(ES) č. 426/2005Nařízení Komise (ES) č. 426/2005 ze dne 15. března 2005 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovozy některých hotových oděvních textilií z polyesterových nekonečných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Komise dne 17. června 2004 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (2) informovala o zahájení antidumpingového řízení s ohledem na dovozy některých hotových oděvních textilií z polyesterových nekonečných vláken (dále jen „HOTPNV“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“).

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě stížnosti podané společností AIUFFASS (dále jen „stěžovatel“), přidruženým členem Euratexu, jménem 7 jednotlivých výrobců, kteří mají většinový podíl na výrobě dotčeného výrobku v EU, tj. v tomto případě 26 % výroby Společenství. Stížnost obsahovala důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě, která v jeho důsledku nastala, přičemž tyto důkazy se považují za postačující pro ospravedlnění zahájení řízení.

(3)

Komise oficiálně informovala stěžovatele, vyvážející výrobce, dovozce, dodavatele a uživatele, jakož i sdružení uživatelů, o nichž je známo, že se jich tato záležitost týká, a zástupce ČLR o zahájení řízení. Účastníci řízení dostali příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(4)

Stěžující si výrobci, další spolupracující výrobci ze Společenství, vyvážející výrobci, dovozci, dodavatelé, uživatelé a jejich příslušná sdružení vyjádřili své názory. Všichni účastníci řízení, kteří o to požádali a kteří prokázali, že mají důvod ke slyšení, byli vyslyšeni.

(5)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž je známo, že se jich to týká, a všem dalším společnostem, které se samy přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Odpovědělo šest ze sedmi výrobců ze Společenství zahrnutých ve stížnosti (jedna společnost nebyla schopna plně spolupracovat z důvodu řízení o úpadku a vyrovnání), jeden další výrobce ve Společenství, jeden dodavatel, jeden nespřízněný dovozce a devět nespřízněných uživatelů ve Společenství.

(6)

Aby se vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří měli zájem, umožnilo předložit žádost o přiznání statutu společnosti působící v podmínkách tržního hospodářství (statut tržního hospodářství, „STH“) nebo o individuální zacházení („IZ“), zaslala Komise rovněž tiskopisy žádosti o STH a IZ těm čínským společnostem, o nichž bylo známo, že se jich to týká, a všem dalším společnostem, které se ozvaly ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení. V této věci požádalo 49 společností o STH v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení a 7 společností požádalo pouze o IZ.

(7)

S ohledem na zjevně velký počet vyvážejících výrobců, dovozců a výrobců ze Společenství se v souladu s článkem 17 základního nařízení pro stanovení dumpingu a újmy v oznámení o zahájení předpokládá výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný a, bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci, dovozci a výrobci ze Společenství požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli v průběhu období šetření (od 1. dubna 2003 do 31. března 2004) základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem. Po posouzení předložených údajů se rozhodlo, že výběr vzorku je nutný pouze u vývozců. Vybraný vzorek je založen na největším reprezentativním objemu vývozů, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Sestává z 8 největších čínských vyvážejících výrobců (a jejich spřízněných stran), kteří představují více než 50 % objemu vývozu do Společenství ze strany spolupracujících stran.

(8)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému určení existence dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství. Inspekce na místě proběhly v prostorách spolupracujících výrobců ze Společenství a těchto společností:

(9)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, jimž nebylo možné přiznat STH, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů z analogické země, v tomto případě Turecka, a to v prostorách následující společnosti:

(10)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 („OŠ“). Posuzování trendů v souvislosti s analýzou újmy se týkalo období od 1. ledna 2000 do konce období šetření („uvažované období“).

(11)

Dotčeným výrobkem jsou hotové oděvní textilie z polyesterových nekonečných vláken (dále jen „HOTPNV“), což jsou tkaniny z nití ze syntetických nekonečných vláken obsahující 85 % hmotnostních nebo více tvarovaných nebo netvarovaných polyesterových nekonečných vláken, která jsou barvená nebo potištěná. Běžně se používá při výrobě oděvních aplikací, mj. při výrobě podšívek oděvů a výrobě větrovek, sportovního oblečení, lyžařského oblečení, spodního prádla a módních výrobků.

(12)

Dotčený výrobek se vyrábí tkaním nití z polyesterových nekonečných vláken (které nejsou předem barveny) a jejích následným potiskem či barvením za účelem získání určitého vzoru nebo barvy. Z tohoto důvodu se odlišuje od nebělené nebo bělené tkaniny z nití ze syntetických nekonečných vláken, která se získává po tkaní, ale před barvením, a je surovinou pro výrobu dotčeného výrobku. Může se také odlišovat od tkaných textilií z polyesterových vláken, u nichž jsou předbarvené nitě setkány do látky a design je utvořen tkaním vzoru. Posledně zmíněný výrobek má jiné základní fyzikální a chemické charakteristiky, protože použitá surovina (předbarvené nitě) je odlišná a design se získává tkaním, a nikoliv potiskem či barvením. Tento typ hotové textilie je navíc běžně používán jako dekorační látka, zatímco dotčený výrobek je používán téměř výhradně pro výrobu oděvů.

(13)

Šetření ukázalo, že všechny typy dotčeného výrobku dle definice v 11. bodě odůvodnění, navzdory rozdílům v řadě faktorů, jako např. barva, velikost nití a konečné zpracování, mají stejné fyzikální a chemické charakteristiky a jsou používány ke stejným účelům. Z tohoto důvodu a z důvodu současného antidumpingového řízení jsou všechny typy dotčeného výrobku považovány za jediný výrobek. Dotčený výrobek spadá pod kódy KN 5407 52 00, 5407 54 00, 5407 61 30, 5407 61 90 a ex 5407 69 90.

(14)

Nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a HOTPNV vyráběnými a prodávanými na domácích trzích ČLR nebo Turecka, které posloužilo jako analogická země pro účely zjištění běžné hodnoty s ohledem na některé dovozy z ČLR. Oba totiž mají stejné základní fyzikální a chemické charakteristiky a použití.

(15)

Žádné rozdíly nebyly shledány ani mezi dotčeným výrobkem a HOTPNV vyráběnými výrobním odvětvím Společenství a prodávanými na trhu Společenství. Bylo rovněž shledáno, že oba výrobky mají stejné fyzikální a chemické charakteristiky a použití.

