(ES) č. 1259/2005Nařízení Komise (ES) č. 1259/2005 ze dne 27. července 2005, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovozy kyseliny vinné pocházející z Čínské lidové republiky

Publikováno: Úř. věst. L 200, 30.7.2005, s. 73-90 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 27. července 2005 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 30. července 2005 Nabývá účinnosti: 30. července 2005
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 29. ledna 2006
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1259/2005

ze dne 27. července 2005,

kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovozy kyseliny vinné pocházející z Čínské lidové republiky

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení řízení

(1)

Dne 24. září 2004 obdržela Komise podnět podaný v souladu s článkem 5 nařízení Rady (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní nařízení“), od těchto výrobců (dále jen „žadatel“): Legré-Mante SA, Industria Chimica Valenzana S.p.A, Distilleries Mazzari S.p.a., Alcoholera Vinicola Europea S.A. a Comercial Quimica Sarasa s.l., kteří zastupují významný podíl, v tomto případě více než 50 %, výroby kyseliny vinné ve Společenství.

(2)

Tento podnět obsahoval důkazy o dumpingových dovozech kyseliny vinné z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a o podstatných újmách, které z nich vyplývají, což bylo považováno za dostatečný důvod k zahájení řízení.

(3)

Řízení bylo zahájeno dne 30. října 2004 zveřejněním oznámení o zahájení řízení (2) v Úředním věstníku Evropské unie.

1.2.   Strany dotčené řízením

(4)

Komise oficiálně informovala žadatele, ostatní výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce, dovozce, dodavatele a uživatele i sdružení uživatelů, o kterých je známo, že se jich řízení týká, a zástupce ČLR, že bylo řízení zahájeno. Zúčastněným stranám byla dána možnost, aby své názory sdělily písemně a aby požádaly o slyšení v termínech uvedených v oznámení o zahájení řízení.

(5)

Stěžující si výrobci, ostatní spolupracující výrobci ve Společenství, vyvážející výrobci, dovozci, dodavatelé a uživatelé i sdružení uživatelů své názory předložili. Všem zúčastněným stranám, které o to v rámci výše uvedených termínů požádaly a prokázaly, že mají konkrétní důvody, proč by se jim mělo dostat slyšení, byla tato příležitost poskytnuta.

(6)

Aby mohli vyvážející výrobci v ČLR podat žádost o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, pokud si to přejí, zaslala Komise formuláře žádosti těm čínským vyvážejícím výrobcům, o kterých je známo, že se jich řízení týká. Žádosti o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení v případě, že bylo šetřením zjištěno, že nesplňují podmínky pro udělení statusu tržního hospodářství, zaslali tři vyvážející výrobci.

(7)

Všem stranám, o kterých je známo, že se jich řízení týká, a všem ostatním společnostem, které se přihlásily v termínu uvedeném v oznámení o zahájení řízení, byly zaslány dotazníky. Odpovědi poskytli tři vyvážející výrobci v ČLR, jeden výrobce ze srovnatelné země, v tomto případě Argentiny, sedm výrobců ve Společenství a dva uživatelé ve Společenství.

(8)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro prozatímní určení dumpingu, následných újem a zájmu Společenství, a provedla ověření v prostorách těchto společností:

a)

Výrobci ve Společenství

Alcoholera Vinicola Europea „Alvinesa“ SA, Ciudad Real, Španělsko

Comercial Quimica Sarasa „Tydsa“ SL, Girona, Španělsko

Distillerie Bonollo Srl, Frosinone, Itálie

Distillerie Mazzari SpA, Ravenna, Itálie

Etablissements Legré-Mante SA, Marseille, Francie

Industria Chimica Valenzana „I.C.V.“ SpA, Palermo, Itálie

Tartarica Treviso Srl, Faenza, Itálie

b)

Vyvážející výrobci v ČLR

Hangzou Bioking Biochemical Engineering Co., Ltd, Hangzou, ČLR.

Changmao Biochemical Engineering Co., Ltd, Changzou City, ČLR.

Ninghai Organic Chemical Factory, Ninghai, ČLR.

(9)

Vzhledem k tomu, že bylo nezbytné určit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, jímž by nemusel být udělen status tržního hospodářství, uskutečnilo se ověření k zjištění běžné hodnoty na základě údajů ze srovnatelné země, v tomto případě Argentiny, v prostorách této společnosti:

c)

Výrobci ve srovnatelné zemi

Tarcol S.A., Buenos Aires, Argentina.

1.3.   Období šetření

(10)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2003 do 30. června 2004 (dále jen „období šetření“). Pokud jde o trendy významné pro posouzení újmy, analyzovala Komise údaje týkající se období od 1. ledna 2001 do 30. června 2004 (dále jen „posuzované období“). Obdobím, kdy probíhalo šetření cenového podbízení, prodeje pod cenou a odstranění újmy, je právě výše uvedené období šetření.

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(11)

Dotčeným výrobkem je kyselina vinná. Tento výrobek patří do kódu KN 2918 12 00. Dotčený výrobek se používá hlavně při výrobě vín a v potravinářském průmyslu a v řadě dalších odvětví buď jako složka konečného produktu nebo jako přísada urychlující či zpomalující chemické procesy. Výrobek se získává buď jako vedlejší produkt při výrobě vína nebo chemickou syntézou petrochemických složek. Vzhledem ke svým fyzikálním vlastnostem, výrobnímu postupu a zaměnitelnosti různých druhů výrobku z hlediska uživatele se má za to, že kyselina vinná je pro účely tohoto řízení jediným výrobkem.

2.2.   Obdobný výrobek

(12)

Šetřením bylo zjištěno, že základní fyzikální vlastnosti kyseliny vinné vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Společenství ve Společenství, kyseliny vinné vyráběné a prodávané na domácím čínském trhu a kyseliny vinné dovážené do Společenství z ČLR i kyseliny vinné vyráběné a prodávané v Argentině jsou totožné a že tyto výrobky mají do značné míry stejné použití.

(13)

Proto bylo předběžně rozhodnuto, že dotčený výrobek a kyselina vinná prodávaná na domácím trhu v ČLR, kyselina vinná vyráběná a prodávaná v Argentině i kyselina vinná vyráběná a prodávaná ve Společenství výrobním odvětvím Společenství mají stejné fyzikální vlastnosti a použití, a proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   DUMPING

3.1.   Status tržního hospodářství

(14)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v rámci antidumpingových šetření týkajících se dovozů pocházejících z ČLR stanoví běžná hodnota v souladu s odstavci 1 až 6 řečeného článku pro ty výrobce, v jejichž případě bylo zjištěno, že splňují kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(15)

Kritéria statusu tržního hospodářství jsou ve stručnosti a pouze k usnadnění odkazování shrnuta níže:

1.

