(ES) č. 1698/2005Nařízení Rady (ES) č 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)

NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č  1698/2005

ze dne 20. září 2005

o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 36 a 37 a čl. 299 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Politika rozvoje venkova by měla doprovázet a doplňovat politiku podpory trhu a politiku podpory příjmů v rámci společné zemědělské politiky, a přispívat tak k dosahování cílů této politiky stanovených ve Smlouvě. Politika rozvoje venkova by také měla brát v úvahu obecné cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti stanovené ve Smlouvě a přispívat k jejich dosažení při začlenění dalších důležitých priorit politiky, jak jsou vyjádřeny v závěrech ze zasedání Evropské rady v Lisabonu a Göteborgu zabývajících se konkurenceschopností a udržitelným rozvojem.

(2)	Podle Smlouvy by se při vypracovávání společné zemědělské politiky a zvláštních metod, které může zahrnovat, mělo přihlížet ke zvláštní povaze zemědělské činnosti, vyplývající ze sociální struktury zemědělství a ze strukturálních a přírodních rozdílů mezi různými venkovskými oblastmi.

(3)

Reforma společné zemědělské politiky z června roku 2003 a dubna roku 2004 zavedla velké změny, které budou pravděpodobně mít značný vliv na hospodářství všech venkovských oblastí Společenství z hlediska modelů zemědělské produkce, způsobů hospodaření s půdou, zaměstnanosti a na celkové sociální a hospodářské podmínky různých venkovských oblastí.

(4)

Činnost Společenství by měla doplňovat činnost prováděnou členskými státy nebo by jejím cílem mělo být k této činnosti přispívat. Toto partnerství by mělo být posíleno pomocí ujednání o zapojení různých druhů partnerů s plným ohledem na institucionální pravomoci členských států. Dotyční partneři by se měli účastnit přípravy, monitorování a hodnocení programů.

(5)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž rozvoje venkova, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států vzhledem k provázanosti tohoto cíle s dalšími nástroji společné zemědělské politiky, k velikosti rozdílů mezi různými venkovskými oblastmi a k omezeným finančním zdrojům členských států v rozšířené Unii, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství prostřednictvím víceleté záruky financování ze strany Společenství a soustředěním se na jeho priority, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(6)	Činnosti Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (dále jen „EZFRV“) a operace, k nimž přispívá, musí být v souladu s ostatními politikami Společenství a být s nimi slučitelné a musí být v souladu se všemi právními předpisy Společenství.

(7)	Ve své činnosti ve prospěch rozvoje venkova usiluje Společenství v souladu se Smlouvou o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy a zákaz diskriminace.

(8)	Rada by měla přijmout na návrh Komise strategické směry, aby zaměřila strategický obsah politiky rozvoje venkova v souladu s prioritami Společenství, a tím zvýšila jeho transparentnost.

(9)

Na základě strategických směrů by měl každý členský stát připravit svůj národní strategický plán rozvoje venkova, který by tvořil referenční rámec pro přípravu programů pro rozvoj venkova. Členské státy a Komise by měly podávat zprávy o monitorování vnitrostátních strategií a strategie Společenství.

(10)	Programování rozvoje venkova by mělo být v souladu s prioritami Společenství a prioritami členských států a doplňovat ostatní politiky Společenství, zejména politiku zemědělských trhů, politiku soudržnosti a společnou rybářskou politiku.

(11)

Aby byl zajištěn udržitelný rozvoj venkovských oblastí, je nezbytné se zaměřit na omezený počet hlavních cílů na úrovni Společenství, které se budou týkat konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, hospodaření s půdou a životního prostředí, kvality života a diverzifikace činností v těchto oblastech, s přihlédnutím k rozdílným poměrům od odlehlých venkovských oblastí, které jsou postiženy vylidňováním a upadají, po příměstské venkovské oblasti pod vzrůstajícím tlakem z městských center.

(12)	Je třeba zavést obecná pravidla pro programování a kontrolu programování rozvoje venkova a zajistit přitom náležitou rovnováhu mezi osami programů pro rozvoj venkova, které odpovídají uvedeným hlavním cílům. Trvání programů by mělo být sedmileté.

(13)	Pro dosažení cíle zlepšení konkurenceschopnosti odvětví zemědělství a lesnictví je důležité vytvořit jasné strategie rozvoje zaměřené na posilování a přizpůsobování lidského potenciálu, fyzického potenciálu a kvality zemědělské produkce.

(14)

Pokud jde o lidský potenciál, je třeba zavést soubor opatření týkajících se vzdělávání, informací a šíření vědomostí, podpory pro zahájení činnosti mladých zemědělců, předčasného odchodu zemědělců a zemědělských pracovníků do důchodu, využití poradenských služeb zemědělci a držitelé lesů a zřízení řídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemědělství a poradenských služeb pro lesnictví.

(15)

Pokud jde o vzdělávání, poskytování informací a šíření vědomostí, vyžadují rozvoj a specializace zemědělství a lesnictví náležitou úroveň technického a ekonomického vzdělání, včetně odborné znalosti nových informačních technologií, jakož i dostatečného povědomí v oblasti jakosti výrobků, výsledků výzkumu a udržitelného řízení využívání přírodních zdrojů, včetně ekologicky podmíněných požadavků, a uplatňování výrobních postupů slučitelných se zachováním a zhodnocováním krajiny a s ochranou životního prostředí. Proto je nutné rozšířit vzdělávání, poskytování informací a šíření vědomostí na všechny dospělé osoby, které se zabývají otázkami zemědělství, potravinářství a lesnictví. Tyto činnosti jsou zaměřeny na otázky konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a na cíle v oblasti hospodaření s půdou a životního prostředí.

(16)

Poskytování zvláštních výhod mladým zemědělcům jim může pomoci při zahajování činnosti i při strukturálních úpravách jejich hospodářství po zahájení činnosti. Opatření pro zahajování činnosti by měla být podmíněna vypracováním podnikatelského plánu jako nástroje pro postupné zajištění rozvoje činností nového zemědělského hospodářství.

(17)

Předčasný odchod zemědělců do důchodu by měl vést k výrazné strukturální změně převedených hospodářství prostřednictvím opatření pro zahájení činnosti mladých zemědělců podle požadavků tohoto opatření nebo převodem hospodářství s cílem zvětšit jeho velikost, také s ohledem na zkušenosti získané při provádění předcházejících režimů Společenství v této oblasti.

(18)

Využívání služeb v oblasti řízení a poradenských služeb by zemědělcům a držitelům lesů mělo umožnit zlepšit udržitelné řízení jejich hospodářství. Alespoň využívání poradenských služeb pro zemědělce, jak je stanoveno v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (2), by mělo pomoci zemědělcům zhodnotit výkonnost jejich zemědělského hospodářství a určit, co je potřeba zlepšit s ohledem na právní požadavky na řízení uvedené ve zmíněném nařízení a s ohledem na normy Společenství týkající se bezpečnosti práce.

(19)	Vytvoření řídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemědělce a poradenských služeb pro držitele lesů by jim mělo pomoci přizpůsobit, zlepšit a usnadnit řízení a zlepšit celkovou výkonnost jejich hospodářství dalším posílením lidského potenciálu činného v zemědělství a lesnictví.

(20)

Pokud jde o fyzický potenciál, je třeba zavést soubor opatření týkajících se modernizace zemědělských hospodářství, zvyšování hospodářské hodnoty lesů, přidání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům, podpory vývoje nových produktů, postupů a technologií v zemědělství, potravinářství a lesnictví, zlepšení a rozvoje infrastruktury zemědělství a lesnictví, obnovy zemědělského produkčního potenciálu poškozeného přírodními katastrofami a zavedení vhodných preventivních opatření.

(21)

Cílem podpory Společenství pro zemědělské investice je modernizovat zemědělská hospodářství a zvýšit jejich hospodářskou výkonnost lepším využíváním výrobních faktorů, k nimž patří zavádění nových technologií a inovace, zaměření se na kvalitu, ekologické výrobky a rozdělení činností na činnosti prováděné uvnitř zemědělských hospodářství a činnosti prováděné mimo ně, včetně nepotravinářských odvětví a energetických plodin, jakož i zlepšit životní prostředí, bezpečnost práce, hygienu a životní podmínky zvířat v zemědělských hospodářstvích a současně zjednodušit podmínky investiční podpory v porovnání s podmínkami stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) (3).

(22)

Soukromé lesy hrají významnou úlohu v hospodářské činnosti ve venkovských oblastech, a proto je pomoc Společenství důležitá pro zvyšování a rozšiřování jejich hospodářské hodnoty, pro vyšší diverzifikaci produkce a zlepšování tržních příležitostí, například v odvětví obnovitelné energie, při zachování udržitelného obhospodařování a multifunkční úlohy lesů.

(23)

Ke zlepšování zpracování primární zemědělské a lesnické produkce a její uvádění na trh by měla napomáhat podpora investic zaměřených na zvyšování efektivity v odvětví zpracování a uvádění na trh, na podporu zpracování zemědělské a lesnické produkce pro obnovitelnou energii, na zavádění nových technologií a inovací, na vytváření nových tržních příležitostí pro zemědělské a lesnické produkty, na zdůraznění kvality, na zlepšení ochrany životního prostředí, bezpečnosti práce, hygieny a životních podmínek zvířat, a to zpravidla se zaměřením na mikropodniky, malé a střední podniky a jiné podniky do určité velikosti, které mají lepší pozici, aby mohly přidat hodnotu místním produktům, a současně zjednodušením podmínek podpory investic v porovnání s podmínkami stanovenými v nařízení (ES) č. 1257/1999.

(24)

V souvislosti se zvýšením konkurence je důležité zajistit, aby zemědělství, potravinářství a lesnictví mohlo využít tržních příležitostí pomocí širokých inovačních přístupů při vývoji nových produktů, postupů a technologií. Z tohoto důvodu by se měla podporovat spolupráce mezi zemědělci, potravinářským průmyslem, průmyslem zpracování surovin a ostatními stranami.

(25)	Zemědělská infrastruktura a opatření na obnovu po přírodních katastrofách a jejich předcházení by měly přispívat k ose konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví.

(26)

Pokud jde o jakost zemědělské produkce a zemědělských produktů, je třeba zavést soubor opatření na pomoc zemědělcům v oblasti dodržování norem založených na právních předpisech Společenství, na podporu účasti zemědělců v programech jakosti potravin a seskupení producentů při informačních a propagačních činnostech.

(27)

Cílem opatření týkajícího se dodržování norem je podporovat zemědělce v rychlejším zavádění náročných norem založených na právních předpisech Společenství v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti práce a v dodržování těchto norem. Z těchto norem mohou pro zemědělce vyplývat nové závazky, a proto by měla být poskytována podpora, která by pomohla částečně krýt dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku těchto nových závazků.

(28)

Cílem opatření pro poskytnutí podpory zemědělcům účastnícím se programů Společenství nebo vnitrostátních programů pro jakost potravin je zaručit spotřebitelům jakost produktu nebo výrobního procesu, k jehož uplatnění je vede jejich účast v těchto programech, dosáhnout přidané hodnoty pro primární zemědělské produkty a zlepšit tržní příležitosti. Protože účast v těchto programech může vést k dodatečným nákladům a závazkům, které nejsou trhem plně nahrazeny, měli by být zemědělci povzbuzeni k účasti na těchto programech.

(29)

Je třeba zlepšovat povědomí spotřebitelů o existenci a vlastnostech produktů vyprodukovaných v rámci výše uvedených programů jakosti. Seskupení producentů by měla být podporována, aby informovala spotřebitele a propagovala produkty dodávané na základě programů jakosti podporovaných členskými státy v rámci jejich programů rozvoje venkova.

(30)	Je třeba zajistit plynulý přechod ze souboru jednotlivých opatření zavedených v rámci aktu o přistoupení z roku 2003, zejména opatření týkajících se částečně soběstačných zemědělských hospodářství a opatření týkajících se seskupení producentů.

(31)

Podpora specifických metod hospodaření s půdou by měla přispívat k udržitelnému rozvoji tím, že vede zemědělce a držitele lesů zejména k tomu, aby uplatňovali využívání půdy metodami slučitelnými s potřebou ochrany přírodního prostředí a krajiny a s potřebou ochrany a zlepšování přírodních zdrojů. Měla by přispívat k provádění 6. akčního programu Společenství pro životní prostředí a závěrů předsednictví týkajících se strategie udržitelného rozvoje. Mezi klíčové otázky, které je třeba řešit, patří biologická rozmanitost, správa lokalit Natury 2000, ochrana vody a půdy, zmírnění změny klimatu včetně snížení emisí skleníkových plynů, snížení emisí amoniaku a udržitelné používání pesticidů.

(32)

Lesnictví je nedílnou součástí rozvoje venkova a podpora udržitelného využívání půdy by měla zahrnovat udržitelné obhospodařování lesů a jejich multifunkční úlohu. Lesy jsou užitečné z mnoha hledisek: poskytují surovinu pro obnovitelné výrobky šetrné k životnému prostředí a hrají důležitou úlohu v ekonomické prosperitě, biologické rozmanitosti, globálním cyklu uhlíku, rovnováze vodního prostředí, regulaci eroze a prevenci přírodních nebezpečí, jakož i při zajišťování sociálních a rekreačních služeb. Opatření v lesnictví by měla být přijímána na základě závazků učiněných Společenstvím a členskými státy na mezinárodní úrovni a měla by být založena na celostátních nebo regionálních programech členských států pro lesnictví nebo na rovnocenných nástrojích, které by měly brát v úvahu závazky přijaté na ministerských konferencích týkajících se ochrany lesů v Evropě. Opatření v lesnictví by měla přispívat k provádění strategie Společenství pro lesnictví. Tato podpora by však neměla narušovat hospodářskou soutěž a měla by být tržně neutrální.

(33)

Platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech a platby v jiných znevýhodněných oblastech by měly prostřednictvím stálého využívání zemědělské půdy přispívat k zachování venkova a k zachování a podpoře udržitelných systémů zemědělského hospodaření. Měly by být stanoveny objektivní parametry pro určení výše plateb, aby se zajistila účinnost tohoto režimu podpory a dosahování jeho cílů. Některá ustanovení nařízení (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro znevýhodněné oblasti by měla zůstat ještě nějakou dobu v platnosti.

(34)

Podpora by měla být nadále poskytována zemědělcům na pomoc při řešení zvláštních nevýhod v dotyčných oblastech, které vyplývají z provádění směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (4) a směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (5), s cílem přispívat k účinnému obhospodařovávání lokalit Natury 2000, a současně by měla být poskytována zemědělcům na pomoc při řešení nevýhod v povodí řek, které vyplývají z provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (6).

(35)

Agroenvironmentální platby by měly i nadále hrát významnou úlohu při podpoře udržitelného rozvoje venkovských oblastí a při odezvě na zvyšující se poptávku společnosti po službách v oblasti životního prostředí. Měly by zemědělce a ostatní správce půdy více podporovat v tom, aby sloužili společnosti jako celku tím, že zavedou nebo budou nadále používat metody zemědělské produkce slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí, krajiny a jejích vlastností, přírodních zdrojů, půdy a genetické rozmanitosti. V této souvislosti by měla být ochraně genetických zdrojů v zemědělství věnována zvláštní pozornost. V souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ by tyto platby měly krýt pouze závazky nad rámec odpovídajících závazných norem.

(36)	Zemědělci by měli být i nadále vedeni k tomu, aby na vysoké úrovni zajišťovali dobré životní podmínky zvířat, a to tím, že podporu získají zemědělci, kteří se zaváží přijmout chovatelské normy, které jsou přísnější než odpovídající závazné normy.

(37)

Měla by se poskytovat podpora na nevýnosné investice, pokud jsou nutné pro splnění závazků přijatých v rámci agroenvironmentálních režimů nebo jiných agroenvironmentálních cílů nebo pokud v rámci hospodářství zvyšují společenskou hodnotu oblastí Natury 2000 nebo jiných oblastí vysoké přírodní hodnoty.

(38)

Za účelem přispění k ochraně životního prostředí, prevenci přírodních nebezpečí a požárů a zmírnění změny klimatu by měly být rozšiřovány a zkvalitňovány lesní zdroje prvním zalesňováním zemědělské a nezemědělské půdy. Každé první zalesnění by mělo být přizpůsobené místním podmínkám, být slučitelné s životním prostředím a zvětšovat biologickou rozmanitost.

(39)	Zemědělsko-lesnické systémy mají velký ekologický a společenský význam, protože se v nich spojuje extenzivní zemědělství s lesnickými systémy, které jsou zaměřené na produkci vysoce kvalitního dřeva a jiných produktů lesnictví. Jejich vznik by měl být podporován.

(40)	Vzhledem k významu lesů pro úspěšné provádění směrnic 79/409/EHS a 92/43/EHS by měla být držitelům lesů poskytována zvláštní podpora, která by jim pomohla řešit zvláštní obtíže vyplývající z provádění uvedených směrnic.

(41)

Měly by být zavedeny lesnicko-environmentální platby za účelem vyrovnání nákladů z dobrovolných závazků týkajících se zvýšení biologické rozmanitosti, zachování lesních ekosystémů vysoké hodnoty a posílení ochranného významu lesů z hlediska eroze půdy, zachování vodních zdrojů a kvality vody a z hlediska přírodních nebezpečí.

(42)

Měla by být poskytována podpora na obnovu lesnického potenciálu v lesích poškozených přírodními katastrofami a požáry a na zavádění preventivních opatření. Preventivní opatření proti požárům by se měla týkat oblastí klasifikovaných členskými státy jako oblasti s vysokým nebo středním nebezpečím vzniku požáru podle plánů na ochranu lesů.

(43)	Měla by být poskytována podpora držitelům lesů na nevýnosné investice, pokud jsou nutné pro splnění závazků v oblasti lesního prostředí nebo jiných cílů ochrany životního prostředí, nebo v případě některých lesů podpora na zvýšení veřejné prospěšnosti daných oblastí.

(44)

Pro zajištění cíleného a účinného využívání podpory pro hospodaření s půdou podle tohoto nařízení by členské státy měly určit oblasti pro intervenci podle některých opatření v rámci této osy. Horské oblasti a další znevýhodněné oblasti by měly být určeny na základě objektivních společných kritérií. Proto by měly být směrnice a rozhodnutí Rady, kterými se přijímají nebo mění seznamy znevýhodněných oblastí v souladu s čl. 21 odst. 2 a 3 nařízení Rady (ES) č. 950/97 ze dne 20. května 1997 o zlepšení účinnosti zemědělských struktur (7), zrušeny s účinkem od pozdějšího data. Oblasti Natury 2000 jsou určeny v souladu se směrnicemi 79/409/EHS a 92/43/EHS. Členské státy by měly určit oblasti vhodné pro zalesňování z hlediska životního prostředí, z důvodů jako je ochrana proti erozi, předcházení přírodním nebezpečím nebo rozšíření lesních zdrojů přispívajících ke zmírnění změny klimatu a lesní oblasti se středním až vysokým nebezpečím vzniku lesních požárů.

(45)	Měl by být zaveden systém sankcí pro případy, kdy příjemci plateb podle určitých opatření pro hospodaření s půdou nesplní v rámci celého svého hospodářství závazné požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 1782/2003, a to s přihlédnutím k závažnosti, rozsahu, trvalosti a opakování neplnění požadavků.

(46)

Venkovským oblastem procházejícím změnami by měla být poskytnuta pomoc při diverzifikaci zemědělských činností směrem k nezemědělským činnostem, rozvoji nezemědělských odvětví, podpoře zaměstnanosti, zlepšování základních služeb včetně místního přístupu k informačním a komunikačním technologiím a provádění investic vedoucích ke zvýšení přitažlivosti venkovských oblastí s cílem zvrátit vývoj směřující k hospodářskému a sociálnímu úpadku a vylidňování venkova. V tomto ohledu je také třeba vyvíjet snahu o posílení lidského potenciálu.

(47)	Podporována by měla být i další opatření týkající se ekonomiky venkova obecně. Měl by být vypracován seznam opatření na základě zkušeností s iniciativou Leader a s ohledem na potřeby mnoha odvětví týkající se endogenního rozvoje venkova.

(48)	Provádění strategií místního rozvoje může posílit územní soudržnost a synergii jednotlivých opatření určených pro širší ekonomiku a obyvatele venkova. Opatření vztahující se k širší ekonomice venkova by se proto měla provádět přednostně v rámci strategií pro místní rozvoj.

(49)	Je třeba jasně definovat zásady pro soulad a doplňkovost mezi osou pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikaci ekonomiky venkova a dalšími finančními nástroji Společenství, zejména nástroji politiky soudržnosti.

(50)

Iniciativa Leader po třech programových obdobích dospěla na úroveň, která venkovským oblastem umožňuje uplatňovat přístup Leader v širším měřítku v rámci hlavního programování rozvoje venkova. Je tedy třeba stanovit použití základních zásad přístupu Leader i pro programy, kterými se tvoří zvláštní osa, a vymezit místní akční skupiny a opatření, která mají být podporována, včetně schopnosti partnerství, provádění místních strategií, spolupráce, vytváření sítí a získávání dovedností.

(51)	Vzhledem k významu přístupu Leader by na tuto osu měla být vyčleněna podstatná část příspěvku z EZFRV.

(52)

EZFRV má v rámci technické pomoci podporovat činnosti týkající se provádění programů. Jako součást technické pomoci uvedené v článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (8) by měla být na úrovni Společenství vytvořena síť pro rozvoj venkova.

(53)

Měla by být zavedena ustanovení o přidělování dostupných prostředků. Tyto prostředky by měly být v souladu s finančním výhledem na období 2007 až 2013. Celková částka pro rozvoj venkova by měla být přidělována jednou ročně. Značná pozornost by se měla věnovat regionům způsobilým v rámci konvergenčního cíle.

(54)

Rada by měla přijmout předpisy k určování částky podpory Společenství pro rozvoj venkova podle tohoto nařízení na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013, ročního rozdělení a minimální částky, která má být soustředěna v regionech způsobilých v rámci konvergenčního cíle v souladu s finančním výhledem na období 2007 až 2013 a interinstitucionální dohodou o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu pro totéž období.

(55)

Rozpočtové položky, které jsou na konvergenční cíl každoročně přidělovány členskému státu z fondů a které pocházejí z orientační sekce EZOZF, strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a finančního nástroje pro orientaci rybolovu (9) (dále jen „FNOR“), by měly být omezeny stropem stanoveným podle absorpční kapacity daného členského státu.

(56)	Kritéria pro účely orientačního rozdělení rozpočtových položek závazků dostupných členským státům by měla by být stanovena objektivním a průhledným způsobem.

(57)	Kromě těchto částek by měly členské státy brát v úvahu částky podle čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005.

(58)	Částky, které jsou k dispozici v rámci fondů, by měly být pro účely programování paušálně indexovány.

(59)

Poměr příspěvku z EZFRV na programování rozvoje venkova by měl být stanoven v závislosti na veřejných výdajích v členských státech, s přihlédnutím k významu priority, která je přikládána hospodaření s půdou a životnímu prostředí, k situaci v regionech způsobilých v rámci konvergenčního cíle a k prioritě přikládané přístupu Leader.

(60)

Ke zmírnění zvláštních omezení a strukturálních obtíží v zemědělských a lesnických činnostech a přidávání hodnoty produktům zemědělství a lesnictví v důsledku odlehlosti, izolovanosti a vzdálenosti a závislosti ekonomiky venkova na omezeném počtu zemědělských produktů a za účelem podpory silné politiky pro rozvoj venkova by se v nejvzdálenějších regionech uvedených ve Smlouvě a na ostrovech, na něž se vztahuje nařízení Rady (EHS) č. 2019/93 ze dne 19. července 1993, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro menší ostrovy v Egejském moři týkající se některých zemědělských produktů (10), měla uplatňovat zvláštní ustanovení pro určitá opatření pro rozvoj venkova a přiměřené sazby spolufinancování z EZFRV.

(61)	V souladu se zásadou subsidiarity a s výhradou výjimek by měla existovat vnitrostátní pravidla týkající se způsobilosti výdajů.

(62)	Pro zajištění účinnosti, spravedlnosti a udržitelného vlivu pomoci z EZFRV by měla existovat ustanovení, která by zaručila, že operace spojené s investicemi budou trvalé, a vyloučila zneužití tohoto fondu k zavedení nekalé soutěže.

(63)	Decentralizované provádění činností v rámci EZFRV by mělo být doprovázeno zárukami týkajícími se zejména kvality provádění, výsledků, řádného finančního řízení a kontroly.

(64)

Členské státy by měly přijmout opatření k zajištění řádného fungování řídicích a kontrolních systémů. K tomuto účelu je nezbytné stanovit obecné zásady a základní funkce, které by měl každý řídicí a kontrolní systém zajišťovat. Proto je nutné trvat na určení jediného řídícího orgánu a přesně vymezit jeho úkoly.

(65)	Každý program pro rozvoj venkova by měl být náležitě monitorován monitorovacím výborem na základě společného rámce pro monitorování a hodnocení zavedeného a prováděného v partnerství s členskými státy, aby byly účinně naplňovány zvláštní potřeby rozvoje venkova.

(66)	Účinnost a dopad činností v rámci EZFRV také závisí na zlepšeném hodnocení na základě společného rámce pro monitorování a hodnocení. Programy by měly být hodnoceny zejména z hlediska přípravy, provádění a dokončení.

(67)	Aby mohlo partnerství účinně fungovat a aby byla podpořena činnost Společenství, je třeba v co největším rozsahu zveřejňovat související informace. Za to odpovídají orgány, které programy řídí.

(68)

Na rozvoj venkova vymezený v tomto nařízení by mělo být možné poskytovat podporu členského státu bez spolufinancování Společenstvím. S ohledem na hospodářský vliv této podpory a k zajištění souladu s opatřeními způsobilými pro podporu Společenství a ke zjednodušení postupů by měla být stanovena zvláštní pravidla státní podpory, také s přihlédnutím ke zkušenostem s prováděním nařízení (ES) č. 1257/1999. Navíc by členské státy měly být oprávněny k poskytnutí státní podpory určené k doplňkovému financování rozvoje venkova, pro nějž se uděluje podpora Společenství, na základě oznamovacího postupu v souladu s tímto nařízením jako součásti programování.

(69)	Je třeba přijmout pravidla pro usnadnění přechodu ze stávajícího režimu podpory k novému režimu podpory rozvoje venkova.

(70)	Nový režim podpory uvedený v tomto nařízení nahrazuje stávající režim podpory. Nařízení (ES) č. 1257/1999 by proto mělo být zrušeno od 1. ledna 2007, s výjimkou některých opatření týkajících se znevýhodněných oblastí, která by měla být zrušena později.

(71)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (11).

(72)	Evropský hospodářský a sociální výbor vydal stanovisko (12).

(73)	Výbor regionů vydal stanovisko (13),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

CÍLE A OBECNÁ PRAVIDLA POMOCI

KAPITOLA I

OBLAST

PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení:

1.   stanoví obecná pravidla pro podporu poskytovanou Společenstvím pro rozvoj venkova financovanou z EZFRV zřízeného nařízením (ES) č. 1290/2005;

2.   vymezuje cíle, k nimž má politika pro rozvoj venkova přispívat;

3.   vymezuje strategický kontext politiky rozvoje venkova včetně způsobu stanovení strategických směrů Společenství pro politiku rozvoje venkova (dále jen „strategické směry Společenství“) a národních strategických plánů;

4.   vymezuje priority a opatření pro rozvoj venkova;

5.   stanoví pravidla pro partnerství, programování, hodnocení, finanční řízení, monitorování a kontrolu na základě pravomocí sdílených členskými státy a Komisí.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)	„programováním“ proces organizace, přijímání rozhodnutí a financování v několika fázích, určený k víceletému provádění společné akce Společenství a členských států za účelem dosažení prioritních cílů EZFRV;

b)	„regionem“ územní jednotka odpovídající úrovni 1 nebo 2 klasifikace územních statistických jednotek (úroveň NUTS 1 a 2) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (14);

c)	„osou“ ucelená skupina opatření se specifickými cíli vyplývajícími přímo z jejich provádění a přispívajícími k plnění jednoho nebo více cílů stanovených v článku 4;

d)	„opatřením“ soubor operací přispívajících k provádění osy, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2;

e)	„operací“ projekt, smlouva či ujednání nebo jiná akce vybraná podle kritérií stanovených pro dotyčný program pro rozvoj venkova a prováděná jedním nebo více příjemci, umožňující dosažení cílů stanovených v článku 4;

f)	„společným rámcem pro monitorování a hodnocení“ obecný přístup vypracovaný Komisí a členskými státy vymezující omezený počet společných ukazatelů, které se týkají výchozí situace a finančního provádění, výkonů, výsledků a dopadů programů;

g)	„strategií místního rozvoje“ ucelený soubor operací, které slouží k plnění místních cílů a potřeb prováděných v rámci partnerství na náležité úrovni;

h)	„příjemcem“ hospodářský subjekt, orgán nebo podnik, veřejný nebo soukromý, odpovědný za provádění operací nebo přijímající podporu;

i)

„veřejným výdajem“ jakýkoli příspěvek z veřejných zdrojů na financování operací, pocházející z rozpočtu státu, regionálních nebo místních orgánů, Evropských společenství a jiné podobné výdaje. Jakýkoli příspěvek na financování operací pocházející z rozpočtu veřejnoprávních subjektů nebo sdružení jednoho nebo více regionálních nebo místních orgánů nebo veřejnoprávních subjektů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (15) je považován za příspěvek z veřejných zdrojů;

j)	„konvergenčním cílem“ cíl akce pro nejméně vyvinuté členské státy a regiony v souladu s právními předpisy Společenství upravujícími Evropský fond pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), Evropský sociální fond (dále jen „ESF“) a Fond soudržnosti na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

KAPITOLA II

ÚKOLY A CÍLE

Článek 3

Úkoly

EZFRV přispívá k podpoře udržitelného rozvoje venkova ve Společenství způsobem doplňujícím politiku podpory trhu a příjmů v rámci společné zemědělské politiky, politiky soudržnosti a společné rybářské politiky.

Článek 4

Cíle

1.   Podpora pro rozvoj venkova přispívá k dosažení těchto cílů:

a)	zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví podporou restrukturalizace, rozvoje a inovací;

b)	zlepšování životního prostředí a krajiny podporou hospodaření s půdou;

c)	zlepšování kvality života ve venkovských oblastech a povzbuzení diverzifikace hospodářské činnosti.

2.   Cíle uvedené v odstavci 1 jsou dosahovány prostřednictvím čtyř os vymezených v hlavě IV.

KAPITOLA III

ZÁSADY POMOCI

Článek 5

Doplňkovost, soudržnost a soulad

1.   EZFRV doplňuje celostátní, regionální a místní akce přispívající k prioritám Společenství.

2.   Komise a členské státy zajistí, aby pomoc EZFRV a členských států byla v souladu s činnostmi, politikami a prioritami Společenství. Pomoc EZFRV je v souladu zejména s cíli hospodářské a sociální soudržnosti a s cíli nástroje podpory Společenství pro rybolov.

3.   Tento soulad zajišťují strategické směry Společenství uvedené v článku 9, národní strategický plán uvedený v článku 11, programy pro rozvoj venkova uvedené v článku 15 a zpráva Komise uvedená v článku 14.

4.   Komise a členské státy zajišťují v souladu se svými pravomocemi koordinaci pomoci z různých fondů, ERDF, ESF, Fondu soudržnosti a nástroje podpory Společenství pro rybolov s intervencemi Evropské investiční banky (dále jen „EIB“) a dalšími finančními nástroji Společenství.

5.   Je také třeba dosáhnout souladu s opatřeními financovanými Evropským zemědělským záručním fondem.

6.   Podpora podle tohoto nařízení se neposkytuje režimům, na které lze poskytnout podporu v rámci společných organizací trhu, s výhradou případných výjimek stanovených postupem podle čl. 90 odst. 2.

7.   Členské státy zajišťují, aby byly operace financované z EZFRV v souladu se Smlouvou a se všemi akty přijatými na jejím základě.

Článek 6

Partnerství

1.   Pomoc z EZFRV se poskytuje formou úzkých konzultací (dále jen „partnerství“) mezi Komisí a členským státem a s orgány a subjekty určenými členským státem podle vnitrostátních pravidel a postupů, k nimž patří:

a)	příslušné regionální, místní a další veřejné orgány;

b)	hospodářští a sociální partneři;

c)	veškeré další vhodné subjekty zastupující občanskou společnost, nevládní organizace včetně organizací pro ochranu životního prostředí a subjekty pověřené prosazováním rovnosti mezi muži a ženami.

Členský stát určí nejreprezentativnější partnery na celostátní, regionální a místní úrovni a v hospodářské a sociální oblasti, oblasti ochrany životního prostředí nebo jiné oblasti. Vytvoří podmínky pro širokou a účinnou účast všech vhodných subjektů v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy s přihlédnutím k nutnosti podporovat rovnost mezi muži a ženami a udržitelný rozvoj začleněním požadavků na ochranu a zlepšování životního prostředí.

2.   Partnerství se uskutečňuje s náležitým ohledem na institucionální, právní a finanční pravomoci každé skupiny partnerů uvedených v odstavci 1.

3.   Partnerství se uskutečňuje v oblasti přípravy a monitorování národního strategického plánu a přípravy, provádění, monitorování a hodnocení programů pro rozvoj venkova. Členské státy zapojí všechny vhodné partnery do jednotlivých fází programu s náležitým ohledem na lhůtu stanovenou pro každý krok.

Článek 7

Subsidiarita

Členské státy odpovídají za provádění programů pro rozvoj venkova na vhodné územní úrovni podle svého institucionálního uspořádání v souladu s tímto nařízením.

Článek 8

Rovnost mezi muži a ženami a zákaz diskriminace

Členské státy a Komise prosazují rovnost mezi muži a ženami a zajišťují, aby v jednotlivých fázích provádění programu nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

Mezi tyto fáze patří navrhování, provádění, monitorování a hodnocení.

HLAVA II

STRATEGICKÝ PŘÍSTUP K ROZVOJI VENKOVA

KAPITOLA I

STRATEGICKÉ SMĚRY SPOLEČENSTVÍ

Článek 9

Obsah a přijetí

1.   Rada přijme strategické směry Společenství pro politiku rozvoje venkova na programové období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 na základě priorit politiky stanovených na úrovni Společenství.

Tyto strategické směry stanoví na úrovni Společenství strategické priority pro rozvoj venkova pro toto programové období za účelem provádění všech os stanovených v tomto nařízení.

2.   Do 20. února 2006 bude přijato rozhodnutí o strategických směrech Společenství postupem stanoveným v článku 37 Smlouvy. Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 10

Přezkum

Strategické směry Společenství mohou být přezkoumány, zejména s cílem zohlednit významné změny priorit Společenství.

KAPITOLA II

NÁRODNÍ STRATEGICKÉ PLÁNY

Článek 11

Obsah

1.   Každý členský stát předloží národní strategický plán uvádějící priority činnosti EZFRV a dotyčného členského státu s ohledem na strategické směry Společenství, jejich specifické cíle, příspěvky z EZFRV a další finanční zdroje.

2.   Národní strategický plán zajišťuje, aby byla podpora Společenství pro rozvoj venkova v souladu se strategickými směry Společenství a aby byly koordinovány priority Společenství s prioritami celostátními a regionálními. Národní strategický plán je referenčním nástrojem pro přípravu programování EZFRV. Provádí se prostřednictvím programů rozvoje venkova.

3.   Každý národní strategický plán obsahuje:

a)	hodnocení hospodářské a sociální situace, stavu životního prostředí a potenciálu pro rozvoj;

b)	strategii zvolenou pro společnou akci Společenství a dotyčného členského státu a vykazující soulad mezi zvolenými možnosti a strategickými směry Společenství;

c)	tematické a územní priority pro rozvoj venkova v rámci každé osy, včetně hlavních kvantifikovaných cílů a vhodných ukazatelů pro monitorování a hodnocení;

d)	seznam programů pro rozvoj venkova, kterými se provádí národní strategický plán, a orientační částku přidělenou z EZFRV pro každý program, včetně částek stanovených v čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005;

e)	prostředky k zajištění koordinace s ostatními nástroji společné zemědělské politiky, EFRR, ESF, Fondem soudržnosti, nástrojem podpory Společenství pro rybolov a EIB;

f)	v případě potřeby rozpočet pro dosažení konvergenčního cíle;

g)	popis opatření a uvedení částky vyčleněné pro vytvoření vnitrostátní sítě v oblasti venkova uvedené v čl. 66 odst. 3 a v článku 68.

Článek 12

Příprava

1.   Po přijetí strategických směrů Společenství připraví každý členský stát svůj národní strategický plán.

Tento plán bude připraven v souladu s institucionálním uspořádáním členských států v úzké spolupráci s partnery uvedenými v článku 6. Bude vypracován v úzké spolupráci s Komisí a bude se vztahovat na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

2.   Každý členský stát zašle svůj národní strategický plán Komisi předtím, než předloží své programy pro rozvoj venkova.

KAPITOLA III

STRATEGICKÉ MONITOROVÁNÍ

Článek 13

Souhrnné zprávy členských států

1.   Poprvé v roce 2010 a každý druhý rok nejpozději 1. října předloží každý členský stát Komisi souhrnnou zprávu o pokroku dosaženém při provádění svého národního strategického plánu a cílů a svém přispění k plnění strategických směrů Společenství. Poslední souhrnná zpráva bude předložena nejpozději 1. října 2014.

2.   Tato zpráva je shrnutím výročních zpráv o pokroku uvedených v článku 82 za předchozí roky a popisuje zejména:

a)	plnění a výsledky programů pro rozvoj venkova na základě ukazatelů stanovených v národním strategickém plánu;

b)	výsledky průběžných hodnocení každého programu.

3.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy u jednotlivých programů uvedených v čl. 15 odst. 2 zahrnout do výročních zpráv o pokroku uvedených v článku 82 prvky stanovené v odstavci 2 tohoto článku ve lhůtě stanovené v článku 82.

Článek 14

Zpráva Komise

1.   Poprvé v roce 2011 a na počátku každého druhého roku předloží Komise zprávu shrnující hlavní výsledky, vývojové tendence a úkoly týkající se provádění národních strategických plánů a strategických směrů Společenství. Poslední zpráva Komise bude předložena na začátku roku 2015.

Komise v této zprávě vychází z analýzy a hodnocení souhrnných zpráv členských států uvedených v článku 13 a veškerých dalších dostupných informací, které provedla. Uvádí opatření, která byla nebo mají být přijata členskými státy a Komisí k zajištění náležité reakce na závěry zprávy.

2.   Zpráva Komise se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

HLAVA III

PROGRAMOVÁNÍ

KAPITOLA I

OBSAH PROGRAMOVÁNÍ

Článek 15

Programy pro rozvoj venkova

1.   V členských státech EZFRV působí prostřednictvím programů pro rozvoj venkova. Tyto programy provádějí strategii rozvoje venkova prostřednictvím souboru opatření rozdělených do skupin podle os vymezených v hlavě IV, pro jejichž dosažení bude požadována podpora z EZFRV.

Každý program rozvoje venkova se týká období mezi 1. lednem 2007 a 31. prosincem 2013.

2.   Členský stát může předložit buď jeden program pro celé své území, nebo soubor regionálních programů.

3.   Členské státy s regionálními programy mohou rovněž předložit ke schválení celostátní rámec obsahující prvky společné pro tyto programy.

Článek 16

Obsah programů

Každý program pro rozvoj venkova obsahuje:

a)	analýzu situace z hlediska silných a slabých míst, zvolenou strategii pro jejich řešení a hodnocení ex ante podle článku 85;

b)	odůvodnění zvolených priorit s ohledem na strategické směry Společenství a národní strategický plán, jakož i očekávaný dopad podle hodnocení ex ante;

c)	informaci o osách a opatřeních navrhovaných pro každou osu a jejich popis, včetně konkrétních ověřitelných cílů a ukazatelů uvedených v článku 81, které umožňují přesně stanovit pokrok, účinnost a efektivitu programu;

d)

finanční plán obsahující dvě tabulky: — tabulku uvádějící v souladu s čl. 69 odst. 4 a 5 celkový příspěvek z EZFRV plánovaný na každý rok. Tento finanční plán uvede samostatně v rámci celkového příspěvku z EZFRV případné částky poskytované regionům způsobilým v rámci konvergenčního cíle. Plánovaný roční příspěvek z EZFRV musí být v souladu s finančními výhledy, — tabulku, která stanoví pro celé programové období celkový plánovaný příspěvek Společenství a odpovídající vnitrostátní veřejné finanční prostředky pro každou osu, výši příspěvku z EZFRV pro každou osu a částku vyčleněnou pro technickou pomoc. V případě potřeby tabulka také samostatně uvede plánovaný příspěvek z EZFRV pro regiony způsobilé v rámci konvergenčního cíle a odpovídající vnitrostátní veřejné finanční prostředky;

e)	pro informaci orientační rozpis počátečních částek podle jednotlivých opatření z hlediska veřejných a soukromých výdajů;

f)	případně tabulku s doplňkovým vnitrostátním financováním každé osy v souladu s článkem 89;

g)	prvky nutné pro hodnocení podle pravidel hospodářské soutěže a případně seznam režimů podpory schválených na základě článků 87, 88 a 89 Smlouvy, které se použijí pro provádění programů;

h)	informace o doplňkovosti ve vztahu k opatřením financovaným jinými nástroji společné zemědělské politiky, prostřednictvím politiky soudržnosti, jakož i nástrojem podpory Společenství pro rybolov;

i)	prováděcí opatření k programu, včetně: i) určení všech orgánů stanovených v čl. 74 odst. 2 členským státem a pro informaci souhrnný popis struktury řízení a kontroly, ii) popis systémů monitorování a hodnocení, jakož i složení monitorovacího výboru, iii) ustanovení k zajištění propagace programu;

j)	určení partnerů uvedených v článku 6 a výsledky konzultací partnerů.

Článek 17

Rovnováha mezi jednotlivými cíli

1.   Finanční příspěvek Společenství pro každý ze tří cílů uvedených v článku 4 představuje alespoň 10 % celkového příspěvku z EZFRV k programu v případě os 1 a 3 uvedených v oddílech 1 a 3 kapitoly I hlavy IV a alespoň 25 % celkového příspěvku z EZFRV k programu v případě osy 2 uvedené v oddíle 2 kapitoly I hlavy IV. U programů ve francouzských zámořských departementech činí pro osu 2 minimální finanční příspěvek Společenství 10 %.

2.   Nejméně 5 % celkového příspěvku z EZFRV pro daný program je vyhrazeno pro osu 4 uvedenou v oddíle 4 kapitoly I hlavy IV. Tato částka přispívá k procentním hodnotám stanoveným v odstavci 1. V případě České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska lze minimální finanční příspěvek Společenství pro osu 4 ve výši 5 % zavádět postupně v průběhu programového období tak, že je pro osu 4 vyhrazeno v průměru nejméně 2,5 % z celkového příspěvku z EZFRV.

KAPITOLA II

PŘÍPRAVA, SCHVÁLENÍ A PŘEZKUM

Článek 18

Příprava a schválení

1.   Členské státy stanoví programy pro rozvoj venkova v úzké spolupráci s partnery uvedenými v článku 6.

2.   Členské státy předloží Komisi návrh každého programu pro rozvoj venkova, jenž obsahuje informace uvedené v článku 16.

3.   Komise posoudí navržené programy na základě jejich souladu se strategickými směry Společenství, s národním strategickým plánem a s tímto nařízením.

Pokud se Komise domnívá, že program pro rozvoj venkova není v souladu se strategickými směry Společenství, národním strategickým plánem nebo s tímto nařízením, požádá členský stát, aby navrhovaný program odpovídajícím způsobem přepracoval.

4.   Programy pro rozvoj venkova se schvalují postupem podle čl. 90 odst. 2.

Článek 19

Přezkum

1.   Programy pro rozvoj venkova členský stát přezkoumává a v případě potřeby upravuje pro zbytek období po schválení monitorovacím výborem. Tyto přezkumy zohlední výsledky hodnocení a zprávy Komise, zejména s cílem posílit nebo upravit způsob, jímž jsou zohledňovány priority Společenství.

2.   Komise přijme rozhodnutí o žádostech o přezkum programů pro rozvoj venkova po podání této žádosti členským státem postupem podle čl. 90 odst. 2. Změny vyžadující schválení ve formě rozhodnutí Komise budou vymezeny postupem podle čl. 90 odst. 2.

HLAVA IV

PODPORA ROZVOJE VENKOVA

KAPITOLA I

OSY

ODDÍL 1

Osa 1

Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví

Článek 20

Opatření

Podpora zaměřená na konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví se týká:

a)

opatření zaměřených na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu prostřednictvím: i) odborného vzdělávání a informačních akcí, včetně šíření vědeckých poznatků a inovačních postupů, určených pro osoby činné v zemědělství, potravinářství a lesnictví, ii) zahájení činnosti mladých zemědělců, iii) předčasného odchodu zemědělců a zemědělských pracovníků do důchodu, iv) využívání poradenských služeb zemědělci a držiteli lesů, v) zřizování řídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemědělství a poradenských služeb pro lesnictví;

b)

opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického potenciálu a podporu inovací prostřednictvím: i) modernizace zemědělských hospodářství, ii) zvyšování hospodářské hodnoty lesů, iii) přidávání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům, iv) spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií v zemědělství, potravinářství a lesnictví, v) zdokonalení a rozvoje infrastruktury související s rozvojem a přizpůsobováním zemědělství a lesnictví, vi) obnovy potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a zavádění vhodných preventivních akcí;

c)

opatření zaměřená na zlepšení kvality zemědělské produkce a produktů prostřednictvím: i) pomoci zemědělcům přizpůsobit se náročným normám založeným na právních předpisech Společenství, ii) podpory zemědělců, kteří se účastní programů jakosti potravin, iii) podpory seskupení producentů pro informační a propagační akce týkající se produktů v rámci programů jakosti potravin;

d)	přechodných opatření pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko týkajících se: i) podpory pro částečně soběstačná zemědělská hospodářství procházející restrukturalizací, ii) podpory na zřizování seskupení producentů.

Pododdíl 1

Podmínky pro opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu

Článek 21

Odborné vzdělávání a informační akce

Podpora podle čl. 20 písm. a) bodu i) se nevztahuje na vzdělávací kurzy a kurzy odborné přípravy, které tvoří součást běžných programů nebo systémů středního a vyššího vzdělávání v oborech zemědělství a lesnictví.

Článek 22

Zahájení činnosti mladých zemědělců

1.   Podpora podle čl. 20 písm. a) bodu ii) se poskytuje osobám, které:

a)	jsou mladší 40 let a zahajují poprvé činnost v zemědělském hospodářství jako jeho vedoucí;

b)	mají přiměřené profesní dovednosti a schopnosti;

c)	předloží podnikatelský plán pro rozvoj svých zemědělských činností.

2.   Podpora se poskytuje do maximální částky stanovené v příloze.

Článek 23

Předčasný odchod do důchodu

1.   Podpora podle čl. 20 písm. a) bodu iii) se poskytuje:

a)	zemědělcům, kteří se rozhodnou ukončit svou zemědělskou činnost za účelem převodu zemědělského hospodářství na jiné zemědělce;

b)	zemědělským pracovníkům, kteří se rozhodnou ukončit po převodu zemědělského hospodářství s konečnou platností veškeré práce v zemědělství.

2.   Převodce:

a)	nesmí být v době převodu mladší 55 let, ale nesmí ještě být v běžném věku odchodu do důchodu, anebo nesmí být v době převodu o více než deset let mladší, než je běžný věk odchodu do důchodu v dotyčném členském státě;

b)	musí s konečnou platností ukončit veškerou obchodní zemědělskou činnost;

c)	musí prokázat, že se zemědělskou činností zabýval po dobu deseti let před převodem.

3.   Nabyvatel:

a)	se stává nástupcem převodce tak, že zahájí činnost podle článku 22, nebo

b)	musí být zemědělcem mladším 50 let nebo subjektem soukromého práva a převzít zemědělské hospodářství převedené převodcem za účelem jeho zvětšení.

4.   Zemědělský pracovník:

a)	nesmí být mladší 55 let, ale nesmí ještě být v běžném věku odchodu do důchodu, anebo nesmí být o více než deset let mladší, než je běžný věk odchodu do důchodu v dotyčném členském státě;

b)	musel věnovat v průběhu předcházejících pěti let alespoň polovinu své pracovní doby zemědělským pracím jako pomocník své rodiny nebo jako zemědělský pracovník;

c)	musel během čtyřletého období před předčasným odchodem převodce do důchodu pracovat v zemědělském hospodářství převodce nejméně po dobu odpovídající dvěma rokům práce na plný pracovní úvazek;

d)	musí být účastníkem systému sociálního zabezpečení.

5.   Celková doba poskytování podpory při předčasném odchodu do důchodu nesmí být v případě převodce a zemědělského pracovníka delší než 15 let. Nesmí trvat déle než do 70. narozenin převodce a déle, než je běžný věk odchodu do důchodu zemědělského pracovníka.

Pokud členský stát vyplácí převodci starobní důchod, poskytuje se podpora při předčasném odchodu do důchodu ve formě příplatku, který zohledňuje výši vnitrostátního starobního důchodu.

6.   Maximální způsobilá částka podpory je stanovena v příloze.

Článek 24

Využívání poradenských služeb

1.   Podpora podle čl. 20 písm. a) bodu iv) se poskytuje za účelem pomoci zemědělcům a držitelům lesů krýt výdaje spojené s využíváním poradenských služeb určených ke zlepšení celkové výkonnosti jejich hospodářství.

Poradenské služby pro zemědělce se týkají nejméně těchto oblastí:

a)	zákonných požadavků týkajících se řízení a dobrých zemědělských podmínek a podmínek životního prostředí podle článků 4 a 5 a příloh III a IV nařízení (ES) č. 1782/2003;

b)	norem bezpečnosti práce založených na právních předpisech Společenství.

2.   Podpora pro využívání poradenských služeb je omezena maximální výší stanovenou v příloze.

Článek 25

Zřizování řídicích, pomocných a poradenských služeb

Podpora podle čl. 20 písm. a) bodu v) se poskytuje na krytí nákladů spojených se zřizováním řídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemědělství a poradenských služeb pro lesnictví po dobu nejvýše pěti let od jejich zřízení a postupně se snižuje.

Pododdíl 2

Podmínky pro opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického potenciálu a podporu inovací

Článek 26

Modernizace zemědělských hospodářství

1.   Podpora podle čl. 20 písm. b) bodu i) se poskytuje pro hmotné nebo nehmotné investice, které:

a)	zlepšují celkovou výkonnost zemědělského hospodářství a

b)	jsou v souladu s normami Společenství použitelnými pro dotyčné investice.

Pokud se investice provádějí za účelem vyhovění normám Společenství, lze podporu poskytnout jen pro investice, které jsou prováděny za účelem vyhovění nově zavedeným normám Společenství. V tom případě lze pro vyhovění této normě poskytnout odklad po dobu nejvýše 36 měsíců ode dne, kdy se norma stane pro zemědělské hospodářství závaznou.

Mladým zemědělcům pobírajícím podporu podle čl. 20 písm. a) bodu ii) lze poskytnout podporu na investice prováděné za účelem dodržování stávajících norem Společenství, pokud jsou uvedeny v podnikatelském plánu podle čl. 22 odst. 1 písm. c). Doba odkladu, během níž je nutné splnit normu, nesmí překročit 36 měsíců ode dne zahájení činnosti.

2.   Podpora je omezena maximální sazbou stanovenou v příloze.

Článek 27

Zvýšení hospodářské hodnoty lesů

1.   Podpora investic podle čl. 20 písm. b) bodu ii) se poskytuje pro lesy, jejichž vlastníky jsou soukromé osoby nebo jejich sdružení nebo obce nebo jejich sdružení. Toto omezení se nevtahuje na tropické či subtropické lesy a zalesněné oblasti na území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93 a francouzských zámořských departementů.

2.   Investice jsou založeny na lesních hospodářských plánech lesních majetků nad určitou rozlohu, kterou členské státy vymezí ve svých programech.

3.   Podpora je omezena maximální sazbou stanovenou v příloze.

Článek 28

Přidávání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům

1.   Podpora podle čl. 20 písm. b) bodu iii) se poskytuje pro hmotné nebo nehmotné investice, které:

a)	zlepšují celkovou výkonnost podniku;

b)

se týkají — zpracování nebo uvádění na trh produktů uvedených v příloze I Smlouvy, mimo produkty rybolovu, a zpracování nebo uvádění na trh lesnických produktů, nebo — vývoje nových produktů, postupů a technologií souvisejících s produkty uvedenými v příloze I Smlouvy, mimo produkty rybolovu, a lesnickými produkty a

c)

jsou v souladu s normami Společenství použitelnými pro dotyčné investice. Pokud se investice provádějí za účelem dodržování norem Společenství, lze podporu poskytnout jen pro investice, které provádějí mikropodniky podle odstavce 2 za účelem vyhovění nově zavedené normě Společenství. V tom případě lze pro vyhovění této normě poskytnout odklad v délce nejvýše 36 měsíců ode dne, kdy se norma stane pro podnik závaznou.

2.   Podpora je omezena maximální sazbou stanovenou v příloze.

3.   Podpora podle odstavce 1 v maximální výši je omezena na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (16). Pokud jde o území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93 a francouzských zámořských departementů, není poskytování podpory v maximální výši omezeno velikostí podniku. V případě podniků, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 uvedeného doporučení a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální výše podpory snižuje na polovinu. V případě lesnictví je podpora omezena na mikropodniky.

Podpora se neposkytuje podnikům v nesnázích ve smyslu pokynů Společenství o státní podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích (17).

Článek 29

Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií v zemědělství, potravinářství a lesnictví

1.   Podpora podle čl. 20 písm. b) bodu iv) se poskytuje s cílem podpořit spolupráci mezi primárními producenty v zemědělství a lesnictví, zpracovatelským průmyslem a třetími osobami.

2.   Podpora přispívá na krytí nákladů spojených s uvedenou spoluprací.

Článek 30

Infrastruktura související s rozvojem a přizpůsobením zemědělství a lesnictví

Podpora podle čl. 20 písm. b) bodu v) se může vztahovat především na operace související s přístupem k zemědělské a lesní půdě, s pozemkovými úpravami a melioracemi, dodávkami energie a vodohospodářstvím.

Pododdíl 3

Podmínky pro opatření zaměřená na zlepšování jakosti zemědělské produkce a zemědělských produktů

Článek 31

Dodržování norem založených na právních předpisech Společenství

1.   Podpora podle čl. 20 písm. c) bodu i) přispívá částečně na vzniklé náklady a ušlé příjmy zemědělců, kteří musí uplatňovat normy v oblasti ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti práce.

Tyto normy musí být nově zavedeny do vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádějí právní předpisy Společenství, a musí stanovit pro zemědělskou praxi nové povinnosti nebo omezení, která mají významný vliv na obvyklé provozní náklady zemědělských hospodářství a která se týkají významného počtu zemědělců.

2.   Podpora se poskytuje jednou za rok jako paušální, dočasná, postupně se snižující částka, nejdéle po dobu pěti let ode dne, kdy se norma stane závaznou v souladu s právními předpisy Společenství. Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze.

Článek 32

Účast zemědělců v programech jakosti potravin

1.   Podpora podle čl. 20 písm. c) bodu ii):

a)	se vztahuje na zemědělské produkty určené pouze pro lidskou spotřebu;

b)

je určena pro programy Společenství pro jakost potravin nebo pro programy uznané členskými státy, které splňují přesná kritéria stanovená postupem podle čl. 90 odst. 2; programy, jejichž jediným účelem je zajistit vyšší úroveň kontroly dodržování závazných norem založených na právních předpisech Společenství nebo vnitrostátních právních předpisech, nejsou způsobilé pro podporu;

c)	se poskytuje jako roční pobídková platba, jejíž úroveň se určuje podle úrovně fixních nákladů vyplývajících z účasti v podporovaných programech, nejdéle na dobu 5 let.

2.   Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze.

Článek 33

Informační a propagační činnosti

Podpora podle čl. 20 písm. c) bodu iii) se týká produktů, na něž se vztahuje podpora programů jakosti podle článku 32. Podpora je omezena maximální sazbou stanovenou v příloze.

Pododdíl 4

Podmínky pro přechodná opatření

Článek 34

Částečně soběstačné hospodaření

1.   Podpora podle čl. 20 písm. d) bodu i) určená pro zemědělská hospodářství, která produkují zejména pro vlastní spotřebu a část své produkce také prodávají („částečně soběstačné zemědělské hospodářství“), se poskytuje zemědělcům, kteří předloží podnikatelský plán.

2.   Plnění podnikatelského plánu uvedeného v odstavci 1 je hodnoceno po třech letech.

3.   Podpora se vyplácí formou paušální částky až do maximální částky stanovené v příloze a nejdéle pět let.

4.   Podpora se poskytuje na základě žádostí schválených do 31. prosince 2013.

Článek 35

Seskupení producentů

1.   Podpora podle čl. 20 písm. d) bodu ii) se poskytuje, aby usnadnila zřizování seskupení producentů a jejich správní provoz s cílem:

a)	přizpůsobit produkci a výstup producentů, kteří jsou členy těchto seskupení, požadavkům trhu;

b)	společně uvádět zboží na trh, včetně přípravy k prodeji, centralizace prodeje a dodávky velkoodběratelům;

c)	stanovit společná pravidla pro informace o produkci, zejména s ohledem na sklizeň a dostupnost.

2.   Podpora se poskytuje formou paušální částky v ročních splátkách po dobu prvních pěti let ode dne, kdy bylo seskupení producentů uznáno. Vypočítává se na základě roční produkce seskupení uvedené na trh až do maximální výše stanovené v příloze.

3.   Podpora se poskytuje seskupením producentů, která příslušný orgán členského státu úředně uzná do 31. prosince 2013.

ODDÍL 2

Osa 2

Zlepšování životního prostředí a krajiny

Článek 36

Opatření

Podpora podle tohoto oddílu se vztahuje na:

a)

opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy prostřednictvím: i) plateb za přírodní znevýhodnění poskytovaných zemědělcům v horských oblastech, ii) plateb zemědělcům ve znevýhodněných oblastech jiných než horských, iii) plateb v rámci Natury 2000 a plateb souvisejících se směrnicí 2000/60/ES, iv) agroenvironmentálních plateb, v) plateb na podporu dobrých životních podmínek zvířat, vi) podpory neproduktivních investic;

b)

opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy prostřednictvím: i) prvního zalesnění zemědělské půdy, ii) prvního zavádění zemědělsko-lesnických systémů na zemědělské půdě, iii) prvního zalesnění nezemědělské půdy, iv) plateb v rámci Natury 2000, v) lesnicko-environmentálních plateb, vi) obnovy lesnického potenciálu a zavádění preventivních opatření, vii) podpory neproduktivních investic.

Pododdíl 1

Podmínky pro opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy

Článek 37

Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech

1.   Platby podle čl. 36 písm. a) bodů i) a ii) se poskytují ročně na hektar zemědělsky využité plochy ve smyslu rozhodnutí Komise 2000/115/ES ze dne 24. listopadu 1999 o definicích ukazatelů, seznamu zemědělských produktů, výjimkách z definic a o regionech a okrscích, pokud jde o zjišťování o struktuře zemědělských podniků (18).

Tyto platby by měly být náhradou za dodatečné náklady a ušlé příjmy, které zemědělcům vznikají v souvislosti se znevýhodněním dotyčné oblasti z hlediska zemědělské výroby.

2.   Platby se poskytují zemědělcům, kteří se zaváží provozovat zemědělskou činnost v oblastech určených podle čl. 50 odst. 2 a 3 po dobu alespoň pěti let od první platby.

3.   Platby se stanovují v rozmezí mezi minimální a maximální částkou stanovenou v příloze.

Platby vyšší než maximální částka lze poskytnout v řádně odůvodněných případech, pokud průměrná částka všech těchto plateb poskytnutých na úrovni dotyčného členského státu nepřekročí maximální částku.

4.   Platby se postupně snižují podle překročení určité prahové úrovně plochy jednotlivých hospodářství, která bude v programu vymezena.

Článek 38

Platby v rámci Natury 2000 a platby související se směrnicí 2000/60/ES

1.   Podpora podle čl. 36 písm. a) bodu iii) se poskytuje zemědělcům ročně na hektar zemědělsky využité plochy k náhradě vzniklých nákladů a ušlých příjmů vyplývajících ze znevýhodnění v dotyčných oblastech v souvislosti s prováděním směrnic 79/409/EHS, 92/43/EHS a 2000/60/ES.

2.   Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze. Pro platby související se směrnicí 2000/60/ES se postupem podle čl. 90 odst. 2 stanoví podrobná pravidla, včetně maximální částky podpory.

Článek 39

Agroenvironmentální platby

1.   Členské státy poskytují podporu podle čl. 36 písm. a) bodu iv) na celém svém území podle svých zvláštních potřeb.

2.   Agroenvironmentální platby se poskytují zemědělcům, kteří dobrovolně přijmou agro-environmentální závazky. V řádně odůvodněných případech a za účelem plnění cílů ochrany životního prostředí mohou být agroenvironmentální platby poskytnuty dalším subjektům hospodařícím s půdou.

3.   Agroenvironmentální platby se vztahují pouze na závazky nad rámec odpovídajících závazných norem stanovených podle článků 4 a 5 a příloh III a IV nařízení (ES) č. 1782/2003 a minimálních požadavků, jež se týkají používání průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, a dalších odpovídajících závazných požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy a určených v programu.

Tyto závazky se přijímají zpravidla na období mezi pěti a sedmi lety. V nezbytných a odůvodněných případech se postupem podle čl. 90 odst. 2 pro určité typy závazků stanoví delší období.

4.   Platby jsou poskytovány ročně a kryjí dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku přijatého závazku. V případě potřeby mohou krýt také transakční náklady.

Příjemci mohou být případně vybíráni na základě veřejných soutěží, při uplatnění kritérií hospodářské a environmentální účinnosti.

Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze.

5.   Podporu lze za účelem zachování genetických zdrojů v zemědělství poskytovat na operace, na něž se nevztahují opatření podle odstavců 1 až 4.

Článek 40

Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat

1.   Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat podle čl. 36 písm. a) bodu v) se poskytují zemědělcům, kteří dobrovolně přijmou závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat.

2.   Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat se vztahují pouze na závazky nad rámec odpovídajících závazných norem stanovených podle článku 4 a přílohy III nařízení (ES) č. 1782/2003 a dalších odpovídajících závazných požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy a určených v programu.

Tyto závazky se přijímají zpravidla na období mezi pěti a sedmi lety. V nezbytných a odůvodněných případech se postupem podle čl. 90 odst. 2 pro určité typy závazků stanoví delší období.

3.   Platby jsou poskytovány ročně a kryjí dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku přijatého závazku. V případě potřeby mohou krýt také transakční náklady.

Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze.

Článek 41

Neproduktivní investice

Podpora podle čl. 36 písm. a) bodu vi) se poskytuje na:

a)	investice spojené s plněním závazků přijatých v souvislosti s opatřením podle čl. 36 písm. a) bodu iv) nebo jiných agroenvironmentálních cílů;

b)	investice uskutečňované přímo v daném hospodářství, které zvyšují společenskou hodnotu dané oblasti Natury 2000 nebo jiných oblastí vysoké přírodní hodnoty, jež budou vymezeny v programu.

Pododdíl 2

Podmínky pro opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy

Článek 42

Obecné podmínky

1.   Podpora poskytovaná podle tohoto pododdílu se vztahuje pouze na lesy a zalesněné oblasti, jejichž vlastníky jsou soukromé osoby nebo jejich sdružení nebo obce nebo jejich sdružení. Toto omezení se nevztahuje na tropické či subtropické lesy a zalesněné oblasti na území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93 a francouzských zámořských departmentů.

Toto omezení se nevztahuje na podporu podle čl. 36 písm. b) bodů i), iii), vi) a vii).

2.   Opatření navrhovaná podle tohoto pododdílu pro oblasti, které jsou v rámci akce Společenství na ochranu lesů proti požárům zařazené do skupiny s vysokým nebo středním stupněm rizika vzniku lesního požáru, musí být v souladu s plány na ochranu lesů, které pro tyto oblasti stanovily členské státy.

Článek 43

První zalesnění zemědělské půdy

1.   Podpora podle čl. 36 písm. b) bodu i) se vztahuje pouze na jednu či více z těchto položek:

a)	náklady na založení;

b)	roční prémii na zalesněný hektar jako příspěvek na krytí nákladů na zajištění nejdéle po dobu pěti let;

c)	roční prémii na hektar jako příspěvek na krytí ušlých příjmů v důsledku zalesnění nejdéle po 15 let pro zemědělce nebo jejich sdružení, kteří hospodařili na půdě před jejím zalesněním, nebo pro jakoukoli jinou fyzickou osobu nebo subjektem soukromého práva.

2.   Podpora na zalesnění zemědělské půdy, jejímž vlastníkem jsou veřejné orgány, kryje pouze náklady na založení. Je-li zemědělská půda, která má být zalesněna, pronajata fyzické osobě nebo subjektu soukromého práva, lze poskytnout roční prémie uvedené v odstavci 1.

3.   Podpora na zalesnění zemědělské půdy se neposkytuje:

a)	zemědělcům pobírajícím podporu při předčasném odchodu do důchodu;

b)	na výsadbu vánočních stromků.

V případě rychle rostoucích druhů s krátkou obmýtní dobou se podpora na zalesnění poskytuje pouze na náklady na založení.

4.   Podpora zemědělcům nebo jiným fyzickým osobám a subjektům soukromého práva je omezena maximální výší stanovenou v příloze.

Článek 44

První založení zemědělsko-lesnických systémů na zemědělské půdě

1.   Podpora podle čl. 36 písm. b) bodu ii) se poskytuje zemědělcům za účelem vytváření zemědělsko-lesnických systémů spojujících extenzivní zemědělství a lesnické systémy. Kryje náklady na jejich založení.

2.   Zemědělsko-lesnickými systémy se rozumějí takové systémy využívání půdy, v jejichž rámci se na stejném pozemku pěstují stromy v kombinaci s výkonem zemědělské činnosti.

3.   Vánoční stromky a rychle rostoucí druhy s krátkou obmýtní dobou jsou z podpory vyloučeny.

4.   Podpora je omezena maximální sazbou stanovenou v příloze.

Článek 45

První zalesnění nezemědělské půdy

1.   Podpora podle čl. 36 písm. b) bodu iii) na zalesnění půdy, která není způsobilá podle čl. 36 písm. b) bodu i), kryje náklady na založení. V případě opuštěné zemědělské půdy se podpora vztahuje také na roční prémii uvedenou v čl. 43 odst. 1 písm. b).

2.   Podpora se neposkytuje na výsadbu vánočních stromků.

3.   Je-li podpora na náklady na založení poskytována fyzickým osobám nebo subjektům soukromého práva, je omezena maximální sazbou stanovenou v příloze.

Článek 46

Platby v rámci Natury 2000

Podpora podle čl. 36 písm. b) bodu iv) se poskytuje ročně a na hektar lesa soukromým vlastníkům lesů nebo jejich sdružením za účelem vyrovnání nákladů a ušlých příjmů vzniklých v důsledku omezení užívání lesů nebo jiné zalesněné půdy v důsledku provádění směrnic 79/409/EHS a 92/43/EHS v dotyčné oblasti. Podpora je stanovena v rozmezí minimální a maximální částky stanovené v příloze.

Článek 47

Lesnicko-environmentální platby

1.   Lesnicko-environmentální platby podle čl. 36 písm. b) bodu v) se poskytují na hektar lesa příjemcům, kteří se dobrovolně zavazují přijmout lesnicko-environmentální závazky. Tyto platby se vztahují pouze na závazky nad rámec odpovídajících závazných požadavků.

Tyto závazky se přijímají zpravidla na období mezi pěti a sedmi lety. V nezbytných a odůvodněných případech se postupem podle čl. 90 odst. 2 stanoví pro určité typy závazků delší období.

2.   Platby jsou určeny na krytí dodatečných nákladů a ušlých příjmů vyplývajících z přijatého závazku. Podpora je stanovena v rozmezí minimální a maximální částky stanovené v příloze.

Článek 48

Obnova lesnického potenciálu a zavádění preventivních opatření

1.   Podpora podle čl. 36 písm. b) bodu vi) se poskytuje na obnovu lesnického potenciálu v lesích poničených přírodními katastrofami a požáry a na zavedení příslušných preventivních opatření.

2.   Preventivní protipožární opatření se týkají lesů, které členské státy v souladu se svými plány na ochranu lesů zařadily do skupiny s vysokým nebo středním stupněm rizika vzniku lesního požáru.

Článek 49

Neproduktivní investice

Podpora podle čl. 36 písm. b) bodu vii) se poskytuje na investice do lesů:

a)	spojené s plněním závazků přijatých na základě opatření podle čl. 36 písm. b) bodu v) nebo jiných cílů ochrany životního prostředí;

b)	zvyšující společenskou hodnotu lesní a zalesněné půdy dotyčné oblasti.

Pododdíl 3

Vymezení oblastí

Článek 50

Způsobilé oblasti

1.   Členské státy určí oblasti způsobilé pro platby podle čl. 36 písm. a) bodů i), ii) a iii) a písm. b) bodů i), iii), iv) a vi) s přihlédnutím k odstavcům 2 až 5 tohoto článku.

2.   Aby byly horské oblasti způsobilé pro platby podle čl. 36 písm. a) bodu i), musí se vyznačovat značným omezením možností využití půdy a vysokými náklady na její obhospodařování:

a)	z důvodu velmi náročných klimatických podmínek daných nadmořskou výškou, v jejichž důsledku je podstatně zkráceno vegetační období;

b)

v nižších nadmořských výškách v převážně velmi svažitých oblastech, ve kterých nelze využít mechanizace nebo které vyžadují použití velmi nákladného zvláštního vybavení, nebo z obou důvodů, pokud znevýhodnění vyplývající z každého zvlášť je sice méně závažné, ale jejich kombinací vzniká stejné znevýhodnění.

Oblasti severně od 62. rovnoběžky a určité přilehlé oblasti se také považují za horské oblasti.

3.   Aby byly způsobilé pro platby podle čl. 36 písm. a) bodu ii), musí být jiné než horské oblasti uvedené v odstavci 2 tohoto článku postiženy:

a)	významnými přírodními nevýhodami, zejména nízkou úrodností půdy nebo špatnými klimatickými podmínkami, a z hlediska hospodaření s půdou je důležité zachovat v nich extenzivní zemědělskou činnost, nebo

b)	zvláštními nevýhodami, a za účelem zachování nebo zlepšení životního prostředí, zachování krajiny a turistického potenciálu oblasti nebo za účelem ochrany pobřežního pásma by v nich mělo být zachováno hospodaření s půdou.

Oblasti postižené zvláštními nevýhodami uvedené v písmenu b) zahrnují zemědělské oblasti, které jsou z hlediska přírodních podmínek produkce stejnorodé, a jejich celkový rozsah nesmí překročit 10 % rozlohy dotyčného členského státu.

4.   Podle zvláštních ustanovení, které budou definovány postupem podle čl. 90 odst. 2, musí členské státy v programech:

—	potvrdit stávající vymezení podle odstavce 2 a odst. 3 písm. b) nebo je změnit, anebo

—	vymezit oblasti uvedené v odst. 3 písm. a).

5.   Zemědělské oblasti Natury 2000 vymezené podle směrnic 79/409/EHS a 92/43/EHS a zemědělské oblasti zahrnuté v plánech povodí podle směrnice 2000/60/ES jsou způsobilé pro platby podle čl. 36 písm. a) bodu iii).

6.   Oblasti vhodné k zalesnění z důvodu ochrany životního prostředí, jako je ochrana proti erozi nebo rozšiřování lesních zdrojů ke zmírnění klimatických změn, jsou způsobilé pro platby podle čl. 36 písm. b) bodů i) a iii).

7.   Lesní oblasti Natury 2000 vymezené podle směrnic 79/409/EHS a 92/43/EHS jsou způsobilé pro platby podle čl. 36 písm. b) bodu iv).

8.   Lesní oblasti se středním až vysokým stupněm rizika vzniku lesního požáru jsou způsobilé pro platby podle čl. 36 písm. b) bodu vi) souvisejícím s opatřeními na prevenci požárů.

Pododdíl 4

Dodržování norem

Článek 51

Snížení plateb nebo vyloučení z plateb

1.   Pokud příjemci plateb podle čl. 36 písm. a) bodů i) až v) a písm. b) bodů i), iv) a v) přestanou v důsledku určitého jednání nebo opomenutí, které jim může být přímo přičítáno, splňovat v celém hospodářství závazné požadavky podle článků 4 a 5 a příloh III a IV nařízení (ES) č. 1782/2003, celková částka plateb, které jim mají být poskytnuty v kalendářním roce, kdy došlo k tomuto neplnění požadavků, se snižuje nebo ruší.

Snížení nebo zrušení uvedené v prvním pododstavci se uplatní rovněž v případech, kdy příjemci plateb podle čl. 36 písm. a) bodu iv) přestanou v důsledku určitého jednání nebo opomenutí, které jim může být přímo přičítáno, splňovat v celém hospodářství minimální požadavky týkající se používání průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin uvedené v čl. 39 odst. 3.

2.   Snížení nebo zrušení plateb uvedené v odstavci 1 se nevztahuje na normy, pro něž byl udělen odklad podle čl. 26 odst. 1 písm. b) v průběhu doby odkladu.

3.   Odchylně od odstavce 1 musí příjemci v členských státech, kde je používán jednotný režim plateb na plochu stanovený v čl. 143b nařízení (ES) č. 1782/2003, dodržovat závazné požadavky stanovené v článku 5 a příloze IV uvedeného nařízení.

4.   Podrobná pravidla pro snížení plateb a vyloučení z plateb budou stanovena postupem podle čl. 90 odst. 2. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu závažnost, rozsah, trvalost a opakování neplnění požadavků.

5.   Odstavce 1 až 4 se nevztahují na čl. 39 odst. 5.

ODDÍL 3

Osa 3

Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova

Článek 52

Opatření

Podpora podle tohoto oddílu zahrnuje:

a)	opatření k diverzifikaci hospodářství venkova, mezi něž patří: i) diverzifikace činností nezemědělské povahy, ii) podpora zakládaní a rozvoje mikropodniků s cílem napomáhat podnikání a rozvíjet hospodářskou strukturu, iii) podpora cestovního ruchu;

b)	opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, mezi něž patří: i) základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova, ii) obnova a rozvoj vesnic, iii) ochrana a rozvoj dědictví venkova;

c)	opatření týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů působících v oblastech, na něž se vztahuje osa 3;

d)	opatření týkající se získávání dovedností a propagace za účelem přípravy a provádění strategie místního rozvoje.

Pododdíl 1

Podmínky týkající se opatření k diverzifikaci hospodářství

Článek 53

Diverzifikace činností nezemědělské povahy

Příjemcem podpory podle čl. 52 písm. a) bodu i) je člen zemědělského hospodářství.

Článek 54

Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje

Podpora podle čl. 52 písm. a) bodu ii) se týká pouze mikropodniků, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES.

Článek 55

Podpora cestovního ruchu

Podpora podle čl. 52 písm. a) bodu iii) se poskytuje na:

a)	drobnou infrastrukturu, například informační střediska a značení turistických míst;

b)	rekreační infrastrukturu, například infrastrukturu umožňující přístup k přírodním oblastem, a ubytovací zařízení s malou kapacitou;

c)	rozvoj nebo uvádění na trh služeb cestovního ruchu vztahujících se k venkovské turistice.

Pododdíl 2

Podmínky týkající se opatření ke zlepšování kvality života ve venkovských oblastech

Článek 56

Základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova

Podpora podle čl. 52 písm. b) bodu i) se poskytuje na zřízení základních služeb, včetně kulturních činností a činností pro volný čas, týkajících se vesnice nebo skupiny vesnic a související drobné infrastruktury.

Článek 57

Ochrana a rozvoj dědictví venkova

Podpora podle čl. 52 písm. b) bodu iii) se poskytuje na:

a)	vypracování plánů na ochranu a správu lokalit Natury 2000 a dalších míst vysoké přírodní hodnoty: činnost zaměřenou na zvyšování povědomí o životním prostředí a investice spojené s udržováním, obnovou a zhodnocováním přírodního dědictví a s rozvojem míst vysoké přírodní hodnoty;

b)	studie a investice spojené s udržováním, obnovou a zhodnocováním kulturního dědictví, jako například kulturních prvků vesnic a venkovské krajiny.

Pododdíl 3

Vzdělávání, získávání dovedností a propagace

Článek 58

Vzdělávání a informace

Podpora podle čl. 49 písm. c) nezahrnuje instruktážní kurzy a vzdělávání, které jsou součástí běžných vzdělávacích programů nebo systémů na středoškolské nebo vyšší úrovni.

Článek 59

Získávání dovedností, animace a provádění

Podpora podle čl. 52 písm. d) se poskytuje na:

a)	studie týkající se dotyčné oblasti;

b)	opatření k poskytování informací o oblasti a o strategii místního rozvoje;

c)	vzdělávání zaměstnanců podílejících se na přípravě a provádění strategie místního rozvoje;

d)	propagační akce a vzdělávání vedoucích pracovníků;

e)	provádění strategie místního rozvoje zahrnující jedno nebo více opatření podle čl. 52 písm. a), b) a c) prostřednictvím jiných partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, než která jsou vymezena v čl. 62 odst. 1 písm. b).

Pododdíl 4

Provádění osy

Článek 60

Vymezení

Pokud je opatření uvedené v tomto oddílu zaměřeno na operace, na něž se vztahuje také jiný nástroj podpory Společenství, včetně strukturálních fondů a nástroje podpory Společenství pro rybolov, stanoví členský stát v každém programu kritéria vymezující operace podporované EZFRV a operace podporované jiným nástrojem podpory Společenství.

ODDÍL 4

Osa 4

Leader

Článek 61

Vymezení přístupu Leader

Přístup Leader zahrnuje alespoň tyto prvky:

a)	strategie místního rozvoje podle jednotlivých oblastí, určené pro řádně vymezená subregionální venkovská území;

b)	partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem na místní úrovni (dále jen „místní akční skupiny“);

c)	přístup zdola spojený s tím, že rozhodovací pravomoc týkající se vypracování a provádění strategií místního rozvoje náleží místním akčním skupinám;

d)	víceodvětvové navrhování a provádění strategie založené na součinnosti mezi subjekty a projekty z různých odvětví místního hospodářství;

e)	uplatňování inovačních přístupů;

f)	provádění projektů spolupráce;

g)	vytváření sítí místních partnerství.

Článek 62

Místní akční skupiny

1.   Místní akční skupiny uplatňují při místním rozvoji partnerský přístup a musí splňovat tyto podmínky:

a)	navrhnou ucelenou strategii místního rozvoje, jejíž základ tvoří alespoň prvky stanovené v čl. 61 písm. a) až d) a g), a odpovídají za její provádění;

b)

tvoří je buď skupina, na kterou se již vztahují iniciativy Leader II (19) nebo Leader+ (20), nebo skupina podle přístupu Leader, nebo musí být novou skupinou zastupující partnery z jednotlivých společensko-ekonomických odvětví působících místně na dotyčném území. Podíl hospodářských a sociálních partnerů a jiných zástupců občanské společnosti, například zemědělců, žen a mladých lidí z venkova a jejich sdružení, musí v místním partnerství na úrovni rozhodování činit alespoň 50 %;

c)	prokáží schopnost definovat a provádět strategii rozvoje pro danou oblast.

2.   Řídící orgán zajistí, že místní akční skupiny si buď zvolí správního a finančního vedoucího, schopného spravovat veřejné prostředky a zajišťovat uspokojivou činnost partnerství, nebo se spojí v rámci zákonně vytvořené společné struktury, jejíž uspořádání zaručuje uspokojivou činnost partnerství a schopnost spravovat veřejné prostředky.

3.   Oblast, na niž se daná strategie vztahuje, musí být ucelená a nabízet dostatečné kritické množství lidských, finančních a hospodářských zdrojů na podporu udržitelné strategie rozvoje.

4.   Místní akční skupiny vybírají projekty, které musí být v rámci této strategie financovány. Mohou také vybírat projekty spolupráce.

Článek 63

Opatření

Podpora poskytnutá v rámci osy Leader je určena:

a)	k provádění strategií místního rozvoje uvedených v čl. 62 odst. 1 písm. a) za účelem plnění cílů jedné nebo více ze tří dalších os vymezených v oddílech 1, 2 a 3;

b)	k provádění projektů spolupráce zahrnujících cíle zvolené podle písmene a);

c)	k provozování místních akčních skupin, získávání dovedností a oživení daného území podle článku 59.

Článek 64

Provádění místních strategií

Odpovídá-li činnost v rámci místní strategie opatřením, která jsou v tomto nařízení vymezena pro jiné osy, použijí se odpovídající podmínky podle oddílů 1, 2 a 3.

Článek 65

Spolupráce

1.   Podpora podle čl. 63 písm. b) je poskytována na projekty spolupráce mezi územími nebo nadnárodní spolupráce.

„Spoluprací mezi územími“ se rozumí spolupráce v rámci členského státu. „Nadnárodní spoluprací“ se rozumí spolupráce mezi územími v několika členských státech a územími ve třetích zemích.

2.   Podporu lze poskytovat pouze na výdaje vztahující se k územím uvnitř Společenství.

3.   Článek 64 se vztahuje také na projekty spolupráce.

KAPITOLA II

TECHNICKÁ POMOC

Článek 66

Financování technické pomoci

1.   Podle článku 5 nařízení (ES) č. 1290/2005 může EZFRV z podnětu Komise nebo jejím jménem použít až 0,25 % svého ročního přídělu na financování opatření zaměřených na přípravu, řízení, sledování, správní pomoc, hodnocení a kontrolu. Tyto akce se provádějí v souladu s čl. 53 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (21), a veškerými dalšími ustanoveními uvedeného nařízení a prováděcích pravidel k němu, která se týkají tohoto způsobu plnění rozpočtu.

2.   Na podnět členských států může EZFRV v rámci každého programu rozvoje venkova financovat činnosti související s přípravou, řízením, sledováním, hodnocením, informováním a kontrolou a týkající se pomoci programu.

Na tyto činnosti lze vynaložit až 4 % celkové částky určené pro každý program.

3.   V rámci limitu stanoveného odstavci 2 se vyhradí určitá částka na zřízení a provoz celostátní sítě pro venkov uvedené v článku 68.

Členské státy s regionálními programy mohou předložit ke schválení konkrétní program pro zřízení a provoz své celostátní sítě pro venkov.

Podrobnosti o zřízení a provozu celostátní sítě pro venkov budou stanoveny postupem podle čl. 90 odst. 2.

Článek 67

Evropská síť pro rozvoj venkova

V souladu s čl. 66 odst. 1 se zřizuje Evropská síť pro rozvoj venkova s cílem propojit na úrovni Společenství sítě, organizace a správní orgány členských států činné v oblasti rozvoje venkova.

Cílem sítě je:

a)	shromažďovat, analyzovat a šířit informace o opatřeních Společenství k rozvoji venkova;

b)	na úrovni Společenství shromažďovat, šířit a upevňovat osvědčené postupy rozvoje venkova;

c)	poskytovat informace o vývoji ve venkovských oblastech Společenství a třetích zemí;

d)	na úrovni Společenství pořádat setkání a semináře pro osoby, které se aktivně podílejí na rozvoji venkova;

e)	zakládat a provozovat sítě odborníků za účelem usnadnění výměny odborných znalostí a podpory provádění a hodnocení politiky rozvoje venkova;

f)	podporovat vnitrostátní sítě a nadnárodní iniciativy pro spolupráci.

Článek 68

Celostátní síť pro venkov

1.   Každý členský stát zřídí celostátní síť pro venkov, která seskupuje organizace a správní orgány podílející se na rozvoji venkova.

2.   Částka uvedená v čl. 66 odst. 3 prvním pododstavci se použije:

a)	na struktury potřebné pro provoz sítě;

b)

na akční plán, v němž jsou alespoň stanoveny a analyzovány osvědčené přenosné postupy a poskytnuty informace o nich, řízení sítí, organizování výměny zkušeností a know-how, příprava vzdělávacích programů pro vytvářející se místní akční skupiny a technická pomoc pro spolupráci mezi územími a pro nadnárodní spolupráci.

HLAVA V

PŘÍSPĚVKY Z EZFRV

Článek 69

Prostředky a jejich rozdělování

1.   Částku podpory Společenství pro rozvoj venkova podle tohoto nařízení na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013, její roční rozdělení a minimální částku, která má být soustředěna v regionech způsobilých v rámci konvergenčního cíle, stanoví Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou v souladu s finančním výhledem na období 2007 až 2013 a interinstitucionální dohodou o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu pro totéž období.

2.   0,25 % prostředků uvedených v odstavci 1 se použije na technickou pomoc Komisi podle čl. 66 odst. 1.

3.   Pro účely programování a následného začlenění do souhrnného rozpočtu Evropských společenství jsou částky uvedené v odstavci 1 indexovány sazbou 2 % ročně.

4.   Komise připravuje roční rozpis částek uvedených v odstavci 1 podle jednotlivých členských států po odečtení částky uvedené v odstavci 2 a s přihlédnutím k:

a)	částkám vyhrazeným pro regiony způsobilé v rámci konvergenčního cíle;

b)	dosavadním výsledkům a

c)	konkrétním okolnostem a potřebám založeným na objektivních kritériích.

5.   Kromě částek uvedených v odstavci 4 musí brát členské státy pro účely programování v úvahu částky vyplývající z úpravy podle čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005.

6.   Komise zajistí, aby celkové roční příděly z EZFRV pocházející z orientační sekce EZOZF pro jakýkoli členský stát podle tohoto nařízení a z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti podle právních předpisů Společenství stanovících obecná ustanovení týkající se těchto fondů na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013, včetně příspěvku z EFRR v souladu s právními předpisy Společenství upravujícími Evropský nástroj sousedství, z předvstupního nástroje v souladu s právními předpisy Společenství upravujícími tento nástroj a z části FNOR přispívající ke konvergenčnímu cíli, nepřekročily 4 % HDP daného členského státu, podle odhadu v době přijetí interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu.

Článek 70

Příspěvky z EZFRV

1.   Rozhodnutí, kterým se přijímá program pro rozvoj venkova, stanoví maximální příspěvek z EZFRV pro každou z os v rámci prahu pružnosti, který bude určen postupem podle čl. 90 odst. 2. V případě potřeby rozhodnutí jasně stanoví částky přidělované regionům způsobilým v rámci konvergenčního cíle.

2.   Příspěvek z EZFRV se počítá na základě částky způsobilých veřejných výdajů.

3.   Sazba příspěvku z EZFRV se stanoví pro každou osu.

a)	V případě osy 1 (konkurenceschopnost) a osy 3 (diverzifikace a kvalita života) a pro technickou pomoc podle čl. 66 odst. 2 platí tyto limity: i) 75 % způsobilých veřejných výdajů v regionech způsobilých v rámci konvergenčního cíle, ii) 50 % způsobilých veřejných výdajů v ostatních regionech.

b)	V případě osy 2 (zlepšování životního prostředí a krajiny) a osy 4 (Leader) platí tyto limity: i) 80 % způsobilých veřejných výdajů v regionech způsobilých v rámci konvergenčního cíle, ii) 55 % způsobilých veřejných výdajů v ostatních regionech.

Minimální sazba příspěvku z EZFRV na úrovni osy činí 20 %.

4.   Bez ohledu na limity stanovené v odstavci 3 může být příspěvek z EFZRV zvýšen na 85 % pro programy v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93.

5.   Pro členské státy, které zvolí konkrétní program podle čl. 66 odst. 3 druhého pododstavce, činí limit příspěvku z EZFRV 50 % způsobilých veřejných výdajů.

6.   Opatření technické pomoci přijatá z podnětu Komise nebo jejím jménem mohou být financována ve výši 100 %.

7.   Výdaje spolufinancované z EZFRV nesmějí být současně spolufinancovány formou příspěvků ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti nebo jiného finančního nástroje Společenství.

Mohou být spolufinancovány pouze v rámci jedné osy programu pro rozvoj venkova. Pokud se na operace vztahují opatření více než jedné osy, výdaje se přičítají převládající ose.

8.   Veřejné výdaje na podporu podniků musí být v souladu s omezeními výše podpory stanovenými pro státní podporu, pokud toto nařízení nestanoví jinak.

Článek 71

Způsobilost výdajů

1.   Aniž je dotčen čl. 39 odst. 1 nařízení (ES) č. 1290/2005, jsou výdaje způsobilé pro příspěvek z EZFRV, pokud platební agentura dotyčnou podporu skutečně vyplatí mezi 1. lednem 2007 a 31. prosincem 2015. Spolufinancované operace by neměly být dokončeny přede dnem vzniku způsobilosti.

Nové výdaje doplněné při úpravě programu podle článku 19 jsou způsobilé ode dne, kdy Komise obdrží žádost o úpravu programu.

2.   Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV pouze tehdy, pokud byly vynaloženy na operace, o nichž rozhodl řídící orgán daného programu nebo o nichž bylo rozhodnuto z jeho pověření, v souladu s výběrovými kritérii stanovenými příslušným subjektem.

3.   Pravidla pro způsobilost výdajů se stanoví na úrovni členských států a podléhají zvláštním podmínkám stanoveným tímto nařízením pro některá opatření na rozvoj venkova.

Pro příspěvek z EZFRV nejsou způsobilé tyto výdaje:

a)

DPH, s výjimkou DPH bez nároku na odpočet, kterou skutečně a s konečnou platností nesou příjemci jiní než osoby nepovinné k dani, uvedené v čl. 4 odst. 5 prvním pododstavci šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (22);

b)	úroky z půjček, aniž je dotčen odstavec 5;

c)	nákup pozemků za cenu vyšší než 10 % celkových způsobilých výdajů na dotyčnou operaci. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech lze stanovit vyšší procentní sazbu pro operace týkající se zachování životního prostředí.

4.   Odstavce 1 až 3 se nevztahují na čl. 66 odst. 1.

5.   Bez ohledu na odst. 3 písm. b) lze příspěvek z EZFRV poskytnout jiným způsobem, než je nevratná přímá pomoc. Podrobná pravidla budou stanovena postupem podle čl. 90 odst. 2.

Článek 72

Trvání operací investičního rázu

1.   Aniž jsou dotčena pravidla týkající se svobody usazování a volného poskytování služeb ve smyslu článků 43 a 49 Smlouvy, zajistí členský stát, aby příspěvek z EZFRV zůstal pro investiční operaci zachován, pokud během pěti let od rozhodnutí řídícího orgánu o financování nedojde v této operaci k významné změně, která:

a)	ovlivňuje její povahu nebo podmínky jejího provádění nebo poskytuje některé společnosti nebo veřejnému subjektu neoprávněnou výhodu;

b)	je důsledkem změny formy vlastnictví určitého prvku infrastruktury nebo ukončení či přemístění produkční činnosti.

2.   Neoprávněně vyplacené částky musí být vráceny v souladu s článkem 33 nařízení (ES) č. 1290/2005.

HLAVA VI

ŘÍZENÍ, KONTROLA A INFORMOVÁNÍ

KAPITOLA I

ŘÍZENÍ A KONTROLA

Článek 73

Úkoly Komise

K zajištění řádného finančního řízení v souladu s článkem 274 Smlouvy v rámci sdíleného řízení provádí Komise opatření a kontroly stanovené v čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005.

Článek 74

Úkoly členských států

1.   Členské státy přijmou veškeré právní a správní předpisy v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1290/2005 k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Společenství.

2.   Členské státy určí pro každý program pro rozvoj venkova:

a)	řídící orgán, jehož úkolem je dotyčný program řídit a jímž může být veřejný nebo soukromý subjekt působící na celostátní nebo regionální úrovni nebo přímo členský stát, pokud tento úkol vykonává sám;

b)	akreditovanou platební agenturu ve smyslu článku 6 nařízení (ES) č. 1290/2005;

c)	certifikační subjekt ve smyslu článku 7 nařízení (ES) č. 1290/2005.

3.   Členské státy zajistí, aby byl pro každý program pro rozvoj venkova zřízen odpovídající kontrolní a řídicí systém, který zajistí, že funkce řídícího orgánu a ostatních subjektů budou jasně vymezeny a odděleny. Členské státy odpovídají za zajištění účinného fungování systémů během celého programového období.

4.   Členské státy provádějí kontroly v souladu s prováděcími pravidly stanovenými postupem podle čl. 90 odst. 2, zejména pokud jde o typ a intenzitu kontrol, přizpůsobené povaze jednotlivých opatření pro rozvoj venkova.

Článek 75

Řídící orgán

1.   Řídící orgán odpovídá za výkonné, účinné a správné řízení a provádění programu, a zejména:

a)	zajišťuje, aby byly operace určené k financování vybírány podle kritérií použitelných pro program pro rozvoj venkova;

b)	zajišťuje existenci elektronického systému pro záznam a uchovávání statistických údajů o provádění, který vyhovuje účelům monitorování a hodnocení;

c)

zajišťuje, aby příjemci a jiné subjekty podílející se na provádění operací i) byli seznámeni se svými povinnostmi vyplývajícími z poskytnuté podpory a aby pro všechny transakce související s operací používali buď oddělený systém účtování, nebo vhodný zúčtovací kód, ii) si byli vědomi požadavků týkajících se poskytování údajů řídícímu orgánu a zaznamenávání výstupů a výsledků;

d)	zajišťuje, aby hodnocení programu bylo prováděno ve lhůtách stanovených v tomto nařízení a aby bylo v souladu se společným rámcem pro hodnocení a monitorování, a odpovídá za předkládání provedených hodnocení příslušným vnitrostátním orgánům a Komisi;

e)	řídí monitorovací výbor a zasílá mu doklady potřebné k monitorování provádění programu z hlediska jeho konkrétních cílů;

f)	zajišťuje dodržování povinností týkajících se publicity podle článku 76;

g)	vypracovává výroční zprávy o pokroku a po schválení monitorovacím výborem je předkládá Komisi;

h)	zajišťuje, aby platební agentura dostávala všechny potřebné informace, zejména o postupech a veškerých kontrolách prováděných v souvislosti s operacemi vybranými pro financování, ještě před schválením plateb.

2.   Pokud je plněním části těchto úkolů pověřen jiný orgán, zůstává řídící orgán nadále plně odpovědný za účinnost a správnost řízení a za provádění těchto úkolů.

KAPITOLA II

INFORMOVÁNÍ A PUBLICITA

Článek 76

Informování a publicita

1.   Členské státy poskytují informace o národních strategických plánech, programech pro rozvoj venkova a příspěvku Společenství a zajišťují jejich publicitu.

Tyto informace jsou určeny široké veřejnosti. Zdůrazňují úlohu Společenství a zajišťují průhlednost pomoci poskytované z EZFRV.

2.   Řídící orgán programu je odpovědný za zajišťování jeho publicity takto:

a)

informuje možné příjemce, profesní organizace, ekonomické a sociální partnery, subjekty zabývající se prosazováním rovnosti mezi muži a ženami a dotčené nevládní organizace, včetně organizací zabývajících se ochranou životního prostředí, o možnostech, které program nabízí, a o pravidlech pro získání přístupu k financování prostřednictvím programu;

b)	informuje příjemce příspěvku Společenství;

c)	informuje veřejnost o úloze Společenství v programech a o výsledcích těchto programů.

HLAVA VII

MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

KAPITOLA I

MONITOROVÁNÍ

Článek 77

Monitorovací výbor

1.   Pro každý program pro rozvoj venkova se nejdéle do tří měsíců po rozhodnutí o jeho schválení zřídí monitorovací výbor.

Každý monitorovací výbor vypracuje v rámci institucionálního, právního a finančního uspořádání dotyčného členského státu svůj jednací řád, který po dohodě s řídícím orgánem přijme, aby mohl vykonávat své povinnosti podle tohoto nařízení.

2.   Každému monitorovacímu výboru předsedá zástupce členského státu nebo řídícího orgánu.

O jeho složení rozhoduje členský stát a jsou v něm zastoupeni i partneři uvedení v čl. 6 odst. 1.

Z vlastního podnětu se práce monitorovacího výboru mohou účastnit zástupci Komise v poradním postavení.

3.   Členské státy s regionálními programy mohou zřídit celostátní monitorovací výbor za účelem koordinace provádění těchto programů ve vztahu k celostátní strategii a čerpání finančních prostředků.

Článek 78

Úkoly monitorovacího výboru

Monitorovací výbor ověřuje účinnost provádění programu pro rozvoj venkova. Za tímto účelem monitorovací výbor:

a)	je konzultován k výběrovým kritériím pro financované operace do čtyř měsíců po rozhodnutí o schválení programu. Tato výběrová kritéria se upravují podle potřeb programování;

b)	na základě dokladů předložených řídícím orgánem pravidelně hodnotí pokrok dosažený při plnění konkrétních cílů programu;

c)	přezkoumává výsledky provádění, zejména dosahování cílů stanovených pro každou osu a průběžná hodnocení;

d)	projednává a schvaluje výroční zprávu o pokroku a poslední zprávu o pokroku před jejich odesláním Komisi;

e)	může řídícímu orgánu navrhnout jakoukoli úpravu nebo přezkum programu za účelem dosažení cílů EZFRV vymezených v článku 4 nebo zdokonalení jeho řízení včetně finančního řízení;

f)	projednává a schvaluje všechny návrhy na změnu obsahu rozhodnutí Komise o příspěvku z EZFRV.

Článek 79

Postupy monitorování

1.   Řídící orgán a monitorovací výbor sledují kvalitu provádění programu.

2.   Řídící orgán a monitorovací výbor monitorují každý program pro rozvoj venkova pomocí finančních ukazatelů a ukazatelů souvisejících s výstupy a výsledky.

Článek 80

Společný rámec pro monitorování a hodnocení

Společný rámec pro monitorování a hodnocení se vypracovává ve spolupráci Komise a členských států a přijímá postupem podle čl. 90 odst. 2. Rámec stanoví omezený počet společných ukazatelů použitelných pro každý program.

Článek 81

Ukazatele

1.   Pokrok, efektivita a účinnost programů pro rozvoj venkova z hlediska jejich cílů se vyhodnocuje pomocí ukazatelů týkajících se výchozí situace a finančního provádění, výstupů, výsledků a dopadu programů.

2.   Každý program pro rozvoj venkova stanoví omezený počet dalších ukazatelů specifických pro tento program.

3.   Pokud to povaha pomoci umožní, rozčlení se údaje týkající se ukazatelů podle pohlaví a věku příjemců.

Článek 82

Výroční zpráva o pokroku

1.   Poprvé v roce 2008 a pak každoročně do 30. června zašle řídící orgán Komisi výroční zprávu o pokroku dosaženém při provádění programu. Poslední zprávu o pokroku při provádění programu zašle řídící orgán Komisi do 30. června 2016.

2.   Výroční zprávy o pokroku obsahují tyto prvky:

a)	změny obecných podmínek, které mají přímý vliv na podmínky provádění programu a změny politik Společenství i vnitrostátních politik ovlivňující soulad mezi EZFRV a dalšími finančními nástroji;

b)	pokrok programu z hlediska stanovených cílů na základě ukazatelů týkajících se výstupů a výsledků;

c)	finanční provádění programu, přičemž pro každé opatření je uveden výkaz výdajů vyplacených příjemcům; pokud se program týká regionů způsobilých v rámci konvergenčního cíle, uvádějí se výdaje zvlášť;

d)	přehled průběžného hodnocení podle čl. 86 odst. 3;

e)

opatření přijatá řídícím orgánem a monitorovacím výborem k zajištění kvality a účinnosti provádění programu, zejména: i) opatření pro monitorování a hodnocení, ii) přehled hlavních obtíží zjištěných při řízení programu a veškerých přijatých opatření, včetně reakce na připomínky podle článku 83, iii) využití technické pomoci, iv) opaření přijatá k zajištění propagace programu podle článku 76;

f)	prohlášení o souladu s politikami Společenství v rámci podpory, včetně popisu zjištěných obtíží a opatření přijatých k jejich řešení;

g)	případné opětovné použití podpory zpětně získané podle článku 33 nařízení (ES) č. 1290/2005.

3.   Z hlediska použití článku 26 nařízení (ES) č. 1290/2005 se zpráva považuje za přijatelnou tehdy, jestliže obsahuje všechny prvky uvedené v odstavci 2 a umožňuje zhodnotit provádění programu.

Komise předloží své připomínky k výroční zprávě o pokroku do dvou měsíců ode dne, kdy tuto zprávu řídící orgán odeslal. Tato lhůta se v případě poslední zprávy o programu prodlužuje na pět měsíců. Pokud se Komise ve stanovené lhůtě nevyjádří, považuje se zpráva za přijatou.

4.   Podrobnosti týkající se výročních zpráv o pokroku pro konkrétní programy podle čl. 66 odst. 3 budou stanoveny postupem podle čl. 90 odst. 2.

Článek 83

Roční přezkum programů

1.   Každý rok po předložení výroční zprávy o pokroku přezkoumává Komise a řídící orgán hlavní výsledky za předcházející rok v souladu s postupy stanovenými po dohodě s dotyčným členským státem a řídícím orgánem.

2.   Po tomto přezkoumání může Komise předložit připomínky členskému státu a řídícímu orgánu, který o nich vyrozumí monitorovací výbor. Členský stát uvědomí Komisi o opatřeních přijatých na základě těchto připomínek.

KAPITOLA II

HODNOCENÍ

Článek 84

Obecná ustanovení

1.   Programy pro rozvoj venkova jsou hodnoceny ex ante, v polovině období a ex post podle článků 85, 86 a 87.

2.   Cílem hodnocení je zvýšit kvalitu, efektivitu a účinnost provádění programů pro rozvoj venkova. Hodnotí se účinek programů z hlediska strategických směrů Společenství podle článku 9 a obtíže v oblasti rozvoje venkova příznačné pro dotyčné členské státy a regiony, přičemž se přihlíží k požadavkům udržitelného rozvoje, k vlivu na životní prostředí a k plnění požadavků odpovídajících právních předpisů Společenství.

3.   Hodnocení je prováděno v pravomoci členských států nebo Komise.

4.   Hodnocení podle odstavce 1 provádějí nezávislí hodnotitelé. Výsledky musí být dostupné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (23).

5.   Členské státy poskytují lidské a finanční zdroje potřebné pro provedení hodnocení, organizují tvorbu a shromažďování potřebných údajů a využívají jednotlivé údaje získané v systému monitorování.

6.   Členské státy a Komise schvalují metody a normy hodnocení, které se použijí z podnětu Komise v rámci stanoveném v článku 80.

Článek 85

Hodnocení ex ante

1.   Hodnocení ex ante je součástí přípravy každého programu pro rozvoj venkova a jeho cílem je optimalizovat přidělování rozpočtových zdrojů a zlepšovat kvalitu programování. Jsou při něm zjišťovány a vyhodnocovány střednědobé a dlouhodobé potřeby, cíle, jichž má být dosaženo, očekávané výsledky, kvantifikované cíle zejména z hlediska účinku v porovnání s výchozí situací, přidaná hodnota pro Společenství, míra zohlednění priorit Společenství, závěry z předchozího programování a kvalita postupů pro provádění, monitorování, hodnocení a finanční řízení.

2.   Hodnocení ex ante je prováděno v pravomoci členského státu.

Článek 86

Hodnocení v polovině období a hodnocení ex post

1.   Členské státy zavedou pro každý program rozvoje venkova systém průběžného hodnocení.

2.   Řídící orgán programu a monitorovací výbor využívají průběžného hodnocení:

a)	k posuzování plnění programu ve vztahu k jeho cílům prostřednictvím ukazatelů týkajících se výsledků a případně účinku;

b)	k zlepšování kvality programů a jejich provádění;

c)	k posuzování návrhů na podstatné změny v programech;

d)	k přípravě hodnocení v polovině období a hodnocení ex post.

3.   Od roku 2008 předkládá řídící orgán každým rokem monitorovacímu výboru zprávu o výsledcích průběžného hodnocení. Přehled hodnocení tvoří součást výroční zprávy o pokroku podle článku 82.

4.   V roce 2010 se průběžné hodnocení provede formou samostatné zprávy o hodnocení v polovině období. V tomto hodnocení v polovině období budou navržena opatření ke zlepšení kvality programů a jejich provádění.

Z podnětu Komise se vypracuje přehled zpráv o hodnocení v polovině období.

5.   V roce 2015 se průběžné hodnocení provede formou samostatné zprávy o hodnocení ex post.

6.   Hodnocením v polovině období a hodnocením ex post se prověřuje stupeň využití prostředků, efektivita a účinnost programování EZFRV, jeho socioekonomický dopad a jeho vliv na priority Společenství. Týkají se cílů programu a jejich záměrem je vyvodit závěry pro politiku rozvoje venkova. Hodnocení určují faktory, které přispěly k úspěšnému či neúspěšnému provádění programů, a to i vzhledem k udržitelnému rozvoji, a stanoví osvědčené postupy.

7.   Průběžné hodnocení se provádí z podnětu řídích orgánů ve spolupráci s Komisí. Provádí se jednou za několik let a zahrnuje období 2007 až 2015.

8.   Komise z vlastního podnětu přijímá opatření za účelem zajištění odborné přípravy a výměny osvědčených postupů a informací pro hodnotitele provádějící průběžné hodnocení, odborníky v členských státech a členy monitorovacího výboru, jakož i tematických a souhrnných hodnocení.

Článek 87

Přehled hodnocení ex post

1.   Přehled hodnocení ex post se vyhotovuje v pravomoci Komise ve spolupráci s členským státem a s řídícím orgánem, který shromažďuje údaje potřebné pro jeho vyhotovení.

2.   Přehled hodnocení ex post musí být dokončen do 31. prosince 2016.

HLAVA VIII

STÁTNÍ PODPORA

Článek 88

Používání pravidel pro státní podporu

1.   Není-li v této hlavě stanoveno jinak, vztahují se články 87, 88 a 89 Smlouvy na podporu pro rozvoj venkova poskytovanou členskými státy.

Články 87, 88 a 89 Smlouvy se však nevztahují na finanční příspěvky poskytované členskými státy souběžně s podporou Společenství pro rozvoj venkova ve smyslu článku 36 Smlouvy v souladu s tímto nařízením.

2.   Podpora pro modernizaci zemědělského hospodářství, která přesahuje procentní hodnoty uvedené v příloze, pokud jde o čl. 26 odst. 2, je zakázána. Tento zákaz se netýká podpory investic souvisejících:

a)	s investicemi prováděnými převážně ve veřejném zájmu a na ochranu tradičních krajin utvářených zemědělskou a lesnickou činností, nebo s přemístěním hospodářských budov;

b)	s ochranou a zlepšováním životního prostředí;

c)	zlepšováním hygienických podmínek chovu hospodářských zvířat a životních podmínek zvířat a podmínek bezpečnosti práce na pracovištích.

3.   Státní podpora poskytovaná zemědělcům jako náhrada za přírodní znevýhodnění v horských oblastech a v jiných znevýhodněných oblastech je zakázána, nesplňuje-li podmínky stanovené v článku 37. V řádně odůvodněných případech však lze poskytnout dodatečnou podporu převyšující částky stanovené podle čl. 37 odst. 3.

4.   Státní podpora zemědělcům, kteří přijmou agroenvironmentální závazky nebo závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat, jež nesplňují podmínky stanovené v článcích 39 a 40, je zakázána. V řádně odůvodněných případech však lze poskytnout dodatečnou podporu převyšující maximální částky stanovené v příloze, pokud jde o čl. 39 odst. 4 a čl. 40 odst. 3. Ve výjimečných případech lze po řádném odůvodnění povolit odchylku od minimální doby trvání těchto závazků stanovené v čl. 39 odst. 3 a 40 odst. 2.

5.   Státní podpora zemědělcům, kteří se přizpůsobují náročným normám stanoveným v právních předpisech Společenství v oblastech ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti práce, je zakázána, nesplňuje-li podmínky stanovené v článku 31. Lze však poskytnout dodatečnou podporu převyšující maximální částky stanovené podle uvedeného článku s cílem pomoci zemědělcům dodržovat vnitrostátní právní předpisy, které jsou přísnější než normy Společenství.

6.   Neexistují-li odpovídající právní předpisy Společenství, je státní podpora zemědělcům, kteří se přizpůsobují náročným normám podle vnitrostátních právních předpisů v oblastech životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti práce, zakázána, nesplňuje-li podmínky stanovené v článku 31. Dodatečnou podporu převyšující maximální částky stanovené v příloze, pokud jde o čl. 31 odst. 2, lze poskytnout, je-li odůvodněná podle článku 31.

Článek 89

Doplňkové vnitrostátní financování

Státní podpora určená k zajištění doplňkového financování rozvoje venkova, na nějž je poskytována podpora Společenství, musí být oznámena členskými státy a schválena Komisí v souladu s tímto nařízením jako součást programování podle článku 16. Na takto oznámenou podporu se nevztahuje čl. 88 odst. 3 první věta Smlouvy.

HLAVA IX

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 90

Výbor

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro rozvoj venkova (dále jen „výbor“).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 91

Prováděcí pravidla

Kromě opatření stanovených v jednotlivých ustanoveních tohoto nařízení budou postupem podle čl. 90 odst. 2 přijata prováděcí pravidla k tomuto nařízení. Budou se týkat zejména:

a)	předkládání navrhovaných programů pro rozvoj venkova;

b)	podmínek pro opatření pro rozvoj venkova.

Článek 92

Přechodná ustanovení

1.   Pokud by pro usnadnění přechodu ze systému platného v současnosti na systém stanovený tímto nařízením bylo třeba zvláštních opatření, budou přijata postupem podle čl. 90 odst. 2.

2.   Tato opatření budou přijata zejména k tomu, aby byla stávající podpora Společenství schválená Komisí, která je poskytována z orientační nebo záruční sekce EZOZF na období končící po 1. lednu 2007, začleněna do podpory pro rozvoj venkova podle tohoto nařízení a aby bylo zahrnuto hodnocení ex post programů za období 2000—2006.

Článek 93

Zrušení

1.   Nařízení (ES) č. 1257/1999 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2007, s výjimkou čl. 13 písm. a), čl. 14 odst. 1 a odst. 2 prvních dvou odrážek, článků 15, 17 až 20, čl. 51 odst. 3, čl. 55 odst. 4 a části přílohy I určující částky podle čl. 15 odst. 3. Tato ustanovení se zrušují s účinkem od 1. ledna 2010 s výhradou přijetí aktu Rady postupem podle článku 37 Smlouvy.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Nařízení (ES) č. 1257/1999 se nadále použije na opatření schválená Komisí podle uvedeného nařízení před 1. lednem 2007.

2.   Směrnice a rozhodnutí Rady, kterými se stanoví a mění seznamy znevýhodněných oblastí, přijaté podle čl. 21 odst. 2 nařízení (ES) č. 950/97 se zrušují s účinkem od 1. ledna 2010 s výhradou aktu Rady přijatého postupem podle článku 37 Smlouvy.

Článek 94

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Vztahuje se na podporu Společenství pro programovací období, které začíná 1. ledna 2007. Toto nařízení se však nepoužije před vstupem v platnost právních předpisů Společenství stanovících obecná ustanovení týkající se EFRR, ESF a Fondu soudržnosti pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013, s výjimkou článků 9, 90, 91 a 92, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Bez ohledu na druhý pododstavec se článek 37, čl. 50 odst. 2 až 4 a čl. 88 odst. 3 použijí ode dne 1. ledna 2010 s výhradou aktu Rady přijatého postupem podle článku 37 Smlouvy.

---

(1)  Stanovisko ze dne 7. června 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 118/2005 (Úř. věst. L 24, 27.1.2005, s. 15).

(3)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2223/2004 (Úř. věst. L 379, 24.12.2004, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).

(5)  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(6)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).

(7)  Úř. věst. L 142, 2.6.1997, s. 1. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1257/1999.

(8)  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

(9)  Nařízení Rady (ES) č. 1263/1999 ze dne 21. června 1999 o finančním nástroji pro orientaci rybolovu (Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 54).

(10)  Úř. věst. L 184, 27.7.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1782/2003.

(11)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(12)  Stanovisko ze dne 9. března 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(13)  Stanovisko ze dne 23. února 2005 (Úř. věst. C 164, 5.7.2005, s. 18).

(14)  Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

(16)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(17)  Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(18)  Úř. věst. L 38, 12.2.2000, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2139/2004 (Úř. věst. L 369, 16.12.2004, s. 26).

(19)  Oznámení Komise členským státům, kterým se stanoví hlavní směry pro souhrnné nebo integrované operační programy, pro které se členské státy vyzývají podat žádost o pomoc v rámci iniciativy Společenství pro rozvoj venkova (Leader II) (Úř. věst. C 180, 1.7.1994, s. 48).

(20)  Oznámení Komise členským státům ze dne 14. dubna 2000, kterým se stanoví hlavní směry pro iniciativu Společenství pro rozvoj venkova (Leader+) (Úř. věst. C 139, 18.5.2000, s. 5). Oznámení ve znění sdělení Komise, kterým se mění oznámení členským státům ze dne 14. dubna 2000, kterým se stanoví hlavní směry pro iniciativu Společenství pro rozvoj venkova (Leader+) (Úř. věst. C 94, 4.12.2003, s. 11).

(21)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(22)  Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/66/ES (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 35).

(23)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

---

---