(16)

Proto se tyto výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingovém šetření týkajícím se dovozů pocházejících z ČLR stanoví v souladu s odstavcem 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(18)

Ve stručnosti a pouze jako referenční vodítka jsou kritéria STH uvedena v souhrnné formě níže:

(19)

V současném šetření se přihlásilo 49 vyvážejících výrobců v ČLR a požádalo o STH v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Každá jednotlivá žádost o STH byla analyzována. Vzhledem k velkému počtu dotčených společností proběhly inspekce na místě pouze v prostorách osmi společností (viz 7. bod odůvodnění). U ostatních společností byla provedena podrobná analýza všech jimi poskytnutých informací a s dotčenými společnostmi došlo k obsáhlé výměně korespondence, pokud některé prvky v jejich podání chyběly nebo nebyly jasné. Pobočky nebo jiné osoby spřízněné s žadatelem v Čínské lidové republice, které jsou výrobcem a/nebo vývozcem dotčeného výrobku, byly rovněž vyzvány k vyplnění tiskopisu žádosti o STH. STH totiž může být přiznán pouze tehdy, pokud všechny spřízněné společnosti splňují výše uvedená kritéria.

(20)

Co se týče společností, u kterých proběhly inspekce na místě, ukázalo se, že tři z osmi čínských vyvážejících výrobců splňují všechny podmínky pro STH (viz seznam společností v 23. bodě odůvodnění). Ostatních pět žádostí muselo být zamítnuto. Kritéria nesplněná těmito pěti vyvážejícími výrobci jsou uvedena v tabulce níže.

(21)

Co se týče ostatních 41 společností, individuální analýzy provedené u všech z nich vedly k závěru, že STH nemá být přiznán 19 společnostem, neboť ty výrazně nesplňují kritéria čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Bylo vzato v úvahu, že 10 z těchto 19 společností nedostatečně spolupracovalo při šetření tím, že neposkytlo nezbytné informace tak, jak byly vyzvány. Ani po písemném upozornění na tyto nedostatky tyto společnosti nebyly schopny dostatečně prokázat, že ony samy nebo některá ze spřízněných společností/spřízněné společnosti, zapojené do výroby/prodeje dotčeného výrobku, splňují příslušná kritéria pro STH. U 9 z těchto 19 společností jsou nesplněná kritéria rovněž uvedena v tabulce níže. Zbývajících 22 společností úspěšně prokázalo, že splňují oněch pět relevantních kritérií pro STH.

(22)

Následující tabulka shrnuje zjištění pro jednotlivé společnosti, kterým nebyl přiznán STH, na základě pěti kritérií stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení:

(23)

Na tomto základě získali STH tyto vyvážející výrobci v ČLR:

(24)

V návaznosti na čl. 2 odst. 7 písm. a) se při ukládání cla pro země spadající pod čl. 2 odst. 7 základního nařízení ukládá clo celostátní kromě případů, kdy společnosti mohou prokázat podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení, že splňují všechna kritéria pro individuální zacházení.

(25)

Vyvážející výrobci, kteří požádali o STH, požádali rovněž o individuální zacházení pro případ, že jim STH nebude přiznán. Sedm dalších vyvážejících výrobců požádalo pouze o individuální zacházení.

(26)

Zaprvé, pokud se týče společností, které žádaly o STH, ale nezískaly jej, bylo zjištěno, že 13 společností splnilo veškeré požadavky na IZ, stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Co se týče dalších společností, deset z nich dostatečně nespolupracovalo v zájmu získání STH a úroveň jejich spolupráce byla natolik nízká, že ani neposkytly dostatek důkazů opravňujících jejich žádost o IZ. Jedna další společnost nemohla obdržet IZ, neboť nemohla řádně a dostatečně dokázat, že o jejích vývozních cenách a množství, jakož i podmínkách prodeje se rozhoduje svobodně. U většiny vývozních prodejů totiž nebylo možné ověřit konečného zákazníka nebo platby za zboží a společnost nebyla schopná rozptýlit silné obavy, že za těchto okolností byl do její cenové tvorby zapojen stát.

(27)

Za druhé, ze sedmi společností, které požádaly pouze o IZ, se o pěti zjistilo, že splnily požadavky stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Další dvě společnosti nebyly schopné dostatečně prokázat, že jejich vývozní ceny a množství, jakož i podmínky prodeje byly stanoveny svobodně a bez jakéhokoliv zásahu ze strany státu. Ani jedna z nich totiž neposkytla nezbytné požadované informace, zejména stanovy obchodní společnosti, platné po celé trvání OŠ, a o jedné z nich se zjistilo, že byla po většinu trvání OŠ vlastněna státem.

(28)

Závěrem tedy bylo, že IZ by mělo být přiznáno následujícím 18 společnostem:

(29)

Připomínáme, že vzhledem k velkému počtu dotčených společností bylo rozhodnuto o použití výběru vzorku a že pro tento účel byl po dohodě s čínskými orgány vybrán vzorek osmi společností s největšími objemy vývozu do EU.

(30)

V tomto ohledu analýza následně zjistila, že z osmi původně vybraných společností mohl být STH přiznán třem společnostem a IZ čtyřem z dotčených společností. Ustanovení o výběru vzorku byla tedy použita na tomto základě.

(31)

Komise při stanovení běžné hodnoty nejprve u každého vyvážejícího výrobce zjišťovala, zda jeho celkové prodeje HOTPNV na domácím trhu byly reprezentativní v porovnání s jeho celkovým vývozem do Společenství. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení se prodeje na domácím trhu považovaly za reprezentativní, pokud celkový objem prodejů každého vyvážejícího výrobce na domácím trhu dosáhl alespoň 5 % jeho celkového objemu vývozu do Společenství.

(32)

U vyvážejících výrobců s celkovými reprezentativními prodeji na domácím trhu Komise následně určila typy HOTPNV prodávané na domácím trhu, které byly shodné či přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(33)

Pro každý z těchto typů se stanovilo, zda prodeje na domácím trhu jsou dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodeje konkrétního typu na domácím trhu se považovaly za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodejů tohoto typu na domácím trhu v průběhu OŠ představoval 5 % a více celkového objemu prodeje srovnatelného typu vyváženého do Společenství.

(34)

Rovněž proběhlo posouzení, zda prodeje jednotlivých typů dotčeného výrobku na domácím trhu lze považovat za prodeje v běžném obchodním styku, a to tím, že se určil podíl ziskových prodejů daného typu nezávislým odběratelům.

(35)

V případech, kdy objem prodeje některého typu HOTPNV, prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou nebo přesahující výrobní náklady, představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu, a v případech, kdy vážená průměrná cena tohoto typu byla rovna nebo přesahovala výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu. Tato cena byla vypočtena jako vážený průměr cen všech prodejů tohoto typu na domácím trhu uskutečněných v průběhu OŠ, bez ohledu na to, zda šlo o prodej ziskový či ne.