Podnikatelská rozhodnutí a náklady vyplývají z podmínek na trhu, a to bez podstatných zásahů státu,

2.

Účetní záznamy jsou nezávisle kontrolovány v souladu s mezinárodními účetními standardy a používají se pro všechny účely,

3.

Nepřežívají žádné podstatné deformace z předcházejícího netržního hospodářského systému,

4.

Právní jistotu a stabilitu zajišťují právní předpisy o úpadku a vlastnictví,

5.

Převody měn se uskutečňují podle tržních kurzů.

(16)

V rámci stávajícího šetření se ohlásili tři vyvážející výrobci v ČLR a požádali v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení o status tržního hospodářství. Jednotlivé žádosti o status tržního hospodářství byly podrobeny analýze a bylo uskutečněno šetření na místě u těchto spolupracujících společností (viz bod odůvodnění 7). Na tomto základě bylo zjištěno, že všichni tři výrobci splňují podmínky pro status tržního hospodářství.

(17)

Na tomto základě jsou vyvážející výrobci v ČLR, kteří získali status tržního hospodářství, tito:

1.

Hangzou Bioking Biochemical Engineering Co., Ltd, Hangzou,

2.

Changmao Biochemical Engineering Co., Ltd, Changzou City,

3.

Ninghai Organic Chemical Factory, Ninghai.

3.2.   Běžná hodnota

3.2.1.   Stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, kterým byl udělen status tržního hospodářství

(18)

Pokud jde o stanovení běžné hodnoty, Komise nejprve zjišťovala, zda je celkový domácí prodej kyseliny vinné jednotlivých dotčených vyvážejících výrobců reprezentativní ve srovnání s jejich celkovým vývozem do Společenství. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení se domácí prodej považuje za reprezentativní, pokud celkový domácí prodej jednotlivých vyvážejících výrobců činí alespoň 5 % jejich celkového vývozu do Společenství.

(19)

Aby měli vyvážející výrobci celkově reprezentativní domácí prodej, Komise následně zjišťovala druhy kyseliny vinné prodávané na domácím trhu, které byly totožné nebo přímo srovnatelné s druhy prodávanými na vývoz do Společenství.

(20)

Pro tyto jednotlivé druhy se zjišťovalo, zda je domácí prodej dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej konkrétního druhu se považoval za dostatečně reprezentativní, jestliže objem domácího prodeje tohoto druhu během období šetření představoval nejméně 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného druhu vyváženého do Společenství.

(21)

Dále bylo zkoumáno, zda domácí prodej každého jednotlivého druhu dotčeného výrobku lze považovat za prodej uskutečněný v rámci běžného obchodního styku, a to na základě zjištění podílu ziskového prodeje zkoumaného druhu nezávislým odběratelům.

(22)

V tom případě, kdy objem prodeje daného druhu kyseliny vinné prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se výrobním nákladům nebo převyšující je představoval více než 80 % celkového objemu odbytu tohoto druhu a pokud se vážená průměrná cena tohoto druhu rovnala výrobním nákladům nebo je převyšovala, vycházela běžná hodnota ze skutečné ceny na domácím trhu. Tato cena byla vypočítána jako vážený průměr cen za veškerý domácí prodej tohoto druhu během období šetření, bez ohledu na to, zda tyto prodeje byly ziskové nebo ne.

(23)

Pokud objem ziskového prodeje nějakého druhu kyseliny vinné činil 80 % celkového objemu prodeje tohoto druhu či méně nebo pokud vážená průměrná cena tohoto druhu nedosahovala výše výrobních nákladů, vycházela běžná hodnota ze skutečné ceny na domácím trhu, která byla vypočítána jako vážený průměr pouze ziskových prodejů tohoto druhu, pokud tento prodej činil 10 % objemu prodeje tohoto druhu nebo více.

(24)

Konečně, když objem ziskového prodeje jakéhokoli druhu kyseliny vinné činil méně než 10 % celkového objemu prodeje tohoto druhu, mělo se za to, že tento konkrétní druh nebyl prodáván v dostatečném množství, aby mohla domácí cena poskytnout odpovídající základ pro stanovení běžné hodnoty.

(25)

Tam, kde nebylo možno použít domácí cenu konkrétního druhu prodávaného vyvážejícím výrobcem, použila se početně zjištěná běžná hodnota.

(26)

Proto se v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení běžná hodnota vypočítala jako součet výrobních nákladů vývozce na vyvážený druh, přiměřeného podílu prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřeného ziskového rozpětí. Proto Komise zjišťovala, zda jsou údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a o zisku, který vytvářejí jednotliví dotčení vyvážející výrobci na domácím trhu, spolehlivé.

(27)

Skutečné prodejní, správní a režijní náklady na domácím trhu se považovaly za spolehlivé, jestliže objem celkového domácího prodeje dotčené společnosti bylo možno považovat za reprezentativní ve srovnání s objemem vývozu do Společenství. Ziskové rozpětí na domácím trhu bylo stanoveno na základě domácího prodeje těchto druhů, které se prodávaly v rámci běžného obchodního styku. Pro tyto účely byla použita metodika v souladu s 21. a 23. bodem odůvodnění.

(28)

Všechny společnosti měly celkově reprezentativní prodej a bylo zjištěno, že většina druhů dotčeného výrobku, které se vyvážejí, byly prodávány na domácím trhu v rámci běžného obchodního styku. Pokud tomu tak v případě některých druhů nebylo, byla běžná hodnota početně zjištěna pomocí metodiky v souladu s 26. bodem odůvodnění pomocí informací o prodejních, správních a režijních nákladech a zisku jednotlivých dotčených společností.

3.2.2.   Stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, kterým nebyl udělen status tržního hospodářství.

a)   Srovnatelná země

(29)

V souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení běžná hodnota pro společnosti, jimž nemohl být udělen status tržního hospodářství, byla stanovena na základě cen nebo na základě početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(30)

V oznámení o zahájení řízení oznámila Komise záměr použít jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR Argentinu a zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomu vyjádřily.

(31)

Žádný vyvážející výrobce v ČLR, kterému nebyl udělen status tržního hospodářství, proti tomuto návrhu neměl námitky. Mimoto bylo v rámci šetření zjištěno, že Argentina je konkurenčním trhem pro dotčené výrobky s nejméně dvěma domácími výrobci různé velikosti a též s dovozy z třetích zemí. Bylo zjištěno, že tito domácí výrobci vyrábějí kyselinu vinnou podobnou druhu, který se vyrábí v ČLR, i když používají jiné výrobní metody. Proto se mělo za to, že argentinský trh je pro účely stanovení běžné hodnoty dostatečně reprezentativní.

