(ES) č. 778/2005Nařízení Rady (ES) č. 778/2005 ze dne 23. května 2005 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu oxidu hořečnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky

Publikováno: Úř. věst. L 131, 25.5.2005, s. 1-17 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 23. května 2005 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 26. května 2005 Nabývá účinnosti: 26. května 2005
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 25. května 2010
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 778/2005

ze dne 23. května 2005

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu oxidu hořečnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   PLATNÁ OPATŘENÍ

(1)

Po přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 1334/1999 (2) konečná antidumpingová opatření na dovoz oxidu hořečnatého (dále jen „dotyčný výrobek“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Tato opatření měla podobu minimální dovozní ceny. Na základě prozatímního přezkumu změnila Rada nařízením (ES) č. 985/2003 (3) podobu platných antidumpingových opatření tak, že zachovala minimální cenu, ale podřídila ji zvláštním podmínkám, a ve všech ostatních případech uložila valorické clo 27,1 %.

(2)

Je nutno upozornit, že původní opatření byla uložena nařízením Rady (ES) č. 1473/93 (4) (dále jen „původní šetření“).

B.   SOUČASNÉ ŠETŘENÍ

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti antidumpingových opatření platných pro dovoz oxidu hořečnatého pocházejícího z ČLR (5) obdržela Komise žádost o přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podala dne 9. března 2004 společnost Eurométaux (dále jen „žadatel“) jménem výrobců, kteří představují hlavní podíl, v daném případě 96 %, na celkové výrobě oxidu hořečnatého ve Společenství. Návrh byl odůvodněn tím, že pozbytí platnosti opatření pravděpodobně povede k pokračování nebo opakovanému výskytu dumpingu a újmy výrobnímu odvětví Společenství.

(4)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že existují dostatečné doklady pro zahájení přezkumu, a proto zveřejnila oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti (6) podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a zahájila šetření.

(5)

Útvary Komise oficiálně uvědomily o zahájení přezkumu žádající výrobce ze Společenství, ostatní výrobce ve Společenství podporující stížnost, vyvážející výrobce v ČLR, dovozce/obchodníky, průmyslové uživatele známé coby dotčené i zástupce čínské vlády. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost vyjádřit svá stanoviska písemně a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení šetření.

(6)

Byly rozeslány dotazníky všem účastníkům známým jako dotčení a účastníkům, kteří požádali o dotazník v časové lhůtě uvedené v oznámení o zahájení.

(7)

Vzhledem k očividně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců dotyčného výrobku byl v oznámení o zahájení předpokládán výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby útvary Komise mohly rozhodnout, zda bude výběr vzorku nutný, a pokud ano, aby mohly vzorek vybrat, rozeslaly výběrový dotazník požadující konkrétní informace o průměrném objemu prodeje a o cenách každého dotčeného vyvážejícího výrobce a dovozce. Od žádného vyvážejícího výrobce ani dovozce nebyla obdržena odpověď. Proto bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(8)

Dále byly dotazníky rozeslány všem výrobcům ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“), Austrálii a Indii (případné analogické země), kteří byli útvarům Komise známi.

(9)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od čtyř žádajících výrobců v rámci Společenství a jednoho výrobce v analogické zemi, a to v USA.

(10)

Útvary Komise vyhledávaly a ověřovaly veškeré informace, jež pokládaly ze nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti pokračování nebo opakovaného výskytu dumpingu a působení újmy a pro stanovení zájmů Společenství. Byly vykonány ověřovací návštěvy v prostorách následujících společností:

 

Výrobci ve Společenství

Grecian Magnesite S.A., Atény, Řecko

Magnesitas Navarras, S.A., Pamplona, Španělsko

Magnesitas de Rubian, S.A., Sarria (Lugo), Španělsko

Styromag GmbH, St Katharein an der Laming, Rakousko

 

Výrobce v analogické zemi

Premier Chemicals, LLC, King of Prussia, Pensylvánie, USA

(11)

Šetření ve věci pokračování nebo opakovaného výskytu dumpingu a působení újmy se týkalo období od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 (dále jen „OŠ“). Zkoumání trendů relevantních pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo opakovaného výskytu újmy se týkalo období od 1. ledna 2000 do konce OŠ (dále jen „zvažované období“).

C.   DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(12)

Dotyčný výrobek je totožný jako při předchozích šetřeních, která vedla k uložení současných platných opatření, tj. oxid hořečnatý neboli kalcinovaný přírodní uhličitan hořečnatý zařazený pod kód KN ex 2519 90 90 (kód Taric 25199090*10).