(36)

V případech, kdy objem ziskových prodejů některého typu HOTPNV představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodeje tohoto typu, nebo v případech, kdy vážená průměrná cena tohoto typu byla nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla vypočtena jako vážený průměr cen pouze ziskových prodejů tohoto typu, pokud tyto prodeje představovaly alespoň 10 % celkového objemu prodejů tohoto typu.

(37)

Konečně v případech, kdy objem ziskových prodejů některého typu HOTPNV představoval méně než 10 % celkového objemu prodejů tohoto typu, se uznalo, že tento konkrétní typ se za cenu na domácím trhu prodával v množství nepostačujícím pro to, aby bylo možno stanovit odpovídající základnu pro určení běžné hodnoty.

(38)

V případech, kde nebylo možno použít u konkrétního typu prodávaného vyvážejícím výrobcem ceny na domácím trhu, byla použita početně zjištěná běžná hodnota, a to přednostně před cenami na domácím trhu jiných vyvážejících výrobců. Vzhledem k množství různých typů a k různým ovlivňujícím faktorům (např. typ vlákna, velikost nití, povrchová úprava tkanin) by v takovém případě použití cen na domácím trhu jiných vyvážejících výrobců znamenalo nutnost různých úprav, z nichž by většina musela vycházet z odhadů. Proto se mělo za to, že početní zjištění běžné hodnoty pro každého z vyvážejících výrobců bude vhodnější metoda.

(39)

Následně se v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení běžná hodnota početně zjistila tím, že se k výrobním nákladům na vyvážené typy všech vývozců, případně upraveným, připočetla přiměřená částka za prodejní, správní a režijní („PSR“) náklady a přiměřené ziskové rozpětí. Za tímto účelem Komise zkoumala, zda vynaložené PSR náklady a uskutečněný zisk na domácím trhu každého z vyvážejících výrobců představují spolehlivé údaje.

(40)

Skutečné domácí PSR náklady se považovaly za spolehlivé, když celkový objem prodejů dotčené společnosti na domácím trhu mohl být pokládán za reprezentativní ve srovnání s objemem vývozních prodejů do Společenství. Ziskové rozpětí na domácím trhu se stanovilo na základě prodejů typů na domácím trhu, které byly prodány v běžném obchodním styku. Pro tento účel byla uplatněna metodika uvedená ve 34. bodě odůvodnění. V případech, kdy tato kritéria nebyla splněna, byly použity vážené průměrné PSR náklady a/nebo ziskové rozpětí jiných společností s reprezentativními prodeji v běžném obchodním styku v dotčené zemi.

(41)

Dvě společnosti měly celkové reprezentativní prodeje, ale bylo zjištěno, že pouze určité typy dotčených výrobků, které byly vyvezeny, byly prodávány na domácím trhu nebo prodány na domácím trhu v běžném obchodním styku. U zbývajících typů HOTPNV vyvážených touto společností, musela být běžná hodnota početně zjištěna podle metody vysvětlené v 38. až 40. bodě odůvodnění.

(42)

U jedné společnosti bylo zjištěno, že nemá celkové reprezentativní prodeje HOTPNV, a proto musela být normální hodnota početně zjištěna podle metody vysvětlené v 38. až 40. bodě odůvodnění.

(43)

Je třeba poznamenat, že v případě dvou společností inspekce odhalila skutečnost, že výrobní náklady udávané těmito společnostmi neobsahovaly údaje o všech relevantních prvcích nákladů, takže byly provedeny příslušné úpravy.

(44)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla běžná hodnota pro společnosti, kterým nemohl být přiznán STH, stanovena na základě cen nebo početně zjištěné hodnoty v analogické zemi.

(45)

V oznámení o zahájení řízení naznačila Komise záměr použít Mexiko jako vhodnou analogickou zemi pro účely určení běžné hodnoty pro ČLR a účastníci řízení byli vyzváni, aby se k tomu vyjádřili.

(46)

Proti tomuto návrhu vzneslo námitky mnoho vyvážejících výrobců v ČLR, kterým nebyl přiznán STH. Jejich hlavním argumentem bylo to, že Mexiko není považováno za vhodnou analogickou zemi z důvodu omezeného objemu výroby a omezeného počtu výrobců v porovnání s Čínou. Dotazníky byly rozeslány všem známým vyvážejícím výrobcům v Mexiku, ale žádná odpověď nepřišla. Proto Mexiko nemohlo být vybráno jako analogická země.

(47)

Útvary Komise proto zvažovaly alternativní řešení a bylo zjištěno, že za vhodnou analogickou zemi lze považovat Turecko. Šetření totiž prokázalo, že Turecko je pro dotčený výrobek konkurenční trh, neboť má různé domácí výrobce rozdílné velikosti a významné dovozy ze třetích zemí. Bylo zjištěno, že domácí výrobci vyrábí podobné typy výrobků jako v ČLR a používají podobných výrobních metod. Turecký trh byl proto shledán dostatečně reprezentativním pro účely určení běžné hodnoty.

(48)

Všichni známí vyvážející výrobci v Turecku byli kontaktováni a jedna společnost přistoupila na spolupráci. Tomuto výrobci byl tedy zaslán dotazník a údaje uvedené v jeho odpovědi byly ověřeny na místě.

(49)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebyl přiznán STH, stanovena na základě ověřených informací získaných od výrobce v analogické zemi, tj. na základě cen placených nebo splatných na domácím trhu Turecka za typy výrobků, u kterých bylo zjištěno, že byly prodány v běžném obchodním styku, a to v souladu s metodou uvedenou ve 35. bodě odůvodnění. Podle potřeby byly tyto ceny upraveny v zájmu zajištění spravedlivého porovnání s typy výrobků, které dotčení čínští výrobci vyvážejí do Společenství.

(50)

Důsledkem toho byla běžná hodnota určena jako vážená průměrná prodejní cena na domácím trhu, kterou spolupracující výrobce v Turecku účtoval nespřízněným odběratelům.

(51)

Ve všech případech, kdy byl dotčený produkt vyvezen nezávislým odběratelům ve Společenství, byla proto vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě skutečně zaplacených nebo splatných vývozních cen.

(52)

V případě společností, jimž bylo přiznáno IZ, byl dotčený výrobek přímo vyvezen nespřízněným odběratelům ve Společenství, a proto byla vývozní cena vypočtena v souladu s metodou uvedenou v 51. bodě odůvodnění.

(53)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě parity ze závodu (ex-works). Pro zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících ceny a srovnatelnost cen. Příslušné úpravy týkající se dopravy a pojištění, úvěrů, provize a bankovních poplatků byly přiznány ve všech případech, kdy byly shledány za vhodné, přesné a doložené ověřenými důkazy. Úpravy byly provedeny také v případech, kdy byly vývozní prodeje uskutečňovány prostřednictvím spřízněné společnosti, nacházející se v jiné zemi než v zemi dotčené nebo ve Společenství, a to v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.

(54)

Bylo zjištěno, že u vývozních prodejů dochází k náhradě nižší úrovně DPH než v případě prodejů na domácím trhu. Vzhledem k tomuto rozdílu byly vývozní ceny upraveny na základě rozdílu uhrazených úrovní DPH vývozních a domácích prodejů, tj. 2 % v r. 2003 a 4 % v r. 2004.

(55)

Pro tři společnosti, jimž byl přiznán STH na základě inspekce na místě a které byly zařazeny do vzorku, byla vážená průměrná běžná hodnota každého typu dotčeného výrobku vyváženého do Společenství srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku, a to podle ustanovení čl. 2 odst. 11 základního nařízení. Jelikož jsou tyto tři společnosti spřízněné, prozatímní dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procentní podíl dovozní ceny CIF na hranicích Společenství, bylo vypočteno jako vážený průměr dumpingových rozpětí všech tří spolupracujících výrobců, a to v souladu s politikou Společenství vůči spřízněným vyvážejícím výrobcům.

(56)

Zbývajícím 22 společnostem, jimž byl přiznán STH, ale které nebyly zařazeny do vzorku, bylo připsáno prozatímní dumpingové rozpětí ve výši váženého průměrného dumpingového rozpětí prozatímně stanoveného pro strany zařazené ve vzorku, jimž byl přiznán STH.

(57)

Pro čtyři společnosti ze vzorku, jimž bylo přiznáno IZ, byla vážená průměrná běžná hodnota, stanovená pro analogickou zemi, srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou při vývozu do Společenství, a to podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení. V případě zbývajících 18 společností, jimž bylo přiznáno IZ, ale které nebyly zařazeny do vzorku, je prozatímní dumpingové rozpětí stanoveno ve výši váženého průměrného dumpingového rozpětí prozatímně stanoveného pro strany zařazené do vzorku, jimž bylo přiznáno IZ.

(58)

Na tomto základě jsou prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procentní podíl nezaplaceného cla ceny CIF na hranicích Společenství, následující:

(59)

Pro výpočet celostátního dumpingového rozpětí platného pro všechny vývozce v ČLR Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Bylo provedeno srovnání celkových dovozů dotčeného výrobku pocházejícího v ČLR vypočtených na základě Eurostatu a skutečných odpovědí v dotazníku, obdržených od vývozců v ČLR. Na tomto základě a s přihlédnutím k vysokému stupni fragmentace, která charakterizuje strukturu vývozního výrobního odvětví, bylo stanoveno, že úroveň spolupráce je vysoká, tj. 77 % všech čínských vývozů do Společenství.

(60)

Dumpingové rozpětí bylo následně vypočteno s použitím vážené průměrné vývozní ceny oznámené spolupracujícím vývozcem, jemuž nebyl přiznán STH ani IZ, společně s vývozní cenou získanou od Eurostatu, a srovnáním výsledné ceny s váženou průměrnou běžnou hodnotou stanovenou pro analogickou zemi pro srovnatelné typy výrobků. Použití Eurostatu jako skutečností zjištěných v souladu s článkem 18 základního nařízení bylo nutné vzhledem k absenci většího množství informací o vývozních cenách ke stanovení celostátního cla.

(61)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu prozatímně stanovena na 109,3 % ceny CIF na hranicích Společenství.

(62)

Během doby šetření vyrábělo obdobný výrobek:

(63)

Výroba všech výše zmíněných společností představuje celkovou výrobu FPFAV ve Společenství a je odhadována na cca 330 milionů běžných metrů.

(64)

Souhrn výroby sedmi výrobců ze Společenství, kteří plně spolupracovali při šetření, činil během období šetření 97 milionů běžných metrů, neboli zhruba 30 % odhadované celkové výroby HOTPNV ve Společenství. Těchto sedm plně spolupracujících výrobců ze Společenství je proto prozatímně považováno za výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(65)

Viditelná spotřeba HOTPNV ve Společenství byla zjišťována na základě:

(66)

Spotřeba HOTPNV ve Společenství v dotčeném období byla relativně stabilní. Vrcholu, 754 milionů běžných metrů, dosáhla v r. 2001 a v průběhu OŠ činila 732,34 milionu běžných metrů, tj. o 0,92 % méně, než byla úroveň spotřeby na počátku uvažovaného období. Lehký pokles spotřeby HOTPNV byl způsoben zvýšenými dovozy hotových oděvů, neboť výroba oděvů se stále více stěhuje do oblastí mimo Společenství. To vedlo ke stabilizaci úrovně výroby oděvů ve Společenství i přes rostoucí spotřebu hotových oděvů.

(67)

Vývoj dovozů z ČLR z hlediska objemu a podílu na trhu byl následující:

(68)

V uvažovaném období dovozy z ČLR neustále rostly, a to ze 134 milionů běžných metrů v r. 2000 na 287 milionů běžných metrů v OŠ, tj. o 114 %. Jejich podíl na trhu ve spotřebě Společenství se zvýšil z 18,2 % v r. 2000 na 36,4 % v r. 2002 a během období šetření dosáhl 39,3 %.

(69)

Průměrné ceny dovozů CIF z ČLR lehce vzrostly v období 2000–2001 a v r. 2002 klesly o osm procentních bodů. V r. 2003 tento pokles zrychlil (12 bodů) a v období šetření pokračoval. Za celé období bylo dosaženo poklesu o 23 procentní body.

(70)

Pro účely analýzy cenového podbízení byly ceny HOTPNV prodávaných výrobním odvětvím Společenství srovnány s cenami dovozů z ČLR do Společenství v průběhu OŠ na základě vážených průměrných cen podle typu výrobku. Toto srovnání proběhlo po odečtení slev a rabatů. Ceny výrobního odvětví Společenství byly upraveny podle cen ze závodu (ex-works) a ceny dovozů sestávaly z CIF na hranicích Společenství plus cel s úpravami vůči úrovni obchodních a manipulačních nákladů na základě informací získaných během šetření, zejména od spolupracujících nespřízněných dovozců.

(71)

Srovnání ukázalo, že v průběhu OŠ byly HOTPNV pocházející z ČLR prodávány ve Společenství za ceny, které byly oproti cenám výrobního odvětví Společenství při vyjádření v jejich procentech nižší o 8,8 % až 51,1 %. Navíc docházelo ke stlačování cen, neboť cena získaná výrobním odvětvím Společenství nepokrývala jejich výrobní náklady.

(72)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení sestávalo zkoumání dopadu dumpingových dovozů na výrobní odvětví Společenství z vyhodnocení všech ekonomických faktorů a indexů, které mají vliv na stav výrobního odvětví od r. 2000 (základní rok) až po OŠ.

(73)

Níže uvedené údaje o výrobním odvětví Společenství představují agregované informace o sedmi spolupracujících výrobcích ze Společenství.

(74)

Výrobní kapacita byla stanovena na základě teoretického maximálního hodinového výkonu instalovaných strojů, vynásobeného teoretickým počtem pracovních hodin za rok s přihlédnutím k údržbě a dalším podobným přerušením výroby.

(75)

Jak ukazuje tabulka výše, výroba během uvažovaného období klesla o 21 % navzdory poměrně stálé spotřebě ve Společenství (celkový pokles o 1 %). Ve stejném období se výrobní kapacita snížila o 9 %. I přes klesající výrobní kapacitu vykazuje využití kapacity v uvažovaném období ještě strmější sestupný trend, kdy míra využití kapacity během OŠ činila 56 %, tj. osm procentních bodů pod úrovní na začátku období.

(76)

Níže uvedená čísla představují objem zásob na konci každého období.

(77)

Úroveň zásob v absolutních číslech vykazovala určité výkyvy, ale v období od r. 2000 do OŠ celkově klesala. Ale jako procentní podíl výroby zásoby vlastně vzrostly z 13,6 % v r. 2000 na 14,9 % v r. 2003 a 15,8 % během OŠ. To odráží rostoucí úroveň zásob výrobního odvětví Společenství v poměru k úrovním výroby.

(78)

Níže uvedená čísla představují prodej výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům ve Společenství.

(79)

Objemy prodeje výrobního odvětví Společenství se neustále snižují. V uvažovaném období klesly o 21 %. Pokles objemů prodeje je třeba vidět ve světle rostoucích dovozů z Číny, které ve stejném období vzrostly o 114 %.

(80)

V období od r. 2000 do r. 2001 podíly výrobního odvětví Společenství na trhu poklesly z 12,3 % na 10,5 %, přestože došlo ke dvouprocentnímu zvýšení spotřeby ve Společenství. V období od r. 2001 do OŠ podíl výrobního odvětví Společenství na trhu dále klesal na 9,8 %.

(81)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství v období 2000–2001 vzrostly o 7 % a od té doby zůstávají relativně stabilní, s výkyvy od 1,36 EUR do 1,40 EUR. Nárůst cen v období 2000–2001 byl výsledkem změny ve skladbě sortimentu, neboť výrobní odvětví Společenství se stále více soustředilo na vyšší specifikace a technologicky pokročilejší výrobky s vyššími náklady, ale také s vyšší přidanou hodnotou. Tento nárůst byl nicméně nižší, než se dalo očekávat vzhledem k růstu kvality, specifikací a následného zvýšení nákladů. Výrobní odvětví Společenství následně dále zkvalitňovalo svou skladbu sortimentu dalším příklonem k pokročilejším výrobkům s vyšší přidanou hodnotou, která s sebou nese vyšší ceny. Avšak výrobní odvětví Společenství nebylo schopno účtovat vyšší ceny i přes vyšší kvalitu a specifikace prodávaného zboží. Během OŠ klesly ceny zpět na úroveň roku 2001.

(82)

Během celého období byl růst z pohledu výroby, objemu prodeje a podílu na trhu záporný. To vedlo k záporným finančním výsledkům.

(83)

Níže uplatněné pojetí zisku znamená zisk před zdaněním, který u položky „ziskovost prodeje ES“ představuje zisk vytvořený prodejem FPAFF na trhu Společenství, ale u položek „zhodnocení investic“ a „peněžní tok“ představuje zisk vytvořený na úrovni společnosti a je nejužší skupinou výrobků, obsahujících stejný výrobek, o kterém lze získat nezbytné informace v souladu s čl. 3 odst. 8 základního nařízení.

(84)

Zhodnocení investic bylo vypočteno na základě zhodnocení čistého jmění, neboť zhodnocení čistého jmění je považováno za významnější pro analýzu trendu.

(85)

Jak je uvedeno výše, průměrná jednotková cena výrobního odvětví Společenství vzrostla v uvažovaném období celkově o 7 % z důvodu změny ve skladbě sortimentu. Avšak ziskovost prodeje v ES klesla z 1,2 % v r. 2000 na – 4 % v r. 2003 a – 3,9 % během OŠ. To odráží skutečnost, že přes kroky podniknuté výrobním odvětvím Společenství v zájmu odklonu od základních výrobků k výrobkům dokonalejším, a tím i zachování ziskovosti, se výrobní odvětví Společenství vlastně stalo ztrátovým.

(86)

Zhodnocení investic vykazuje stejný celkový trend jako ziskovost. V uvažovaném období kleslo z – 5,6 % na – 24,2 %. Je třeba poznamenat, že tento poměr se vztahuje na veškerou činnost uvedených společností, neboť nebylo možné přičlenit investice k dotčenému výrobku.

(87)

Peněžní tok se v období 2000–2002 snížil o 11 % a od r. 2002 do OŠ se zvýšil o 6 %. V uvažovaném období se peněžní tok snížil o 6 %.

(88)

V roce 2001 úroveň investic vzrostla o 76 %, poté však v r. 2002 klesla o 63 % a na svoji původní úroveň (kolem 7,1 mil. EUR) se vrátila v r. 2003 a během OŠ. Velký nárůst v r. 2001 a pokles v r. 2002 byl způsoben datem zápisu investic, nikoliv změnou investiční strategie v těchto letech.

(89)

Navzdory potížím výrobní odvětví Společenství dále investovalo. Tyto investice však nebyly zaměřeny na zvyšování kapacity, nýbrž na zajištění plně aktuálního strojního vybavení, schopného vyrábět v konzistentně vysoké kvalitě a současně snižovat náklady pomocí efektivnějšího využívání energií, vody a dalších zdrojů a vyššího podílu automatizace.

(90)

Mezi rozhodnutím investovat do velkých projektů a okamžikem, kdy je investice realizována a připravena k použití, uplynou přibližně dva roky. To částečně vysvětluje, proč byla v uvažovaném období udržena úroveň investic i přes zhoršující se finanční výsledky.

(91)

Většina výrobního odvětví Společenství sestává z malých a středních podniků. V důsledku toho byla v uvažovaném období schopnost výrobního odvětví Společenství získat kapitál v určité míře omezená, zejména pak v jeho druhé polovině, kdy se ziskovost stala zápornou.

(92)

Jak je vidět z výše uvedeného, snížilo výrobní odvětví Společenství v uvažovaném období svou výrobu o 21 %. V důsledku tohoto snížení a rovněž investic do automatizovaných systémů bylo také nuceno snížit počty zaměstnanců. Počet zaměstnanců průběžně klesal z 928 v r. 2000 na 790 v OŠ, což je pokles o 15 %. Současně v důsledku snížení počtu zaměstnanců náklady na zaměstnanost klesly z 35,3 mil. EUR v r. 2000 na 32,2 mil. EUR v OŠ, což je pokles o 9 %.

(93)

I přes toto snížení pracovních sil a zvýšený podíl automatizace produktivita klesala, neboť po snížení objemu prodeje bylo výrobní odvětví Společenství nuceno snížit výrobu. Důsledkem toho v určité míře nedošlo k realizaci prospěchu z investic do nového strojního vybavení.

(94)

S ohledem na objem a cenu dumpingových dovozů nelze dopad vlastního dumpingového rozpětí považovat za zanedbatelný.

(95)

Výrobní odvětví Společenství se neocitlo v situaci, kdy by muselo překonávat dřívější účinky dumpingu vyvolávajícího újmu.

(96)

Prakticky všechny ekonomické ukazatele sledují během uvažovaného období celkový negativní trend. Objem výroby se snížil o 21 %, výrobní kapacita se snížila o 9 % a využití kapacity se snížilo o 12,5 %. Ačkoliv zásoby v absolutních číslech poklesly, jako procentní podíl výroby se zvýšily. Objemy prodeje ES klesly o 20 % a podíl na trhu o 21 %. Ačkoliv ceny celkově vzrostly o 7 %, tento růst nebyl dostatečný pro promítnutí změn ve skladbě sortimentu, neboť výrobní odvětví Společenství stále více přecházelo na dokonalejší výrobky, čímž docházelo ke zvyšování nákladů. Obtížná situace, v níž se ocitlo výrobní odvětví Společenství, se odrazila v poklesu ziskovosti z 1,2 % v r. 2000 na ztrátu – 3,9 % během OŠ. Zhodnocení jmění bylo též stále zápornější a peněžní tok se zmenšil. Zaměstnanost a mzdy poklesly, neboť počet pracovníků byl snížen v zájmu snížení nákladů ve světle klesající výroby, prodeje a ziskovosti. Produktivita rovněž poklesla, neboť snížení výroby zabránilo projevení přínosu omezení počtu pracovníků a pokračujících investic do moderního výrobního a strojového vybavení.

(97)

Ačkoliv se výrobnímu odvětví Společenství dosud daří udržovat dobrou úroveň investic, jeho schopnost získat kapitál je zřetelně ovlivněna růstem utrpěných ztrát a nemůže očekávat, že bude moci dále investovat na této úrovni, nezlepší-li se jeho finanční situace.

(98)

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem zní prozatímní závěr tak, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(99)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení bylo zkoumáno, zda podstatná újma utrpěná výrobním odvětvím Společenství byla způsobena dumpingovými dovozy z dotčené země. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala další známé faktory, které mohly poškodit výrobní odvětví Společenství, aby zajistila, že žádná újma způsobená těmito faktory nebude nesprávně připisována dumpingovým dovozům.

(100)

Objem HOTPNV pocházejících z ČLR během uvažovaného období významně vzrostl. Jak je patrné z tabulky v 67. bodu odůvodnění, dovozy z ČLR se zvýšily ze zhruba 135 milionů běžných metrů v r. 2000 na úroveň 288 milionů běžných metrů v OŠ, tj. o 114 %. Důsledkem toho se podíl dovozů HOTPNV z ČLR na trhu více než zdvojnásobil, tj. zvýšil se z 18,2 % na 39,3 %.

(101)

Jak dokazuje 73. bod odůvodnění výše, dovozy pocházející z ČLR způsobily výrazné cenové podbízení vzhledem k průměrným prodejním cenám výrobního odvětví Společenství a rozpětí cenového podbízení dosahovalo od 8,8 % do 51,1 %. Cenový tlak dotčených dovozů zabránil výrobnímu odvětví Společenství zvýšit své ceny tak, aby odrážely vyšší přidanou hodnotu, která je výsledkem specifikací skladby sortimentu prodávaného výrobním odvětvím Společenství.

(102)

Podstatné zvýšení objemu dovozů pocházejících z ČLR a jejich zisk podílu na trhu v období od r. 2000 do OŠ při cenách hluboko pod cenami výrobního odvětví Společenství se časově shodovaly se zhoršením situace výrobního odvětví Společenství ve stejném období, jak ukazuje trend u téměř všech ukazatelů újmy. Výrobní odvětví Společenství bylo nuceno snažit se přizpůsobit ceny ve snaze udržet svůj podíl na trhu a tím i svou výrobu. Kde ale ceny byly příliš nízké k pokrytí proměnných nákladů, bylo výrobní odvětví Společenství nuceno vzdát se podílu na trhu, aby zabránilo ještě větším ztrátám.

(103)

Prozatímní závěr tedy je, že tlak vyvíjený dotčenými dovozy, které od roku 2000 významně nabyly na objemu a podílu na trhu a které byly uskutečněny za nízkých dumpingových cen, hrál určující úlohu při snižování cen a stlačování a ztrátě podílu na trhu výrobního odvětví Společenství, a tím i při zhoršování jeho finanční situace.

(104)

Dovozy z třetích zemí, kterých se toto šetření netýká, vykazovaly během uvažovaného období tento vývoj:

(105)

Po růstu objemů v letech 2001 a 2002 během uvažovaného období klesly celkové dovozy ze všech ostatních zemí celkově o 14 %. Podobně, i když podíl všech dalších zemí na trhu nejprve v r. 2001 vzrostl na 38,4 %, od té doby klesl na 31,1 %. Dovozy ze všech ostatních zemí tedy ztratily na objemu i na podílu na trhu, zatímco současně se zvýšily objemy dovozů a podíl ČLR na trhu. Ceny dovozů ze všech ostatních zemí byly stále vyšší než ceny dovozů z ČLR.

(106)

Prozatímní závěr tedy je, že dovozy HOTPNV pocházejících z jiných zemí než ČLR nepřispěly k újmě utrpěné výrobním odvětvím Společenství.

(107)

Jak je zmíněno v 66. bodě odůvodnění, spotřeba HOTPNV ve Společenství během uvažovaného období klesla o méně než 1 %. Kdyby bylo výrobní odvětví Společenství schopno udržet si svůj podíl na trhu, bylo by následkem tohoto poklesu spotřeby utrpělo ztrátu na objemech prodeje ES ve výši pouhých 900 000 běžných metrů. Skutečný pokles objemu prodeje ES však činil 19 000 000 běžných metrů, tj. jednadvacetkrát víc. Proto spotřební vzorec prozatím není považován za podstatnou příčinu žádné újmy utrpěné výrobním odvětvím Společenství.

(108)

Ačkoliv jsou k dispozici pouze omezené informace o výkonnosti jiných výrobců ve Společenství, ve světle skutečnosti, že stížnost podpořilo dvanáct výrobců, a s přihlédnutím k obecným tržním informacím o tomto odvětví je možné rozumně předpokládat, že rovněž utrpěli podstatnou újmu kvůli dumpingovým dovozům. Při absenci jakýchkoli náznaků, že by se jejich situace lišila od situace výrobního odvětví Společenství, nelze ostatní výrobce ve Společenství považovat za příčinu újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(109)

Během uvažovaného období došlo k významným zvýšením objemů a podílů dovozů z ČLR na trhu, které rovněž způsobily výrazné cenové podbízení vzhledem k cenám výrobního odvětví Společenství a vykazovaly nápadnou časovou shodu se zhoršením situace výrobního odvětví Společenství.

(110)

Nebyly představeny ani nalezeny žádné jiné faktory, které by byly mohly významným způsobem ovlivnit situaci výrobního odvětví Společenství.

(111)

Na základě výše uvedené analýzy, která řádně odlišila a oddělila účinky všech známých faktorů ovlivňujících situaci výrobního odvětví Společenství od škodlivých účinků dumpingových dovozů, tudíž prozatímní závěr zní, že dovozy z ČLR způsobily Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(112)

Bylo zkoumáno, zda i přes zjištění o dumpingu vyvolávajícím újmu existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že v tomto konkrétním případě by přijetí antidumpingových opatření bylo proti zájmu Společenství. Za tímto účelem a v souladu s čl. 21 odst. 1 základního nařízení bylo stanovení zájmu Společenství založeno na vyhodnocení veškerých zúčastněných zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, ostatních výrobců ve Společenství, dovozců/obchodníků a rovněž uživatelů a dodavatelů surovin týkajících se zvažovaného výrobku.

(113)

Komise rozeslala dotazníky dovozcům/obchodníkům, dodavatelům surovin, průmyslovým uživatelům a různým sdružením uživatelů. Pouze jeden dodavatel a jeden dovozce/uživatel poskytli podstatné odpovědi.

(114)

Připomínáme, že výrobní odvětví Společenství sestává ze 7 výrobců, kteří přímo zaměstnávají kolem 1 800 pracovníků, z nichž 790 pracovalo ve výrobě a prodeji HOTPNV v průběhu OŠ. Odhaduje se, že jejich výroba představuje kolem 30 % celkové výroby ve Společenství.

(115)

Očekává se, že uložená opatření obnoví spravedlivou konkurenci na trhu a zabrání dalším újmám výrobního odvětví Společenství. Výrobní odvětví Společenství by pak mělo být schopno zvýšit prodej a podíl na trhu a znovu se stát ziskovým. To by mělo vést ke všeobecnému zlepšení finanční situace výrobního odvětví Společenství.

(116)

Na druhé straně stojí úvaha, že při absenci antidumpingových opatření vůči dovozům HOTPNV z ČLR by se situace výrobního odvětví Společenství zhoršila kvůli vzrůstajícím dovozům a dumpingovým cenám z ČLR, což by vedlo ke zvýšení finančních ztrát. Nutná životaschopnost výrobního odvětví by byla ohrožena absencí opatření k vymýcení dumpingu vyvolávajícího újmu a jeden z navrhovatelů se již ocitl v platební neschopnosti.

(117)

Co se týče ostatních výrobců ve Společenství, část z nich vyjádřila podporu stížnosti a žádný z nich se nepostavil proti ní. Můžeme tedy rozumně prozatím předpokládat, že antidumpingová opatření by nebyla proti jejich zájmům.

(118)

Prozatímní závěr tedy zní, že zavedení antidumpingových opatření by umožnilo výrobnímu odvětví Společenství překonat účinky dumpingu vyvolávajícího újmu a bylo by v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(119)

Komisi se ohlásil pouze jeden dovozce. Tento dovozce prohlásil, že nakupuje HOTPNV z ČLR kvůli jejich odlišnému složení a nižším cenám, nevyjádřil se však ve věci možného zavedení opatření. Tento dovozce, který reprezentoval zanedbatelnou část dovozů z Číny, ale v dotazníku neuvedl podloženou odpověď. Komisi se neohlásili žádní obchodníci.

(120)

Proto nebylo možné v případě dovozců a obchodníků patřičně vyhodnotit možné účinky přijetí či nepřijetí opatření. Je třeba rovněž poznamenat, že záměrem antidumpingových opatření není zamezit dovozy, nýbrž zajistit stav, kdy dovozy nejsou uskutečňovány za dumpingových cen vyvolávajících újmu. Jelikož dovozy se spravedlivými cenami budou dále mít přístup na trh Společenství a dovozy z třetích zemí budou rovněž pokračovat, je pravděpodobné, že tradiční předmět podnikání dovozců nebude podstatně ovlivněn ani zavedením antidumpingových opatření proti dumpingovým dovozům. Tento závěr dále potvrzuje absence vyjádření ze strany nespřízněných dovozců.

(121)

Prozatímní závěr tedy zní, že zavedení opatření by nemělo žádný významný účinek na dovozce.

(122)

Připomínáme, že někteří výrobci ve Společenství získávají suroviny od koncernů (integrovaných výrobců). Ostatní výrobci spoléhají na dodavatele nezávislé na výrobcích ve Společenství.

(123)

Stížnost výrobního odvětví Společenství byla podpořena Mezinárodním výborem pro umělé hedvábí a syntetická vlákna, reprezentativním sdružením výrobců vláken včetně nití z polyesterových nekonečných vláken, tj. suroviny pro výrobu HOTPNV. Výbor poukázal na skutečnost, že prodej nití výrobcům HOTPNV ve Společenství představuje 25 % celkové výroby jeho členů a je tedy pro jeho členy velmi důležitý.

(124)

Navíc se Komisi přihlásil jeden individuální dodavatel surovin výrobního odvětví Společenství. Tento dodavatel argumentoval tím, že jeho schopnost nadále investovat by utrpěla, kdyby měly pokračovat dumpingové dovozy z ČLR.

(125)

Po zvážení výše uvedených argumentů zní prozatímní závěr, že zavedení opatření ohledně HOTPNV z ČLR není proti zájmům dodavatelů surovin.

(126)

HOTPNV se užívají hlavně v oděvním průmyslu. Podle přesných specifikací jsou používány při výrobě podšívek, nočního oblečení a spodního prádla a sportovního, pracovního a venkovního oblečení. V určité míře jsou používány také při výrobě takových artiklů, jako např. dětských sedaček do automobilů, sportovních kočárků atd.

(127)

Bylo přijato devět podání od uživatelů HOTPNV. Pouze jeden z nich v současné době dováží část HOTPNV z ČLR. Tento dovozce namítal, že ceny účtované výrobním odvětvím Společenství jsou vyšší a že opatření by neměla být zavedena, neboť by zvýšila jeho ceny a snížila konkurenceschopnost jeho výrobků, zejména v porovnání s dovozem konfekce z ČLR. Tento uživatel dále namítal, že vzhledem k tomu, že v současné době získává HOTPNV jak ze Společenství, tak i z ČLR, nárůst nákladů vedoucí ke ztrátě konkurenceschopnosti by měl negativní dopad nejen na něj, ale i na výrobní odvětví Společenství, od něhož také nakupuje. Další uživatelé poznamenali, že uložení cel by pravděpodobně vedlo ke zvýšeným nákladům na dovážený výrobek, ale že by nejspíš nebyli přímo ovlivněni takovým zvýšením.

(128)

S ohledem na výše uvedené poznámky se má za to, že by jakékoliv zvýšení nákladů pro uživatele pravděpodobně nebylo významné. Navíc je třeba poznamenat, že dovozy z ČLR mohou dále vstupovat na trh Společenství, ale za spravedlivé ceny, a že k dispozici zůstanou jiné nedumpingové zdroje. Ve světle tohoto prozatímní závěr zní, že prozatímní opatření vůči ČLR se významně nedotknou zájmů uživatelů.

(129)

Zavedení opatření je v zájmu výrobního odvětví Společenství, ostatních výrobců ve Společenství a dodavatelů výrobního odvětví Společenství. Výrobnímu odvětví Společenství umožní zvýšit výrobu, prodej a podíl na trhu, jakož i návrat ke ziskovosti. Pokud by opatření nebyla zavedena, očekává se, že by výrobní odvětví Společenství utrpělo významné ztráty kvůli dalšímu snižování prodeje a pokračujícímu stlačování cen na trhu Společenství, což by vedlo k další ztrátě podílu na trhu oproti zvýšeným dovozům pocházejícím z ČLR a dalšímu zhoršování jeho prodejních cen, neboť by se snažilo zpomalit pokles svého podílu na trhu. Tyto negativní účinky na výrobní odvětví Společenství by pak negativně ovlivnily dodavatele výrobního odvětví Společenství, kteří by také utrpěli vinou snížené poptávky, což by je nutilo snižovat výrobu.

(130)

Ačkoliv by se dalo očekávat, že taková opatření zvýší cenu dovozů, dovozci nevyjádřili obavy z možných opatření a má se za to, že by nebyli významně dotčeni zavedením opatření. Co se týče uživatelů, bylo zjištěno, že zavedení opatření by nemělo významný účinek na jejich ziskové rozpětí nebo následně na jejich činnost vzhledem k tomu, že existují alternativní zdroje nabídky a že převážná část uživatelů nereagovala.

(131)

Po zvážení zájmů různých účastníků řízení Komise dochází k prozatímnímu závěru, že neexistují přesvědčivé důvody, proč nezavést prozatímní antidumpingová opatření vůči dovozům HOTPNV pocházejících z ČLR.

(132)

S ohledem na prozatímní závěry učiněné o dumpingu, újmě, příčinných souvislostech a zájmu Společenství je třeba zavést prozatímní opatření, aby se zabránilo další újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

(133)

Pro účely stanovení úrovně prozatímních opatření se přihlédlo ke zjištěnému dumpingovému rozpětí a k výši cla nezbytné pro odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(134)

Prozatímní opatření by měla být zavedena na dostatečné úrovni tak, aby odstranila újmu způsobenou těmito dovozy bez překročení zjištěného dumpingového rozpětí. Při výpočtu výše cla nezbytné pro odstranění účinků dumpingu vyvolávajícího újmu bylo přihlíženo k tomu, aby veškerá opatření umožňovala výrobnímu odvětví Společenství pokrýt jeho výrobní náklady a celkově dosáhnout takového zisku před zdaněním, který by rozumně mohl být dosažen jakýmkoli průmyslem tohoto typu v daném odvětví za normálních konkurenčních podmínek, tj. při absenci dumpingových dovozů, z prodeje obdobného výrobku ve Společenství. Ziskové rozpětí před zdaněním použité pro tento výpočet činilo 8 % z obratu (tj. 5,7 mil. EUR) a je v souladu se ziskem výrobního odvětví Společenství v letech 1998 a 1999, před tím než se vývoz z Číny stal problémem. Na tomto základě byla vypočtena cena výrobního odvětví Společenství pro obdobný výrobek, která nevyvolává újmu, přidáním výše zmíněného ziskového rozpětí 8 % k výrobním nákladům.

(135)

Nezbytné zvýšení cen bylo stanoveno na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny tak, jak bylo stanoveno pro výpočet cenového podbízení, s průměrnou cenou nevyvolávající újmu. Rozdíly plynoucí z tohoto srovnání se následně vyjádřily jako procento průměrné hodnoty CIF dovozů. Ve všech případech byly tyto rozdíly nad zjištěným dumpingovým rozpětím.

(136)

S ohledem na výše uvedené se uznává, že v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení je třeba uložit prozatímní antidumpingové clo ve výši nižší hodnoty z hodnot zjištěného dumpingového rozpětí a rozpětí k odstranění újmy.

(137)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení se stanovily na základě nálezů tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů spřízněných se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(138)

S veškerými žádostmi o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu, po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se obrátit na Komisi (3) a připojit veškeré relevantní údaje, zejména pak údaje o změnách v činnostech společnosti spojených s výrobou či domácími a vývozními prodeji, které souvisejí např. se změnou názvu nebo se změnou ve výrobních či prodejních subjektech. Bude-li to vhodné, bude nařízení příslušně změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(139)

Navrhovaná antidumpingová cla:

(140)

V zájmu řádného úředního postupu se stanoví lhůta, během které účastníci řízení, kteří se sami přihlásili ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, mohou písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Rovněž je třeba uvést, že nálezy týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a pro účely jakýchkoli konečných cel je možná bude třeba znovu uvážit,

Evropská komise

Generální ředitelství pro obchod

ředitelství B

kancelář J-79 5/16

B-1049 Brusel