(32)

Byli kontaktováni všichni známí vyvážející výrobci v Argentině a jedna společnost souhlasila se spoluprací. Tomuto výrobci byl tedy zaslán dotazník a poskytnuté údaje byly ověřeny na místě.

b)   Běžná hodnota

(33)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla stanovena běžná hodnota pro vyvážející výrobce, kterým nebyl udělen status tržního hospodářství, na základě ověřených informací získaných od výrobce v této srovnatelné zemi, tj. na základě cen zaplacených nebo splatných na domácím trhu v Argentině za dané druhy výrobku, o nichž bylo zjištěno, že platí v rámci běžného obchodního styku, v souladu s metodikou podle 23. bodu odůvodnění. Tyto ceny byly podle potřeby upraveny, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání s těmi druhy výrobku, které vyvážejí do Společenství dotčení čínští výrobci.

(34)

Tak byla stanovena běžná hodnota jako vážená průměrná cena za domácí prodej nespřízněným odběratelům v případě spolupracujícího výrobce v Argentině.

3.3.   Vývozní cena

(35)

Ve všech případech byl dotčený výrobek vyvážen pro nezávislé odběratele ve Společenství. Vývozní cena tedy byla stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tedy na základě skutečně zaplacených nebo splatných vývozních cen.

3.4.   Srovnání

(36)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnávány podle jejich úrovně ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly provedeny příslušné úpravy týkající se rozdílů, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly povoleny odpovídající úpravy týkající se dopravy a pojištění, úvěrů, provize a bankovních poplatků ve všech případech, pokud byly přiměřené, přesné a doložené ověřenými důkazy.

(37)

Úpravy byly též provedeny ohledně rozdílů ve výši úhrady DPH, protože bylo zjištěno, že v případě vývozu byly hrazeny nižší částky DPH než tomu bylo v případě domácího prodeje.

3.5.   Dumpingové rozpětí

3.5.1.   V případě spolupracujících vyvážejících výrobců, kterým byl udělen status tržního hospodářství

(38)

V případě tří společností, kterým byl udělen status tržního hospodářství, byla vážená průměrná běžná hodnota každého jednotlivého druhu dotčeného výrobku vyváženého do Společenství srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího druhu dotčeného výrobku v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(39)

Takto byla určena následující prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Hangzou Bioking Biochemical Engineering Co., Ltd, Hangzou

2,4 %

Changmao Biochemical Engineering Co., Ltd, Changzou City

13,8 %

Ninghai Organic Chemical Factory, Ninghai

6,6 %

3.5.2.   V případě všech ostatních vyvážejících výrobců

(40)

Aby bylo možno vypočítat celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vývozce v ČLR, stanovila Komise nejprve úroveň spolupráce. Bylo provedeno srovnání mezi celkovou hodnotou vývozů dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR vypočítanou na základě údajů Eurostatu a skutečných odpovědí na dotazník získaných od vývozců v ČLR. Tak bylo stanoveno, že úroveň spolupráce je nízká, tj. 63 % veškerých čínských vývozů do Společenství.

(41)

Dumpingové rozpětí bylo následně vypočítáno pomocí vývozních cen a objemů, které byly získány od Eurostatu, po předchozím odečtení vývozních cen a objemů, jak je oznámili spolupracující vývozci, jimž byl udělen status tržního hospodářství. Použití dostupných údajů Eurostatu v souladu s článkem 18 základního nařízení bylo nezbytné vzhledem k nedostatku podrobnějších informací o vývozních cenách, aby bylo možno stanovit výši celostátních cel. Takto získané vývozní ceny byly srovnány s váženou průměrnou běžnou hodnotou stanovenou pro srovnatelnou zemi a pro srovnatelné druhy výrobků.

(42)

Tak byla prozatímně stanovena celostátní úroveň dumpingu na 34,9 % ceny CIF na hranice Společenství.

4.   ÚJMA

4.1.   Výroba ve Společenství

(43)

Šetřením se zjistilo, že obdobný výrobek v současnosti vyrábí osm výrobců ve Společenství. Jeden z nich ale v rámci šetření dále nespolupracoval. Mimoto je známo, že během posuzovaného období další čtyři výrobci ve Společenství výrobu zastavili a nejsou součástí šetření.

(44)

Proto byl objem výroby Společenství pro účely čl. 4 odst. 1 základního nařízení prozatímně vypočítán jako součet objemu výroby těchto sedmi spolupracujících výrobců ve Společenství a objemu výroby dalších výrobců v souladu s odhadem žadatelů.

4.2.   Definice výrobního odvětví Společenství

(45)

Podnět podpořilo sedm výrobců ve Společenství, kteří plně v rámci šetření spolupracovali. Odhaduje se, že tito výrobci vyrábějí více než 95 % kyseliny vinné vyráběné ve Společenství. Proto se má za to, že tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

4.3.   Spotřeba Společenství

(46)

Spotřeba byla odhadnuta jako součet prodejů v ES uskutečněných spolupracujícími výrobci v ES, odhadu prodejů uskutečněných nespolupracujícími výrobci v ES a celkových dovozů. Prodej nespolupracujících výrobců v ES, včetně několika společností, které již výrobu zastavily, vycházel vzhledem k nedostatku jiných zdrojů z informací z podnětu. Ten ukazuje, že za posuzované období vzrostla ve Společenství poptávka po dotčeném výrobku o 15 %.

 

2001

2002

2003

Období šetření

Spotřeba Společenství

20 930

21 016

21 717

24 048

Index 2001 = 100

100

100

104

115

4.4.   Dovozy do Společenství z dotčené země

4.4.1.   Objem a podíl dotčených dovozů na trhu

(47)

Vývoj dovozů z dotčené země byl zkoumán na základě údajů Eurostatu, jelikož objemy, které oznámili spolupracující vyvážející výrobci, byly podstatně nižší než údaje Eurostatu za posuzované období.

(48)

Z hlediska objemu a podílu na trhu byl vývoj dovozů následující:

 

2001

2002

2003

Období šetření

Objem dovozu ČLR

1 769

1 266

1 570

2 763

Index 2001 = 100

100

72

89

156

Podíly na trhu ČLR

8,5 %

6,0 %

7,2 %

11,5 %

(49)

Zatímco spotřeba kyseliny vinné se během posuzovaného období zvýšila o 15 %, dovozy z dotčené země vzrostly za totéž období o více než 50 %. Po relativně vysokém objemu dovozu v roce 2001 se kvůli vysokým cenám a nedostatku na evropském trhu v roce 2002 dovoz z ČLR vrátil na nižší úroveň, ale od té doby se díky agresivně nízkým cenám více než zdvojnásobil. Proto se podíl ČLR na trhu během posuzovaného období za méně než dva roky zvýšil z 6,0 % na 11,5 %.

4.4.2.   Dovozní ceny a cenové podbízení

(50)

V této tabulce jsou uvedeny hodnoty ukazující vývoj průměrných dovozních cen z ČLR. Během posuzovaného období tyto ceny poklesly téměř o 50 %.

 

2001

2002

2003

Období šetření

Dovozní ceny z ČLR EUR/kg

3,49

1,74

1,83

1,78

Index 2001 = 100

100

50

52

51

(51)

Pokud jde o prodejní ceny dotčeného výrobku na trhu Společenství během období šetření, bylo provedeno srovnání cen výrobního odvětví Společenství a cen vyvážejících výrobců v ČLR. Za relevantní prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly považovány ceny pro nezávislé odběratele, podle potřeby upravené na úroveň ze závodu, tj. bez přepravních nákladů ve Společenství a po odečtení slev a rabatů. Tyto ceny byly srovnány s cenami, které účtují čínští vyvážející výrobci bez slev a rabatů, a podle potřeby upravenými na cenu CIF na hranice Společenství, s dalším nutným očištěním o náklady na celní odbavení a náklady po dovozu.

(52)

Srovnání ukázalo, že během období šetření byly dovozy dotčeného výrobku prodávány ve Společenství za ceny, které byly oproti cenám výrobního odvětví Společenství o 22 % nižší, vyjádřeno jako procento z ceny výrobního odvětví Společenství.

4.5.   Situace výrobního odvětví Společenství

(53)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání dopadu dumpingových dovozů z ČLR na výrobní odvětví Společenství analýzu všech ekonomických faktorů a indexů, které měly vliv na stav odvětví od roku 2001 až do období šetření.

(54)

Následující údaje poskytnuté výrobním odvětvím Společenství představují souhrnné informace od daných sedmi spolupracujících výrobců ve Společenství. Ovšem dvě z těchto společností zahájily provoz až během posuzovaného období, v roce 2001, respektive v roce 2003. Mělo se za to, že vzhledem k jejich konkrétní situaci by údaje pro tyto společnosti mohly zkreslit celkové trendy, zvláště pokud jde o náklady, ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic. Proto údaje týkající se těchto dvou společností tam, kde to bylo vhodné, nebyly započítány do odpovídajících souhrnných ukazatelů a hodnotily se zvlášť, aby byl zajištěn správný a reprezentativní obrázek.

4.5.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(55)

Vývoj výroby, výrobní kapacity a využití kapacity v případě daných sedmi spolupracujících společností:

 

2001

2002

2003

Období šetření

Výroba (v tunách)

25 341

23 576

25 602

27 324

Index 2001 = 100

100

93

101

108

Výrobní kapacita (v tunách)

31 350

33 000

36 000

35 205

Index 2001 = 100

100

105

115

112

Využití kapacity

81 %

71 %

71 %

78 %

Index 2001 = 100

100

88

88

96

(56)

Celková výroba se mezi rokem 2001 a obdobím šetření zvýšila o 8 %. Je však třeba připomenout, že toto zvýšení lze přičíst výhradně uvedeným dvěma novým společnostem, zatímco výroba ve zbývajících pěti společnostech za totéž období poklesla o 6 %.

(57)

Výrobní kapacita se zvýšila o 12 %, též díky těmto novým společnostem. Tato čísla však neodrážejí snížení o několik tisíc tun způsobené čtyřmi výrobci ve Společenství, o nichž je známo, že zastavili výrobu během posuzovaného období (viz bod odůvodnění 43). Přestože v rámci šetření nebyly zjištěny žádné přesné údaje týkající s těchto výrobců, na základě údajů z podnětu lze odhadnout, že celková kapacita ve Společenství zůstala od roku 2001 do období šetření zhruba konstantní.

(58)

Využití kapacity se za toto období snížilo z 81 % v roce 2001 na 78 % v období šetření.

4.5.2.   Zásoby

(59)

Následující údaje ukazují objem zásob na konci každého období.

 

2001

2002

2003

Období šetření

Zásoby (v tunách)

3 464

2 743

3 967

4 087

Index 2001 = 100

100

79

115

118

(60)

Zásoby se během posuzovaného období zvýšily o 18 %. Je však třeba připomenout, že hodnoty vztahující se k období šetření částečně odrážejí nejvyšší sezónní hodnotu zásob v letním období. Ovšem v případě alespoň jedné této společnosti, jíž se týkalo šetření, tu byly neobvykle vysoké zásoby, což společnost zdůvodňovala svým obchodním rozhodnutí neprodávat za tržní cenu bez zisku.

4.5.3.   Objem prodeje, podíly na trhu, růst a průměrné jednotkové ceny ve Společenství

(61)

Následující hodnoty ukazují prodej výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům ve Společenství.

 

2001

2002

2003

Období šetření

Objem prodeje na trhu ES (v tunách)

16 148

16 848

18 294

20 034

Index 2001 = 100

100

104

113

124

Podíl na trhu (pět zavedených společností)

71,0 %

66,9 %

66,3 %

60,9 %

Index 2001 = 100

100

94

93

86

Podíl na trhu (všech sedm společností)

77,2 %

80,2 %

84,2 %

83,3 %

Index 2001 = 100

100

104

109

108

Průměrné prodejní ceny (EUR/t)

5 392

3 214

2 618

2 513

Index 2001 = 100

100

60

49

47

(62)

Objem prodeje výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období zvýšil o 24 % a jeho podíl na trhu o 8 %.

(63)

Podíl pěti zavedených společností na trhu podstatně poklesl, a to o více než 10 procentních bodů během posuzovaného období. Pokud se přidají dvě společnosti, které zahájily výrobu během tohoto období, zvýší se celkový podíl na trhu o 6 %. Jak je však uvedeno v 57. bodu odůvodnění, nezahrnují tato čísla uvedené čtyři výrobce ve Společenství, kteří během téhož období zastavili výrobu. Přestože o tom nejsou k dispozici přesné údaje, žadatelé odhadují, že tito výrobci by bývali mohli vyrobit několik tisíc tun. To ukazuje, že v případě započítání výrobců, kteří zastavili výrobu, celkový podíl výrobců ve Společenství na trhu poklesl od roku 2001 do období šetření nejméně o 2,5 %.

(64)

Průměrné prodejní ceny pro nespřízněné kupující na trhu Společenství zaznamenaly od roku 2001 do období šetření prudký pokles o více než 50 %.

(65)

Jeden dovozce poukázal na to, že v minulosti, a to po období delší, než je posuzované období, docházelo k podobnému pohybu cen kyseliny vinné a že tyto ceny dosáhly nevyšší úrovně v letech 2000–2001. Po prověření však bylo zjištěno, že i z historického hlediska byla po odečtení inflace úroveň cen v období šetření extrémně nízká.

(66)

Vzhledem k poklesu podílu na trhu i s ohledem na výrobce ve Společenství, kteří přestali vyrábět, a též k prudkému poklesu prodejních cen bylo zjištěno, že se výrobní odvětví Společenství nemohlo podílet na růstu trhu, který nastal důsledkem zvýšení spotřeby Společenství o 15 % během posuzovaného období.

4.5.4.   Ziskovost

(67)

Níže uvedená ziskovost je vyjádřena jako procento obratu prodeje nezávislým kupujícím na trhu Společenství. Uvedeny jsou i hodnoty týkající se pěti spolupracujících společností, které již působily na počátku posuzovaného období (dále jen „zavedené společnosti“). Během tohoto období se další dvě společnosti nacházely ohledně nákladů a příjmů v přechodné situaci, což má velký vliv na celkovou ziskovost.

 

2001

2002

2003

Období šetření

Ziskovost prodeje (pět zavedených společností)

1,9 %

– 3,5 %

– 3,6 %

– 6,7 %

Ziskovost prodeje (všech sedm společností)

1,8 %

– 9,7 %

0,5 %

– 5,9 %

(68)

V případě pěti zavedených společností poklesla mezi lety 2001 a 2003 ziskovost podstatným způsobem vzhledem k výrazně sníženým cenám v souvislosti se zvýšením dumpingových dovozů z ČLR. Trendy v celém výrobním odvětví Společenství, tj. včetně dvou výrobců založených během posuzovaného období, jsou zhruba stejné. Po podstatném poklesu zisků v roce 2002 došlo ve výrobním odvětví v roce 2003 ke zlepšení, když už byli výrobci založení v roce 2001 dobře zavedeni a na trh vstoupil další výrobce. Jenže během období šetření tito dva noví výrobci zjistili, že se jejich zisk mění na ztrátu v poměru srovnatelném s ostatními pěti zavedenými společnostmi.

(69)

Tento pokles cen se též do značné míry odrazil v cenách dodavatelů surovin, protože smlouvy o dodávkách surovin jsou obvykle indexované k ceně kyseliny vinné. Ovšem toto snížení nákladů na suroviny nemohlo vyrovnat pokles ziskovosti výrobního odvětví Společenství, která se během posuzovaného období snížila z 1,9 % na –6,7 %.

4.5.5.   Návratnost investic, peněžní tok, investice a schopnost získávat kapitál

(70)

Trendy návratnosti investic (v tomto případě čistých aktiv), peněžních toků a investic jsou uvedeny v této tabulce. Z důvodů uvedených v 67. bodu odůvodnění se údaje vztahují k pěti spolupracujícím výrobcům působícím v roce 2001.

 

2001

2002

2003

Období šetření

Návratnost čistých aktiv (pět zavedených společností)

4,2 %

– 4,4 %

– 3,9 %

– 7,0 %

Návratnost čistých aktiv (všech sedm společností)

3,4 %

– 11,7 %

0,5 %

– 6,3 %

Peněžní tok (EUR) (pět zavedených společností)

2 076 591

6 020 127

6 413 005

– 278 607

Peněžní tok (EUR) (všech sedm společností)

2 076 591

788 732

9 045 219

22 835

Investice (EUR) (pět zavedených společností)

5 285 432

7 078 796

8 794 719

7 255 251

Investice (EUR) (všech sedm společností)

14 394 918

7 390 503

9 282 258

8 944 785

(71)

Trend návratnosti čistých aktiv vykazuje do značné míry trend ziskovosti prodeje. Peněžní toky se od roku 2001 do období šetření zhoršily, přestože i zde docházelo k jistému kolísání díky odchylkám ve stavu zásob. Pokud jde o dvě nové společnosti, jejich peněžní toky zvláště silně kolísaly vzhledem k tomu, že při zahájení činnosti došlo k rychlé změně situace na trhu. V případě všech společností pak pokles návratnosti investic a peněžních toků vyplýval ze skutečnosti, že průměrné prodejní ceny klesaly ještě rychleji než průměrné náklady na prodávané výrobky.

(72)

Výrobní odvětví Společenství si udrželo vysokou úroveň investic po celé posuzované období a u pěti zavedených společností dokonce došlo ve srovnání s rokem 2001 ke zvýšení. Investice se většinou soustředily na modernizaci, náhradu zastaralého vybavení a technickou modernizaci vyžadovanou právními předpisy na ochranu životního prostředí. Pokud jde o fixní investice dvou nových společností, ty od roku 2001 do období šetření v podstatě poklesly.

(73)

Schopnost výrobního odvětví Společenství získávat kapitál, buď od externích poskytovatelů financí nebo od mateřských společností, nebyla během posuzovaného období podstatným způsobem ovlivněna. Ve většině případů, a zvláště v případě dvou nových společností, tomu tak bylo proto, že tyto společnosti jsou součástí větších skupin, které mají dlouhodobé obchodní perspektivy a věří v možnost oživení ze stávající obtížné situace, v níž se odvětví nachází.

4.5.6.   Zaměstnanost, produktivita a mzdy

(74)

V této tabulce je zobrazen vývoj zaměstnanosti, produktivity a nákladů práce sedmi výrobců ve Společenství, jichž se týkalo šetření.

 

2001

2002

2003

Období šetření

Počet zaměstnanců

210

203

220

217

Produktivita (tuna/zaměstnanec)

100

97

105

103

Náklady práce

29 717

34 297

31 822

34 323

(75)

Jak je vidět výše, počet zaměstnanců u sedmi výrobců ve Společenství, jichž se týkalo šetření, se od roku 2001 do období šetření zvýšil. Toto zvýšení je v souladu s odstavci 5.1. a 5.3. zdůvodněno tím, že tyto hodnoty zahrnují i dvě společnosti, které zahájily výrobu během posuzovaného období, a naopak nezahrnují čtyři výrobce ve Společenství, kteří výrobu v tomtéž období ukončili. I tak začalo ke konci období šetření docházet k poklesu zaměstnanosti.

(76)

Produktivita byla během tohoto období relativně stabilní, dokonce se celkově poněkud od roku 2001 do období šetření zvýšila. Náklady práce od roku 2001 do období šetření vzrostly, a to i přes určité kolísání. Toto kolísání vyplývalo z dočasných nákladů souvisejících s restrukturalizací některých společností.

4.5.7.   Velikost skutečného dumpingového rozpětí

(77)

Dumpingové rozpětí je popsáno výše v kapitole o dumpingu. Toto rozpětí je zjevně vyšší než de minimis. Mimoto, vzhledem k objemu a ceně dumpingových dovozů nelze považovat vliv skutečného dumpingového rozpětí za zanedbatelný.

4.5.8.   Závěr o újmě

(78)

Připomíná se, že se objemy dovozů z ČLR podstatně zvýšily, a to jak z hlediska objemu, tak tržního podílu. Mimoto se průměrná jednotková cena těchto dovozů snížila téměř o 50 %, což se projevilo ve formě cenového podbízení, jak bylo zjištěno v rámci šetření.

(79)

Zatímco objem i tržní podíl ve Společenství v případě sedmi společností, kterých se šetření týkalo, rostly, zůstávaly relativně stabilní, pokud se nezahrnou dvě nově příchozí společnosti. Na druhé straně během posuzovaného období zaznamenalo výrobní odvětví Společenství pokles průměrných cen o 51 %. Bez ohledu na pokles cen surovin a na úsilí vynaložené na zvýšení produktivity byla úroveň zisku během období šetření hluboce v záporu.

(80)

Zhoršení situace výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období je též potvrzeno nepříznivým vývojem ukazatelů využití kapacity, úrovně zásob, návratnosti investic a peněžního toku. Dále se poznamenává, že čtyři výrobci ve Společenství přestali v posledních letech podnikat. Ačkoli v roce 2001 začali působit dva noví výrobci, tito výrobci vznikli na základě podnikatelských plánů, které vycházely z rostoucí spotřeby ve Společenství. Ovšem zjistilo se, že pokud jde o vývoj cen, ziskovosti a návratnosti investic, je stav těchto společností srovnatelný se situací ostatních výrobců ve Společenství.

(81)

K výše popsanému nepříznivému vývoji došlo v době poměrně stabilní produktivity, zvýšených investic a zvyšující se spotřeby v ES.

(82)

Vzhledem ke všem ukazatelům se dochází k závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo během období šetření podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

5.1.   Předběžná poznámka

(83)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda existuje příčinná souvislost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Byly prozkoumány i jiné známé faktory, které by mohly vedle dumpingových dovozů současně způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že tato případná újma způsobená těmito jinými faktory nebude připsána dumpingovým dovozům.

5.2.   Dopad dovozů z ČLR

(84)

Objem dovozů z ČLR se během posuzovaného období zvýšil o 56 % a jejich tržní podíl vzrostl o 3 procentní body. Mimoto ceny dovozů z ČLR klesly asi o 50 % a došlo k podstatnému cenovému podbízení. Výrobní odvětví Společenství muselo odpovědět na tyto dovozy souběžným snížením cen o 53 %, aby si udrželo objem prodejů. Snížení nákladů na suroviny nestačilo zabránit poklesu ziskovosti výrobního odvětví Společenství o zhruba 8 % na zápornou hodnotu –6 %. Tato ziskovost je podstatně nižší, než se pro tento druh odvětví očekávalo, a především vzhledem k záporné hodnotě není nadále udržitelná.

(85)

Proto byl přijat prozatímní závěr v tom smyslu, že tlak vyvinutý dumpingovými dovozy, jejichž objem a tržní podíl od roku 2001 podstatně vzrostl a které se uskutečňovaly za prudce klesající dumpingové ceny, hrál rozhodující úlohu při snižování cen a cenovém poklesu na straně výrobního odvětví Společenství, a vedl tedy k záporné ziskovosti a výslednému zhoršení finanční situace.

5.3.   Dopad dovozů ze třetích zemí

(86)

Vedle ČLR byly dalšími dvěma největšími dodavateli kyseliny vinné na trh Společenství Argentina a Chile.

 

2001

2002

2003

Období šetření

Podíl Argentiny na trhu

1,9 %

1,8 %

0,1 %

0,8 %

Jednotková prodejní cena Argentiny (EUR/tuna)

5,33

2,75

2,47

2,09

Podíl Chile na trhu

0,5 %

0,4 %

1,1 %

0,9 %

Jednotková prodejní cena Chile (EUR/tuna)

6,21

3,24

3,39

3,55

Podíl jiných zemí na trhu

0,1 %

0,7 %

1,4 %

0,2 %

Jednotková prodejní cena dalších zemí (EUR/tuna)

10,82

2,91

4,78

5,36

(87)

Tato čísla ukazují, že všichni dodavatelé mimo ČLR dohromady pokrývají jen 2,5 % spotřeby Společenství a že jejich tržní podíl od roku 2001 do období šetření poklesl. Též jejich průměrné ceny byly vyšší než ceny dovozů z ČLR, přestože argentinské ceny během období šetření propadly dost nízko. Tlak čínských dovozů na trh určitě hraje úlohu v poklesu cen těchto vyvážejících zemí.

(88)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že vývoj dovozů pocházejících z jiných třetích zemí, například z Argentiny a Chile, nebyl dostatečně významný, aby přispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

5.4.   Dopad regulačního rámce

(89)

Některé zúčastněné strany poukazují na to, že ziskovost výrobního odvětví Společenství ovlivňuje i regulační rámec ES, kterým se v rámci společné zemědělské politiky v tomto odvětví stanovují minimální nákupní ceny surovin i prodejní ceny alkoholu. I když parametry regulace mohou ovlivnit výrobní odvětví Společenství jako celek, byly v průběhu celého období stabilní, a tedy nemohly způsobit zhoršení stavu výrobního odvětví Společenství.

5.5.   Dopad vývozů uskutečněných výrobním odvětvím Společenství

(90)

Během období šetření bylo okolo 25 % výroby výrobního odvětví Společenství vyvezeno mimo Společenství. Během posuzovaného období objem vývozu lehce vzrostl.

(91)

Bylo zjištěno, že ziskovost těchto vývozů byla poněkud vyšší než v případě prodeje na trhu Společenství, a to přesto, že vývoz též utrpěl poklesem cen a konkurencí čínských vývozů na trzích ve třetích zemích.

(92)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že vývoj výsledků v oblasti vývozu nemůže mít podstatný vliv na újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

5.6.   Dopad prodejů uskutečněných jinými výrobci ve Společenství

(93)

Objem prodejů dalších výrobců ve Společenství, včetně těch, kteří během posuzovaného období přestali obchodovat, od roku 2001 do období šetření prudce poklesl. Proto tyto prodeje nemohou být odpovědné za újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

5.7.   Závěr o příčinných souvislostech

(94)

Je třeba zdůraznit, že újma byla v tomto případě ve formě cenového poklesu, který způsobil snížení ziskovosti. Tento vývoj byl doprovázen rychle rostoucími dovozy za dumpingové ceny z ČLR, které podstatným způsobem poškodily ceny výrobního odvětví Společenství. Neexistuje žádný náznak, že by výše uvedené další faktory mohly mít podstatný vliv na vznik újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. V rámci šetření nebyly objeveny žádné další faktory, které by bývaly mohly způsobit podstatnou újmu.

(95)

Na základě výše uvedené analýzy vlivu všech známých faktorů na situaci výrobního odvětví Společenství je učiněn prozatímní závěr, že existuje příčinná souvislost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a závažnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

6.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

6.1.   Obecné úvahy

(96)

Bylo provedeno šetření v tom smyslu, zda existují pádné důvody pro to, že by nebylo v zájmu Společenství, aby bylo na dovozy z dotčené země uloženo antidumpingové clo. Komise rozeslala dotazníky dovozcům, obchodníkům a průmyslovým uživatelům. Částečné odpovědi na dotazník přišly od dvou uživatelů. Ostatní uživatelé nepředložili odpovědi na dotazník, ale poskytli své odpovědi písemně.

(97)

Na základě informací od spolupracujících stran byly přijaty následující závěry.

6.2.   Zájem výrobního odvětví Společenství

(98)

Připomíná se, že výrobní odvětví Společenství zahrnovalo sedm výrobců, kteří při výrobě a odbytu dotčeného výrobku zaměstnávali více než 200 lidí. Dále se připomíná, že podle ekonomických ukazatelů výrobního odvětví Společenství došlo během posuzovaného období ke zhoršení finančních výsledků, což během posledních let vedlo k uzavření čtyř výrobců ve Společenství.

(99)

Pokud nebudou přijata opatření, pravděpodobně se bude v důsledku cenových tlaků vyplývajících z dumpingových dovozů finanční situace výrobního odvětví Společenství nadále zhoršovat a ještě více výrobců ve Společenství bude nuceno zastavit výrobu, což bude mít nepříznivé důsledky na širší odvětví výroby vína (viz níže). Pokud však dojde k přijetí opatření, lze očekávat, že ceny a ziskovost dosáhnou udržitelnější úrovně a že bude zaručena hospodářská životaschopnost evropského výrobního odvětví.

(100)

Proto je zřejmé, že přijetí antidumpingových opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Společenství.

6.3.   Zájem dodavatelů

(101)

Komisi napsali dva dodavatelé surovin, kteří podpořili řízení. Někteří ze žadatelů mají též spřízněné společnosti ve vinařském odvětví a ti využili této příležitosti, aby vyjádřili zájem těchto společností v rámci šetření.

(102)

Všechny tyto strany zdůraznily hospodářský význam odvětví výroby kyseliny vinné z pohledu výrobců vína ve Společenství.

(103)

Za prvé, vinařské odvětví potřebuje spolehlivý zdroj kyseliny vinné se zaručenou kvalitou.

(104)

Za druhé, díky využívání takových vedlejších produktů, jako jsou matoliny a vinné kaly, je výroba kyseliny vinné významným zdrojem příjmů pro vinařské odvětví. Připomíná se, že se na toto odvětví vztahuje společná zemědělská politika a že v současné době zápolí s významnými hospodářskými potížemi.

(105)

Za třetí, pokud by v rámci Společenství nebyla žádná výroba kyseliny vinné, vinařskému odvětví by tak vznikly další dodatečné náklady týkající se likvidace těchto vedlejších produktů, a to i vzhledem k stále přísnějším nařízením v oblasti životního prostředí.

(106)

Proto byl přijat závěr, že uložení antidumpingových opatření by bylo v zájmu dodavatelů ve Společenství.

6.4.   Zájem uživatelů

(107)

Původně byly rozeslány dotazníky všem stranám uvedeným v podnětu jako uživatelé. Díky informacím získaným v rámci šetření mohla Komise zjistit nejdůležitější výrobní odvětví, která využívají kyselinu vinnou. Proto byly rozeslány další dotazníky řadě výrobců potravin, nápojů a sádry a dále federaci farmaceutických výrobců.

(108)

Jeden výrobce sádry a jeden výrobce potravin odpověděli, že kyselina vinná je pro ně příliš nepodstatným nákladem, aby museli reagovat na dotazník.

(109)

Jeden výrobce sádry se rozhodl spolupracovat a předložil odpovědi na dotazník. Jiný výrobce sádry zaslal částečné odpovědi. Z těchto údajů lze dovodit, že dotčený výrobek znamená jen méně než 2 % nákladů na sádrové výrobky, které vyrábějí spolupracující společnosti. Proto lze uzavřít, že navrhovaná antidumpingová cla by jen málo ovlivnila náklady a konkurenční postavení těchto uživatelských odvětví. Vzhledem k tomu, že se jedná o významnou skupinu výrobců sádry, lze tuto informaci považovat za reprezentativní pro celé odvětví. Dále je třeba poznamenat, že stavební materiály se vyrábějí hlavně pro místní a vnitrostátní trhy a nejsou vystaveny celosvětové hospodářské soutěži, takže společnosti působící ve stavebnictví mohou přenést jakékoli zvýšené náklady na své odběratele.

(110)

Připomínky dále zaslaly dvě společnosti působící v potravinářském průmyslu, které vyrábějí emulgátory pro pekárenský průmysl. Tyto společnosti se vyslovily proti šetření a prohlásily, že kyselina vinná je v jejich výrobcích významným nákladem. Jenže tyto společnosti nepředložily odpovědi na dotazník, takže jejich tvrzení nebylo možno ověřit na základě měřitelných údajů.

(111)

V zaslaných připomínkách uživatelé zdůraznili, že trh s přírodní kyselinou vinnou je nestabilní a že v minulosti byl na evropských trzích nedostatek tohoto výrobku. Zdá se, že spíše než cena je v případě kyseliny vinné hlavním zájmem těchto odvětví zabezpečení stabilních dodávek.

(112)

Vzhledem k výše uvedenému je nepravděpodobné, že by zavedení antidumpingových opatření vedlo k nedostatečným dodávkám nebo ke vzniku nesoutěžního prostředí v uživatelských odvětvích. Navrhovaná opatření by pouze přispěla k tomu, že se ceny na evropském trhu vrátí na úroveň spíše odpovídající dlouhodobým trendům a že se zabrání tomu, aby přestaly podnikat další společnosti. Pokud jde o vyšší náklady, bylo zjištěno, že by šlo jen o nepodstatné zvýšení, které podstatně neovlivní konkurenceschopnost uživatelských odvětví. Proto byl přijat prozatímní závěr, že zájem uživatelů nebrání uložení opatření.

6.5.   Závěr o zájmu Společenství

(113)

Uložení opatření týkajících se dovozů kyseliny vinné pocházející z ČLR by zjevně bylo v zájmu výrobního odvětví Společenství. Pokud jde o dovozce i o obchodníky a uživatelská odvětví, očekává se, že na ceny kyseliny vinné to bude mít jen nepatrný vliv. Naopak, ztráty, které utrpělo výrobní odvětví Společenství a dodavatelé, a riziko dalších uzavření podniků mají zřejmě vyšší důležitost.

(114)

Proto byl přijat prozatímní závěr, že neexistují pádné důvody pro to, aby nebyla na dovozy kyseliny vinné pocházející z ČLR uložena antidumpingová cla.

7.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

7.1.   Úroveň odstraňující újmu

(115)

S ohledem na závěry týkající se dumpingu, následné újmy a zájmů Společenství je třeba uložit opatření, aby se zabránilo další újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

(116)

Tato opatření by měla být uložena na takové úrovni, která je dostatečná k odstranění újmy způsobené těmito dovozy, aniž by došlo k překročení zjištěného dumpingového rozpětí. Při výpočtu cla nezbytného k odstranění vlivu dumpingu způsobujícího újmu bylo nutno vzít v úvahu to, že případná opatření by měla umožnit, aby výrobní odvětví Společenství pokrylo své náklady a vytvořilo si celkový hrubý zisk, kterého by přiměřeně dosáhlo za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. při neexistenci dumpingových dovozů, v případě prodeje obdobného výrobku ve Společenství. Hrubé ziskové rozpětí použité při tomto výpočtu činilo 8 % obratu na základě výše zisku dosahovaného před tím, než začaly dumpingové dovozy. Na tomto základě byla vypočítána cena obdobného výrobku pro výrobní odvětví Společenství, při které nedochází k újmě. Tato cena, při které nedochází k újmě, byla získána přičtením výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši 8 % k výrobním nákladům. Jeden druh výrobku, který byl v průběhu období šetření vyvážen z ČLR, výrobní odvětví Společenství během období šetření nevyrábělo ani neprodávalo. Při výpočtu dostatečné úrovně k odstranění újmy, kterou působí dovozy, aniž by došlo k překročení zjištěného dumpingového rozpětí, byly vzaty v úvahu i vztahy mezi cenou tohoto druhu a cenou dalších druhů, které vyvážejí čínští vývozci.

(117)

Nezbytné zvýšení ceny pak bylo stanoveno na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny a vážené průměrné ceny nezpůsobující újmu obdobného výrobku, který prodává výrobní odvětví Společenství na trzích ve Společenství.

(118)

Případné rozdíly vyplývající z tohoto srovnání pak byly vyjádřeny jako procento průměrné dovozní hodnoty CIF.

7.2.   Prozatímní opatření

(119)

Ve světle výše uvedeného se má za to, že by mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo ve výši zjištěného dumpingového rozpětí, ale v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení by nemělo být vyšší než výše vypočítané rozpětí újmy.

(120)

Sazby antidumpingových cel platné pro jednotlivé společnosti, jak je uvedeno v tomto nařízení, byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během šetření týkajícího se těchto společností. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátních sazeb, které platí pro „všechny ostatní společnosti“) se tedy výlučně vztahují na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země, které vyrobily tyto společnosti, tedy uvedené konkrétní právnické osoby. Dovážené výrobky, které vyrábějí jiné společnosti, jejichž jméno a adresa není konkrétně uvedena v normativní části tohoto dokumentu, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenými společnostmi, nemohou tyto sazby využívat a podléhají celní sazbě platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(121)

Veškeré žádosti týkající se použití těchto antidumpingových celních sazeb platných pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po ustanovení nových výrobních nebo prodejních subjektů) je třeba bezodkladně zaslat Komisi (3), včetně veškerých podstatných informací, zvláště pokud jde o změny týkající se činností společnosti souvisejících s výrobou, prodejem na domácím trhu i na vývoz, pokud například souvisejí s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Komise, pokud to bude vhodné, změní po konzultaci s poradním výborem příslušným způsobem nařízení tak, že aktualizuje seznam společností, které mohou využívat individuální celní sazby.

(122)

Na základě výše uvedeného prozatímní celní sazby činí:

Hangzou Bioking Biochemical Engineering Co., Ltd, Hangzou

2,4 %

Changmao Biochemical Engineering Co., Ltd, Changzou City

13,8 %

Ninghai Organic Chemical Factory, Ninghai.

6,6 %

Všechny ostatní společnosti

34,9 %

8.   ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

(123)

V zájmu řádné správy by mělo být stanoveno období, v jehož rámci mohou zúčastněné strany, které se přihlásily v termínu uvedeném v oznámení o zahájení řízení, písemně sdělit své názory a požádat o slyšení. Mimoto je třeba poznamenat, že zjištění vztahující se k uložení cla uskutečněná pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a je možné, že budou pro účely konečného cla přehodnoceny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Na dovozy kyseliny vinné kódu KN 2918 12 00 pocházející z Čínské lidové republiky se ukládá prozatímní antidumpingové clo.

2.   Sazba prozatímního antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením, činí:

Společnost

Antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Hangzou Bioking Biochemical Engineering Co., Ltd, Hangzou, Čínská lidová republika.

2,4 %

A687

Changmao Biochemical Engineering Co., Ltd, Changzou City, Čínská lidová republika.

13,8 %

A688

Ninghai Organic Chemical Factory, Ninghai, Čínská lidová republika.

6,6 %

A689

Všechny ostatní společnosti

34,9 %

A999

3.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu ve Společenství je podmíněno složením jistoty ve výši částky prozatímního cla.

4.   Není-li uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Aniž je dotčen článek 20 nařízení Rady (ES) č. 384/96, mohou zúčastněné strany požádat o sdělení podstatných skutečnosti a úvah, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato, písemně předložit své názory a požádat o slyšení před Komisí do jednoho měsíce ode dne, kdy toto nařízení vstoupí v platnost.

V souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 384/96 mohou dotčené strany poskytnout připomínky k uplatňování tohoto nařízení do jednoho měsíce ode dne, kdy vstoupí v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost v den vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. července 2005.

Za Komisi

Peter MANDELSON

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).

(2)  Úř. věst. C 267, 30.10.2004, s. 4.

(3)  European Commission, Directorate-General for Trade, Direction B, B-1049 Brussels, Belgie.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU