2005/64/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/64/ES ze dne 26. října 2005 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich opětné použitelnosti, recyklovatelnosti a využitelnosti a o změně směrnice Rady 70/156/EHS

(1)

Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (3) by měla být stanovena vhodná opatření pro zajištění toho, aby vozidla schváleného typu, která patří do kategorie M1 a do kategorie N1, směla být uváděna na trh pouze tehdy, pokud jsou opětně použitelná nebo recyklovatelná nejméně v rozsahu 85 % hmotnosti vozidla a opětně použitelná nebo využitelná nejméně v rozsahu 95 % hmotnosti vozidla.

(2)

Opětná použitelnost součástí a recyklovatelnost a využitelnost materiálů představují podstatnou část strategie Společenství v oblasti nakládání s odpady. Je proto třeba od výrobců vozidel a jejich dodavatelů vyžadovat, aby zohlednili tato hlediska již v počátečních fázích vývoje nových vozidel a usnadnili tak zpracování vozidel po dosažení konce jejich životnosti.

(3)

Tato směrnice je jednou ze samostatných směrnic v rámci systému Společenství pro schvalování typu celého vozidla, stanoveného směrnicí Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (4).

(4)

Systém schvalování typu celého vozidla je nyní povinný pro vozidla kategorie M1 a v blízké budoucnosti bude rozšířen na všechny kategorie vozidel. Je proto nezbytné zahrnout do systému schvalování typu celého vozidla opatření týkající se opětné použitelnosti, recyklovatelnosti a využitelnosti vozidel.

(5)

V souladu s tím je také nezbytné stanovit opatření, která zohlední, že se na vozidla kategorie N1 dosud nevztahuje systém schvalování typu celého vozidla.

(6)

Výrobce by měl dát schvalovacímu orgánu k dispozici veškeré odpovídající technické informace týkající se konstrukčních materiálů a jejich příslušných hmotností, aby bylo možné ověřit kalkulace výrobce podle normy ISO 22628: 2002.

(7)

Kalkulace výrobce mohou být při schvalování typu vozidla řádně ověřeny pouze tehdy, pokud výrobce zavedl uspokojivá opatření a postupy pro zpracování veškerých informací, které získá od svých dodavatelů. Dříve, než může být uděleno jakékoli schválení typu, by měl příslušný subjekt taková opatření a postupy předběžně zhodnotit a měl by vystavit certifikát, ve kterém uvede, že jsou uspokojivé.

(8)

Důležitost různých vstupů do kalkulace míry recyklovatelnosti a využitelnosti musí být hodnocena v souladu s postupy zpracování vozidel s ukončenou životností. Výrobce by proto měl doporučit strategii zpracování vozidel s ukončenou životností a měl by příslušný subjekt s touto strategií podrobně seznámit. Tato strategie by měla být založena na ověřených technologiích, které jsou dostupné nebo které jsou ve vývoji v době žádosti o schválení typu vozidla.

(9)

Vozidla zvláštního určení jsou navržena k výkonu zvláštních funkcí a vyžadují zvláštní úpravy karoserie, které nejsou zcela pod kontrolou výrobce. V důsledku toho není možno dostatečně přesným způsobem vykalkulovat míru recyklovatelnosti ani využitelnosti. Taková vozidla by měla být vyňata z požadavků na kalkulaci.

(10)

Nedokončená vozidla tvoří významnou část vozidel kategorie N1. Výrobce základního vozidla není schopen vykalkulovat míru recyklovatelnosti a využitelnosti dokončeného vozidla, protože ve fázi návrhu základního vozidla nejsou údaje o následných fázích konstrukce k dispozici. Je proto vhodné požadovat pouze, aby požadavky této směrnice splňovalo základní vozidlo.

(11)

Vozidla vyráběná v malých sériích mají velmi omezený podíl na trhu, takže by pro životní prostředí bylo jen malým přínosem, kdyby tato vozidla musela splňovat požadavky této směrnice. Je proto vhodné vyjmout je z působnosti některých ustanovení této směrnice.

(12)

Podle směrnice 2000/53/ES by měla být přijata v zájmu bezpečnosti silničního provozu a ochrany životního prostředí vhodná opatření, aby se zabránilo opětnému používání určitých součástí, které byly demontovány z vozidel s ukončenou životností. Tato opatření by se měla omezit na opětné používání součástí při výrobě nových vozidel.

(13)

Z ustanovení této směrnice vyplyne pro výrobce povinnost poskytovat ke schvalování typu nové údaje, a proto by měly být tyto údaje obsaženy ve směrnici 70/156/EHS, která stanoví vyčerpávající seznam údajů, které je nutno předložit při schvalování typu. Je tedy nutné uvedenou směrnici odpovídajícím způsobem změnit.

(14)

Opatření nezbytná pro přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku by měla být přijímána v souladu s regulativním postupem podle čl. 13 odst. 3 směrnice 70/156/EHS.

(15)

Jelikož cíle této směrnice, totiž minimalizovat dopad vozidel s ukončenou životností na životní prostředí požadavkem, aby byla vozidla již od koncepční fáze navrhována s cílem usnadnit opětné používání, recyklaci a využívání, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a může ho být proto z důvodu rozsahu činnosti lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné.

(16)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (5) budou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,

a)

vozidla zvláštního určení podle definice v příloze II části A bodu 5 směrnice 70/156/EHS;

b)

vozidla kategorie N1 vyráběná ve více stupních za předpokladu, že základní vozidlo splňuje požadavky této směrnice;

c)

vozidla vyráběná v malých sériích podle čl. 8 odst. 2 písm. a) směrnice 70/156/EHS.

1.

„vozidlem“ motorové vozidlo;

2.

„součástí“ jakákoli část nebo jakékoli smontované části, které jsou zamontovány do vozidla v době jeho výroby. Pojem zahrnuje také konstrukční části a samostatné technické celky podle definice v článku 2 směrnice 70/156/EHS;

3.

„typem vozidla“ typ vozidla podle definice v příloze II části B bodech 1 a 3 směrnice 70/156/EHS;

4.

„vozidlem s ukončenou životností“ vozidlo podle definice v čl. 2 bodě 2 směrnice 2000/53/ES;

5.

„referenčním vozidlem“ verze typu vozidla, kterou určí schvalovací orgán po konzultaci s výrobcem a v souladu s kritérii stanovenými v příloze I jako nejproblematičtější z hlediska opětné použitelnosti, recyklovatelnosti a využitelnosti;

6.

„vozidlem vyráběným ve více stupních“ vozidlo, které je výsledkem vícestupňového výrobního postupu;

7.

„základním vozidlem“ vozidlo podle definice v čl. 2 čtvrté odrážce směrnice 70/156/EHS, které se používá v počátečním stupni vícestupňové výroby;

8.

„vícestupňovou výrobou“ postup, ve kterém je vozidlo vyráběno v několika stupních přidáváním součástí k základnímu vozidlu nebo změnou takových součástí;

9.

„opětným použitím“ opětné použití podle definice v čl. 2 bodě 6 směrnice 2000/53/ES;

10.

„recyklací“ recyklace podle definice v čl. 2 bodě 7 první větě směrnice 2000/53/ES;

11.

„energetickým využitím“ energetické využití podle definice v čl. 2 bodě 7 druhé větě směrnice 2000/53/ES;

12.

„využíváním“ využívání podle definice v čl. 2 bodě 8 směrnice 2000/53/ES;

13.

„opětnou použitelností“ možnost opětného použití součástí demontovaných z vozidla s ukončenou životností;

14.

„recyklovatelností“ možnost recyklování součástí nebo materiálů demontovaných z vozidla s ukončenou životností;

15.

„využitelností“ možnost využívání součástí nebo materiálů demontovaných z vozidla s ukončenou životností;

16.

„mírou recyklovatelnosti vozidla (Rcyc)“ podíl nového vozidla v procentech hmotnosti, který může být opětně použit a recyklován;

17.

„mírou využitelnosti vozidla (Rcov)“ podíl nového vozidla v procentech hmotnosti, který může být opětně použit a využit;

18.

„strategií“ rozsáhlý plán tvořený koordinovanými činnostmi a technickými opatřeními, které je třeba provést, pokud jde o demontáž, drcení nebo podobné postupy, recyklaci a využívání materiálů k zajištění cílových podílů recyklovatelnosti a využitelnosti dosažitelných v době vývojové fáze vozidla;

19.

„hmotností“ hmotnost vozidla v provozním stavu podle definice v příloze I bodě 2.6 směrnice 70/156/EHS, avšak bez řidiče, jehož hmotnost je stanovena na 75 kg;

20.

„příslušným subjektem“ subjekt, např. technická zkušebna nebo jiný existující subjekt, oznámený členským státem jako subjekt provádějící předběžné hodnocení výrobce a vydávající certifikát shody v souladu s ustanoveními této směrnice. Příslušným subjektem může být orgán udělující schválení typu, pokud je řádně doložena jeho příslušnost v této oblasti.

a)

se pro účely kalkulace míry recyklovatelnosti a využitelnosti považují za opětně nepoužitelné;

b)

nesmí být opětně použity při výrobě vozidel, na která se vztahuje směrnice 70/156/EHS.

a)

odmítnout udělit ES schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu;

b)

zakázat registraci a prodej nových vozidel nebo jejich uvedení do provozu.

a)

odmítnou udělit ES schválení typu;

b)

odmítnou udělit vnitrostátní schválení typu.

a)

považují prohlášení o shodě, které je přiloženo k novým vozidlům, za již neplatné pro účely čl. 7 odst. 1 směrnice 70/156/EHS;

b)

odmítnou registraci a prodej nových vozidel nebo jejich uvedení do provozu, s výjimkou případů, na které se vztahuje čl. 8 odst. 2 písm. b) směrnice 70/156/EHS.