(13)

Oxid hořečnatý se získává z přírodního uhličitanu hořečnatého neboli magnezitu. Pro získání oxidu hořečnatého musí být magnezit vytěžen, rozdrcen, přebrán, a pak pálen v peci při teplotě 700 až 1 000 °C. Výsledkem je oxid hořečnatý s různým obsahem nebo jakostí oxidu hořečnatého. Hlavními nečistotami v oxidu hořečnatém jsou SiO2, Fe2O3, Al2O3, CaO a B2O3 (oxid křemičitý, oxid železitý, oxid hlinitý, oxid vápenatý a oxid boritý). Oxid hořečnatý se používá hlavně v zemědělství k výživě zvířat nebo jako hnojivo a k průmyslovému použití ve stavebnictví na podlahy a izolační desky i v průmyslu celulózy, v papírenském, chemickém, farmaceutickém průmyslu, v průmyslu na výrobu zhášecích prostředků a na výrobu brusiv a při ochraně životního prostředí.

(14)

Shodně s předchozími šetřeními také toto přezkumné šetření ukázalo, že výrobky vyvážené z ČLR a výrobky vyráběné a prodávané ve Společenství výrobci ve Společenství a výrobcem v analogické zemi na domácím trhu analogické země mají tytéž základní fyzikální a chemické vlastnosti a tytéž základní způsoby použití, a proto byly kvalifikovány jako obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

D.   PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ DUMPINGU

(15)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda pozbytí platnosti opatření pravděpodobně povede k pokračování dumpingu.

(16)

Jelikož nespolupracoval žádný z čínských vyvážejících výrobců ani dovozců do Společenství, muselo toto zkoumání vycházet z informací, které měly útvary Komise k dispozici z jiných zdrojů. V tomto ohledu a v souladu s ustanoveními článku 18 základního nařízení byly použity údaje Eurostatu s osmimístným kódem KN a desetimístným kódem Taric spolu s ostatními zdroji.

(17)

Upozorňuje se, že příslušné údaje Eurostatu s osmimístným kódem KN zahrnují jiné výrobky než dotyčný výrobek, zatímco údaje za zvažované období s desetimístným kódem Taric nezahrnují deset přistupujících zemí.

(18)

Proto byly pro patnáct členských států, které tvořily Evropskou unii před rozšířením, použity údaje Eurostatu s desetimístným kódem Taric, zatímco pro deset nových členských států byly použity údaje Eurostatu s osmimístným kódem KN. Údaje Eurostatu s osmimístným kódem KN používané pro deset nových členských států byly navíc upraveny odečtením procentuálního rozdílu mezi údaji s osmimístným kódem KN a desetimístným kódem Taric vykázanými deseti novými členskými státy v šestiměsíčním období po rozšíření, aby se vyloučily výrobky jiné než dotyčný výrobek.

(19)

Na základě upravených údajů Taric bylo zjištěno, že během OŠ bylo z ČLR dovezeno do Společenství 115 225 tun oxidu hořečnatého, tj. přibližně 29 % spotřeby Společenství.

(20)

Během OŠ předchozího přezkumu před pozbytím platnosti činil objem dovozu čínského oxidu hořečnatého do Společenství 110 592 tun, tj. přibližně 31 % spotřeby Společenství.

(21)

Nutno upozornit, že jelikož se Společenství rozšířilo na dvacet pět členských států, nelze vývozní objem a podíly na vývozním trhu předchozího a současného přezkumu před pozbytím platnosti srovnávat.

(22)

V souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení použily útvary Komise stejnou metodiku jako při původním šetření. Připomíná se, že při původním šetření bylo zjištěno dumpingové rozpětí 27,1 %.

(23)

Vzhledem k tomu, že ČLR je transformační ekonomikou, bylo nutno běžnou hodnotu odvodit z údajů získaných z vhodné třetí země s tržním hospodářstvím, a to v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(24)

Jelikož při předchozím přezkumu před pozbytím platnosti byla pro účely stanovení běžné hodnoty vybrána jako analogická země Indie, byla žádost o spolupráci poslána indickým výrobcům. Dále byla žádost o spolupráci zaslána také všem známým výrobcům v Austrálii a USA, které byly v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti navrženy jako možné analogické země.

(25)

Jeden indický výrobce se spoluprácí souhlasil, ale na dotazník neodpověděl. Jeden australský výrobce odpověděl, ale prohlásil, že nemůže útvarům Komise s požadovanými informacemi pomoci. Pouze jeden výrobce z USA souhlasil s poskytnutím požadovaných informací.

(26)

Co se týče USA, bylo zjištěno, že hospodářská soutěž na trhu USA je dostatečně silná. Pro dovoz oxidu hořečnatého nejsou skutečně uložena žádná antidumpingová cla, značný objem dotyčného výrobku se dováží z různých třetích zemí a jsou zde dva konkurenční místní výrobci. Výrobní proces spolupracujícího výrobce z USA je obdobný jako výrobní proces čínských výrobců. Domácí prodej výrobce z USA představuje značný podíl (přibližně 83 %) celkového dovozu Společenství z ČLR během OŠ.

(27)

Byl proto učiněn závěr, že USA představují vhodnou analogickou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty.

