívání kategorií uživatelů má dočasný charakter, je uplatňované pouze v ohraničeném časovém období, které spočívá ve skutečném užívání, a uvolní se ihned, jakmile se činnost, která vedla k jeho zavedení, skončí.

d)

Členskými státy rozvinou spolupráci pro účinné a konzistentní uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru i přes vnitrostátní hranice a/nebo regionální hranice letových informací, a zejména se zaměří na přeshraniční činnosti; tato spolupráce se vztahuje na všechny příslušné právní, provozní a technické otázky.

e)

Jednotky letových provozních služeb a uživatelé užívají dostupný vzdušný prostor co nejlépe.

a)

zabezpečují celkové uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru na strategické, předtaktické a taktické úrovni;

b)

pravidelně přezkoumávají požadavky uživatelů;

c)

schvalují činnosti, které vyžadují vyhrazení nebo omezení vzdušného prostoru;

d)

určují dočasné struktury vzdušného prostoru a postupy pro nabízení různých možností vyhrazení vzdušného prostoru a tras;

e)

stanoví kritéria a postupy pro vytvoření a užívání nastavitelných laterálních a vertikálních ohraničení vzdušného prostoru potřebných k přizpůsobení různých variant drah letu a krátkodobých změn letů;

f)

hodnotí vnitrostátní struktury vzdušného prostoru a sítě leteckých tratí s cílem plánovat pružné struktury vzdušného prostoru a postupy;

g)

určují specifické podmínky, podle nichž je odpovědnost za rozstup mezi civilními a vojenskými lety na jednotkách letových provozních služeb nebo řídících vojenských jednotkách;

h)

rozvíjejí přeshraniční užívání vzdušného prostoru se sousedními státy, pokud to vyžadují dopravní toky a aktivity uživatelů;

i)

koordinují své politiky uspořádání vzdušného prostoru s těmito sousedními členskými státy s cílem společně řešit užívání vzdušného prostoru přesahujícího vnitrostátní hranice a/nebo regionální hranice letových informací.

j)

stanovují a zpřístupňují uživatelům struktury vzdušného prostoru v úzké spolupráci a koordinaci se sousedními členskými státy, jestliže mají příslušné struktury vzdušného prostoru významný dopad na provoz přesahující vnitrostátní hranice a/nebo regionální hranice letových informací za účelem zabezpečení optimálního užívání vzdušného prostoru pro všechny uživatele v celém Společenství;

k)

vytvoří spolu se sousedními státy společný soubor norem pro rozstup mezi civilními a vojenskými lety v případě přeshraničních aktivit;

l)

stanovují konzultační mechanismy mezi osobami nebo organizacemi podle odstavce 3 a všemi dotčenými partnery a organizacemi k zabezpečení toho, že požadavky uživatelů budou řádně brány v úvahu;

m)

hodnotí a přezkoumávají postupy týkající se vzdušného prostoru a fungování pružného užívání vzdušného prostoru;

n)

stanovují mechanismy pro archivování údajů o požadavcích, přidělení a skutečném užívání struktur vzdušného prostoru pro další analytické a plánovací činnosti.