(28)

V souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení se zvažovalo, zda lze domácí prodej výrobce v USA, vzhledem k účtovaným cenám, chápat jako prodej uskutečněný v běžném obchodním styku. Za tímto účelem se celkové jednotkové výrobní náklady během OŠ porovnaly s průměrnou jednotkovou cenou prodejních transakcí uskutečněných ve stejném období. Bylo zjištěno, že veškerý prodej byl ziskový. Šetření také odhalilo, že veškerý prodej spolupracujícího výrobce v USA byl ve prospěch nespřízněných odběratelů. V důsledku toho byly ke stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení použity ceny zaplacené nebo splatné nespřízněnými odběrateli na domácím trhu USA v běžném obchodním styku.

(29)

Jak již bylo uvedeno, pro nedostatek jakýchkoliv jiných spolehlivějších informací byla vývozní cena založena na údajích Eurostatu. Bylo zjištěno, že údaje o cenách v Eurostatu se zaznamenávají na základě ceny CIF s dodáním na hranice Evropského společenství. Tyto ceny byly přeneseny na bázi FOB (vyplaceně loď) odečtením přepravného přes oceán a pojistných nákladů. Potřebné informace o těchto nákladech byly vzhledem k nedostatku jakýchkoliv jiných spolehlivějších informací dodány dotčeným výrobním odvětvím Společenství a použity při výpočtech.

(30)

Pro účely zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na úrovni ze závodu a dále v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení se formou úprav přihlédlo k některým uvedeným a prokázaným rozdílům, které se promítly do cen a jejich srovnatelnosti. V tomto ohledu se úpravy týkaly přepravného přes oceán a ve vnitrozemí.

(31)

V souladu čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen, jak bylo stanoveno výše. Toto srovnání prokázalo existenci dumpingu. Dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procentuální podíl ceny CIF s dodáním na hranice Společenství bez cla, bylo 100,73 %, což je vysoko nad úrovní zjištěnou při předchozím šetření (41,9 %).

(32)

Kromě analýzy existence dumpingu během OŠ byla také zkoumána pravděpodobnost pokračování dumpingu. Z důvodu odmítnutí spolupráce vyvážejících výrobců a vzhledem k tomu, že o čínském průmyslu oxidu hořečnatého je k dispozici málo veřejných informací, opírají se níže uvedené závěry hlavně o dostupné skutečnosti, a to o informace o průzkumu trhu vycházející z obchodní statistiky Japonska, z údajů Úřadu pro sčítání lidu USA a z čínských celních údajů předložených stěžovatelem.

(33)

Podle žádosti o přezkum před pozbytím platnosti mají čínští výrobci značnou nevyužitou výrobní kapacitu, jelikož mají největší ložisko magnezitové rudy na světě, odhadované na 1 300 000 tun. Celková čínská výrobní kapacita pro dotyčný výrobek se odhaduje na 800 000 až 1 000 000 tun ročně, kdežto čínská domácí spotřeba se odhaduje přibližně na 250 000 tun a vývoz přibližně na 550 000 tun ročně. Proto by se čínská výroba mohla dále prudce zvyšovat, kdyby to tržní podmínky vyžadovaly.

(34)

Na základě stejného zdroje bylo zjištěno, že se celkový celosvětový vývoz čínského oxidu hořečnatého zvýšil o 17 % z 465 900 tun v roce 1999 na 545 600 tun v roce 2003. Vývozní ceny na jiné světové trhy, jako je Japonsko nebo USA, jsou přibližně o 38 % nižší než ceny pro Společenství, takže vývozci by získali pobídku zvýšit vývoz do Společenství, a ne do třetích zemí, kdyby byla stávající opatření zrušena.

(35)

Ceny čínského vývozu do Japonska navíc v roce 2003 klesly přibližně o 13 %, tj. ze 109,4 USD za tunu v roce 2000 na 95 USD za tunu v roce 2003. Také ceny pro USA klesly ve stejném období přibližně o 8 %, tj. ze 133 USD za tunu v roce 2000 na 122 USD za tunu v roce 2003.

(36)

To jasně ukazuje, že kdyby byla opatření zrušena, získali by čínští vývozci pobídku zaměřit se na trh Společenství ve světle jejich značné nevyužité výrobní kapacity a vyšší cenové hladiny ve Společenství v porovnání s třetími zeměmi.

(37)

Nutno také upozornit, že v důsledku obecně převažující cenové hladiny pro dotyčný výrobek ve Společenství je trh Společenství velmi atraktivní. To je další pobídka zvýšit dovoz do Společenství zvýšením výroby. Navíc jak bylo řečeno výše, bylo zjištěno, že ceny vývozu do třetích zemí jsou nižší než do Společenství. Atraktivní a poměrně vysoké ceny na trhu Společenství se však pravděpodobně dlouhodobě neudrží. Kdyby byla opatření zrušena, zajímalo by se konkrétně o trh Společenství mnoho čínských vývozců, aby zvýšili své podíly. Tato větší hospodářská soutěž by však mohla vést ke snížení cen. V důsledku toho je velmi pravděpodobné, že všechny subjekty přítomné na trhu Společenství by podle toho musely snížit své ceny.

(38)

Šetření ukázalo, že ČLR pokračovala ve svých dumpingových praktikách během OŠ na daleko vyšší úrovni než dříve. Vzhledem k tomu, že ČLR má značnou nevyužitou výrobní kapacitu a že čínský vývoz do třetích zemí se uskutečňuje za ještě nižší ceny než do Společenství, je velmi pravděpodobné, že čínští vyvážející výrobci by podstatně zvýšili své dumpingové dovozy dotyčného výrobku do Společenství, kdyby byla stávající opatření zrušena.

E.   VYMEZENÍ VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(39)

Na dotazník odpověděli a při šetření plně spolupracovali čtyři stěžující si výrobci ve Společenství. V průběhu OŠ představovali 96 % produkce Společenství.

(40)

Na tomto základě uvedení čtyři výrobci ve Společenství tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

F.   SITUACE TRHU SPOLEČENSTVÍ

(41)

Spotřeba Společenství vycházela z úhrnu objemů prodeje dosažených odvětvím Společenství v rámci Společenství, dovozů z ČLR a dovozů z dalších třetích zemí.

Tabulka 1 –   Spotřeba Společenství (objemy prodeje)

Spotřeba Společenství

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Tun

423 791

448 234

456 197

398 038

392 416

 

Index

100

106

108

94

93

– 7

Meziroční trend v %

 

6

2

– 14

– 1

 

Zdroj: Údaje Eurostatu.

(42)

Spotřeba oxidu hořečnatého v EU se v letech 2000 až 2002 zvýšila a vrcholu dosáhla v roce 2002 přibližně s 456 197 tunami, než v roce 2003 a OŠ opět klesla a skončila na 392 416 tunách. Celkově došlo v celém zvažovaném období k poklesu o 7 %, ale v letech 2000 až 2001 ke zvýšení o 6 %.

(43)

Výkyv ve spotřebě dotyčného výrobku dosahující 10 % kladné či záporné meziroční změny není pro dlouhodobý trend směrodatný. Dotčené výrobní odvětví Společenství dbá na to, aby byl celkový trh s oxidem hořečnatým poměrně stabilní, a tento mírný výkyv je v běžném rozmezí dlouhodobé spotřeby.

(44)

Objemy dovážené z ČLR sledovaly stejný trend jako spotřeba Společenství. Do roku 2002 se zvýšily v průměru o 8 % a pak začaly klesat. Celkem se dovoz z ČLR během zvažovaného období snížil o 18 %, ze 140 171 tun na 115 225 tun.

Tabulka 2 –   Dovoz z ČLR

Objemy dovozu z ČLR

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Tun

140 171

150 403

163 116

126 387

115 225

 

Index

100

107

116

90

82

– 18

Meziroční trend

 

7

9

– 26

– 8

 

Zdroj: Údaje Eurostatu

(45)

Tržní podíl čínského dovozu se v roce 2002 zvýšil na 36 % v souladu se zvýšením spotřeby Společenství. Od roku 2003 začal mírně klesat, i když během OŠ stále dosahoval 29 %.

Tabulka 3 –   Tržní podíl čínského dovozu

Tržní podíl čínského dovozu

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Procento trhu

33

34

36

32

29

 

Index

100

103

109

97

88

– 12

Zdroj: Údaje Eurostatu

(46)

Průměrná dovozní cena z ČLR se během zvažovaného období průběžně snižovala, celkem o 24 %.

Tabulka 4 –   Průměrná dovozní cena čínského dovozu

Průměrná dovozní cena čínského dovozu

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

EUR/tuna

174

164

149

135

133

 

Index

100

94

86

78

76

– 24 %

Zdroj: Údaje Eurostatu

(47)

Průměrná cena dovozu dotyčného výrobku z ČLR během OŠ byla podle úrovně 10číselného kódu Taric 133 EUR za tunu CIF s dodáním na hranice ES. Pro účely analýzy cenového podbízení byly průměrné prodejní ceny (ze závodu) výrobního odvětví Společenství porovnány s čínskými dovozními cenami během OŠ řádně očištěnými o náklady po dovozu, o cla a o antidumpingové clo. Na základě toho nebylo zjištěno žádné cenové podbízení.

Tabulka 5 –   Výroba

Výroba

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

104

102

97

95

– 5

Meziroční trend

 

4

– 2

– 5

– 2

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(48)

Výroba výrobního odvětví Společenství se v letech 2000 až 2001 nejdříve zvýšila o 4 %, když sledovala do určité míry trend spotřeby Společenství. Pak však ve zvažovaném období trvale klesala, celkem o 5 %. V průběhu OŠ představovala výroba oxidu hořečnatého výrobního odvětví Společenství přibližně 55 % spotřeby Společenství.

Tabulka 6 –   Výrobní kapacita

Výrobní kapacita

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

100

100

100

100

0

Meziroční trend

 

0

0

0

0

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(49)

Výrobní kapacita zůstala ve zvažovaném období stabilní.

Tabulka 7 –   Využití kapacity

Využití kapacity

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

104

102

97

95

– 5

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(50)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že využití kapacity během zvažovaného období sledovalo stejný trend jako výroba. Po zvýšení v letech 2000 až 2001 trvale klesalo. Ve zvažovaném období tvořil pokles 5 procentních bodů.

Tabulka 8 –   Objem prodejů na trhu Společenství (v tunách)

Objem prodejů na trhu Společenství:

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Nespřízněným odběratelům

Index

100

98

94

87

89

– 11

Spřízněným odběratelům

Index

100

149

150

150

157

57

Spřízněným a nespřízněným odběratelům

Index

100

104

101

95

97

– 3

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(51)

Prodej výrobního odvětví Společenství z prodeje nespřízněným odběratelům v rámci Společenství klesl mezi rokem 2000 a OŠ o 11 %. Prodej spřízněným společnostem se mezi rokem 2000 a OŠ zvýšil o 57 %. Tyto prodeje se týkaly pouze jedné společnosti a byly uskutečněny ve prospěch dceřiných společností náležejících k jedné skupině. Představovaly přibližně 17 % veškerého prodeje oxidu hořečnatého během zvažovaného období.

(52)

Celkový objem prodejů na trhu Společenství se mezi rokem 2000 a OŠ snížil o 3 %.

Tabulka 9 –   Prodejní ceny oxidu hořečnatého výrobního odvětví Společenství

Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství pro nespřízněné odběratele

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

108

110

109

109

9

Meziroční trend

 

8

2

– 1

– 1

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(53)

V období mezi rokem 2000 a OŠ se průměrné prodejní ceny oxidu hořečnatého účtované výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství zvýšily o 9 %. Prodejní ceny dosáhly vrcholu v roce 2002, v roce 2003 a OŠ opět mírně poklesly.

Tabulka 10 –   Tržní podíl

Tržní podíl výrobního odvětví Společenství

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Procento trhu

62

61

59

63

65

 

Index

100

98

95

102

105

5

Zdroj: Údaje Eurostatu a ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(54)

Tržní podíl výrobního odvětví Společenství se zvýšil z 62 % v roce 2000 na 65 % v OŠ. K největšímu nárůstu došlo v letech 2002 až 2003 (7 % trhu).

(55)

Zdá se, že se výrobnímu odvětví Společenství podařilo získat tržní podíly díky svým konkurenčním cenám v porovnání s jinými třetími zeměmi.

Tabulka 11 –   Zásoby

Zásoby

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

107

94

101

81

– 19

Meziroční trend

 

7

– 13

7

– 20

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(56)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že se zásoby výrobního odvětví Společenství v průběhu zvažovaného období snížily o 19 %. Během období 2000 až 2003 činily zásoby přibližně 43 000 tun, zatímco v OŠ klesly pouze na více než 35 000 tun.

(57)

Zásoby, které v roce 2000 představovaly přibližně 16 % objemu prodejů výrobního odvětví Společenství v rámci EU, klesly v průběhu OŠ přibližně na 14 % prodeje v rámci EU.

(58)

Během zvažovaného období se rentabilita vyjádřená jako procento čisté hodnoty prodejů nespřízněným stranám vyvíjela takto:

Tabulka 12 –   Rentabilita

Rentabilita

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

113

538

13

200

100

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(59)

Po ztrátě v roce 2000 začal být prodej výrobního odvětví Společenství rentabilní až do konce OŠ. V roce 2002 dosáhl zisk vrcholu 4,3 %, ale v roce 2003 klesl na 0,1 % a v OŠ na 1,6 %. Snížení v roce 2003 bylo způsobeno snížením objemů prodejů a tlakem čínských vývozců na ceny, což výrobnímu odvětví Společenství neumožnilo zvýšit ceny na úroveň dostatečnou k dosažení přiměřeného ziskového rozpětí.

(60)

Upozorňuje se, že kdyby se vzal v úvahu prodej spřízněným odběratelům, byla by rentabilita mírně nižší, ale trend by se nezměnil.

Tabulka 13 –   Peněžní toky

Peněžní toky

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

128

160

82

134

34

Meziroční trend

 

28

33

– 79

52

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(61)

Peněžní toky se v průběhu zvažovaného období zlepšily o 34 % a sledovaly podobný trend jako rentabilita.

Tabulka 14 –   Investice

Investice

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

92

76

74

81

– 19

Meziroční trend

 

– 8

– 16

– 2

6

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(62)

Investice se od roku 2000 do OŠ snížily přibližně o 19 %. Nicméně v současném OŠ byly investice o 24 % vyšší než v OŠ předchozího šetření, kdy investice dosáhly vrcholu 4 219 000 ECU. Investice se týkaly hlavně zlepšení a další racionalizace výrobního procesu za účelem ušetření nákladů a splnění environmentálních požadavků.

Tabulka 15 –   Návratnost investic

Návratnost investic

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

129

700

14

231

131

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(63)

V roce 2000 byla návratnost investic záporná, ale ve zvažovaném období se zvýšila přibližně o 11,6 procentního bodu a sledovala podobný trend jako rentabilita.

(64)

Výrobní odvětví Společenství zůstalo během zvažovaného období schopné získat kapitál.

Tabulka 16 –   Zaměstnanost

Zaměstnanost

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

99

90

85

80

– 20

Meziroční trend

 

– 1

– 9

– 5

– 5

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(65)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že v průběhu zvažovaného období se zaměstnanost snížila o 20 %. K hlavnímu poklesu došlo v období od roku 2001 do OŠ.

(66)

Vzhledem k tomu, že se výroba snižovala nižším tempem než zaměstnanost, se produktivita ve stejném období zvýšila o 19 %, jak ukazuje níže uvedená tabulka:

Tabulka 17 –   Produktivita

Produktivita

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

105

113

115

119

19

Meziroční trend

 

5

8

2

4

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(67)

V průběhu zvažovaného období se mzdy zaměstnanců výrobního odvětví Společenství snížily přibližně o 4 %.

Tabulka 18 –   Mzdy

Mzdy

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Index

100

104

99

100

96

– 4

Meziroční trend

 

4

– 4

0

– 3

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(68)

Šetření ukázalo, že vývozní činnost výrobního odvětví Společenství se vyvíjela takto:

Tabulka 19 –   Vývoz výrobního odvětví Společenství

Vývoz výrobního odvětví Společenství

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Tun

9 240

9 206

15 671

9 962

10 022

 

Index

100

100

170

108

108

8

Meziroční trend

 

0

70

– 62

1

 

Zdroj: Ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník

(69)

Vývoz oxidu hořečnatého výrobního odvětví Společenství se ve zvažovaném období zvýšil o 8 %, hlavně v roce 2002. Zvýšení vývozních objemů však bude mít na situaci výrobního odvětví Společenství nepatrný vliv, jelikož tento vývoz činil v průměru přibližně 4 % celkového prodeje výrobního odvětví Společenství.

(70)

Objemy dovozu oxidu hořečnatého do Společenství ze zemí kromě ČLR spolu s jejich průměrnými cenami se vyvíjely takto:

Tabulka 20 –   Dovoz do Společenství z ostatních třetích zemí (objem)

Tun

2000

2001

2002

2003

Turecko

2 704

3 116

7 010

2 105

1 373

USA

849

1 518

326

704

897

Izrael

2 417

2 558

2 714

3 156

2 725

Mexiko

703

781

627

856

755

Japonsko

1 949

1 658

2 081

627

455

Austrálie

1 115

749

42

341

301

Norsko

459

198

72

117

149

Ostatní třetí země

56

1 462

679

109

516

Celkem

10 252

12 041

13 550

8 016

7 172

Zdroj: Údaje Eurostatu

Tabulka 21 –   Dovoz do Společenství z ostatních třetích zemí (průměrná cena)

EUR

2000

2001

2002

2003

Turecko

128

147

154

169

195

USA

1 475

509

1 431

796

795

Izrael

964

712

607

611

667

Mexiko

458

718

870

591

617

Japonsko

1 164

1 173

1 044

713

458

Austrálie

609

495

466

407

431

Norsko

284

0

495

295

270

Ostatní třetí země

0

528

740

200

191

Zdroj: Údaje Eurostatu

Tabulka 22 –   Tržní podíl dovozu do Společenství z ostatních třetích zemí

Tržní podíl dovozu do Společenství z ostatních třetích zemí

2000

2001

2002

2003

OŠ/2000

Procento trhu

2

2

3

2

1

– 1

Index

100

117

129

80

73

 

Zdroj: Údaje Eurostatu

(71)

Celkové objemy dovozu oxidu hořečnatého z třetích zemí kromě ČLR klesly v průběhu zvažovaného období z 10 252 tun v roce 2000 na 7 172 tun v OŠ. Pro výpočet tržních podílů dovozu z ostatních třetích zemí byla provedena mírná úprava vyloučením dovozu prodaného na trhu Společenství a koupeného jedním výrobcem Společenství od jeho dceřiné společnosti v Turecku. Tržní podíl tohoto dovozu klesl v tomto období přibližně z 2 % na 1 %. Hlavními vývozci do Společenství jsou Turecko, Izrael, Austrálie a USA.

(72)

Průměrné ceny dovozu z ostatních třetích zemí byly v průběhu OŠ podstatně vyšší než ceny výrobního odvětví Společenství. Je však třeba upozornit, že údaje Eurostatu s 10číselným kódem Taric zahrnují také ceny syntetického oxidu hořečnatého s mnohem vyšší čistotou než dotyčný výrobek, a tedy s vyšší cenou. I když nejsou k dispozici žádné přesné informace o poměru mezi syntetickým oxidem hořečnatým a dotyčným výrobkem v sortimentní skladbě podléhající údajům Eurostatu s 10číselným kódem Taric, lze přiměřeně předpokládat, že celková cenová hladina oxidu hořečnatého z třetích zemí byla v průběhu OŠ vyšší než cenová hladina výrobního odvětví Společenství.

(73)

Jak bylo vysvětleno výše, spotřeba dotyčného výrobku se v průběhu zvažovaného období mírně snížila. Stejně jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti se však má za to, že spotřeba Společenství neměla na situaci výrobního odvětví Společenství v průběhu zvažovaného období velký vliv, jak je vysvětleno v bodě odůvodnění 42 o spotřebě Společenství.

(74)

Platná opatření vedla k částečnému zotavení výrobního odvětví Společenství od roku 2000. Pozitivní vývoj vykázaly hospodářské faktory jako tržní podíly, rentabilita, návratnost investic, peněžní toky, produktivita a konečné zásoby. Prodej výrobního odvětví Společenství byl rentabilní od roku 2001 (0,9 %) do OŠ (1,6 %). V důsledku tlaku vyvíjeného čínskými vývozci však výrobní odvětví Společenství nebylo schopno dosáhnout dostatečného zisku nutného k zajištění jeho životaschopnosti v budoucnu. Pokud jde o klesající trend výroby (– 5 %), využití kapacity (– 5 %) a prodeje na trhu Společenství (– 3 %), byl víceméně v souladu se snížením spotřeby. To však bylo na úkor zaměstnanosti (– 20 %) a investic (– 19 %). Upozorňuje se, že prodej uskutečněný jedním výrobcem Společenství ve prospěch spřízněných stran nezměnil celkový obraz situace výrobního odvětví Společenství. Proto lze dojít k závěru, že ačkoliv se situace výrobního odvětví Společenství zlepšila, zůstává zranitelná, mj. v důsledku pokračujícího dumpingového dovozu z ČLR. Snaha výrobního odvětví Společenství zlepšit svou konkurenceschopnost tedy nebyla zcela úspěšná.

(75)

Na druhou stranu je třeba také upozornit, že objemy a tržní podíl čínského dovozu se v průběhu zvažovaného období snížily. Dále bylo zjištěno, že se čínský dovoz nepodbízel nižšími cenami než výrobní odvětví Společenství. Za těchto okolností a zvlášť vzhledem k omezenému zlepšení situace výrobního odvětví Společenství, ke snížení čínského dovozu a tržnímu podílu a k absenci cenového podbízení nemohla být zjištěna újma způsobená dumpingovým dovozem. Bylo proto zkoumáno, zda dojde k opakovanému výskytu újmy v případě ukončení platnosti opatření.

(76)

Vzhledem k pravděpodobnému vlivu na situaci výrobního odvětví Společenství po pozbytí platnosti platných opatření byla zvážena řada faktorů v souladu s prvky shrnutými ve výše uvedených bodech odůvodnění.

(77)

Jak již bylo uvedeno, kdyby antidumpingová opatření pozbyla platnost, je velmi pravděpodobné, že dovoz dotyčného výrobku za dumpingové ceny z ČLR by se značně zvýšil vzhledem k velké nevyužité výrobní kapacitě ČLR vyplývající ze skutečnosti, že ČLR má největší ložiska magnezitové rudy na světě.

(78)

Srovnání mezi dovozem z ČLR a ostatních třetích zemí do Společenství ukázalo významné rozdíly v cenách. Ceny dovozu z ostatních třetích zemí byly v průběhu zvažovaného období vysoké, zatímco čínské ceny vývozu, které jsou dumpingové, se trvale snižovaly. Navíc skutečnost, že čínské ceny vývozu na ostatní hlavní trhy pro oxid hořečnatý byly o 38 % nižší než ceny vývozu do Společenství, zřetelně ukazuje, že výrobní odvětví Společenství by čelilo většímu tlaku vyvolanému vyššími objemy dumpingového vývozu dotyčného výrobku z ČLR, a nesmí se zapomínat, že tento vývoz v průběhu zvažovaného období ceny v rámci Společenství již stlačil.

(79)

Na základě výše uvedeného se vyslovuje závěr, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k opakovanému výskytu újmy výrobního odvětví Společenství.

G.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(80)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by prodloužení existujících antidumpingových opatření bylo proti zájmu Společenství jako celku. Stanovení zájmu Společenství se opíralo o ohodnocení všech různých předmětných zájmů, tj. zájmů výrobních odvětví Společenství, dovozců/obchodníků a dále uživatelů a dodavatelů dotyčného výrobku.

(81)

Je třeba připomenout, že při předchozím šetření bylo posouzeno, že opětovné přijetí opatření není proti zájmu Společenství. Kromě toho současné šetření představuje přezkum před pozbytím platnosti, tudíž také analýzu jakéhokoliv nepatřičného nepříznivého dopadu na strany dotčené současnými antidumpingovými opatřeními.

(82)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěru, že existuje pravděpodobnost pokračování dumpingu a opakovaného výskytu újmy, existují přesvědčivé důvody, jež by vedly k závěru, že není v zájmu Společenství v daném konkrétním případě opatření zachovat.

(83)

Připomíná se, že bylo zjištěno, že existuje pravděpodobnost pokračování dumpingu dotyčného výrobku pocházejícího z ČLR a že existuje riziko opakování újmy výrobního odvětví Společenství vyplývající z tohoto dovozu. Dále bylo zjištěno, že výrobní odvětví Společenství se stále nachází ve zranitelné situaci. Pokračování opatření by mu mělo pomoci zcela se zotavit a předejít další újmě. Je tedy v zájmu výrobního odvětví Společenství zachovat opatření proti dumpingovému dovozu z ČLR.

(84)

Komise rozeslala dotazníky 23 nespřízněným dovozcům/obchodníkům uvedeným ve stížnosti. Neobdržela žádnou odpověď.

(85)

Za těchto okolností byl učiněn závěr, že platná opatření ve velké míře neovlivňují dovozce nebo obchodníky, a proto by pokračování opatření tyto strany významně neovlivnilo. To je také v souladu se zjištěními předchozích šetření.

(86)

Komise rozeslala dotazníky čtyřem uživatelům. Neobdržela žádnou odpověď.

(87)

Vzhledem k nízké odezvě na dotazníky a k nedostatku ověřitelných údajů na podporu pozbytí platnosti platných opatření se jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti činí závěr, že pokračování cel by na uživatele nemělo významný dopad.

H.   ZÁVĚR

(88)

Šetření ukázalo, že vývozci v ČLR v průběhu OŠ pokračovali v dumpingových praktikách. Bylo také prokázáno, že trh Společenství je pro čínské vývozce atraktivní vzhledem k hladině cen účtovaných ostatním vývozním trhům a k významné nevyužité kapacitě v ČLR. Proto kdyby byla opatření zrušena, je pravděpodobné, že by na trh Společenství vstoupilo obrovské množství dumpingového dovozu.

(89)

Situace výrobního odvětví Společenství, která se v průběhu zvažovaného období projevovala sníženou výrobou, prodejem a zaměstnaností a nedostatečným ziskem, by se s největší pravděpodobností zhoršila, kdyby byla opatření zrušena, jelikož na trh Společenství by začaly proudit větší objemy dumpingového dovozu z ČLR.

(90)

S ohledem na zájem Společenství se uzavírá, že neexistují přesvědčivé důvody pro neuložení antidumpingových opatření na dovoz dotyčného výrobku pocházejícího z ČLR.

(91)

Proto se považuje za vhodné zachovat současná antidumpingová opatření proti dovozu oxidu hořečnatého pocházejícího z ČLR.

(92)

Všechny zúčastněné strany řízení byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě mělo být doporučeno zachování existujících opatření. Byla jim také stanovena lhůta pro předložení vyjádření po zveřejnění tohoto oznámení. Nebyly obdrženy žádné připomínky, které by mohly vést ke změně výše uvedených závěrů.

(93)

Z výše uvedeného vyplývá, že jak je stanoveno čl. 11 odst. 2 základního nařízení, měla by být antidumpingová opatření použitelná pro dovoz oxidu hořečnatého pocházejícího z ČLR, uložená nařízením Rady (ES) č. 1334/1999, naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 985/2003, zachována,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu oxidu hořečnatého kódu KN ex 2519 90 90 (kód Taric 25199090*10) a pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2.   Sazba antidumpingového cla je:

a)

rozdíl mezi minimální dovozní cenou 112 EUR za tunu a čistou cenou franko hranice Společenství před proclením ve všech případech, kdy posledně uvedená cena je:

nižší než minimální dovozní cena a

stanovena na základě faktury vystavené vývozcem se sídlem v Čínské lidové republice přímo nespřízněnému odběrateli ve Společenství (doplňkový kód TARIC A420);

b)

nulová, jestliže je čistá cena franko hranice Společenství před proclením stanovena na základě faktury vystavené vývozcem se sídlem v Čínské lidové republice přímo nespřízněnému odběrateli ve Společenství a je stejná nebo vyšší než minimální dovozní cena 112 EUR za tunu (doplňkový kód TARIC A420);

c)

rovná valorickému clu ve výši 27,1 % ve všech ostatních případech, které nespadají pod písmena a) a b) (doplňkový kód TARIC A999).

V případech, kdy je antidumpingové clo stanoveno podle čl. 1 odst. 2 písm. a) a kdy došlo k poškození zboží před jeho propuštěním do volného oběhu, a skutečně zaplacená nebo splatná cena je proto poměrně upravena pro účely stanovení celní hodnoty v souladu s článkem 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (7), se výše uvedená minimální dovozní cena snižuje o procentní podíl, který odpovídá poměrné úpravě skutečně zaplacené nebo splatné ceny. Splatné clo se pak bude rovnat rozdílu mezi sníženou minimální dovozní cenou a sníženou čistou cenou franko hranice Společenství před celním odbavením.

3.   Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. května 2005.

Za Radu

J. ASSELBORN

předseda


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).

(2)  Úř. věst. L 159, 25.6.1999, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 985/2003 (Úř. věst. L 143, 11.6.2003, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 143, 11.6.2003, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 145, 17.6.1993, s. 1.

(5)  Úř. věst. C 230, 26.9.2003, s. 2.

(6)  Úř. věst. C 138, 18.5.2004, s. 2.

(7)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2286/2003 (Úř. věst. L 343, 31.12.2003, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU